Příroda Č Í S L O 3 1 P R A H A

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příroda Č Í S L O 3 1 P R A H A 2 0 1 1"

Transkript

1 Příroda Č Í S L O 3 1 P R A H A

2

3 Zuzana Münzbergová, Lucie Černá & Jarmila Gabrielová [eds] Priority druhové ochrany cévnatých rostlin

4

5 Priority druhové ochrany cévnatých rostlin České republiky Příroda, Praha, 31: 5 9, 2011 Zuzana Münzbergová 1, 2, Jarmila Gabrielová 1, 3 & Lucie Černá 3 1 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Benátská 2, CZ Praha 2; 2 Botanický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., Zámek 1, CZ Průhonice 3 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Nuselská 34, CZ Praha 4; Prezentované monotematické číslo sborníku Příroda se věnuje výsledkům projektu Priority druhové ochrany cévnatých rostlin ČR (VaV 2B06178) řešeného Botanickým ústavem AV ČR, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Sdružením pro ochranu přírody střední Moravy Sagittaria. Prvotní myšlenkou a hlavním cílem projektu, který probíhal v letech , bylo utřídit naše znalosti o kriticky ohrožených druzích rostlin České republiky (podle Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky, Procházka 2001). Těchto druhů se v naší flóře vyskytuje více než 470, což početně silně převyšuje personální a finanční možnosti monitoringu a ochrany všech těchto druhů. Naším cílem bylo vytvořit přehled o biologických vlastnostech (Gabrielová et al. 2011a), stanovištních nárocích a současném a historickém rozšíření všech těchto druhů (Černá et al. 2011). Z důvodu ohromného množství potřebných dat bylo při naší práci nutné spoléhat z velké části na již existující údaje, tyto údaje shromáždit, utřídit a vyhodnotit. Zejména v případě dat o současném a historickém rozšíření druhů v ČR práce představovala kompilaci ohromného počtu jednotlivých údajů (Černá et al. 2011) a je zřejmé, že výsledný soubor není zcela kompletní a může obsahovat chyby. Naše výsledky proto nepovažujeme za konečný přehled stavu našich kriticky ohrožených druhů. Spíše se jedná o první ucelenější přehled, jehož cílem je mimo jiné vyvolat diskuzi na toto téma a přimět osoby disponující podrobnějšími znalostmi o jednotlivých druzích k doplnění našich přehledů. Získaný materiál byl upraven také do formy databáze přístupné na stránkách AOPK ČR a bude tak přímo k dispozici pracovníkům ochrany přírody (http://portal.nature.cz/c1/rostliny/). Výsledky práce týkající se vlastností a rozšíření všech kriticky ohrožených druhů nám umožnily stanovit, které druhy jsou vzácné, avšak s víceméně stabilním počtem lokalit v čase (např. Agrostis alpina, Aposeris foetida, Hypericum pulchrum, Minuartia corcontica, Primula minima a Saxifraga oppositifolia), a odlišit je od druhů, které sice byly dříve hojněji rozšířené, ale v čase výrazně ubyly (např. Arnoseris minima, Cyperus flavescens, Centaurium littorale subsp. compressum, Gentianella germanica subsp. germanica, Pseudognaphalium luteo-album a Radiola linoides) a zaslouží si tedy aktivní ochranu (Gabrielová et al. 2011c). Důležitou součástí dat o kriticky ohrožených druzích byly i údaje o celkovém areálu druhů a jejich ohrožení v okolních zemích (Gabrielová et al. 2011b). Identifikovali jsme druhy, které jsou v ČR vzácné, ale mají velký areál, v řadě ostatních zemí jsou velmi hojné (např. Carex atrata, Luzula spicata, Poa alpina, Spergularia salina nebo Xanthium strumarium) a jejich ochrana tak není z celosvětového hlediska velkou prioritou. Na druhou 5

6 Münzbergová et al.: Priority druhové ochrany cévnatých rostlin stranu jsme identifikovali druhy s malým areálem nebo vzácné v celém svém areálu (např. Artemisia pancicii, Dracocephalum austriacum, Epipactis nordeniorum, Galium sudeticum, Ligularia sibirica, Pedicularis exaltata, Pedicularis sudetica, Tephroseris longifolia subsp. moravica), za jejichž ochranu má Česká republika velkou zodpovědnost. Posledním významným kritériem pro hodnocení, které druhy si zasluhují prioritní ochranu, byla informace o tom, zda se druhy vyskytují na stále stejných místech, nebo zda se jejich lokality obměňují. Obě skupiny těchto druhů samozřejmě zasluhují velkou pozornost, nicméně přístupy k jejich ochraně se budou lišit. U druhů s výskytem na stále stejných místech lze však ochrany dosáhnout s menším úsilím a jejich ochrana tak bude pravděpodobně úspěšnější. Mezi prioritní druhy u nás silně ubývající, výrazně ohrožené v ostatních evropských zemích a vyskytující se na stále stejných lokalitách patří např. Gentianella campestris subsp. baltica, Hammarbya paludosa, Pulsatilla patens a Scorzonera parviflora. Druhy jako Botrychium matricariifolium, Campanula cervicaria, Littorella uniflora, Spiranthes spiralis a Tillaea aquatica jsou ohrožené do stejné míry jako druhy zmíněné výše. Jejich ochrana je však komplikována faktem, že lokality jejich výskytu se v čase obměňují a jejich ochranu tak není vždy možné zajistit pouhou ochranou jejich stanovišť (Gabrielová et al. 2011c). Práce pouze se souborem kriticky ohrožených druhů v sobě nese nebezpečí, že při našem hodnocení prioritních druhů přehlédneme druhy, které jsou na silném ústupu a zasloužily by si prioritní aktivní ochranu, ale v současnosti jsou klasifikované v kategorii silně ohrožené či kategorii nižší. Zachycení těchto druhů by samozřejmě bylo velmi zajímavé a cenné, nicméně vzhledem k jejich počtu to již překračuje rámec našeho projektu a zůstává tak námětem pro další práci. Druhou velkou částí prezentovaného projektu jsou modelové studie věnující se populační dynamice, stanovištním nárokům a genetické diverzitě vybraných kriticky ohrožených druhů. V rámci této části jsme se pokusili sebrat maximum informací o životním cyklu vybraných druhů a získat tak představu o očekávaném vývoji populací těchto druhů do budoucna. Současně jsme studovali stanovištní podmínky, v nichž se druhy vyskytují, a genetickou diverzitu populací vybraných druhů. Získané informace nám umožnily identifikovat, které populace daných druhů jsou stabilní či dokonce rostoucí a které jsou naopak ve fázi silného poklesu. Oproti pouhému sledování vývoje počtu jedinců v populacích jsme tímto přístupem získali informace o očekávaném poklesu populací některých druhů bez toho, aby došlo ke skutečnému poklesu počtu dospělých jedinců v populaci během sledovaného období. Tímto nám data o populační dynamice poskytují nástroj časného varování, protože nám umožní identifikovat neblahé procesy v populacích dlouho předtím, než dojde ke skutečnému pozorovatelnému úbytku druhu. Současně jsme mohli zhodnotit stanovištní podmínky, za kterých dochází k poklesu velikosti populací druhu, a identifikovat tak vhodný management lokalit. Výsledky populačních studií ukázaly, že populace druhů Orchis tridentata a Spiranthes spiralis jsou stabilní a stávající management na jejich studovaných lokalitách je vyhovující (Dostalík et al. 2011, Brabec et al. 2011b). Podobně stabilní se jeví i populace druhu Dracocephalum austriacum. V tomto případě se ovšem ukazuje, že pro udržení stabilních populací je kritické zachovat alespoň stávající genetickou diverzitu populací. Její pokles totiž významně snižuje produkci semen, která je klíčová pro dlouhodobé přežití druhu na lokalitách (Dostálek & Münzbergová 2011a). Relativně stabilní populace má i druh Artemisia pancicii. Druh však velmi málo kvete a přesto, že produkuje životaschopný pyl, nebyla na lokalitách nikdy zaznamenána vyvinutá semena. To ukazuje, že tento druh přežívá na lokalitách pouze vegetativně. Jakákoliv větší disturbance lokalit tak může vést k jejich zániku (Gillová et al. 2011). 6

7 Příroda, Praha, 31: 5 9, 2011 Stabilní populace mají i zástupci kapradin, modelové druhy Asplenium adulterinum a A. cuneifolium. Stabilita těchto populací je do velké míry dána dlouhověkostí jednotlivých rostlin. Navzdory obecné představě o všudypřítomnosti spor se ovšem ukazuje, že v krajině existují vhodné, leč neobsazené lokality pro oba tyto druhy. To na jednu stranu naznačuje, že existuje teoretický potenciál k dalšímu rozšíření těchto druhů. Na druhou stranu ale nízký skutečný kolonizační potenciál druhů naznačuje, že ztráta každé jednotlivé populace se může významně projevit na schopnosti druhu přežít v této krajině. Jako největší nebezpečí se jeví výsadba smrku na hadcových skalkách, v jehož opadu druhy nedokáží růst (Bucharová et al. 2011). Relativní stabilitu ukazují i populace druhu Gentianella praecox subsp. bohemica (Brabec et al. 2011a), ale pouze v případě, kdy jsou lokality sečeny a disturbovány. Tento typ managementu sice přímo poškozuje jednoleté růžice druhu, přesto však vede k výraznému zvýšení růstové rychlosti oproti pouhé seči díky vytváření vhodných mikrostanovišť pro klíčení. Zatímco populace výše zmíněných druhů jsou víceméně stabilní, další studované druhy ukazují klesající tendence. Studie poloparazita Thesium ebracteatum naznačuje, že počet prýtů v jediné velké české populaci v posledních letech klesá (nedávno byla u nás nalezena druhá malá populace druhu; Prach & Zajíčková 2009). Krátká časová řada spolu s problémy při odlišování semenáčků od vegetativních prýtů však neumožňuje stanovit, zda se jedná o dlouhodobý trend či pouze fluktuaci. Zajímavým výsledkem této studie je zjištění, že poloparazité z rodu Thesium si svoje hostitele nijak specificky nevybírají a parazitují na všech hojných druzích ve společenstvu. Díky této vlastnosti lze očekávat, že druhy tohoto rodu budou méně citlivé na změnu hostitelského společenstva než (polo) parazitické druhy s pevnou vazbou na hostitele (Dostálek & Münzbergová 2011b). Nejméně početným druhem mezi modelovými druhy je druh Lathyrus pisiformis, který se na dvou lokalitách v ČR vyskytuje celkově v počtu kolem 200 prýtů. Zatímco počet prýtů byl po celou dobu sledování poměrně stabilní, celková produkce semen na lokalitách je velmi variabilní a naznačuje možné problémy při generativní reprodukci druhu (Štefánek 2011). Z dlouhodobého hlediska tedy můžeme očekávat jeho další úbytek a vzhledem k jeho početnosti je zde velké riziko vymření na našem území. Klesající trend je patrný i u některých populací Ligularia sibirica. Zde se jasně ukazuje kritický význam udržení vhodných stanovištních podmínek pro přežití druhu. Malá velikost populace ani snížená genetická diverzita nemají na přežití druhu výrazný negativní vliv. Nárůst obsahu dusíku v půdě však vede k silnému poklesu růstové rychlosti populací a ochrana tohoto vzácného druhu by se tak měla zaměřit hlavně na obnovení stanovištních podmínek degradovaných lokalit (Heinken-Šmídová & Münzbergová 2011). Populace tří studovaných druhů kuřiček, Minuartia smejkalii, M. corcontica a M. caespi tosa, se vyznačují velkou variabilitou. Přestože některé trsy všech studovaných druhů jsou velmi dlouhověké, populace se vyznačují velkým obratem a každý rok je více než polovina jedinců v populaci obměněna. V případě poklesu produkce semen tak může dojít k rychlému úbytku druhů. To je nebezpečné zejména u druhu M. corcontica, který netvoří vytrvalou semennou banku. V průběhu sledování byl navíc u tohoto druhu pozorován pokles počtu kvetoucích jedinců (Pánková & Münzbergová 2011). Na rozdíl od předchozích studií nebylo hlavním zájmem studie modelového poddruhu Thymus pulegioides subsp. carniolicus popsat dynamiku populace, ale zejména zhodnotit nebezpečí křížení tohoto poddruhu s ostatními příbuznými taxony. Výsledky ukazují poměrně časté křížení zájmového taxonu s Thymus pulegioides subsp. chamaedrys. Velkým problémem je fenologická synchronizace obou taxonů. Jediným vhodným managementem se tak jeví ruční vytrhávání Thymus pulegioides subsp. chamaedrys (Čáp & Kleinová). 7

8 Münzbergová et al.: Priority druhové ochrany cévnatých rostlin Jednotlivé modelové studie spolu s přehledem vlastností všech kriticky ohrožených druhů rostlin ukazují, že zkoumaný druhový soubor je velmi heterogenní. Jeho heterogenita jednoznačně vede k tomu, že pro ochranu těchto druhů není bohužel možné využít jediný standardizovaný přístup. Každý druh se totiž jeví jako unikát, jehož ochrana vyžaduje speciální postupy. Možnosti přenosu konkrétních poznatků mezi blízce příbuznými či morfologicky a stanovištně podobnými druhy tak zůstává námětem pro další výzkumy. Celý předkládaný sborník představuje hlavní výsledky získané v prezentovaném projektu. Oficiálním koncem projektu a vydáním tohoto sborníku však naše práce věnující se kriticky ohroženým druhům ČR zdaleka nekončí. Proto pokud vás přečtení tohoto sborníku inspirovalo k otevření šuplíků a vytažení starých zápisníků s údaji o některém ze studovaných druhů, naše práce splnila svůj účel. Neváhejte, prosím, a určitě nás kontaktujte. Za údaje ohledně opomenutých lokalit, špatně lokalizovaných populací a jejich velikostech či ohledně dalších detailů z biologie našich kriticky ohrožených druhů budeme velmi vděční. Naší snahou bude výsledky tohoto projektu průběžně aktualizovat a získat tak živý zdroj informací o kriticky ohrožených druzích květeny ČR, který by do budoucna zajistil skutečně smysluplnou a efektivní ochranu těchto druhů. Poděkování Celý projekt by nevznikl bez prvotního nadšení Martiny Fialové, které tímto velmi děkujeme. Tato práce byla podpořena projektem MŠMT VaV 2B Částečně vznikla také díky projektům MŠMT and AV0Z Literatura Brabec J., Bucharová A. & Štefánek M. (2011a): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). Příroda, Praha, 31: Brabec J., Ipser Z., Jersáková J., Malinová T., Balounová Z., Plesková L., Somol V., Brabec J., Krinke L., Štefánek M. & Nesvadbová J. (2011b): Populační dynamika, energetická náročnost kvetení a přežívání švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) na tradičně obhospodařované lokalitě NPP Pastviště u Fínů. Příroda, Praha, 31: Bucharová A., Tájek P. & Münzbergová Z. (2011): Dynamika dvou vzácných druhů kapradin (Asplenium adulterinum a A. cuneifolium) na lokální a krajinné úrovni. Příroda, Praha, 31: Čáp J. & Kleinová H. (2011): Současné poznatky o mateřídoušce vejčité kraňské (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) v České republice. Příroda, Praha, 31: Černá L., Gabrielová J., Münzbergová Z. & Rybka V. (2011): Změny v rozšíření kriticky ohrožených druhů rostlin v České republice na základě síťových map. Příroda, Praha, 31: Dostálek T. & Münzbergová Z. (2011a): Populační dynamika a genetická diverzita kriticky ohroženého druhu Dracocephalum austriacum. Příroda, Praha, 31: Dostálek T. & Münzbergová Z. (2011b): Stanovištní nároky a výběr hostitelů u poloparazitů rodu lněnka (Thesium). Příroda, Praha, 31: Dostalík S., Rybka V., Zemánková-Bartková R. & Baláž M. (2011): Monitoring vstavače trojzubého (Orchis tridentata) v Národní přírodní rezervaci Strabišov-Oulehla v období Příroda, Praha, 31: Gabrielová J., Münzbergová Z., Husáková I. & Chrtek J. (2011a): Kriticky ohrožené druhy rostlin České republiky: Jak se odlišují svými biologickými a ekologickými vlastnostmi od hojných druhů? Příroda, Praha, 31: Gabrielová J., Fialová T. & Münzbergová Z. (2011b): Jak je to s ohrožením kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky v jiných evropských zemích? Příroda, Praha, 31: Gabrielová J., Černá L. & Münzbergová Z. (2011c): Jak souvisí změny v rozšíření kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky s jejich biologickými vlastnostmi a ekologickými nároky? Příroda, Praha, 31:

9 Příroda, Praha, 31: 5 9, 2011 Gillová L., Kitner M., Majeský Ľ., Skálová D. & Vymyslický T. (2011): Nové poznatky o druhu pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii). Příroda, Praha, 31: Heinken-Šmídová A. & Münzbergová Z. (2011): Faktory ovlivňující populační dynamiku kriticky ohroženého druhu Ligularia sibirica. Příroda, Praha, 31: Pánková H. & Münzbergová Z. (2011): Populační biologie a stanovištní nároky druhů z okruhu Minuartia verna agg. Příroda, Praha, 31: Prach J. & Zajíčková L. (2009): Thesium ebracteatum Hayne. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. Zpr. Čes. Bot. Spol. 44, pp Štefánek M. (2011): Hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) v České a Slovenské republice. Příroda, Praha, 31:

10 Münzbergová et al.: Priority druhové ochrany cévnatých rostlin 10

11 Příroda, Praha, 31: 11 31, 2011 Nové poznatky o druhu pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii) New knowledge on Artemisia pancicii Lenka Gillová 1, Miloslav Kitner 2, Ľuboš majeský 2, Dagmar Skálová 2 & Tomáš Vymyslický 3 1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Lafayettova 13, CZ , Olomouc; 2 Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty, Univerzita Palackého Olomouc, Šlechtitelů 11, CZ Olomouc; 3 Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Zahradní 1, CZ Troubsko; Abstract: The Pannonian endemic species Artemisia pancicii is one of the most endangered plant species. Its area is very fragmented and its current occurrence is known only from ten localities in the Czech Republic, Austria and Serbia. Historically, only six localities are known in the Czech Republic, and its recent occurrence has been observed only in three localities in Southern Moravia. The species is recorded from six localities in Austria from Niederösterreich (Lower Austria) and Burgenland. One locality is to be found in Serbian Vojvodina, Deliblatska peščara. Artemisia pancicii forms compact polycormons of vegetative spreading shoots in the majority of localities. The Czech and Austrian populations rarely flower. Since 2004, the species populations have been regularly monitored on seven permanent plots (since 2007 on nine plots). Artemisia pancicii was chosen among the model plants in the project VaV 2B06178 Protection Priorities in Vascular Plants in Under this project, the viability of pollen grains and pollen development stages were tested on sixteen plants selected from all flowering populations. The possibility of generative reproduction was tested. In order to gain an understanding of the ecological relationships the phytosociological relevés were recorded and soil samples were taken in all Czech localities. The genetic variability was analysed on 82 plants from the Liščí kopec I locality using the AFLP method. Keywords: AFLP, Artemisia pancicii, endangered species, Natura 2000, viability of pollen grains Abstrakt: Panonský endemit Artemisia pancicii (pelyněk Pančićův) patří mezi nejohroženější druhy středoevropské flóry. Jeho areál je značně fragmentován a v současnosti se jeho výskyt uvádí z deseti lokalit na území České republiky, Rakouska a Srbska. V České republice je historicky evidováno pouze šest lokalit na jižní Moravě, recentně jsou známy pouze tři lokality. Z Rakouska je recentně druh uváděn z šesti lokalit v Dolních Rakousích a v Burgenlandu. Jedna lokalita leží v srbské Vojvodině na lokalitě Deliblatska peščara. Artemisia pancicii na většině lokalit vytváří kompaktní polykormony vegetativně se rozrůstajících prýtů. České a rakouské populace kvetou velmi zřídka. Od roku 2004 jsou na sedmi (od roku 2007 na devíti) trvalých plochách tyto populace pravidelně monitorovány. V roce 2006 byl druh vybrán mezi modelové druhy projektu VaV 2B Priority druhové ochrany cévnatých rostlin. V rámci tohoto projektu byla u 16 vybra ných rostlin ze všech kvetoucích populací testována životnost a vývojové stadium pylových zrn. Byla studována možnost generativní reprodukce. Pro pochopení ekologických vazeb druhu byly na všech českých lokalitách zapsány fytocenologické snímky a odebrány půdní vzorky. Metodou AFLP byla analyzována genetická variabilita 82 jedinců z lokality Liščí kopec I. 11

12 Gillová et al.: Nové poznatky o Artemisia pancicii Klíčová slova: AFLP, Artemisia pancicii, Natura 2000, ohrožený druh, životnost pylových zrn Nomenklatura: Hejný & Slavík 1988, 1990, 1992; Slavík 1995, 1997, Moravec 1995 Úvod Artemisia pancicii patří k jednomu z nejvzácnějších druhů středoevropské flóry. Podle klasického pojetí Rabinowitze (Rabinowitz (1981) patří A. pancicii do skupiny přirozeně vzácných druhů s malým areálem, s úzkou ekologickou valencí a s převládající nízkou početností jednotlivých populací. Recentní areál druhu zahrnuje deset lokalit v České republice, Rakousku a Srbsku. Druh vyhynul na třech lokalitách v České republice (Danihelka 1995), historické rozšíření druhu v Srbsku a Rakousku není autorům článku známé. Většina populací je malá, izolovaná, zahrnující desítky až stovky prýtů. Pouze populace na Liščím kopci I a na Bisambergu jsou bohatší, čítající tisíce ramet. Publikovaných dat o tomto druhu je velmi málo. Výjimkou jsou práce zabývající se nomenklaturou druhu (Danihelka & Marhold 2003), rozšířením druhu v České republice (Danihelka 1995), v Rakousku (Nagler 2010) a v Srbsku (Boža 1999), diplomová práce zaměřena na biologii, ekologii a rozšíření druhu (Bulová 2002) a souhrnné informace v Květeně ČR (Grulich 2004) a Červené knize ČR a SR (Holub & Grulich 1999). Podrobnější monitoring českých populací začal v roce 2004 v rámci úkolu sledování evropsky významných druhů (tzv. naturových). V roce 2006 byl druh vybrán mezi modelové druhy projektu VaV 2B06178 Priority druhové ochrany cévnatých rostlin. V rámci tohoto projektu se začala sledovat populační dynamika druhu na třech lokalitách, studovaly se ekologické nároky druhu, provedl se výzkum genetické variability našich a rakouských populací, sledovala se životaschopnost pylových zrn a možnost generativní reprodukce druhu. Cílem tohoto článku je shrnout dílčí výsledky tohoto projektu. Výsledky studia genetické variability českých a rakouských populací jsou shrnuty v samostatné práci (Kitner et al. in prep.). Studované lokality Liščí kopec I Lokalita je součástí Národní přírodní rezervace Dunajovické kopce, druh roste na západním svahu jižního dvojvrcholu Liščího kopce (271,7 m). Druh zde byl objeven Podpěrou v roce 1923 (Danihelka 1995). Geologický podklad území tvoří vápnité jíly s proužky písku, hlavním půdním typem je zde černozem pelická (Bulová 2002). Druh se vyskytuje ve vegetaci svazu Bromion erecti Koch Lokalita je nepravidelně kosena, naposledy bylo ca 90 % plochy s výskytem A. pancicii pokoseno v srpnu roku Liščí kopec II Lokalita je součástí Národní přírodní rezervace Dunajovické kopce, leží cca 90 m se verozápadně od kóty Liščího kopce (271,7 m), ca 185 m severovýchodně od lokality Liščí kopec I. Studovaný druh roste na jihozápadním svahu Liščího kopce, těsně pod zlomem svahu. Geo lo gický podklad území tvoří vápnité jíly s proužky písku, hlavním půdním typem je zde černozem pelická (Bulová 2002). Artemisia pancicii se vyskytuje ve vegetaci svazu Bromion erecti Koch Plocha byla ručně pokosena v letech ve druhé polovině vegetační sezóny. 12

13 Příroda, Praha, 31: 11 31, 2011 Liščí kopec III Lokalita byla objevena J. Danihelkou v roce 1994 (Danihelka 1995), leží ca 60 m jihovýchodně od kóty Liščího kopce (271,7 m), ca 200 m VSV od lokality Liščí kopec I, těsně za hranicemi NPR Dunajovické kopce. Druh roste na severovýchodním svahu Liščího kopce, na zarůstajících terasách, těsně pod rozbitým plotem. Geologickým podkladem území jsou stejně jako u lokalit Liščí kopec I II vápnité jíly s proužky písku, hlavním půdním typem je zde černozem pelická (Bulová 2002). Druh roste ve vegetaci svazu Bromion erecti Koch Plocha s výskytem A. pancicii je dlouhodobě nekosena, zarůstá druhy Calamagrostis epigejos, Dactylis glomerata, Bromus inermis a Prunus fruticosa, na severovýchodním okraji do plochy expanduje Prunus spinosa. Pouzdřany Lokalita leží na jihovýchodním svahu Pouzdřanské stepi, je součástí Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step Kolby. Pelyněk Artemisia pancicii zde objevil R. Picbauer v roce 1924 (Danihelka 1995). Druh roste v horních partiích svahu, v okolí turistické stezky vedoucí k lesu Kolby. Geologické podloží lokality tvoří vápnité jíly, slíny a pískovce, z půdních typů zde převládá lehčí střední půda typu černozem (Bulová 2002). Artemisia pancicii roste ve vegetaci svazu Bromion erecti Koch Populace byla na konci osmdesátých let na pokraji zániku (Grulich 1987), po roce 1988, kdy lokalita vyhořela, došlo k velkému nárůstu početnosti druhu (Danihelka 1995). Na lokalitě probíhá nepravidelný management, v letech 2006, 2007 a 2009 byla plocha extenzivně pasena stádem ovcí, horní část populace je ale stále ohrožena zarůstáním Prunus spinosa. Prostřední Špidlák Lokalita je součástí Evropsky významné lokality Čejkovické Špidláky. Studovaný druh roste v horní třetině severovýchodního svahu Prostředního Špidláku, těsně na okraji akátiny a stepního trávníku, v nadmořské výšce 228 m n. m. První literární údaje o výskytu A. pancicii na Čejčsku pocházejí ze čtyřicátých let 20. století (Wendelberger 1960 sec. Danihelka 1995). V té době zde druh rostl na dvou lokalitách. První lokalita ležela v širším okolí Špidláku mezi Čejčí a Mutěnicemi a druhá lokalita byla zřejmě na Prostředním Špidláku. Tato lokalita byla v roce 1993 ověřena (Danihelka 1995). Geologický podklad území je tvořen třetihorními vápnitými jíly a písky, z půdních typů na lokalitě převažuje lehčí střední půda typu černozem (Bulová 2002). Vegetace území se dá přiřadit ke svazu Bromion erecti Koch Plocha s výskytem A. pancicii byla dlouhodobě neobhospodařována, zarůstá druhy Bromus erectus, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, pod plochou zmlazuje Junglans regia, v blízkosti populace je akátový háj, Robinia pseudacacia zatím do plochy neexpanduje. V roce 2010 byla lokalita poprvé pokosena. Popis druhu Artemisia pancicii je vytrvalý druh s tenkými podzemními výběžky, rozrůstající se v roz volněné až velmi husté porosty sterilních prýtů 5 10 cm vysokých, s 3 5 přízemními šedobíle až zlatožlutě chlupatými peřenosečnými listy. České a rakouské populace kvetou velmi zřídka, kvetoucí lodyhy jsou (20 )30 90( 95) cm vysoké. Latovité květenství je 8 15 cm vy soké, složené ze zvonkovitých úborů 2 3 mm v průměru, nažky jsou elipsoidní, mír ně smáčknuté, ca 1 mm dlouhé (Grulich 2004). Druh ojediněle kvete od počátku srpna do 13

14 Gillová et al.: Nové poznatky o Artemisia pancicii září, zřídka i v říjnu, květy jsou opylovány větrem. Zaznamenáno je pouze vegetativní rozmnožování rozrůstáním podzemních oddenků (Holub & Grulich 1999, Bulová 2002). Druh preferuje teplomilné stepní trávníky, těžiště výskytu má v přechodových porostech mezi vegetací svazů Bromion erecti a Festucion valesiacae (Danihelka 1995, Holub & Grulich 1999). V Rakousku druh roste také ve vegetaci svazu Geranion sanguinei a ojediněle také ve vegetaci svazu Quercion pubescentis-sessiliflorae (Nagler 2010). Druh roste na minerálně bohatých, vápnitých půdách na karbonátových píscích, slínitých jílech až slínech (Wendelberger 1959, Bulová 2002). Metodika Monitoring populací, odhad velikostí populací Pro sledování změn v početnosti populací bylo v roce 2004 na lokalitách Liščí kopec I, na Prostředním Špidláku a na Pouzdřanech vytyčeno sedm trvalých ploch o velikosti 1 1 metr. Rozmístění jednotlivých trvalých ploch bylo vybráno tak, aby co nejreprezentativněji pokrylo celou plochu populací. Počet ploch byl stanoven vzhledem k celkové ploše jednotlivých populací, tzn. na lokalitě Liščí kopec I tři plochy, na Prostředním Špidláku dvě plochy a na Pouzdřanech dvě plochy. V roce 2007 byla vytyčena jedna trvalá plocha na lokalitách Liščí kopec II a Liščí kopec III. Základní monitorovací jednotkou je nadzemní prýt (tzn. rameta). Pomocí kovového rámu s rastrem cm jsou na těchto plochách každoročně v době květu (tzn. v září) sledovány počty nadzemních prýtů. Dále jsou na lokalitách dohledávány všechny květonosné lodyhy. Pro stanovení celkové velikosti populací jsme vycházeli z předpokladu, že sledovaný druh vytváří ± kompaktní polykormony. Na každé lokalitě došlo v roce 2007 k pečlivému prozkoumání místa výskytu druhu. Okrajové body polykormonu byly označeny dřevěnými kolíky a pomocí provázku byla vytyčena celková plocha populace. Velikost plochy v m 2 byla vypočítána po přenesení plochy v odpovídajícím měřítku na milimetrový papír. Velikost populací byla spočtena vynásobením průměrného počtu nadzemních prýtů v trvalých čtvercích plochou populace. Počty nadzemních prýtů v trvalých plochách mezi jednotlivými populacemi byly testovány pomocí analýzy variance, za průkazný výsledek byla považována dosažená hladina významnosti 5 %. Statistické analýzy a grafy byly zpracovány v programu NSCC 2007 (Hintze 2007). Životnost pylových zrn Životnost pylu byla hodnocena u šestnácti rostlin A. pancicii z lokalit Pouzdřany (P 1 3), Liščí kopec I (LK I 1 5) a Liščí kopec III (LK III 1 2) a z rostlin pěstovaných v Troubsku v kultivaci (K 1 6). Z každé rostliny byly odebrány tři květenství z horní (H), střední (S) a dolní části (D). Pyl z jednotlivých květů byl uvolněn preparační jehlou a přenesen na podložní sklíčko do kapky promývacího roztoku (NLN promývací roztok osmoticky vyhovující pylovým zrnům, která v čisté vodě praskají, Lichter 1981). K rozvolněnému pylu v promývacím roztoku bylo přidáno 20 µl roztoku s fluorescein diacetátem (FDA) (pracovní roztok FDA připraven z 1 ml promývacího roztoku NLN a 20 µl FDA, Larkin 1976). Životnost pylových zrn byla hodnocena pomocí fluorescenčního mikroskopu Olympus BX60. V prvním kroku se počítalo množství všech pylových zrn při procházejícím světle, ve druhém kroku se počítala živá pylová zrna při použití BW filtru (fluorescence; viz vzorec). Živá pylová zrna se pomocí FDA obarví a v případě použití BW filtru jasně fluoreskují (viz obr. 1). Tento 14

15 Příroda, Praha, 31: 11 31, 2011 postup se zopakoval v deseti zorných polích. Ze získaných hodnot se poté vypočítalo % zastoupení živých pylových zrn v celkovém vzorku. Vzorec pro výpočet životnosti mikrospor: Životnost mikrospor v % = Součet živých mikrospor v deseti zorných polích Součet všech mikrospor v deseti zorných polích 100 Obr. 1. Pylová zrna po barvení FDA. Fig. 1. Pollen grains after FDA staining. Stanovení vývojového stádia mikrospor Stanovení vývojového stádia mikrospor probíhalo u vybraných rostlin A. pancicii. Z výsledků týkajících se životnosti pylových zrn byly vybrány tři rostliny rostlina s nejvyšší životností pylu (LK I 1; vybráno květenství LK I 1 H); rostlina s nejnižší životností pylu (K 2; vybráno květenství K 2 H); a rostlina s průměrnou životností pylu (K 6; vybráno květenství K 6 S). Pyl z jednotlivých květů byl uvolněn preparační jehlou a přenesen na podložní sklíčko do kapky acetokarmínu (zásobní roztok acetokarmínu je připraven rozpuštěním 1,5 g karmínu (SERVA) ve 100 ml 45 % kyseliny octové) (Belling 1962). Acetokarmín zbarvuje jádra, která jsou poté detekovatelná v mikroskopu za použití normálního světla (jádra jsou tmavě červeně zbarvená). V případě A. pancicii lze rozlišit stádia pylu jednojaderná (1j PZ), dvoujaderná (2j PZ) (nezralá pylová zrna) nebo trojjaderná (3j PZ) (zralá pylová zrna, obr. 2). Ve vzorcích se také vyskytovala pylová zrna sterilní, která se v důsledku nepřítomnosti jader neprobarvovala. Obr. 2. Zralá pylová zrna (2j, 3j PZ). Fig. 2. Mature pollen grains (2n, 3n). 15

16 Gillová et al.: Nové poznatky o Artemisia pancicii Genetická struktura populace Artemisia pancicii na lokalitě Liščí kopec I Rostlinný materiál Na lokalitě Liščí kopec I byly nalezeny mezní body, ve kterých se A. pancicii vyskytoval. Tyto body byly spojeny provazem, přičemž vznikl obdélník s délkou stran 17 19,5 m. Každá strana vytvořeného obdélníku byla rozdělena na třetiny a ty byly opět spojeny provazem. Tímto způsobem byla lokalita rozdělena na devět podsouborů s velikosti stran 5,7 6,5 m a o zna čených písmeny A až I (obr. 3). Pro extrakci DNA byl v každém podsouboru proveden odběr 1 2 listů z devíti náhodně vybraných jedinců. Při odběru vzorků se vybíraly rostliny vzdáleny od sebe nejméně 50 cm, aby se minimalizovala pravděpodobnost sběru vzorků náležícím ke stejnému kormonu. Protože v podsouboru A a B nebyli jedinci A. pancicii nalezeni, byly vzorky doplněny ze zbývajících obdélníků. Celkem bylo odebráno 85 vzorků. Označení podsouborů s příslušným počtem odebraných vzorků je uvedeno na obr. 3. Poznámka: / Note: GPS souřadnice mezních bodů: / GPS coordinates of the boundary points: 1: N ,1 E ,0 3: N ,0 E ,8 2: N ,7 E ,6 4: N ,5 E ,3 Obr. 3. Rozdělení lokality Liščí kopec, označení podsouborů (A I), počty odebraných vzorků (n). Fig. 3. Division of the Liščí kopec I locality with designation of subdivided parts (A I) and number of samples taken (n). 16

17 Příroda, Praha, 31: 11 31, 2011 DNA extrakce Extrakce genomické DNA byla provedena ze 100 mg rostlinného materiálu podle modifikované CTAB metody (Kump & Javornik 1996). Kvalita a integrita DNA byla ověřena na 0,8 % agarózovém gelu. Koncentrace DNA byla zjištěna pomocí UV-spektrofotometru NanoDrop ND Spectrophotometer (NanoDrop Technologies). AFLP Protokol použitý pro provedení metody AFLP na studovaném souboru vzorků byl upraven podle publikace Vos et al. (1995) s dílčími modifikacemi dle Kitner et al. (2008). Amplifikované fragmenty byly separovány na 6 % denaturačním polyakrylamidovém gelu s následnou vizualizací fragmentů barvením stříbrem. K analýze bylo vybraných šest primerových kombinací. Jejich sekvence současně s příslušnými počty detekovaných fragmentů jsou dostupné u autorů. Analýza dat AFLP fragmenty byly hodnoceny vizuálně, a to pouze bandy spolehlivě rozlišitelné a dete kovatelné. Na základě takto získaných dat byla v programu MS Excel vytvořena binární matice (1 = přítomnost, 0 = nepřítomnost bandu), která byla dále použita pro vizualizaci příbuznosti analyzovaných položek PCoA analýzou (Principal Coordinate Analysis) pomocí programu NTSYS-pc (Jaccard s similarity matrix) (Rohlf 1998). Pro posouzení genetické diverzity populace byl vypočítán index heterozygotnosti (H e = 2 * p * q), Shannonův informační index (I = -1* (p * Ln (p) + q * Ln(q))) a polymorfizmus pomocí programu GenAlex (Peakall & Smouse 2006). Pomocí R-skriptu AFLPdat (Ehrich 2006) byl stanoven počet klonů (jedinců nesoucích shodný genotyp, NG number of genotypes) jednotlivě pro každý podsoubor a dále celkový počet klonů vyskytujících se na lokalitě. Ekologické nároky druhu Pro zjištění ekologických nároků druhu byly na všech českých lokalitách zapsány v roce 2008 fytocenologické snímky dle standardní metodiky (cf. Moravec et al. 1994), pokryvnost byla odhadnuta v sedmičlenné Braun-Blanquetově stupnici. Pro jejich zápis byla zvolena jednotná plocha 16 m 2. Všechny snímky byly převedeny do fytocenologické databáze v programu TURBOVEG for Windows 2.66 (Hennekens & Schaminée 2001) a byly analyzovány v programu Juice 7.0 metodou Twinspan (Tichý 2002). V roce 2007 byly jednorázově odebrány půdní vzorky na analýzy z následujících lokalit: Pouzdřany, Liščí kopec I a z rakouské lokality Neusiedl am See. V roce 2010 byly odebrány a analyzovány půdní vzorky z lokalit: Prostřední Špidlák, Liščí kopec I část u lesíku, Liščí kopec I hrana svahu, Liščí kopec II, Liščí kopec III, Pouzdřany část nad cestou, Pouzdřany část pod cestou. Klíčivost semen Na lokalitě Liščí kopec I byla pomocí pytlíku z mlynářského hedvábí v průběhu července 2010 zaizolována květenství u pěti z celkově osmi kvetoucích rostlin. Podobně byla zakryta květenství u 18 rostlin v kultivaci (z lokalit Neusiedl am See a Liščí kopec III). V průběhu listopadu 2010 byly z pěti plodných rostlin z lokality Liščí kopec I (izolace) a z pěti rostlin z lokality Liščí kopec III (bez izolace) odebrány zralé úbory, a to vždy po třech z horní, střední a spodní části květenství. Podobně byly odebrány úbory i z rostlin pěstovaných v kultivaci, které pocházely z lokalit Neusiedl am See (izolace, bez izolace) a lokality Liščí kopec III 17

18 Gillová et al.: Nové poznatky o Artemisia pancicii (izolace). Nažky byly dosušeny při pokojové teplotě a poté bylo 500 nažek vyseto do truhlíku se směsí venkovní zeminy, zahradní zeminy a písku v poměru 1:1:1. Truhlíky byly umístěny do studeného skleníku. Počet vyklíčených rostlin (v %) byl stanoven v březnu Výsledky Monitoring populací, odhad velikostí populací Nejpočetnější populace se nachází na lokalitě Liščí kopec I, nejméně početná je populace na lokalitě Prostřední Špičák (viz tab. 1). Tabulka 1. Odhad velikosti populací v letech a plocha jednotlivých populací. Table 1. The estimated abundance of populations in and the area of populations. populace / population min nadzemní prýty / aboveground shoots max průměr / mean s.d. plocha populace / area of population (m 2 ) Pouzdřany , , Prostřední Špidlák , ,682 6 Liščí kopec I , , Liščí kopec II ,5 1751, Liščí kopec III ,75 194,945 7 Průměrné počty prýtů v monitorovacích plochách jsou signifikantně rozdílné (ANOVA, F = 33,92, P < 0,001). Největší hustoty dosahuje populace na Liščím kopci II, velmi slabá je populace na Prostředním Špidláku (obr. 4). Počty nadzemních prýtů meziročně fluktuují, ale nebyly zaznamenány signifikantní rozdíly (ANOVA, F = 0,35, P = 0,971235). Fertilita rostlin je celkově velmi malá, největší počet kvetoucích lodyh byl zaznamenán v roce 2007 na lokalitě Liščí kopec I a v roce 2008 na lokalitě Pouzdřany (obr. 5). Rostliny na lokalitě Prostřední Špidlák a Liščí kopec II jsou dlouhodobě sterilní. Životnost pylu Životnost pylových zrn A. pancicii byla hodnocena u šestnácti rostlin ze čtyř populací. Průměrná hodnota životnosti pylu byla 18,3 %. Jednotlivé hodnoty životností v % jsou uvedeny v tabulce 2. Nejvyšší životaschopnost pylových zrn vykazovaly rostliny z lokality Liščí kopec I (průměrná životnost pylu rostlin byla 28,6 %; nejvyšší životnost - 51,3 %, byla zjištěna u rostliny LK I 1); naopak nejnižší životnost pylu se vyskytla u rostlin z kultur z Troubska (10,2 %; nejnižší životnost - 0 % byla zjištěna u rostliny K 2). Stanovení vývojového stádia mikrospor Byly vybrány tři vzorky rostlin s rozdílnými hodnotami životnosti pylových zrn. U rostliny s největším procentem životných pylových zrn (LK I 1 H) byla také v největším zastoupení zralá (v tomto případě trojjaderná) pylová zrna (42,5 % zralých pylových zrn). U rostliny s průměrnou životností pylových zrn (K 6) bylo procento zralých pylových zrn nižší (38 %). 18

19 Příroda, Praha, 31: 11 31, 2011 Obr. 4. Počet nadzemních prýtů mezi roky na lokalitách: 1 Pouzdřany; 2 Prostřední Špidlák; 3 Liščí kopec I; 4 Liščí kopec II; 5 Liščí kopec III. Fig. 4. Number of aboveground shoots in localities in : 1 Pouzdřany; 2 Prostřední Špidlák; 3 Liščí kopec I; 4 Liščí kopec II; 5 Liščí kopec III. Obr. 5. Počet kvetoucích prýtů na lokalitách: Pouzdřany, Liščí kopec I a Liščí kopec III. Šipky označují roky, kdy byl na lokalitě proveden management. Fig. 5. Number of flowering shoots in localities: Pouzdřany, Liščí kopec I and Liščí kopec III. The arrows show the year when some management was performed in the localities. 19

20 Gillová et al.: Nové poznatky o Artemisia pancicii Tabulka 2. Životnost pylu (%) u vybraných rostlin Artemisia pancicii. Table 2. Pollen viability (%) in selected plants of Artemisia pancicii. rostlina / plant poloha květu / flower position životnost pylu (%) / pollen viability (%) průměrná životnost pylu (%) / mean of the pollen viability (%) K 1 H S D 11,1 0,0 0,7 3,9 K 2 H S D 0,0 0,0 0,0 0,0 K 3 H S D 2,9 0,0 1,7 1,5 K 4 H S D 0,0 0,0 2,8 0,9 K 5 H S D 6,3 28,3 56,7 30,4 K 6 H S D 4,5 31,6 36,7 24,3 P 1 H S D 29,4 4,3 1,4 11,7 P 2 H S D 1,0 0,0 1,4 0,8 P 3 H S D 53,9 0,0 14,2 22,7 LK I 1 H S D 68,2 61,5 24,2 51,3 LK I 2 H S D 1,0 0,0 37,0 12,7 20

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128

Více

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP Pro roky 2011-2020 Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje Obsah Seznam použitých zkratek... 3 A. Úvod... 4 B. Základní

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Malhostovické kopečky strana 4 Bělozářky strana 26 Jaro je tady 6 Přímo na vápenci 27 Modrá záplava 10 Hlavně keře 28

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

Významné rostliny Santonu

Významné rostliny Santonu 1 2 Významné ROSTLINY SANTONU Text, mapky a foto Josef a Karla Martiškovi Český svaz ochránců přírody ZO 54/14 Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Srpen 2009 Publikace byla zpracována v souvislosti

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016 Plán péče o NPP Klonk na období 2007-2016 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Klonk Kategorie NPP Evidenční kód 369 Kategorie IUCN

Více

MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU

MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S.

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Úroda 12/2011, vědecká příloha

Úroda 12/2011, vědecká příloha Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ

Více

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace

Více

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří

Více

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo Trvalky = pereny Druhy nedřevnatějící í (byliny), vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na stanovišti více jak 3 roky. Každý rok opakovaně kvetou a tvoří

Více

ŠPICE. Stepní bežci ve svazích Staré hory. Pokračování

ŠPICE. Stepní bežci ve svazích Staré hory. Pokračování ŠPICE Stepní bežci ve svazích Staré hory Pokračování Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Český svaz ochránců přírody Základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Publikace byla zpracována

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

Dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského údolí v Praze: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově

Dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského údolí v Praze: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově Bohemia centralis, Praha, 30: 161 174, 2010 Dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského údolí v Praze: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově Dynamics of xerophilous grassland on calcareous

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013 POROVNÁNÍ ZMĚN DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚSÍ VYSETÝCH NA RŮZNÝCH EXPERIMENTÁLNÍCH LOKALITÁCH Comparison of the species composition changes in mixtures sown at different experimental localities Vymyslický T.

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "Bílé stráně u Štětí"

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Bílé stráně u Štětí Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "Bílé stráně u Štětí" Název zvláště chráněného území Bílé stráně u Štětí Určení předmětu ochrany Předmětem ochrany je přírodní stanoviště Polopřirozené suché

Více

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy

Více

Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Michal Friedl

Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Michal Friedl MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce Michal Friedl 2014 Tato skripta byla vytvořena v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín

Více

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky)

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, roč. 31, č. 2: 77 85, 2009 Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) The steppe flora and vegetation of the loess bulwarks in the

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

Monitoring aluviálních ekosystémů

Monitoring aluviálních ekosystémů Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM na období 2011-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail:

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Rostliny a lišejníky acidofilních stepí ve støedním Povltaví

Rostliny a lišejníky acidofilních stepí ve støedním Povltaví Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 49: 243 260, 2014 243 Rostliny a lišejníky acidofilních stepí ve støedním Povltaví Vascular plants and lichens of acidophilous steppes in the Middle Vltava Region (Central

Více

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Semenné sady systém reprodukce a efektivita Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen

Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen Autor a zpravodaj: postgraduální student Státní zemědělské univerzity v Petrohradu, S.S. Skrenževsky

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007 ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře Floristic survey of the natural monument Divoká rokle by Mojžíř Filip Holič 1), Karel Nepraš 2), Roman Kroufek 3) 1) Lipová 409, 407 81 Lipová

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií

Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií Bohemia centralis, Praha, 28: 287 320, 2007 Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií Hill Doutnáč in National Nature Reserve Karlštejn, a model site of studies in geobotany Jarmila

Více

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022 Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ na období 2013-2022 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1.2 Platný právní předpis

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností

Více

Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn

Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn Bohemia centralis, Praha, 28: 49 116, 2007 Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn Vegetation and flora of the Velká hora Hill (Bohemian Karst) present state and analysis

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:

Více

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY zapsaná jako pobočný spolek pod sp. zn. L 49350 ve spolkovém rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze - člen Krajského sdružení ZO ČSOP Pardubického kraje

Více

Plán péče o. přírodní památku Radotínské skály 2010-2019. na období. Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Nad Štolami 467, Odolena Voda

Plán péče o. přírodní památku Radotínské skály 2010-2019. na období. Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Nad Štolami 467, Odolena Voda Plán péče o přírodní památku Radotínské skály na období 2010-2019 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Nad Štolami 467, Odolena Voda 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ,

Více

OBSAH. Foto na tutulní straně obálky Odkvetlý kavyl vláskovitý

OBSAH. Foto na tutulní straně obálky Odkvetlý kavyl vláskovitý 1 OBSAH Horka strana 4 Ve skalách 6 Jarní efeméry 10 Nová louka 12 Vzácné dřeviny 16 Pohádková louka 18 Vzácné polní plevele 26 Izolovaný pahorek 28 Zvířena 30 Květena 32 Foto na tutulní straně obálky

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj:  snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah Příloha 2 Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/, snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah 1. Druhy acidofilní... 3 2. Druhy bazifilní... 5 3. Druhy halofilní...

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Lubomír Tichý 28. 10. 2005

Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Lubomír Tichý 28. 10. 2005 Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka Lubomír Tichý 28. 10. 2005 1. Úvod NPR Hádecká planinka reprezentuje bezesporu botanicky zajímavé území, kde se dosud zachovala řada

Více

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER Trojan V., Hanáček P., Havel L. Department of Plant Biology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

SBĚRY A VYUŽITÍ ROSTLINNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ

SBĚRY A VYUŽITÍ ROSTLINNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ THAYENSIA (ZNOJMO) 2007, 7: 223 229. ISSN 1212-3560 SBĚRY A VYUŽITÍ ROSTLINNÝCH GENETICKÝCH ZDROJŮ Z NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ THE COLLECTING AND UTILIZATION OF PLANT GENETIC RESOURCES FROM THE PODYJÍ NATIONAL

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

KARPATY Карпати - Munții Carpați. Radim J. Vašut

KARPATY Карпати - Munții Carpați. Radim J. Vašut KARPATY Карпати - Munții Carpați Radim J. Vašut Karpaty Jméno pravděpodobně Thráckého původ: Skalnaté hory = Karpates Oros Karpaty AT, CZ, SK, PL, UA, RO, RS Západní, Východní a Jižní Karpaty Gerlachovský

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

1. Charakteristika studovaného území

1. Charakteristika studovaného území 1. Charakteristika studovaného území 1.1. Topografické vymezení lokality Navrhované chráněné území "Kavky" se nachází na severovýchodním okraji okresu Brnoměsto v katastru městské části Maloměřice na jižním

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro udržitelný rozvoj dopravy Tomáš Libosvár TA02031259 Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro

Více

Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří

Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Bulletin Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 26: 163 176, 2004 Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Subcontinental oak forests of Carici fritschii-quercetum roboris

Více

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT STATISTICKÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT Seminární práce 1 Brno, 2002 Ing. Pavel

Více

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Mykocenologický průzkum Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Evaluation of the distribution of the vascular plants on hedgerows and terraces

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Plán péče o přírodní památku U Branického pivovaru. na období 2010-2022

Plán péče o přírodní památku U Branického pivovaru. na období 2010-2022 Plán péče o přírodní památku U Branického pivovaru na období 20-2022 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název U Branického pivovaru Kategorie

Více