Smlouva o dílo ve výstavbě

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE Smlouva o dílo ve výstavbě Barbora Sedláková Akademický rok 2010/2011

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Smlouva o dílo ve výstavbě zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 Obsah Úvod Historický exkurs smlouvy o dílo Starověk Středověk Vývoj v českém prostředí v letech Závěrečné poznámky Uzavírání smluv Jak uzavírat smlouvy Návrh a přijetí smlouvy Uzavírání smluv o dílo ve výstavbě Všeobecné obchodní podmínky Závěrečné poznámky Základní charakteristika smlouvy o dílo Pojmové vymezení obchodní smlouvy Pojmové vymezení smlouvy o dílo Forma smlouvy o dílo Závěrečné poznámky Podstatné části smlouvy o dílo Účastníci smluvního vztahu Předmět plnění Závazek objednatele zaplatit určitou cenu Závěrečné poznámky Provedení díla Závazek zhotovitele provést dílo Věci určené k provedení díla Nebezpečí škody a vlastnické právo ke zhotovované věci Způsob provádění díla Splnění závazku Předání předmětu díla Závěrečné poznámky Vady díla Odpovědnost za vady díla Oznámení o vadách díla

4 6.3 Záruka Nároky z vad díla Judikatura týkající se vad díla Závěrečné poznámky Srovnání kupní smlouvy se smlouvou o dílo Obecné srovnání kupní smlouvy a smlouvy o dílo Odstoupení od smlouvy pro vady díla/zboţí Komparace povinností smluvních stran Závěrečné poznámky Specifika smlouvy o dílo ve výstavbě Obecné vymezení smlouvy o dílo ve výstavbě Stavebně právní úprava Pojem stavba a výstavba Stavební dokumentace Stavební řízení Provádění stavby Stavební deník Kolaudace Vlastnictví stavby Osoby zúčastněné na výstavbě Závěrečné poznámky Exkurs smlouvy o dílo podle německého práva Vztah německého občanského a obchodního zákoníku Smlouva o dílo v BGB Závěrečné poznámky Závěr Resumé Použitá literatura Kniţní literatura: Časopisecká literatura: Judikatura: Zákony: Internetové zdroje:

5 Úvod Tématem této diplomové práce je,,smlouva o dílo ve výstavbě. Smlouva o dílo je vedle kupní smlouvy nejpouţívanějším smluvním typem v závazkových vztazích. Vzhledem k tomu, ţe je smlouva o dílo řazena mezi tzv. relativní obchody, její právní úpravu nalézáme jak v rámci obchodního, tak občanského zákoníku, v obou případech se však jedná pouze o základní, rámcové nastínění daného smluvního typu, konkrétní specifikace mnohých otázek je tak ponechána na smluvních stranách. Samotná smlouva o dílo ve výstavbě nemá v obchodním zákoníku svou specifickou právní úpravu. Našim cílem tedy bude podat zevrubný rozbor tohoto smluvního typu a upozornit na největší problémy spjaté s jeho kontraktací. V diplomové práci se pokusíme vymezit základní pojmy pouţívané ve výstavbě, budeme se věnovat pramenům a pravidlům rozhodujícím v dané oblasti a kontraktačnímu procesu, následně zaměříme pozornost na problematiku splnění, sporné momenty podrobněji rozebereme a detailněji vysvětlíme vlastní stanovisko k daným otázkám, neopomeneme ani letmé srovnání s německou právní úpravou. Naše práce je rozdělena na dvě stěţejní části, z nichţ v první se věnujeme obecně smlouvě dílo, v druhé části pak specifikům kontraktace a procesu výstavby. Diplomová práce je členěna do kapitol a podkapitol, kaţdá kapitola je pak shrnuta v samostatném závěru, v němţ jsou uvedeny téţ návrhy de lege ferenda i závěry pro běţnou podnikatelskou praxi. V úvodní části je zařazen krátký přehled historického vývoje smlouvy o dílo, od antického Řecka a Říma přes středověk aţ po současnost. Následuje kapitola o uzavírání smluv i s konkrétním návodem, jak postupovat před samotným uzavíráním smlouvy, dále pak specifika uzavírání smluv o dílo ve výstavbě. Zaměříme se téţ na všeobecné obchodní podmínky, kterými mohou smluvní strany odkázat na dílčí části smlouvy. Následně se budeme zabývat samotnou smlouvou o dílo, podáme její zevrubnou charakteristiku, pojmové vymezení, upozorníme na rozdíly v právních úpravách v občanském a obchodním zákoníku, zmíníme její formu, podstatné části, provedení díla, věci určené k provedení díla, vady díla a záruku za jakost. V samostatné kapitole pak porovnáme smlouvu o dílo s kupní smlouvou. Samotná problematika smlouvy o dílo ve výstavbě je zpracována v další části práce a objasňuje typické instituty charakteristické pro výstavbu, tj. projektovou dokumentaci, stavební deník, vlastnictví stavby, specifické účastníky výstavby, jakými jsou investor, vlastník stavby, generální projektant, dodavatelé atd. Do této části zařadíme téţ problematiku nového stavebního zákona a s ním spojené stavební řízení. 5

6 1 Historický exkurs smlouvy o dílo 1.1 Starověk V úvodu provedeme krátký historický exkurz smlouvy o dílo. Společně se podíváme, jaký význam měla smlouva o dílo pro starověké Řeky a Římany, poté nahlédneme do středověku a dostaneme se postupně aţ do současnosti. Uţ starověcí Řekové měli významné povědomí o závazkovém právu. Kromě nájemní smlouvy, smlouvy o úschově nebo společenské smlouvy znalo Athénské právo také smlouvu o dílo, dle níţ jedna strana prováděla výkon nějaké práce (například provedení stavby), druhá strana pak protihodnotou zaplatila sjednanou částku. 1 Římské právo řadilo smlouvu o dílo do konsensuálních kontraktů, které vznikaly na základě shodné vůle stran. Do této skupiny kontraktů patřilo emptio-venditio (koupě-prodej), societas (společenská smlouva), mandatum (smlouva příkazní) a locatio conductio (smlouva nájemní, smlouva pracovní, smlouva o dílo). Locatio-conductio operis, tedy smlouva o dílo byla podle římského práva dvoustranná smlouva rovná, jejímţ předmětem je výsledek uţití cizí pracovní síly, nešlo tedy o uţívání této pracovní síly přímo. Zhotovitel tedy nemusel na díle pracovat sám, ale mohl práci přenechat jiným, třeba svým zaměstnancům, ale za jejich výběr a za výslednou práci ručil sám. Pokud se provedení díla vázalo přímo na osobu zhotovitele, nebylo tehdy moţné, aby za něho někdo jiný práci vykonal. V římském právu zhotovitel (coductor) měl pouze provést práci, materiál pro provedení práce musel dodat objednatel (locator). Pokud by conductor poskytl svůj materiál nebo ho sám dodal, nejednalo se o smlouvu o dílo, ale o smlouvu trhovou. Zhotovitel měl odpovědnost za poskytnutý materiál a někdy i za náhodný zánik přinesených věcí. Conductor měl prvotní povinnost provést dílo řádně a včas, lokátor má povinnost zaplatit sjednanou cenu Středověk Počátkem středověku nebyla smlouva o dílo uţívána. Větší rozmach řemesel a s ním i smlouvy o dílo přichází ve městech aţ v 11. století. Ve středověku si objednatel sám dodal materiál, který měl zhotovitel pouţít k vytvoření díla, čímţ se smlouva o dílo lišila od smlouvy trhové. Na díle se mimo zhotovitele mohli podílet i jeho pomocníci, pokud se nejednalo o dílo umělecké - tady byla nutná osobní aktivita zhotovitelů (například malířů a jiných výtvarníků). Na poctivost řemeslníků, zejména pak na 1 Kadlecová, M.; Schelle, K.; a kol.: Právní dějiny. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s Kincl, J.; Urfus, V.; Škrejpek, M.: Římské právo. Praha: C.H.Beck, 1995, s

7 výši ceny a kvalitu výrobku dávaly pozor cechy. Zhotovitel ručil za dílo svou osobou (osobní ctí, pověstí i tělesnou integritou) a mnohdy téţ celým svým majetkem. Po převzetí díla objednatelem na něj přecházelo nebezpečí nahodilé zkázy. Zhotovitel, v té době nazývaný mistr, si nesměl sám dílo (objednávky) shánět, ale musel čekat, aţ za ním sám objednatel přijde z dnešního hlediska poněkud nepochopitelná praktika. Pokud mistrovi nebylo za dílo zaplaceno, mohl si jej ponechat. V případě špatného, nekvalitního provedení díla musel mistr na vlastní náklady dílo opravit a nahradit škodu. Jestliţe by mistr dodaný materiál od zhotovitele zpronevěřil, mohl za to být z cechu vyloučen, byla mu pozastavena činnost, popřípadě mohl být téţ vypovězen z města, 3 coţ byl z dnešního hlediska trest nepředstavitelně tvrdý, neboť pro tehdejšího člověka představoval bezprostřední existenční ohroţení. V novověku jiţ tato újma nekvalitně pracujícímu zhotoviteli nehrozí, povinnost opravy na vlastní náklady však zůstává zachována. S nástupem průmyslové společnosti pak jiţ zůstává nemyslitelné, aby zhotovitel sám nesháněl vlastní zákazníky, obdobná situace trvá i v první polovině 20. století, kdy začíná být dobrá pověst zhotovitele a dostatečná reklama nejdůleţitějším faktorem úspěchu. 1.3 Vývoj v českém prostředí v letech V roce 1950 vzniká nový občanský zákoník. Podle 448 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku se, smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno, ţe je za odměnu provede na své nebezpečí. Zákon neříká nic o dodání materiálu ke zhotovení díla. Podle 457 tehdejšího občanského zákoníku smluvní strany mohly dohodnout odměnu za provedení díla, jestliţe ji nestanovil právní předpis; pokud odměnu neurčil právní předpis ani smlouva, platila se odměna přiměřená. V občanském zákoníku z roku 1964 se smlouva o dílo vytrácí a zůstává jen v podobě smlouvy o zhotovení věci na zakázku a v podobě smlouvy o opravě a úpravě věci. Podle smlouvy o zhotovení věci na zakázku vzniká občanovi právo na to, aby organizace podle jeho objednávky věc zhotovila, naopak občan má povinnost zaplatit organizaci za poskytnuté sluţby. Pokud by občan dodal materiál, který by měl nedostatky bránící řádnému zhotovení věci na zakázku, byla na to organizace povinna občana upozornit, a to i tehdy, jestliţe občan poţadoval, aby sluţba byla provedena podle pokynů, které jsou nevhodné. 4 Ve smlouvě 3 Effenberger, K.: O právu obligačním, Právní rádce, č. 4, Viz 263 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 7

8 o opravě nebo úpravě věci vznikalo občanovi právo na to, aby mu organizace provedla opravu nebo úpravu věci podle jeho objednávky, za coţ organizaci vznikalo právo na zaplacení ceny za opravu nebo úpravu věci. 5 V roce 1964 nejen ţe nahrazuje původní zákon č. 141/1950 Sb. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ale vzniká také zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku. V témţe roce pak vstoupil v účinnost zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který smlouvu o dílo neupravoval, obsahoval však řadu smluvních typů, které by se svou povahou pod smlouvu o dílo z hlediska dnešního občanského a obchodního zákoníku podřadily. 6 Pro smlouvu o dílo je průlomový rok 1991, kdy se znovu vrací do naší právní úpravy a objevuje se v obchodním 7 i občanském zákoníku. 1.4 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme krátce nastínili historický vývoj smlouvy o dílo. Jak je patrné, smlouva o dílo si prošla poměrně dlouhým historickým vývojem. Podstatné znaky si však nese po celou dobu svojí existence, vţdy stojí na jedné straně zhotovitel, který má dílo řádně a včas provést, a naproti němu objednatel, který musí zaplatit za provedené dílo určitou cenu. 5 Viz 276 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 6 Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Dále v textu obchodní zákoník či ObchZ. 8

9 2 Uzavírání smluv 2.1 Jak uzavírat smlouvy Existuje celá řada publikací, které radí, jak výhodně uzavřít smlouvu, co by měla určitě obsahovat, popřípadě čeho se vyvarovat při kontraktačním procesu. Na tomto místě se i my pokusíme vybrat několik zásadních rad, jak uzavírat obchodní smlouvy. Nejdříve se blíţe podívejme na fázi, kdy teprve budoucí smluvní strany o smlouvě vyjednávají. Jednání o uzavření smlouvy jsou mnohdy velice komplikovaná, samozřejmě to vţdy záleţí na osobách, které smlouvu uzavírají. Z jednání o uzavření smlouvy vznikají určité právní následky v zásadě aţ podáním návrhu na uzavření smlouvy, před tím jde pouze o výměnu informací, které jsou pro formulování návrhu na uzavření smlouvy nutné. 8 Důleţitou částí uzavírání smluv je právě fáze vyjednávací. Smluvní vyjednávání předpokládá rovnost stran, při vyjednávání se předpokládá, ţe kaţdá strana částečně ustoupí ze svých představ. Při vyjednávání je důleţitá rychlost, flexibilita, pohotovost, umění kompromismu. 9 Podle autora Zbyňka Praţáka,,...se při uzavírání smlouvy nebojte, ukázat své vlastnosti, dát otevřeně najevo, jaký přístup vám vyhovuje, hovořte otevřeně, moţná, ţe svou otevřeností přijdete sem tam o nějakou nabídku, ale na druhé straně se vyvarujete zbytečných problémů, které by vám nevznikly, kdybyste byli při vyjednávání otevřenější, důsledně informovali o svém způsobu jednání a podobně, tedy kdybyste, řečeno mluvou vázanou, zodpovědněji a s potřebnou obezřetností, bdělostí, ostraţitostí přistupovali k uzavírání tohoto obchodního případu. 10 Čeho se tedy vyvarovat při uzavírání smluv? Vyhnout se pokud moţno rychlému uzavírání smluv, neboť zřejmý zájem mít smlouvu uzavřenou co nejdříve staví takovou smluvní stranu do pozice slabšího partnera, čehoţ protistrana můţe vyuţít ve svůj prospěch. Vţdy si máme nechat čas na rozmyšlenou. 11 Smlouvu lze podle autora Tomáše Pohla přirovnat k manţelství, do smlouvy nelze vtělit všechna přání obou či více smluvních partnerů. Smlouva nemusí být sjednána v písemné formě, pokud to nevyţaduje zákon. Písemnou formu však lze v kaţdém případě smluvním stranám jen doporučit. 12,,Před uzavřením smlouvy musí mít kaţdá smluvní strana moţnost 8 Kopáč, L. Obchodní kontrakty I. díl, Praha: nakladatelství Prospektrum spol. s.r.o., s Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2.vydání. Praha: Linde, a.s., 2003, s Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s Tamtéţ s Pohl, T. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: Aspi s.r.o., 2001, s

10 projevit v průběhu smluvního vyjednávání vţdy svoji skutečnou vůli, prostou omylu, nátlaku, bezprávných výhrůţek a jiného nepatřičného ovlivňování Návrh a přijetí smlouvy V případě, ţe smluvní strany uvaţují o dlouhodobé spolupráci, mohou uzavřít tzv. rámcovou smlouvu, v níţ pak vymezí základní mantinely potřebné k budoucímu obchodnímu kontraktu. Obchodní dohoda lze dopředu předjednat téţ ústně. Na počátku závazkového vztahu bude vţdy existovat nějaký návrh smlouvy vyhotovený kteroukoliv stranou smlouvy, který se musí dostat k druhému smluvnímu partneru. Co je ale nutné udělat v případě, ţe smluvní partner, který návrh smlouvy podal, konstatuje, ţe se unáhlil? Pokud chce zrušit strana návrh, je nutné, aby se druhá strana o tomto zamýšleném kroku dozvěděla týmţ stejným úkonem, jakým jí byl návrh podán. Podmínkou účinného zrušení je dojití takového projevu zrušení druhé smluvní straně dříve nebo současně s návrhem. Smluvní návrh můţe být také odvolán, pokud odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, neţ tato osoba odešle přijetí návrhu. Platí zde podmínka, ţe návrh nelze odvolat během lhůty, která je stanovena pro přijetí návrhu. Smluvní návrh zaniká uplynutím přiměřené lhůty s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel pouţil pro zaslání návrhu. Další moţností zániku smluvního návrhu je odmítnutí návrhu příjemcem návrhu. V případě ústního návrhu tento zaniká, není-li přijat ihned. 14 Kdy dochází k přijetí návrhu (akcepataci)? Podle 43c občanského zákoníku je,,včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhoţ lze dovodit její souhlas, přijetím návrhu. Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamţikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Podle 44 občanského zákoníku mlčení nebo nečinnost neznamenají přijetí návrhu. Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení, změny, je chápáno jako odmítnutí návrhu a povaţuje se za nový návrh. Smlouva je uzavřena okamţikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti.,,zásada úplného souhlasu s návrhem a zásada určitosti smluvního projevu znamenají, ţe schválený návrh musí obsahovat alespoň minimální zákonem poţadované náleţitosti, tedy podstatné části smlouvy stanovené v tzv. základním ustanovení u pojmenovaných smluv a u 13 Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vydání. Praha: Linde, a.s., 2003, s Pohl, T. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: Aspi s.r.o., 2001, s

11 netypové (nepojmenované) smlouvy musí být dostatečně určen předmět závazku stran, jinak by souhlas nebyl dostatečně určitým základem právního vztahu a smluvní návrh by byl právním úkonem neplatným pro svoji neurčitost. K akceptaci smluvního návrhu můţe dojít i tzv. reálným plněním, tzn. i bez výslovného projevu vůle. Takto můţe proběhnout jen akceptace, nikoliv nabídka. 15 Podle 275 odst. 4 obchodního zákoníku,,s přihlédnutím k obsahu návrhu na uzavření smlouvy nebo v důsledku praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo s přihlédnutím k rozhodným zvyklostem, můţe osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele, přijetí návrhu je pak účinné v okamţiku, kdy byl tento úkon učiněn, došlo-li k němu před uplynutím lhůty rozhodné pro přijetí návrhu. 2.3 Uzavírání smluv o dílo ve výstavbě Uzavření dobré smlouvy o dílo je prvním předpokladem úspěchu, při případném sporu je to však téţ dokument, z něhoţ vyplývají práva a povinnosti stran, ke kterým se zavázaly. Ve stavební praxi často dochází k tomu, ţe objednatel si ve smlouvě vymiňuje přehnané poţadavky, ke kterým se zhotovitel - z obavy ztráty zakázky - často zaváţe. Do hlavičky smlouvy by měly smluvní strany vepsat, ţe se jedná o smlouvu o dílo a ţe je uzavírána podle obchodního zákoníku (jedná-li se o podnikatele při podnikatelské činnosti, podnikatele a stát či samosprávnou jednotku při zabezpečování veřejných potřeb, resp. chtějí-li strany zvolit obchodní zákoník dle 262, odst. 1 ObchZ). Není však potřeba uvádět číslo obchodního zákoníku, pod kterým je zveřejněn ve Sbírce zákonů, ani údaj, ţe byl obchodní zákoník novelizován atd., odkazem na obchodní zákoník mají smluvní stany na mysli znění platné ke dni uzavření smlouvy. 16 Ve smlouvě musí být přesně identifikovány smluvní strany a údaje stanovené v 13a obchodního zákoníku, 17 kaţdý podnikatel je povinen na objednávkách, obchodních dopisech, smlouvách a fakturách uvádět údaj o své firmě (jméno nebo název), o sídle nebo místu podnikání, identifikační číslo, popřípadě téţ údaj o výši kapitálu, pokud je zcela splacen. 18 Smlouva by měla téţ obsahovat prohlášení zhotovitele, předmět plnění, cenu a platební podmínky, dobu plnění, místo plnění, podmínky plnění, osoby oprávněné k jednání, upřesnění 15 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2.vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s Tamtéţ s Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s Viz 13a zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník. 11

12 podmínek provedení díla, termín odevzdání a převzetí díla, odpovědnost za vady, sankce a odstoupení od smlouvy, ostatní a závěrečná ustanovení. Je vhodné téţ vloţit přílohy např. projektovou dokumentaci, harmonogram provádění díla, specifikaci a způsob stanovení smluvní ceny či další podmínky (stavební povolení). 19 Vhodné můţe být téţ prohlášení zhotovitele, týkající se existence obchodní společnosti, její způsobilosti uzavřít smlouvu o dílo a poskytnout plnění z takové smlouvy, popřípadě téţ potvrzení o sjednané odpovědnosti za škodu v souvislosti s prováděním stavby. 20 Nezbytnou částí smlouvy o dílo ve výstavbě je přesné vymezení předmětu plnění, neboť srozumitelné vymezení předmětu díla - tedy co má být zhotovováno, zda půjde o stavbu výrobní haly, rodinného domu, garáţe atd. je i v tomto případě nezbytnou podmínkou platnosti právního úkonu. Místem plnění bude pozemek, na němţ má být stavba zhotovena, ve smlouvě pak bude uvedeno přesné parcelní číslo a katastrální území. Obdobně je nutné, aby byla ve smlouvě jasně stanovena cena (popřípadě téţ platební podmínky), strany téţ mohou na způsob stanovení ceny pouze odkázat, bez sjednané ceny však nemůţe vzniknout platná smlouva. Vhodné, nikoli však nutné, je upřesnit podmínky plnění - za jakých okolností bude zhotovitel stavbu provádět. Ze zákona vyplývá, ţe zhotovitel musí provést dílo řádně a včas, postupovat s odbornou péčí, v souladu s dokumentací. Zhotovitel odpovídá za odevzdané staveniště, při provádění díla musí dodrţovat předpisy (bezpečnostní, poţární), postupovat v souladu se stavebním povolením atd. Smluvní strany by se měly dohodnout, kdo bude vybírat dílčí dodavatele, popřípadě téţ podmínky přepravy strojů a zařízení, zodpovědnost za vedení stavebního deníku v souladu s platnými právními normami, na pouţití materiálu, na kontrolních dnech apod. 21 Moţné je také vyjmenovat osoby oprávněné ke vzájemnému jednání (zejména o případných změnách díla), objednatel si téţ můţe zvolit stavební dozor, který za něj bude dohlíţet na řádné provádění stavby v souladu s projektovou dokumentací, taktéţ zhotovitel si za sebe můţe ustanovit zástupce. Vhodné je téţ sjednat, kdo bude vykonávat funkci stavbyvedoucího, koordinátora, osoby odpovídající za bezpečnost, popřípadě další osoby. 22 Lze téţ doporučit sjednání harmonogramu, v němţ bude objednatel či jím pověřený zástupce kontrolovat kvalitu díla, dodrţování časového harmonogramu, který si strany 19 Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s Tamtéţ s Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s

13 domluvily, a stanovených podmínek provádění díla (včetně zodpovědnosti zhotovitele za postup v souladu s projektovou dokumentací). Obdobně navrhujeme ve smlouvě upřesnit téţ postup stran při předávání dokončeného díla. Převzetí díla se zapisuje do stavebního deníku, objednatel a zhotovitel o předání a převzetí stavby sepíší protokol. Následně můţe být objednateli stavební deník předán, zhotoviteli však vţdy doporučujeme mít alespoň jeho kopii. Samozřejmostí by při předávání stavby měla být důkladná kontrola, zda stavba neobsahuje vady či nedodělky. Ve smlouvě můţe být také upřesněna odpovědnost zhotovitele za vady (skryté, zjevné, právní vady...), poskytnutí záruční lhůty, lhůty pro odstranění vad apod. Pravidelnou součástí smluv bývají téţ sankce pro případné odstoupení od smlouvy, smluvní pokuta, podmínky pro odstoupení smlouvy, náhrada škody. Závěrečná ustanovení zpravidla uvádí, kolikrát bude smlouva vyhotovena, vţdy však musí být na konci podpisy všech smluvních stran. 23 Na tomto místě podáváme pouze demonstrativní výčet podmínek plnění, neboť je naším cílem naznačit zde odlišnost smlouvy o dílo ve výstavbě od jiných smluv o dílo na zhotovení individuálních věcí (například sedací soupravy, loţnice...) a upozornit tak na komplikovanost uzavírání smluv ve výstavbě. Povaţovali jsme tedy za nutné nastínit, na co by smluvní strany neměly ve smlouvě o dílo ve výstavbě zapomenout, samozřejmě se jedná jen o dílčí návrh, neboť strany si mohou sjednat takřka cokoliv, samozřejmě pokud by se nejednalo o protizákonná ujednání. 2.4 Všeobecné obchodní podmínky Jak vyplývá z 273 obchodního zákoníku,,smluvní strany si mohou část smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, které jsou smluvním stranám známé nebo k návrhu přiloţené. První české vydání Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb z roku 2000 připravila Česká společnost pro stavební právo. Vydáním této pomůcky se vyplnila několikaletá potřeba návodu k úpravě smluvních vztahů, kterou předvídá 273 ObchZ. V zemích s rozvinutým trţním hospodářstvím je pouţívání všeobecných obchodních 23 Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s

14 podmínek vţitým principem, jejich uplatňování zjednodušuje techniku projednávání a uzavírání smluv. 24 Druhé vydání Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb vypracovala v roce 2003 Česká společnost pro stavební právo pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s S. I. A. ČR - Radou výstavby, zájmovým sdruţením nevládních organizací působících v inţenýrství, architektuře a stavebnictví; doporučené obsahy jednotlivých druhů dokumentace vypracoval Český svaz stavebních inţenýrů. Druhé vydání rozšiřuje a upřesňuje metodické určení při uplatnění 273 obchodního zákoníku pro oblast investiční výstavby, dotváří základní řád pro závazkové smluvní vztahy mezi stavebníky a zhotovitelskou podnikatelskou sférou při přípravě a realizaci staveb. 25 Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb jsou rozděleny na čtyři části a sedm příloh. První část obsahuje obecná ustanovení vymezuje rozsah platnosti, vysvětluje pojmy jako účastníci smlouvy či výstavba a rozlišuje různé druhy dokumentace staveb. Druhá část určuje obchodní podmínky pro stavby - povinnosti smluvních stran, připravenost staveniště, součinnost smluvních stran, postup provádění díla, pravidla pro financování, zálohy a fakturaci, změny v průběhu provádění díla, odevzdání a převzetí předmětu díla, způsoby uvedení technologického zařízení do trvalého provozu, důsledky porušení závazků. Třetí část pak vymezuje obchodní podmínky pro dokumentaci staveb a instituty, jakými jsou např. doba plnění, předmět díla a forma zpracování, cena díla, platební podmínky, místo a způsob provádění díla, odpovědnost za vady, záruční doba, smluvní pokuta, přerušení plnění, odstoupení od smlouvy atd. Čtvrtá část obsahuje ustanovení společná a závěrečná - okolnosti vylučující protiprávnost, řešení sporů. V přílohách k Všeobecným obchodním podmínkám pro stavby a dokumentaci nalezneme podrobný popis činnosti autorského dozoru, obsah dokumentace přikládané k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR), obsah dokumentace přikládané k ţádosti o vydání stavebního povolení (DSP), obsah dokumentace přikládané k ohlášení stavby (DOS), obsah dokumentace pro provedení stavby (DPS), obsah dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (DVZS) a znění podstatných ustanovení obchodního zákoníku. 26 Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě, vzniklé v roce 2002, umoţňují aplikaci 273 obchodního zákoníku pro oblast inţenýrských činností, 24 Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb. 1.výdání. Praha: ABF, a.s., Nakladatelství ARCH, 2000, s Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. 1.vydání. Praha: IKAS, s.r.o., 2007, Tamtéţ s

15 zaměřených na vztahy mezi investorem a specializovaným podnikatelským subjektem, který má pro něj provést odborné práce, výkony a sluţby potřebné k přípravě a realizaci stavby tzv. inţenýrskou činnost ve výstavbě. Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě obsahují osm částí a sedm příloh. První část tvoří všeobecná ustanovení - rozsah platnosti a druhy obchodních smluv, smluvní strany a výklad pojmů, druhá část definuje obsah a rozsah inţenýrské činnosti při výstavbě, třetí část upřesňuje povinnosti a součinnost smluvních stran, čtvrtá část určuje dobu plnění, pátá část upravuje úplatu a platební podmínky, šestá část vymezuje změny, přerušení plnění, důsledky porušení a zánik závazků, sedmá část nazvaná společná a zvláštní ustanovení zmiňuje moţnosti ochrany důvěrných informací, pojištění, bankovní záruky, doručování písemností, osmou část pak tvoří závěrečná ustanovení. V přílohách je smluvním stranám k dispozici vzor plné moci, přehled činností technického dozoru, výkonu koordinačních činností při výstavbě, činností autorského dozoru, ale téţ vzor stavebního deníku, vzor mandátní smlouvy o poskytování inţenýrské činnosti, vysvětlení pouţitých zkratek a opět vybraná ustanovení obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. 27 Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby vydala v roce 2007 S. I. S. ČR Rada výstavby a Hospodářská komora ČR pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Všeobecné obchodní podmínky standardizují základní obchodní a navazující právní, organizační a ekonomické vztahy účastníků výstavby, jsou určeny pro stavební, montáţní práce, jejichţ projektovou dokumentaci zabezpečuje objednatel. Všeobecné obchodní podmínky obsahují preambuli a dvacet pět částí, které podrobně specifikují povinnosti objednatele, povinnosti zhotovitele a podzhotovitele, předmět a rozsah díla, cenu díla, změny ceny, platební podmínky, vlastnictví díla a nebezpečí škody, pojištění zhotovitele, bankovní záruky, pojem staveniště, provádění díla, technologická zařízení, bezpečnost práce, kontroly, zkoušky a revize, předání a převzetí díla, odpovědnost za vady díla, vyšší moc, změny smlouvy, převod práv a povinností ze smlouvy, smluvní pokuty, ochranu důvěrných informací a duševního vlastnictví, odstoupení od smlouvy a řešení sporů. 28 Největší předností Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby je jejich úplnost a přehlednost, neboť obsahují úpravu základních pojmů uţívaných ve výstavbě, dále vymezují práva a povinnosti objednatele a zhotovitele, práva a povinnosti související s přípravou, prováděním a dokončením stavby. V některých případech můţe být pouţití Všeobecných 27 Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě. 1.vydání. Praha: ABF, a.s., ARCH, 2003, str Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. 1.vydání. Praha: IKAS, s.r.o., 2007, str

16 obchodních podmínek pro zhotovení stavby pro objednatele nebo pro zhotovitele nevýhodné a rizikové, ohledně takových situací by měla být sjednána odchylná úprava poměrů ve smlouvě, jeţ by měla přednost před všeobecnými obchodními podmínkami Závěrečné poznámky V této kapitole jsme naznačili, jak by si smluvní strany měly počínat před uzavřením smlouvy ve fázi vyjednávací, a upřesnili jsme, jak se podává, přijímá či odmítá návrh smlouvy. Upozornili jsme, ţe při vyjednávání je důleţitá rychlost, flexibilita a určitá dávka diplomacie. Smluvní vyjednávání o často protichůdných poţadavcích kladených na smlouvu vyjadřuje rovnost stran, nezbytná je však i vůle ke kompromisu. V praxi ovšem situace nebývá tak ideální, jak je v této kapitole naznačeno. Ukazuje se, ţe při uzavírání smluv mívá větší prostor ten, kdo za určité zboţí či dílo platí. Tuto skutečnost potvrdila i nedávná doba, kdy ekonomická krize přinutila mnohé obchodní společnosti zavázat se ke kontraktům nepříliš výhodným jen z důvodů,,přeţití. Zejména ve stavebnictví si objednatelé vymiňují na zhotovitelích přemrštěné poţadavky a do smluv prosazují ustanovení o nepřiměřeně vysokých smluvních pokutách za dny prodlení či neúměrně vysoké náhrady škod za drobné vady díla atd. Přestoţe to pro smlouvu o dílo nevyplývá přímo ze zákona, lze smluvním stranám v kaţdém případě doporučit písemné uzavření smlouvy. Při podávání návrhu pak musíme dávat pozor, zda projev vůle došel i druhé straně, stejně tak i v případech, kdy nabídku přijímáme či odmítáme - vţdy o tom musí vědět naše protistrana; to se však týká i návrhů na změny rozsahu díla či jakékoli jiné změny smlouvy. Také tyto je vhodné sjednat písemně, proto lze kontrahentům navrhnout, aby ustanovení zakotvující poţadavek písemnosti jakýchkoli změn byl uveden přímo v původní smlouvě. Nastínili jsme, co všechno by smluvní strany neměly opomenout při uzavírání smlouvy o dílo ve výstavbě. Smlouva by měla být vţdy sjednána v písemné podobě, nesmí chybět předmět díla, místo, kde se bude zhotovovat stavba, tj. katastrální území a parcelní číslo, podmínky dodávek materiálu, kromě smluvních stran také označení dalších osob zúčastněných na výstavbě (např. stavbyvedoucí, stavební dozor), stanovení ceny, popřípadě placení záloh, smluvní pokuty atd. Zmínili jsme se také o několika vydáních Všeobecných obchodních podmínek pro výstavbu, které mohou smluvní strany při uzavírání smluv vyuţít, přiblíţili jsme obsah Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, Všeobecných 29 Koukal, P. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. Právní rádce, 2007, č. 7, str

17 obchodních podmínek pro inţenýrskou činnost ve výstavbě a Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení staveb. Ztotoţňujeme se s názorem, ţe všeobecné obchodní podmínky představují uţitečnou pomůcku či návod určený ke zkvalitnění smluvních vztahů hlavních účastníků výstavby. 17

18 3 Základní charakteristika smlouvy o dílo 3.1 Pojmové vymezení obchodní smlouvy Ještě neţ vymezíme samotný pojem smlouvy o dílo, zastavme se u pojmu obchodní smlouva. Občanský ani obchodní zákoník nedefinuje obchodní smlouvy, a to i přesto, ţe se dle našeho názoru jedná o velmi frekventovaný a často pouţívaný výraz v kontraktační praxi. Podle autorky Ireny Pelikánové,,se jedná o smlouvy, které mají nebo alespoň mají mít za následek vznik obchodních závazkových vztahů, samotný pojem smlouva pak definuje jako právní skutečnost, realizovanou dvoustranným nebo vícestranným právním úkonem, zakládající obligační vztah. 30 Citujeme-li Zbyňka Praţáka,,je smlouva o dílo souhrn dohodnutých pravidel, podle kterých se k sobě zhotovitel a objednatel budou při provádění díla chovat. 31 Většina smluv uzavíraná v obchodněprávních vztazích je souhrnem vyjednaných pravidel, podle kterých se smluvní strany, ať jiţ zmiňovaná dvojice zhotovitel objednatel, či prodávající - kupující u kupní smlouvy nebo komisionář - komitent u smlouvy komisionářské atp., budou chovat při plnění svých závazků vyplývajících ze smlouvy. 3.2 Pojmové vymezení smlouvy o dílo O smlouvě o dílo se dá s určitostí říci, ţe v dnešní době patří vedle kupní smlouvy k nejčastěji vyuţívanému smluvnímu typu.,,smlouvu o dílo řadíme mezi relativní obchody, tzn. ţe při jejím obecném uţití půjde o závazkový vztah mezi podnikateli a ţe při jeho vzniku bude zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, ţe se týká jejich podnikatelské činnosti, jak to stanoví 261 odst. 1 obchodního zákoníku. Obecně se bude vyuţívat této smlouvy i v závazkových vztazích podle ustanovení 261 odst. 2 o tom, ţe se III. částí obchodního zákoníku řídí rovněţ závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliţe se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát povaţují i státní organizace, jeţ nejsou podnikateli při uzavírání smluv, z jejichţ obsahu vyplývá, ţe jejich cílem je uspokojování veřejných potřeb. 32 Podle 262 obchodního zákoníku se strany mohou 30 Pelikánová, I. Obchodní právo. Praha: Aspi a.s., 2009, s Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 3. vydání. Brno: MU, 2007, s

19 dohodnout, ţe jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v 261 ObchZ, se řídí obchodním zákoníkem. Pokud taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení smluvní strany smlouvy, která není podnikatelem, je taková dohoda neplatná. Podle 262 odst. 4 ObchZ se,,ve vztazích podle 261 nebo závazcích podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce ObchZ použijí, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Právní úpravu smlouvy o dílo nalezneme a v obchodím zákoníku v hlavě druhé části třetí v a v občanském zákoníku v Pro obchodní vztahy se pouţijí ustanovení obchodního zákoníku, jeţ mají převáţně dispozitivní charakter (vyjma základního ustanovení, které je kogentní). Dispozitivita smluvním stranám umoţňuje se od těchto ustanovení odchýlit nebo jejich znění ve smlouvě výslovně vyloučit, v případě kogentního ustanovení se od jeho znění odchýlit nedá. 33 Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, ţe je nezbytné pečlivě rozlišovat, zda se smluvní vztah bude řídit občanským nebo obchodním zákoníkem. V obou úpravách - jak v občanském, tak v obchodním zákoníku - najdeme podstatné rozdíly, například v sankcích. Podle 536 obchodního zákoníku, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Co si však můţeme představit pod pojmem dílo? Podle obchodního zákoníku se jedná,,o zhotovení určité věci, pokud tedy nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci (sestavení, seřízení včetně zkoušky funkčnosti), její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. 34 Toto vymezení je podstatné pro odlišení smlouvy o dílo od jiných smluvních typů, zejména pak od kupní smlouvy, která má se smlouvou o dílo mnoho společného a lehce se dají oba smluvní typy zaměnit. 33 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, a kol. Obchodní právo. Praha: MERITUM výkladová řada, Wolters Kluwer a.s., 2010, s odst.2 zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku. 19

20 Podle 536 odst. 3 obchodního zákoníku,,musí být ve smlouvě dohodnuta cena díla nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. 3.3 Forma smlouvy o dílo Pokud jde o smlouvy o dílo, obchodní zákoník stranám nepředepisuje písemnou formu - viz 272 odst. 2 ObchZ. Pouze v případech, kdy jeden z účastníků projeví zájem na tom, aby měla smlouva písemnou formu, tak stává se tato forma nutností. Existuje téţ moţnost, ţe účastníci smlouvu uzavřou částečně v písemné formě a částečně v ústní formě, tuto variantu zákon nevylučuje a judikatura ji naopak povaţuje za platnou.,,i. Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována ( 272/ 1 obchod. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle uzavírání smlouvy. II. To, že účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili, že její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níž je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliže se účastníci ústně dohodli, že předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině. 35 V uvedeném sporu se jednalo o to, ţe ţalobkyně uzavřela se ţalovaným smlouvu o dílo, ve které se zhotovitel zavázal k provedení truhlářských prací, v této smlouvě však nebyl uveden rozsah prací a ani odkaz na listinu, která by vymezovala předmět díla. Ţalobkyně však k této smlouvě připojila listinu, jeţ obsahovala soupis výrobků, které měl zhotovitel vyrobit. Tento soupis byl vyhotoven ještě před uzavřením smlouvy o dílo, ze závěru listiny vyplývá, ţe se měla stát součástí dané smlouvy o dílo. Odvolací soud ale neuznal, ţe by tato listina patřila ke smlouvě, jelikoţ samotný text smlouvy neodkazoval na tento předběţný výčet v ţádné své části. Listina tedy nesplňovala náleţitosti podle 536 a násl. ObchZ, a proto předmětnou smlouvu pro její neurčitost soud označil za neplatný právní úkon. Z téhoţ důvodu neměla ţalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty, která byla ve smlouvě o dílo uvedena. Ţalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, 36 jenţ rozhodl, ţe posouzení odvolacího soudu bylo nesprávné, neboť dle názoru NS ČR poţadavek písemného odkazu ve smlouvě o dílo na předběţný výčet nebyl v tomto případě pro platnost 35 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 14/ Dále téţ NS ČR. 20

21 smlouvy nezbytný. NS ČR své rozhodnutí zdůvodnil tím, ţe obchodní zákoník nestanoví, ţe by smlouva o dílo musela mít písemnou formu, není proto vyloučeno, aby byla uzavřena zčásti písemně a zčásti ústně. To znamená, ţe strany v tomto případě nemusely výslovně ve smlouvě odkázat na předběţný výčet, pokud tak učinily ústně. Z tohoto důvodu bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a vráceno mu k dalšímu jednání. Pro úplnost je nutné dodat, ţe pokud by předběţný výčet nebyl součástí smlouvy, nebyla by smlouva automaticky neplatná pro neurčitost, ale zejména pro rozpor se zákonem, neboť by neobsahovala jednu z podstatných částí smlouvy pro dílo podle 536 ObchZ. V případě, ţe písemně uzavřená smlouva obsahuje ustanovení, ţe můţe být měněna nebo rušena pouze dohodou stran v písemné formě, můţe být smlouva měněna nebo rušena pouze písemně, 37 coţ lze z hlediska jistoty smluvních stran jen doporučit. V případě smluv o dílo týkajících se výstavby se domníváme, ţe je v podstatě nutné sjednávat tyto smlouvy písemně, jen stěţí si sjednáme výstavbu domu ústní formou. Samotné vyjednávání o smlouvách bývá dosti komplikované, a to i vzhledem k velkému počtu zúčastněných subjektů, značným peněţním prostředkům, dlouhým dobám plnění atp. Je však zcela na uváţení smluvních stran, zda smlouvu o dílo uzavřou písemně. 38 Ne nadarmo se lidově říká, ţe,,co je psáno, to je dáno. Ulehčujeme si tím případné konflikty, soudní či rozhodčí spory a šetříme čas nejen sobě. 3.4 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme na základě citací zákona a autorů, kteří se zabývají touto problematikou jiţ řadu let, vymezili základní pojmy obchodní smlouva a smlouva o dílo a objasnili jsme termín,,dílo. Upozornili jsme na závaţné komplikace, které mohou vzniknout v důsledku moţnosti uzavřít smlouvu o dílo ústně či částečně ústně. De lege ferenda proto navrhujeme alespoň pro smlouvy o dílo ve výstavbě, resp. pro smlouvy překračující předpokládaným plněním či sjednanou cenou konkrétní stanovenou výši, předepsat smluvním stranám povinnost uzavírat tyto kontrakty výhradně v písemné formě. Dle našeho názoru by se tak předešlo řadě soudních i mimosoudních sporů. 37 Viz 272 odst. 2 zákona č. 513/ 1991 Sb.,obchodního zákoníku. 38 Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č.6. 21

22 4 Podstatné části smlouvy o dílo Dle 536 obchodního zákoníku jsou podstatnými částmi smlouvy o dílo přesné označení účastníků smluvního vztahu, předmět plnění, závazek zhotovitele provést dílo, závazek objednatele zaplatit určitou cenu a cena za dílo. 4.1 Účastníci smluvního vztahu Podstatnou částí smlouvy o dílo jsou smluvní strany - na jedné straně objednatel a na druhé zhotovitel, bez nichţ a bez jejich vůle uzavřít kontrakt by nemohla vzniknout ţádná smlouva. Smlouva o dílo musí obsahovat nejen přesné označení účastníků, ale téţ rozlišení jejich postavení ve smluvním vztahu. Mohlo by se stát, ţe ve smlouvě dojde k uvedení nesprávného nebo neúplného názvu některé smluvní strany, coţ by v praxi mohlo způsobit závaţné následky pro smluvní vztah a jeho plnění. Jelikoţ se právní úkony posuzují podle obsahu, nemusí účastníci vţdy nést označení objednatel a zhotovitel, ale lze je označit podle obchodních zvyklostí, například ve stavebnictví se bude jednat o investora, dodavatele atd. 39,,Pokud smlouvu uzavírá fyzická osoba jako podnikatel, pak platí, ţe uvádí ve smlouvě své jméno a příjmení, místo podnikání, IČ a dokument, na jehoţ základě podniká. Právnická osoba uvádí obchodní firmu, sídlo, IČ a údaj, v jakém registru a pod jakým číslem je zapsána v obchodním rejstříku. 40 Objednatelem je osoba, která provedení díla objednává, ve většině případů se jedná o laika, který danému oboru příliš nerozumí. Z tohoto pohledu musíme osobě objednatele přisoudit i více oprávnění, neboť je více zranitelná. Objednatel si samozřejmě můţe najmout osobu znalou, která mu při uzavírání smlouvy o dílo pomůţe. Podle autora Zbyňka Praţáka si objednatel dílo objednává, z hlediska mluvnického se tedy chová nedokonavě, zákon jej tedy označuje za objednatele, a nikoliv za objednavatele, jak je občas nesprávně ve smlouvách označován. 41 Zhotovitel je osoba, jeţ má objednané dílo zhotovit za určitou cenu, kterou si s objednatelem smluvili. Jedná se zpravidla o osobu zkušenou, která je ve svém oboru profesionálem, a proto si můţe dovolit takovou práci vykonávat za úplatu pro někoho druhého. 39 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P., kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha. C. H. Beck, 2010, s Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s Tamtéţ s

23 Samozřejmě za sebe můţe pověřit např. svého zaměstnance, aby určité dílo zhotovil, to jej však nezbavuje odpovědnosti za splnění závazku vyplývajícího ze smluvního vztahu Předmět plnění Nedílnou součástí smlouvy o dílo musí být určení předmětu díla, aby nevznikaly pochyby o tom, co má být vytvořeno. Můţe se jednat jak o věc movitou, tak nemovitou. Přitom podle 119 a násl. občanského zákoníku,,nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a stavba není automaticky součástí pozemku. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Určení předmětu závazkového vztahu a jeho fyzického výsledku se nejčastěji uvádí jiţ v uzavírané smlouvě. Pokud tak není učiněno v samotné smlouvě, můţe smlouva odkázat na jiný dokument, který vymezuje předmět plnění. To se nejčastěji uplatní právě ve výstavbě odkazem na projektovou dokumentaci. Ve smlouvě je pak nutné vypsat tuto výchozí dokumentaci. Ke vzniku smlouvy zákonná úprava nepoţaduje dohodu o předmětu plnění, postačí dohoda o způsobu dodatečného určení předmětu Závazek objednatele zaplatit určitou cenu Objednatel je povinen zaplatit určitou cenu za dílo provedené zhotovitelem. Cena je protihodnota za dílo, které zhotovitel provede pro objednatele. Objednal je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Cena nemusí být vyčíslena přímo ve smlouvě, obdobně jako předmět závazkového vztahu nemusí být ve smlouvě výslovně definován, postačí tedy dohoda smluvních stran o způsobu dodatečného určení ceny. Strany mohou vyuţít i moţnosti, ţe si cenu nesjednají vůbec, ovšem za podmínky, ţe z jejich jednání o uzavření smlouvy zřetelně vyplývá vůle uzavřít smlouvu i bez tohoto ujednání (pravděpodobné pouze u děl nepatrné hodnoty). 44 S tímto názorem se však nemůţeme plně ztotoţnit a zejména takový postup doporučit, neboť pokud si strany cenu ve smlouvě nesjednají, dochází pak často k právním sporům, které vedou k zpochybňování platnosti smlouvy. 42 Viz 538 zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku. 43 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, a kol. Obchodní právo. Praha: MERITUM výkladová řada, Wolters Kluwer a.s., 2010, s Tamtéţ s

24 Podle 546 odst. 1 obchodního zákoníku,,,není-li cena dohodnutá ve smlouvě nebo určená způsobem stanoveným ve smlouvě a smlouva je přesto platná, je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. Obecně se ale doporučuje ujednání o ceně ve smlouvě zakotvit, pokud se chceme vyhnout případným pozdějším sporům. Cenu stanovenou pevnou částkou nelze měnit bez souhlasu obou smluvních stran. 45 Cena však můţe být stanovena nejen pevnou částkou, ale také na základě rozpočtu, coţ je časté zejména právě u výstavby. Smluvní strany si zpravidla sjednávají rozpočet jako nezávazný, aby mohlo v případě nutnosti dojít ke zvýšení či sníţení ceny díla. 46 Není-li dohodnuto jinak, platí se cena aţ po skončení díla. Provádí-li se však dílo po částech nebo vyţaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn poţadovat jiţ během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy, konkrétní úprava pro daný vztah je však opět ponechána na vůli smluvních stran. Termín plnění, místo a způsob plnění, podmínky pro změny a zrušení smlouvy, platební podmínky, ustanovení o součinnosti objednatele a další nepatří k podstatným částem smlouvy o dílo. Smlouva o dílo tak vznikne platně i bez těchto náleţitostí Závěrečné poznámky V této části naší práce jsme uvedli podstatné části smlouvy o dílo, kterými jsou smluvní strany v podobě objednatele a zhotovitele, předmět plnění, závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele zaplatit určitou cenu a cena. Je třeba zdůraznit, ţe je do smlouvy nutno zachytit i závazky obou stran k aktivní činnosti zhotovení a zaplacení, nikoli pouze dotazníkovou formou vyplnit smluvní strany, předmět díla a jeho cenu (závazek obou stran bychom v takovém případě dovozovali pouze nepřímo, coţ by jistě k smluvní jistotě účastníků nepřispělo). Nejeví se nám jako šťastné řešení umoţnit sjednání smlouvy o dílo bez zřetelného vyjádření ceny, de lege ferenda proto navrhujeme, aby sjednání ceny za dílo ve výstavbě muselo být ve smlouvě vţdy zakotveno. Nedocházelo by tak k zpochybňování platnosti smluv, kdy cena ve smlouvě vyjádřena není. 45 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P., kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha. C. H. Beck, 2010, s

25 5 Provedení díla 5.1 Závazek zhotovitele provést dílo Podle 537 odst. 1 obchodního zákoníku,,je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Jestliţe nevyplývá ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Tím, ţe zhotovitel můţe provést dílo před sjednanou dobou, stanovuje zákon dobu plnění ve prospěch zhotovitele. V případě, ţe dílo se provede dříve, neţ je ujednáno ve smlouvě, je objednatel povinen dílo převzít. Oba subjekty si mohou vyhotovit časový harmonogram, podle kterého budou postupovat. 48 Zákon uvádí pojem na vlastní náklad, který je nutno chápat tak, ţe pokud si zhotovitel ve smlouvě sjednal pevnou cenu a nedomluvil si moţné zvýšení ceny, musí při případném nárůstu nákladů na zhotovení díla tyto nést sám. Co se týče nebezpečí škody na věci, je podle 537 odst. 1 obchodního zákoníku na straně zhotovitele, coţ však platí pouze za předpokladu, ţe obchodní zákoník neupravuje reţim nesení nebezpečí škody na věci na jiných místech odchylně. Totéţ se vztahuje i na případy, kdy závazky ze smlouvy zanikly z důvodů, za které nese odpovědnost zhotovitel nebo třetí osoba, popřípadě vyšší moc. 49 Z 538 obchodního zákoníku vyplývá, ţe zhotovitel můţe pracovat na díle sám nebo můţe pověřit jinou osobu, například svého zaměstnance, coţ jej ale nijak nezbavuje odpovědnosti za řádné a včasné provedení díla. Výjimkou z tohoto pravidla jsou díla umělecké povahy či výtvory jinak záleţející na tvůrčí invenci zhotovitele např. ve výstavbě osobitý projekt konkrétního architekta. Ve smlouvě si můţe objednatel prosadit způsob, jakým chce, aby bylo dílo zhotovováno, coţ je však moţné jen se souhlasem zhotovitele; není-li ujednáno jinak, postupuje zhotovitel samostatně, avšak vţdy profesionálně a s odbornou péčí. 48 Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s Štenglová, I., Plíva S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s