A JEHO VÝZNAM SLOVO A POJMENOVÁNÍ

Transkript

1 Název: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_14_BAL Vypracovala: Andrea Balaštíková Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám PRACOVNÍ LIST zápis Úkol: Na vynechaná místa v textu doplňte správné pojmy. SLOVO A JEHO VÝZNAM SLOVO A POJMENOVÁNÍ Slovo je skupina hlásek, která má zřejmý význam. Slovo je základním pojmenovávacím prostředkem. Označuje (pojmenovává) osoby, zvířata, věci, jevy, děje, stavy, vlastnosti, okolnosti (podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce), ale také vztahy mezi jinými slovy ve větě či postoj mluvčího ke skutečnosti (předložky, spojky, částice, citoslovce). Slova vyjadřují dvojí význam: a) slovní (věcný, lexikální) b) mluvnický (gramatický) rod, pád, osoba, číslo, způsob Např. tvar (do) lesa nese gramatický význam 2. pádu, j. č. a mužského neživotného rodu Podle poměru slovních a mluvnických významů lze dělit slova na: 1. plnovýznamová jsou významově samostatná (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce a citoslovce) 2. gramatická sama o sobě slovní význam nemají, ale nabývají ho teprve ve spojení s jinými slovy (předložky, spojky, částice a pomocná slovesa)

2 Některé skutečnosti nepojmenováváme jedním slovem, ale spojením slov. Ustálenému spojení říkáme. (kyselina sírová, Národní divadlo, pravý úhel, vrh koulí, hrubá mouka, křížem krážem, ) Pozn.: V hovorovém jazyce funguje proces univerbizace =.: Lidové noviny = Lidovky, český jazyk = čeština, tryskové letadlo = tryskáč, spací pytel = spacák. Opačný proces se nazývá multiverbizace. Význam slova má dvě složky: VÝZNAM SLOVA 1) rozsah: souhrn všech jednotlivých jevů, které slovo označuje (člověk slovo označuje jakoukoli osobu, černocha, běloch, indiána i Jana Nováka; kniha kniha pohádková, brožura, román atd.) 2) obsah: souhrn všech podstatných, specifických vlastností, které daný význam slova zahrnuje (John Lennon běloch, Brit, zavražděný zpěvák skupiny Beatles atd., povídková kniha kniha, jež je souborem povídek; každá povídka má vlastní děj, povídky spolu mohou, ale také nemusejí souviset ) 1. VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY a) vztahy souřadnosti př.: leden, únor, březen b) vztahy nadřazenosti a podřazenosti př.: nábytek stůl konferenční stolek 2. DĚLENÍ SLOV PODLE POČTU VÝZNAMŮ a) Slova jednoznačná (jednovýznamová) mají jen jeden slovní význam (vlastní jména: Praha, Tomáš; odborné termíny: draslík, odmocnina, xenofobie; i jiná slova: lustr, koloběžka) b) Slova mnohoznačná (mnohovýznamová,.) slova mající více než jeden význam; další význam/y vznikají ze základního významu a říkáme jim významy přenesené (např.: koruna mince, platidlo, klenot, koruna stromu; hlava část těla, vedoucí skupiny, chytrý člověk) Způsoby přenesení významu slova: a) přenesení významu slova na základě podobnosti

3 základní: oko (část těla) ručička (část těla) hlava (část těla) přenesené: oko (na punčoše) ručička (na hodinách) hlava (státu) Stejně např. ruka lidská ruka stroje c).. přenesení podle věcných souvislostí (jinak řečeno významových spojitostí); např. číst Poláčka přenesení jména autora na název jeho díla, je to známý donchuán, lazar, švejk, jidáš, romeo původně vlastní jméno se stalo označením typu 3. VZTAHY SLOV VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ JAZYKA a) : slova se stejným nebo podobným významem; např.: chlapec., hezký.., kino., trh.., životopis., vstupenka. b) : slova s významem opačným např.: kuřák nekuřák, zakopat vykopat, velký malý c) : slova stejné formy (zvukové i psané), ale naprosto odlišného významu např.: vlna (na moři, ovčí), los (zvíře, tiket), rys (zvíře, výkres) Nepravá homonyma: shodují se jen zvukově ( ), nebo graficky (.) např.: mýt mít, být bít, vezme (od slovesa vzít 3. os. j. č. ozn. zp. i od slovesa vézt 1. os. mn. č. rozkaz. zp.) 4. FRAZEOLOGISMY a) v centru rčení je sloveso, které může měnit svůj tvar např.: Dělá (nedělej) z komára velblouda. Mluvila do větru. b) na rozdíl od rčení má stálou, neměnnou podobu (někdy jsou veršovaná) např.: Já nic, já muzikant. My o koze, on o voze. c) obsahují mravní poučení např.: S poctivostí nejdál dojdeš. Komu se nelení, tomu se zelení. d). specifický druh pořekadel, vyjadřující lidovou zkušenost se střídáním ročních období a počasí

4 např.: Na Nový rok o slepičí krok. Mokrý máj, ve stodole ráj. Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři.

5

6

7 Roku 1844 Samuel Morse sestavil Morseovu abecedu a použil pro ni první telegraf. Pozn.: zkratka SOS = Save our ship/souls