Hledání cesty III bez pravidel to nejde

Transkript

1 Chelčického 4 tel.: ebanka: / Ostrava 1 info@eico.cz ič: Česká republika dič: CZ Motivační semináře Musíš chtít sám/sama Hledání cesty III bez pravidel to nejde Tomáš Zubek

2 Seminář Hledání cesty III BEZ ZNALOSTI PRAVIDEL TO NEJDE (informace o pracovním právu, nároky žen s dětmi) S ohledem na obsahové zaměření semináře budou jeho účastníci v jeho rámci podrobně seznámeni se zvláštními pracovními podmínkami žen s tím, že prostor bude i pro otázky účastníků, a to zejména v souvislosti se vznikem pracovního poměru, jeho průběhem a způsoby ukončení, včetně otázek souvisejících se skončením pracovního poměru a možnosti dovolávat se u soudu určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a nároků z toho vyplývajících, náhrady škody; prostor bude dán i pro dotazy v souvislosti s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zvláštní pracovní podmínky žen Institut zvláštních pracovních podmínek žen je odůvodněn biologickými, fyziologickými a do značné míry i společenskými rozdíly mezi muži a ženami a projevuje se především v následujících právních formách: zvláštní ochrana těhotných žen a matek To se konkrétně odrazilo v zákoníku práce v ustanoveních o: ochraně při skončení pracovního poměru U zaměstnavatelů, kde se sjednávají, mohou být pracovní podmínky žen upraveny přímo touto smlouvou. Přitom platí, že v kolektivní smlouvě mohou být dohodnuty jen pracovní podmínky pro ženy výhodnější, než stanoví zákoník práce. Zákazy některých prací pro ženy jsou vyjádřeny: - jednak v zákoníku práce (práce pod zemí při těžbě nerostů) - jednak ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb. (viz příloha) - a dále případy stanovené v lékařském posudku (subjektivní faktor) V zákoníku práce je obsažena zvláštní úprava pracovních podmínek těhotných žen a matek. Protože o děti mohou pečovat též musí, kteří jsou zaměstnanci, poskytuje jim 270 odst. 1 zákoníku práce podobnou ochranu jako zaměstnankyním matkám. Výhody, které jim 270 odst. 1 poskytujte, zásadně náleží mužům svobodným, ovdovělým, rozvedeným, ženatým nebo žijícím v družském vztahu za předpokladu, že pečují o dítě. Osamělým mužům pečujícím o dítě se výhody poskytují za stejných podmínek jako 2

3 osamělým ženám, které pečují o dítě. V zákoníku práce se tím promítá zásada rovného zacházení s muži a ženami v pracovněprávních vztazích. Podle 270 odst. 1 zákoníku práce se 154, 55 a 156 odst. 1 a 2 zákoníku práce vztahují také na zaměstnance pečující o dítě. Koná-li těhotná žena (obdobně to platí pro ženy, které kojí a matky do konce devátého měsíce po porodu), práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci (k dočasnému převedení musí bezpodmínečně dojít). Právní úprava je v zákoníku práce v 37 odst. 1 písm. b), 153 odst. 1. Dále může těhotná žena (obdobně to platí pro ženy, které kojí a matky do konce devátého měsíce po porodu), která pracuje v noci, požádat o přeřazení na denní práci. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět (k dočasnému převedení dojde pouze na žádost ženy). se rozumí zaměstnankyně, která během noční doby (od 22 do 6 hod.) pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích - 99 odst. 2 zákoníku práce. Právní úprava je v zákoníku práce v 37 odst. 1 písm. f), 153 odst. 1. Práce, na kterou je žena převáděna, musí být pro ni ze zdravotního hlediska vhodná. Nelze-li dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnankyně v rámci pracovní smlouvy (v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě), může ji zaměstnavatel převést v tomto případě i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnankyně nesouhlasila. Jde o dočasné převedení po dobu, kdy trvá důvod převedení. Odpadnou-li důvody, pro které byla zaměstnankyně převedena, např. skončí těhotenství nebo dítě překročí věk devíti měsíců, je zaměstnavatel povinen zařadit ženu zpět na její původní práci a pracoviště, pokud se s ní nedohodne jinak. Tato povinnost je zaručena 39 zákoníku práce. Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být zaměstnankyně převedena na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to pokud možno na stejném pracovišti, kde pracovala dříve. Jestliže zaměstnavatel ženu na jinou práci v rozporu s 37 odst. 1 písm. b), f) zákoníku práce nepřevede a žena jinou práci konat nebude, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele podle 130 zákoníku práce. V takovém případě zaměstnavatel je povinen poskytnout ženě náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dosahuje-li žena při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění ( 153 odst. 3 zákoníku práce). Na má nárok těhotná zaměstnankyně nebo matka do konce devátého měsíce po porodu, která současně splňuje dvě podmínky: a) je dočasně převedena na jinou práci, protože práce, kterou dosud konala, je podle pracovněprávních předpisů uvedeným ženám zakázána nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství z důvodů tkvících v její osobě, a b) dosahuje po převedení na jinou práci nižšího výdělku, a to bez svého zavinění. Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, jen je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě, a to v souladu s 38 odst. 1 zákoníku práce. Pokud jde o 3

4 těhotné ženy ( 154 odst. 1 zákoníku práce), ženy pečující o děti do věku 8 let ( 154 odst. 1 zákoníku práce) a osamělé ženy pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo 15 let ( 154 odst. 2 zákoníku práce) pak tyto smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. Pokud žena dala souhlas k vysílání na pracovní cesty, pak tento souhlas nepostačí a zaměstnavatel si musí vyžádat její souhlas ke každé pracovní cestě v případě jejího vyslání na pracovní cestu mimo obvod obce jejího pracoviště nebo bydliště, neboli jinými slovy těhotná žena nebo žena pečující o dítě do 8, resp. 15 let bude moci odmítnout odjet na pracovní cestu, která bude mimo tento obvod. Zaměstnavatel proto může vyslat jmenovitě uvedené zaměstnankyně na pracovní cestu bez jakéhokoliv omezení, pokud s pracovní cestou vysloví souhlas. V obvodu obce svého pracoviště nebo bydliště mohou být vyslány, pokud s vysíláním na pracovní cesty vyslovily souhlas v pracovní smlouvě. Pro udělení souhlasu podle 154 zákoníku práce není zákonem stanovena písemná forma. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba ( 38 odst. 3 zákoníku práce). Těhotné ženy, ženy pečující o dítě do věku 8 let a osamělé ženy pečující o dítě, které nedosáhlo 15 let je možné přeložit pouze na jejich žádost zákoníku práce (zaměstnavatel není oprávněn ani předložit návrh na přeložení). Individuální úprava pracovní doby je vždy předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, avšak v případě těhotných žen a matek pečujících o dítě do 15 let věku je v zákoníku práce ( 156 odst. 2) stanovena kontraktační povinnost zaměstnavatele pokud požádá těhotná žena nebo matka dítěte mladšího 15 let o zkrácení nebo jinou úpravu pracovní doby, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Odmítnout může jen tehdy, jestliže mu v tom brání vážné provozní důvody. Tyto vážné provozní důvody musí zaměstnavatel doložil a jeho tvrzení je soudně přezkoumatelné. Těhotné ženy a matky pečující o děti do 15 let věku mají tedy právní nárok na úpravu pracovní doby, který může taková zaměstnankyně v případě záporného stanoviska zaměstnavatele uplatnit žalobou u soudu. Úprava pracovní doby může spočívat ve zkrácení týdenní nebo denní pracovní doby (kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu), posunutí počátku či konce pracovní doby, zařazení jen na jednu směnu atd. V případě, že úprava pracovní doby spočívá v jejím zkrácení, zaměstnankyni přísluší mzda, která odpovídá této kratší pracovní době. Práce přesčas ( 156 odst. 3 zákoníku práce) Zákoník práce výslovně zaměstnavatelům zakazuje ( 156 odst. 3) zaměstnávat prací přesčas: těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok. 4

5 Přestávky na kojení ( 161 zákoníku práce) Přestávky ke kojení se dnes využívají poměrně málo vzhledem k délce mateřské dovolené, ovšem vzhledem k zavedení nového institutu rodičovské dovolené, kdy péči o dítě může převzít i jeho otec, lze předpokládat, že právo na přestávky ke kojení začnou ženy znovu využívat. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Přestávky ke kojení se poskytují matkám, které pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu, na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky za směnu v dalších třech měsících jedna půlhodinová přestávka za směnu matkám, které pracují po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku Rozvázání pracovního poměru ( 155) Zákoník práce chrání těhotné ženy a ženy, které trvale pečují o dítě mladší než 3 roky (srov. též 270 odst. 1 zákoníku práce) tím, že zaměstnavatel s nimi nemůže rozvázat pracovní poměr výpovědí z jiných než zákonem vyjmenovaných důvodů. Zvýšená ochrana se vztahuje pouze na skončení pracovního poměru výpovědí a okamžitým zrušením. Proto ani těhotné ženy a ženy pečující o dítě mladší než 3 roky nejsou chráněny při zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ve zkušební době, stejně tak jako v případě pracovního poměru uzavřené na dobu určitou. Vyjmenované zaměstnankyně mohou samozřejmě skončit pracovní poměr i dohodou o rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel může rozvázat s výše uvedenými zaměstnankyněmi (s ohledem na 270 odst. 1 zákoníku práce i zaměstnanci) pracovní poměr jen zcela výjimečně v případech uvedených v 46 odst. 1 písm. a) a b) a 53 zákoníku práce: 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část 46 odst. 1 písm. b) zákoníku práce: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje 53 zákoníku práce: Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy ( 53 odst. 1 zákoníku práce), a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, b) porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Skutečnost, že zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr u výše uvedených zaměstnanců výpovědí z důvodů, pro které by jinak u ostatních (tzv.neprivilegovaných) zaměstnanců mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, vyplývá z toho, že zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit 5

6 pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní ani se zaměstnankyní nebo zaměstnancem, pokud trvale pečují o dítě mladší než 3 roky. Ochrana zaměstnankyň na mateřské dovolené nebo zaměstnance v době rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je absolutní, neboť s těmito zaměstnanci nelze rozvázat pracovní poměr ani okamžitým zrušením ani výpovědí z důvodů uvedených v 53 odst. 1 zákoníku práce. 2. Mateřská a rodičovská dovolená ( zákoníku práce) V naší současné právní úpravě je pracovní volno, poskytované ženě v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o narozené dítě v souladu se směrnicemi Evropské unie koncipováno jako: mateřská dovolená rodičovská dovolená Mateřská dovolená ( 157 zákoníku práce) Mateřská dovolená je Žena o ni nemusí žádat, je pouze povinna zaměstnavateli osvědčit příslušnou sociální událost (těhotenství a porod). Mateřská dovolená se poskytuje (u osamělých matek a při vícečetném porodu). Účelem mateřské dovolené je zabezpečit ženě pracovní volno v posledních týdnech těhotenství, v době porodu a péče o narozené dítě, tedy v období, kdy je matka pro dítě nenahraditelná. Proto zaměstnavatel v zájmu ochrany zdraví ženy i očekávaného dítěte nesmí zaměstnankyni v době 6 týdnů před porodem a 22 týdnů, resp. 31 týdnů po porodu zaměstnankyni přidělovat žádnou práci, čímž je nepřímo vyslovena povinnost ženy na mateřskou dovolenou nastoupit. Mateřskou dovolenou nastupuje žena zpravidla počátkem 6. týdne před očekávaným datem porodu, nejdříve počátkem 8. týdne před tímto dnem. Jestliže žena vyčerpá před porodem méně než 6 týdnů mateřské dovolené proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28, resp. 37 týdnů. Vyčerpala-li před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, má rok na mateřskou dovolenou po porodu jen v délce 22 týdnů, resp. 31 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (tyto limity jsou stanoveny s ohledem na evropskou směrnici i s ohledem na možnost otce dítěte čerpat rodičovskou dovolenou). Nárok na mateřskou dovolenou se krátí v případě úmrtí dítěte. V takovém případě však mateřská dovolená musí činit alespoň 14 dnů. Podle Hmotně Nárok 6 Aby mateřská dovolená mohla splnit svůj účel, musí být matka po dobu této dovolené hmotně zabezpečena. Mateřská dovolená je institutem pracovního práva, její poskytnutí není nijak závislé na tom, zda žena má či nemá nárok na příslušnou dávku sociálního zabezpečení. Z pracovněprávního hlediska je mateřská dovolená posuzována jako pracovní volno. Patří mezi 127 zákoníku práce zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu mateřské dovolené. O poskytnutí této dovolené nemusí proto zaměstnankyně zvlášť žádat, stačí, stejně jako v případě pracovní neschopnosti, aby zaměstnavateli oznámila nástup mateřské dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném příslušným lékařem. Po dobu mateřské dovolené zajištěna dávkou sociálního zabezpečení je na poskytnutí

7 mateřské dovolené jako pracovního volna není vázán na splnění podmínek pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Proto i ženě, které nenáleží peněžitá pomoc v mateřství, protože nesplňuje podmínky pro její přiznání, příslušní mateřská dovolená jako omluvené pracovní volno bez nároku na dávky. Vrátí-li se do práce zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracovitě bylo zrušeno, musí ji zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Toto povinnost je rozšířena i ve vztahu k zaměstnancům, kteří se vracejí do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Povinnost zařadit na původní práci a pracoviště se tedy vtahuje na zaměstnance, který se vrací poté, co čerpal rodičovskou dovolenou v rozsahu mateřské dovolené ženy, tedy 28 nebo 37 týdnů. K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje: matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci dítěte od narození dítěte (otec může o rodičovskou dovolenou požádat ihned od narození dítěte), a to v rozsahu, o který požádají, Rodičovská dovolená se nemusí čerpat vcelku, je možno žádat o ni i po částech a opakovaně. To znamená, že matka nebo otec dítěte mohou po vyčerpání části rodičovské dovolené nastoupit do práce a poté mohou opět žádat o poskytnutí další části rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen takovým žádostem vyhovět, avšak ne déle než do doby, kdy dítě dosáhne tří let. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nenáleží zaměstnancům mzda ani náhrada mzdy, ale hmotné zabezpečení je zajištěno dávkou sociálního zabezpečení rodičovským příspěvkem dle zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Výrazem zvýšené ochrany rodičovství a práva na péči o dítě podle Listiny základních práv a svobod a zároveň i zásady rovného zacházení s muži a ženami je zakotvení práva čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně oběma rodiči dítěte ( 160 odst. 1 zákoníku práce). tato úprava umožňuje společnou i střídavou péči rodičů o dítě, záleží pouze na jejich rozhodnutí. Při rozhodování vak musí vzít rodiče v úvahu, že je vyloučen souběh nároků na rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc v mateřství. Po dobu mateřské i rodičovské dovolené je Po dobu rodičovské dovolené, jako je tomu v případě, kdy se žena vrací do práce po skončení mateřské dovolené, nebo zaměstnanec, kdy jím čerpaná doba rodičovské dovolené nebyla delší než je doba, po kterou je zaměstnankyně oprávněn čerpat mateřskou dovolenou (zaměstnavatel je povinen zaměstnance ) v těchto případech má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnankyni nebo zaměstnance po návratu z rodičovské dovolené (nemusí se tedy jednat o původní práci, musí ale vždy jít o sjednaný druh práce). Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte ( 159 zákoníku práce) Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou může vzniknout i zaměstnankyni nebo zaměstnanci, kteří nejsou biologickými rodiči dítěte, pokud dítě převzali do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela. 7

8 Mateřská dovolená se za těchto podmínek poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, resp. 31 týdnů při převzetí dvou a více dětí, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku osmi měsíců. Rodičovská dovolená se poskytuje ode dne převzetí dítě do dne, kdy dítě dosáhne věku tří let. Matce se rodičovská dovolená poskytuje až po skončení mateřské dovolené. Společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené ( 160 zákoníku práce) Jak je již výše uvedeno, mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně. V případě, že dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec nebo zaměstnankyně nastoupí opět do práce, přeruší se tím mateřská nebo rodičovská dovolená a její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte do péče. Pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestanou o dítě starat z jiných než zdravotních důvodů, nenáleží mateřská nebo rodičovská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují. Jestliže v době čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené matkou či otcem dítěte toto dítě zemře, poskytuje se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo jednoho roku věku. A ještě jednou k délce rodičovské dovolené Délka rodičovské dovolené poskytované podle 158 zákoníku práce je maximálně do věku tří let dítěte, a to přesto, že podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře je možné poskytovat rodičovský příspěvek až do věku 4 let dítěte, resp. 7 let věku dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte. Rozhodne-li se rodič, nebo oba, i po dosažení 3 let věku dítěte, do níž mají oba nárok na poskytnutí rodičovské dovolené, pečovat o dítě do věku 4, resp. 7 let, nárok na pracovní volno již tento rodič nemá a zaměstnavatel není povinen toto volno poskytnout. Je možné požádat o pracovní volno bez náhrady mzdy ( 128 zákoníku práce ve spojení s 21 odst. 2 nařízení vlády, kterým se zákoník práce provádí). Pokud zaměstnavatel pracovní volno poskytne (není to jeho povinností), přísluší jednomu z rodičů za splnění podmínek stanovených v zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek. Pokud zaměstnavatel pracovní volno neposkytne, je zaměstnanec povinen nastoupit do práce. Není vyloučeno ani případné skončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance. Nedojde-li ke skončení pracovního poměru, je možné nepřítomnost zaměstnance v práci podle konkrétních okolností případu považovat i za porušení pracovní kázně se všemi důsledky z toho vyplývajícími. 8

9 Příloha 1 Vyhláška 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání - 1 Touto vyhláškou se stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, a práce a pracoviště zakázané mladistvým a vymezují práce a pracoviště, na kterých mohou kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu takové práce konat, a podmínky, za kterých mohou mladiství výjimečně takové práce konat z důvodu přípravy na povolání pod odborným dohledem. 2 Těhotným ženám jsou zakázány práce a) v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kpa, b) v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových, c) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, d) spojené s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména 1. vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěž kritéria odpovídající kategorii druhé podle zvláštního právního předpisu, 2) 2. spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky, 3. spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele uvedené v příloze č. 1, při nichž přípustný minutový energetický výdej překračuje 14,5 kj. min-1 netto, 4. spojené s opakovaným zaujímáním podmíněně přijatelných nebo nepřijatelných pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí podle zvláštního právního předpisu 2) a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více než 10 stupňů, 5. spojené s tlakem na břicho, 6. při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ženy, 7. v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, 8. vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, 3) 9. spojené s psychickou zátěží, zařazené do třetí kategorie podle zvláštního právního předpisu e) spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu, f) při nichž by mohly být vystaveny rázům, g) spojené s expozicí vibracím, 1. přenášeným na ruce, pokud jsou tyto práce zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu, 2. celkovým horizontálním a vertikálním vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem 4) snížené o 10 db, h) při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji, i) s karcinogeny a mutageny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými ve zvláštním právním předpisu, 3) j) s chemickými látkami a chemickými přípravky 1. způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví označovanými větami R 23, R 26, R 28, R 39, R 40 a R 48 podle zvláštního právního předpisu, 5) 2. poškozujícími reprodukční schopnost anebo plod v těle matky označovanými větami R 60, R 61, R 62 a R 63 podle zvláštního právního předpisu, 5) 9

10 3. poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka označovanými větou R 64 podle zvláštního právního předpisu, 5) 4. vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží označovanými větou R 24 nebo větou R 27 nebo majícími výrazné senzibilizující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži označovanými větami R 42, R 43 podle zvláštního právního předpisu, 5) 5. omezujícími dělení buněk, 6. při kombinací R vět uvedených v bodech 1 až 4, k) spojené s expozicí olovu a jeho ionizovaným sloučeninám, l) při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu, m) při výrobě cytostatik, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění a při ošetřování pacientů léčených cytostatiky, n) spojené s expozicí rtuti, oxidu uhelnatému a jiným chemickým látkám, již neuvedeným v písmenech i), j) a k), pokud jsou práce s nimi zařazeny do kategorií druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu, 2) o) v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva, p) spojené s expozicí viru rubeoly nebo původci toxoplasmosy a práce spojené s expozicí jiným biologickým činitelům skupin 2 až 4 uvedeným ve zvláštním právním předpisu, 3) zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu, 2) pokud nelze u těhotné ženy prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané práci v úvahu, q) v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem, r) zařazené podle zvláštního právního předpisu 7) jako rizikové, pokud se na ně nevztahuje ustanovení písmene p), s) vykonávané za podmínek, při nichž jsou překračovány operativní teploty to max v důsledku tepelné zátěže z technologie, t) vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 st.c a nižší, u) vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách nižších než -5 st.c, v) se zvýšeným rizikem úrazů, zejména práce 1. při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi, 2. s kapalinami označovanými větami R 11 a R 12 podle zvláštního právního předpisu, 5) nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče, 3. při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, 4. ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou, 5. na zařízeních vysokého elektrického napětí, 6. s nebezpečnými zvířaty, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu, 8) 7. související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu, 9) 8. při porážení zvířat na jatkách, 9. v prostoru uzavřených nádob a nádrží, 10. při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny, 11. při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení. 3 Ženám, které kojí, jsou zakázány práce uvedené v 2 odst. 1 písm. h) až n) a o), jde-li o práci v kontrolovaném pásmu pracovišť s otevřenými radionuklidovými zářiči. 10

11 4 Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce uvedené v 2 odst. 1 písm. a) až d), f) a g), s) až v). 5 Mladistvým ženám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací uvedených v 2, 3, 4 i práce uvedené v 6 odst. 2. Část A Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami a matkami do konce devátého měsíce po porodu v pracovní poloze vstoje nebo vsedě Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. Zvedání břemene vsedě je možno během pracovní doby vykonávat při dodržení počtu zdvihů uvedených v tabulce v nepřetržitém pracovním cyklu nejdéle po dobu 15 minut; mezi těmito pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 20 minut. Břemena o hmotnosti 5-7,5 kg je možno během pracovní doby zvedat při dodržení počtu zdvihů uvedených v tabulce v nepřetržitém pracovním cyklu nejdéle po dobu 10 minut; mezi těmito pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut. V posledních 3 měsících těhotenství vyloučit zvedání při dráze břemeno podlaha - zápěstí, zvláště při hmotnosti břemene 7,5 kg. Totéž se týká i přenášení břemen. Břemena o hmotnosti 2,5-5 kg je možno během pracovní doby zvedat při dodržení počtu zdvihů uvedených v tabulce v nepřetržitém pracovním cyklu po dobu 10 minut, mezi těmito pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla. Za zvedání břemena se pokládá též manipulace s pacienty na lůžku. 11

12 Příloha 2 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK Podmínky nároku na rodičovský příspěvek 30 (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku, nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu ( 7 odst. 11 a 12), d) dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, e) dítě nebo rodič zemřeli. (3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; za návštěvu dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více ( 9). (4) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. 12

13 (6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte. (7) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže dítěti, o které pečuje, byl podle zvláštního právního předpisu přiznán příspěvek na péči ve výši podle stupně II (středně těžká závislost) nebo stupně III (těžká závislost) anebo stupně IV (úplná závislost). (8) Nárok na rodičovský příspěvek nezaniká, jestliže rodič přestal plnit podmínky nároku na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o dítě, na jejímž základě byl rodičovský příspěvek přiznán, avšak v době ukončení plnění těchto podmínek splňuje podmínky nároku na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě. 31 (1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela. (2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v 30 odst. 3 v době, kdy je a) výdělečně činný, b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání ( 12 až 15), nejde-li o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil. 32 Výše rodičovského příspěvku (1) Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Je-li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše rodičovského příspěvku od 1. ledna následujícího kalendářního roku podle věty první bez žádosti. (2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1. 13

14 Příloha 3 Výňatek ze zákona číslo 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 4 (1) Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se však nepřihlíží. (2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu. 5 (1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. (2) Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení 4 odst. 1 věty druhé platí i zde. (3) Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím. (4) Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle zvláštních právních předpisů b) ošetřovala (pečovala) o člena rodiny, c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu, d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci. (5) Pokud k převedení zaměstnankyně na jinou práci anebo ke skončení tohoto převedení došlo v průběhu kalendářního měsíce, postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží k započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d). (6) Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se zjišťuje při stanovení nemocenského. Peněžitá pomoc v mateřství 6 Podmínky nároku (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění ( 3 odst. 1). (2) Do doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v nichž zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem a) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách, b) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení, c) byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, anebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, 14

15 d) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného zabezpečení (péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, (3) Pro nároky na peněžitou pomoc v mateřství z několika zaměstnání se započítává do doby 270 dnů v každém zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí, lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních; v takovém případě lze však dobu účasti na jednom nemocenském pojištění započítat jen jednou. Předchozí věty platí obdobně pro zápočet dob uvedených v odstavci 2 do doby 270 dnů. Do doby 270 dnů se započte doba účasti na nemocenském pojištění z jiného zaměstnání, popřípadě doby uvedené v odstavci 2, pokud jsou podle předchozích vět započitatelné do doby 270 dnů, v tom zaměstnání, z něhož náleží peněžitá pomoc v mateřství ve vyšší denní částce ( 8 odst. 2). (4) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také ženě, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění *) ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do počátku tohoto týdne pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění. 7 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem ( 5 odst. 6) z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem. (2) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v 10. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o zaměstnankyni uvedenou v 10, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu. (3) Poskytuje-li se zaměstnankyni, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství. (4) V případech uvedených v 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství a způsob jejího stanovení a poskytování 8 (1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenské od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. (2) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. 9 Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny. 15

16 Peněžitá pomoc v mateřství v některých zvláštních případech 10 (1) Porodila-li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v 7, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky. (2) Zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v 7, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky. 11 (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. (2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o zaměstnankyni uvedenou v 10 odst. 2, ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku. 12 (1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu přerušit s týmiž účinky také tehdy, jestliže zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, anebo jiné osoby. (2) Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. (3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 týdnů. (4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy zaměstnankyni náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku. (5) Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. 12a Poskytování peněžité pomoci zaměstnanci (1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. (2) Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. (3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte 16

17 po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku. (4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně. 13 (1) Peněžitá pomoc se poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do své trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. (2) Peněžitá pomoc se v případě uvedeném v odstavci 1 poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství podle 11, se peněžitá pomoc neposkytuje. (3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně. (4) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. 17

18 Příloha č. 4 Typy pracovních smluv a dohod Pracovní smlouva Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Písemná forma Musí být; s výjimkou u pracovního poměru kratšího 1 měsíce Nemusí být Musí být Povinné náležitosti smlouvy nebo dohody Mzda ve smlouvě, resp. odměna v dohodě Srážky ze mzdy nebo odměny Splatnost mzdy nebo odměny Rozsah pracovní doby Způsoby skončení druh práce místo výkonu práce den nástupu do práce vymezení pracovního úkolu sjednaná odměna zpravidla též doba, v níž má být úkol proveden případně předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá z vymezení pracovního úkolu 18 sjednaná práce sjednaná odměna rozsah pracovní doby doba, na kterou se dohoda uzavírá Nemusí být uvedena Musí být uvedena Musí být uvedena daň z příjmů pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění), příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu, pokud není sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy. V rámci takto stanoveného období určuje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě. Max. 40 hodin týdně dohody výpovědí (výpovědní doba činí 2 měsíce; při výpovědi ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů 3 měsíce; výpovědní doba začíná 1. dnem kalendář. měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi) okamžitým zrušením zrušením ve zkušební době uplynutím doby u smlouvy sjednané na dobu určitou daň z příjmů Po dokončení a odevzdání práce; mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Max. 100 hodin za kalendářní rok provedením úkolu odstoupením od dohody (zaměstnavatel může odstoupit, pokud úkol není proveden ve sjednané době; zaměstnanec může odstoupit, nemůže-li úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky; zaměstnavatel je pak povinen nahradit případnou škodu, která tím zaměstnanci vznikla dohodou daň z příjmů pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění), příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, a je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout splatnost odměny jinak. Max. 1/2 týdenní pracovní doby způsobem stanoveným v dohodě (lze sjednat i možnost okamžitého zrušení pro případy, kdy lze takto skončit pracovní poměr) dohodou výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (výpovědní doba činí 15 dnů; začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena) uplynutím doby u dohody sjednané na dobu určitou podle občanské. zákoníku

19 Příloha č. 6 Pracovní ombudsman Pokud právě řešíte nějaký pracovní problém, se kterým se nechcete obracet na právníka a nebo se pouze potřebujete poradit a ujistit, že Váž zaměstnavatel plní veškeré své povinnosti, kontaktujte naše pracovní ombudsmany. - prostřednictvím zvýhodněné modré linky na čísle , - prostřednictvím formuláře, který najdete na webu - navštivte nás přímo na pobočce v místě svého bydliště v době konzultačních hodin našeho pracovního ombudsmana. Na schůzku si s sebou přineste občanský průkaz, veškeré dokumenty, které se týkají Vašeho problému a případně i kartičku zdravotní pojišťovny. Náš pracovní ombudsman se Vám bude věnovat individuálně, probere s Vámi Váš problém a navrhne Vám řešení. Naše konzultace jsou pro Vás zcela zdarma. S jakými konkrétními problémy se na pracovního ombudsmana můžete obrátit? - kontrola správnosti pracovní smlouvy, - poradenství při řešení sporů s Vaší agenturou, - mzdové poradenství, - upřesnění Vašich nároků na mateřskou dovolenou, nemocenskou, čerpání dovolené, - a mnoho dalších. Veškeré služby poskytované pracovními ombudsmany jsou poskytovány bezplatně. Sídlo společnosti Heřmanická 1648/ Ostrava - Slezská Ostrava Kontakt: Tyršova 20 Ostrava - Moravská Ostrava, Tel.: Fax: Modrá linka Jedná se o zvýhodněné volání. Abychom Vám usnadnili spojení s našimi pracovními ombudsmany, připravili jsme pro Vás cenově zvýhodněnou modrou linku a podílíme se na nákladech za hovorné. 19