Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mezinárodní vztahy: Evropská unie"

Transkript

1 Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace 4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada 4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové rozhodováníambicióznícíle 4 silná a efektivní kontrola plnění cílů 4dominantní supranacionální orgány PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. mezinárodní organizace EU nadnárodní organizace EU zastřešuje integrační rámec tří zakládajících Evropských společenství EU politicky zastřešuje Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOM založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství - EHS založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské společenství uhlí a oceli - ESUO založeno v roce 1952 na základě Schumanova plánu Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině pomocí mezivládní konference. Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o budoucím závazku. Možnost získat opt outs výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji. V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně. Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody. Přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od ), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Jak uspokojit všechny? Kompenzace výhod a ztrát. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika nejdražší projekt?

2 Společná obchodní a zemědělská politika Společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP/SZP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. Dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy. Důsledky evropského zemědělství drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES zelené měny administrace plateb a spekulace tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin a USA Význam spotřebitelských kampaní reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám, snížení finanční náročnosti. Rok EAGGF Krize EHS Fáze I. Francie signalizuje zájem o změnu a předkládá reformní plány (Fouchet) Fáze II. Francie blokuje rozšíření (prvek konkurence ztráta kontroly nad EHS) Fáze III. otevřený konflikt a zablokování EHS Komise předkládá balík řešení financování zemědělství (vlastní příjmy, rozpočtové pravomoci EP a zemědělské ceny) Francie jde do otevřeného konfliktu. Teď nebo nikdy reakce na hlasování. Politika prázdných křesel přelom , obstrukce, zablokování společenství, co chce Francie? tisková konference , stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech Lucemburský kompromis nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to velmi důležité zájmy? Co je to přiměřená lhůta? Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu? Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 odblokování EHS. Dokončení - započatých úkolů vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství. Eurosleróza a hrozba rozkladu EHS dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu zdůvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví... omezení ale nesmí sloužit k diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy. V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je užitečný pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS jsou na papíře. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD cement EHS. Boj proti netarifním omezením. Netarifní omezení preference subjektů u státních zakázek z důvodu ochrany veřejných zájmů informační kampaně stimulující nákup normy - hygienické, technické atd. určení výše spotřebních daní slučování podniků státní dotace administrativní omezení dovozu atd.

3 Dohoda z Fontainebleau V.B. žádá řešení nespravedlivosti. EHS má nedostatek prostředků a požaduje zvýšení příjmů (cedník). Řecko představuje nový tlak na rozpočet. Blíží se Španělsko a Portugalsko. Lze očekávat finanční krach zemědělství. Výměna britského návratu 66 % za 1,4 % DPH do kasy. chci zpátky své peníze a ucpěte cedník. Pád CAP dočasně zažehnán zvýšení příjmů. Pokles světových cen znamená další problémy ES. Reforma je nevyhnutelná. Jacques Delors a jeho koncepce Nástup J. Delorse do Komise ES zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením Náklady ne- Evropy viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 podpora mobility pracovních sil součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 konkrétní plán HMU Vznik EU rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV Maastrichtský chrám nadnárodní První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství atd. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku. Rozhodování je mezivládní, v rukou členských států mezivládní Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována Smlouva o EU Cíle Smlouvy o EU Preambule HLAVA I Společná ustanovení HLAVA II Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství HLAVA III Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli HLAVA IV Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii HLAVA V Ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice HLAVA VI Ustanovení o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech HMU občanství Unie založení tzv. druhého pilíře SZBP založení tzv. třetího pilíře JaV posun na poli dalších politik a reforma institucí HLAVA VII Závěrečná ustanovení

4 Společná měna Evropské občanství projekt původně z 70. let státy dodržují konvergenční kritéria (inflace, státní dluh, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové míry a účast v EMS Kombinace koruny a lokomotivy splnění přiznáno podle TEU v roce státům, v roce 2001 přistoupilo Řecko, Dánsko a Velká Británie mají výjimku, Švédsko odmítá. Euro je závazné po splnění podmínek kandidáti a nezúčastněné země jsou v EMS II. Právo na volby do EP doplňuje občanství národní Právo na volby do komunálních zastupitelstev Petiční právo Ombudsman Konzulární ochrana Po 1999 právo komunikace v úředních jazycích, přístup k informacím Cíle SZBP jsou: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie; posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech směrech; chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty (OBSE); podporovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a respektování lidských práv a základních svobod. EU přijímá v oblasti SZBP společný postoj, společná akce a společná strategie. Žádá ZEU aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které mají dopad na obranu, zavázala se vybudovat jednotky do roku. EU se zavázala postavit jednotky pro účely Petersbergských úkolů. Justice a vnitro dnešní schengenský systém EU vytváří spolupráci v oblasti vnitra, azylové politiky, ustavuje spolupráci soudů a policie. Je vytvořen Europol. Vytváření prostoru bez vnitřních hranic na základě Schengenských dohod (1985, 1990) probíhá paralelně. K Schengenským dohodám státy přistupovaly postupně. Ne všichni byly přesvědčeni o výhodách volného pohybu osob. Kdo je v EU cizinec? Dynamický vývoj 90.let - Maastricht II. Maastrichtský chrám po Amsterodamu Revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 Smlouva zachovává chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření- prodloužení harmonogramu. První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována

5 Úkoly IGC 2000 a Smlouva z Nice Reforma institucí před rozšířením nebyla v Amsterodamu dostatečná, současně ale byla na summitu v Kolíně nad Rýnem z června 1999 potvrzena přímá závislost rozšíření a institucionální reformy. IGC 2000 byla zahájena 14. února 2000 a ukončena na summitu v Nice 11. prosince Smlouva z Nice byla podepsána ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003 EU je otevřenou strukturou Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, zvlášť citlivé oblasti Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) 3 roky Proces rozšiřování jedinou podmínkou byl evropský stát, dnes po Amsterodamské smlouvě je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU. podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. Změna nákladů až v páté vlně. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Mechanismus vstupu nových členů obecně stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích Obecné principy rozšíření kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí pravidla skupiny se neustále mění nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů. Negociace o vstupu Stát podává žádost Radě, ta konzultuje Komisi, která připraví tzv. avis (Norsko čekalo na avis 2, a pak 4 měsíce, zatímco Turecko 32, Malta 35,či Kypr 36 měsíců, ČR měla opakované avis v podobě hodnotících zpráv). Poté jsou stanoveny kapitoly (31) a zahájeno vlastní vyjednávání (multilaterální a posléze bilaterální fáze) o problémových oblastech kandidátské země na úrovni zástupců a ministrů. Délka je závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1.) - celé vlny. Následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro schválení Radou ministrů jednomyslně, Evropským parlamentem (nadpol. většina všech) a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta.

6 AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad) dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace AVIS je impulsem k reakci uvnitř ES Mechanismus dvojí negociace jednatel předseda EU 15 aktérů ministři COREPER pověřené výbory de facto 12 aktérů žadatel Komise Podmínky posledního rozšiřování EU Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire) a tzv. madridské kritérium z (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy) Na straně EU reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference) Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozšíření, nebo prohloubení? Většina pro prohloubení. Zastánci rozšíření Německo, později Rakousko a sever pro rozšíření. Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Něm, Itálie, Finsko, poději Francie Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to mají. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. Zastáncem Komise, a některé země Řecko, Švédsko, Dánsko. Schéma institucí EU rámec smluv Evropská rada nejvyšší reprezentace Unie finanční kontrola soudní kontrola založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek místo zasedání rotovalo, dnes Brusel. 27

7 Komise (Evropská komise) Komise má proměnlivou roli Může v Radě i EP předlohu stáhnout je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států, nad 27 rotace je motorem Společenství - disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva V reakci na situaci navrhuje další legislativu Komise navrhne legislativu Komise je prostředníkem procesu rozhodování Komise kontroluje její dodržování Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř Předloha opouští Komisi Komise mění roli Funkce motoru Společenství jednotky A5 grades předseda Komise komisař kabinet generální ředitelství ředitelství jednotky A4 grades Hlasování v Komisi kolektivní odpovědnost za předlohu Politické prověření předlohy poslední možnost kontroly Projednávání technických otázek kontakt mezi generálními ředitelstvími Sepsání návrhu zpravodaj založení spisu EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu tzv. sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Jakou roli mám mít EK v dalších pilířích? Struktura zaměstnanců Komise A-A8 vyšší úředníci DG, pol. management LA tlumočníci B vyšší administrativa C kancelářské síly D servis a služby C 35% D 5% A 0% A1 A2 0% B 20% 1% A3 3% A4 8% A5 7% A6 5% LA 12% 28 % A7 4% A8 0% Rada EU (Rada ministrů) reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby, dnes 9 sektorových rad/ Primárně rozhoduje, je uzavřená a nekontrolovatelná.

8 Hlasování v Radě EU varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou QMV (dnes hlasy+státy+%populace) varianta jednomyslného souhlasu postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů Evropský parlament je přímým zástupcem lidu Společenství (785 členů) orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje - disponuje vetem přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament) Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 785, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou ( vážení hlasů podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71%(255) z 345 a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny. Počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor. Ostatní orgány EU Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů další orgány se speciálním významem Evropský soudní dvůr se Soudem první instance Účetní dvůr Legislativní monopol Komise legislativní iniciativa Komise hlídacím psem Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Rada EU rozhoduje Evropský parlament spolurozhoduje Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES Soudní dvůr Účetní dvůr

9 Rozložení hlasů v Radě EU Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU Rozdělení 785 mandátů v EP země Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko země 1 Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo počet hlasů Itálie Francie Velká Británie Německo počet křesel Vnitřní formy kontroly EU Vnější formy kontroly EU Kontrola Komise - omezení mandátu Komise smlouvami a Radou, kontrola parlamentem, který ji volí a odvolává jako celek dvěma třetinama odevzdaných a nadpoloviční většinou všech hlasů po třech dnech od podání návrhu, interpelace na Komisi Kontrola ESD - žaloba za nečinnost, žaloba za neplatnost aktů, komplexní kontrola orgánů a jejich činnosti Účetní dvůr - kontrola financí Rada - pouze povinnost odpovídat na otázky Kontrola na mikroúrovni v rámci každého z orgánů - především Komise (právo předsedy odvolat komisaře) EP - přímo voleb občany Projednávání změn na mezivldání konferenci - ratifikace (referenda, parlamenty) Kontakty mezi orgány EU a ministerstvy a vládami- (propojení s vládami skrze Radu, svázání stanovisek ministrů pozicí parlamentu - Dánsko, delegace pravomocí - svěřený mandát např. Irsko (1972), nebo Itálie (1989) Kontakty mezi národními parlamenty a EP - společný výbor poslanců COSAC Kontrola prostřednictvím politických stran - podíl evropských poslanců na chodu stran, prezentace na národních sjezdech, účast v předsednictvech Evropský konvent Smlouva z Nice Smlouva o EU Amsterodamská smlouva Smlouva o ESUO /2002 zanikla/ Smlouva o ES Smlouva o EURATOM Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu ( prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d Estaing. Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy.

10 Harmonogram jednání o smlouvách. Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října 13. prosince Podpis druhé Římské smlouvy plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládí konference. Složení konventu 15 reprezentantů hlav států a vlád. 30 z národních parlamentů. totéž u kandidátských států. Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší? 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů. Kandidáti nemohou blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět. Specifické postupy předsednictva. Nehlasuje se, kontrola informačních toků. Byl konvent demokratickým fórem? Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu. Text Ústavy Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část hodnoty, principy, kompetence Druhá část vložená charta práv a svobod. Třetí část politiky a podrobnosti. Čtvrtá část závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek Kategorie unijních států velká velká země -Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země - Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: Jednotná v různosti. Svátek: Den Evropy 9. května. EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí.

11 místopředseda Komise Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace vztahy mezi státy? Politizace Komise ideologický trust. Vnitřní napětí konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu. Složení Evropské komise Do asi 2014 po komisař za členský stát předseda ministr zahraničí -místopředseda komisaři Důsledky pro instituci? Pro státy? kolegium 2 / 3 celkového počtu států v EU předseda ministr zahraničí -místopředseda Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou Evropská rada Složení Rady ministrů Volba předsedy prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou. vedení rady, zastupuje EU v SZBP odpovědnost za summity, Informuje EP společně s ministrem stanovování priorit zajištění dosažení konsensu a soudržnosti. Ministři členských zemí hlasují o předlohách Rada pro zahraniční věci předsedá ministr pro zahraniční záležitosti Rada ministrů Zásadní redukce dosavadních sektorových rad. Na kolik? Další verze rady určuje Všeobecná rada kvalifikovanou většinou Evropská rada Předsedají předsedové. Rotační model týmů volených na 18 měsíců. Výhodou je kompaktní program týmu Zahraniční politika EU Prezident Evropské rady přemostění obejití IGC Evropská rada Evropská komise vnější vztahy je ministr =dvojí klobouk Rada pro zahraničí Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná. oznámí to národním parlamentům Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany Ministr zahraničí parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců) EP musí souhlasit

12 Změny v EP Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv. Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení 21% 34% % zemědělství SF ostatní 5% 5% 70. léta 90% Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Ústava přelomem ve vývoji. Posílení vnitrostátních parlamentů Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Vystoupení z EU Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit. Hlasování v Radě Dopady reformy na Radu Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady EU odstranila princip politické solidarity.po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria v hlasování redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě. Vstupuje v platnost 1.listopadu 2009

13 Zastoupení zemí v Radě ústavní smlouva versus Nice (100%) Německo 201,60% Francie 144,80% Itálie 141,50% V.B. 136,40% Španělsko 103,80% Polsko 101,90% Nizozemí 86,40% Švédsko 62,80% Řecko 62,60% Česká republika 61,00% Belgie 60,70% Maďarsko 59,90% Portugalsko 59,10% Rakousko 57,40% Dánsko 54,10% Finsko 52,80% Slovensko 51,40% Lotyšsko 44,00% Litva 38,10% Slovinsko 35,20% Irsko 30,10% Estonsko 26,40% Kypr 13,60% Malta 8,50% Lucembursko 7,20% Institucionální pozice ČR v EU - model smlouva Rada ministrů (15+1) Amsterodamská smlouva 5 hlasů 87 (celk. počet hlasů) + 5 (ČR) Smlouva z Nice vstup za podmínek definovaných Přístupovou smlouvou % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 5,43 % 12 hlasů 345 (celk. počet hlasů) - 96 (počet hlasů 11 potenciálních nových členů bez ČR) % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 % 12 hlasů 321 (celk. počet hlasů) - 72 (počet hlasů 9 přistupujících států bez ČR) Ratifikace ústavy Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje. % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 % návrh ústavní smlouvy percentuální podíl počtu obyvatel ČR (10,3 mil.) na celk. počtu obyvatel Unie** (15+1) - 2, 66 % Ratifikace ústavy Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu Obecně tři možnosti: Parlamentní hlasování: Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy Referendum: Závazné, konzultativní Kombinace obou: např. Irsko závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojené království a Nizozemí konzultativní referendum a závazný parlament. Rakousko Belgie Kypr Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Slovensko Slovinsko Španělsko Estonsko Bulharsko Rumunsko Průběh ratifikace? Nizozemí , proti 61,7 % účast 63 %? Francie proti 54,7% účast 69%

14 Nerozhodnuté země Plán D Evropské komise Dánsko referendum odloženo Finsko parlamentní debata odložena Irsko referendum odloženo Polsko parlament odložil hlasování Portugalsko referendum odloženo Švédsko jednání v parlamentu odloženo Spojené království oznámeno pozastavení celého ratifikačního procesu Česká republika Má smysl pokračovat v ratifikaci? Demokracie, dialog a debaty. Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se spanilé jízdy komise po členských zemích, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd. Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo dnešních 18. Tyto podmínky splněny nebyly. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá. A to navzdory posunutí časového horizontu. Setkání v Madridu 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy?

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní

Více

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní

Více

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU) Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ. Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY ROZHODNUTÍ RADY o přijetí jednacího řádu Výboru pro investiční nástroj zřízeného pod záštitou Evropské investiční banky

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY ROZHODNUTÍ RADY o přijetí jednacího řádu Výboru pro investiční nástroj zřízeného pod záštitou Evropské investiční banky RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. září 2008 (OR. en) 11425/08 ACP 115 FIN 263 PTOM 22 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o přijetí jednacího řádu Výboru pro investiční nástroj zřízeného pod

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty Otázka: Evropská unie v otázkách Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): maybe.tommorrow *Největší zemí, která vyjednává s EU? Turecko (1985 - Turecko řeší) *COREPER součást evropské rady EU; výbor

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2016 COM(2016) 70 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2016 COM(2016) 90 final ANNEX 1 PŘÍLOHA k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Evropské unie a jejích členských států, protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci,

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne , KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2009 K(2009) 5453 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23.7.2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Stručný rozbor a charakteristika jednotlivých částí evropské ústavní smlouvy Úvodní charakteristika Jednotlivé části evropské ústavní smlouvy: Preambule Část I - Základní

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove- Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Instituce v Evropské unii Instituce představují vyjádření vůle vytvářet stále pevnější unii lidu Evropy. Evropská unie disponuje

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh

Více

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun

Více

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT 4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné

Více

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola) Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozpočet EU výdaje evropského rozpočtu V této kapitole se dozvíte: Jak se sestavuje rozpočet Evropské unie. Jaké jsou principy

Více

Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky

Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Veřejné politiky 2 Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Úvodem VEP: realizace společenského zájmu, problému (zdraví, zaměstnanost, doprava ) Tlak zájmových skupin Preference voličů Rozhodnutí

Více

Po stopách Evropské unie

Po stopách Evropské unie Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................

Více

Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře

Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře VYMEZENÍ NADSTÁTNOSTI PROJEVY NADSTÁTNOSTI V SYSTÉMU ORGÁNŮ ES EVROPSKÁ KOMISE RADA EU EVROPSKÁ RADA EVROPSKÝ PARLAMENT Právo ES nástroj

Více