1) Metodika zpracování seminární práce/prezentace sociologického problému

Transkript

1 1) Metodika zpracování seminární práce/prezentace sociologického problému 2) Rekapitulace: Předmět, metoda a funkce sociologie. Paradigma v sociologii. Dotazy, připomínky, komentáře. 3) Historické souvislosti a společenské podmínky vzniku sociologie. Zakladatelé sociologie. Etapy vývoje sociologie. Východiska: a) Zpracování tematiky diskutované na přednáškách a cvičeních výběr problematiky ve vztahu k výuce zimního semestru (rozšířené o vlastní poznatky a odbornou společenskovědní literaturu) b) Recenze knihy nebo filmu obsahově zaměřených na vybrané oblasti života společnosti a fenomény společenského života c) Provedení vlastního sociologického průzkumu - zpracování ankety Pozn. Studenti oboru marketingová komunikace zpracují esej na základě svých dosavadních zkušeností se studiem oboru MK, postoji k VŠFS, motivacemi ke studiu, představami, aspiracemi, dále smyslem, prestiží a etikou profesí v oblasti MK ve společnosti.

2 Předpoklady zpracování seminární práce/ústní prezentace jsou : Logická struktura a celková srozumitelnost textu/výkladu Jednoznačné odlišení vlastních a převzatých myšlenek a názorů Využití sociologicky relevantních zdrojů, pramenů a inspirací Formální úprava Minimální rozsah úvod téma práce zdůvodnění výběru tematiky, sociologický význam diskutovaného jevu, formulace problému, cíl práce stať vlastní řešení problému, dílčích otázek, úvahy, interpretace, polemiky, komentáře, postřehy závěr stručné shrnutí řešeného problému, argumentů a poznatků, vlastní hodnocení seznam použitých zdrojů literatura a další

3 2) Paradigma v sociologii. a) Jak obecně pojmu paradigma rozumět? b) Jaká je role paradigmat v sociologii? c) Paradigmatická struktura sociologie. - je to společný vzor vědy, model, struktura představ, hodnot a postupů, ze kterých vycházejí určité tradice (ptolemaiovská, kopernikovská, newtonská ) Autorita Optika Teorie paradigma Problematika Metodologie Jazyk - sociologie je věda multiparadigmatická Struktura paradigmat v sociologii: - faktualistické, behaviorální, definiční - konsensuální, konfliktualistické, interpretativní - pozitivistické, strukturalistické, funkcionalistické, marxistické, interpretativní - Pozn. v rámci jednotlivých paradigmat uvažujeme o různých školách a směrech

4 3) Historická situace a společenské podmínky vzniku sociologie - sociologie nevznikla dříve, než vznikly problémy, jimiž se zabývá - sociologie jako samostatná vědní disciplína vznikla v polovině 19. století jako produkt krize moderní společnosti - otcové zakladatelé sociologie A. Comte; E. Durkheim; K. Marx; H. Spencer;V. Pareto; G. Simmel; F. Tönnies; M. Weber aj. - ústředním společným problémem myslitelů radikální proměna charakteru tradiční společnosti a otázky nově vznikající moderní průmyslové společnosti - přechod tradiční - agrární, stavovské, feudální - společnosti ve společnost moderní (industriální, třídní, kapitalistickou společnost (mj. pospolitost vs. společnost; společnost vojenská vs. průmyslová) - tradiční společnost řád, náboženství, stabilita, neměnnost, vrozený status, nízká sociální a geografická mobilita - moderní společnost individualizace, diferenciace společnosti, změna, pokrok, věda, výkon, mobilita - počátky modernizace osvícenství, politické revoluce (Francie, severoamerická válka), - průmyslová revoluce - změna pracovních podmínek, nezávislost na přírodě, transformace vlastnických vztahů, nové formy organizace výroby, prudký rozvoj dělby práce, revoluce v komunikaci, dopravě

5 - sociální bouře a kritika sociálních poměrů (K. Marx) ambivalence strojové výroby vyšší efektivita, méně námahy, nárůst objemu výroby - nedůstojnost pracovních podmínek, dehumanizace práce, úpadek řemeslných dovedností, primitivní úkony práce, dělníci přišli o opory (gildy, cechy, farnosti) dělník se ve své práci nepotvrzuje, ale popírá, necítí se v ní dobře, ale je v ní nešťasten, nerozvíjí v ní žádnou svobodnou fyzickou ani duchovní energii, ale moří svou tělesnost a ruinuje svého ducha (K. Marx). - shrneme-li, jevovými rysy procesů modernizace jsou: byrokratizace, demokratizace, diferenciace, globalizace, hospodářský růst, informatizace, individualizace, industrializace, inovace, intenzivní komunikace, liberalizace, masová spotřeba, morální proměny, racionalizace, sekularizace, sexuální revoluce, transkulturalita, - život lidí v tradiční době řízen osudem, v době moderní určován životním stylem Etapy vývoje sociologie zakladatelé sociologie. a) protosociologie b) klasické období sociologie etapa velkých teorií (spekulativní) c) empirické období sociologie d) návrat k velkým teoriím e) postmoderní sociologické proudy

6 Sociologické směry: - Evolucionismus (filozofický základ biologismu) H. Spencer (liberál, sociální evoluce, organicismus) - Biologismus (naturalismus)-malthusiánství (T. Malthus), sociální darwinismus (L. Gumplowitz), antropo-rasové teorie (A. de Gobineau), eugenická škola (F. Galton), frenologie.rasová ideologie fašismu (A. Rosenberg), politika apartheidu, Ku-Klux- Klan - Sociologismus (E. Durkheim) - Formalismus (G. Simmel, F. Tönnies) Srovnání vybraných tezí jako hledisek vztahu sociologie a společnosti A. Comta a K. Marxe: - Comte - sociologii zakládá jako reakci na stav společnosti (ideový chaos- myšlenková anarchie, egoismus, anomie, dělba práce) - Marx kritika ekonomických vztahů, sociálních poměrů, nerovnoměrného přerozdělování a vykořisťování - Comte - sociologii koncipovat po vzoru přírodních věd - odhalovat zákony vývoje společnosti, společnost se musí zákonům podřídit - Marx společnost je komplexní systém, řídí se zákony a je naprogramovaná

7 - Comte - poslání sociologie: sloužit expertům k řízení společnosti směrem k nižším vrstvám - Marx poslání sociologie: úloha v procesu sebeuvědomění proletariátu, schopnost změnit neutěšenou situaci - Comte - rozdělení sociologie na sociální statiku a sociální dynamiku - sociální statika problém sociálního řádu (rodina, stát, náboženství) - sociální dynamika pokrok lidské společnosti (zákon tří stádií) - Marx evoluční pojetí společnosti, sled společenskoekonomických formací hegelovské schéma - beztřídní prvobytně pospolná společnost - vznik soukromého vlastnictví - třídní společnosti (antické otroctví až po moderní kapitalismus) komunismus (beztřídní společnost) Sociologismus E. Durkheima empirický výzkum fenoménu sebevraždy v ranně moderní společnosti E. Durkheim Sebevražda (1897) Typologie sebevražd. a) egoistická výsledek přehnané individuace, povýšení individuálního Já nad Já sociální, izolace, deprese, bezútěšnost (protestanté a katolíci, intelektuálové ) b) altruistická výsledek příliš silné integrace do společnosti, člověk absorbován společností, život má menší cenu, než to co přikazuje skupina (staří a nemocní ) c) anomická výsledek nenaplněných očekávání, nepoměr aspirací a možností, nerealistický pohled na skutečnost (úspěšní obchodníci ) d) fatalistická výsledek příliš silné společenské regulace (otroci)

8 Tehdejší a dnešní krize společnost Svět práce. Tradiční - zhroutila se regulace práce, rozpad cechů, uvolnění lidí z agrárního sektoru Moderní krize odborů, krize zaměstnanecké společnosti Svět rodiny. Tradiční rozpad velké rodiny, domácnosti Moderní krize nukleární rodiny Svět politiky. Tradiční rozpad monarchie a všech tradičních forem moci Moderní krize státu, sociálního státu Sociologie vzniká jako produkt krize moderní společnosti. e) Zakladatelé sociologie. Hlavní představitelé sociologie. - August Comte ( ) - sociologii koncipovat po vzoru přírodních věd (pozitivní přístup) - odhalovat zákonitosti společnosti - cílem sociologie je vybudovat systém teoretický poznatků poslouží k překonání společenských krizí sociologie bude sloužit elitní kastě expertů - rozdělení sociologie na sociální statiku (rodina, stát, náboženství) a dynamiku (zákon tří stádií) - možnosti vědy opírá o stadiální koncepci vývoje lidského poznání teologická (fiktivní), metafyzická (abstraktní), pozitivní (vědecká)

9 - Karel Marx ( ) - inspirace Hegel, Feurbach - materialistické pojetí dějin a vývoje lidské společnosti (základna a nadstavba) - evoluční pojetí vývoje lidské společnosti - prvobytně pospolná společnost vznik soukromého vlastnictví třídní společnosti (antické otroctví až po moderní kapitalismus) komunismus (beztřídní společnost) - typologie dějin společensko-ekonomická formace (vlastnictví kmenové, antické, feudální, buržoazní) - dějiny jsou dějinami třídního boje konflikt a napětí výrobních sil (pracovní a vědní potenciál) a výrobních vztahů (struktura výrobních vztahů) - třídy buržoazie/proletariát (třída o sobě a pro sebe )