Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mario Buzek, CSc. Vypracoval: Jiří Ryba Praha, srpen 2013

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne podpis studenta

3 EVIDENČNÍ LIST Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 Poděkování Chtěl bych touto cestou poděkovat PhDr. Mariovi Buzkovi, CSc. za odborné a velmi vstřícné vedení a celkovou podporu při vytváření této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům a trenérům Fotbalové asociace České republiky za jejich ochotu.

5 Abstrakt Název: Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu Cíle: Hlavním cílem této práce je sestavení návrhu studijního programu licenčního studia FAČR kondiční trenér. Tento vzdělávací program bude sloužit k vymezení odborné způsobilosti kondičních trenérů, působících ve fotbalu a k určení jejich role a úloh v rámci sportovní přípravy hráčů fotbalu. Metody: V naší práci jsme syntetizovali výsledky zkoumání z několika vybraných oblastí a výzkumného souboru. Sestavili jsme a vyhodnotili dotazník Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu, který jsme předložili hlavním trenérům mužstev 1. Gambrinus ligy. Výsledky: Výsledkem naší práce je návrh obsahu studijního programu FAČR kondiční trenér. Obsah tohoto studijního programu byl stanoven na základě dílčích výsledků zkoumání, které jsou podrobněji rozebrány v příslušných oddílech této práce. Klíčová slova: Fotbal, kondice, kondiční trénink, kondiční trenér.

6 Abstract Title: Summarizing study about the role of fitness coach in football Objectives: The aim of this work is to create a proposal of a content of the educational programme FAČR fitness coach. This educational programme will serve to definition of specialized capability of fitness coaches who cause in football and to determine their role and tasks in the scope of sport preparation football players. Methods: In our thesis we synthesized the results of the research of several research files and fields. We compiled and evaluated the questionnaire The importance of fitness coach in the professional football, which we presented to the head coaches of the teams from 1. Gambrinus league. Results: The result of Our work is the proposal of the content of study programme FAČR fitness coach. The content of this study programme was created on the basis of partial results of the research which are elaborately analysed in the relevant sections of this work. Keywords: Football, fitness, fitness training, fitness coach.

7 Seznam zkratek ANP anaerobní práh ATP adenosintrifosfát CP kreatinfosfát FAČR Fotbalová asociace České republiky LA laktát SFmax maximální srdeční frekvence O2 kyslík OSN Organizace spojených národů UEFA Unie evropských fotbalových asociací WADA Světová antidopingová agentura

8 Seznam tabulek Tabulka 1 Kondiční trenéři působící v 1. Gambrinus lize Tabulka 2 Kondiční trenéři působící ve druhé lize Tabulka 3 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 4 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 5 Odpovědi trenérů na otázku číslo Tabulka 6 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 7 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 8 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 9 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 10 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 11 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 12 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 13 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 14 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 15 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 16 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 17 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 18 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 19 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 20 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 21 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 22 Odpovědi trenérů na otázku č Tabulka 23 Navrh náplně a časové dotace studijního programu "FAČR kondiční trenér"... 82

9 Seznam grafů Graf 1Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize Graf 2 Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích Graf 3 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy Graf 4 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy Graf 5 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy Graf 6 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy Graf 7 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy Graf 8 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží Graf 9 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží Graf 10 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží Graf 11 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží Graf 12 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží Graf 13 Zastoupení rozvoje rychlostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu Graf 14 Zastoupení rozvoje vytrvalostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu Graf 15 Zastoupení rozvoje silových schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu Graf 16 Zastoupení rozvoje koordinačních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu

10 Graf 17 Zastoupení rozvoje flexibility v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu Graf 18 častost využití individuálních forem rozvoje motorických schopností Graf 19 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném soutěžním mikrocyklu Graf 20 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném přípravném mikrocyklu Graf 21 Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva Graf 22 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci kondiční přípravy Graf 23 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci pracovních úkolů mimo kondiční přípravu mužstva Graf 24 Požadavky na kondičního trenéra v oblasti plánování a realizace tréninkové náplně. 74 Graf 25 Sportovní vzdělání kondičních trenérů Graf 26 Sportovní kariéra kondičních trenérů Graf 27 Fotbalové vzdělání kondičních trenérů Graf 28 Potřeba fotbalového vzdělání kondičních trenérů Graf 29 Oblasti trenérského vzdělání kondičních trenérů, které je od hlavních trenérů očekáváno Graf 30 Forma účasti kondičních trenérů na utkáních Graf 31 Úroveň kondice hráčů, přicházejících do "A" mužstva z mládežnických kategorií Graf 32 Častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku

11 Obsah 1. Úvod Teoretická část Kondiční příprava Historie vzniku kondičního trenéra v českém fotbale Vývoj a výskyt pozice kondičního trenéra v českém profesionálním fotbalu Návrh studijního programu FAČR kondiční trenér Důvod vzniku studijního programu Charakteristika a výběr frekventantů studijního programu Rozsah studijního programu Osvědčení Návrh oblastí náplně teoretické části studijního programu FAČR kondiční trenér Oblast Základy teorie sportovního tréninku Oblast Biomedicínské základy Oblast Základy pedagogiky, didaktiky a psychologie sportu Oblast Zatížení, zotavení a regenerace Oblast Základy sportovní medicíny a rehabilitace Oblast práce s technickými zařízeními Oblast Anaerobní trénink: ATP-CP systém Oblast Anaerobní trénink: LA systém Oblast Aerobní trénink: O2 systém Oblast Flexibilita Oblast Koordinační schopnosti Oblast Sportovní příprava dětí Návrh oblastí náplně hospitační části studijního programu FAČR kondiční trenér Návrh oblastí náplně praktické části studijního programu FAČR kondiční trenér Výzkumná část Cíl práce Dílčí cíl Výzkumné otázky Úkoly Metodika práce Výzkumný soubor Metoda dotazování Způsob vyplnění dotazníku Matematicko statistická metoda... 50

12 4.5. Grafické metody Dotazník Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu Metoda vyhodnocení dotazníku Identifikace oblastí náplně studijního programu licenčního studia FAČR kondiční trenér Výsledková část Výsledky dotazníkového šetření Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností? Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu? Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném přípravném týdenním mikrocyklu? Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva? V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? V oblasti sportovního tréninku od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete: V jakém sportovním odvětví má Váš kondiční trenér vzdělání? V jakém sportu Váš kondiční trenér působil jako hráč nebo závodník? Má Váš kondiční trenér fotbalové vzdělání? Považujete za důležité, aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání? Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání? Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního výkonu hráčů přicházejících do A mužstva z mladších věkových kategorií?... 80

13 Používáte pro vyhodnocování kondičního tréninku videozáznam? Návrh náplně a časové dotace studijního programu FAČR kondiční trenér Diskuse Diskuse k dotazníkovému šetření Diskuse k návrhu studijního programu Závěr Literatura Přílohy Příloha 1: Průvodní dopis k dotazníku Příloha č. 2: Dotazník č Příloha č. 3: Dotazník č Příloha č. 4: Dotazník č Příloha č. 5: Dotazník č Příloha č. 6: Dotazník č Příloha č. 7: Dotazník č Příloha č. 8: Dotazník č Příloha č. 8: Dotazník č

14 1. Úvod Působení kondičního trenéra u fotbalových družstev začíná být v současnosti samozřejmostí. Sportovní vedení klubů či národních týmů i hlavní trenéři fotbalových družstev vytvářejí poptávku po působení kondičních trenérů v jejich realizačních týmech. Fotbalová asociace ČR plánuje otevření studijního programu trenérské licence kondičního trenéra ve fotbale. Kondice se v moderním fotbale jeví jako jeden z hlavních determinantů herního výkonu. V mé bakalářské práci se budu zabývat náplní práce kondičního trenéra ve fotbale, jeho odborností, oblastmi jeho působení a mírou spolupráce s ostatními členy realizačního týmu fotbalového družstva (hlavní trenér, asistent trenéra, trenér brankařů, lékař, fyzioterapeut, masér, apod.). Velká část profesionálních fotbalových družstev využívá služeb kondičního trenéra a zastoupení kondičních trenérů stále roste. Důvodem může být i fakt, že kondiční složka herního výkonu v českém profesionálním fotbalu má velký potenciál k jejímu rozvoji. Kondiční připravenost českých hráčů je fotbalovými trenéry velmi často považována za jejich slabinu. Požadavky na práci kondičních trenérů jsou v různých družstvech a realizačních týmech velmi rozdílné. Různě je chápán i jejich rozsah působení a jejich role v rámci působení v realizačním týmu družstva nebo ve sportovním klubu. Velmi často se z odborně kvalifikovaného kondičního trenéra stane jakýsi druhořadý pomocník, rozcvičkář, či pouze organizátor regeneračních nebo jiných doplňkových procesů. Často je od něj vyžadována trenérská práce na rozvoji takových motorických schopností či dovedností, jejichž transfer na herní výkon není zřejmý a jejichž význam je spíše ve zvýšení pestrosti tréninkové náplně nebo jako náplň náhradní. Stává se také, že jsou po něm vyžadovaná taková rozhodnutí, postupy, či procesy, které jeho kvalifikaci převyšují a náleží spíše lékařům nebo fyzioterapeutům. Na druhé straně jsou případy, kdy profesionální kluby rekrutují kondiční trenéry z řad masérů, fyzioterapeutů, bývalých hráčů, dalších netrenérských oblastí nebo z trenérů, jejichž odbornost s fotbalem nesouvisí nebo souvisí okrajově. Kluby dávají takto získaným kondičním trenérům spoluzodpovědnost za kondiční projev jejich družstev přesto, že jejich odborná způsobilost směrem k fotbalu je spíše okrajová. Tímto způsobem není dostatečně využit potenciál profese kondičního trenéra pomoci efektivně zlepšovat individuální nebo týmový herní výkon. Ani finanční prostředky uvolněné na mzdové nároky kondičních trenérů nejsou vždy využity dostatečně efektivně, v souvislosti s využitím jejich odborných trenérských možností. Proto bychom chtěli v této práci jednoznačněji vymezit 14

15 působnost kondičního trenéra ve fotbalu, náplň jeho práce a význam kooperace v rámci realizačního týmu. Na základě této charakteristiky chceme navrhnout obsah studijního programu, vedoucího k udělení oficiální licence FAČR Kondiční trenér ve fotbalu. 15

16 2. Teoretická část 2.1. Kondiční příprava V rámci vymezení role kondičního trenéra ve fotbalu je třeba v první řadě připomenout co je vůbec náplní a cílem kondiční přípravy ve sportovních hrách, potažmo ve fotbalu. Kondiční přípravu lze chápat jako pedagogický proces, zaměřený na zvyšování funkčních a psychických možností sportovce, upevnění zdraví, všestranný tělesný rozvoj a vytvoření takového motorického potenciálu sportovce, který umožní při uplatnění racionální techniky a taktiky a při optimálním využití osobnostních předpokladů, dosáhnout vysokou úroveň sportovního mistrovství (Šimonek, 1995). Pojem motorický potenciál hráče vnímáme jako potřebnou úroveň rozhodujících kondičních a koordinačních schopností, které limitují hráčův herní výkon (Adamec, 2003). Dostatečná úroveň kondiční připravenosti podmiňuje rychlost lokomoce, pohotové a efektivní řešení herních situací, dynamiku koncových herních činností, maximální herní nasazení v průběhu celého utkání a dokonalé a efektivní zvládnutí herních činností (Šimonek, 1987). Kondiční příprava ve fotbalu je proces, jehož cílem je dosáhnout a udržet kondiční připravenost hráčů na takové úrovni, která jim umožní podávat ve hře co nejlepší sportovní výkon. Obsah kondiční přípravy musí odpovídat věkové kategorii a výkonnostní úrovni daného jedince. Kondiční příprava má celoroční charakter. V průběhu ročního tréninkového cyklu je důležité nejen nabytí potřebné úrovně kondice ale i její udržování Historie vzniku kondičního trenéra v českém fotbale Funkce kondičního trenéra ve sportovní přípravě českých nebo československých fotbalistů se objevuje již v rámci přípravy na MS 1934, které se konalo v Itálii. Trenér Karel Petrů spolupracoval na kondiční přípravě s tělocvikářem Havlem. Československé mužstvo na tomto mistrovství obsadilo druhé místo. Po druhé světové válce měl na starosti kondiční přípravu československých fotbalistů František Fadrhonc, který následně dosáhl trenérského úspěchu i na mezinárodní scéně. Působil například v letech u reprezentačního mužstva Holandska. I v následujícím období se u našich národních mužstev objevovali trenéři, kteří měli na starosti především kondiční přípravu hráčů. Ladislav Kačáni působil v realizačním týmu trenéra Marka, Jaroslav Šilhavý byl jako kondiční specialista v realizačním týmu trenéra Brucknera. 16

17 2.3. Vývoj a výskyt pozice kondičního trenéra v českém profesionálním fotbalu V současném vrcholovém fotbalu jsou hráči technicky a takticky připravováni na vysoké úrovni. Fotbal se na počátku nového tisíciletí stává celoroční záležitostí a hráči tak podstupují výrazné zatížení jak v přípravném období, tak v samotném soutěžním období, kdy dochází k výraznému zápasovému zatížení. Z hlediska zabezpečení sportovní přípravy již nestačí odbornost hlavního trenéra či jeho asistentů. Do popředí se tak dostává možnost zapojení kondičních trenérů do vlastní kondiční přípravy týmu (Kaplan, 2008). V moderních dějinách české nejvyšší fotbalové soutěže bylo první vlaštovkou angažování bývalého českého rekordmana v běhu na 100 metrů Ivana Šlehobra do role kondičního trenéra fotbalistů Sparty Praha v letech Jedním z průkopníků práce kondičního trenéra ve fotbalu je Aleš Kaplan, který v tomto oboru začal pracovat v roce 2003 v klubu AC Sparta Praha, kde působil do roku Dalším v pořadí byl bývalý český rekordman ve skoku o tyči Jan Netscher, jehož služby využívala SK Slavia Praha až do roku Jan Netscher od roku 2012 do současnosti působí jako kondiční trenér A mužstva české fotbalové reprezentace. S postupem času nacházeli uplatnění v tomto oboru další úspěšní atleti. V sezóně 2007/2008 byl do realizačního týmu FK Mladá Boleslav zapojen účastník OH 2000 v Sydney a držitel šestého místa z MS v atletice v Edmontonu 2001 desetibojař Jiří Ryba, který následně prošel jako kondiční trenér kluby 1. FK Příbram, FK Baumit Jablonec. V současné době působí jako kondiční trenér v u všech českých mládežnických reprezentací (U21 U16). Úspěšná běžkyně Helena Fuchsová pracovala v lednu 2008 jako kondiční trenérka u fotbalového týmu SK České Budějovice. Medailista z halového ME v běhu na 800m Lukáš Vydra se v rámci kondiční přípravy věnoval do konce roku 2007 fotbalistům Baníku Ostrava. Své uplatnění v týmech 1. Gambrinus ligy měl v sezóně 2007/2008 i bývalý reprezentant v běhu na 400 m překážek Daniel Hejret a to v týmu FC Slovan Liberec, který v současnosti pracuje jako kondiční trenér u kazašského týmu FC Astana a zároveň u A mužstva Kazachstánu. Bývalý sprinterský reprezentant Pavel Rada začínal jako kondiční trenér v roce 2008 u mužstva SK Kladno. V současné době pracuje jako kondiční trenér v AC Sparta Praha. V počátcích angažování kondičních trenérů v rámci českých prvoligových fotbalových mužstev se kondiční trenéři vyskytovali zejména u prvoligových týmů, které měly zastoupení v evropských pohárových soutěžích. Kondiční trenéři se rekrutovali především z řad bývalých úspěšných atletických reprezentantů ČR (Kaplan, 2008). 17

18 V současnosti (sezóna 2013/2014) je v rámci realizačních týmů v nejvyšší české fotbalové soutěži zapojeno devět kondičních trenérů u osmi prvoligových mužstev. Mužstva jsou v tabulce seřazena dle aktuálního umístění v tabulce 1. Gambrinus ligy (po třetím kole soutěže). Tabulka 1 Kondiční trenéři působící v 1. Gambrinus lize Název klubu Jméno kondičního trenéra/sportovní specializace FC Viktoria Plzeň Bohumil Rodek trenér atletiky AC Sparta Praha Tomáš Malý odborný asistent na FTVS UK, katedra sportovních her Pavel Rada atletický trenér, absolvent FTVS UK FK Teplice V současnosti nemají kondičního trenéra FC Slovan Liberec Josef Zalabák - Masér FK Mladá Boleslav Martin Třasák Trenér fotbalu UEFA A Zbrojovka Brno Jan Cacek trenér atletiky, odborný asistent MU, katedra atletiky Dukla Praha Antonín Čepek Absolvent FTVS UK FK Baumit Jablonec V současnosti nemají kondičního trenéra SK Slavia Praha Pavel Čvančara Absolvent UP Olomouc trenérství, trenér fotbalu UEFA C FC Baník Ostrava V současnosti nemají kondičního trenéra FC Vysočina Jihlava V současnosti nemají kondičního trenéra 1.FC Slovácko V současnosti nemají kondičního trenéra SK Sigma Olomouc Pavol Mlynár absolvent UMB Banská Bystrica Bohemians Praha 1905 V současnosti nemají kondičního trenéra 1.SC Znojmo V současnosti nemají kondičního trenéra 1.FK Příbram V současnosti nemají kondičního trenéra 18

19 Ve fotbalové národní lize jsou v realizačních týmech jednotlivých mužstev uvedeni tři kondiční trenéři. Mužstva v tabulce 2 jsou řazena dle aktuálního umístění v soutěžním ročníku 2013/2014 ke dni Tabulka 2 Kondiční trenéři působící ve druhé lize Název klubu FK Ústí nad Labem Dynamo České Budějovice Baník Sokolov Karviná Frýdek-Místek Baník Most Graffin Vlašim Fotbal Třinec FK Bohemians Praha FK Viktoria Žižkov FK Pardubice FC Hradec Králové FK Varnsdorf FC MAS Táborsko Fastav Zlín Loko Vltavín Jméno kondičního trenéra/sportovní specializace V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra Martin Zbončák bývalý ligový hráč Oldřich Pařízek Trenér UEFA A V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra V současnosti nemají kondičního trenéra Michal Molek masér V současnosti nemají kondičního trenéra 19

20 2.4. Návrh studijního programu FAČR kondiční trenér Důvod vzniku studijního programu Trenérsko metodický úsek FAČR v rámci jednotlivých licenčních studijních programů a povinných doškolování určených pro trenéry fotbalu, v posledních letech významně usiluje o sjednocení českých tréninkových postupů a tréninkových strategií českých fotbalových trenérů. Tyto postupy, záměry a strategie jsou založeny na moderních vědeckých poznatcích z oblasti sportu, především fotbalu i dalších vědních disciplín, které se sportovní přípravou a sportovním výkonem úzce souvisejí. FAČR má zájem na podobném sjednocení pohledů, postupů a strategií i v oblasti kondiční přípravy dětí, mládeže a dospělých, která by měla být realizována za přispění erudovaných a především cíleně vzdělávaných a vzdělaných kondičních trenérů. Fotbalová asociace České republiky, na základě svých vlastních analýz a na základě vlastního hodnocení úrovně kondiční složky herního výkonu českých hráčů trenéry jednotlivých reprezentačních mužstev dospěla k závěru, že úroveň kondiční složky herního výkonu je jedním z hlavních limitních faktorů v českém fotbalu. Na základě této teze se rozhodla, že otevře studijní program licenčního studia FAČR kondiční trenér, který by měl především přispět ke zlepšení úrovně kondiční připravenosti hráčů v profesionálních soutěžích a tím přispět i ke zkvalitnění úrovně hráčů reprezentačního A mužstva a mládežnických reprezentačních výběrů. Tento studijní program by měl nadále přispět k přesnějšímu vymezení oblastí sportovní přípravy a sportovního výkonu, ve kterých budou kondiční trenéři využíváni v rámci působení v realizačním týmu. Studijní program chce tedy také přispět i ke sjednocení pohledů hlavních trenérů na možnosti využití znalostí a dovedností kondičních trenérů. Absolvent kurzu by tedy měl získat nejnovější teoretické a praktické poznatky z oblasti kondiční přípravy hráče fotbalu. Měl by dále pochopit místo a význam kondičního tréninku v systému tréninkového procesu se záměrem optimalizovat herní výkon v souladu s vývojovými trendy herní výkonnosti Charakteristika a výběr frekventantů studijního programu Vzhledem k současným trendům sportovní přípravy ve fotbalu je nezbytné, aby frekventanti kurzu vykazovali jistou míru vhledu do principů této hry a do principů tréninkového procesu hráčů fotbalu. Z tohoto pohledu se jeví jako výhodné, aby účastníci 20

21 studijního programu byli již absolventy studia fotbalové licence. Jako návrh uvádíme požadavek, aby účastníci tohoto studijního programu byli zároveň absolventy studia UEFA licence A nebo vyšší. S ohledem na fakt, že pracovní pozice kondičního trenéra v profesionálním fotbalu je značně početně omezena počtem profesionálních klubů a na druhé straně vyžaduje vysokou míru znalostí z několika oborů, naším návrhem je požadavek na výběr frekventantů přijímacími zkouškami, které by měly svým rozsahem odpovídat složitosti tohoto pracovního zaměření. Jako ideální adept na studium licence FAČR kondiční trenér se nám jeví absolvent FTVS UK nebo jiné sportovně zaměřené vysoké školy a zároveň držitel výše zmíněné licence trenéra fotbalu. Souhrn vstupních požadavků: Písemná přihláška zájemce ke studiu FAČR kondiční trenér lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na studijním programu (zdravotní prohlídka sportovním lékařem) doklad o průběžné trenérské praxi, dosaženém trenérském vzdělání (UEFA A licence) potvrzení o dosaženém vzdělání (minimálně středoškolské s maturitou) splnění podmínek praktických přijímacích zkoušek (nutnost určitého stupně pohybové a herní způsobilosti vzhledem k praktickým lekcím a k demonstracím pohybových úkolů v rámci tréninkového procesu) splnění podmínek přijímacích zkoušek teoretických znalostí uchazečů trestná bezúhonnost Studium, se specifickým zaměřením na kondiční přípravu, je určeno pro licencované trenéry fotbalu, kteří pracují nebo chtějí pracovat na klubové úrovni se zaměřením na mládež i dospělé hráče. V učebním programu jsou zastoupeny teoretické předměty i jejich praktické aplikace, zpřesňující profil kondičního trenéra ve fotbale pro různé věkové a výkonnostní úrovně. 21

22 Rozsah studijního programu Studium je externího charakteru a je rozloženo do sto osmdesáti hodin. Naším návrhem je rozdělit tuto časovou dotaci do šesti vyučovacích bloků, které se budou skládat ze tří vyučovacích dnů. Každý vyučovací den bude obsahovat deset vyučovacích hodin. Toto členění výuky je navrženo především s ohledem na potřeby účastníků kurzu působit pracovně v rámci daných tréninkových cyklů ve svých klubech Osvědčení Absolvent studijního programu získá oficiální licenci Fotbalové asociace České republiky FAČR kondiční trenér, na jejímž základě může pracovat v oblasti kondičně, rekondičně nebo regeneračně zaměřeného tréninkového procesu. A to jako plnohodnotný a fotbalovou asociací ČR uznávaný člen realizačního týmu fotbalového družstva, na klubové nebo reprezentační úrovni. Dále tato licence umožní působit jako osobní kondiční trenér hráčů fotbalu. Licence zároveň slouží jako podklad pro vydání Živnostenských listů na vázané živnosti Poskytování sportovních a tělovýchovných služeb v oblasti fotbalu" Návrh oblastí náplně teoretické části studijního programu FAČR kondiční trenér Náš návrh oblastí náplně vychází ze zkušeností získaných při realizaci kurzu Kondiční trenér ve fotbalu, který proběhl ve školním roce 2012/2013 na půdě FTVS UK. Tento kurz sloužil jako pilotní šetření pro získání potřebných poznatků pro sestavení podmínek a náplně kurzu, který bude uznán FAČR jako oficiální licenční studium. Garantem tohoto kurzu byl vedoucí této bakalářské práce PhDr. Mario Buzek, CSc. Kurz jsme sestavili také na základě konzultací se zástupci trenérsko metodického oddělení FAČR a jejich požadavků a připomínek, které byly založeny na přístupech v oblasti vzdělávání fotbalových trenérů. Přístupy FAČR ke vzdělávacím programům svojí strukturou, náplní, časovou dotací vycházejí z doporučení a norem UEFA. Přístup k tréninku nespočívá pouze v tom, kolik km má závodník v tréninku uběhnout, jak rychle má běžet či kolik tun má navzpírat. Vlastní tréninkový proces dnes využívá také poznatků řady vědních oborů (například fyziologie, psychologie, biomechaniky), které spolu s kumulovanou praktickou zkušeností sportovních specializací přispívají ke konstituování 22

23 teoretických základů sportovního tréninku. Proto trenér, který chce být úspěšný, nemůže spoléhat jen na svou dobrou praktickou znalost daného sportovního odvětví, ale měl by být vzdělán ve většině výše uvedených a mnoha dalších vědních oborů, protože jeho práce je především integrativní (Perič 2010) Oblast Základy teorie sportovního tréninku V této oblasti získají posluchači znalosti, které by měly zajistit širší pochopení souvislostí sportovního tréninku. Tyto znalosti by měly vést mimo jiného i ke sjednocení užívání názvosloví a jeho kategorizaci. a) Pohybové schopnosti a pohybové dovednosti význam a členění: Pohybové schopnosti nepochybně patří k významným komponentám většiny sportovních výkonů, ve svém celku mají také podstatný význam jako kondiční základ sportovní výkonnosti vůbec (Perič, 2010). Pojem dovednost je ve sportu spojen nejen se způsobem provedení pohybových úkolů, ale často i s výběrem pohybového řešení. V těchto případech získává pohybová dovednost další rozměr rozšířený o aspekt taktiky: taktické dovednosti představují další komplex znalostí, zkušeností a pohybových vzorců, které sportovec využívá pro řešení soutěžních situací (Perič, 2010). Posluchači se v této oblasti seznámí s pojmy pohybových schopností a dovedností, s jejich členěním a významem jejich rozvoje. Tato oblast se bude volně překrývat s náplní oblasti anaerobního a aerobního tréninku. b) Herní výkon, struktura herního výkonu ve fotbalu Herní výkon charakterizujeme jako aktuální projev specializovaných předpokladů hráčů v herních činnostech zaměřených na řešení herních úkolů v ději utkání. Výkon je souborem komponent. To znamená, že jde o integrovaný projev mnoha tělesných a psychických hráče (Buzek a kol., 2007). Vývojové změny pohybového výkonu hráčů v utkání jsou mimo jiné výsledkem zvyšování jejich tělesné výkonnosti v důsledku lepších sociálně ekonomických podmínek, zkvalitnění výživy, uplatňování systematického a vědeckého přístupu k tréninku, péče o talentovanou mládež (Psotta, 2003). Posluchači se v této oblasti seznámí s pojmem herního výkonu, významem jeho znalosti, jakožto nezbytného předpokladu pro efektivní plánování a realizaci tréninkového procesu. c) Řízení sportovního tréninku, racionální plánování tréninkových cyklů s ohledem na fyziologické a biochemické zákonitosti 23

24 Řízením sportovního tréninku se chápou vědomé, racionální a zdůvodněné pokyny a zásahy do tréninku. Vztahují se k sociálně psychologické stránce procesu, to je k vedení lidí, ovlivňování jejich jednání, jejich hodnocení, což jsou aspekty pedagogické a didaktické. V technologickém smyslu jde o konkrétní stanovení zatížení, jeho druhu a velikosti, jeho racionální rozložení v čase a dynamiku jeho parametrů podle dosahovaných změn ve stavu trénovanosti, které lze postihnout vhodnou kontrolou (Dovalil, 2012). Posluchači se zde seznámí s teorií řízení a plánování sportovního tréninku v rovině obecné i v rovině specifické fotbalové na základech moderních vědeckých poznatků ze současného fotbalu. Posluchači budou dále seznámeni s praktickými postupy plánování a řízení sportovního tréninku, užívanými v současném českém i světovém profesionálním fotbalu. d) Trénovanost, sportovní forma, přepjetí, přetrénování Růst sportovní výkonosti souvisí s řadou biologických, psychologických a sociálních změn. Od tréninku se očekává pozitivní kumulativní efekt, tj. že bude dosaženo potřebné úrovně trénovanosti a z ní vyrůstající sportovní formy. Avšak efekt tréninku a soutěžení kumulativní, ale i bezprostřední se může projevit i ve stavech přepjetí a přetrénování, které znamenají stav negativní. Vede k nim zpravidla krátkodobý nebo déle trvající nesoulad mezi požadavky tréninku či soutěžení a možnostmi sportovce (Dovalil, 2012). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s výše zmíněnými pojmy, jejich významem a jejich dělením. Znalost těchto pojmů, jejich porozumění, vnímání jejich významnosti a využití těchto znalostí v praxi je jistě důležitým předpokladem pro účelné plánování, realizaci a vyhodnocování tréninkového procesu. e) Výzkum v oblasti kondiční přípravy hráče fotbalu Faktory sportovního výkonu a jeho struktura jsou poznatelné prostřednictvím analýzy sportovní činnosti. Mohou být zřetelněji identifikovány u sportovců vrcholové sportovní výkonnosti. Studiem sportovních výkonů této úrovně lze získat představu o souboru požadavků na výkon v podobě schopností, dovedností, vědomostí, stavů, apod., které jsou vnějším výrazem adaptačních změn (Dovalil, 2012). Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s metodami výzkumu v oblasti kondiční přípravy hráčů fotbalu, jejich výsledky a možnostmi jejich aplikace do trenérské praxe. 24

25 Oblast Biomedicínské základy a) Anatomie a kineziologie, pohybový systém (opěrná a nosná část), svalová soustava, řízení pohybu na svalové úrovni Anatomie člověka je věda o tvaru a stavbě lidského organismu. Anatomická nomenklatura je prostředek komunikace mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky a stále častěji i mezi zdravotníky a pracovníky řady kontaktních oborů (Dylevský, 1995). A právě pracovní činnost kondičního trenéra je jedním ze zmíněných kontaktních oborů, kde znalost anatomie a jejího názvosloví je nezbytnou podmínkou pro správné chápání mechanismu pohybu lidského těla i pro potřebu komunikace se sportovním lékařem nebo fyzioterapeutem, například v rámci plánování a realizace rekondičních poúrazových programů. Z pohybu živého organismu řízeného teleologicky vnitřními procesy lze usuzovat i na průběh těch procesů, kterými je pohybový záměr vytvářen a který nelze analyzovat čistě mechanicky. Analýza pohybu živého organismu jak z hlediska mechanického, tak i ideokinetického je náplní kineziologie (Véle, 1997). Fotbal z pohledu tvorby a realizace pohybu je velmi složitý a komplexní sport. Znalost kineziologie se z tohoto pohledu jeví jako důležitý aspekt správného plánování a realizace tréninkového procesu. b) Základy biochemie V tomto výukovém bloku se posluchači dozvědí základy principů látkové a energetické přeměny v lidském organismu. Důraz je kladen na objasnění základních principů metabolismu, je vysvětlena jeho úloha, obecné rysy a problematika bioenergetiky. Dále by měly být objasněny základní metabolické děje dýchací řetězec a oxidační fosforylace, citrátový cyklus a jeho modifikace., metabolismus sacharidů, lipidů, isoprenoidů a dusíkatých látek. V rámci těchto podkapitol je popsána struktura a vlastnosti přírodních sacharidů, jednotlivých tříd lipidů a isoprenoidů. Pozornost je též okrajově věnována otázkám sekundárního metabolismu a integraci metabolismu a jeho regulačních systémech, včetně mechanismu účinku hormonů a chemie nervové činnosti (Vodrážka, 2007). Kondiční trenér je často využíván jako konzultant v otázkách výživy. Ať už v rámci požadavků sestavování redukčních programů nebo v rámci plánování vhodného stravování hráčů fotbalového mužstva. Tato poradenská činnost je v mnoha okolnostech dané problematiky založena na znalosti základů biochemie. V rámci plánování tréninkového procesu z pohledu časového řazení i z pohledu intenzity zatížení je pro kondičního trenéra výhodné nebo nutné, znát základy biochemických procesů v lidském organismu. c) Základy fyziologie 25

26 Fyziologie je vědní obor, který se zabývá podstatou procesů a činností v organismu. Zkoumá funkční projevy na úrovni buněk, tkání, orgánů, orgánových soustav a organismu jako celku. Jedním z významných fyziologických oborů je fyziologie tělesné zátěže, která zkoumá funkční projevy organismu při pohybové zátěži (Buzek a kol., 2007). Znalosti základů fyziologie jsou obecně považovány za významnou oblast vědění v návaznosti na potřebu odbornosti kvalitních a erudovaných sportovních trenérů. Tyto znalosti úzce navazují na znalosti základů biochemie a jejich praktická aplikace má racionální dopad například na určování optimální intenzity a intervalu zatížení, intervalu odpočinku, typu zatížení, apod. Nemohou tedy chybět v portfoliu znalostí dobře vzdělaných a odborně připravených trenérů. d) Pohybová a fyziologická charakteristika herního výkonu v utkání, výkonnostní a fyziologický profil hráče, faktory pohybových a fyziologických nároků na výkon v utkání, fyziologické zákonitosti rozvoje výkonnosti u hráče fotbalu Herní výkon hráče v utkání tvoří širší rejstřík pohybových činností. Dominantní pohybovou činností je však běh různých rychlostí a chůze, činnost s míčem je prováděna pouze po souhrnnou dobu 1 3 min (Bangsbo, 1994). Fotbalový výkon hráče v utkání charakterizuje intermitence pohybového zatížení. Výkon hráče totiž představuje střídání velmi krátkých, obvykle 2 10 s trvajících intervalů stoje, chůze, běhu různých rychlostí a způsobů, činností s míčem a další lokomoční činnosti jako jsou například kroky v soubojích, obraty, apod. (Psotta, 2006). Tento výukový blok přinese posluchačům aktuální informace o hodnotách, charakterizujících herní výkon hráčů v utkání. Tyto hodnoty měly být východiskem pro plánování a realizaci tréninkového procesu. Určení vhodného fyziologického profilu hráčů je obtížnější než v individuálních sportech, protože úspěšnost týmu závisí také na koncepci a konkrétní organizaci týmového výkonu, a na vlastní činnostní soudržnosti týmu. Přesto informace o fyziologickém profilu hráčů jsou podstatné pro pochopení specifických nároků fotbalu (Psotta, 2006). e) biomedicínské přístupy ke kondiční přípravě dívek a žen I přes fakt, že fotbal žen je v současných českých podmínkách především amatérskou záležitostí, jeho obliba mezi dívkami a ženami neustále roste. Blížíme se tak pomalu trendu, který je patrný například v severní Americe, Německu nebo severských zemích, kde se ženský fotbal stal profesionálním sportovním odvětvím s adekvátním personálním, materiálním i fanouškovským zázemím. Lze tedy předpokládat, že i u nás se ženský fotbal bude postupně profesionalizovat. S profesionalizací ženského fotbalu vyvstane i potřeba vyšší profesionalizace realizačních týmů jednotlivých ženských fotbalových 26

27 družstev, ve kterých nalezne své opodstatněné místo i kondiční trenér. Kondiční trenér by tedy měl znát i odlišnosti objevující se v tréninkovém procesu žen a dívek. Sportovní výkonnost žen se v posledních desetiletích významným způsobem zvyšuje a neustále se přibližuje výkonnosti mužů. Rozdíl ve výkonnosti se oproti mužům za posledních čtyřicet let snížil zhruba o 6% (Harries a kol., 1991). Zatímco s tréninkem mužů jsou dlouhodobé zkušenosti a poznatků existuje dostatek, o tréninku žen je podložených informací podstatně méně. Často bývá sportovní trénink žen pouhou kopií tréninku mužů. Nerespektování zvláštností obou pohlaví může být přitom příčinou řady problémů. Odlišnosti tréninku žen a mužů jsou dány genetickými rozdíly anatomické, fyziologické a psychologické povahy, z nich pak plynou pro sport důležité předpoklady motorické (Dovalil a kol., 2012) Oblast Základy pedagogiky, didaktiky a psychologie sportu a) Základy a principy motorického učení Sportovní dovednosti patří k limitujícím faktorům struktury sportovního výkonu. Pokud sportovec neumí tréninkový úkol řešit správně, rychle a úsporně, nedokáže zpravidla účinně využít svých ostatních předpokladů a v jeho výkonnosti se to odrazí. Osvojování, zdokonalování a stabilizace dovedností je v tréninku zcela zásadní, ačkoliv to představuje jeden z nejsložitějších problémů sportovního tréninku. V tomto smyslu musí být trénink chápán jako zvláštní proces učení, svým zaměřením proces motorického učení (Dovalil a kol., 2012). Z podstaty komplexnosti pohybového projevu v rámci fotbalu je zřejmé, že trenér potřebuje znát aspekty motorického učení tak, aby mohl tyto vědomosti efektivně uplatnit při nácviku a rozvoji pohybových dovedností, které úzce souvisí s kondiční složkou i dalšími složkami sportovního výkonu. b) Psychologická příprava v oblasti sportu Opakovaná zkušenost potvrzuje, že sportovní výkon je limitován jak funkčními možnostmi člověka, tak jeho psychikou. Například při hodnocení výsledků téhož sportovce nebo družstva bývá často obtížné vysvětlit značné kolísání výsledků, a to třeba ve dvou po sobě krátce následujících startech. Při analýze příčin se při relativní stabilitě kondiční, technické a taktické připravenosti logicky dospívá k lidské psychice. Psychické činitele proto patří neoddělitelně mezi komponenty struktury sportovních výkonů, jejich rozpoznávání a především ovlivňování tvoří v podobě psychologické přípravy přímou součást sportovního 27

28 tréninku. Psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických poznatků k prohloubení efektivity tréninkového procesu (Dovalil a kol., 2012). Jedním z hlavních důvodů proč má kondiční trenér znát a vhodně používat principy psychologické přípravy může být fakt, že rozvoj kondiční složky bývá často, oproti dalším složkám sportovního výkonu ve fotbalu, u hráčů nejméně oblíbenou a podpora jejího rozvoje formou psychologické přípravy může do značné míry prospět její úspěšné realizaci. V rámci výuky této oblasti si posluchači osvojí typologii temperamentu, psychologickou typologii sportů. Dále principy regulace motivační struktury, principy regulace meziosobních vztahů a principy regulace aktuálních psychických stavů. V neposlední řadě pak principy modelového tréninku. c) psychologická příprava sportujících dětí a mládeže V tomto výukovém bloku se posluchači dozvědí specifické aspekty psychologické přípravy sportujících dětí a mládeže, jejíž priority jsou do značné míry odlišné od psychologické přípravy dospělých. V oblasti psychologické přípravy sportujících dětí a mládeže by trenér měl svým chováním a jednáním rozvíjet a upevňovat zájem a lásku ke sportu, vhodně, promyšleně a pravidelně své svěřence motivovat, rozvíjet morální a volní vlastnosti svěřenců a učit je soutěžit. Dále by měl vést své svěřence k respektu k soupeřům i k sobě samým a k lidem z nesportovního života. V neposlední řadě by se měl snažit o intelektualizování sportovního tréninku a o výchovu k vhodnému dennímu režimu a správné životosprávě. Trenér by měl dále ve svěřencích upevňovat víru ve vlastní schopnosti a vytvářet podmínky pro budování optimální úrovně sebevědomí. d) Psychologické přístupy v rámci individuálního rekondičního a kondičního programu Běžnou součástí pracovní náplně kondičního trenéra v profesionálním fotbalu je sestavování a realizace individuálních rekondičních programů. Absolvování těchto programů, které většinou probíhají v individuální formě, bývá pro hráče často psychicky velmi náročné. Zde se v plné míře uplatní znalosti z oblasti psychologické přípravy ve sportu. Posluchači si zde osvojí aplikaci znalostí z oblasti psychologické přípravy na individualizovaný tréninkový proces, který se často týká hráčů ve špatné psychické kondici. Ta často bývá důsledkem dlouhodobějšího zranění a následného vyřazení ze základní sestavy nebo z kádru mužstva. Bez uplatnění principu individualizace, který spočívá ve schopnosti analyzovat vlastní i cizí osobnostní vlastnosti a stavy a na tuto analýzu navázat účinné syntetické působení na 28

29 sportovce, bude výsledek trenérské práce méně efektivní a málo psychologicky účinný (Dovalil a kol., 2012). e) Didaktické styly Úspěšnost řídící činnosti trenéra v tréninkové jednotce do značné míry závisí na tom, jak je trenér schopen rozhodovat, motivovat a ovlivňovat hráče i sebe samého a kontrolovat, zda efekty tréninkové jednotky tomu odpovídají. Rozhodování, ovlivňování a kontrola se tréninkovou jednotkou neustále prolínají. Vnější stránkou těchto činností je chování trenéra. Spektrum didaktických stylů představuje univerzální koncept, který vytvořili M. Mosston a S. Ashworth pro potřeby školního vyučování. Koncept lze bez problémů využít i ve sportovním tréninku (Dovalil a kol., 2012). Posluchači se v rámci tohoto výukového bloku seznámí s členěním didaktických stylů, jejich výhodami, nevýhodami a praktickým užitím. Jedná o styl příkazový, praktický, reciproční, se sebehodnocením, s nabídkou. Dále pak styl s řízeným a samostatným objevováním. f) Didaktické formy Didaktické formy představují modely uspořádání řízení didaktického procesu v rámci tréninkové jednotky. Posluchači si zde osvojí význam a dělení didaktických forem na formy organizační, sociálně interakční a metodicko organizační. Dále se seznámí s dílčím dělením jednotlivých didaktických forem, s možnostmi jejich praktického využití, s výhodami a nevýhodami jejich aplikace do tréninkového procesu fotbalového družstva. g) Didaktické metody Znalost významu a užití didaktických metod patří, stejně jako v případě didaktických stylů a forem, k základním požadavkům na adekvátní vzdělání sportovního trenéra. Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s významem a členěním metod věcné a časové strukturace herních činností, metod koncentrace a distribuce herních činností, metod manipulace se zatížením v bioenergetickém smyslu. Tyto znalosti pomohou mimo jiného kondičnímu trenérovi získat větší vhled do specifického fotbalového tréninkového procesu a tím lépe skloubit tréninkové nároky na rozvoj všech složek sportovního výkonu. Dalším významným důvodem potřeby znalosti didaktických metod je například potřeba využívání malých forem her, jako významného prostředku rozvoje kondiční složky sportovního výkonu Oblast Zatížení, zotavení a regenerace a) Zatížení a jeho metodotvorní činitelé 29

30 Obecným požadavkem, podmiňujícím zvýšení výkonnosti ve sportu, je dosažení řady adaptačních biologických a psychosociálních změn. V souhrnu se jedná o změny trénovanosti, tj. úrovně dovedností, schopností, vědomostí, stavů, somatických předpokladů atd. Jejich nová úroveň je výrazem přizpůsobení se požadavkům vnějšího prostředí v tomto případě pohybové činnosti. Ve sportovní praxi spočívá základní možnost ve vědomě řízeném zatěžování, tj. v systematickém opakování zatížení. To má rozhodující roli jako adaptační podnět, při jeho vhodné aplikaci se dá očekávat kumulativní tréninkový efekt (Dovalil, 2012). Dosahování efektu má jisté obecné rysy a vztahy mezi zatížením, adaptací a růstem výkonnosti byly definovány jako zákonité (Schnabel, Harre, Borde, 1994). Porozumění manipulaci se zatížením je pro kondičního trenéra nezbytností. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem tohoto pojmu, jeho metodotvornými činiteli a způsobu jejich aplikace do tréninkového procesu. b) Únava a zotavné procesy Ve snaze o zvyšování sportovní výkonnosti se trenéři logicky soustřeďují především na problematiku zatěžování. Avšak nelze pouštět ze zřetele, že zatěžováním je míněno opakování zátěžových podnětů, a tím máme co do činění s cyklem zatížení zotavení. Navíc vliv cvičení se neomezuje pouze na dobu samotného cvičení, ale pokračuje i po jeho ukončení. Dokonce se dá říci, že hlavní přestavby organismu, podmiňující zvýšení trénovanosti, probíhají nikoliv během pohybové činnosti, ale po jejím skončení. Odborně vedený trénink musí být proto založen také na znalostech zotavení, zejména vyšší výkonnostní úrovně, neboť dokonalejší a rychlejší průběh zotavných procesů umožňuje další trénink (Dovalil a kol., 2012). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem, dělením a principy vzniku únavy. Neméně podstatné je nabytí informací a znalostí z oblasti odeznívání únavy a možnostmi ovlivňování jejího odeznívání. c) Regenerační prostředky (pedagogické, psychologické, farmakologické, biologické) Pojem regenerace ve sportu zahrnuje veškeré činnosti, které mají za cíl rychlé a dokonalejší zotavení. Zvláště u sportovců vyšší výkonnosti, jejichž tréninkové a soutěžní zatížení dosahuje vysokých hodnot, nelze spoléhat na přirozené zotavné pochody. Pozornost věnovaná regeneraci se nepochybně odráží v možnostech tréninku a následné výkonnosti (některé ankety vypovídají, že úspěšní sportovci se regeneraci věnují mnohem více a systematičtěji) a nepřímo se to projevuje i ve zdravotním stavu (dnech neschopnosti či nemoci) (Dovalil a kol., 2012). 30

31 Zde se posluchači dozvědí dělení regeneračních prostředků, jejich význam, náplň, praktické uplatnění a vhodnost jejich použití. Vzhledem k tomu, že na kondiční trenéry jsou obvykle kladeny vysoké nároky na realizaci regeneračních procesů v rámci sportovní přípravy fotbalového mužstva, je nezbytné, aby adepti na tuto trenérskou činnost pochopili a rozuměli regeneračním prostředkům a jejich aplikaci do tréninkového procesu velmi dobře. d) sportovní výživa a pitný režim Odpovídající výživa a pitný režim jsou v současnosti stále významně opomíjeným základním předpokladem kvalitně provedeného sportovního výkonu, rychlé regenerace i sportovní formy (Buzek a kol., 2007). Naprostá většina hráčů se v důsledku špatné výchovy celé naší společnosti nevhodně stravuje. V klubu většinou řeší pouze jídlo před utkáním, ale v celém dalším průběhu týdne již ne. Zde si ale musíme uvědomit, že odpovídající strava je základem nejen hráčova zdraví, ale zejména jeho kvalitní sportovní formy po celé soutěžní období. Bohužel i dnes mnoho trenérů nenapadne, že za pokles herní kvality hráče může právě jeho špatná stravovací disciplína (Buzek a kol., 2007). Pokud sportovec nevěnuje pitnému režimu dostatečnou pozornost, nedostatek tekutin způsobí zvýšení koncentrace metabolitů, dřívější únavu, prodloužení doby regenerace, pokles fyzické výkonnosti. Pokud je nedostatek tekutin chronický, klesá tvorba erytropoetinu, zhoršuje se psychická koncentrace, objevují se bolesti hlavy a zácpa. Závažnějšími následky mohou být ledvinové neb žlučové kameny (Vilikus, 2013). V rámci kondiční přípravy mužstva má složení jídelníčku hráčů a kvalita jejich pitného režimu významný vliv na kvalitu realizace tréninkového procesu i na efektivitu adaptačních změn organismu, jako odezvy na tréninkové zatížení. Vzhledem k faktu, že nutriční terapeut, dietolog, výživový poradce nebývá v současnosti členem ani externím spolupracovníkem českých profesionálních fotbalových klubů je třeba, aby tuto oblast zaštítil svými znalostmi člen stávajících realizačních týmů. V současnosti se trenéři i hráči velmi často obracejí na své kondiční trenéry, aby jim navrhli stravovací program nebo alespoň poradili v otázkách skladby jídelníčku. Vzhledem k současným moderním názorům, že skladba stravy má významný vliv na rychlost a kvalitu regeneračních procesů, na sportovní formu, aktuální sportovní výkon i na zdraví sportovce, je jistě důležité, aby tuto oblast dokázal kondiční trenér svými znalostmi obsáhnout také. V tomto studijním bloku se posluchači seznámí s problematikou sportovní výživy. Naučí se navrhovat složení jídelníčku a pitný režim s ohledem na daný tréninkový cyklus, tréninkovou jednotku (s ohledem na její tréninkovou náplň) či utkání. 31

32 e) Problematika dopingu, antidopingové aktivity trenéra Všichni organizovaní sportovci, hráče fotbalu nevyjímaje, svým členstvím ve sportovním svazu přijímají závazek dodržovat určitá pravidla. Mezi ně patří i předpisy o boji porti dopingu, vydávané Mezinárodní antidopingovou agenturou WADA na základě Antidopingové charty v dohodě s OSN, Světovou zdravotnickou organizací a Radou Evropy, kterými se řídí většina světových sportovních organizací. Je všeobecně známo jednak to, že vrcholový sport vyžaduje v současnosti na člověku více, než na co svou tělesnou konstitucí a speciálním tréninkem stačí, na druhé straně však také to, že užívání dopingu odporuje etice, porušuje sportovně-technická pravidla a ohrožuje zdraví. Většina sportovců nemá ani tušení, jaké následky mohou dopingové látky vyvolat na zdraví jich samotných i jejich potomků (Vilikus, 2013). Kondiční trenér by měl znát základní dělení dopingu, nejběžněji užívané dopingové látky nebo preparáty, možná rizika jejich užívání a důsledky jejich užívání, ať už v rovině zdravotní nebo v rovině trestních postihů. Tyto vědomosti by měl mít především proto, aby dokázal erudovaně preventivně působit na své svěřence Oblast Základy sportovní medicíny a rehabilitace a) Úvod do traumatologie a ortopedie (nejčastější zranění a jejich příčiny) Kondiční trenér je v rámci jeho působnosti velmi často využíván pro návrh a realizaci rekondičních programů, určených hráčům po zranění. Ke zvolení optimálního tréninkového zatížení a tréninkové náplně je výhodné znát principy zranění, léčebných procesů a rizika, která jsou spojená se zatížením původně poškozené tkáně nebo orgánu. Dalším významným benefitem znalosti této problematiky je možnost efektivnějšího preventivního působení a tím i zabránění vzniku mnoha úrazů. Tento výukový blok bude zaměřen na lékařský výklad příčin a mechanismu vzniku nejčastějších zranění pohybového ústrojí ve fotbalu, popis možných následků a rizik spojených s návratem k tréninkovému procesu. Výukový blok by měl zastřešit lékař ortoped nebo traumatolog, s praktickou zkušeností s vyšetřováním, diagnostikou a léčbou úrazů z oblasti profesionálního fotbalu. b) Rehabilitační postupy, metody a koncepty (délka trvání léčby) Komunikace a spolupráce mezi klubovým lékařem, fyzioterapeutem a kondičním trenérem je v prostředí profesionálního fotbalu velmi běžnou záležitostí. Rehabilitační a rekondiční postupy spolu velmi úzce souvisejí a navazují na sebe. Odbornější vhled do 32

33 problematiky rehabilitace významně pomůže kondičnímu trenérovi k návrhu následného rekondičního programu. Výuka by měla být zastřešena fyzioterapeutem s praktickou zkušeností s rehabilitačními postupy z oblasti profesionálního fotbalu. c) Svalové dysbalance (vznik a kompenzace) Klidové svalové najetí antagonistických svalových skupin je za normálních okolností udržováno tak, aby bylo účelné pro klidové držení příslušných částí těla i těla jako celku. V tomto případě je klidový svalový tonus vyvážený a zajišťuje funkční svalovou balanci, jež umožňuje dokonalou souhru odpovídajících svalových skupin i u nejsložitějších pohybů. U hráčů fotbalu se však můžeme setkat s poruchou této rovnováhy, která je například důsledkem neadekvátních pohybových stimulů a která pak vyúsťuje ve svalovou dysbalanci (Buzek a kol., 2007). V trenérské praxi kondičního trenéra je znalost mechanismu vzniku, postupů předcházení, případně odstraňování, zejména tzv. dolního a horního zkříženého syndromu každodenní náplní a pracovní povinností. d) Prevence zranění a nemocí v kondiční přípravě Příčinou úrazu nebo nemoci je jev, který zranění nebo nemoci předcházel a je úrazem nebo nemocí nutně následován. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s detailnějším významem a dělením příčin vzniku zranění (technické příčiny, faktor druhé osoby, metodické příčiny, subjektivní příčiny a klimatické příčiny) a především s praktickými možnostmi jejich prevence. Dále se zde výuka bude zabývat prevencí nemocí, spojených se zvýšeným tělesným zatížením, klimatickými podmínkami, organizací tréninkového procesu apod Oblast práce s technickými zařízeními a) Práce se sport testery (Polar, Polar team) Využívání sport testerů, které monitorují srdeční frekvenci hráčů, patří v dnešní době k základním diagnostickým metodám, které významně přispívají k efektivní realizaci tréninkového procesu. Obsluhu sport testerů, jejich nestavování a vyhodnocování, přenos údajů ze sport testerů do počítače a z počítače do sport testeru, by měl kondiční trenér dobře ovládat. V současnosti se začínají stále více využívat monitorovací systémy, které dokáží sledovat a vyhodnocovat srdeční frekvenci hráčů najednou a v reálném čase. Nejvíce rozšířeným systémem v prostředí českého fotbalu je systém Polar Team, který využívá i 33

34 FAČR. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s prací s individuálními sport testery ale i s výše zmíněným systémem Polar Team. b) práce s videotechnikou (použití kamery, stříhání videa) Pořízení dobrého videozáznamu pohybových úkolů, jeho zpracování, analýza a následná prezentace svěřencům je významnou a prospěšnou dovedností. V dnešní digitalizované době není materiálně ani finančně složité, zajistit si potřebné vybavení pro tuto činnost a moci tak významně přispět ke zlepšení tréninkového procesu. Tyto dovednosti trenérovi významně pomůžou k nalezení, prezentaci a korekci chyb, které se v pohybovém projevu svěřenců objevují. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi používání videotechniky a její obsluhou, dále si osvojí základy práce se softwarem, umožňujícím úpravu a střih video souborů a naučí se vytvářet vhodné video prezentace (např. Corel Video Studio) Oblast Anaerobní trénink: ATP-CP systém a) Význam ATP-CP systému ve fotbalu, fyziologický základ Anaerobní trénink se zaměřuje na udržení nebo rozvoj funkční způsobilosti hráčů pro krátkodobou vysoce intenzivní pohybovou činnost. Tato funkční způsobilost se označuje jako anaerobní výkonnost. Jejím metabolickým základem je schopnost organismu produkovat energii pro svalovou činnost neoxidativními procesy. Jedním z těchto procesů je štěpení makroergních fosfátů adenosintrifosfátu (ATP) a kreatinfosfátu (CP) ATP-CP systém (Psotta,2006). Štěpení pohotovostních látek ATP a CP ve svalové tkáni je hlavním zdrojem energie v prvních pěti sekundách činnosti, pokud se provádí vysokou až maximální intenzitou (Psotta, 2006). Zvýšené nároky na tělesnou výkonnost hráčů, které lze zaznamenat s vývojem pojetí hry, se právě více týkají pohybové rychlosti spíše než ostatních komponent jako je aerobní vytrvalost nebo anaerobní kapacita (Psotta, 2006). Posluchači se v tomto výukovém bloku detailněji seznámí s fyziologickým základem a významem APT-CP systému ve fotbalu, který je z pohledu produkce energie v rámci rychlostních pohybových projevů jedním ze základních biochemických procesů v organismu (Psotta, 2006). Tento výukový blok by měl posluchačům přinést dostatečné teoretické zázemí o významu a fyziologickém základu ATP-CP systému. Tyto informace pak budou dále sloužit pro 34

35 odbornější a efektivnější plánování a realizaci rychlostně nebo silově zaměřeného tréninkového programu. b) Rozvoj rychlostních schopností Protože běžecký sprint hráče fotbalu je velmi krátký, (průměrná vzdálenost 9m, respektive trvání do dvou sekund) a většina sprintů je kratší než 30m, potom by se měl trénink běžecké rychlosti dominantně zaměřovat na komponenty, které jsou rozhodující pro výkon v akcelerační fázi sprintu, tj. na rychlost reakce na zrakový podnět, běžeckou startovní rychlost (do 5m) a akceleraci (do cca 30m). Pro hráče fotbalu je méně podstatná schopnost udržet maximální rychlost spadající do úseku cca m sprintu. Pro rozvoj nebo udržení vysoké úrovně maximální rychlosti běžecké herní lokomoce fotbalistů uplatňujeme analytický trénink (reakční, startovní, akcelerační rychlost a sprintová rychlostní vytrvalost) a komplexní trénink, jehož cílem je současné podněcování více komponent rychlosti sprintového běhu. Zdokonalování maximální rychlosti běžecké lokomoce hráčů také podporuje trénink techniky běžeckého sprintu a trénink explozivní síly (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači detailněji seznámí se principy, metodami a prostředky rozvoje všech složek rychlostních schopností, potřebných pro optimální herní výkon, v návaznosti na aktuální poznatky z oblasti struktury herního výkonu ve fotbalu. c) Rozvoj silových schopností Mnoho sportovců nedokáže optimálně rekrutovat motorické jednotky nebo optimálně zvýšit frekvenci vybíjení motorických jednotek navzdory snaze vyvinout maximální sílu. Je známo, že motorické jednotky s vysokým prahem dráždivosti (rychlé) mají větší maximální frekvenci vybíjení. Vědci zjistili, že u netrénovaných osob při maximálních volních kontrakcích vykazuje mnoho vysokoprahových motorických jednotek nižší frekvenci vybíjení než nízkoprahové motorické jednotky. To je zapříčiněno tím, že vysokoprahové motorické jednotky nejsou plně aktivovány ani v momentě, kdy se netrénovaný snaží vyvinout maximální kontrakci (Dovalil a kol., 2012). Vysoké nároky na produkci svalové síly v průběhu utkání se soustřeďují do krátkých opakujících se intervalů vysoce intenzivní činnosti jako je akcelerace při sprintu, změny směru běhu, souboje, kopy do míče, vhazování, výskoky, manipulace s míčem. Tyto činnosti vyžadují rychlé vyvinutí dostatečné síly (Psotta, 2006). Cílem funkčního tréninku svalové síly je podněcovat způsobilost hráčů k rychlému a koordinovanému vyvíjení svalové síly ve specifických fotbalových činnostech v běžecké lokomoci, soubojích, výskocích, při střelbě, vhazování. Přínos funkčního tréninku tedy 35

36 spočívá v podněcování svalové síly, která se spojuje s realizací specifických činností (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem a metodami rozvoje všech složek silových schopností. Dále si osvojí význam jednotlivých složek silových schopností v rámci sportovního výkonu a tréninku hráčů fotbalu. d) Diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (ATP-CP) Informace o aktuálním stavu trénovanosti hráče nám poskytuje zátěžová diagnostika, obecněji pohybově výkonová diagnostika. Tato diagnostika je součástí tréninkového procesu. Objektivní diagnostika trénovanosti hráčů se vesměs zakládá na modelovém zatížení, které musí jedinec být schopen zvládnout. Proto je základním předpokladem úspěšné diagnostiky ujasnění účelu diagnostiky a vhodný výběr diagnostických metod. Hodnocení rychlostních a silových předpokladů se provádí anaerobními testy. Princip spočívá v realizaci maximálního pohybového výkonu (Psotta a kol., 2006). Maximální rychlost běhu je možné hodnotit pomocí letmé rychlosti běhu na vzdálenost 20 30m. Rychlost běhu je určující pro hráčskou funkci Nejlepších výsledků zpravidla dosahují útočníci nebo středoví hráči (Psotta a kol., 2006). Testy běžeckých sprintů na 5 35m slouží k hodnocení způsobilosti nervosvalového systému pro maximální rychlost v akcelerační fázi sprintu. Měření času, respektive průměrné rychlosti v prvních pěti metrech, slouží k hodnocení startovní rychlosti. Stejné veličiny dosažené ve sprintech do 35 m ukazují na akcelerační rychlost. Časy běhu do 50 m vyžadují vysokou přesnost měření, proto se používá fotoelektronické měření fotobuňkami. Fotobuňky umožňují navíc měření časů na jednotlivých úsecích sprintu. Získávají se tak detailnější informace o průběhu běžeckého výkonu v jednotlivých fázích sprintu. Lze tak popřípadě odhalit silnější a slabší stránky ve sprintovém výkonu hráčů (Psotta, 2006). Test člunkový běh 4 x 10 m se používá pro hodnocení způsobilosti hráče pro běžecký sprint se změnami směru. Test zahrnuje komplex různých motorických kvalit běžeckou dovednost v akceleraci, v brždění a změně směru, která rovněž v sobě integruje rychlostně silové předpoklady nervosvalového systému dolních končetin (Psotta, 2006). Pro hodnocení úrovně explosivní síly dolních končetin se využívá laboratorního testu, který se provádí na dynamografické desce, za standardních laboratorních podmínek. V rámci terénního testování silových schopností hráčů je v současnosti u českých reprezentačních fotbalových výběrů také používán skok daleký z místa, shyby nadhmatem na doskočné hrazdě, vznosy na žebřinách. 36

37 V rámci tohoto výukového bloku se posluchači seznámí s teoretickými přístupy a praktickou realizací diagnostických metod, hodnotících úroveň rychlostních a silových schopností v oblasti ATP-CP systému. e) Plánování a realizace anaerobního tréninku ATP-CP v praxi Maximální rychlost běžecké lokomoce je jednou z klíčových komponent pohybové výkonnosti hráčů fotbalu a její udržení popřípadě rozvoj je dlouhodobou záležitostí. Proto se její trénink zařazuje pravidelně v průběhu přípravného a soutěžního období. Pro udržení popřípadě rozvoj vysoké úrovně pohybové rychlosti je rozhodující, zda trénink obsahuje dostatečné množství podnětů pro nervové řízení rychlých pohybů. Cvičení rychlostního typu by neměla zcela vymizet ani v přechodném období (Psotta, 2006). Pro trénink pohybové rychlosti u hráčů fotbalu platí zásada aplikovat jej pravidelně a spíše častěji s menšími objemy než s nižší frekvencí a většími objemy. Při rozhodování o zařazení tréninku pohybové rychlosti do týdenního mikrocyklu v soutěžním období je nutné brát v úvahu následující faktory. Potřebnou dobu zotavení hráčů po předchozím utkání, požadavek zařazovat trénink pohybové rychlosti v rámci týdenního mikrocyklu spíše před náročným aerobním nebo anaerobním tréninkem a zařazení rychlostního tréninku do mikrocyklu před následujícím utkáním s ohledem na potřebnou dobu pro regeneraci a superkompenzaci po rychlostním typu tréninku (Psotta, 2006). Důležitým faktorem plánování tréninku svalové síly je časové uspořádání přípravného, hlavního a přechodného období, a individuální potřeby hráčů fotbalu. Vedle vyrovnávací a preventivní funkce, směřuje trénink svalové síly ke zvyšování nebo udržování svalového výkonu ve fotbalových činnostech. Explozivní síla je nejdůležitější funkční dimenzí nervosvalového systému hráče fotbalu a zároveň nejobtížněji trénovatelnou kvalitou ve srovnání s ostatními druhy svalové síly. Proto funkční trénink svalové síly, který sleduje rozvoj rychlé až výbušné síly v pohybových strukturách, které jsou podobné nebo totožné s činnostmi v utkání, by měl být nepřetržitou součástí tréninku v průběhu přípravného a soutěžního období (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí se zásadami a praktickými postupy v oblasti plánování a realizace anaerobního ATP-CP tréninku. Tyto postupy budou vycházet z moderních poznatků a jejich aplikace do tréninkového procesu hráčů fotbalu Oblast Anaerobní trénink: LA systém a) Význam LA systému ve fotbalu, fyziologický základ 37

38 Klíčovou komponentou herního výkonu hráče je schopnost nejen opakovaně vykonávat krátkodobou činnost vysoké až maximální intenzity v krátkých intervalech za sebou, ale i udržet vysokou intenzitu po delší dobu. S vyšší soutěžní úrovní dochází k vyšší frekvenci výskytu těchto vysoce intenzivních krátkodobých činností při udržení konstantní překonané vzdálenosti. Metabolicky tuto činnost podmiňuje anaerobní výkon (intenzita štěpení ATP-CP) a anaerobní glykolytický neboli laktátový systém s tvorbou laktátu (v pásmu 4-12 mmol.l). Tato anaerobní kapacita je významným faktorem výkonnosti a představuje funkční způsobilost pro vysoce intenzivní pohybové výkony v trvání od pěti sekund do cca s. Hranicí individuálně dobře tolerovaného zvýšení laktátu (laktacidémie) je úroveň individuálního anaerobního prahu (ANP). Vyšší ANP zvyšuje nejen odolnost proti důsledkům acidózy, ale pozitivně ovlivňuje i koordinační práh, koordinační přesnost a takticky správné řešení herních situací, při vyšším intenzivním zatížení (Buzek, 2007). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s obecným významem LA systému ve fotbalu a jeho fyziologickým základem. b) Rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností a jeho význam Cílem rychlostně vytrvalostního tréninku je rozvíjet nebo udržet funkční způsobilost hráčů pro krátkodobý vysoce intenzivní pohybový výkon v trvání s. Tuto způsobilost, označovanou jako rychlostní vytrvalost, v dominantní míře metabolicky podmiňuje kapacita anaerobního glykolytického (laktátového) systému, tzv. anaerobní kapacita. Proto se rychlostní vytrvalost označuje také jako anaerobní vytrvalost (Psotta, 2006). V tomto vyučovacím bloku se posluchači seznámí s metodami rozvoje rychlostně vytrvalostních schopností a jeho významem. Budou popsány výhody a nevýhody specifických i nespecifických metod rozvoje daných schopností. Posluchači budou dále seznámeni s potřebou co největší integrace specifických tréninkových prostředků do rozvoje rychlostně vytrvalostních schopností, které jsou z pohledu potřeb fotbalu významným determinantem výkonu. c) Principy intermitentního a intervalového tréninku Koncentrace laktátu v krvi (5-15 mmol/l) u profesionálních hráčů fotbalu v průběhu utkání prokazují, že herní výkon je podložen opakovaným podněcováním anaerobní glykolýzy v energetickém metabolismu svalů, a to v krátkodobých intervalech vysoce intenzivní činnosti. Pro koncipování účelného rychlostně vytrvalostního tréninku je nutné vycházet ze střídavého charakteru zatížení hráče v utkání. Obecná koncepce rychlostní vytrvalosti, která ji vymezuje jako funkční způsobilost pro souvislou činnost maximální intenzity v trvání s, není proto pro trénink zcela vyhovující. Pro pohybový výkon 38

39 hráče v utkání je více specifická funkční schopnost opakovaně vykonávat krátkodobé 1 10 s intervaly činnosti maximální intenzity, to je kapacita pro intermitentní krátkodobý výkon. Kapacita pro střídavý krátkodobý výkon se jen zčásti překrývá s anaerobní kapacitou, která leží v základu rychlostní vytrvalosti. Faktory anaerobní kapacity se uplatňují ve střídavém krátkodobém výkonu vysoké intenzity poněkud odlišně (Psotta, 2006). Tento výukový blok bude zaměřen na seznámení posluchačů s principy intermitentního a intervalového zatížení, jejich výhodami a nevýhodami a metodami jejich rozvoje. Důraz bude opět kladen na potřebu zařazování specifických tréninkových prostředků v podobě herních cvičení a průpravných her. d) Diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (LA) Rychlostní vytrvalost hodnotíme podle maximální aerobní rychlosti běhu na běhátku, při kterém hráč ukončil zatížení pro subjektivní vyčerpání (Psotta a kol., 2006). Posluchači se zde dále seznámí s možnostmi a metodami terénního testování, vhodnými pro využití v prostředí fotbalu a s jejich vyhodnocováním. e) Plánování a realizace anaerobního tréninku (LA) v praxi Intermitentní vysoce intenzivní trénink by měl tvořit, pro své specifické účinky na kapacitu pro střídavý výkon, i pro své další pozitivní podpůrné účinky, významnou část tréninku hráčů fotbalu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi plánování a realizace anaerobního (LA) tréninku v rámci všech tréninkových cyklů Oblast Aerobní trénink: O2 systém a) Význam O2 systému ve fotbalu, fyziologický základ Aerobní vytrvalost jedince je metabolicky určena schopností organismu produkovat energii oxidativními procesy štěpení cukrů a tuků. Podmiňuje pohybový výkon, který trvá od cca 90 s až po několik hodin. Při 30 s vysoce intenzivní činnosti se aerobní metabolismus podílí 15 46% na celkové produkci energie (Hill a Smith, 1992, Granier a kol., 1995). Vyšší podíl aerobního metabolismu v 30 s intenzivním cvičení byl pozorován u vytrvalostních typů hráčů ve srovnání s rychlostními typy (65%, Granier a kol., 1995) a u dětí (60-70%, Van Praagh, 1998). S dobou trvání se tento podíl zvyšuje. Při zatížení maximální intenzity po dobu 2,10 a 30 minut je tento podíl cca 70 %, 90%, respektive 95% (Beachle a Earle,2000). Aerobní výkonnost určuje míra adaptace centrálních a periferních faktorů na zátěžovou činnost. Pomineme-li centrální nervový systém, potom jsou centrálními faktory aerobní výkonnosti především dýchací, srdečně cévní a krevní systém. Množství oxidativně 39

40 produkované energie potom určuje vlastní oxidativní kapacita svalu. Při déletrvající činnosti je dalším faktorem pohybového výkonu dostatek svalového glykogenu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku budou posluchači blíže seznámeni s fyziologickým základem O2 systému a jeho významem ve fotbalu. b) Rozvoj vytrvalostních schopností, význam a obecné principy Cílem aerobního tréninku je udržení nebo rozvoj fyziologické a pohybové způsobilosti pro déletrvající pohybovou činnost, tj. aerobní výkonnosti (Psotta, 2006). V závislosti na intenzitě zatížení lze odlišit tři druhy aerobního tréninku. Jedná se o aerobní regenerační trénink, aerobní trénink nižší intenzity a aerobní trénink vyšší intenzity. Každý uvedený druh aerobního tréninku lze realizovat neherními činnostmi nebo herními činnostmi. Znamená to, že podle intenzity a typu činností lze rozeznat celkem šest druhů aerobního tréninku. Předpokládá se, že se částečně odlišují svými metabolickými, nervosvalovými a psychomotorickými účinky (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači zaměří na získání vědomostí, z oblasti významu a obecných principů rozvoje vytrvalostních schopností. Dále budou seznámeni s principy realizace výše zmíněných šesti druhů anaerobního tréninku. c) Tréninkové prostředky pro rozvoj specifické herní vytrvalosti Pro rozvoj specifické herní vytrvalosti je vhodné používat především aerobní trénink vyšší intenzity. Cílem tohoto druhu tréninku je zvyšovat nebo udržet schopnost hráče vykonávat pohybovou činnost vysoké intenzity po delší dobu. Dále pak zvyšovat nebo udržet zotavovací schopnost po vysoce intenzivním cvičení. Tento trénink tedy podněcuje vyšší až maximální obrat aerobního metabolismu. Očekávaným kumulativním efektem je zvýšení schopnosti pracovat ve vysokých intenzitách (Psotta, 2006). Fyziologická výhoda herních činností spočívá ve specifičnosti náborů svalových vláken a v proměnlivosti intenzity zatížení, která je patrná zvláště v průpravných hrách. V průběhu pracovních intervalů by však intenzita neměla poklesnout pod hranici 80% SFmax nebo pod hranici ANP snížené o 10% (Psotta, 2006). Mezi hlavní prostředky rozvoje specifické herní vytrvalosti tedy řadíme adekvátní formy průpravných her popřípadě herních cvičení. Jejich návrhem a realizací se bude zabývat tento výukový blok. d) Diagnostika a kontrola aerobního tréninku O2 Podmínkou posouzení aerobních předpokladů je, aby minimální doba konstantního nebo intervalového zatížení (lze využít opakovaných sérií) byla alespoň 6minut. Aerobní testování lze realizovat formou konstantní intenzity zatížení a stupňované intenzity zatížení. Jako 40

41 zatěžovací prostředek v laboratorních podmínkách se nejčastěji využívá šlapací ergometr nebo běhátko. V průběhu testového zatížení se sledují vybrané kardiorespirační a ventilační parametry. Při hodnocení se rovněž charakterizuje dosažený výkon, při kterém bylo zatížení ukončeno (Psotta a kol., 2006). Hodnotami, které se v rámci diagnostiky aerobních předpokladů sledují, jsou spotřeba kyslíku, minutová plicní ventilace, srdeční frekvence. Jako terénní test, který je jednoduše proveditelný, se například využívá běh na 2 km. Tímto testem zjišťujeme běžecký aerobně vytrvalostní výkon. Umožňuje však také platný odhad maximální spotřeby kyslíku jako ukazatele maximálního aerobního výkonu (Psotta a kol., 2006). V tomto vyučovacím bloku se posluchači dozvědí informace z oblasti diagnostiky a kontroly aerobního tréninku. Naučí se aplikovat zjištěné parametry do tréninkového procesu a vyhodnocovat úroveň aerobních předpokladů jednotlivých hráčů na základě výsledků jejich aerobních testů. e) Plánování a realizace aerobního tréninku O2 v praxi Udržení, popřípadě rozvoj úrovně aerobní výkonnosti u hráčů fotbalu všech věkových kategorií závisí především na tom, zda fotbalový trénink obsahuje z dlouhodobého pohledu dostatečné množství intenzivních zátěžových podnětů (Psotta, 2006). Plánování rozvoje aerobní kapacity a vytrvalostního výkonu hráčů v přípravném období by mělo, zvláště v profesionálním fotbalu, vycházet z jejich objektivních měření pomocí terénních nebo laboratorních testů. Některé studie u profesionálních týmů na konci přípravného období nacházejí zlepšení úrovně aerobní výkonnosti a kapacity pro intermitentní dlouhodobý výkon, a to obvykle o 3 5 %, výjimečně i o 10% (Bangsbo, 1994a, in Reilly a kol., 1997). Při rozhodování o časovém zařazení aerobních cvičení v rámci týdenního mikrocyklu v soutěžním období je třeba brát v úvahu časový odstup aerobního tréninku před nadcházejícím utkáním a dále pak zařazení aerobního tréninku ve vztahu k dalším různě zaměřeným tréninkovým jednotkám v daném mikrocyklu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s aspekty plánování a realizace aerobního O2 tréninku, z krátkodobého i dlouhodobého pohledu. Dále se seznámí s prakticky užívanými postupy v prostředí českého i světového profesionálního fotbalu Oblast Flexibilita a) Význam flexibility ve fotbalu, fyziologický základ 41

42 Pod pojmem flexibilita chápeme ve sportu předpoklady pro rozsah pohybů v jednotlivých kloubech schopnost vykonávat pohyby ve velkém kloubním rozsahu. Hlavní významy rozvoje flexibility spočívají ve dvou oblastech. První z nich je dostatečný rozsah kloubní pohyblivosti, který umožňuje lepší provedení pohybů při vlastním tréninku a soutěžích. Druhou oblastí je oblast prevence. Přiměřená pohyblivost snižuje riziko svalového zranění při nečekaných, nadhraničních či nekoordinovaných pohybech (Perič, 2010). Na základě našeho obšírnějšího zkoumání v rámci českých mládežnických reprezentačních výběrů jsme došli k závěru, že úroveň flexibility je v prostředí českého fotbalu obecně nedostatečná. Z tohoto důvodu je nutné oblast flexibility více akcentovat. A to v rámci vzdělávacích programů fotbalových trenérů ale hlavně v rámci plánování a realizace tréninkového procesu. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem flexibility ve fotbalu a jejím fyziologickým základem. b) Metody rozvoje flexibility Metody rozvoje pohyblivosti můžeme dělit podle dvou kritérií. Prvním z nich je aktivita pohybu (aktivní nebo pasivní pohyb z pohledu cvičence) a dále dle dynamiky provedení (statické nebo dynamické provedení daného cvičení). V rámci rozvoje flexibility jsou jako prostředky využívány strečink ale i speciální metody pro cílený rozvoj flexibility, kterou je například metoda PNF (metoda kontrakce relaxace protažení). Aspekty jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody, budou posluchačům sděleny v tomto výukovém bloku. c) Aplikace rozvoje flexibility pro potřeby fotbalu Protahování patří do každé tréninkové jednotky, zařazujeme ho zpravidla v úvodní a závěrečné části. V úvodní části se doporučuje protahovací cvičení provádět po mírném zahřátí, často se však tato cvičení užívají zcela na zahájení jakékoliv pohybové činnosti (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi využití prostředků na rozvoj flexibility v rámci přípravy organismu na nadcházející pohybovou činnost (rozcvičení). Dále budou obeznámení s praktickými postupy, směřujícími k cílenému rozvoji flexibility hráčů fotbalu. Budou zde prezentovány konkrétní cviky, jejich zaměření a zařazení do tréninkového procesu a jejichž výběr koresponduje s aktuálními poznatky (nedostatky) z oblasti flexibility u hráčů fotbalu. d) Diagnostika a kontrola úrovně flexibility 42

43 Tak jako u jiných motorických schopností, i v oblasti flexibility je třeba objektivizovat výsledky tréninkového procesu, popřípadě diagnostikovat vstupní parametry hráčů. Kontrola úrovně flexibility je v prostředí fotbalu obecně podceňovaným aspektem. Přitom objektivní výsledky zkoumání úrovně flexibility u reprezentačních družstev naznačují, že úroveň flexibility je nedostatečná. Z výše uvedených důvodů je třeba dát větší důraz na samotný rozvoj flexibility a následně i na kontrolu její úrovně. Tato kontrola je běžně realizována kontrolními cviky, vycházejícími například z Unifit testu 6-60 (Měkota, Kovař) nebo z cviků z oblasti základní gymnastiky. V tomto výukovém bloku budou posluchači seznámeni s možnostmi a potřebou diagnostiky a kontroly úrovně flexibility. e) Plánování a realizace rozvoje flexibility v praxi V dnešním pojetí tréninkového procesu v oblasti fotbalu se velmi často setkáváme s projevy podceňování potřeby rozvoje pohyblivosti hráčů, a to ze strany samotných hráčů ale často i ze strany trenérů. Úroveň flexibility je třeba rozvíjet nebo udržovat po celou dobu sportovní kariéry. Z pohledu zvyšování úrovně flexibility je nezbytné, aby do plánování a realizace tréninkového procesu vstoupila individualizace. Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s efektivními přístupy k plánování a k realizaci rozvoje flexibility, i k využití tréninkových prostředků z oblasti flexibility v přípravě organismu na následnou sportovní činnost (rozcvičení) a do regeneračních postupů Oblast Koordinační schopnosti a) Význam koordinace ve fotbalu, fyziologický základ Koordinační schopnosti (předpoklady) jsou nejčastěji definovány jako zobecněné a relativně upevněné kvality procesu řízení a regulace pohybu, které jsou základem různorodého pohybového jednání s vysokými koordinačními požadavky. Jsou to výkonnostní předpoklady pro uskutečnění dominantních koordinačních požadavků (Perič, 2010). Dle Periče (2010) koordinaci charakterizují nároky na rychlost a přesnost pohybu, na přizpůsobení se vnějším podmínkám, na vytvoření nového pohybu. U koordinace není,,energetické zásobování důležité tak, jako u rychlostních či vytrvalostních schopností, zásadní nároky jsou kladeny na řízení pohybové činnosti. Proto se koordinace spojuje s činností centrální nervové soustavy, která řídí a organizuje množství oblastí důležitých pro konkrétní pohyb. Mezi hlavní patří: 1. činnost analyzátorů (zrakový, sluchový, ale i analyzátory ve svalech, kloubech a šlachách) 43

44 2. činnost jednotlivých funkčních systémů (oběhového, dýchacího apod.), které zabezpečují přísun energetických zdrojů do svalů a buněk zapojených v určitém cviku 3. nervosvalovou koordinaci - mozek prostřednictvím nervů dává informace kdy, jak rychle, s jakou silou a na jak dlouho se mají jednotlivé svaly kontrahovat 4. psychologické procesy - vůle, pozornost a motivace, které jsou pro daný cvik významné Koordinaci dělíme na obecnou a speciální. Obecná koordinace znamená účelně provádět mnoho motorických dovedností, bez ohledu na sportovní specializaci. Se všeobecným rozvojem se musí začít hned, jakmile se dítě začne věnovat sportu. Je velice pravděpodobné, že sportovec s lepší obecnou koordinací si rychleji osvojí speciální požadavky dané sportovní specializace. V době, kdy nastane čas pro speciální trénink, by již obecná koordinace měla být na vysoké úrovni, protože představuje základ pro rozvoj speciální koordinace. Z toho vyplývá, že jsou koordinační schopnosti důležitým předpokladem pro nácvik sportovní techniky. Speciální koordinace znamená provádět různé pohyby ve vybraném sportu rychle, ale také bez chyb, lehce a precizně. Speciální koordinace je získávána pravidelným procvičováním pohybových dovedností a technických prvků v průběhu celé sportovní kariéry. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s definicí a dělením koordinačních schopností, jejich fyziologickým základem a jejich dělením. b) Metody rozvoje koordinace Z pohledu kondičního tréninku ve fotbalu by měla být práce kondičního trenéra zaměřena především na rozvoj obecných koordinačních schopností, jakožto předpokladu pro efektivní osvojování specifických fotbalových dovedností. Mezi hlavní formy rozvoje koordinace patří: všechny druhy akrobatických cvičení (kotouly, odrazy, přeskoky) cvičení na nářadí kruhy, hrazda, kůň, koza cvičením s náčiním (švihadla, tyče, lana) překážkové dráhy (překonávání překážek, podlézání, přelézání) různé změny a udržování polohy těla cviky v prostoru (skoky na trampolíně, do vody) nácvik různých sportovních dovedností cviky na ovládání a manipulaci s předměty (míče, tyče) využití náčiní pro manipulaci 44

45 různé rovnovážné a balanční cviky (chůze, běhy, skoky s obraty, se změnami směru, na lavičkách, kladině či laně) rytmická cvičení cvičení ve dvojicích a trojicích zrcadlová cvičení asymetrické pohyby cvičení ve ztížených podmínkách v různém prostředí, se zavřenýma očima modifikované drobné sportovní hry Vysoká úroveň koordinačních schopností vytváří dobré předpoklady k rozvoji sportovní techniky. V tréninkové praxi někdy obtížně rozeznáváme rozdíly mezi všeobecnou a speciální koordinací a vlastní technikou dané sportovní dovednosti. Všeobecná koordinace se nesnaží o dokonalé zvládnutí dané pohybové činnosti, její podstatou je spíše vytvoření širokého pohybového fondu, který se stává východiskem pro speciální koordinaci dané sportovní disciplíny. Ta následně vytváří funkční základ pro dokonalé zvládnutí techniky rozličných dovedností, které se uplatňují při soutěžích v dané sportovní disciplíně (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi využití výše zmíněných prostředků a metod, určených pro rozvoj obecné koordinace. c) Plánování a realizace rozvoje koordinace v praxi Rozvoj koordinace bychom měli zařazovat na začátek hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení by měla probíhat především v aerobním režimu. Protože jsou však náročná na pozornost a soustředění, není dobré je nacvičovat příliš dlouho, lepší je je střídat, popřípadě opakovat. Doporučuje se méně opakování v jednotlivých sériích, volíme spíše větší počet sérií s dostatečnou dobou pro zotavení mezi nimi. Náročný trénink z předchozího nebo téhož dne může negativně ovlivnit následný rozvoj koordinace. Výjimku tvoří cvičení, která jsou postavena na zásadě předchozího pohybového zatížení (diskomfortu). Pro snazší pochopení pohybů a rychlejší a bezpečnější nácvik nových pohybových činností je velmi důležitá dopomoc, popřípadě u náročnějších cviků záchrana. Cvičení na koordinaci je také vhodné spojovat s rozvojem rychlosti (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí se zásadami plánování a realizace rozvoje koordinace, především v systému sportovního tréninku fotbalu. 45

46 Oblast Sportovní příprava dětí a) Podstata sportovní přípravy dětí Poznatky o vývojových zákonitostech dětí se logicky stávají součástí a východiskem sportovní přípravy dětí, relativně samostatné a zvláštní oblasti sportovního tréninku. I terminologicky se někdy používá označení příprava, neboť hlavním rysem tréninku je jeho přípravný charakter, ve kterém se budují základní kameny stavby zvané sportovní výkon. Protože děti nejsou malí dospělí, do dospělosti se vyvíjejí, měl by si trenér klást nejen otázky, co a jak trénovat, ale vyznat se v tom, co je přiměřené danému věku, jaké činnosti mohou dítě rozvinout či naopak poškodit. Nelze přehlížet ani otázky, kdy s tréninkem začít a jak mají vypadat první kroky mladých sportovců (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku budou blíže rozebrány výše zmíněné skutečnosti a okolnosti sportovní přípravy dětí. b) Rozdílné přístupy ve strategii tréninku dětí (raná specializace, dlouhodobá koncepce) V rámci rané specializace je na mladé sportovce vytvářen požadavek dosáhnutí vysokého výkonu co nejdříve. Sportovní trénink si klade za cíl dosáhnutí co nejrychlejšího úspěchu. Obsahem tréninku bývá jen úzké zaměření na danou sportovní specializaci, což vede k jednostrannosti. Velikost zatížení bývá až na samotné hranici únosnosti. Psychologickými rysy takto koncipovaného tréninku bývá napětí, vážnost, vyhraněná racionalizace a neustálý tlak na výkon. V tréninku, který svým pojetí odpovídá vývoji dítěte, převažuje záměr dosažení výkonnosti přiměřené věku. Nejvyšší výkon je chápán jako perspektivní cíl a dětství je přípravnou etapou k dosažení tohoto cíle. V tréninku je zastoupena v adekvátním poměru všestrannost. Velikost zatížení bere zřetel na stupeň individuálního vývoje. Na sportovce jsou kladeny pozvolně stupňované nároky. Z pohledu psychologických rysů tréninku je trénink veden způsoby, které odpovídají mentalitě věkového stupně. Je také omezován tlak na výkon. V tréninku se objevují aspekty jako radost, hravost, uvolněnost, dostatek pozitivních prožitků i přiměřené ocenění. V tomto výukovém bloku budou posluchači seznámeni s rozdíly, výhodami a nevýhodami výše zmíněných koncepcí tréninku dětí. Posluchačům budou předloženy argumenty, upřednostňující strategii dlouhodobé koncepce. 46

47 Návrh oblastí náplně hospitační části studijního programu FAČR kondiční trenér Obsah náplně hospitační části navazuje na teoretický základ. Hlavním záměrem je seznámení posluchačů s tréninkovými metodami a postupy rozvoje kondiční složky v rámci vybraných pohybových aktivit. Tyto vybrané pohybové aktivity přispívají k efektivnějšímu a komplexnějšímu rozvoji pohybových dovedností a schopností v rámci herního výkonu ve fotbalu. Výběr hospitací byl koncipován i s ohledem na věkové období. Posluchači se seznámí s tréninkovými metodami v gymnastickém a atletickém klubu, kde se seznámí s motorickofunkční přípravou dětí a dorostu. V klubu úpolových sportů budou posluchači sledovat tréninkovou jednotku dorostenecké kategorie. Dále pak navštíví tréninkové jednotky, zaměřené na rozvoj kondiční složky herního výkonu fotbalového mužstva dorostenců a juniorů i fotbalového družstva žen Návrh oblastí náplně praktické části studijního programu FAČR kondiční trenér Obsah náplně praktické části studijního programu koresponduje s teoretickým základem řešených oblastí. Posluchači studijního programu se seznámí s praktickou realizací specificky zaměřených témat, pod vedením erudovaných specialistů. V dalším bloku výuky budou sami posluchači realizovat zadání praktických úkolů. Plnění zadaných úkolů bude částečně vycházet i z poznatků, získaných v rámci hospitační části. 47

48 3. Výzkumná část 3.1. Cíl práce Navrhnout obsah a rozsah vzdělávacího programu FAČR kondiční trenér Dílčí cíl Identifikovat klíčové oblasti působnosti kondičního trenéra v profesionálním fotbalu prostřednictvím dotazníkového šetření u fotbalových trenérů působících v profesionálním fotbalu Výzkumné otázky Jak má být koncipován a sestaven studijní program licenčního studia FAČR kondiční trenér. V kterých oblastech kondiční složky sportovního tréninku má kondiční trenér prokázat vysokou úroveň odborné způsobilosti? 3.4. Úkoly 1. Rešerže dostupné domácí a zahraniční literatury. 2. Sestavení, administrace a vyhodnocení dotazníků Kondiční trenér v profesionálním fotbalu. 3. Sestavení návrhu studijního programu FAČR kondiční trenér 48

49 4. Metodika práce 4.1. Výzkumný soubor Výzkumným souborem jsou hlavní trenéři mužstev1.gambrinus ligy. Tito trenéři jsou dobrým reprezentativním souborem pro náš výzkum ať už z pohledu jejich dlouholeté trenérské praxe v profesionálním fotbalu ale i z pohledu jejich dosaženého nejvyššího trenérského vzdělání Trenér fotbalu UEFA Pro. V zimě roku 2013 bylo sportovně technickým oddělením FAČR svoláno setkání všech hlavních trenérů 1. Gambrinus ligy, na kterém jim byl představen záměr uspořádat licenční studium trenérské licence FAČR kondiční trenér. Na tomto setkání byli trenéři rovněž požádáni o vyplnění námi sestaveného dotazníku Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu Metoda dotazování Síla kvantitativních dat spočívá v tom, že jsou zcela přirozené a popisují každodenní život. Hlavní metodou sběru dat v empirickém výzkumu tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek lidem a získávání jejich odpovědí. Sběr kvantitativních dat pomocí dotazování obecně zahrnuje všechny typy dotazníků, rozhovorů atd. Tyto metody se mohou používat samostatně, anebo v různých kombinacích. Dotazník obsahuje několik otázek s možností výběru odpovědí a několik otázek s volnou odpovědí (Hendl, 2005) Způsob vyplnění dotazníku V zimě roku 2013 bylo sportovně technickým oddělením FAČR svoláno setkání všech hlavních trenérů 1. Gambrinus ligy, na kterém jim byl představen záměr uspořádat licenční studium trenérské licence FAČR kondiční trenér. Na tomto setkání byli trenéři rovněž požádáni o vyplnění námi sestaveného dotazníku Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu. Dotazník byl trenérům následně zaslán elektronickou poštou společně s průvodním dopisem, vysvětlujícím význam dotazníku. Význam otázek, které se v dotazníku vyskytovaly, byl vysvětlen v rámci výše zmíněného setkání. 49

50 4.4. Matematicko statistická metoda Základní informace můžeme porovnat například pomocí čárkovací metody. Procházíme jednotlivá data a pomocí čárkování je zapisujeme do tabulky. Také se používá rozdělení četností získaných hodnot znaků. Četnost může být dvojího druhu, a to absolutní a relativní. Absolutní četnost udává, kolik hodnot daného znaku se vyskytuje v určitém souboru dat. Jde o skutečný počet jednotek. Relativní četnost dává informace o tom, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou hodnotu. Vyjadřujeme ji v procentech (Chráska, 2007) Grafické metody Grafické metody ve statistické analýze dat jsou velmi rozšířené a často používané, protože jsou přehledné a snadno interpretovatelné. Grafické zobrazení je důležité pro předběžnou analýzu dat, může pomoci k výběru lepšího modelu, k přesnějšímu výpočtu i k většímu porozumění vztahů mezi daty. Grafy jsou používány na základě už rozebraných souborů a mohou být tedy považovány za grafickou interpretaci tabulky rozdělení četností (Hendl, 2005) Dotazník Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu 1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Zvolte položku. Technická složka (např. ovládání míče) Zvolte položku. Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Zvolte položku. Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Zvolte položku. Somatická složka (např. výška, hmotnost) Zvolte položku. 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5- nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Zvolte položku. Technická složka (např. ovládání míče) Zvolte položku. Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Zvolte položku. Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Zvolte položku. Somatická složka (např. výška, hmotnost) Zvolte položku. 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické 50

51 schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. 4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. 5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. 6. Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností? Zvolte položku. 7. Jak často používáte pro posouzení úrovně motorických schopností a jejich rozvoje motorické testy? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. 8. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu? 9. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném přípravném týdenním mikrocyklu? 10. Kdo v realizačním týmu Vašeho mužstva sport testery nebo jiná kontrolní zařízení vyhodnocuje? Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. 11. Jaký status má kondiční trenér, se kterým Zvolte položku. 51

52 spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva? 12. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období Zvolte položku. Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období Zvolte položku. Péče o hráče v rekonvalescenci Zvolte položku. Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří Zvolte nejsou herně dostatečně zatíženi položku. Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Zvolte položku. Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Zvolte položku. Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Zvolte položku. Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami Zvolte položku. 13. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností Zvolte položku. Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Zvolte položku. Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Zvolte položku. Tvorba video rozborů Zvolte položku. Pozorování soupeřů Zvolte položku. Plánování stravovacího a pitného režimu Zvolte položku. Plánování použití doplňků stravy Zvolte položku. Jiné Klepněte sem a zadejte text. 14. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli): 15. V jakém sportovním odvětví má Váš kondiční trenér vzdělání? Zvolte položku. Klepněte sem a zadejte text. 52

53 16. V jakém sportu Váš kondiční trenér působil jako hráč nebo závodník? Klepněte sem a zadejte text. 17. Na jaké úrovni Váš kondiční trenér sportoval jako hráč nebo závodník? Zvolte položku. 18. Má Váš kondiční trenér fotbalové vzdělání? Zvolte položku. 19. Považujete za důležité aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání? Zvolte položku. 20. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu Zvolte položku. Trenér atletiky Zvolte položku. Trenér gymnastiky Zvolte položku. Trenér kulturistiky Zvolte položku. Trenér vzpírání Zvolte položku. Trenér z oblasti fitness Zvolte položku. Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 21. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání? Zvolte položku. 22. Jakou organizační formu nejčastěji využíváte při rozvoji motorických schopností? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost Zvolte položku. 23. Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního výkonu hráčů přicházejících do A mužstva z mladších věkových kategorií? Zvolte položku. 24. Používáte pro vyhodnocování kondičního tréninku videozáznam? Zvolte položku. 53

54 25. Objevují se u hráčů Vašeho týmu zranění, která nejsou zjevně zapříčiněna jiným hráčem nebo terénem? (Např. natažený sval, natržený sval, poranění kolenních vazů, poranění menisků, apod.) Zvolte položku Metoda vyhodnocení dotazníku Dotazník jsme vyhodnocovali pomocí určení četností zadaných odpovědí. Odpovědi byly dotazovanými trenéry vybrány z předem nabídnutých možností. Takto zjištěné četnosti jsme následně přenesli do grafů, které jsme uvedli ve výsledkové části této práce Identifikace oblastí náplně studijního programu licenčního studia FAČR kondiční trenér Návrh oblastí a jejich náplní vychází z naší snahy o syntézu poznatků z několika sfér poznání. V návrhu jsme vycházeli ze zkušeností, požadavků a norem, týkajících se vzdělávacích programů zaštítěných FAČR, potažmo UEFA. Dále jsme v návrhu zohlednili poznatky ze studia literárních zdrojů, výsledky dotazníkového šetření, poznatky z vlastní mnohaleté praxe z oblasti kondiční přípravy profesionálních fotbalových mužstev a v neposlední řadě jsme zohlednili názory a ohledy kondičních trenérů, kteří v prostředí profesionálního fotbalu již působí. 54

55 5. Výsledková část 5.1. Výsledky dotazníkového šetření V této části naší práce předkládáme výsledky zpracování jednotlivých otázek dotazníků. Dále jsou zde uvedeny možné odpovědi. Každou otázku z dotazníku jsme vyhodnotili samostatně. Získaná data jsme zpracovali za pomoci počítačového programu Microsoft Word a Microsoft Excel Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): a Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) b Technická složka (např. ovládání míče) c Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) d Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) e Somatická složka (např. výška, hmotnost) Hodnoty možných odpovědí: 1 nejvíce důležité 2 velmi důležité 3 středně důležité 4 méně důležité 5 nejméně důležité Tabulka 3 Odpovědi trenérů na otázku č. 1 Trenér 1 Trenér 2 Trenér 3 Trenér 4 Trenér 5 Trenér 6 Trenér 7 Trenér 8 a b c d e

56 Graf 1Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize Graf č.1: Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize 3 - středně důležité 2 - velmi 25,0% důležité 12,5% 1 - nejvíce důležité 62,5% 1 - nejvíce důležité 2 - velmi důležité 3 - středně důležité 4 - méně důležité 5 - nejméně důležité Graf č. 1 znázorňuje důležitost kondiční složky sportovní přípravy, v porovnání s ostatními složkami, pro splnění vytýčených cílů v 1. Gambrinus lize tak, jak jí vnímají trenéři. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá kondiční složku v daném ohledu za nejdůležitější, 25% trenérů považuje kondiční složku za středně důležitou a 12,5% trenérů považuje kondiční složku za velmi důležitou. Nikdo z dotazovaných trenérů nepovažuje kondiční složku v daném ohledu za méně nebo nejméně důležitou Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): a Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) b Technická složka (např. ovládání míče) c Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) d Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) e Somatická složka (např. výška, hmotnost) Hodnoty možných odpovědí: 1 nejvíce důležité 2 velmi důležité 3 středně důležité 4 méně důležité 56

57 5 nejméně důležité Tabulka 4 Odpovědi trenérů na otázku č. 2 Trenér 1 Trenér 2 Trenér 3 Trenér 4 Trenér 5 Trenér 6 Trenér 7 Trenér 8 a b c d e Graf 2 Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích Graf č.2: Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích 3 - středně důležité 25% 1 - nejvíce důležité 75% 1 - nejvíce důležité 2 - velmi důležité 3 - středně důležité 4 - méně důležité 5 - nejméně důležité Graf č. 2 znázorňuje důležitost kondiční složky sportovní přípravy, v porovnání s ostatními složkami, pro případné působení v evropských pohárových soutěžích tak, jak jí vnímají trenéři. Nejvíce trenérů (75%) vnímá kondiční složku v daném ohledu za nejdůležitější, 25% trenérů považuje kondiční složku za středně důležitou. Nikdo z dotazovaných trenérů nepovažuje kondiční složku v daném ohledu za méně nebo nejméně důležitou Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? a Rychlostní schopnosti b Vytrvalostní schopnosti c Silové schopnosti d Koordinační schopnosti e Pohyblivost (flexibilita) 57

58 Hodnoty možných odpovědí: Vynikající Velmi dobré Průměrné Slabé Žalostné Tabulka 5 Odpovědi trenérů na otázku číslo 3 a b c d e Trenér 1 Trenér 2 Trenér 3 Průměrné Průměrné Velmi dobré Velmi Velmi Velmi dobré dobré dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré Trenér 4 Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Trenér 5 Trenér 6 Trenér 7 Průměrné Slabé Velmi dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Průměrné Slabé Velmi dobré Průměrné Slabé Velmi dobré Trenér 8 Velmi dobré Velmi dobré Průměrné Velmi dobré Velmi dobré Graf 3 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Graf č. 3: Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Průměrná 37,5% Slabá 12,5% Velmi dobrá 50,0% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná Graf č. 3 znázorňuje vnímání úrovně rychlostních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň rychlostních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 37,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň rychlostních schopností za slabou. 58

59 Graf 4 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Graf č. 4: Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Průměrná 12,5% Velmi dobrá 87,5% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná Graf č. 4 znázorňuje vnímání úrovně vytrvalostních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (87,5%) vnímá úroveň vytrvalostních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 12,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou. Graf 5 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Graf č. 5: Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Průměrná 50% Velmi dobrá 50% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná Graf č. 5 znázorňuje vnímání úrovně silových schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Polovina trenérů (50%) vnímá úroveň silových schopností jejich mužstva za velmi dobrou, druhá polovina trenérů (50%) vnímá tuto úroveň za průměrnou. 59

60 Graf 6 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Graf č. 6: Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Průměrná 25,0% Slabá 12,5% Velmi dobrá 62,5% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná Graf č. 6 znázorňuje vnímání úrovně koordinačních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá úroveň koordinačních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 25% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň koordinačních schopností za slabou. Graf 7 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Graf č. 7: Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Průměrná 37,5% Slabá 12,5% Velmi dobrá 50,0% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná Graf č. 7 znázorňuje vnímání úrovně flexibility trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň flexibility jejich mužstva za velmi dobrou, 37,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň flexibility za slabou. 60

61 Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? a Rychlostní schopnosti b Vytrvalostní schopnosti c Silové schopnosti d Koordinační schopnosti e Pohyblivost (flexibilita) Hodnoty možných odpovědí: Vynikající Velmi dobré Průměrné Slabé Žalostné Tabulka 6 Odpovědi trenérů na otázku č. 4 Trenér 1 Trenér 2 Trenér 3 a Slabé Slabé Velmi dobré b Průměrné Průměrné Velmi dobré c Slabé Slabé Velmi dobré d Průměrné Slabé Velmi dobré e Průměrné Průměrné Velmi dobré Trenér 4 Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Trenér 5 Trenér 6 Trenér 7 Trenér 8 Slabé Slabé Průměrné Průměrné Průměrné Průměrné Průměrné Velmi dobré Průměrné Slabé Slabé Slabé Slabé Slabé Slabé Průměrné Slabé Slabé Průměrné Průměrné Graf 8 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Graf č. 8: Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Slabá 50% Velmi dobrá 25% Průměrná 25% Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná 61