Program rozvoje Jihomoravského kraje B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje. Obsah

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Program rozvoje Jihomoravského kraje B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje. Obsah"

Transkript

1 Obsah Obsah... 1 Seznam obrázků a tabulek Typologie regionů dle Strategie regionálního rozvoje ČR Cíl typologizace regionů Indikátory hodnocení Metodika hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje Metodika hodnocení Vizualizace hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje Výsledná typologie regionů Závěr typologie regionů Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol Tematické zařazení Metodika Závěrečné hodnocení Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje Volba ukazatelů a jejich hodnoty Vizualizace hodnocení ukazatelů Závěrečné hodnocení Sociálně znevýhodněné oblasti Východiska Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí Hodnoty ukazatelů a jejich výpočet Vizualizace hodnocení ukazatelů Závěrečné hodnocení

2 Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 Sociálně-ekonomický potenciál území obcí Jihomoravského kraje Obrázek 2 Polohový potenciál území obcí Jihomoravského kraje Obrázek 3 Dynamika vývoje území obcí Jihomoravského kraje Obrázek 4 Typologie území obcí Jihomoravského kraje Obrázek 5 Typologie území správních obvodů ORP Jihomoravského kraje Obrázek 6 Centra pracovní dojížďky v Jihomoravském kraji Obrázek 7 Centra školní dojížďky v Jihomoravském kraji Obrázek 8 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření Obrázek 9 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření Obrázek 10 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření Obrázek 11 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření Obrázek 12 Územní disparity Jihomoravského kraje podle SO ORP Obrázek 13 Potenciál území sociálního znevýhodnění SO ORP v Jihomoravském kraji Tabulka 1: Charakteristika ukazatelů pro vymezení územních disparit Tabulka 2: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje Tabulka 3: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP Tabulka 4: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení územních disparit pro jednotlivá opatření Tabulka 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů: Tabulka 6: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje Tabulka 7: Hodnoty Z-skórů vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje Tabulka 8: Zdrojové ukazatele pro vymezení sociálně vyloučených lokalit Tabulka 9: Přepočet Z-skórů na váhy vybraných ukazatelů v SO ORP

3 1. Typologie regionů dle Strategie regionálního rozvoje ČR Cíl typologizace regionů Cílem typologie je identifikace: rozdílů mezi jednotlivými regiony Jihomoravského kraje, a příčin této diferenciace. Typologie byla zpracována ve vazbě na Základní typologii regionů České republiky. Typologie souhrnně hodnotí rozvoj regionů z hlediska hospodářské výkonnosti regionů, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje. Vymezuje území Jihomoravského kraje z pohledu synergie výše uvedených faktorů na území: rozvojová, stabilizovaná, periferní. Typologie porovnává rozvojové znaky obcí i ve vazbě na podmínky osídlení a prostorovou strukturu sociálně ekonomických jevů. Hladinu pro vymezení typologie (typy území) určuje variační rozpětí od kladných hodnot přes přechodné pásmo k záporným hodnotám vždy ve vztahu k Jihomoravskému kraji. Za (pozitivní) rozvojové znaky územní jednotky lze považovat situaci, kdy územní jednotka: a) vykazuje znaky a charakteristiky obvykle tvořící předpoklad (potenciál) relativně příznivého rozvoje (populačního, ekonomického, sociálního, stavebního, aj.), a to z hlediska sociálně ekonomické struktury obyvatelstva (tj. sociálně ekonomického potenciálu), polohového potenciálu, b) anebo již v současnosti se rozvíjí zřetelně dynamičtěji než jiné jednotky. Protiklad pak vymezuje jednotky s negativními rozvojovými znaky představující periferní území. Průměrný nebo nevyrovnaný stav, např. značné kolísání jednotlivých indikátorů, určuje územní jednotky stabilizovaných oblastí Indikátory hodnocení Indikátory hodnocení byly stanoveny z hlediska 3 sektorů 1 : sektor A) sociálně-ekonomický potenciál jednotky (měřený ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje) vyjádřen těmito indikátory: míra registrované nezaměstnanosti (stav k ) ve srovnání s průměrem JMK, počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k ) ve srovnání s průměrem JMK, roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k ) ve srovnání s průměrem JMK. sektor B) polohový potenciál jednotky (vztažený k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám). 1 pro účely členění indikátorů a odlišení tohoto hodnocení byl stanvoven pojem sektor (skupina indikátorů se společným věcným obsahem) 3

4 Má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Je nejlépe zachycen dopravními možnostmi a prostřednictvím času stráveného na cestě. Předmětem určení jsou izochrony dostupnosti motorovými vozidly z obce do střediska osídlení k významným dopravním cestám a nabídka četnosti vlaků osobní přepravy, které je možno použít v železniční stanici v obci. sektor C) Dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období (měřená ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje). Je vyjádřena vývojovými řadami ukazatelů: index vývoje počtu obyvatel v období , přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období , index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období , počet dokončených bytů v období na 100 obyvatel ve srovnání s hodnotou za JMK. 4

5 1.2 Metodika hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje Metodika hodnocení A) Stanovení hodnot ukazatelů 1) Hodnoty za každou obec / každé ORP byly vztaženy k průměrné hodnotě za všechny územní jednotky (nikoliv za Jihomoravský kraj jako celek), což představuje vždy 100 %. Dále byl soubor výsledných hodnot: 2) Soubor výsledných hodnot byl rozdělen do intervalů, počet intervalů byl stanoven na základě Sturgesova pravidla: vhodný počet intervalů = 1 + 3,3.log n pro obce stanoveno 10 intervalů v bodové škále 1 až 10 pro ORP stanoveno 6 intervalů v bodové škále 1 až 6 3) Soubor hodnot byl rozdělen na základě vztahu ke střední hodnotě (100% = průměr Jihomoravského kraje) na dvě poloviny (+100 / - 100), pro které bylo vždy stanoveno pro obce 5 intervalů (celkem pro každý ukazatel 10 intervalů) pro ORP 3 intervaly (celkem pro každý ukazatel 6 intervalů) 4) Pro stanovení šířky intervalů každé poloviny souboru byla použita kvantitativní metoda: výpočet rozdílu maximální a minimální hodnoty od střední hodnoty souboru - vždy 100, pro obce: rozdělení tohoto rozdílu na 5 stejně širokých intervalů, přičemž krajní intervaly se kryly s extrémními hodnotami pro ORP: rozdělení tohoto rozdílu na 3 stejně široké intervaly 5) Vyloučení extrémních hodnot pro obce: Z výběrových dat byl vypočítán aritmetický průměr x a směrodatná odchylka ze souboru hodnot. Jestliže odchylka podezřelé hodnoty od x (bez ohledu na znaménko) překračovala 3s, pak byla tato hodnota vyloučena z dalšího zpracování. V případě výskytu extrémních hodnot, byla těmto hodnotám vždy přiřazena krajní hodnota intervalů (extrémní minima 1 / extrémní maxima 10). 5

6 B) Stanovení výsledných hodnot sektorů a celkové typologie území Program rozvoje Jihomoravského kraje ) Výsledná hodnota za celý sektor je výsledkem součtu všech v něm obsažených indikátorů Sektor A 3 indikátory váha 20 % Sektor B 1 indikátor váha 20 % Sektor C 4 indikátory váha 60 % 2) Pro stanovení polohového potenciálu (Sektor B) je určeno 7 stupňů, které jsou následně přepočítány na úhrnnou hodnotu (násobek počtu dílčích ukazatelů, jež tvoří součet ostatních dvou sektorů, tedy násobek 4). 3) Konečná hodnota pro celkovou typologii území byla stanovena na základě součtu všech výsledných hodnot sektorů, a to při využití vah: Sektor A váha 20 % Sektor B váha 20 % Sektor C váha 60 % Vizualizace hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje Na základě mapového editoru ArcGIS bylo: stanoveno 9 intervalů hodnot, jež se následně členily na 3 cílové skupiny regionů (viz kap. 1.1), zpracováno několik kartogramů, a to jednotlivě pro každý sektor (v případě obcí) a následně pro konečnou typologii území. 6

7 1.3 Výsledná typologie regionů Na základě výše uvedené metody hodnocení je území Jihomoravského kraje rozděleno na tři základní typy území z hlediska rozvojových znaků: A) rozvojová území, B) stabilizovaná území, C) periferní území. A) rozvojová území Metropolitní oblasti (oblasti s koncentrací nad 300 tis. obyvatel) Metropolitní oblast zastupuje největší sídlo kraje, město Brno. Brněnská metropolitní oblast má v systému osídlení České republiky pozici národního centra. Samotné centrum reprezentuje město Brno, jeho blízkým zázemím jsou pak obce v ORP Šlapanice, Kuřim a Židlochovice. V centru metropolitní oblasti jsou koncentrovány funkce nejvyššího řádu (administrativa, finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství, infrastruktura, manažerské struktury). Výrazným trendem ve vývoji jeho prostorové struktury je intenzivní sub urbanizace. To dokládá i stabilizace dynamiky vývoje Brna a naopak vysoká dynamika obcí v jeho zázemí, čímž se zvyšuje regionální význam centra. Sub urbanizace ovšem s sebou přináší řadu negativních důsledků, ovlivňujících celkový vývoj metropolitní oblasti. V Brněnské metropolitní oblasti žije více jak 45 % obyvatel a má klíčový význam z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti nejen pro Jihomoravský kraj, ale i celou Českou republiku. Regionální centra a jejich zázemí (území s koncentrací obyvatel) Patří sem hospodářská střediska regionálního významu, která jsou zařazena sice do kategorie stabilizovaných území, avšak společně s jejich dynamickým zázemím tvoří region s vyšším rozvojovým potenciálem. Tato vazba funguje na základě dynamického vývoje zejména v oblasti bytové výstavby a tedy růstem koncentrace obyvatel v zázemí a vyšší nabídkou hospodářských aktivit v centru, doloženou větším počtem podnikatelských subjektů. Tato jádra (stabilizované oblasti) často představují v daném regionu dominantní centra zaměstnanosti. V rámci Jihomoravského kraje jsou to města: Vyškov, Znojmo. (Břeclav, Hodonín 2 ) Tyto dva typy území (metropolitní oblasti a regionální centra a jejich zázemí) lze shodně charakterizovat jako vysoce urbanizovaná území, v nichž prioritně budou převažovat problémy a předpoklady spojené s urbánním rozvojem. Lokální jádra s rozvojovým potenciálem 2 Města Břeclav a Hodonín také dosahují hranice obyvatel, avšak vlivem nízké dynamiky vývoje a vysoké míry nezaměstnanosti, jsou zahrnuty k periferním územím, nikoliv k regionálním centrům.

8 Sídla s nižším až nízkým velikostním významem, jež jsou typická velmi vysokým stupněm dynamiky vývoje území (nejčastěji na základě se snižující míry nezaměstnanosti a vyššího indexu vývoje počtu obyvatel). V Jihomoravském kraji jsou lokálními jádry obce: v kategorii s 500 1tis. obyvateli: Luleč, Zbýšov, Nemojany v kategorii do 500 obyvatel: Malešovice, Kurdějov, Žernovník, Kunice v blízké vazbě na dálnici D1 (úsek Brno Vyškov a úsek Brno Velká Bíteš) B) stabilizovaná území Jedná se o území Jihomoravského kraje, která se nacházejí: mimo Brněnskou metropolitní oblast a regionální a lokální jádra s rozvojovým potenciálem, zároveň netvoří periferní území. Tato území jsou zastoupena zejména meziregionálními centry ekonomická a sídelní střediska s omezeným regionálním významem, která tvoří se svým zázemím relativně funkční oblasti. Jedná se o území, která z dlouhodobého hlediska nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky (např. nezaměstnanost, vylidňování), ale zároveň nejsou hybatelem socioekonomického rozvoje v regionu, což předurčuje skutečnost, že část místního obyvatelstva musí vyjíždět za prací a do škol mimo tyto funkční oblasti. To dokládá i jejich poloha, která je orientována do blízkosti dopravních tahů každodenní dojížďky. Stabilizovanými územími jsou: Boskovicko, Blanensko, Znojemsko, jižní Vyškovsko, Slavkovsko, východní Hustopečsko, Mikulovsko, Ivančicko. C) periferní území Území geograficky odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např. periferie Jihomoravského kraje, vnitřní periferie 3 nebo území se specifickými problémy 4 ). Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky, které často spočívají: v nízkém polohovém potenciálu s vazbou na velmi špatnou dopravní dostupnost, ve vysoké nezaměstnanosti území s úbytkem podnikatelských subjektů. 3 Vnitřní periferie je označení pro území se nevýhodněným postavením v integrální prostorové organizacï. Jedná se zejména o polohovou perifernost regiony při vnitřních hranicích administrativních celků (na hranici dvou ORP, příp. 2 krajů, regiony v příhraničních oblastech). 4 Území s nedostatečnou vybaveností, nedostatečnou dopravní dostupností, s vysokou zaměstnaností. 8

9 Hlavním znakem pro tato území je také dlouhodobé vylidňování, které koresponduje se stabilní absencí bytové výstavby. Stěžejní periferní oblasti jsou: obce ve vnitřní periferii: o o o obce při hranici Jihomoravského kraje s Pardubickým krajem a krajem Vysočina, jež vytváří téměř souvislý pás periferních území, obce při vnitrostátní hranici s Rakouskem i Slovenskem (v ORP Znojmo, Mikulov), obce v ORP Veselí nad Moravou, Kyjov, Vyškov - zde vazba na VÚ Březina. obce v ORP Hodonín a Břeclav vč. center těchto regionů Vojenské újezdy Vojenské újezdy byly zřízeny, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu, na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Od roku 1991, v souvislosti s redukcí počtů příslušníků Armády České republiky, dochází k utlumování vojskové činnosti. Ve vazbě na východiska obsažena v Bílé knize o obraně (usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2011 č. 369) vláda usnesením č. 10 ze 4. ledna 2012, schválila optimalizaci vojenských újezdů. Optimalizace předpokládá zmenšení vojenského újezdu Březina, avšak pouze o minimální podíl územím (zejména východní část), což se dotkne jen některých obcí (např. Podivice, Radslavice, Zelená Hora). Do budoucna tak bude vyplývat vyšší potřeba podpory východní části oblasti vojenského újezdu.

10 Obrázek 1 Sociálně-ekonomický potenciál území obcí Jihomoravského kraje Sociálně-ekonomický potenciál (měřený ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje) je vyjádřen těmito indikátory: koncentrace osídlení (ORP), resp. populační velikost (za obce) stav k , míra registrované nezaměstnanosti (stav k ) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje, počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k ) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje, roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k ) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje Sociálně ekonomický potenciál Jihomoravského kraje se soustřeďuje do centra kraje, což koresponduje s nízkou mírou nezaměstnanosti, s vyšším počtem podnikatelských subjektů a vyššími daňovými příjmy. Naopak nejnižším potenciálem, tedy periferním územím v tomto ohledu zatupují obce na Kyjovsku, východním Znojemsku a Břeclavsku. Je zde tedy zřejmý vysoký význam Brna, jež má značnou dostředivou sílu vázat sociálně ekonomické aktivity celého kraje. 10

11 Obrázek 2 Polohový potenciál území obcí Jihomoravského kraje Tento ukazatel má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Je nejlépe zachycen dopravními možnostmi a prostřednictvím času stráveného na cestě. Předmětem určení jsou izochrony dostupnosti motorovými vozidly z obce do střediska osídlení a k významným dopravním cestám a nabídka četnosti vlaků osobní přepravy, které je možno použít v železniční stanici v obci. Polohový potenciál se váže jak na územní lokalizaci v rámci sídelního systému, tak i na dopravní dostupnost sídla. Vysoký polohový potenciál patří mezi významné zdroje rozvoje území. Jádro Jihomoravského kraje má v této vazbě tedy polohový potenciál ze sledovaných sídel nejvyšší, stejně jako jeho nejbližší zázemí, kde se projevují vysoké dostředivé proudy. Naopak nejnižší polohový potenciál lze identifikovat u obcí ve vnitřní periferii kraje, kde je nedostatečná zejména dopravní obslužnost.

12 Obrázek 3 Dynamika vývoje území obcí Jihomoravského kraje Dynamika vývoje území je vyjádřena vývojovými řadami ukazatelů: index vývoje počtu obyvatel v období přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období počet dokončených bytů v období na 100 obyvatel ve srovnání hodnotou za Jihomoravský kraj. Dynamika vývoje zaznamenává stabilitu či nestabilitu rozvoje území v čase. Územím s dlouhodobě vyšším rozvojovým potenciálem je zázemí města Brna (obce v ORP Šlapanice, ORP Slavkov u Brna, ORP Rosice, ORP Židlochovice). Jedná se o obce, které jsou zasaženy v nejvyšší míře procesem suburbanizace a vykazují tak nejvyšší rozdíly ve sledovaných ukazatelích. Proces suburbanizace s sebou nejčastěji nese nárůst počtu obyvatel, pokles podílu nezaměstnaných, potenciální nárůst počtu podnikatelských subjektů (alespoň statisticky vzhledem k registraci podle sídla) a výstavbu nových bytových jednotek (zejména v rodinných domech). V poslední desetileté dekádě jsou dále významnými rozvojovými oblastmi obce na jihovýchodním Znojemsku a východním Tišnovsku. Naproti tomu snižující se potenciál rozvoje vykazují obce na Břeclavsku, Hodonínsku, Kyjovsku a při hranici s Krajem Vysočina. 12

13 1.4 Závěr typologie regionů Na základě typologie regionů lze označit jako hlavní centrum rozvoje obce na území Brněnské aglomerace (Brno a obce v jeho nejbližším zázemí zejména ORP Šlapanice, Rosice, Židlochovice, Kuřim). V případě ostatních rozvojových území se neprojevuje takto silná územní lokalizace, jedná se spíše o územně roztroušená území zejména v ORP Znojmo, Slavkov u Brna, Vyškov, Tišnov a Blansko. Tyto obce mají tedy vlastní zdroje, které umožňují rozvoj s nižšími vklady do území. Stabilizovaná území se vyznačují průměrnými hodnotami převážné většiny ukazatelů, jež jsou typické pro území celého Jihomoravského kraje. Tato území se nachází zejména mimo vnitřní periferie a zároveň mimo hlavní rozvojová centra a regiony. Obce v periferních územích vykazují dlouhodobě nižší hodnoty ukazatelů, než jsou typické pro Jihomoravský kraj. Jsou to regiony, v nichž se dlouhodobě kumulují zásadní strukturální problémy, jako například obce na Břeclavsku, Hodonínsku, západním Znojemsku a Tišnovsku, Moravskokrumlovsku, Veselsku a Boskovicku. V těchto územích budou nutné intenzivnější vklady do jejich stabilizace. Obrázek 4 Typologie území obcí Jihomoravského kraje

14 Obrázek 5 Typologie území správních obvodů ORP Jihomoravského kraje 14

15 2. Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol 2.1 Tematické zařazení Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Nejvýznamnějšími denními pohyby obyvatelstva jsou: dojížďka do zaměstnání, dojížďka do škol. Úzkou souvislost dojížďky se sídelní strukturou lze dokumentovat na příkladu malých obcí. Ty jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky, naproti tomu pracovní příležitosti, stejně jako i školská zařízení, jsou obvykle koncentrovány teprve v obcích s určitou kritickou (populační) velikostí. Tradiční model, kdy intenzita vyjížďky je inverzně závislá na velikosti obce, je postupně doplňován novými vývojově vyššími formami prostorových interakcí charakterizovanými především zvyšováním objemu i intenzity pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy navzájem. Funkční propojování městských aglomerací je, zvláště v posledních letech, stále častěji doprovázeno složitějšími formami územní dělby práce uvnitř jednotlivých aglomerací (např. přesun pracovních příležitostí z vlastního města na okraj či až za jeho administrativní hranice, typické např. pro logistické aktivity, maloobchod nebo některé formy průmyslu s vyššími nároky na plochu a větším dopadem na životní prostředí). Tyto změny se v praxi projevují mimo jiné i zvýšením váhy protisměrných pracovních toků na celkové dojížďce. Dojížďku je tedy nutno chápat jako proces vztahově-integrační, podílející se významným způsobem na formování funkčně-prostorových vazeb sídlení struktury. 2.2 Metodika Pro školní a pracovní dojížďku byly využity dva základní ukazatele, viz tabulka níže. UKAZATEL ČASOVÁ SPECIFIKACE ZDROJ pracovní dojížďka počet dojíždějících do zaměstnání nad 14 minut k ČSÚ SLDB 2011 školní dojížďka počet dojíždějících do škol nad 14 minut k ČSÚ SLDB 2011

16 Na základě Sturgesova pravidla a následně pomocí kvalitativního posouzení byly stanoveny kategorie tak, aby byly jasně patrné velikostní rozdíly školní a pracovní dojížďky jednotlivých sídel. Dojížďka, která byla nižší než 50 dojíždějících, nebyla zohledněna. Důvodem je nízký vliv na analýzy dostředivých proudů v rámci řádovostní úrovně kraje. Vizualizace dojížďky byla zpracována pomocí mapového programu ArcGIS. 2.3 Závěrečné hodnocení Na základě výše uvedeného hodnocení byly identifikovány hlavní centra dostředivých proudů. Lze říci, že centra pracovní dojížďky primárně korespondují s nabídkou pracovních příležitostí, v rámci školní dojížďky pak sehrává hlavní roli diferenciace nabídky a kapacita školních zařízení. Důležitým aspektem je samozřejmě úroveň dopravní dostupnosti, jedná se zejména o osobní a veřejnou dopravu (intenzita a diferenciace dopravních prostředků). základní parametr území Základní charakterem území je lokalizace významných dojížďkových center, jež odpovídá rozvojovým oblastem. Nuancí jsou však města Hodonín a Břeclav, jež se nachází v periferních územích. centra dojížďky V rámci Jihomoravského kraje je nejvýznamnějším centrem město Brno a obce v jeho zázemí, což koresponduje s velkou nabídkou pracovních míst a kapacit školních zařízení. Brno tak jako jediné překročilo v rámci pracovní dojížďky hranici dojíždějících do zaměstnání a dojíždějících do škol. Stejnými dostředivými proudy, jakými si město Brno váže své zázemí, tak ovlivňuje i nejbližší sídla v sousedních obcích s rozšířenou působností a stejně tak samotná centra těchto ORP. Nižší dojížďka, daná zázemím Brna, se tak projevuje v případě obcí v ORP: Ivančice, Rosice a Židlochovice. Dalšími významnými centry pracovní i školní dojížďky jsou zastoupeny centry ORP, jsou to města: Znojmo, Hodonín, Břeclav, Kyjov a Boskovice. To opětovně souvisí s vyšší koncentrací socioekonomických zdrojů v těchto sídlech a také s vyšším regionálním významem města v daném regionu. Některá ORP však vykazují odlišnou sílu dostředivých proudů obou forem dojížďky. Města s vyšší pracovní dojížďkou a naopak školní dojížďkou v nižší velikostní kategorii jsou centra ORP: Tišnov, Blansko a Boskovice. Ostatní města na území Jihomoravského kraje nevykazují významné dostředivé toky dojížďky. Tato sídla se nachází zejména ve vnitřní periferii kraje: zejména obce při hranicích s krajem Vysočina. 16

17 Obrázek 6 Centra pracovní dojížďky v Jihomoravském kraji Velikost pracovní a školní dojížďky potvrzuje, že město Brno je nejsilnějším centrem celého Jihomoravského kraje, které si silnými dostředivými proudy váže své zázemí. Jeho obyvatelům tak poskytuje nejvyšší nabídku pracovních a školních příležitostí. V ostatních částech kraje se takto dostředivá funkce neprojevuje a centra dojížďky jsou roztroušeně lokalizována zejména do stabilizovaných území (vyjma Břeclavi a Hodonína viz výše).

18 Obrázek 7 Centra školní dojížďky v Jihomoravském kraji Školní dojížďka víceméně odpovídá centrům pracovní dojížďky. Jejich velikost však nedosahuje maximálního počtu dojíždějících, jako v případě dojížďky zaměstnanců. To je zřejmě dáno nižší centralizací školních zařízení a jejich lokalizací i do nižších center. 18

19 3. Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje Volba ukazatelů a jejich hodnoty Pro stanovení územních disparit Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 definovala návrh sady ukazatelů. Tyto ukazatele slouží pro vymezení oblastí, v rámci nichž budou podporovány vybrané aktivity PRJMK. Jedná se o kvantitativní ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, které jsou příslušným způsobem znevýhodněny. Každý z navržených ukazatelů se váže k jednomu nebo více opatřením Strategie rozvoje JMK 2020, konkrétně k opatřením priority 4 Strategie, zaměřené na dlouhodobou životaschopnost znevýhodněných částí kraje. Tato priorita zahrnuje čtyři opatření, z nichž každé se věnuje jinému aspektu znevýhodnění periferních částí kraje. Věcnému zaměření těchto opatření potom odpovídá zvolený mix indikátorů, který je pro kalkulaci disparit využit (viz níže). Priorita formuluje následující opatření: Opatření 4.1: Zachování dostupnosti veřejných služeb, jehož cílem je zajistit adekvátní a ekonomicky udržitelnou vybavenost území veřejnými službami. Opatření 4.2: Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ s cílem zvýšení kvality a kompetence místních samospráv. Opatření 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy a rozšířit nabídku pracovních příležitostí. Opatření 4.4: Modernizace infrastruktury, jehož cílem je zkvalitnění napojení na regionální a nadregionální rozvojová centra a osy a zvýšení kvality infrastrukturního vybavení měst a obcí. V rámci jednotlivých opatření tedy budou území, v nichž budou uplatňovány příslušné intervence, vymezeny pomocí kombinace několika ukazatelů. Následující tabulka ukazuje přehled ukazatelů. Tabulka 1: Charakteristika ukazatelů pro vymezení územních disparit UKAZATEL ČASOVÁ SPECIFIKACE JEDNOTKA Průměrná velikost obcí (tj. průměrný počet obyvatel na 1 obec) k počet Změna indexu stáří (podíl počtu obyvatel ve věku 65+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let) za posledních 5 let Celkový přírůstek počtu obyvatel na 1000 obyv. (průměr za posledních 5 let) Počet zařízení základních veřejných služeb (MŠ, ZŠ, SŠ, ordinace prakt. lékaře, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou) na 1000 obyv. Velikost školní vyjížďky (tj. počet vyjíždějících žáků a studentů nad 14 min a počtu žáků a studentů) období 2007/2011 období 2007/2011 k % % počet k % Míra registrované nezaměstnanosti k % Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyv.) za posledních 10 let období počet

20 Podíl počtu podnikajících fyzických osob a celkového počtu obyvatel ve věku let k % Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních přepočtený na 1000 obyv. rok 2010 počet Podíl ekologicky stabilních ploch (sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky) na celkové rozloze SO ORP 2011 k % Podíl zornění (rozloha orné půdy) k rozloze zemědělské půdy k % Počet zaměstnaných v priméru na 1000 ekonomicky aktivních osob k % Pro zjišťování vnitrokrajských rozdílů je přirozeně vhodnější úroveň správních obvodů ORP, které se nejvíce blíží funkčním mikroregionům s přirozenými spádovými oblastmi. 20

21 Tabulka 2: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje počet obyvatel na obec k změna indexu stáří rok 2007/2011 (2007 = 100%) průměrný přírůstek na 1000 obyv. roky 2007/2011 vybavenost službami na 1000 obyv. k velikost školní vyjížďky k počtu žáků a studentů k míra registrované nezaměstnanosti k počet dokončených bytů v období na 1000 obyv. počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyv. k počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyv. k KES k podíl zornění k počet zaměstnaných v priméru na 1000 EA k Blansko ,6 4,8 2,12 30,96 11,3 5,8 169, ,50 0,30 93,7 5,80 Boskovice ,1 3,7 2,52 26,50 9,2 4,63 217, ,74 0,70 66,4 0,60 Brno ,4 2,1 1,75 1,38 6,8 6,23 169,34 67,90 0,19 89,2 4,08 Břeclav ,8 0,5 1,91 17,16 9,4 3,32 174,52 352,72 0,93 90,0 2,99 Bučovice ,4 2,2 2,13 30,43 12,0 1,93 159, ,90 0,78 75,1 4,59 Hodonín ,0-1,9 1,68 17,94 15,0 3,59 176, ,44 0,46 90,5 6,43 Hustopeče ,6 4,8 2,85 23,51 12,5 5,94 185, ,04 0,69 72,7 8,27 Ivančice ,8 4,8 2,08 23,89 8,2 4,43 178,65 265,36 0,31 92,2 2,15 Kuřim ,9 19,3 1,51 37,84 13,4 1,4 178,77 674,72 0,90 66,2 4,40 Kyjov ,6 0,0 2,56 23,22 10,1 4,29 173,08 687,23 1,09 86,0 2,27 Mikulov ,1 1,2 2,70 23,31 10,6 2,81 160,71 159,79 0,80 82,8 2,35 Moravský Krumlov ,1 0,0 2,79 25,95 10,9 3,65 150,70 421,41 1,15 70,8 4,40 Pohořelice ,8 10,7 2,41 30,51 16,3 1,55 164,90 978,16 0,64 80,6 3,45 Rosice ,7 10,7 1,95 31,07 10,3 4,46 186, ,48 0,46 76,7 5,83 Slavkov u Brna ,0 10,2 2,57 31,33 8,3 6,91 174,50 544,42 0,76 86,5 1,46 Šlapanice ,6 20,8 1,93 41,80 7,7 9,67 178,10 182,07 0,85 85,9 2,05 Tišnov ,1 12,8 2,41 29,99 8,0 3,36 159, ,77 1,68 74,9 2,70 Veselí nad Moravou ,0-2,7 2,25 22,41 10,4 5,36 169,64 305,51 1,31 73,4 3,12 Vyškov ,4 4,5 2,27 24,89 13,9 2,17 168,16 304,42 0,64 84,5 4,18 Znojmo ,0 2,9 2,44 16,97 10,7 2,09 175,51-0,37 93,7 3,99 Židlochovice ,1 17,1 2,23 34,99 12,6 1,44 178,70 131,57 0,34 93,2 6,20

22 Tabulka 3: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP počet obyvatel na obec k změna indexu stáří rok 2007/2011 (2007 = 100%) průměrný přírůstek na 1000 obyv. roky 2007/2011 vybavenost službami na 1000 obyv. k velikost školní vyjížďky k počtu žáků a studentů k míra registrované nezaměstnanosti k počet dokončených bytů v období na 1000 obyv. počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyv. k počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyv. k KES k podíl zornění k počet zaměstnaných v priméru na 1000 EA k Blansko -0,14 0,22-0,20-0,32 0,59 1,15-0,34-1,12 0,15 2,64-0,82-0,64 Boskovice -0,92-0,22-0,37 0,77 0,06-0,05-0,19-1,77-0,42 1,16-1,28 0,29 Brno 4,70 0,96-0,60-1,36-2,94 0,68 0,28 3,34 0,13-0,09-1,77-1,79 Břeclav 2,53-0,35-0,84-0,93-1,05-0,49-1,03-1,07 0,24 0,14-0,79 0,39 Bučovice -0,79-1,17-0,58-0,30 0,53 0,04-0,96 0,13-0,76-1,00 1,30 0,06 Hodonín 2,65-0,57-1,19-1,56-0,96-2,25-1,22-0,68 0,05-0,25-0,17-0,23 Hustopeče -0,18-0,85-0,20 1,70-0,30 0,20 0,20 1,00 0,13-0,75-0,61 1,07 Ivančice 0,02 0,00-0,20-0,44-0,25 0,11-0,60-1,00-0,64 0,19 0,07-0,83 Kuřim 1,04 1,24 1,97-2,03 1,41 1,04 1,40 0,05-0,32 0,08 0,49-1,32 Kyjov -0,09-0,66-0,91 0,88-0,33-1,26-0,92-0,43-0,52-0,25 0,27 0,17 Mikulov -0,32-0,93-0,74 1,27-0,32-0,67 0,92 0,86 1,61-0,11-1,06 2,41 Moravský Krumlov -0,96-1,65-0,91 1,54-0,01-0,71-1,27 0,38-0,66-1,09 1,25 1,27 Pohořelice -0,50 1,95 0,68 0,46 0,54-0,18 0,85-0,33 3,78-1,20 1,30 1,05 Rosice -0,49 0,03 0,68-0,82 0,61 0,31 0,12-0,05-0,20 1,00 0,43-0,87 Slavkov u Brna -0,25 1,74 0,61 0,91 0,64 1,09 0,19 0,37-0,55-1,17 1,13-0,94 Šlapanice 0,22 1,10 2,19-0,86 1,89 1,29 2,74 0,33-0,62 0,33 0,42-1,00 Tišnov -1,18-0,06 1,00 0,47 0,48 0,16 0,64-0,32-0,52 1,61-0,98-0,41 Veselí nad Moravou 0,50-1,82-1,32 0,03-0,43-1,04-1,29 0,38-0,21 0,47-1,80 0,29 Vyškov -0,23 0,24-0,24 0,08-0,13 0,60-0,36 0,06-0,48 0,55 0,88-0,48 Znojmo -0,76 0,14-0,48 0,55-1,08-1,69-0,22 0,21 0,50-0,75 0,94 1,40 Židlochovice -0,17 0,66 1,64-0,03 1,07 1,66 1,06-0,34-0,71-1,50 0,79 0,11 Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 2. Z-skóry jsou konstruované jako bezrozměrné veličiny, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. 22

23 Výše uvedená tabulka ukazuje hodnoty stejných ukazatelů přepočtených na Z-skóry. Ty představují bezrozměrnou veličinu konstruovanou jako podíl, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. Hodnota Z-skóru 0 znamená, že daná územní jednotka má v rámci celého kraje podle daného ukazatele průměrnou hodnotu. Pozitivní hodnoty ukazují pozitivní stav, a naopak. Z tohoto důvodu byly hodnoty u ukazatelů změny indexu stáří a míry nezaměstnanosti vynásobeny hodnotou (-1). Výhodou přepočtu na Z-skóry je především možnost snadného porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů mezi sebou. Pro vymezení územních disparit jsou u jednotlivých opatření použity tyto syntetické ukazatele vytvořené součtem Z-skórů ukazatelů dílčích 5 : Opatření 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb: počet obyvatel na 1 obec změna indexu stáří přírůstek na 1000 obyvatel vybavenost službami na 1000 obyvatel velikost školní vyjížďky Opatření 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ: počet obyvatel na 1 obec změna indexu stáří přírůstek na 1000 obyvatel míra nezaměstnanosti počet dokončených bytů na 1000 obyvatel Opatření 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit: počet obyvatel na 1 obec přírůstek na 1000 obyvatel míra nezaměstnanosti počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyvatel počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel Opatření 4.4 Modernizace infrastruktury: počet obyvatel KES podíl zornění / zemědělské půdy počet zaměstnaných v priméru Všem ukazatelům s výjimkou ukazatele podílu ekologicky stabilních ploch u opatření 4.5 je pro zjednodušení přiřazena váha 1. Výsledné hodnoty syntetických ukazatelů vzniklých součty Z-skórů pro jednotlivá opatření přibližuje tabulka a následující kartogramy. 5 Uvedený mix indikátorů byl sestaven ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje Úkolem této části analýzy disparit proto je pouze aktualizovat data a na tomto základě provést novou kalkulaci disparit v JMK vztahujících se k jednotlivým opatřením.

24 Tabulka 4: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení územních disparit pro jednotlivá opatření správní obvod ORP Opatření 4.1 (veř. správa) Opatření 4.2 (veř. služby) Opatření 4.3 (podnikání) Opatření 4.4 (infrastruktura) Opatření 4.5 (zem. a kraj.) Blansko 0,150 0,696-0,163 1,039 Boskovice -0,681-1,746-3,516-0,743 Brno 0,749 6,013 8,243 1,049 Břeclav -0,638-0,178 0,375 2,270 Bučovice -2,305-3,452-1,960-0,430 Hodonín -1,635-2,574-1,417 1,996 Hustopeče 0,180-0,822 0,955-0,475 Ivančice -0,874-0,677-1,712-0,544 Kuřim 3,632 6,682 3,789 0,291 Opatření je Kyjov -1,119-3,836-3,202 určeno pro 0,093 Mikulov -1,041-1,741 0,744 všechna území 0,908 Moravský Krumlov -1,988-5,499-2,858 mimo brněnskou aglomeraci 0,473 Pohořelice 3,140 2,813 3,464 0,662 Rosice 0,008 0,649 0,252 0,068 Slavkov u Brna 3,648 3,381 1,280-1,226 Šlapanice 4,542 7,543 3,407-0,020 Tišnov 0,695 0,553-0,861-0,972 Veselí nad Moravou -3,036-4,966-1,682-0,536 Vyškov -0,279 0,019-0,288 0,729 Znojmo -1,628-3,017-2,232 0,824 Židlochovice 3,175 4,854 2,078-0,762 Pozn.: Syntetické ukazatele představují součet hodnot ukazatelů dílčích (konstrukce výpočtu viz výše uvedený textový přehled). Hodnoty ukazatelů jsou barevně odlišené: červená barva označuje negativní stav, tedy území vhodná pro zařazení mezi územní disparity. 3.2 Vizualizace hodnocení ukazatelů Na základě mapového editoru dle Jungesova rozdělení ArcGIS bylo: stanoveno vždy 5 intervalů hodnot, zpracováno několik kartogramů, a to jednotlivě pro každý syntetický ukazatel. Kartogramy viz níže. 24

25 3.3 Závěrečné hodnocení Dle výsledných údajů uvedených v tabulce 2 a následujících kartogramech lze podat komplexní zhodnocení řešeného území kraje. Z hlediska jednotlivých ukazatelů vyplývají následující skutečnosti: negativní demografický vývoj: ORP Moravský Krumlov, Bučovice (nízký přírůstek obyvatel, vysoký nárůst indexu stáří) nejhorší situace na trhu práce: ORP Hodonín, Znojmo - více než 15 %, útlum výstavby: ORP Hodonín, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou nízká vybavenost službami: ORP Hodonín, Kuřim vysoká školní vyjížďka: ORP Kuřim, Šlapanice nízká turistická atraktivita: ORP Bučovice, Židlochovice, nízká ekologická stabilita: ORP Pohořelice, Slavkov u Brna specifická oblast: ORP Vyškov, kde je lokalizován VÚ Březina, ve většině ukazatelů vykazuje průměrné hodnoty Územními disparitami jsou víceméně stejné správní obvody. Tyto obvody tedy mají podobnou úroveň dostupnosti veřejných služeb, ekonomických a podnikatelských aktivit i demografického vývoje, který ovlivňuje všechny sféry života v kraji. Z hlediska zhodnocení dle opatření vyplývají tyto skutečnosti: Pro opatření 4.1 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Bučovice, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Méně ohroženy jsou pak ORP Mikulov, Kyjov, Hodonín, Znojmo. Pro opatření 4.2 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Kyjov, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Boskovice, Bučovice, Hodonín, Mikulov, Znojmo. Pro opatření 4.3 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Boskovice, Moravský Krumlov, Kyjov. Méně ohroženy jsou pak ORP Bučovice, Hodonín, Ivančice, Veselí nad Moravou, Znojmo. Pro opatření 4.4 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Boskovice, Tišnov, Židlochovice, Slavkov u Brna. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Veselí nad Moravou. Z uvedených skutečností je zřejmé, že i území brněnské aglomerace je heterogenní, a lze předpokládat, že zejména území správních obvodů ORP vzdálenějších od Brna (např. Moravskokrumlovska) lze zařadit mezi územní disparity. Nejčastěji se však mezi územními disparitami objevují území, která jsou v JM kraji v periferní poloze. V hranicích správních obvodů ORP se jedná především o obvody Bučovice, Kyjova a Veselí nad Moravou a Břeclav, částečně také Boskovice, Ivančice, Hodonín a Znojmo.

26 Obrázek 8 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.1 Obrázek 9 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření

27 Obrázek 10 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.3 Obrázek 11 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.4

28 Obrázek 12 Územní disparity Jihomoravského kraje podle SO ORP 28

29 4. Sociálně znevýhodněné oblasti 4.1 Východiska Hlavním cílem je definování sociálně znevýhodněných oblastí. Výchozím dokumentem byla Strategie regionálního rozvoje ČR na období , z níž vychází základní definice sociálně znevýhodněných oblastí. Metodologie Strategie regionálního rozvoje ČR na období pro kalkulaci sociálně znevýhodněných oblastí byla ovšem výrazně přepracována tak, aby její výstupy lépe postihovaly realitu v regionech JMK. 4.2 Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí Mezi sociálně znevýhodněné oblasti jsou řazeny ORP vykazující negativní hodnoty vybraných ukazatelů, jež jsou spojeny s výskytem sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Toto je spojeno mimo jiné s potenciálním sociálním napětím a s vyšším výskytem sociálně-patologických jevů (drogy, lichva, gamblerství). Pro stanovení sociálně znevýhodněných oblastí je opět definována sada ukazatelů. Jedná se o ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, a které jsou příslušným způsobem ohroženy a znevýhodněny. Následující tabulka ukazuje přehled ukazatelů. Tabulka 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů: UKAZATEL podíl obydlených bytů k průměrná obytná plocha na byt k podíl postavených bytů do roku 1970 k míra registrované nezaměstnanosti k počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyvatel 2011 CHARAKTERISTIKA Ukazatel ilustruje atraktivitu bydlení v daném regionu a je založen na podílu obydlených bytů k celkovému počtu bytů ke dni sčítání. Ukazatel se opírá o celkovou obytnou plochu bytů a počet bytových jednotek, tedy je výrazným atributem komfortu bydlení. Bytový fond vyššího stáří vykazuje v řadě případů vyšší investiční potřeby a mnohdy je spojen s horší kvalitou bydlení. Ukazatel odpovídá podílu bytů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu bytů ke dni sčítání Ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných. Ukazatel je základním indikátorem výskytu kriminálních činů a tedy bezpečnosti obyvatel v regionu, odpovídá počtu trestných činů vztažených k počtu obyvatel v regionu a následnému přepočtu na 1000 osob. Ukazatel udává průměrný počet dávek v hmotné nouzi vyplacený osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměr neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Výpočet na základě vah: I. skupina příspěvku 10% II. skupina příspěvku 20% III. skupina příspěvku 30% IV. skupina příspěvku 40%

30 počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyvatel 2011 podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 Ukazatel odpovídá velikosti podílu závislých osob na péči ku celkovému počtu osob. Ukazatel vychází z velikosti podílu počtu hlasů extremistických politických stran (zastoupeno DSSS) ku celkovému počtu hlasů ve volebních výsledcích do PS. 30

31 4.3 Hodnoty ukazatelů a jejich výpočet Tabulka 6: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje podíl obydlených bytů k v % kvalita bydlení průměrná obytná plocha na byt k podíl postavených bytů do roku 1970 k míra registrované nezaměstnanosti k počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyv počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyv podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v % Blansko 87,63 65,43 39,54 8,0 17,2 4,09 30,49 0,93 Boskovice 81,24 70,00 41,83 10,9 15,3 7,08 37,07 0,60 Brno 92,18 57,95 47,48 9,2 50,8 14,09 28,70 0,83 Břeclav 87,98 73,61 38,40 12,0 24,4 13,03 27,54 0,85 Bučovice 81,53 70,60 44,79 10,7 14,4 11,10 19,82 1,11 Hodonín 90,30 70,79 41,71 16,3 17,7 21,63 34,15 0,93 Hustopeče 85,21 77,56 38,49 10,3 18,1 6,33 28,53 0,85 Ivančice 85,48 67,52 46,83 10,6 19,1 12,19 34,20 0,74 Kuřim 88,85 71,09 37,74 8,3 19,0 3,25 26,14 0,79 Kyjov 86,14 75,55 44,26 13,9 11,2 15,51 47,51 0,63 Mikulov 84,72 75,16 36,83 12,5 36,2 9,97 32,36 1,15 Moravský Krumlov 83,66 72,50 43,05 12,6 13,7 5,54 32,84 0,69 Pohořelice 87,19 74,90 40,21 11,3 29,8 6,81 26,48 0,95 Rosice 85,08 69,14 46,63 10,1 20,5 8,11 33,85 0,95 Slavkov u Brna 85,07 73,29 40,70 8,2 12,9 3,67 22,59 0,78 Šlapanice 88,09 77,43 38,75 7,7 24,6 3,49 29,38 0,93 Tišnov 82,68 70,00 43,05 10,4 15,3 6,27 39,98 0,87 Veselí nad Moravou 85,05 73,28 43,37 13,4 9,8 11,91 41,59 0,89 Vyškov 83,59 68,55 39,99 9,4 16,5 7,62 24,72 1,13 Znojmo 84,86 69,25 42,84 15,0 26,3 10,95 28,26 0,74 Židlochovice 87,74 76,52 37,95 6,8 25,6 3,77 29,44 0,97

32 Tabulka 7: Hodnoty Z-skórů vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje podíl obydlených bytů k v % kvalita bydlení průměrná obytná plocha na byt k podíl postavených bytů do roku 1970 k míra registrované nezaměstnanosti k počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyv počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyv podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v % Blansko -0,638 1,355-0,218-1,151-0,396-1,033-0,115 0,387 Boskovice 1,740 0,323 0,020 0,045-0,606-0,387 0,920-1,813 Brno -2,329 3,045 0,607-0,680 3,249 1,124-0,396-0,279 Břeclav -0,767-0,491-0,336 0,488 0,380 0,895-0,578-0,146 Bučovice 1,633 0,187 0,328-0,039-0,704 0,480-1,792 1,587 Hodonín -1,628 0,145 0,007 2,246-0,349 2,749 0,460 0,387 Hustopeče 0,262-1,382-0,328-0,202-0,302-0,550-0,424-0,146 Ivančice 0,162 0,884 0,539-0,105-0,193 0,714 0,468-0,879 Kuřim -1,090 0,078-0,406-1,041-0,204-1,213-0,799-0,546 Kyjov -0,083-0,928 0,272 1,255-1,048 1,430 2,562-1,613 Mikulov 0,444-0,840-0,500 0,673 1,663 0,237 0,180 1,854 Moravský Krumlov 0,840-0,241 0,147 0,709-0,777-0,719 0,254-1,213 Pohořelice -0,472-0,781-0,149 0,178 0,968-0,446-0,746 0,521 Rosice 0,313 0,518 0,519-0,312-0,044-0,166 0,413 0,521 Slavkov u Brna 0,314-0,419-0,098-1,091-0,867-1,123-1,356-0,613 Šlapanice -0,808-1,354-0,300-1,287 0,404-1,160-0,289 0,387 Tišnov 1,205 0,324 0,146-0,160-0,604-0,561 1,377-0,013 Veselí nad Moravou 0,322-0,417 0,180 1,039-1,206 0,654 1,631 0,121 Vyškov 0,864 0,650-0,171-0,600-0,473-0,271-1,022 1,721 Znojmo 0,394 0,493 0,125 1,695 0,593 0,446-0,466-0,879 Židlochovice -0,678-1,148-0,384-1,660 0,516-1,100-0,280 0,654 Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 6. Z-skóry jsou konstruované jako bezrozměrné veličiny, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. 32

33 Výše uvedená tabulka ukazuje hodnoty stejných ukazatelů přepočtených na Z-skóry. Ty představují bezrozměrnou veličinu konstruovanou jako podíl, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. Hodnota Z-skóru 0 znamená, že daná územní jednotka má v rámci celého kraje podle daného ukazatele průměrnou hodnotu. Pozitivní hodnoty ukazují negativní stav, a naopak. Z tohoto důvodu byly hodnoty u ukazatelů podíl obydlených bytů a průměrná obytná plocha na byt vynásobeny hodnotou (-1). Výhodou přepočtu na Z-skóry je především možnost snadného porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů mezi sebou. Následně byly k hodnotám z-skórů dle jednotlivých ukazatelů (pro ukazatel kvality bydlení byla váha stanovena pro komplexní hodnotu za součet jednotlivých dílčích ukazatelů z- skórů) přiřazeny váhy, podle jejich intenzity vlivu na vznik sociálně znevýhodněných oblastí. Váhové určení zobrazuje následující tabulka. Tabulka 8: Zdrojové ukazatele pro vymezení sociálně vyloučených lokalit UKAZATEL JEDNOTKA VÁHA podíl obydlených bytů k % kvalita bydlení průměrná obytná plocha na byt k počet 15 % podíl postavených bytů do roku 1970 k počet míra registrované nezaměstnanosti k počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyvatel 2011 počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyvatel 2011 podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 % počet počet počet % 30 % 20 % 15 % 15 % 5 %

34 Tabulka 9: Přepočet Z-skórů na váhy vybraných ukazatelů v SO ORP kvalita bydlení míra registrované nezaměstnanosti k počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyv počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyv podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v % Blansko 0,07-0,35-0,08-0,15-0,02 0,02 Boskovice 0,31 0,01-0,12-0,06 0,14-0,09 Brno 0,20-0,20 0,65 0,17-0,06-0,01 Břeclav -0,24 0,15 0,08 0,13-0,09-0,01 Bučovice 0,32-0,01-0,14 0,07-0,27 0,08 Hodonín -0,22 0,67-0,07 0,41 0,07 0,02 Hustopeče -0,22-0,06-0,06-0,08-0,06-0,01 Ivančice 0,24-0,03-0,04 0,11 0,07-0,04 Kuřim -0,21-0,31-0,04-0,18-0,12-0,03 Kyjov -0,11 0,38-0,21 0,21 0,38-0,08 Mikulov -0,13 0,20 0,33 0,04 0,03 0,09 Moravský Krumlov 0,11 0,21-0,16-0,11 0,04-0,06 Pohořelice -0,21 0,05 0,19-0,07-0,11 0,03 Rosice 0,20-0,09-0,01-0,02 0,06 0,03 Slavkov u Brna -0,03-0,33-0,17-0,17-0,20-0,03 Šlapanice -0,37-0,39 0,08-0,17-0,04 0,02 Tišnov 0,25-0,05-0,12-0,08 0,21 0,00 Veselí nad Moravou 0,01 0,31-0,24 0,10 0,24 0,01 Vyškov 0,20-0,18-0,09-0,04-0,15 0,09 Znojmo 0,15 0,51 0,12 0,07-0,07-0,04 Židlochovice -0,33-0,50 0,10-0,17-0,04 0, Vizualizace hodnocení ukazatelů Na základě mapového editoru dle Jungesova rozdělení ArcGIS bylo: stanoveno 5 intervalů hodnot pro komplexní hodnotu Kartogram viz níže. 34

35 4.5 Závěrečné hodnocení Dle výsledných údajů uvedených v tabulce 9 a následujícím kartogramu lze podat komplexní zhodnocení řešeného území kraje, z něhož vyplývají následující skutečnosti problém sociálního znevýhodnění se koncentruje do ORP Kyjov a Znojmo, oblastmi s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění jsou ORP: o Brno, o Boskovice, o Hodonín, o Mikulov, o Tišnov a o Veselí nad Moravou. sociálně stabilními oblastmi jsou ORP v zázemí Brněnské aglomerace Obrázek 13 Potenciál území sociálního znevýhodnění SO ORP v Jihomoravském kraji

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje C Stručná verze. Obsah

Program rozvoje Jihomoravského kraje C Stručná verze. Obsah Obsah Obsah... 1 1 Úvod... 3 2 Analytický profil - shrnutí... 4 2.1 Obyvatelstvo a bydlení... 4 2.2 Trh práce... 5 2.3 Ekonomika... 5 2.4 Cestovní ruch... 6 2.5 Kultura... 8 2.6 Zemědělství a životní prostředí...

Více

Průzkum mezi podnikateli. Podnikatelské prostředí Kvalita lokality Pracovní trh Kvalita veřejné správy Cenové podmínky

Průzkum mezi podnikateli. Podnikatelské prostředí Kvalita lokality Pracovní trh Kvalita veřejné správy Cenové podmínky Tabulka č. 1: Celkové pořadí soutěže Město pro byznys Jihomoravského kraje 2008 Podstatou soutěže Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých

Více

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014 Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014 Celkové pořadí Pořadí v oblasti podnikatelské prostředí podle 17 kritérií (více detailů v tabulce č. 2, 3 a

Více

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2013

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2013 Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2013 Celkové pořadí v oblasti podnikatelské prostředí podle 21 kritérií (více detailů v tabulce č. 2, 3 a 4) v oblasti

Více

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pracovní setkání se zástupci mikroregionů

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pracovní setkání se zástupci mikroregionů DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI 2017 Pracovní setkání se zástupci mikroregionů Brno, 5.6.2018 Dotazníkové šetření v obcích v roce 2018 Ze 672 oslovených obcí se zúčastnilo 228 (34%) 2 části:

Více

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2012

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2012 Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2012 Celkové pořadí ORP podle všech 50 kritérií v oblasti podnikatelské prostředí podle 25 kritérií (více detailů

Více

Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období

Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období 2007 2013 Jihomoravský kraj Výše dotace pro projekty realizované na území Jihomoravského kraje z OP období 2007 2013 145 mld. Kč

Více

Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017

Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017 Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017 Č t v r t á ú p l n á a k t u a l i z a c e P ř í l o h a č. B. 1 t e x t o v é č á s t i B K a r t o g r a m y 2 dílo: objednatel: zhotovitel: jednatelé

Více

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Přehled sledovaných jevů v grafické a tabulkové příloze Sledovaný jev Grafická příloha kartogram č. Tabulková příloha tabulka č. Hustota zalidnění podle obcí 47 - Index

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 28 Obec: ZDISLAVA DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 Kód obce 564541 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

Více

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2015 2020 Příloha 1: Vymezení území s výraznými rozdíly v socioekonomickém vývoji Zpracoval: GaREP, spol. s r.o. 2015 Pořizovatel dokumentu:

Více

ÚZEMNÍ DIMENZE V OPERAČNÍCH PROGRAMECH NA OBDOBÍ PRO LIBERECKÝ KRAJ POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ÚZEMNÍ DIMENZE

ÚZEMNÍ DIMENZE V OPERAČNÍCH PROGRAMECH NA OBDOBÍ PRO LIBERECKÝ KRAJ POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ÚZEMNÍ DIMENZE ÚZEMNÍ DIMENZE V OPERAČNÍCH PROGRAMECH NA OBDOBÍ 2014-2020 PRO LIBERECKÝ KRAJ POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ÚZEMNÍ DIMENZE 1 HOSPODÁŘSKY PROBLÉMOVÉ REGIONY Jedná se o území, které je vymezeno jako regiony se

Více

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje. Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje. Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012 Územní dimenze a priority Olomouckého kraje Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012 Východiska Stagnace a dlouhodobý relativní pokles OK Zdroj: Studie Socioekonomická analýza Olomouckého kraje;

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký

Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký Praha, září 2013 ÚZEMNÍ DIMENZE A JEJÍ VÝCHODISKA (pro období 2014-2020) Hlavní východisko vymezení typů území, které umožní v daném území

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

2.8 Pracovní mikroregiony

2.8 Pracovní mikroregiony 2.8 Pracovní mikroregiony Cílem následující kapitoly je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí a jejich struktury, včetně stanovení rozsahu pracovních mikroregionů, jakožto

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 20 6.10.2004 Stomatologická péče - činnost v Jihomoravském kraji v roce 2003 Analýza stomatologické

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13 31.8.006 Radiologie a zobrazovací metody - činnost oboru v Jihomoravském kraji v roce

Více

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu Současná pozice města Ústí n.o. v regionu a. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled ČR) Zdroj: RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru, Ministerstvo pro místní rozvoj, 11/2011 (Regionální

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ODDÍL F. Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - shrnutí

ODDÍL F. Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - shrnutí ODDÍL F Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - shrnutí OBSAH ODDÍLU F. strana F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ 1 F.I Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na vyváženost vztahu

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Metodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města)

Metodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města) 17. zasedání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Metodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města) Cíle a výstupy

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více

Východiska pro budoucí podobu regionální politiky

Východiska pro budoucí podobu regionální politiky Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 - PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ Verze dokumentu: červenec 2013, FINAL Zpracovatel: Zadavatel: KP projekt s.r.o. a Krajský úřad Jihočeského

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Benchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč

Benchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč Benchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč (reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1 Obsah 1.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Svazek 5 Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Praha, květen 2000 Obsah OBSAH 1. SYSTÉM VYMEZENÍ... 3 2. VYMEZENÍ REGIONŮ... 3 2.1 STRUKTURÁLNĚ POSTIŽENÉ REGIONY... 3 2.1.1 Ukazatele

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 22 Obec: PROSEČ POD JEŠTĚDEM DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. I. ZAMĚSTNANOST

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9

SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem

Více

OLOMOUCKÁ AGLOMERACE. (širší kontext)

OLOMOUCKÁ AGLOMERACE. (širší kontext) OLOMOUCKÁ AGLOMERACE (širší kontext) Marián Halás, Petr Kladivo, Pavel Ptáček, Pavel Roubínek, Václav Toušek Katedra geografie, PřF UP v Olomouci Olomouc, 29. 04. 2014 Metropolregionen (IKM) - Německo

Více

5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 2000-2011 Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal Míra nezaměstnanosti představuje významný ukazatel ekonomické vyspělosti regionu

Více

Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ David Koppitz ředitel odboru regionální politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj Role regionální politiky Zajistit dynamický

Více

2

2 2 3 Úvod Rozvojové směřování municipalit a jejich rozvojové možnosti jsou v podmínkách České republiky významným způsobem ovlivněny specificky roztříštěnou sídelní strukturou, kdy 78 % obcí má méně než

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 21 8.11.2004 Zajištění lůžkové a ambulantní péče pro obyvatele správních obvodů ORP v Jihomoravském

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Moravskoslezský kraj

STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Moravskoslezský kraj STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 2014-2016 Moravskoslezský kraj Obsah ÚVOD... 2 1. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ - ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCÍ... 4 1.1 Analýza statistických dat... 4 1.2 Pohled aktérů

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Nejlepší podmínky pro podnikání mají jihomoravští podnikatelé ve Veselí nad Moravou

Nejlepší podmínky pro podnikání mají jihomoravští podnikatelé ve Veselí nad Moravou Nejlepší podmínky pro podnikání mají jihomoravští podnikatelé ve Veselí nad Moravou 7. listopadu 2013 Čisté ovzduší, nízké ceny bytů, kvalitní infrastruktura, průměrný plat v horní části žebříčku a dobrý

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Počet ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních Ekonomicky aktivní tvoří pracovní sílu Stupeň ekonomické aktivity

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Mapový oddíl obsahuje tři mapové listy, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 3 Obec: CETENOV Kód obce 563943 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-15) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. I. ZAMĚSTNANOST Od roku 2012

Více

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0% V těsné blízkosti Brna je rozmístěno na ploše 17 437 ha 24 obcí správního obvodu Rosice. Žije zde 22 968 obyvatel, tedy 2,0 % všech obyvatel Jihomoravského kraje. Průměrný věk obyvatel dosahuje 40,0 let.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn

Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn období 11/2011 9/2015 Návrh k projednání Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn schválena usnesením č. přijatým Zastupitelstvem obce Holštejn na.zasedání

Více

KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE

KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. ÚVOD zmenšování měst = smršťování měst =

Více

Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje. 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015

Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje. 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015 Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015 Informace o postupu zpracování Regionálního akčního plánu SRR ČR 2014 2020 pro území JMK Regionální akční

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO PŘÍPRAVU HODNOCENÍ PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ SRR ČR A DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONY ČR hlavní zpracovatel projektu společnost

Více

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace Regionální politika a příprava na programové období 2014-2020 aktuální informace RNDr. Ivo Ryšlavý Ministerstvo pro místní rozvoj Výchozí situace a rámce přípravy období 2014-2020 - vnější a vnitřní faktory

Více

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

VZÁJEMNÁ VAZBA MEZI RCI, MÍROU

VZÁJEMNÁ VAZBA MEZI RCI, MÍROU XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. 6. 2015 - Hustopeče VZÁJEMNÁ VAZBA MEZI RCI, MÍROU URBANIZACE A TRHEM PRÁCE PROF. ING. JIŘÍ KRAFT, CSC. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI, EF, KEK

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více