Organizační složky a příspěvkové organizace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Organizační složky a příspěvkové organizace"

Transkript

1 Organizační složky a příspěvkové organizace Význam veřejnoprávních organizací při zajišťování veřejných služeb pro občany Veřejné statky (služby) pro občany stále většinou zabezpečují veřejnoprávní neziskové organizace. Jsou formálně založeny, mají institucionální strukturu a organizační formu zakotvenou ve zřizovací listině. Většinou jde o organizace s právní subjektivitou, které řídí a kontrolují svou vlastní činnost. Ve většině vyspělých zemí však tyto služby relativně ve velké míře zabezpečují i soukromoprávní neziskové organizace. Jsou rovněž formálně založeny, mají právní subjektivitu. Na rozdíl od veřejnoprávních neziskových organizací využívají ve své činnosti často práci dobrovolníků, což umožňuje na jedné straně snižovat mzdové náklady těchto organizací, zároveň však i uspokojovat specifické potřeby klientů, často menšinových skupin obyvatel. Rozsah neziskového sektoru, ať už veřejnoprávního či soukromoprávního ve světě roste. Neziskové veřejně prospěšné organizace se významně podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu, zaměstnávají významný podíl práceschopného obyvatelstva (vedle významného podílu dobrovolných pracovníků). Zejména od 90. let 20. století rozsah soukromoprávního neziskového sektoru roste. Snižuje zároveň tlak na růst objemu finančních prostředků vynakládaných z rozpočtové soustavy, tzn. i z rozpočtů územní samosprávy, na zabezpečování veřejných statků. Zatímco veřejnoprávní neziskové organizace jsou finančními vztahy těsněji spojeny s veřejnými rozpočty, soukromoprávní neziskové organizace využívají pro financování svých nákladů ve větší míře různé zdroje financování v rámci tzv. vícezdrojového financování. Nicméně i tyto organizace mají k rozpočtové soustavě finanční vztahy, jednak dotačního charakteru, jednak prostřednictvím daňových úlev či osvobození. I neziskové organizace mohou ve své činnosti dosáhnout zisku, tento zisk však nerozdělují mezi své zaměstnance, manažery apod., ale musí ho zpětně použít na financování své hlavní neziskové činnosti. Ve většině zemí jsou pak v takovém případě daňově zvýhodněny, nebo jsou od placení daní z příjmů plně osvobozeny. Ke zvýšení alokační efektivnosti se využívají i jiné způsoby zabezpečování veřejných statků. Zejména v konkurenčním prostředí jsou to veřejné zakázky na dodání služeb, v posledních desetiletích i dynamicky se rozvíjející vztahy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Využívá se i pseudokonkurenční prostředí mezi organizacemi ve veřejném sektoru. Volba konkrétního způsobu zajišťování veřejných služeb by měla respektovat požadavek maximální hospodárnosti a užitečnosti, tzn. v nejširším smyslu efektivnosti. Zajistit efektivnost této alokace je v praxi jeden z největších problémů, poněvadž je zpravidla obtížné reálně ocenit užitky (navíc jsou individuální). V konkurenčním prostředí si občan sám vybírá od které organizace využije službu. Podporuje to i tzv. voucherový systém, kdy občané obdrží poukázky na službu (voucher), resp. kredit na kreditní kartě apod. a sami se rozhodnou, kde si nakoupí veřejnou službu (vzdělávací, zdravotní, sociální apod.), zda u organizace ve veřejném sektoru, či jiné neziskové organizace, u soukromého subjektu. 1

2 Veřejnoprávní organizace ve veřejném sektoru v ČR V ČR jsou veřejné služby (statky) stále zajišťovány pro obyvatelstvo převážně prostřednictvím veřejného sektoru, tzn. prostřednictvím institucí, veřejnoprávních neziskových organizací, a to zřizovaných na úrovni státu, kdy zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, i na úrovni jednotlivých stupňů a článků územní samosprávy, kdy zřizovatelem jsou jednotlivé obce a kraje. V ČR jsou to především tzv. organizační složky (OS), příspěvkové organizace (PO), obecně prospěšné společnosti (OPS), které v některých případech zakládají obce, kraje 1. Organizační složky (OS) se po roce 2000 transformovaly z dřívějších tzv. rozpočtových organizací. (Rozpočtové organizace podle zákona neexistují, nicméně termín rozpočtová organizace se stále používá, a to nejenom ve sdělovacích prostředcích, ale často i mluvčími některých ministerstev.) Specifické postavení má veřejná správa. Její orgány a instituce mají většinou postavení organizačních složek, nicméně samy řídí veřejný sektor, a tudíž i veřejnoprávní neziskové organizace. K zajišťování veřejných statků využívá veřejná správa, zejména na úrovni územní samosprávy stále častěji i jiné způsoby, než prostřednictvím veřejnoprávních organizací, je-li možné zajistit veřejné statky hospodárněji v požadovaném množství a kvalitě, tzn. zároveň zajistit i alokační efektivnost finančních prostředků alokovaných na zajištění veřejných služeb z příslušného veřejného rozpočtu (případně mimorozpočtového fondu). Stát i územní samospráva může zajišťovat veřejné statky i veřejnou zakázkou u organizací, resp. podniků v soukromém sektoru, většinou na základě výběrového řízení. Způsob zadávání veřejných zakázek musí být v souladu s právní úpravou. V současné době se projednává v parlamentu nový zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon. Podmínkou alokační efektivnosti ve střednědobém, případně dlouhodobém horizontu je specifikace podmínek, práva povinností smluvních stran v pečlivě vypracované smlouvě. Veřejné statky mohou zajišťovat i partnerstvím - společnou participací veřejného a soukromého sektoru (PPP), tzn. založením společných podniků a dalšími formami PPP. Využití tohoto způsobu zajišťování veřejných služeb je v ČR v počátcích, neboť zatím nejsou vytvořeny všechny potřebné legislativní předpoklady, byť je projednáván v parlamentu koncesní zákon. Na rozdíl od celé řady vyspělých zemí, a to i v rámci EU, v ČR není na potřebné úrovni ani spolupráce se soukromoprávními neziskovými organizacemi. I tato forma zajišťování veřejných statků musí vést k vyšší alokační efektivnosti veřejných výdajů v jednotlivých veřejných rozpočtech. I pro ČR platí, že volba konkrétního způsobu zajišťování zejména u smíšených veřejných statků se zřetelem na dosažení vyšší alokační efektivnosti použitých finančních prostředků závisí v praxi na charakteru trhu. V konkurenčním prostředí lze využít smluvního vztahu se soukromým sektorem, se soukromými ziskovými firmami nebo se soukromoprávními neziskovými organizacemi, což by mělo pozitivně ovlivnit hospodárné a efektivní využívání finančních zdrojů, snižování nákladů apod. Lze vybrat provozovatele, který zabezpečí veřejné statky s maximální hospodárností, a přitom bude respektovat požadavky na kvantitu a kvalitu veřejných statků, samozřejmě pokud je to specifikováno v příslušné smlouvě a je zajištěna kvalitní kontrola. Konkurenční prostředí zpravidla vede k vyšší hospodárnosti ve výdajích při zachování požadované kvality veřejného statku, nebo dokonce vede k vyšší kvalitě poskytovaných služeb. Předpokladem je transparentní prostředí a transparentní legislativní 1 Postavení organizačních složek a příspěvkových organizací a jejich hospodaření v současné době upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a zákon č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů. Obecně prospěšné společnosti mohou zřizovat i jiné subjekty v rámci soukromoprávního neziskového sektoru. Jejich postavení upravuje zvláštní zákon č. 248/1995, Sb., o obecně prospěšných společnostech, a doplnění některých zákonů. 2

3 úprava. (Problémem může být snaha ovlivnit výběr provozovatele, podmínky apod.) Nekonkurenční prostředí neumožňuje tuto výhodu alokační efektivnosti dosáhnout. Předpokladem zvyšování alokační efektivnosti je v zásadě rozhodování v rámci různých alternativních řešení a následně volba toho neefektivnějšího způsobu, tzn. hospodárného, ze kterého zároveň bude mít uživatel - občan prospěch. To zároveň vyžaduje, aby se občanovi jako uživateli služby jednak umožnilo rozhodnout, od jaké organizace veřejný statek (službu) bude využívat, jednak aby občan měl potřebné informace, zejména o kvalitě služeb a výši finanční spoluúčasti. V konkurenčním prostředí může být stejný veřejný statek zabezpečován různými organizacemi, jak organizacemi ve veřejném sektoru, ve většině případů příspěvkovými organizacemi, tak současně i soukromoprávními neziskovými organizacemi, případně soukromoprávními ziskovými firmami. Různorodost způsobů zajišťování veřejných statků zároveň i v ČR by měla vytvářet tlak na zvýšení alokační efektivnosti v příspěvkových organizacích. Ke zvýšení alokační efektivnosti v rámci lokálního a regionálního veřejného sektoru může vést i v ČR pseudo konkurenční prostředí v rámci veřejnoprávních neziskových organizací - zejména příspěvkových organizací, zajišťující smíšené veřejné statky, a možnost volby ze strany občana - klienta. Může to přispět k tlaku na příspěvkové organizace v lokálním a regionálním veřejném sektoru, aby poskytovaly služby kvalitní, a v případě smíšených veřejných statků zároveň za uživatelský poplatek v optimální výši. O jeho výši však samy nerozhodují, neboť o jeho výši rozhoduje zřizovatel, a to volený orgán na úrovni územní samosprávy. Rozhodnutí občana o využití nabízené služby od konkrétní organizace pak ovlivní kvalita služby, tzn. u jaké organizace získá kvalitní službu, výše finanční úhrady, tzn. v jaké výši bude muset doplácet na úhradu služby, např. v rámci standardní kvality služby či na nadstandard apod. Různé způsoby zabezpečování veřejných služeb jsou doprovázeny zároveň různými způsoby jejich financování (financování nákladů na zajištění služeb z různých finančních zdrojů), což má rozdílný dopad do rozpočtu příslušného zřizovatele na úrovni státu i na úrovni obcí a krajů, zejména na výdajové straně rozpočtu, v některých případech i na příjmové straně. Nejtěsnější finanční vztahy k rozpočtu svého zřizovatele mají v ČR organizační složky, které nemají právní subjektivitu, a příspěvkové organizace s právní subjektivitou. Právě na zajištění veřejných statků plyne z rozpočtů obcí a krajů v ČR nejvíce finanční prostředků a tyto alokační výdaje tvoří rozhodující podíl v rozpočtech obcí a krajů, přičemž část z nich má i charakter obligatorních výdajů (mandatorních). Zřizování a hospodaření OS a PO včetně finančních vztahů k rozpočtu zřizovatele upravují v ČR oba zákony o rozpočtových pravidlech (velká a malá rozpočtová pravidla) 2, tzn. jejich činnost a hospodaření je upravováno veřejným právem proto veřejnoprávní organizace. Organizační složky a příspěvkové organizace jsou zřizovány v odvětví a v oblastech: justice, policie, armády, školství (a tělesné kultury a sportu), vědy a výzkumu, 3

4 kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, veřejné hromadné dopravy, sociálního bydlení, informačních systémech a masmédií, ochrany životního prostředí, vodního hospodářství (regulace vodních toků). Zřizovací listina OS, PO Ve zřizovací listině každé veřejnoprávní neziskové organizace musí být přesně specifikován cíl, pro který je zřizována, musí být přesně vymezen její statut, náplň její činnosti, druhy zabezpečovaných veřejných statků. Musí být přesně specifikován majetek, který zřizovatel své neziskové organizaci poskytne pro zajištění veřejných statků, tzn. účel využití majetku. Musí být přesně specifikována i dispoziční práva k takovému majetku. Organizační forma neziskové organizace tzn. OS nebo PO a náplň činnosti dané organizace, ale i skutečnost, kým je zřizována, ovlivňuje nejenom způsob nakládání s majetkem ale i způsob financování potřeb dané organizace, strukturu jejích finančních zdrojů. 2 V ČR by organizačních složky, které nemají právní subjektivitu, měly být zřizovány pro zajišťování čistých veřejných statků. Jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele všemi svými příjmy a výdaji. Smíšené veřejné statky by měly být v rámci veřejného sektoru zabezpečovány především prostřednictvím zřizovaných příspěvkových organizací. Ty mají právní subjektivitu a jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele saldem zpravidla příspěvkem z rozpočtu (na provoz a na investice), výjimečně odvodem do rozpočtu zřizovatele. Organizačních složky a příspěvkové organizace jako typ neziskové organizace nejsou zřizovány za účelem dosahování zisku, ale proto, aby na neziskovém principu zabezpečovaly pro občany veřejné statky, a tím uspokojovaly potřeby občanů. Organizační složky Organizační složka zřizovaná státem vzniká rozhodnutím příslušného ústředního orgánu, který sám je organizační složkou, ve formě opatření, jehož součástí je zřizovací listina. V některých případech jsou organizační složky státu zřizovány podle zvláštních zákonů a příslušný zvláštní zákon vymezuje náplň činnosti této organizace. Funkci zřizovatele pak plní ten ústřední orgán státní správy, na jehož kapitolu SR je taková OS napojena finančními vztahy. V případě organizačních složek zřizovaných obcemi nebo kraji vzniká OS na základě 2 Ve vyspělých zemích se zpravidla rozlišují dvě velké skupiny neziskových organizací a to zejména podle kritéria, do jaké míry slouží veřejně prospěšným cílům. Jde o neziskové organizace, které především nebo výlučně zabezpečují činnosti pro všechny občany bez rozdílu (slouží celé veřejnosti) a naplňují požadavky veřejného zájmu. Jejich činnost má typicky charakter veřejně prospěšný, například služby v oblasti vzdělání, péče o zdraví, v oblasti sociálních služeb, v oblasti kultury apod. Dalším typem jsou neziskové organizace, které jsou sice založeny ve veřejnému zájmu, ale jejich posláním je sloužit zejména svým členům. Jde o typ zájmových, profesních a obchodních sdružení, odbory, družstva apod. Toto rozlišení neziskových organizací na uvedené skupiny má pak zásadní význam pro jejich financování. 4

5 rozhodnutí voleného orgánu, tzn. zastupitelstva obce nebo zastupitelstva kraje, funkci zřizovatele plní výkonný orgán. OS je zřizována rovněž na základě zřizovací listiny. Podobným způsobem může zřizovatel rozhodnout o změně zřizovací listiny, o zrušení organizační složky. Organizační složky zřizované státem a územními samosprávnými celky jsou co do náplně činnosti velmi různorodé. Jsou zřizovány pro zajišťování především takových služeb, které z ekonomická teorie označuje za tzv. čisté veřejné statky, tzn. zejména ve veřejné správě. Proto také tyto organizace nedosahují výraznějších příjmů a také se to nepředpokládá. Neziskové organizace, u nichž zřizovatel volí statut organizační složky, jsou organizace bez právní subjektivity. V ČR zákony o rozpočtových pravidlech upravují základní pravidlo, kdy by měl zřizovatel volit typ organizační složky, a to tehdy, jestliže organizace bude zabezpečovat činnosti, které nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, není potřeba a nejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěné, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizace, stanoví mu jeho práva a povinnosti v rámci řízení této organizace. Organizační složky nejsou samostatnou účetní jednotkou. Hospodaření organizační složky státu Organizační složkou státu jsou například ministerstva a jiné správní úřady, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář presidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Úřad vlády ČR, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a další. Zákon umožňuje se souhlasem ministerstva financí ostatním ministerstvům (které jsou OS) zřizovat další vlastní organizační složky státu. Vedoucí OS státu může uvnitř OS utvořit vnitřní organizační jednotky. Organizační složka státu hospodaří s finančními prostředky, které rozpočtuje ve své kapitole státního rozpočtu její zřizovatel a určí je své organizační složce. Formálně OS státu hospodaří podle svého rozpočtu, který může obsahovat pouze příjmy a výdaje v členění podle závazné rozpočtové skladby související s činností, pro jejichž zajišťování byla tato organizace zřízena, nicméně její příjmy a výdaje jsou zároveň součástí státního rozpočtu (resp. příslušné kapitoly SR). Pokud je jí plánováno dosahování příjmů, tak jsou pro ni závazným ukazatelem hospodaření, který by měla splnit. Výše výdajů je ovlivňována závaznými ukazateli podle zákona o SR nebo podle rozhodnutí jejího zřizovatele jako správce kapitoly a měla by být v souladu s rozsahem její činnosti. Zároveň tyto finanční prostředky by měla vydávat na své činnosti co nejhospodárněji, tzn. v pojetí alokační efektivnosti. Zejména v této oblasti hospodaření je velmi důležitá úloha finančního managementu OS (proto je důležitá odbornost a další doplňování odbornosti přes pokračující vzdělávání úředníka ve finančním managementu a jeho spolupráce s úředníky v ostatních oblastech managementu viz další text). Zřizovatel jako správce kapitoly SR určuje organizační složce státu limity na čerpání finančních prostředků, a to na platy zaměstnanců a pojistné, na konkrétní, účelově vymezené použití finančních prostředků a na ostatní běžné výdaje. Jsou stanoveny zpravidla na čtvrtletí. Limity nejsou stanoveny pro čerpání z kapitoly Všeobecná pokladní správa SR a pro čerpání dávek sociálního zabezpečení. Poněvadž organizační složka je napojena na rozpočet svého zřizovatele, resp. jeho rozpočtovou kapitolu SR, všemi svými příjmy a všemi svými výdaji jde o tzv. brutto rozpočtový způsob hospodaření (schéma ukážeme na příkladu vazby OS na rozpočet obce 5

6 jako zřizovatele později). Tyto organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky od svého zřizovatele na základě schváleného rozpočtu. Bez souhlasu svého zřizovatele by neměly překračovat své výdaje. Příjmy a výdaje OS státu soustřeďuje na příslušném rozpočtovém příjmovém a výdajovém účtu. Pokladní plnění rozpočtu OS končí běžného roku. Organizační složka státu může hospodařit s mimorozpočtovými zdroji v rámci fondů OS. Jedná se o rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), pro OS které zřizuje zvláštní účty. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají. Tvorbu rezervního fondu OS státu přesně upravuje zákon o rozpočtových pravidlech v paragrafu 47. Do 2 % výdajů po provedených rozpočtových opatření snížené o vázání rozpočtových prostředků SR, nevyčerpané prostředky v běžném roce kromě nevyčerpaných mzdových prostředků a ostatních odměn za práci může OS převést do následujícího roku. OS státu je tedy motivována na úsporách. U úspor ve vymezených výdajích může do 5 % nevyčerpané částky příslušného závazného výdajového ukazatele převést do rezervního fondu a na tyto účely je použít v dalším roce a to v rámci systémového, resp. programového financování. Nevyužité prostředky se s ukončením programu musí převést na účet SR. Ostatní směry použití rezervního fondu OS státu rovněž upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. V dalších případech ho lze použít na krytí rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, na reprodukci majetku, případně k jiným výdajům schváleným vládou. Tvorba FKSP a jeho použití je upravována vyhláškou. FKSP je tvořen zálohově základním přídělem z ročního plánovaného objemu mezd a platů a jejich náhrad a odměn, objemu stipendií, které se vyúčtovává v rámci roční účetní uzávěrky podle skutečného objemu. OS zřizuje účet cizích prostředků pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků (např. nevyplacených mezd a platů na konci roku, došlé vložné na konference pořádané počátkem dalšího roku, omylem došlé platby apod.). Pokud zákon umožní OS státu vyvíjet ziskovou činnost, tak zisk z této činnosti, případně další mimorozpočtové zdroje (dary apod.) se používají prostřednictvím rozpočtu OS. Zákon o rozpočtových pravidlech stanovuje výjimky, kdy OS státu může soustřeďovat příjmy a výdaje na jiných účtech než rozpočtových, a pokud zákon nestanoví jinak, musí tyto příjmy odvést na účet SR do 3 pracovních dnů. OS státu může přijímat či poskytovat půjčky, přijímat úvěry, poskytovat dary apod. jen pokud jí to dovoluje zákon. Poskytování darů z FKSP pak upravuje platná vyhláška o FKSP. Může poskytovat svým dodavatelům zálohy v návaznosti na věcná plnění nejvýše na jedno čtvrtletí, zúčtovávají se v rozpočtu v souladu s pokladním plněním s výjimkou záloh na spotřebu elektřiny, plynu, tepla, vody apod. Pokud jsou vytvořeny v rámci OS státu vnitřní organizační jednotky, poskytuje se jim měsíčně na krytí jejich provozních nákladů záloha (lze na účet i v hotovosti), která musí být zúčtována, nejpozději pak datu koce pokladního plnění, tzn. k Na tyto operace se vztahuje písemná dohoda o hmotné zodpovědnosti s určeným pracovníkem vnitřní organizační jednotky. Případné příjmy, které tato vnitřní organizační jednotky vybírá, musí odvádět na příjmový rozpočtový účet organizační složky státu vždy nejpozději do konce měsíce. Vybírané rozpočtové příjmy SR nesmí použít na krytí svých výdajů. Hospodaření organizační složky podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele. Za porušení rozpočtové kázně platí odvod ze svého rozpočtu,za porušení pravidel s nakládáním prostředků FKSP platí odvod z tohoto fondu. 6

7 Hospodařen organizačních složek státu podléhá též auditu a kontrole z Nejvyššího kontrolního úřadu. Hospodaření organizačních složek územních samosprávných celků Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat: úplný název zřizovatele, tzn. název příslušné obce či kraje (podobně zřizovatele orgánu v případě státu). Obec jako zřizovatel musí uvést i zařazení organizace do správního obvodu okresu; název a sídlo organizační složky (musí být jednoznačně identifikovatelný); vymezení účelu, pro který je zřízena, předmět její činnosti; označení osob, které jsou oprávněny jednat za organizační složku; vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy, se kterým bude zabezpečovat svou činnost, veřejné statky; vymezení majetkových práv tak, aby organizační složka mohla majetek využívat pro účely, pro které byla zřízena a vymezení péče o tento majetek; druhy příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele související s činností organizační složky, které zřizovatel svěřuje do působnosti organizační složky a způsob použití těchto prostředků; způsob vedení odděleného účetnictví o svěřených příjmech a výdajích, případně zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, způsob vyúčtování včetně vyúčtování záloh poskytovaných organizační složce na krytí jejích neinvestičních provozních výdajů; vymezení doby, na kterou je organizace zřizována. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu zřizovatele, tzn. příjmy a výdaje OS jsou obsaženy v rozpočtu zřizovatele příslušného územního samosprávného celku. I pro tyto organizační složky zřizovatel určuje závazné ukazatele ve výdajích, případně v plánovaných příjmech, tzn. pokud se u OS plánují příjmy, měly by je také dosáhnout. Volený orgán dává v oblasti hospodaření OS oprávnění k dispozicím s rozpočtem OS svému úřadu, resp. i vedoucímu OS. Zřizovatel přenáší na organizační složku oprávnění disponovat s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, opakující se činností. Ačkoliv organizační složky zabezpečují především čisté veřejné statky, může ji zřizovatel pověřit vybírat ze své činnosti některé rozpočtové příjmy v hotovosti nebo v bezhotovostní formě prostřednictvím běžného účtu. Zpravidla však tyto příjmy jsou velmi malé. Peněžní operace vede organizační složka v peněžním deníku v členění podle platné rozpočtové skladby. Z peněžního deníku se údaje převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele v termínech stanovených zřizovatelem, avšak nejméně měsíčně a nejpozději před koncem roku (v návaznosti na pokladní plnění rozpočtu). Ve stejných termínem musí organizační složka 7

8 vrátit nevyčerpanou zálohu do rozpočtu svého zřizovatele. Zálohy 3 jí poskytuje v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky. I v případě organizačních složek zřizovaných územními samosprávnými celky platí brutto rozpočtový způsob financování. Finanční vztahy můžeme znázornit na příkladu zřizovatel - obce. Schéma: Rozpočtové vztahy organizační složky k rozpočtu obce Orgán obce požadavky Org. složka zajišťující veřejné statky Rozpočet obce P V záloha vratka zálohy, event. příjem od uživatelů Peněžní deník OS event. uživatelský poplatek Poskytování veřejných statků uživatel OS = organizační složka, P = příjmy, V= výdaje. Příspěvkové organizace Zákony o rozpočtových pravidlech rovněž upravují základní pravidlo, kdy by měl zřizovatel volit typ příspěvkové organizace. Z pohledu ekonomické teorie příspěvkové organizace by měl zřizovatel zřizovat zejména pro zabezpečování smíšených veřejných statků, které jsou poskytovány uživatelům za uživatelský poplatek (tzn.finanční spoluúčast občana uživatele statku). Proto také příspěvkové organizace dosahují ze své činnosti výraznější vlastní příjmy, se kterými hospodaří podle svého vlastního rozpočtu. Tyto organizace mají tudíž samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace se proto zapisuje do obchodního rejstříku na návrh zřizovatele. Postavení a hospodaření příspěvkových organizací je upravováno veřejným právem (proto veřejnoprávní organizace). 3 K účtování organizačních složek podrobněji např. v: Nováková, Š. Výklad účetnictví obcí. INTES, Praha 2001; Nováková, Š. Účetnictví příspěvkových organizací (po novele zákona o účetnictví. INTES. Praha

9 Hospodaření příspěvkových organizací zřizované státem Příspěvkové organizace jsou na centrální úrovni zřizované státem, resp. příslušným ústředním orgánem, na jehož rozpočtovou kapitolu SR jsou pak napojeny finančními vztahy. Hlavní činnosti je pak vymezena ve zřizovací listině. V některých případech jsou příspěvkové organizace zřizovány podle zvláštních zákonů a příslušný zvláštní zákon vymezuje hlavní náplň činnosti dané PO. Funkci zřizovatele pak plní ten ústřední orgán státní správy, na jehož kapitolu SR je taková PO napojena finančními vztahy. Hlavní činnost je z ekonomického hlediska neziskového charakteru. Tyto organizace hospodaří podle vlastního rozpočtu. V rozpočtu PO se rozpočtují pouze příjmy a výdaje, resp. náklady a výnosy, související s její hlavní, tzn. poskytováním služeb - neziskovou činností. Hlavními rozpočtovými příjmy jsou příjmy z hlavní činnosti (z uživatelských poplatků) a transferové příjmy ze SR, které jsou plánovány zřizovatelem, případně transferové příjmy ze státních fondů. Zákon o rozpočtových pravidlech upravuje postup, kdy zřizovatel poskytuje finanční prostředky formou otevíraného limitu pravidla čtvrtletního, a to na čerpání příspěvku na provoz PO, pokud vlastní příjmy PO nestačí na financování potřeb, v opačném případě zřizovatel stanoví PO odvod finančních prostředků z rozpočtu PO do SR. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání zároveň může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, zpravidla na jednotku výkonu, je-li ji možno stanovit. Dále jsou to stanovené limity na čerpání konkrétních tzv. individuálních a systémových účelově poskytovaných dotací na financování konkrétních potřeb programů a akcí. Dalšími druhy finančních vztahů PO ke kapitole SR svého zřizovatele je čerpání návratných finančních výpomocí a odvod z odpisů, je-li zřizovatelem stanoven. PO je povinna oznámit zřizovateli změny, které ovlivňují její hospodaření, pokud by to znamenalo sníženou potřebu příspěvku na provoz z kapitoly SR zřizovatele, zřizovatel stanoví PO nerozpočtovaný odvod. Své příjmy příspěvková organizace používá formou výdajů na krytí nákladů spojených se svou činností. Zákon o rozpočtových pravidlech v obecné rovině zakotvuje povinnost použít finanční prostředky hospodárně na financování vymezených potřeb. Proto zavazuje PO zřizované státem pokud se ve skutečnosti výsledek hospodaření proti plánu zhoršuje přijmout vhodná opatření k nápravě a dosažení plánovaného výsledku. Tím je snaha minimalizovat tlaky ze strany PO na zvyšování příspěvku na provoz z rozpočtové kapitoly zřizovatele (a tím předcházet prohlubování schodku SR, což je v posledních deseti letech při chronickém schodkovém hospodaření SR velmi důležité). Jinými slovy, je snaha vytvořit tlak i na dodržování plánovaného rozpočtového omezení v rozpočtu PO. Zhoršený hospodářský výsledek v hlavní činnosti ( ztráta ), PO má podle zákona povinnost nejdříve použít na jeho úhradu finanční prostředky z rezervního fondu (má-li je tam) nebo ze zlepšeného výsledku hospodaření ( zisku ) v dalším rozpočtovém roce. Pokud má zřizovatel dostatek finančních prostředků ve své kapitole, může je využít k úhradě zhoršeného výsledku své PO. Nicméně zřizovatel může své PO poskytnout návratnou finanční výpomoc na krytí zhoršeného výsledku hospodaření proti plánovanému, kterou však PO musí svému zřizovateli vrátit do konce rozpočtového roku. Jestliže není v dalším roce možné zhoršený výsledek hospodaření PO uhradit z jejího zlepšeného výsledku hospodaření, je to důvod ke zrušení PO, zákon o rozpočtových pravidlech pak specifikuje výjimky pro PO financované z veřejného zdravotního pojištění a PO se zaměřením na hygienické a protiepidemické činnosti. Zřizovatel může příspěvkové organizaci vymezit ve zřizovací listině i možnost vykonávat kromě hlavní činnosti (neziskové) i jiné činnosti, pak však musí ve zřizovací listině zároveň vymezit jejich obsah a rozsah měly by být doplňkovou činností k činnosti hlavní. 9

10 Hospodaření této jiné (doplňkové) činnosti musí být sledováno odděleně od rozpočtu PO a mělo by být ziskové, resp. nemělo by být ztrátové, má-li mít význam. Proto také rozpočtová pravidla stanovují, že vykazuje-li PO zřizovaná státem z této jiné činnosti k ztrátu, musí statutární orgán PO zajistit, aby hospodaření v této jiné činnosti bylo do koncertku vyrovnáno, nebo přijata opatření k ukončení této činnosti do konce rozpočtového roku. Tím je snaha ustanovením zákona o rozpočtových pravidel minimalizovat nebezpečí, že ztráta z jiné činnosti bude delší dobu dopadat na hospodaření organizace a tedy nebezpečí, že na úhradu ztráty budou muset být použity rozpočtové zdroje. Hospodářský výsledek PO pak tvoří výsledek hospodaření z hlavní činnosti a zisk po zdanění z jiné činnosti. Příspěvkové organizace zřizované státem tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření po úhradě předchozích zhoršených výsledků hospodaření pak fondy, konkrétní výši přídělu upravuje zákon o rozpočtových pravidlech a to do rezervního fondu bez omezení výše přídělu (pokud je co přidělovat), do fondu reprodukce majetku do výše 25 % ze zlepšeného výsledku hospodaření, do fondu odměn ve výši 20 % ze zlepšeného výsledku hospodařením, nejvýše však do výše 20 % ročního limitu objemu prostředků na mzdy a platy, z něho pak PO hradí případné překročení limitu mzdových prostředků. V těchto fondech se zůstatky na konci rozpočtového roku převádějí do dalšího roku. PO může získávat i další příjmy, včetně příjmů od soukromého sektoru fyzických a právnických osob ve formě darů apod., a to i ze zahraničí, ze kterých tvoří také rezervní fond. Finanční prostředky svého rezervního fondu PO používá k úhradě zhoršeného výsledku hospodaření, případně k úhradě sankcí, například úhradě odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále (ty však by se neměly vyskytovat), dále k doplnění fondu oběžných aktiv, zejména v případě potřeby zvýšit stav oběžných aktiv, se souhlasem zřizovatele k doplnění fondu reprodukce majetku (tzn. pokud se neplánuje zrušení PO) a k překlenutí časového nesouladu mezi náklady a výnosy. Fond reprodukce majetku tvoří vedle přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření především odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, neboť PO tento majetek odpisují (a pokud není zřizovatelem nařízen odvod z odpisů z důvodu plánovaného zrušení PO). Zdrojem tohoto fondu mohou být i účelové dary na pořízení či technické zhodnocení majetku a účelové finanční prostředky poskytované ze zahraničí. Zdrojem fondu jsou i příjmy z prodeje nemovitého majetku, který předtím PO získala darem nebo děděním. Finanční prostředky fondu reprodukce majetku PO používá na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, dále jako doplňkový zdroj financování oprav a údržby dlouhodobého i krátkodobého majetku a pořízení krátkodobého hmotného a nehmotného majetku, případně k úhradě dříve se souhlasem přijatých úvěrů. Příspěvková organizace zřizovaná státem dále vytváří fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Jeho tvorba a použití se řídí vyhláškou MF ČR. Základní příděl do tohoto fondu se tvoří zálohovými příděly z ročního plánovaného objemu nákladů na platy a mzdy a jejich náhrady a na odměny, v rámci účetní uzávěrky se provádí konečné vyúčtování přídělu. Z tohoto fondu pak může podle pravidel obsažených ve vyhlášce MF ČR poskytovat i dary. Příspěvková organizace nesmí přijímat úvěry a půjčky, nesmí poskytovat půjčky. Z tohoto obecného pravidla zákon o rozpočtových pravidlech pak stanovuje výjimky. Nicméně za závazky PO zřizovaných státem, které vyplývají z jejich hlavní činnosti stát ručí. 10

11 Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky Územní samosprávné celky (ÚSC) zřizují PO podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zpravidla pro zajišťování neziskových činností, které na rozdíl od organizačních složek s ohledem na rozsah,struktur a složitost vyžadují právní subjektivitu. Zřizovací listina příspěvkové organizace musí obsahovat: úplný název zřizovatele, tzn. název příslušné obce či kraje, podobně zřizovatele orgánu v případě státu; název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace; vymezení hlavního účelu, pro který je zřízena, náplň její činnosti; označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace; vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává do správy příspěvkové organizaci k jejímu hospodaření a způsob jeho využití, tzn. využití zejména pro zabezpečování veřejných statků; vymezení majetkových práv tak, aby mohla řádně spravovat svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, tzn. zejména pečovat o ochranu majetku, jeho rozvoj a zvelebení, podmínky pro případnou investiční výstavbu; vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou vymezeny jako předmět činnosti příspěvkové organizace; vymezení práv a povinností spojených s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům; druhy zřizovatelem povolované doplňkové činnosti navazující na hlavní účel činnosti příspěvkové organizace (aby mohla lépe využít všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců), přičemž tato činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti. Sleduje se včetně hospodaření odděleně; vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena; Ke vzniku, případně k rozdělení či sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí. V něm také zřizovatel určí rozsah převodu práv a závazků na nové či přejímající organizace. Při zrušení příspěvkové organizace přecházejí práva a závazky na zřizovatele dnem rozhodnutí. Příspěvková organizace se na návrh svého zřizovatele zapisuje do obchodního rejstříku. Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky Příspěvkové organizace hospodaří s vlastními příjmy, které dosahují ze své vlastní činnosti - především z vybraných uživatelských poplatků od svých klientů, které si ponechávají pro financování nákladů na tyto činnosti. Poněvadž však zabezpečují a poskytují občanům veřejné statky na neziskovém principu a často uživatelské poplatky nepokrývají ekonomicky nutnou výši nákladů, nejsou zpravidla finančně soběstačné, jejich vlastní příjmy jim nestačí na krytí výdajů. Proto dostávají z rozpočtu zřizovatele finanční prostředky, buď dlouhodobě nebo alespoň v některých letech, a to formou příspěvku na provoz. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zároveň umožňuje dosáhnout vyšší alokační efektivností, neboť zakotvuje poskytování příspěvků na provoz v návaznosti na výkony předpokladem je 11

12 možnost stanovení jednotky výkonu v činnosti PO, případně v návaznosti na jiná zřizovatelem zvolená kritéria. V této oblasti je pak nejvíce problému s dosažení vyšší alokační efektivnosti. Příspěvkové organizace zřizované ÚSC dále hospodaří s finančními prostředky svých fondů, mohou získávat i peněžní dary od různých subjektů i finanční prostředky ze zahraničí. Jestliže PO se souhlasem svého zřizovatele zajišťuje i jiné doplňkové činnosti, měla by je zabezpečovat se ziskem (ztrátové činnosti nemají smysl, snižují efektivnost hospodaření PO) a pak tento zisk použije k financování hlavní činnosti,nicméně zřizovatel jí může povolit i jiné využití. V takovém případě zisk z této činnosti je předmětem daně z příjmů právnických osob. Na příspěvkovou organizaci se však vztahují určitá daňová zvýhodnění specifikovaná v zákonu o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Na rozpočet svého zřizovatele jsou příspěvkové organizace napojeny příspěvkem na provoz, který je určen k doplnění chybějících zdrojů na financování běžných (neinvestičních) potřeb, včetně nákladů na opravy a údržbu. Z pohledu alokační efektivnosti by měl být poskytován zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná vhodná kritéria. Dále je to příspěvkem na investice (typ investiční dotace). Termín příspěvek v podstatě výstižně vyjadřuje z pohledu veřejných financí, že jde o transfer, kterým se z daného veřejného rozpočtu pouze přispívá na financování nákladů spojených s činností příspěvkové organizace, neboť příspěvková organizace získává vlastní příjmy. Příspěvková organizace však může být i odvodovou, tzn. na rozpočet svého zřizovatele je napojena odvodem. Je tomu tak v případě, kdy její vlastní plánované výnosy jsou vyšší než plánované náklady (tato situace je však v praxi spíše výjimečná). Pak je stanovený odvod závazným ukazatelem rozpočtu příspěvkové organizace. Je tomu tak i v případech, kdy zřizovatel určí odvod příspěvkové organizaci v případě, kdy investiční zdroje příspěvkové organizace (většina z nich pochází z odpisů dlouhodobého hmotného majetku) jsou větší než jejich potřeba podle rozhodnutí zřizovatele například plánované zrušení příspěvkové organizace v budoucnu (jde vlastně o útlumový režim PO). Zřizovatel může nařídit své PO odvod, poruší-li PO rozpočtovou kázeň (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Plánovaný finanční vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele by měl být v průběhu roku měněn pouze ve výjimečných případech v důsledku působení objektivních neplánovatelných příčin. Ke zvýšení příspěvku příspěvkové organizaci konec konců může zřizovatel přistoupit pouze tehdy, má-li potřebné finanční zdroje na jeho pokrytí ve svém rozpočtu. Finanční vztahy PO k rozpočtu zřizovatele představují tzv. netto rozpočtový způsob financování. Prostřednictvím rozpočtu zřizovatele se zprostředkovává příjem (transfer) finančních prostředků ze státního rozpočtu, resp. z příslušné kapitoly SR, nebo z rozpočtu obce nebo kraje (v závislosti na tom, kdo je zřizovatelem) do rozpočtu příspěvkové organizace. Ačkoliv má příspěvková organizace právní subjektivitu, některé úkony může učinit pouze se souhlasem svého zřizovatele. Především to je využití investičních úvěrů a půjček pro financování svých investičních potřeb. Podobně může získat návratnou finanční výpomoc od svého zřizovatele, jestliže je předpoklad jejího splacení zpět do konce rozpočtového roku. Mělo by tomu být pro překlenutí časového nesouladu mezi zdroji a potřebami. Se souhlasem svého zřizovatele může PO ručit za závazky jiných subjektů, a to svého zřizovatele nebo jiných subjektů, které zřizovatel také zřídil nebo založil. Nesmí však ručit za závazky dalších subjektů, např. soukromých podniků apod. Jen se souhlasem svého zřizovatele může pořizovat věci na splátky (neboť jde v podstatě o formu dluhu PO) nebo smlouvou o nájmu 12

13 s právem koupě (neboť nemusí mít v budoucnu PO finanční prostředky na zakoupení, např. v důsledku útlumového režimu u PO). Příspěvková organizace nemůže nakupovat cenné papíry a jen se souhlasem svého zřizovatele může přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům cenné papíry (neboť obchodování s cennými papíry je spojeno s rizikem a PO je veřejnoprávní neziskovou organizací hospodařící s veřejnými zdroji). Příspěvková organizace nemůže poskytovat dary jiným subjektům (neboť hospodaří s veřejnými zdroji) s výjimkou peněžitých a věcných darů poskytovaných z FKSP v souladu s platnou vyhláškou MFČR Příspěvkové organizace dále hospodaří s prostředky svých peněžních fondů, které tvoří a používají v souladu s platnými předpisy, a to s finančními prostředky rezervního fondu, investičního fondu, fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky těchto peněžních fondů (které de facto představují zvláštní mimorozpočtové fondy) příspěvková organizace převádí na konci roku do roku následujícího k dalšímu použití. Rezervní fond by měl být nástrojem motivace příspěvkové organizace k lepšímu hospodaření, na dosahování tzv. zlepšeného výsledku hospodaření proti plánovanému jestliže skutečné výnosy jsou větší než neinvestiční provozní náklady nebo tyto náklady jsou ve skutečnosti nižší proti plánovaným díky dosaženým úsporám v nákladech. Nicméně jeho využití v hospodaření PO ovlivňuje zřizovatel, který schvaluje příděl do rezervního fondu PO po skončení rozpočtového období (roku). Rezervní fond tvoří PO přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření sníženým o převody do fondu odměn, případně i peněžními dary. Rezervní fond PO používá na financování dalšího rozvoje své činnosti, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady (tzn. příjmy a výdaji svého rozpočtu), k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně, k úhradě ztráty za předchozí léta, dále pak na základě souhlasu zřizovatele na příděl do svého investičního fondu. Investiční fond příspěvkové organizace slouží k financování jejích investičních potřeb, tzn. k financování dalšího rozvoje PO, tzn. i k pořizování dlouhodobého hmotného majetku. Investiční fond PO tvoří z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku na základě zřizovatelem schváleného odpisového plánu, z investičních dotací z rozpočtu zřizovatele, z případných investičních příspěvků ze státních fondů, z výnosů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, pokud k prodeji dá zřizovatel souhlas, z účelových investičních darů a příspěvků od jiných subjektů, případně i z převodů z rezervního fondu, a to ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond používá PO na financování investičních potřeb, tzn. na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček (pokud je mohla použít, neboť k použití investičního úvěru nebo půjčky je nutný souhlas zřizovatele), k posílení zdrojů na financování oprav a údržby nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá ke své činnosti (převádějí se do výnosů příspěvkové organizace), případně k odvodu do rozpočtu zřizovatele, je-li odvod uložen (např. při útlumovém režimu PO). Fond odměn příspěvkové organizace je motivačním fondem. Jeho tvorba a použití je usměrňována předpisy. Je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace po jeho schválení zřizovatelem po skončení rozpočtového období (roku), a to do výše 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy a mzdy. Z fondu odměn se hradí překročení mzdových prostředků podle závazných předpisů (nařízení vlády o usměrňování výše prostředků na platy a odměny). 13

14 Fond kulturních a sociálních potřeb je typem sociálního fondu. Jeho tvorba a použití se i v případě PO zřizovaných ÚSC řídí platnou vyhláškou MF ČR. Tvoří se v průběhu roku zálohově základním přídělem z roční plánované výše nákladů na platy a náhrady platů, případně mzdy a odměny. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provádí v rámci účetní závěrky, a to podle skutečného ročního objemu zúčtovaných platů a náhrad platů, mezd a náhrad mezd, případně odměn za pracovní pohotovost. Používá se k financování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců příspěvkové organizace, interních vědeckých aspirantů, důchodců, kteří před odchodem do důchodu pracovali v příspěvkové organizaci, a financování dalších potřeb. Hospodaření příspěvkové organizace podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele, účetnímu auditu. Finanční vztahy si znázorníme na příkladu vztahu PO k rozpočtu zřizovatele - obce. Schéma: Rozpočtové vztahy příspěvkové organizace k rozpočtu obce Orgán obce Rozpočet obce P V požadavky příspěvek event. odvod Rozpočet PO PO zajišťující veřejné statky Uživatelské poplatky poskytování statků uživatelé PO = příspěvková organizace, P = příjmy, V = výdaje. Daňové povinnosti příspěvkových organizací Příspěvkové organizace jsou poplatníkem i dalších daní, i když v řadě případů jsou od placení ze zákona o příslušné dani osvobozeny. Přesná specifikace je obsažena v příslušných daňových zákonech. Daňové zvýhodnění má proto své opodstatnění pouze ve vazbě na veřejně prospěšnou činnost. Má různé formy, například úpravy základu daně, osvobození části základu daně apod. Nicméně daňové zvýhodnění podnikatelských aktivit veřejnoprávních neziskových organizací (které nesouvisejí s jejich hlavním, neziskovým posláním) je předmětem také četných kritik ze strany soukromého ziskového sektoru. Hlavní směry kritiky se soustřeďují na to, že daňové zvýhodnění podnikatelských aktivit těchto neziskových organizací vytváří podmínky nerovné konkurence mezi neziskovými organizacemi a soukromými sektorem (ziskovými podniky). Proto jsou daňová osvobození, 14

15 výjimky ze zdanění, úlevy, podmínky na jejich získání přesně upraveny celostátně platnými daňovými zákony. S daňovým zvýhodněním souvisejí i daňové úlevy pro ty subjekty, kteří přispívají neziskovým organizacím včetně OS a PO svými finančními příspěvky a sponzorskými dary, a tím rozšiřují objem finančních prostředků, které mohou tyto organizace používat na financování veřejně prospěšných služeb v rámci vícezdrojového financování. I tím "odlehčují" veřejnému rozpočtu svého zřizovatele na jeho výdajové straně. Stát se tím zříká daní, resp. jejich části, které by jinak z těchto příspěvků vybral, resp. podle rozpočtového určení daní případně poskytl rozpočtům územní samosprávy, a poskytoval z nich dotace veřejnoprávním neziskovým organizacím. V ČR je v zákoně o daních z příjmů přesně specifikována výše darů, o které si pak poplatníci daně z příjmů mohou snížit základ své daně (tzn. nejde o neomezenou výši, což v praxi až zas tak moc nemotivuje podnikatele k poskytování vyšších sponzorských darů). Problém alokační efektivnosti v OS a PO Oba zákony o rozpočtových pravidlech velmi omezeně vytváří tlak na organizační složky a příspěvkové organizace, aby zvyšovaly alokační efektivnost, když hospodaří s rozpočtovými prostředky (a velmi často objemově značnými). Oba zákony se soustřeďují na zákaz -aby tyto veřejnoprávní organizace nepůjčovaly finanční prostředky jiným subjektům mimo veřejný sektor a aby také neručily za závazky jiných subjektů. To pozitivně ovlivňuje, resp. předchází vzniku alokační neefektivnosti z důvodu úhrady závazků jiných subjektů. K vyšší alokační efektivnosti by měla přispět i v zákonech zakotvená povinnost plánovat tvorbu a použití finančních prostředků nejenom v časovém horizontu jednoho rozpočtového období, ale i v rámci rozpočtového výhledu. Nicméně tlak na efektivní hospodaření, včetně hospodaření s majetkem je ve formulacích obou zákonů na velmi obecné úrovni. A právě v této oblasti je pole působnosti pro management a zejména finanční management a to jak na úrovni veřejné správy státní správy a územní samosprávy, tak na úrovni managementu v organizačních složkách a v příspěvkových organizacích. (Podle pravidla co zákon nezakazuje, to je dovoleno.) V organizačních složkách v příspěvkových organizacích ve veřejném sektoru na všech úrovních je velkým problémem dosažení efektivnosti při vynakládání finančních zdrojů, získávaných především z rozpočtové soustavy, které pocházejí především z daní na financování potřeb veřejného sektoru. Tendence k neefektivnosti je v podstatě jedním z hlavních projevů tzv. vládního selhání, tzn. v obecném ekonomickém smyslu selhání veřejné vlády na jednotlivých stupních, tzn. včetně úrovní územní samosprávy, a veřejné správy, která řídí a organizuje činnosti ve veřejném sektoru, řídí organizační složky a příspěvkové organizace. Efektivnost se v organizacích ve veřejném sektoru v širším pojetí praxe se pojímá jako výsledek vztahu mezi velikostí vstupů (nákladů) a velikosti výstupů (resp. výnosů). Ve veřejném sektoru objektivně působí tendence k neefektivnosti. To je ovlivněno tím, že v organizacích ve veřejném sektoru nepůsobí kategorie zisku, služby se neprodávají za tržní cenu, zatímco vstupy do veřejného sektoru se nakupují za tržní ceny. Často se projevují tendence k neefektivnosti, tendence k maximalizaci vstupů a k minimalizaci výstupů, tendence k maximalizaci požadavku na dotaci či příspěvek z rozpočtu zřizovatele, což zatěžuje výdajovou stranu rozpočtu zřizovatele. Problémem v organizacích ve veřejném sektoru je stále převažující - určující strana nabídky služeb nad poptávkou po službách ze strany obyvatelstva. Problémem je neexistující nebo 15

16 nekvalitní analýza poptávky obyvatelstva po konkrétním druhu služby, kterou daná organizace zajišťuje, většinou se neprovádí analýza preferencí obyvatelstva. Důsledkem je pak leckdy produkční neefektivnost. Ze strany zřizovatelů často chybí intenzivní tlak na snižování nákladů OS a PO. Může tedy snadno dojít k neefektivní alokaci zdrojů na produkci veřejných služeb. Problémem je hodnocení výstupů nabízeného množství a kvality služeb, často nedostatečná hodnotící kritéria efektivnosti. Neefektivnost ve veřejném sektoru významně ovlivňuje i nedostatečná kontrola v podmínkách nekonkrétního vlastníka (společenské vlastnictví). Svůj podíl na tom často má i neprofesionální úroveň kontroly, kvalita managementu ve veřejné správě. Zdrojem financování výstupů čistých veřejných statků jsou především vybírané daně (tzv. daňová cena), i když například za úkony veřejné správy jsou vybírány správní poplatky, zdrojem financování smíšených veřejných statků jsou především tzv. uživatelské poplatky jako modifikovaná cena, o jejíž výši nerozhoduje trh, ale politické vyjednávání ve volených orgánech, u většiny druhů smíšených veřejných statků na úrovni územní samosprávy. Uživatelský poplatek však v řadě případů nepokryje financování nákladů na služby, neboť může být konstruován tak, že nepokryje 100 % tzv. ekonomicky nutných nákladů na produkci smíšeného veřejného statku ale menší část nákladů a produkce smíšeného veřejného statku je pak dotována z veřejného rozpočtu té vládní úrovně, která smíšený statek zabezpečuje pro obyvatelstvo. Úkolem finančního managementu by mělo být propočíst orientační výši transakčních nákladů spojených se zjištěním, jaký podíl uživatelů konkrétního veřejného statku využívají sociálně slabší vrstvy obyvatel, které nemají dostatečnou platební schopnost uhradit uživatelský poplatek ve výši ekonomicky nutných nákladů, a proto jim poskytnout z rozpočtu obce či kraje (podle druhu veřejného statku) adresnou sociální výpomoc (nad rámec dávek státního sociálního zabezpečení v rámci veřejného pilíře), nebo propočíst míru alokační neefektivnosti při plošné dotaci na produkci smíšeného veřejného statku poskytovaného za nižší uživatelský poplatek a navrhnout efektivnější řešení. U smíšených veřejných statků musí volený orgán - většinou zastupitelstvo (obce, kraje jako zabezpečovatel) rozhodnout, jak vysoký uživatelský poplatek bude požadovat od obyvatelstva a zda uživatelský poplatek bude příjmem jeho rozpočtu, nebo přímo příjmem provozovatele veřejného statku. To ovlivní objem rozpočtu, a to jak příjmů tak výdajů. Finanční dopady zabezpečování veřejných statků do výdajů rozpočtu zřizovatele jsou tedy závislé na charakteru veřejných statků, na míře finanční účasti obyvatel - výši uživatelského poplatku a kam tento poplatek plyne. Můžeme to znázornit na příkladu obce. 16

17 Schéma Uživatelský poplatek je příjmem rozpočtu obce požadavky Orgán obce Provozovatel - podnik zajišťující P Rozpočet obce V faktury smíšené veřejné statky platby za odkup uživatelské poskytování poplatky uživatel statků Tato situace je spíše výjimečná. Většinou je uživatelský poplatek příjmem provozovatele služby. Schéma Uživatelský poplatek je příjmem provozovatele Orgán obce požadavky*) Podnik zajišťující P Rozpočet obce V dotace smíšení veřejné statky poskytování statků uživatelské poplatky P = příjmy, V = výdaje uživatel Vliv konkurenčního prostředí na alokační efektivnost Efektivnost veřejného sektoru by mělo ovlivňovat i vnější konkurenční prostředí (např. soukromé školství, soukromé zdravotnictví, soukromé sociální služby, resp. kvalita těchto služeb a způsob a výše finanční spoluúčasti uživatele služby na krytí nákladů), a tím může vytvářet tlak na zvýšení kvality a celkové efektivnosti v organizacích ve veřejném sektoru na všech úrovních. 17

18 Podobně může působit na zvýšení alokační efektivnosti i konkurenční prostředí uvnitř veřejného sektoru, tzn. mezi OS, mezi PO. Vytvářet konkurenční prostředí mezi organizacemi stejného druhu ve veřejném sektoru, resp. tam, kde je to možné a účelné, je úkolem veřejné správy, která řídí organizace ve veřejném sektoru. Alokační efektivnost může pozitivně ovlivnit optimalizace sítě neziskových organizací, zejména na úrovni lokálního a regionálního veřejného sektoru. Alokační neefektivnost však mohou ovlivňovat snahy řídícího managementu takové organizace na zachování existence dané organizace za každou cenu, dokonce i snahy o zvýšení prestiže organizace. Často je to spojeno s prosazováním maximálního objemu rozpočtu organizace bez ohledu na hospodárnost. Nicméně efektivnost znamená nejen hospodárnost, ale také užitečnost pro občana. Takže optimalizace sítě některých druhů veřejnoprávních organizací (např. základních škol) má jistě význam pro zvýšení hospodárnosti při vynakládání omezených prostředků rozpočtové soustavy, ale zároveň může snížit užitek uživatelům (dojíždění dětí do školy náklady na dopravu, ztráta času rodičů atd.). Tuto ztrátu užitku by pak měla vynahradit zvýšená kvalita vzdělání. Problémem je, jak vyhodnocovat, jak kontrolovat kvalitu výstupu. Podobně je tomu i v jiných službách. Efektivnost ve veřejném sektoru může pozitivně ovlivnit i možnost využití alternativních způsobů zabezpečování veřejných služeb. Předpokladem efektivní konkurence je právní prostředí, kvalitní zákony a další předpisy, které ji umožní. Konkurence vytváří tlak na organizaci ve veřejném sektoru na zlepšení kvality služeb, aby neklesl počet uživatelů (poptávka po jejích výstupech) a nezjistilo se, že organizace je už zbytečná a lze ji zrušit. Problém vhodných kritérií alokace Příjmy rozpočtové soustavy, které jsou rozhodujícím zdrojem financování veřejného sektoru jsou omezené. Velkým problémem je nalezení vhodného kritéria efektivní alokace veřejných prostředků na financování jednotlivých činností veřejného sektoru (resortů). V zemích EU je snaha najít vhodná kritéria alokace různé nákladové normy, normativy, výkonové ukazatele apod. Pro řadu druhů služeb se to již podařilo a kritéria, která vedou k vyšší hospodárnosti na vstupech do veřejného sektoru se využívají. Pro objektivizaci výdajů na veřejný sektor, a tedy i vstupů do veřejného sektoru (a nákladů), tzn. v rámci veřejnoprávních neziskových organizací se využívají různé metody a nástroje. Nejčastěji to jsou komparativní metody, založené na územní nebo institucionální komparaci nákladů na produkci konkrétních veřejných statků s cílem stanovit nákladový ukazatel (jako průměrný ukazatel). Využití těchto metod předpokládá správnou volbu komparativních veličin (aby měly stejný obsah), jejich vztahování ke stejné konstantě, provádění komparace ve větších statistických souborech organizací zajišťujících stejný druh veřejného statku, což je zpravidla problém v obcích, kde je malý statistický soubor, resp. jen jedna organizace daného druhu) a za delší časové řady a zvolit vhodnou metodu statistického zpracování. Významnou komparativní metodou je tzv. benchmarking (= měřit, poměřit). Benchmarking je metoda porovnávání nákladovosti služeb, kvality služeb, výkonnosti, ale i hospodaření a dalších procesů mezi obdobnými organizacemi ve veřejném sektoru na základě analýzy a systematického porovnávání s výkonem, nákladovostí, kvalitou atd. jiných organizací. Cílem je hledat nejlepší opatření v řízení pro budoucnost, která by umožnila zkvalitnit a zefektivnit činnost organizace ve veřejném sektoru. Předpokladem úspěšného využití této metody je aktivní přístup pracovníků a zejména manažerů organizace, týmová práce, vzájemné 18

19 poskytování informací mezi odbory a odděleními uvnitř veřejnoprávní organizace, ale tak mezi těmito organizace a zřizovatelem. Benchmarking se soustřeďuje na porovnávání řídících postupů mezi organizacemi ve veřejném sektoru, uvnitř organizace např. mezi nákladovými středisky (předpokladem je, že existují), ale i ve srovnání se soukromým sektorem, např. z hlediska výstupů podobnými soukromoprávními neziskovými organizacemi - tzv. high-level comparisons. Problémem může být zjistit od nich potřebné informace. Dále je to porovnávání výkonnosti měřené kvantitativními ukazateli, např. jednotkové náklady, pokud je možné stanovit náklady na jednotku výstupu služby, využití zdrojů, dostupnost služby apod. - tzv. performance benchmarking, porovnávání procesů a činností s využitím kvantitativních i kvalitativních ukazatelů (údajů) tzv. process benchmarking. Benchmarking je metodou převzatou (a to v určité modifikované formě) ze soukromého sektoru. Mezi typy benchmarkingu se standardně uvádějí interní benchmarking využívající se uvnitř organizace (např. ve veřejné správě) pro porovnání podobné činnosti např. rychlosti poskytnutí služby, kvality služby apod., dále finanční benchmarking jako metoda porovnání úrovně hospodaření uvnitř organizace, například u nákladových středisek (jsou-li zřízeny a podle nich evidovány náklady v účetnictví), ale soužící i k porovnání hospodaření mezi podobnými organizacemi (z hlediska náplně jejich činnosti), dále strategický benchmarking pro porovnání výkonnosti, základní strategie výkonnosti atd., dále funkční benchmarking pro porovnání procesů, například na základě průzkumu trhu apod. a konkurenční, např. při alternativním způsobu zabezpečování veřejné služby. Při využití benchmarkingu se jedná o výběr oblasti porovnání touto metodou a stanovení cíle porovnávání, formulace vhodných kvantitativních i kvalitativních ukazatelů využitelných pro porovnání, získání a zpracování potřebných informací (např. o kvalitě výstupu, o nákladovosti apod.) a jejich měření a porovnání vybranými ukazateli, vyhodnocení porovnání a přijetí opatření na zlepšení a jejich realizace, vyhodnocení opatření. Benchmarking umožňuje monitorovat a hodnotit dosahované výsledky, a to na základě srovnání kvantitativních a kvalitativních ukazatelů výkonnosti a hodnocení kvality služeb (s cílem jejího zlepšování v dalších obdobích) obdobných institucí či organizací ve veřejném sektoru k optimálním hodnotám. Tyto optimální hodnoty jsou zpravidla výsledkem srovnávacích analýz za určité období. Tato metoda je užitečná zejména v případech, kdy neexistuje celostátní standard určitého druhu veřejné služby, neexistují finanční normativy, finanční ukazatele apod. Benchmarking umožňuje prověřit (nebo vyvrátit) správnost využívaných metod, postupů a systémů v řídícím procesu i v oblasti veřejných služeb, umožňuje prověřit nákladovost služeb atd. Pro zvýšení alokační efektivnosti je významné využití metody výkonových norem, normativů a limitů, které vycházejí z kalkulace nákladů na jednotku výkonu ve veřejném sektoru. Předpokladem je přesné vedení účetních záznamů a možnost stanovit jednotku výkonu. Tyto metody lze využívat u hromadně produkovaných a spotřebovávaných veřejných statků, kdy by měly pomoci dosáhnout objektivizaci nákladů na produkci a spotřebu veřejných statků, a zároveň zaručit určitý standard (kvalitu). Při kalkulaci nákladů se využívá buď tzv. historická metoda opírající se o analýzu minulého vývoje nákladů (s využitím indexové metody) nebo metoda nulového základu, zejména u nově produkovaných služeb. K objektivizaci prostředků vynakládaných na financování veřejného sektoru může přispět i metoda nákladů a užitku. Některá, tzv. výkonová kritéria, vychází z kategorie užitku. Zatímco náklady je možné vždy kvantifikovat v peněžním vyjádření, u užitku tomu tak nemusí vždy být, neboť některé užitky jsou nepřímé, nehmotné apod. a pak je problém ho ocenit, problémem je stanovit např. stínovou cenu užitku. 19

20 Zvýšit alokační efektivnosti pomáhá i audit a kvalitní finanční kontrola, včetně vnitřního kontrolního systému. Určitým problémem je využívání pouze účetního auditu, který je snazší, a nikoli výkonnostního auditu, který by se zaměřil na hodnocení a porovnávání účinnosti výstupů u obdobných organizací, neboť je problémem volba vhodných kritérií. V neposlední řadě lze uvést i význam kvalitní občanské kontroly, spolupráce s veřejností při hodnocení výstupů. Je úspěšná jen tehdy, je-li vstřícnost a vůle na obou stranách na organizaci ve veřejném sektoru i na občanovi. To je pole působnosti informačního managementu a využití marketingových metod i v organizacích ve veřejném sektoru. Bohužel v naší praxi je obecně nechuť k zavádění jakýchkoliv norem, a to i v těch odvětvích veřejné spotřeby, kde by bylo možné stanovit jednotku výkonu, stanovit průměrné ukazatele nákladů či normy a jiná kritéria a instituce brání jejich zavedení. V mnoha organizacích by jistě ukázaly nehospodárnost na vstupech. Přitom s ohledem na omezené finanční prostředky v rozpočtové soustavě (a již chronickou deficitnost veřejných rozpočtů) je důležité i v našich podmínkách zabezpečovat potřebné veřejné statky (užitečné, preferované), a to maximálně hospodárně. Efektivnost investic ve veřejném sektoru a alokační efektivnost může významnou měrou ovlivnit management zabezpečování veřejných statků, který by měl zdůvodnit potřebu investice ve veřejnoprávní neziskové organizaci v organizační složce, v příspěvkové organizaci. Zabezpečování veřejných statků ve střednědobém a dlouhodobém horizontu často vyžaduje investice ve veřejném sektoru. Veřejná správa a volené orgány územní samosprávy musí zvážit, které projekty pro zabezpečování veřejných statků jsou oprávněné, poněvadž na ně budou muset schválit výdaje svého rozpočtu, a stanovit pořadí jejich postupné realizace, a to i podle jejich finanční náročnosti. Aby rozhodnutí volených orgánů bylo kvalitní, je nezbytné, aby výkonné orgány ve veřejné správě připravily kvalitní rozbory a potřebné podklady. Tím by se měl zabývat management zabezpečování veřejných služeb, nicméně musí při tom spolupracovat s finančním managementem. Měl by tedy i vyjít z rozboru, proč není možné zajistit budoucí rostoucí poptávku po daném veřejném statku alternativními způsoby jejich zajišťování a proč je nezbytná investice v dané organizaci ve veřejném sektoru. Investiční potřeby státu i územní samosprávy většinou převyšují možnosti jejich financování. Proto je nutné plánovat zdroje financování v rozpočtovém výhledu. Zejména na úrovni jednotlivých článků územní samosprávy je nutné vypracovat dlouhodobou strategii zabezpečení veřejných statků, včetně investiční strategie, a to na základě dlouhodobého rozboru hospodaření obce či kraje a preferencí občanů. Je-li zabezpečení veřejných statků podmíněno investicemi, z pohledu efektivnosti se musí posoudit cíl, požadovaný rozsah a kvalitu veřejného statku z dlouhodobého hlediska, požadovanou kapacita zařízení podle odhadu budoucího počtu uživatelů veřejného statku (tj. odhad budoucích poptávky po veřejném statku, např. s využitím moderních marketingových metod), možné varianty řešení a z nich navrhnout vybrat tu nejefektivnější variantu. Metody oceňování variant byly postupem času převzaty ze soukromého sektoru. Jejich hodnocení se však ve veřejném sektoru modifikuje. Nelze použít rozhodování ryze na základě budoucího zisku (jako je tomu v soukromém sektoru). Používají se jednokriteriální metody, v řadě případů však i vícekriteriální metody. Mezi jednokriteriální metody využívané ve veřejném sektoru můžeme zařadit metodu analýzy nákladů a výnosů (užitků), (cost-benefit analysis CBA). Tato metoda hodnotí důsledky 20

7.NNO A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE... 2 7.2. PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE... 7 7.2.2.HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ...

7.NNO A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE... 2 7.2. PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE... 7 7.2.2.HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ... Úvod do Kulturní politiky státu, regionu a oblasti 7.NNO A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE... 2 7.1. FORMY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ... 2 7.2.1.STATISTIKY... 3 7.2.1.STATISTIKY... 3 7.2. PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE...

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky. č Fondy účetní jednotky

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky. č Fondy účetní jednotky Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Více

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 Rozpočtová soustava ČR A) Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet, vč. Národního fondu Územní rozpočty Rozpočty příspěvkových organizací (netto)

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Více

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 VEŘEJNÝ SEKTOR Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, jeho smyslem je poskytování veřejných služeb, ve veřejném zájmu.

Více

S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE

S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE - a k t u a l i z o v a n é ú p l n é z n ě n í - Usnesením zastupitelstva kraje č. 351/03/ZK ze dne 18.11.2003 byl, v souladu s ustanovením 14 zákona č. 129/2000

Více

Pravidla doplňkové činnosti příspěvkových organizací, zřízených MČ P/7 na rok 2015

Pravidla doplňkové činnosti příspěvkových organizací, zřízených MČ P/7 na rok 2015 Příloha č. 8 k usnes. R MČ č. /15 z 2015, Z MČ č. /15 z.2015 Pravidla doplňkové činnosti příspěvkových organizací, zřízených MČ P/7 na rok 2015 1. Z důvodu lepšího využití všech svých hospodářských možností

Více

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Hospodaření Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (dále jen VVI ) se řídí 21 30 zákona č. 341/2005

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE Odbor finanční V Písku dne: 23.03.2016 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 07.04.2016 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Návrh na rozdělení hospodářského výsledku příspěvkových organizací za rok 2015 včetně rozboru

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

Organizační řád obce Nový Jáchymov

Organizační řád obce Nový Jáchymov Organizační řád obce Nový Jáchymov I. Úvodní ustanovení Organizační řád je součástí vnitřního a kontrolního systému obce, který řeší organizační vztahy mezi obcí, obecním úřadem a jeho jednotlivými pracovníky.

Více

Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000

Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000 Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000 Zastupitelstvo města Jičína schválilo na svém 21. zasedání dne 19.10.2009 s účinností od 1.11.2009 změnu čl. V-VII zřizovací listiny Základní umělecké

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2012

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2012 DOMOV SLUNEČNÍ DVŮR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 471 61 JESTŘEBÍ, IČ. 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov

Více

ROZVAHA. v plném rozsahu ke dni (v Kč s přesností na dvě desetinná místa) IČ Netto b

ROZVAHA. v plném rozsahu ke dni (v Kč s přesností na dvě desetinná místa) IČ Netto b Minimální závazný výčet informací podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA v plném rozsahu ke dni 312.2014 (v Kč s přesností na dvě desetinná místa) IČ 00380504 Název, sídlo,

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Příloha č. 4 ke statutu ČVUT PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Článek 1 Obecná ustanovení 1. V oblasti hospodaření se ČVUT řídí zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy ČVUT a příkazy

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 468 45 VELKÉ HAMRY 600 IČ: 712 200 03 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE - JITKA SEMENCOVÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov

Více

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Příloha č. 4 ke statutu ČVUT PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Článek 1 Obecná ustanovení 1. V oblasti hospodaření se ČVUT řídí zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy ČVUT a příkazy

Více

Metodický pokyn zřizovatele PK č. 2/2016

Metodický pokyn zřizovatele PK č. 2/2016 Metodický pokyn zřizovatele PK č. 2/2016 Postupy účtování o investičních a neinvestičních transferech a investičním příspěvku od zřizovatele Plzeňského kraje Tento metodický pokyn zřizovatele upravuje

Více

P ř í l o h a ZÁKLADNÍ

P ř í l o h a ZÁKLADNÍ : A1 Informace podle 7 odst 3 zákona (TEXT) Účetní jednotka nemá informaci o tom, že by byl porušen princip nepřetržitého trvání A2 Informace podle 7 odst 4 zákona (TEXT) V roce 2014 začala banka srážet

Více

6. Údaje rozpočtu po změnách se sledují průběžně (upravují se při každém rozpočtovém opatření).

6. Údaje rozpočtu po změnách se sledují průběžně (upravují se při každém rozpočtovém opatření). Příloha č. 5 k vyhlášce č. 535/2002 Sb. Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol, jimi zřízených organizačních složek státu a státních fondů (Fin 2-04U)

Více

Příloha č. 5 - Příloha ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k prosinec 2011

Příloha č. 5 - Příloha ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k prosinec 2011 A.10. Informace podle 4 odst. 8 písm. d) zákona Účet Dotace celkem na dlouhodobý majetek ze státního rozpočtu (z AÚ k účtu 403) 1 v tom: systémové dotace na dlouhodobý majetek 2 z toho na: výzkum a vývoj

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Rozvaha. STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY MĚSTSKÝ ÚŘAD ~ j

Rozvaha. STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY MĚSTSKÝ ÚŘAD ~ j MÚZO Praha, s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 03.02.2015 čas: 08.30 Rozvaha ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNĚ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ

Více

Příloha ZÁKLADNÍ. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha ZÁKLADNÍ. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. sestavená k 31.12.2013 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT) A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona (TEXT) sestavená

Více

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec Účetní uzávěrka str. 1 Obec ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Účetní závěrku upravuje zákon o účetnictví v 18 a definuje ji jako nedílný celek, který je tvořen 5 účetními výkazy rozvahou, výkazem zisku a ztráty (tj. výsledovkou),

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Směrná účtová osnova 2013 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software

Více

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace.

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace Majetek školy Škola se 1.1.2001 stala příspěvkovou organizací zřízenou

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014 DOMOV RASPENAVA, příspěvková organizace FUČÍKOVA 432, 464 01 Raspenava, IČO 71220089 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE: Pavel Chroust, Ředitel ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE V

Více

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2013 IČO: 00193771 Název: Služby sociální péče TEREZA, příspěvková organizace A.1. Informace podle 7

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014 DOMOV SLUNEČNÍ DVŮR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 471 61 JESTŘEBÍ, IČ. 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov

Více

Směrná účtová osnova. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek

Směrná účtová osnova. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Směrná účtová osnova Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

1 FU 304 Účetnictví státní správy a samosprávy. Účetnictví příspěvkových organizací. Účetnictví územních samosprávných celků

1 FU 304 Účetnictví státní správy a samosprávy. Účetnictví příspěvkových organizací. Účetnictví územních samosprávných celků 1 FU 304 Účetnictví státní správy a samosprávy Účetnictví příspěvkových organizací Účetnictví organizačních složek státu Účetnictví územních samosprávných celků doc. Ing. Štěpánka Nováková,CSc., garant

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany.

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany. Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany Vzdělávací cíl: Cílem tohoto tématu je seznámení studentů s problematikou financování

Více

I. Účetnictví organizačních složek státu. 1 Organizační složky státu

I. Účetnictví organizačních složek státu. 1 Organizační složky státu I. Účetnictví organizačních složek státu 1 Organizační složky státu Institucionální sféra veřejného sektoru se po realizované reformě na základě nových platných předpisů člení na státní správu, samosprávu

Více

R O Z P O Č E T N A R O K

R O Z P O Č E T N A R O K M Ě S T O K R U P K A R O Z P O Č E T N A R O K 2 0 1 4 Rozpočtu města Krupka na rok 2014 Zastupitelstvo města Krupka na svém zasedání dne 10. 03.2014 schválilo rozpočet města na rok 2014, který byl zpracován

Více

Směrná účtová osnova. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek

Směrná účtová osnova. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Příloha č. 7 Směrná účtová osnova Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 468 45 VELKÉ HAMRY 600 IČ: 712 200 03 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE - JITKA SEMENCOVÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE B/ VYHODNOCENÍ

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium

Více

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty Směrná účtová osnova Příloha č. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Mimorozpočtové prostředky zásady, realizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

MÚZO Praha, s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 10.09.2015 čas: 14.17 R o z v a h a ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI PŘÍSPĚVKOVÉ

Více

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2016 č. 831 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2018

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium

Více

OLÚ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

OLÚ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. vyhlášky PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název: Sídlo: Odborný léčebný ústav Jevíčko Jevíčko Právní forma: příspěvková organizace IČ: 009976 Předmět činnosti: zdravotnictví sestavená k 0 (v Kč, s přesností

Více

Město Lipník nad Bečvou. Zřizovací listina příspěvkové organizace

Město Lipník nad Bečvou. Zřizovací listina příspěvkové organizace Město Lipník nad Bečvou Zřizovací listina příspěvkové organizace Město Lipník nad Bečvou, IČ 00301493, vydává na základě usnesení Zastupitelstva města Lipník nad Bečvou č. 551 / 2009 - ZM 19 ze dne 22.

Více

Výkaz zisku a ztráty PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Výkaz zisku a ztráty PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Výkaz zisku a ztráty PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Mateřská škola Klatovy, Studentská 601, příspěvková organizace, Studentská 601, 339 01 Klatovy 1, Příspěvková organizace, IČ: 60610476 sestavená k 312013 (v

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Dolní Tošanovice, IČ 00576875 za rok 2014

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Dolní Tošanovice, IČ 00576875 za rok 2014 Elektronický podpis - 16.3.2015 KUMSX01GYKXT Certifikát autora podpisu : KRAJSKÝ ÚŘAD Jméno : Ing. Alexandra Klajmonová Vydal : PostSignum Qualified C... Platnost do : 30.7.2015 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor

Více

R O Z V A H A ( B I L A N C E )

R O Z V A H A ( B I L A N C E ) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2002 Sb. s účinností pro organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace R O Z V A H A ( B I L A N C E ) ( v tis. Kč na dvě desetinná

Více

Směrná účtová osnova pro PO - 2012

Směrná účtová osnova pro PO - 2012 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Směrná účtová osnova pro PO - 2012 Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015

Více

Seznam použitých zkratek: ÚT účtová třída účtová skupina. účetní jednotka SÚO směrná účtová osnova. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Seznam použitých zkratek: ÚT účtová třída účtová skupina. účetní jednotka SÚO směrná účtová osnova. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek Návrh převodového můstku dle vyhlášky č. 410 / 2009 Seznam použitých zkratek: ÚT účtová třída ÚS SÚ ÚJ účtová skupina syntetický účet účetní jednotka SÚO směrná účtová osnova Směrná účtová osnova 2009

Více

Použité účetní metody - účtování o zásobách způsobem A. Majetek je oceňován cenou pořízení

Použité účetní metody - účtování o zásobách způsobem A. Majetek je oceňován cenou pořízení Příloha A.1. - A.3. (ZÁKLADNÍ) Exportovat přílohu A.1. Exportovat přílohu A.2. Exportovat přílohu A.3. Účetní období: Dolní Kalná č.p. 7 položky Text položky A.1. 01 Informace podle 7 odst. 3 zákona Použité

Více

S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU. Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295

S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU. Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295 Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295 S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU Obec: Žernov Adresa: Žernov 112, 552 03 Česká Skalice Směrnici zpracoval: Kropáčková Jitka Směrnici schválil:

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná

Více

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 23. září 2015 č. 748

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 23. září 2015 č. 748 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. září 2015 č. 748 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2017

Více

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 13 / 2013 IČO: 71220020 Název: Domov důchodců Český Dub, příspěvková organizace A.1. Informace podle 7 odst.

Více

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE. sestavená k (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení:

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE. sestavená k (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Název: Sídlo: Odborný léčebný ústav Jevíčko Jevíčko Právní forma: IČ: příspěvková organizace 00193976 Předmět činnosti: zdravotnictví Číslo Název Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ

Více

Rozvaha PŘISPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Rozvaha PŘISPĚVKOVÉ ORGANIZACE Rozvaha PŘISPĚVKOVÉ ORGANIZACE List: 1 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. sestaveno k 312014 Číslo položky Syntetický účet 1 2 3 4 ÚČETNÍ OBDOBÍ BRUTTO KOREKCE NETTO MINULÉ AKTIVA CELKEM 3 664 384,17

Více

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Fondy příspěvkové organizace str. 1 PO Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Tvoří ho příspěvkové organizace a organizační složky státu. Územní samosprávné celky mohou tvořit sociální fond podle pravidel,

Více

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE sestavená k 312014 okamžik sestavení: 16.02015 AKTIVA A. Stálá aktiva Název I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. III. IV. CELKEM Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 012 Software

Více

Vyhodnocení závazných ukazatelů příspěvkové organizace za rok 2016 (v Kč) Plán odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku organizace v roce 2016 Položka Pořizovací cena Oprávky Zůstatková cena Roční

Více

Příloha ZÁKLADNÍ. sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení :

Příloha ZÁKLADNÍ. sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení : sestavená k 312014 A. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Účetní jednotka nemá informace o tom, že by byl porušen princip nepřetržitého trvání. A. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT) - náhrady

Více

Název nadřízeného orgánu: Název účetní jednotky: Zotavovna Pracov Sídlo: Radimovice u Želče 390 11 Radimovice u Želče Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti: ROZVAHA (BILANCE) organizačních

Více

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY PŘÍLOHA III USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

Více

Příloha č. 1 - Rozvaha ZÁKLADNí

Příloha č. 1 - Rozvaha ZÁKLADNí MÚZO Praha Sro - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 05032012 čas: 1034 Příloha č 1 - Rozvaha ZÁKLADNí IČO: 00057266 Název organizace: Národní filmový archiv Právní forma: příspěvková organizace Sídlo: Malešická

Více

PŘÍLOHA. Mateřská škola Hrubčice. Informace podle 7 odst. 5 zákona. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: Název:

PŘÍLOHA. Mateřská škola Hrubčice. Informace podle 7 odst. 5 zákona. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: Název: A.1. PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: 75021501 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Mateřská škola Hrubčice Účetní jednotka

Více

Rozvaha. MÚZO Praha. s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 31.01.2013 čas: 14. I I

Rozvaha. MÚZO Praha. s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 31.01.2013 čas: 14. I I MÚZO Praha. s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 31.01.2013 čas: 14. I I Rozvaha ORGANIZACNí SLOŽKY STÁTU ÚZEMNí SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCí, REGIONÁLNí RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI PŘíSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRAVIDEL HOSPODAŘENÍ VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 7. PROSINCE 2009

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRAVIDEL HOSPODAŘENÍ VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 7. PROSINCE 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 28. listopadu 2006

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Syntetický účet Hlavní činnost

Syntetický účet Hlavní činnost Účetní uzávěrka - řádná, sestavená k rozvahovému dni 31. prosince 2013 Název účetní jednotky Sídlo účetní jednotky ulice, čp Na Břehu 267 / 1a obec Praha 9 PSČ, pošta 190 00 Česká republika - Česká inspekce

Více

H-4 FINANČNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY ČÁST I.

H-4 FINANČNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY ČÁST I. H-4 FINANČNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY Česká lékárnická komora na základě usnesení IV. sjezdu České lékárnické komory a Organizačního řádu České lékárnické komory stanoví: ČÁST I. Základní ustanovení

Více

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ IČO: Název: Sídlo: A. 70286001 DOMOV PRO SENIORY Ludmírov čp. 2, 798 55 Ludmírov sestavený k 312012 Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Nenastává žádná změna. A. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)

Více

P1_RozvahaRO_zakladni.pdf

P1_RozvahaRO_zakladni.pdf P1_RozvahaRO_zakladni.pdf B. Číslo IV. 4. Dlouhodobé půjčky 4. Dlouhodobé pohledávky z ručení 6. Ostatní dlouhodobé pohledávky I. Zásoby 5. Termínované vklady dlouhodobé 6. Ostatní dlouhodobý finanční

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2009

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2009 DOMOV SLUNEČNÍ DVUR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 47161 JESTŘEBÍ, IČ: 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov

Více

A K T I V A. 3. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky (031) 16 Umělecká díla a předměty (032) 17 Stavby (021) 18 1 338 355,00 1 777 183,00

A K T I V A. 3. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky (031) 16 Umělecká díla a předměty (032) 17 Stavby (021) 18 1 338 355,00 1 777 183,00 Název nadřízeného orgánu: Obec Doudleby Název účetní jednotky: Základní škola a Mateřská škola Doudleby Sídlo: Doudleby 2 370 07 České Budějovice Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti:

Více

Příloha ZÁKLADNÍ. sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení :

Příloha ZÁKLADNÍ. sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení : sestavená k 312014 A. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Organizace pokračuje nepřetržitě ve své činnosti, nenastala skutečnost, která by jí zabraňovala v této činnosti. A. Informace podle 7 odst.

Více

Příloha ZÁKLADNÍ. Mateřská škola Nedakonice, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace, Nedakonice 236 předmět činnosti :, IČ :

Příloha ZÁKLADNÍ. Mateřská škola Nedakonice, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace, Nedakonice 236 předmět činnosti :, IČ : sestavená k 312014 A. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Účetní jednotka nemá informaci o sloučení nebo ukončení v roce 2015. Bude pokračovat ve své činnosti. A. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)

Více

Zápis o výsledku dílčího přezkoumání hospodaření obce Dolní Lomná, IČ v roce 2016

Zápis o výsledku dílčího přezkoumání hospodaření obce Dolní Lomná, IČ v roce 2016 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor podpory korporátního řízení a kontroly 28. října 117, 702 18 Ostrava KUMSX01ONYNO Čj.: MSK 113482/2016 Sp. zn.: KON/9553/2016/Sam 113.1 V10 Vyřizuje: Ing. Eliška

Více

PŘÍLOHA. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

PŘÍLOHA. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012 PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 13 / 2012 IČO: 855006 Název: Dětský Domov Semily,Semily,Nad Školami 480,příspěvková organizace Sestavená

Více

III. Příklady účtování příspěvkových organizací. 1 Dlouhodobý majetek

III. Příklady účtování příspěvkových organizací. 1 Dlouhodobý majetek III. Příklady účtování příspěvkových organizací 1 Dlouhodobý majetek Postupy účtování, způsoby oceňování a odpisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou uvedeny v Českém účetním stanardu č.

Více

ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava

ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava Čj.: MSK 55726/2012 Sp. zn.: Vyřizuje: Telefon: Fax: E-mail: Datum: KON/27349/20 ll/smy 113.1 V10 Mojmír

Více

ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ

ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Město Česká Skalice S M Ě R N I C E RADY MĚSTA ČESKÁ SKALICE č.4/2004 ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ - 1 - l. Úvod 1.1. Pro výkon vybraných činností, které jsou zpravidla neziskové a jejichž obsah, struktura

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 280 Z Á K O N České národní rady ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních

Více

ÚZEMNÍ ROZPOČTY. Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012

ÚZEMNÍ ROZPOČTY. Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012 ÚZEMNÍ ROZPOČTY Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012 Finanční systém na úrovni územní samosprávy Součást veřejné rozpočtové soustavy Obdobné principy jako u SR Dobrovolnost u řady oblastí (mimorozpočtové

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva financí. č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb

VYHLÁŠKA Ministerstva financí. č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb VYHLÁŠKA Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb ze dne 27. března 2002 Ministerstvo financí stanoví podle 48 odst. 6 a 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. září 2013 č. 729 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České

Více

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ sestavený k 312012 IČO: 71011196 Název: Mateřská škola Prosečné Sídlo: Prosečné čp. 37, 543 73 Prosečné A. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Účetní jednotka nemá informace o tom, že by byl porušen

Více

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC

PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC A.1. PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: 71220046 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona účetní metoda se nemění, organizace

Více

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Rozvaha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE AKTIVA A. Stálá aktiva Název I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. III. IV. CELKEM Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 012 Software 013 3. Ocenitelná práva 014 4. Povolenky na

Více

Město Česká Třebová. vydává Pravidla pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených Městem Česká Třebová.

Město Česká Třebová. vydává Pravidla pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených Městem Česká Třebová. Město Česká Třebová Město Česká Třebová na základě usnesení rady města č. 739 ze dne 27.06.2016, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

R O Z V A H A organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací

R O Z V A H A organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací Úč. ÚOPO 3 02 R O Z V A H A organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (V tisících Kč,h na 2 des. míst) Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Střední odborná

Více