FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Financial management of a non-profit organisation Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav KUTÁČEK, Ph.D. Autor: Bc. Jana DOLEŢALOVÁ, DiS. Brno, leden 2014

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2013/2014 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Program: Obor: Studijní směr: D O L E Ž A L O V Á Jana Hospodářská politika a správa Veřejná ekonomika a správa Veřejná ekonomika Název tématu: FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Financial management of a non-profit organisation Problémová oblast: Zásady pro vypracování Na problematiku financování neziskových organizací je nutno pohlíţet jako na problematiku typického vícezdrojového financování. Tyto organizace pro svoji činnost vyuţívají vlastní zdroje (příspěvky členů, výnosy z vlastní činnosti a pod.), sponzorské dary a dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce či od soukromých subjektů.. Skloubit dlouhodobou udrţitelnost neziskové organizace s touto variabilitou zdrojů není jednoduchý úkol a finanční řízení tak právem jen jednou z klíčových oblastí úspěšného managementu neziskových organizací. Cíl práce: Analyzovat klíčové aspekty finančního řízení neziskové organizace v jeho jednotlivých oblastech: rozpočtování, cash flow, fundraising, finanční kontroly. V obecné rovině i na příkladu vybrané neziskové organizace doporučit hlavní zásady úspěšného finančního řízení neziskových organizací. Postup práce a použité metody: Při zpracování diplomové práce bude provedena rešerše relevantní literatury. Zkušenosti z praxe budou sbírána pomocí řízených rozhovorů s finančními manaţery vybraných neziskových organizací.

3 U vybrané neziskové organizace bude provedena analýza jejího financování a uplatňovaných postupů finančního řízení, aby mohly být navrhnuty konkrétní zásady úspěšného finančního řízení dané organizace. Na základě získaných poznatků formuluji obecné zásady pro úspěšný finanční management neziskové organizace. Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Podle pokynů vedoucího práce stran Seznam odborné literatury: MATYÁŠ, Ondřej a Jakub STRÁNSKÝ. Controlling nevládních neziskových organizací. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav, Vladimír HYÁNEK, Simona ŠKARABELOVÁ, Růţena LUKÁŠOVÁ, Jiří WINKLER, Hana JURAJDOVÁ, Jarmila FOJTÍKOVÁ a Zuzana PROUZOVÁ. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Třetí. Praha: Ekopress, s.r.o., K Mostu 124, Praha 4, s. Není uvedeno. ISBN PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruţeních, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. STEJSKALOVÁ, Irena. Vyuţití účetnictví v řízení neziskových organizací:se zvláštním zřetelem na tvorbu a vyuţití rozpočtu v řízení. Vyd. 1. Praha: ASPI, s. ISBN HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Kutáček, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora : Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Jana Doleţalová Finanční řízení neziskové organizace Financial management of a non-profit organisation veřejné ekonomie Ing. Stanislav Kutáček, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Předmětem diplomové práce Finanční řízení neziskové organizace je nastínit základní aspekty finančního řízení, zejména fundraisingu neziskových organizací. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se finančního řízení. Praktická část se zabývá finančním řízením vybrané neziskové organizace, zejména fundraisingu. Annotation This diploma work Financial management of a non-profit organisation tries to sketch basic aspects of the financial management of non-profitable organisations, especially fundraising. In the theoretical part there are defined basic terms of the financial management and the practical part of the work deals with the financial management of a chosen non-profitable organisation, with focus on their fundraising. Klíčová slova Finanční řízení, rozpočet, fundraising, fundraisingové metody, plánování fundraisingu, kontrola fundraisingu Keywords Financial management, fundraising, fundraising methods, planning of fundraising, controlling in fundraising

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Finanční řízení neziskové organizace vypracovala samostatně pod vedením Ing. Stanislava Kutáčka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1. ledna 2014 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Stanislavu Kutáčkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Diakonii ČCE středisku v Myslibořicích za poskytnuté informace a konzultace.

7 OBSAH: ÚVOD FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Funkce finančního řízení neziskové organizace Proces finančního řízení v neziskové organizaci FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Rozpočet Proč sestavovat rozpočet Základní přístupy k tvorbě rozpočtu Delikátní rovnováha rozpočtu Druhy rozpočtů ZÍSKÁVÁNÍ ZDROJŮ ANEB FUNDRAISING Ukotvení fundraisingu v českém prostředí Role fundraisingu v neziskových organizacích Diverzifikace zdrojů Postavení a role fundraisingu v činnosti neziskové organizace Plánování fundraisingu Dlouhodobé a dílčí cíle ve fundraisingu Dlouhodobé cíle Dílčí krátkodobé cíle TESTOVÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A KONTROLA FUNDRAISINGU Měření efektivity fundraisingu Kontrola efektivity fundraisingu ŢIVOTNÍ CYKLUS FUNDRAISINGOVÝCH METOD METODY FUNDRAISINGU Individuální práce s dárcem Veřejná sbírka Grantové ţádosti a projekty... 30

8 6.3. Fundraising na místní úrovni Přímé oslovování poštou direct mail Inzerce Členské příspěvky Dotované akce Prodej Second hand Katalogový prodej Prodej vlastních produktů Draţba Příleţitostné akce CHARAKTERISTIKA DIAKONIE ČCE Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích Poskytované sociální sluţby Domov pro seniory Domov se zvláštním reţimem Domov pro osoby se zdravotním postiţením Odlehčovací sluţby ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FINANČNÍ ŘÍZENÍ DIAKONIE ČCE STŘEDISKA V MYSLIBOŘICÍCH Struktura zdrojů financování Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Cash flow Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích FUNDRAISING Rok Ţádosti o grant či dotaci Podpořené projekty Dary Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Rok

9 Ţádosti o grant či dotaci Podpořené projekty Dary Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Rok Ţádosti o grant či dotaci Podpořené projekty Dary Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Rok Ţádosti o grant či dotaci Podpořené projekty Dary Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Rok Ţádosti o grant či dotaci Podpořené projekty Dary Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu VYHODNOCENÍ FUNDRAISINGU Další moţné zdroje financování Další moţné navýšení zdrojů ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 83

10

11 ÚVOD Téma Finanční řízení neziskové organizace jsem si vybrala z důvodu, ţe pracuji v nestátní neziskové organizaci Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích a vedení této organizace mi poskytlo potřebné informace a podklady pro vypracování této diplomové práce. Tato organizace pro svoji činnost vyuţívá vlastní zdroje (příjmy od klientů za úhradu sluţeb), sponzorské dary a dotace ze státního rozpočtu (zejména dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR). Dlouhodobá udrţitelnost neziskové organizace, která poskytuje sociální sluţby, není jednoduchý úkol a finanční řízení je klíčovou oblastí. V mé diplomové práci se zaměřím na klíčové aspekty finančního řízení Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Chtěla bych prozkoumat teoretické zdroje k tématu finančního řízení, zejména fundraisingu neziskových organizací a po té na základě získaných poznatků analyzovat finanční hospodaření Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Mým cílem je této organizaci poskytnout zpětnou vazbu a doporučení pro budoucí práci, zejména bych se chtěla zaměřit na fundraising této nestátní neziskové organizace, a navrhnout případná zlepšení. Při zpracování diplomové práce provedu rešerši relevantní literatury. Zkušenosti z praxe budu sbírat pomocí řízených rozhovorů s finančními manaţery vybrané neziskové organizace. U vybrané neziskové organizace provedu analýzu jejího financování a uplatňovaných postupů finančního řízení, aby mohly být navrhnuty konkrétní zásady úspěšného finančního řízení dané organizace. Na základě získaných poznatků formuluji obecné zásady pro úspěšný finanční management neziskové organizace. V teoretické části mé práce, bych chtěla nastínit základní aspekty finančního řízení, jako je finanční plánování, rozpočet, základní přístupy k tvorbě rozpočtu, druhy rozpočtů, fundraising, diverzifikaci zdrojů, plánování fundraisingu, měření efektivity fundraisingu, kontrola efektivity fundraisingu, metody fundraisingu. Praktickou část zaměřím na fundraising Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Analyzuji úspěšnost získávání finančních prostředků jednotlivými metodami, zejména se jedná o finanční prostředky z dotačních titulů a darů. První kapitola se věnuje finančnímu řízení neziskové organizace. Druhá kapitola charakterizuje rozpočet a druhy rozpočtů. Třetí kapitola se zabývá fundraisingem. Čtvrtá kapitola je zaměřena na testování, vyhodnocování a kontrolu fundraisingu. Pátá kapitola se věnuje ţivotnímu cyklu fundraisingových metod. Šestá kapitola se zabývá fundraisingovými metodami. Sedmá kapitola 11

12 charakterizuje Diakonii ČCE a Diakonii ČCE středisko v Myslibořicích. Osmá kapitola se věnuje organizační struktuře Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Devátá kapitola se zabývá finančním řízením Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Desátá kapitola analyzuje fundraising Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. 12

13 1. FINANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Výsledkem finančního řízení musí být naprostá jistota v tom, že účetní výkazy věrně odpovídají skutečnosti, že je majetek chráněn, rizika zajištěná a firma má dostatek efektivně použitých prostředků. 1 V poslání neziskových organizací se o penězích nehovoří, ale i neziskové organizace existují v prostředí trţní ekonomiky a bez finančních prostředků by nemohly svou činnost vykonávat. Dárci (individuální dárci, sponzoři, nadace, stát) poskytují neziskovým organizacím finanční prostředky či jiné prostředky, neboť očekávají, ţe tyto organizace budou plnit určité společenské cíle. Lidé darují své finanční prostředky veřejnoprospěšným organizacím, kterým důvěřují. Důvěryhodnost je základním předpokladem neziskové organizace, aby mohla plnit své cíle. Finanční otevřenost výrazně přispívá k důvěryhodnosti. Finanční otevřenost je schopnost organizace prokázat, ţe finanční zdroje a majetek jsou pouţívány v souladu s cíli organizace Funkce finančního řízení neziskové organizace - Zdůrazňuje roli plánovacího procesu pro efektivní činnost organizace. - Napomůţe integraci všech plánovacích činností tím, ţe poskytuje celkový přehled o činnosti organizace. - Napomáhá týmové efektivní spolupráci. - Zajistí, aby nezisková organizace sehnala dostatek finančních prostředků, pro všechny naplánované činnosti. - Pomůţe předejít případné finanční ztrátě. - Sledování nákladů v průběhu období napomáhá omezit plýtvání finančními zdroji organizace. - Poskytuje určitou cestu, jak se vyrovnávat s neočekávanými událostmi jak na straně nákladů, tak i výnosů. - Poskytuje důleţitý zdroj informací o výkonnosti organizace (zejména pro vedení). - Zajišťuje evidenci potřebnou k dosaţení finanční průhlednosti. 3 1 KRYŠTŮFEK, Tomáš. Finanční řízení. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 3 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 13

14 1.2. Proces finančního řízení v neziskové organizaci První etapou je finanční plánování vytvoření organizačních rozpočtů na základě plánů činností na delší období. Součástí této etapy je i fundraising plán získávání prostředků pro činnost. Dále následuje období, kdy organizace shání prostředky pro činnost a hospodaří s nimi, v této fázi je důleţité účetnictví a operativní finanční řízení. Skončené období je nutné zhodnotit, nastává fáze sestavování výkazů a závěrečných zpráv pro donátory. Na základě tohoto zhodnocení můţe organizace přistoupit k plánování dalšího období a celý proces se opakuje. Tento popsaný postup je obecným modelem. 4 4 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 14

15 2. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Finanční plánování je první fází procesu finančního řízení, tato fáze je klíčová pro celou oblast managementu neziskových organizací. Bez plánování činnosti a zdrojů nemůţe fungovat efektivní a úspěšná nezisková organizace Rozpočet Rozpočet je základním nástrojem finančního plánování. Zjednodušeně lze říci, ţe rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřené v peněţních jednotkách. V rozpočtu neziskové organizace najdeme, kolik finančních prostředků bude potřebovat k zajištění své činnosti a z jakých zdrojů tyto prostředky hodlá získat. Rozpočet je velmi úzce navázán na strategické plánování celé organizace, neboť nejdříve nezisková organizace musí vědět, jaké činnosti hodlá provádět, a teprve poté můţe sestavovat rozpočet Proč sestavovat rozpočet - Vývoj organizace kaţdá nezisková organizace by měla mít jasně definované cíle, své poslání a v návaznosti na něj také svou politiku. Pomocí rozpočtu můţeme tyto cíle konkretizovat v jednotlivých činnostech a vyjádřit jejich hodnotu v peněţních jednotkách. - Plánování rozpočet je nedílnou součástí plánů činnosti neziskové organizace na určité období, vyjadřuje předpoklad, kolik finančních prostředků organizace získá, aby v daném období dosáhla plánovaných cílů. - Řízení a hodnocení činnosti organizace rozpočet slouţí k periodickému porovnávání předpokladů neziskové organizace se skutečností. Porovnávají se původní předpoklady a výstupy z účetní evidence organizace. Tento proces je základem finančního řízení organizace. Poskytuje informace, zda má daná nezisková organizace dostatek finančních prostředků pro činnost organizace. - Získávání prostředků (fundraising) rozpočet má velice důleţitou funkci v procesu získávání prostředků pro organizaci, neboť potenciálnímu dárci můţe velmi přesně ukázat, jak budou 5 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 6 Ibid. 15

16 svěřené prostředky vyuţity k zabezpečení cílů organizace. Reálně postavený rozpočet je základním předpokladem pro efektivní a úspěšný fundraising Základní přístupy k tvorbě rozpočtu Existují tři základní přístupy ke tvorbě organizačního rozpočtu na dané období. Prvním z nich je tvorba rozpočtu na základě výsledků organizace z minulých let. Při tvorbě rozpočtu se pokládají dané otázky: Kolik organizace utratila za danou činnost v předchozím období? Nastanou v příštím roce významné změny? Kolik utratí organizace na tuto činnost v následujícím roce. Tímto postupem nezisková organizace vytvoří celkový organizační rozpočet. Výhodou tohoto přístupu je relativní jednoduchost a menší pracnost. Nevýhody jsou následující: - časové zpoţdění ve chvíli, kdy nezisková organizace sestavuje rozpočet na další rok, organizace nezná ještě výsledky roku minulého; při plánování organizace vychází z roku předminulého, coţ můţe vést k tomu, ţe některé údaje jsou zastaralé a nevhodné jako podklady pro rozpočet, - výrazné změny pokud organizace výrazným způsobem mění svou činnost, lze údaje z minulých let pouţít je orientačně a musí se přizpůsobit prováděným změnám, - ideální stav pokud nezisková organizace bere výsledky minulých let jako podklady pro plánování roku příštího, předpokládá, ţe pracovala v minulosti ideálně a omezuje prostor pro kritické zhodnocení této práce a pro případné změny. Tento přístup k tvorbě rozpočtu lze pouţít v situaci, kdy je činnost organizace stabilizovaná a více méně z roku na rok neměnná. Další moţností je sestavit rozpočet organizace výhradně na základě plánu činnosti organizace na další období. Tento přístup nebere v potaz výsledky z minulých let. Na základě co nejkonkrétněji vyjádřeného a vyčísleného plánu činnosti organizace sestavuje rozpočet, ve kterém nezisková organizace oceňuje veškeré náklady a výnosy, které s sebou organizační činnost přinese. Tento přístup je pracnější a klade větší nároky na organizaci jako celek, neboť plánovacího procesu se musí účastnit všichni pracovníci organizace. Tím, ţe se dívá výhradně do budoucnosti, umoţňuje lépe reagovat na plánované změny. 7 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 16

17 Třetí přístup je kombinací obou předchozích. Ta část rozpočtu, která je relativně neměnná, je sestavena na základě výsledků minulého roku, s přihlédnutím k pravděpodobným změnám (např. inflaci). Nové činnosti nebo projekty, které se výrazně změní, jsou plánovány za pomoci druhého přístupu Delikátní rovnováha rozpočtu Jednou z otázek, kterými se zabývá vedení organizace při sestavování rozpočtu, je, zda má být rozpočet vyrovnaný, deficitní nebo počítající s přebytkem. Ideální rozpočet je vyrovnaný, všechny získané prostředky se investují do veřejně prospěšné činnosti a organizace nevytvoří ţádný přebytek či zisk. Z pohledu finančního plánování je zřejmé, ţe na neziskovou organizaci působí úplně stejné vnější podmínky jako na komerční firmu, existuje zde trh a konkurence. Nezisková organizace potřebuje vytvářet zisk, aby byla schopná přeţít a případně se rozvíjet v tomto prostředí. Zisk v daném smyslu můţe pocházet jak z podnikatelské činnosti, tak z darů. Nezisková organizace potřebuje zisk zejména z těchto důvodů: - Vlastní příjmy většina dárců poţaduje, aby do určitého projektu vloţila své vlastní prostředky a organizace, která je nositelem tohoto projektu. Tento přístup je správný, neboť tím nezisková organizace dokazuje, ţe danému projektu věří, stojí za ním, a ţe tento projekt je schopen určité existence i poté, co donátorova podpora skončí. - Vlastní kapitál je potřebný pro překlenutí období, kdy určitá činnost běţí a je potřeba ji financovat, ale podpora od dárce ještě nedorazila. Dalším případem je rozbíhání nového projektu, kdy organizace potřebuje určité prostředky, třeba jen na to, aby přesvědčila donátory, ţe daný projekt by měli podporovat. - Tvorba rezervního fondu i té nejlepší neziskové organizaci se můţe stát, ţe bude mít po určitou dobu nedostatek finančních prostředků na činnost. Zisk je jeden z mála zdrojů, který je moţno vyuţít k tvorbě rezervních fondů. - Investice zisk lze pouţít na investiční výdaje, na které se jiná podpora velmi těţce shání. Ze zisku lze také financovat investice do vybudování dalších zdrojů vlastních příjmů pro organizaci. 8 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 17

18 - Měření úspěšnosti zisk můţe být pouţit jako jeden z ukazatelů úspěšnosti organizace. Nezisková organizace by měla tento ukazatel pouţívat jen jako pomocný ukazatel a svoji úspěšnost by měla hodnotit zejména tím, jak se jí daří naplňovat své poslání. Z tohoto pohledu vyplývá, ţe zisk je normální ekonomická veličina, která má své nezastupitelné místo i v neziskové organizaci. Mnoho neziskových organizací pracujících v různých oblastech, které zisku mohou dosáhnout jen velmi těţce nebo vůbec Druhy rozpočtů Existují tři základní druhy rozpočtů, které lze vyuţívat ve finančním řízení neziskové organizace: - Programový rozpočet nejznámější a nejpouţívanější druh. Podle rozsahu činnosti dané organizace je rozdělen podle jednotlivých oblastí činnosti tzv. programů. Ukazuje na jedné straně předpokládané náklady k zabezpečení kaţdého jednotlivého programu organizace (včetně administrativní reţie) a na straně druhé předpokládané zdroje finančních prostředků na kaţdý jednotlivý program. Cílem je zachytit komplexně předpokládané výnosy a náklady v daném období nezávisle na skutečných finančních tocích. - Zdrojový rozpočet ukazuje v rozdělení (dle jednotlivých programů), z kterých finančních zdrojů bude nezisková organizace hradit vybrané druhy nákladů. V určité formě se tento druh pouţívá při získávání zdrojů na činnost organizace, neboť ukazuje komplexně a samostatně náklady a výnosy jednoho určitého programu. - Rozpočet finančních toků navazuje na programový rozpočet a upravuje jej vzhledem ke skutečným tokům finančních prostředků, které nastanou během rozpočtového období. Tento typ rozpočtu v podrobné měsíční či čtvrtletní formě je důleţitým nástrojem operativního finančního řízení PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 10 PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 18

19 3. ZÍSKÁVÁNÍ ZDROJŮ ANEB FUNDRAISING Samotný výraz fundraising se nepřekládá a představuje obor zahrnující různé metody a postupy, jak získávat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací. Fundraising není jen o získávání finančních prostředků potřebných k chodu organizace, v širším slova smyslu jde o získávání důvěry a s tím související stabilitu a trvalou udrţitelnost organizace Ukotvení fundraisingu v českém prostředí Ústředním pojmem, kterým je dobré při zkoumání fundraisingu začít, je filantropie, představující souhrn dobrovolných činností a chování, které vedou k vědomé podpoře jednotlivců, skupin, organizací za účelem vyšší kvality ţivota jednotlivce a společnosti. Filantropické aktivity aspirovaly nejen na řešení obecných problémů, ale i na identifikaci kritických míst společenského ţivota a jejich preventivní řešení (na konci 18. století byly zřizovány ústavy pro sirotky či pro padlé dívky, dále byly budovány vzdělávací instituty). Filantropie také podporuje ty aktivity, které jsou neověřené, experimentální, nesystémové, netradiční, které ruší případné dogma, otevírají společenský systém a jsou moţným potenciálem společenského rozvoje. Fenomén dárcovství vyrůstá z hluboce zakořeněných principů lidského chování a tvoří osu společenského souţití obecně. Pojmy spojené s dárcovstvím jako štědrost, solidarita, soucit, pohostinnost svůj konotát v průběhu let nezměnily, pouze se změnilo prostředí, společenské podmínky a oblast neziskového prostředí. K opětovnému rozvoji je třeba nejen dostatečné mnoţství ekonomicky silných subjektů produkujících zisk, jehoţ přebytek by mohl jít na dobročinné účely, ale především výchova k filantropii Role fundraisingu v neziskových organizacích Chce-li být nezisková organizace vnímána jako úspěšná, je pravděpodobné, ţe bude muset rozšiřovat a rozvíjet svou činnost (zlepšit nabízené sluţby, začít působit v dalších oblastech, regionech, provést výzkum, věnovat se kromě běţného poskytování sluţeb i kampaním ve prospěch veřejných zájmů, experimentovat, inovovat). To vše vyţaduje více zdrojů finančních zdrojů, které bude třeba sehnat. Nejlepší pro organizaci je mít co nejvíce diverzifikované zdroje, ze kterých získává prostředky na realizování všech svých činností. Řadu organizací však podporuje hlavní dárce, který poskytne většinu 11 HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 12 HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 19

20 potřebných prostředků (české neziskové organizace stále ještě podávají projekty k jednomu poskytovateli grantu ve více či méně stejné podobě), čímţ se organizace dostává do stavu závislosti, kdy jediná zamítnutá ţádost o příspěvek můţe vyvolat finanční krizi. Rozšíření fundraisingové základny o další dárce takovou závislost omezí. Fundraising se dotýká především toho, zda bude organizace ţivotaschopnou a stabilní organizací, která bude trvale udrţitelná. Diverzifikace zdrojů je proto více neţ vhodnou fundraisingovou strategií Diverzifikace zdrojů Charakteristiky pěti partnerů poskytujících prostředky: - Podniky a firmy jsou motivováni především podnikatelskými zájmy a dárcovství se pohybuje v oblasti filantropie a sponzorství. Většinou jsou ochotni přispět na nekontroverzní a bezpečná témata a doba podpory můţe být aţ na tři roky. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku zpravidla leţí na klíčové osobě. Bývá zde uplatňován i princip reciprocity. - Nadace a nadační fondy od těchto dárců nemůţe nezisková organizace očekávat hmotné dary, ale pouze finanční podporu. Mají vlastní politiku, dle které udělují prostředky, základem jsou však předem daná pravidla. U nadací a nadačních fondů je nutné se trefit do jejich priorit, kterými nejčastěji bývá řešení problémů a pomoc v nouzi. Pokud organizace zaujme nadaci, nadace je ochotná poskytnout organizaci prostředky aţ na pětileté období. U těchto prostředků není nutná nadměrná administrativa, nadace poţadují spíše upřímné zprávy o tom, ţe jejich prostředky opravdu pomáhají. V České republice existuje široká škála nadací. - Státní správa a samospráva největší byrokracie, vedená striktní politikou, často je nutno vypracovávat sloţité ţádosti a vyplňovat komplikované formuláře. Výhodou je ovšem poskytování široké škály prostředků. Výjimkou není ani zpětné financování projektů, kdy organizace získá prostředky aţ po ukončení projektu. Do takového projektu se mohou pustit neziskové organizace, které mají dostatečný kapitál, aby si mohly projekt předfinancovat samy. Tento trend je patrný zejména v oblasti Strukturálních fondů. Také je často poţadováno partnerství s jinými organizacemi či spolupráce s dalšími subjekty. - Jednotlivci zde je dárcovství závislé na filantropii. Jde o podporu dobré věci. Jedinci zřídka kdy očekávají protisluţbu. Většinou se jedná pouze o krátkodobou formu financování, jednorázový příspěvek, který ve většině případů bývá neplánovaný. Jednotlivci jsou zpravidla nejvíce ovlivněni osobou, která je ţádá, je proto vhodné nezapomínat na řádné proškolení a přípravu dobrovolníků či profesionálů, kteří s jednotlivci pracují. - Další organizace chovají se podobně jako jednotlivci a podle toho se také k nim musí chovat neziskové organizace. 13 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 20

21 Obecně tedy diverzifikace zdrojů hovoří o stabilitě projektu. Čím více zdrojů, tím více je projekt stabilnější. Pokud je financován pouze z jednoho zdroje a ten vyschne, projekt rázem končí. Proto je lépe získat více menších zdrojů, neţ jeden obrovský. 14 Někteří autoři tvrdí, ţe veřejné financování není součástí fundraisingu. Jelikoţ fundraisingové aktivity mají cíl získat doplňkový zdroj příjmů, ale nemají reprezentovat zdroj pravidelné podpory. Dotace od státu vytěsňují fundraising, protoţe soukromá charita je sniţována vládní podporou. To můţe mít dopad na finanční zdroje, protoţe vzrůst komerčních příjmů způsobuje sníţení dobrovolnické práce. 15 Výzkumu financování neziskových organizací provádělo občanské sdruţení Sipralis v roce 2003 a zúčastnilo se tohoto výzkumu čtyři sta padesát pět neziskových organizací z celé České republiky. Z výzkumu vyplynulo, ţe průměrná nezisková organizace nejvíce vyuţívá čtyři různé zdroje financování. Obecně platí, ţe čím větší rozpočet daná organizace má, tím je počet jejich zdrojů vyšší. Zatímco neziskové organizace se zaměřením na sociální oblast, zdraví člověka a volnočasové aktivity jsou vysoce závislé na orgánech státní správy. 16 Tabulka č. 1: Podíl finančních zdrojů na příjmech neziskových organizací Zdroj financování Podíl na celkových příjmech Státní správa (ministerstva, kraje, města, obce) 37,00% Příjmy z vlastní činnosti 20,00% Podnikatelé a obchodní firmy 11,00% Nadace a nadační fondy 10,00% Individuální dárci 7,00% Členské příspěvky 6,00% Veřejnost (anonymní sbírky) 2,00% Zahraniční zastupitelstva v ČR 2,00% Jiné zdroje 5,00% Zdroj: ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praga: Grada Publishing, 2011, s. 14 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 15 Gallagher, Damian; Gilmore, Audrey; Stolz, Alina. Journal of Strategic Marketing. Jun2012, Vol. 20 Issue 3, p p. 2 Diagrams. DOI: / X , Databáze: Business Source Complete 16 ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praga: Grada Publishing, 2011, s. 21

22 Rovněţ i organizace, kterou chci analyzovat - Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích (viz. Kapitola 9. Finanční řízení Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích), je také závislá na příjmech od státní správy, zejména na provozních dotacích od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Postavení a role fundraisingu v činnosti neziskové organizace Fundraising je nedílnou součástí finančního managementu, který zahrnuje dvě sloţky: finanční řízení a finanční plánování. Je nesmírně důleţitou součástí práce organizace a v mnohém rozhoduje o míře úspěchu organizace. Kaţdá organizace potřebuje k plnění předmětu činnosti finanční prostředky, aby uhradila náklady na projekt, připravila budoucí programy, aby zaplatila své zaměstnance a všechny další potřebné provozní náklady. Fundraising není jen o získávání prostředků potřebných k přeţití organizace v této chvíli. Dotýká se především toho, zda bude organizace ţivotaschopná, stabilní a trvale udrţitelná. Schéma č. 1: Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi NNO FUNDRAISING ADMINISTRATIVA FINANCE EVAULACE LIDSKÉ POSLÁNÍ MARKETING ZDROJE PUBLIC RELATIONS Zdroj: HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s Fundraising je jednou z podpůrných činností, které musí organizace vykonávat, byť se některým věnuje více a jiným velice málo. V centru tohoto schématu se nachází poslání organizace, okolo něj jsou nabaleny další činnosti, které musí organizace vykonávat, aby byla schopna toto poslání plnit. Fundraising má mnoho společného s marketingem a public relations. Public relations vytvářejí příznivé prostředí pro fungování organizace a její prosperitu. O stejné cíle se snaţí i fundraising 22

23 zajišťováním finančních prostředků. Dobré public relations je zásadní podmínkou úspěšného fundraisingu, dokáţe přilákat k tématu neziskové organizace pozornost potenciálních dárců. Public relations pomáhá téţ vymezit a definovat postavení organizace vůči ostatním neziskovým projektům, zabývajícím se podobnými tématy a upozorní na konkrétní specifika. Kvalitní public relations a fundraising nepřinese ţádné zázračné změny ze dne na den, ale můţe zajistit organizaci dlouhodobé přeţití. 17 Fundraising nemůţe být povaţován pouze jako ţádost o peníze. Fundraising je zaloţen na dárcích, kteří jsou filantropicky motivování podpořit danou organizaci. Dva základní přístupy k fundraisingu: - Transakční přístup: koncentrovaný na okamţitou finanční potřebu organizace, bez ukotvení ve strategickém plánu. - Strategický přístup: zakládá se na organizačních dlouhodobých plánech, které mohou těţit z efektivní spolupráce fundraisingových projektů a aktivit Plánování fundraisingu Kaţdá nezisková organizace by měla své fundraisingové aktivity plánovat z důvodu zajištění prostředků, včetně lidských zdrojů, pro realizaci svých cílů, rovněţ pro posílení stability a konkurence schopnosti neziskové organizace. Kritéria pro výběr potenciálního zdroje: - dosaţitelnost zdroje, - opakovatelnost podpory, - moţnost a forma plnění, - pouţitelnost zdroje. Dále je třeba se zaměřit na: - etickou přijatelnost zdroje, - lokalitu, ve které se projekt realizuje, - přitaţlivost tématu, - rozsah potřebných zdrojů, - vyuţití stávajících zdrojů, - případnou konkurenci, 17 HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 18 FUNDRAISING U KONTEKSTU STRATEŠKOG MARKETINGA: PREMA KONCEPTUALNOM MODELU. By: Čačija, Ljiljana Najev. Management: Journal of Contemporary Management Issues. Jun2013, Vol. 18 Issue 1, p p., Databáze: Business Source Complete 23

24 - omezení, vyplývající z právního typu organizace. 19 Důleţité je, aby si organizace zvolila vhodný cíl, kterého chce dosáhnout. Nezáleţí na velikosti cíle. Důleţité je zaměřit se na: - událost (vybrat vhodnou událost, kterou chcete oslovit budoucí dárce, můţe to být kulturní akce, golfový turnaj ), - výroční událost (při těchto akcích je mnoho zúčastněných, a lze zde dárce motivovat, aby obdarovávali organizaci pravidelně), - významný dar (významný dar darují jen někteří dárci a tento dar je podmíněn pověstí organizace), - dotace, - investiční činnost (renovací nebo koupí nového zařízení, lze docílit finanční úspory), - plánované dary (dary, které dárci plánují opakovaně darovat). 20 Nejlépe je zpracovat fundraisingový plán na základě strategického plánu organizace a v něm definovaného poslání. Na základě poslání lze udělat první selekci zdrojů. Základem strategického plánování fundraisingu je dlouhodobý plán, který přispěje k dosaţení záměrů a cílů organizace a umoţní provádět činnost, která k dosaţení cílů vede. Důleţitou částí ve strategickém plánování fundraisingu je poslání, které definuje, proč organizace existuje. Strategické plánování je proces, během něhoţ vzniká představa, jakým směrem by se měla organizace ve fundraisingu v budoucnu ubírat. Kroky strategického plánování: - Zpracovat přehled historie a současného stavu fundraisingu. - Ověřit platnosti stávajícího poslání. - Zpracovat situační analýzu fundraisingu analýza STEEP (nejdůleţitější vnější faktory), analýza SWOT (slabé a silné stránky) a finanční analýza. - Stanovit dlouhodobé cíle. - Vytvořit, vyhodnotit a zvolit strategii k dosaţení fundraisingových cílů ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 20 Voelz, Chris, Coaching Volleyball Apr/May2013, Vol. 30 Issue 3, p16 (English Abstract Available), Databáze: SPORTDiscus with Full Text 21 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 24

25 3.6. Dlouhodobé a dílčí cíle ve fundraisingu Pro fundraising je důleţitá analýza vnitřního a vnějšího prostředí, skladba příjmů a finančních potřeb. Tyto analýzy pomáhají určit směr fundraisingu, coţ by mělo odráţet celková strategická rozhodnutí, protoţe fundraising má zajistit potřebné zdroje pro pokrytí potřeb a plánů organizace. Plány a cíle lze rozdělit dle časového hlediska na: - dlouhodobý plán čeho by měla organizace dosáhnout v horizontu tří let (strategický plán), - dílčí plán čeho by měla organizace dosáhnout ročně Dlouhodobé cíle Strategický plán se sestavuje na dobu delší neţ jeden rok, strategický plán se odvíjí od povahy činnosti organizace. Dlouhodobé cíle ovlivňují stanovené priority jednotlivých poloţek, berou v potaz finanční potřeby a očekávání organizace a jsou v souladu s posláním a strategickým plánem organizace Dílčí krátkodobé cíle Na dlouhodobé cíle navazují dílčí (krátkodobé) cíle, které vyjadřují přesné očekávané výsledky v průběhu kratší doby, zpravidla jednoho roku. Vhodné je načasovat dílčí cíle v souladu s fiskálním rokem organizace. Dílčí cíle a aktivity musí mít SMART charakteristiku, coţ znamená, ţe jsou: - S specific/specifické, - M measurable/měřitelné, - A achievable/dosaţitelné, - R realistic/realistické, - T timed/načasované ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 23 Ibid. 25

26 4. TESTOVÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A KONTROLA FUNDRAISINGU Průběţná kontrola fundraisingu je nezbytná, dárci a členové správní rady by měli pravidelně kontrolovat a zkoumat výsledky a znát jejich opodstatnění. Kontrola fundraisingu se zabývá potřebou zajistit co nejvíce příjmů při vynaloţení co nejmenších nákladů. Ideální fundraisingová strategie by se měla skládat z aktivit, které budou z hlediska nákladů nejefektivnější. Důleţitým úkolem pro organizaci je zjistit, které fundraisingové metody se jeví jako nejefektivnější. Tím se dostáváme k testování, aby organizace zjistila, co je efektivnější vzhledem k nákladům. Organizace musí umět jednotlivé formy fundraisingu měřit a srovnávat jejich efektivitu Měření efektivity fundraisingu Pro měření efektivity fundraisingu lze pouţít několik ukazatelů, mezi nejvýznamnější ukazatel patří návratnost investice. Jde o podíl příjmů získaných konkrétním nápadem nebo fundraisingovou metodou a nákladů potřebných na realizaci. Do nákladů jsou zahrnuty všechny přímé výdaje na fundraising a rovněţ také čas organizace a odpovídající podíl provozních nákladů. Tímto organizace získá přesnou představu o tom, jakých nákladů je zapotřebí k získání určité částky. Čím je návratnost investice vyšší, tím je metoda lepší. Tento ukazatel do jisté míry závisí na organizaci a na jejím zaměření, kterému se věnuje. Dalším ukazatelem je ukazatel čistého příjmu, jde o částku, kterou ve skutečnosti fundraisingem organizace získá. Pokud se organizace zaměří jen na dosahování vysoké návratnosti investic, můţe se zdát, ţe zajistí jen nízké příjmy, i kdyţ budou získávány velmi efektivně. Naopak zaměření pouze na čistý příjem můţe vést k neefektivnosti a roční účetní uzávěrka ukáţe, ţe organizace má vysoké náklady na fundraising. Proto je účelné oba ukazatele kombinovat. Organizace, které tak vyhodnocují kaţdou sloţku svého fundraisingu, jsou schopny rozhodnout, jak efektivní jejich fundraising je, a jaká je cena příjmů získaného pro organizaci. Při velkých fundraisingových kampaních je vhodné vyuţít další dva ukazatele:procento odpovědi návratnost a průměrnou výši příspěvků. Ukazatel procento odpovědi návratnost se vyuţívá při hodnocení direct mailu, sbírkách a dalších fundraisingových metodách, kde je důleţité mít představu, kolik oslovených asi kladně zareaguje. Ukazatel procento odpovědi - návratnost se zjistí podílem počtu lidí, kteří zareagovali k počtu oslovených. Tento ukazatel pomáhá v rozhodnutí, zda zvolený 24 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 26

27 přístup je lepší neţ minule a pokud je procento odpovědi vyšší, získává organizace samozřejmě i více peněz. Úspěch také závisí i na výši částky, kterou kaţdý dárce poukáţe. Ta je ukazatelem průměrné výše příspěvku Kontrola efektivity fundraisingu Při kontrole efektivity fundraisingu jsou potřebné informace dvojího druhu reálný plán a rozpočet. U ukazatele reálného plánu těţištěm kontroly je zjištění, zda je plán naplňován, zda náklady odpovídají rozpočtu a zda částky, které se objevují na účtu organizace, odpovídají předpokládaným příjmům. Druhým ukazatelem je rozpočet a to jak pro náklady, tak pro plánované příjmy. Organizace by měla být velice opatrná při odhadech příjmů z nových fundraisingových metod, které ještě nevyzkoušela. Je vhodné nejprve zodpovědně promyslet, zda nebude lepší nejprve metodu otestovat, neţ do ní organizace investuje větší částku ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 26 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 27

28 5. ŽIVOTNÍ CYKLUS FUNDRAISINGOVÝCH METOD Úspěšnost kaţdé fundraisingové metody začíná od nuly v okamţiku, kdy s ní začínáme, poté dosahuje vrcholu, a pak opět upadá k nule. Cyklus prochází čtyřmi fázemi: uvedení, růst, zralost a nasycení (úpadek). - I. fáze uvedení První fází je uvedení nabídky na trh, to často vyţaduje obrovskou prvotní investici a zisk je přitom nulový nebo zanedbatelný. - II. fáze růst V této fázi dojde k rychlému růstu, jedná-li se o nový typ nabídky, a konkurence je malá. - III. fáze zralost Nabídka nejspíš začne naráţet na konkurenci, je moţné, ţe bude muset být sníţena cena, rozšířena reklama a propagace, čímţ se zvýší náklady. I kdyţ odbyt poroste, můţe dojít ke sníţení zisku. Bude jiţ dávat málo dárců, protoţe ti, kteří chtěli podpořit projekt, jiţ tak učinili. - IV. fáze nasycení (úpadek) Na trhu se objevuje ještě další konkurence, musí dojít ke sníţení cen, ale klesá i odbyt, marketingový produkt je staţen z trhu. Musí se buď dárce oslovit znovu a jinak, nejlépe s jiným projektem nebo musí být oslovena jiná potenciální skupina dárců. Ţivotní cyklus ve fundraisingu je pro organizaci důleţitý ve všech ohledech, protoţe utváří vědomí neustálé změny. To co jednou uspělo, velmi pravděpodobně napříště neuspěje ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 28

29 6. METODY FUNDRAISINGU Nejúčinnější fundraisingovou metodou je osobní práce s dárcem. Ovšem nejen osobním kontaktem s dárci získává prostředky neziskový sektor. Zejména v podmínkách české společnosti by prostřednictvím této metody nebyla většina organizací schopna financovat své aktivity. Proto jsou zde další metody, které jsou českými neziskovými organizacemi pouţívány daleko častěji. Metody fundraisingu se dělí na: - individuální práce s dárcem, - grantové ţádosti a projekty, - fundraising na místní úrovni. 28 Dále bych chtěla stručně definovat všechny fundraisingové metody Individuální práce s dárcem Individuálním dárcovstvím rozumíme získávání finančních prostředků od konkrétních osob, které známe a se kterými udrţujeme dlouhodobý kontakt. Rovněţ do této skupiny patří oslovování anonymních potenciálních dárců. Individuální dárcovství sniţuje závislost nestátních neziskových organizací na dotacích z veřejných zdrojů či z nadací Veřejná sbírka Veřejná sbírka je častý způsob získávání finančních prostředků v místní komunitě, bývá povaţována za velmi efektivní techniku. Veřejná sbírka má v zásadě základní a jednu specifickou formu: - dobrovolníci navštěvují domácnosti a tam vysvětlují účel sbírky, - dobrovolníci oslovují lidi na ulici, - na veřejných místech jsou umístěny pokladničky, do nichţ lidé vhazují peníze, - dárcovské SMS ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 29 HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 30 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 29

30 6.2. Grantové žádosti a projekty Granty jsou účelově určené příspěvky na předem stanovený účel, které poskytují jednak soukromé nadace a jednak správní či samosprávní instituce z veřejných rozpočtů. Pojem grant se uţívá v souvislosti s nadacemi, nadačními fondy a agenturami (soukromé zdroje). V případě ministerstev, obcí a krajů (veřejné zdroje) se setkáváme s pojmem dotace. Výhodou grantového fundraisingu je moţnost čerpat větší finanční částku na určité období či akci, moţnost plánování aktivit. Grant se můţe stát pravidelným zdrojem. Nevýhodou tohoto financování je omezení podporovaných aktivit představami dárce. Dalšími nevýhodami je dlouhý rozhodovací proces, účelové vázání prostředků a sloţitý proces vykazování Fundraising na místní úrovni Téměř kaţdá akce, kterou organizace pořádá, můţe slouţit jako prostředek, který dokáţe přinést finanční prostředky pro organizaci. Akce, od nichţ čeká organizace finanční profit, mohou být rozmanité a téměř jakkoli rozsáhlé. Všechny tyto akce mají společné to, ţe očekávají od cílové skupiny aktivní účast a ochotu finančně podpořit organizaci. Při přípravě akce je třeba definovat: - co je cílem akce, - kdo je cílová skupina organizace, - koho chce organizace akcí nebo aktivitou oslovit, - kdy a proč organizace chce akci organizovat, - jaká je tradice podobných podniků, - jaké má organizace zdroje (lidské, finanční) k organizování činnosti, - jaké podmínky musí organizace splnit, aby akci mohla uskutečnit. Poslední všeobecnou zásadou pro organizování fundraisingových akcí a aktivit by měla být výrazná snaha minimalizovat rizika, zejména finanční ztrátu, které lze docílit pomocí: - pojmenováním rizik a navrţením postupů, které pomohou těmto rizikům předcházet, - získáním co nejvíce sponzorů, - vytvořením organizační rady, 31 HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 30

31 - sniţováním nákladů akce, - efektivní propagací, - angaţováním celebrit, - snahou získat extra příjmy Přímé oslovování poštou direct mail Technika přímého oslovování poštou direct mail patří k nejdraţším, avšak v případě dobrého managementu, programového budování adresáře a dlouhodobého rozvíjení můţe zabezpečit pravidelný příjem organizace. Tuto metodu v současné době vyuţívá 50 % neziskových organizací. Metoda přímého oslovování poštou má tři hlavní prvky: příjemci, obsah dopisu a načasování, které je nutné spojit pro efektivní výsledek Inzerce Vyuţívá se v krizových situacích, jako jsou například sbírky na pomoc obětem ţivelné pohromy. Inzerát musí být uveřejněn v době, kdy téma a účel sbírky jsou publikovány na prvních stránkách novin a veřejnost o ně projevuje velký zájem. Důleţité je oslovit veřejnost v době, kdy lidé pociťují sounáleţitost s oběťmi a chtějí jim nějakým způsobem pomoci. Podmínkou úspěchu inzerátu je výběr vhodného media, v němţ bude uveřejněn. Charakteristikou inzerátu je stručnost a výstiţnost. Úspěch inzerce spočívá v: - načasování inzerátu, - umístění inzerátu, - výběr média pro inzerát, - formulace inzerátu Členské příspěvky Systém členství bývá povaţováno za efektivní prostředek zapojování veřejnosti do činnosti organizace a podpory cílů organizace. 32 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 33 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 34 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 31

32 Úspěch členské základny spočívá v: - efektivním managementu, - práce s členy, - databázi členů, - vděčnosti vyjádřené členům, - členském příspěvku, který je zapotřebí pravidelně platit a evidovat Dotované akce Jedná se o klasické sportovní, kulturní, společenské podniky nebo činy, s tím rozdílem, ţe účastník za kaţdou jednotku, v níţ se měří jeho výkon např. za kaţdý uběhnutý kilometr, namalovaný obraz atd., získává od svých fanoušků finanční obnos, který následně věnuje na předem určené veřejně prospěšné aktivity. Úspěch dotované akce spočívá v/ve: - výběru správné akce, - jasné identifikaci místa i času akce, - úředním povolení, - spolupráci s jinými organizacemi, - spolupráci s médii, - sponzorech, - poděkování všem zúčastněným za účast, ale i za částku, kterou akci podpořili, - další spolupráci, je vhodné zařadit všechny nové účastníky akce do adresáře organizace, pro další oslovení při organizování podobné akce Prodej Jeden z dalších běţných způsobů, jak můţe nezisková organizace získat finanční prostředky od místní komunity, je prodej různých předmětů a sluţeb Second hand V zahraničí je známý jako charity shop. V mnohých případech tyto obchody splňují i funkci informačního centra, kde mohou zájemci získat informace o organizaci. 35 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 36 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 37 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 32

33 Zboţí se dá rozdělit do tří kategorií: - pouţité oblečení a věci (biţuterie, knihy) od rozličných dárců, - předměty vyrobené klienty a dobrovolníky organizace (např. různé ruční práce), - zboţí, které poskytuje organizace (pohlednice, publikace) Katalogový prodej Prodej prostřednictvím katalogů vyuţívají zejména organizace, které své aktivity věnují podpoře malých podnikatelů a prodejem se obvykle snaţí pomáhat výrobcům z ekonomicky slabších zemí či regionů. Nejznámějším příkladem je UNICEF, který distribuuje katalog s nabídkou výrobků. Velice důleţité je zajistit kvalitu uvedených výrobků, dokonalou distribuci katalogu a efektivní vyřizování objednávek Prodej vlastních produktů Organizace se snaţí vytvářet své vlastní produkty, které kromě finančního přínosu plní také propagační funkci, protoţe jsou označeny logem organizace. Při výrobě výrobků, je důleţité být realistický v tom co si lidé koupí a jak velkou skupinu potenciálních kupujících můţe organizace očekávat Dražba Příleţitostná akce, která sympatizantům umoţňuje výrazně podpořit aktivity organizace. Není důleţitý draţený předmět, jako příleţitost, při níţ akce probíhá, ta určuje skupinu lidí, kteří se draţby zúčastní. Předmět draţby obvykle bývá symbolický a jeho hodnota nemusí být vysoká. Aby draţba byla úspěšná, potřebujeme dobrého licitátora, který dokáţe přesvědčit i ty, kteří o koupi ani neuvaţovali, protoţe je přesvědčí o tom, ţe koupí podpoří organizaci, která se stará o cíle, jeţ jsou jim sympatické Příležitostné akce Můţe se jednat o prodeje v období Vánoc, Velikonoc, letní trhy ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 39 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 40 Ibid. 41 Ibid. 42 Ibid. 33

34 7. CHARAKTERISTIKA DIAKONIE ČCE Na následujících stránkách vyuţiji poznatky získané studiem teorie k analýze Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích (dále jen Středisko). Zejména se zaměřím na fundraising této organizace. Budu vyhodnocovat úspěšnost pouţitých fundraisingových metod a pokusím se navrhnout zlepšení. Nejdříve charakterizuji Diakonii Českobratrskou církev evangelickou (dále jen Diakonie ČCE), která je druhou největší neziskovou organizací poskytující sociální sluţby v České republice. Pomáhá denně tisícům lidí v nepříznivých ţivotních situacích. Rovněţ provozuje sto deset zařízení po celé republice, organizuje humanitární pomoc v České republice (povodně) a rozvojovou pomoc v zahraničí. Diakonie ČCE je součástí mezinárodní platformy Eurodiakonie a má partnery po celém světě. Zřizovatelem je Českobratrská církev evangelická Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích Středisko bylo zaloţeno v roce 1991 jako jedno ze středisek Diakonie ČCE. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, jejíţ sluţby jsou poskytovány v památkově chráněném barokním zámku s přilehlým parkem a vodní nádrţí. Zaměřuje se zejména na poskytování sociálních sluţeb, celkem nabízí čtyři pobytové sociální sluţby: - domov pro seniory, - domov se zvláštním reţimem, - domov pro osoby se zdravotním postiţením, - odlehčovací sluţby. Dále středisko na základě registrace u ţivnostenského úřadu vykonává vedlejší hospodářskou činnost v oblastech: - hospodářství, - hostinská činnost, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, - obchodní činnost koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Diakonie ČCE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 44 Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích. [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

35 Poskytované sociální služby Sociální služba domov pro seniory Středisko formuluje poslání pro sociální sluţbu domov pro seniory takto: V klidném zámeckém prostředí Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích nabízíme nový domov seniorům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu či věku nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Kromě ubytování, celodenního stravování, pomoci s běžnými úkony péče o vlastní osobu a zprostředkování zdravotní péče nabízíme také volnočasové a zájmové aktivity, duchovní a pastorační péči. Důraz je kladen na podporu soběstačnosti, spolupráci s rodinou a zapojení do veřejného života v obci i mimo ni. 45 Cílovou skupinu tvoří pro sociální sluţbu domov pro seniory: Senioři od 65 let věku, kteří vlivem stáří, nemoci, ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami, ani s pomocí rodiny zajistit své životní potřeby Sociální služba domov se zvláštním režimem Středisko formuluje poslání pro sociální sluţbu domov se zvláštním reţimem takto: V klidném zámeckém prostředí Diakonie ČCE - střediska v Myslibořicích nabízíme nový domov lidem s demencí od 50 let věku, kteří vzhledem ke zdravotnímu stavu nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Kromě ubytování, stravování a sociálně - zdravotních služeb nabízíme také duchovní a pastorační péči. Důraz je kladen zejména na respektování zvláštních potřeb lidí s demencí, na zachování jejich bezpečnosti, udržení soběstačnosti a všech zachovaných schopností co nejdéle. 47 Cílovou skupinu tvoří pro sociální sluţbu domov se zvláštním reţimem: Lidé s demencí zejména s Alzheimerovou chorobou starší padesáti let, kteří vlivem své nemoci nejsou schopni se sami o sebe postarat Sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením Středisko formuluje poslání pro sociální sluţbu domov pro osoby se zdravotním postiţením takto: V klidném zámeckém prostředí Diakonie ČCE - střediska v Myslibořicích nabízíme lidem s mentálním a kombinovaným postižením od 35 let důstojnou náhradu za domácí prostředí, individuální podporu ve spokojeném zvládání života, nalézání možností osobní realizace a co nejvíce se přiblížit 45 PROCEDURÁLNÍ STANDARD KVALITIY Č. 1 Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích, vydán v Myslibořicích, platný od Ibid. 47 Ibid. 48 Ibid. 35

36 běžnému způsobu života s ohledem na jejich zvláštnosti. Kromě ubytování, stravování a sociálně - zdravotních služeb nabízíme také duchovní a pastorační péči. 49 Cílovou skupinu tvoří pro sociální sluţbu domov pro osoby se zdravotním postiţením: Lidé s mentálním a kombinovaným postižením od 35 let, kteří ve svém životě potřebují podporu a péči druhé osoby Sociální služba odlehčovací služby Středisko formuluje poslání pro sociální sluţbu odlehčovací sluţby takto: V klidném zámeckém prostředí Diakonie ČCE - střediska v Myslibořicích nabízíme seniorům a lidem s demencí od 50 let věku přechodně nový domov, a tím pomáháme řešit jejich nepříznivou osobní a rodinou situaci, se kterou si už sami neporadí. Kromě ubytování, stravování a sociálně - zdravotních služeb nabízíme také duchovní a pastorační péči. Přispíváme k udržení a zlepšení soběstačnosti, podporujeme spolupráci s rodinou a zapojení do veřejného života. 51 Cílovou skupinu tvoří pro sociální sluţbu odlehčovací sluţby: Senioři se starobním důchodem a lidé s demencí od padesáti let v nepříznivé osobní a rodinné situaci, se kterou si už sami neporadí PROCEDURÁLNÍ STANDARD KVALITIY Č. 1 Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích, vydán v Myslibořicích, platný od Ibid. 51 Ibid. 52 Ibid. 36

37 8. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Schéma č. 2: Organizační struktura Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z organizační struktury Střediska je jasně patrná provázanost se zakládající mateřskou organizací Diakonie ČCE. Jednotlivé orgány mají následující kompetence: - Synod je nejvyšší zákonodárné a řídící shromáţdění ( parlament ) Českobratrské církve evangelické, sloţený z volených poslanců jednotlivých seniorátů. - Správní rada Diakonie ČCE je statutárním orgánem Diakonie ČCE, která zodpovídá za činnost celé Diakonie ČCE. Jedná v záleţitostech vyhrazených do výhradní působnosti Správní rady Diakonie ČCE, vţdy prostřednictvím ředitele Diakonie ČCE, který je předsedou Správní rady Diakonie ČCE, a jejího dalšího člena. Hlavním úkolem Správní rady je zejména navrhovat a realizovat koncepci a strategická rozhodnutí. - Dozorčí rada Diakonie ČCE je kontrolním a poradním orgánem celé Diakonie ČCE, volená Synodem ČCE, kterému se ze své činnosti zodpovídá. Dbá především na zachování účelu, ke kterému byla Diakonie ČCE zřízena, a na uchování křesťanského charakteru organizace. Především kontroluje činnost Správní rady Diakonie ČCE a poskytuje jí zpětnou vazbu. 37

38 - Ředitel Diakonie ČCE je z titulu své funkce předsedou Správní rady Diakonie ČCE a realizuje tak rozhodnutí Správní rady Diakonie ČCE. Řídí samostatně kaţdodenní činnosti Diakonie ČCE (ředitelství), rozhoduje a jedná samostatně v kaţdodenních záleţitostech a záleţitostech do stanoveného finančního limitu. - Správní rada Střediska je statutárním orgánem Střediska, která zodpovídá za činnost Střediska, jedná jménem Střediska a rozhoduje o všech záleţitostech vyhrazených do působnosti Správní rady Střediska, především zodpovídá za nastavení základních mechanismů řízení, koncepci a činnosti Střediska. Jedná v záleţitostech vyhrazených do své výhradní působnosti, vţdy prostřednictvím svého předsedy, kterým je ředitel Střediska a jednoho dalšího člena Správní rady Střediska. Správní rada Střediska je podřízena Správní radě Diakonie ČCE, které se zodpovídá ze své činnosti. Správní rada Střediska je pětičlenná a je sloţena z předsedy, vedoucího ekonomického úseku, vedoucího pečovatelského úseku I., vedoucího pečovatelského úseku II. a vedoucího zdravotní péče. - Dozorčí rada Střediska je kontrolním a poradním orgánem Střediska, kterou volí sbor nebo sbory Českobratrské církve evangelické, s nimiţ je uzavřena smlouva o spolupráci. Dále sleduje činnost Střediska, rovněţ dbá na zachování účelu a křesťanského charakteru Střediska a podporuje spolupráci Střediska a partnerského sboru. Dozorčí radu Střediska tvoří devět členů, kteří jsou voleni VS ČCE v Třebíči na čtyři roky. - Ředitel Střediska je z titulu své funkce předsedou Správní rady Střediska a realizuje tak rozhodnutí Správní rady Střediska. Řídí samostatně kaţdodenní činnosti Střediska, rozhoduje a jedná samostatně v záleţitostech do stanoveného finančního limitu. Nadřízeným orgánem vůči řediteli Střediska je Správní rada Diakonie ČCE, která můţe k výkonu jednotlivých práv a povinností s tím spojených zmocnit vhodnou osobu. 53 Dále se Středisko člení na jednotlivé pracovní úseky, jako je úsek zdravotní péče, pečovatelský úsek 1., pečovatelský úsek 2., ekonomický úsek, úsek technického zabezpečení (prádelna, hospodářství a údrţba), úsek kuchyně a stravování. Ve Středisku v Myslibořicích pečuje sto zaměstnanců o sto třicet dva klientů. 53 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Diakonie ČCE, vydán v Praze 14. ledna

39 Pečovatelský úsek 1 poskytuje sociální sluţby: domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem, odlehčovací sluţby. Pečovatelský úsek 2 zajišťuje sociální sluţby: domov pro seniory a domov pro osoby se zdravotním postiţením. Úsek technického zabezpečení, kuchyně a stravování zajišťuje sluţby pečovatelskému úseku 1 a 2. 39

40 9. FINANČNÍ ŘÍZENÍ DIAKONIE ČCE STŘEDISKA V MYSLIBOŘICÍCH Středisko pouţívá programový rozpočet (viz. kapitola Základní přístupy k tvorbě rozpočtu), který je dělen na jednotlivé programy. Zejména je členěn podle poskytovaných sociálních sluţeb. Jednotlivé programy tvoří: domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem, domov pro zdravotně postiţené, odlehčovací sluţby a hospodářská činnost. Sestavováním rozpočtu se zabývá hlavní ekonom Střediska a kontrolu rozpočtu provádí ředitel Střediska. Takto vytvořený a zkontrolovaný rozpočet schvaluje Správní rada Střediska. Schválený rozpočet Správní radou Střediska schvaluje Správní rada Diakonie ČCE. Schválený rozpočet Střediska se dává na vědomí Dozorčí radě Střediska. Rozpočet Střediska aktualizuje hlavní ekonom třikrát ročně a kontrolu čerpání rozpočtu provádí kaţdý měsíc. Při sestavování rozpočtu je ekonom omezen předpokládanými příjmy. Limit pro samostatné rozhodování ředitele Střediska činí Kč Struktura zdrojů financování Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Financování sociálních sluţeb, jejichţ poskytovatelem je Středisko v Myslibořicích, prošlo zásadním vývojem. Přelomem se stal rok , kdy k vstoupil v platnost nový zákon č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, vydaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tento zákon změnil nejen systém financování, ale také např. rozdělení a kvalitu poskytování sociálních sluţeb nebo kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních sluţbách. Změny ve financování se týkaly zejména zavedení příspěvku na péči, který nahradil dřívější příspěvek při péči o osobu blízkou a který měl také částečně nahradit poskytování provozních dotací Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR GRMELOVÁ, Michela. Účetní systém vybrané neziskové organizace: The accounting system selected nonprofit organization. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Hana Jurajdová. 25 s. 40

41 Tabulka č. 2: Výnosy Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Výnosy v tis. Kč Trţby za vlastní výkony a za zboţí celkem z toho tržby za vlastní výrobky z toho tržby za prodej služeb Změna stavu vnitroorganizačních zásob celkem Rok Aktivace celkem Ostatní výnosy celkem Trţby z prodeje majetku, zúčt. rezerv a opravných poloţek celkem Přijaté příspěvky celkem z toho přijaté příspěvky (dary) Provozní dotace celkem Výnosy celkem Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů Výsledek hospodaření po zdanění Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Ze struktury výnosů vyplývá, ţe největším zdrojem příjmů pro Středisko jsou příjmy od klientů a zdravotních pojišťoven. Druhým významným příjmem jsou provozní dotace, z toho jasně vyplývá závislost této organizace na provozních dotacích, nejvýznamnější dotace na provoz poskytuje Středisku Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Ostatní příjmy potřebné na provoz jsou hrazeny z darů a nadačních příspěvků. Významným rokem, kdy byla získána rekordní výše daru, byl rok 2009, kdy dary činily tis. Kč, to bylo způsobeno dobrou spoluprací se stálými dárci. Naopak příjmy z prodeje sluţeb a výrobků (výrobky od klientů) jsou velice zanedbatelné, kromě roků 2010, kdy dosáhly tis. Kč a v roce 2011, kdy dosáhly nejvyšší částky tis. Kč. 41

42 Tabulka č. 3: Struktura nákladů Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Náklady v tis. Kč Rok Spotřebované nákupy celkem z toho spotřeba materiálu z toho spotřeba energie Sluţby celkem Osobní náklady celkem Daně a poplatky celkem Ostatní náklady celkem Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných poloţek celkem z toho odpisy dl. hmotného majetku z toho tvorba rezerv Poskytnuté příspěvky celkem Daň z příjmů celkem Dodatečné odvody daně z příjmů Náklady celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Ve výše uvedené tabulce je celkový přehled vývoje nákladů od roku 2008 do roku Mezi nejvýznamnější poloţku nákladů patří mzdové náklady, které byly nejniţší v roce 2008 a nejvyšší hodnotu dosahovaly v roce 2011 za sledované období pěti let. Druhou významnou nákladovou poloţkou jsou opravy a udrţování, tyto náklady byly nejvyšší v roce 2008 a 2009, z důvodu rozsáhle rekonstrukce střešní krytiny a budování nového oddělení sociální sluţby domov pro osoby se zdravotním postiţením. Třetí významný náklad tvoří spotřeba materiálu, u které nedochází k významným výkyvům v průběhu sledovaného období pěti let. To lze vysvětlit tím, ţe Středisko si sluţby, jako například úklid, zajišťuje samo. Následující tabulka jasně ukazuje na aktivech Střediska, ţe má největší poloţku u dlouhodobého majetku organizace. Odráţí se zde fakt, ţe tato organizace vlastní barokní zámek, ve kterém sídlí. Tato tabulka ukazuje, ţe dochází k zhodnocení dlouhodobého majetku, dochází k rekonstrukci budovy zámku. Z krátkodobého majetku je nejvýznamnější poloţka krátkodobý finanční majetek a pohledávky. 42

43 Tabulka č. 4: Aktiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Aktiva v tis. Kč Rok Dlouhodobý majetek celkem Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oprávky k dlouhodobému majetku Krátkodobý majetek celkem Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Jiná aktiva AKTIVA CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z vlastních zdrojů jasně vyplývá, ţe významnou poloţkou je vlastní jmění, největší podíl na této poloţce má budova barokního zámku, kterou má Středisko ve vlastnictví. Zde lze komentovat nízkou zadluţenost organizace. Výsledek hospodaření je velice zanedbatelná poloţka, která minimálně navyšuje vlastní zdroje, dokonce v roce 2010 vznikla ztráta ve výši Kč, která není významnou, ale ukazuje, jakou hrozbu pro Středisko tvoří závislost na provozních dotacích. Tabulka č. 5: Pasiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Pasiva v tis. Kč Rok Vlastní zdroje celkem Jmění Výsledek hospodaření Cizí zdroje celkem Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Jiná pasiva PASIVA CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 43

44 Graf č. 1: Aktiva a pasiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z tohoto grafu vyplývá, ţe z aktiv je nejvýznamnější poloţkou dlouhodobý majetek, a z poloţky pasiv je jasné, ţe tento dlouhodobý majetek patří do jmění Střediska. Cizí zdroje, jsou zanedbatelné, rovněţ jako krátkodobý majetek. Výsledek hospodaření nemá vliv na organizaci, neboť je minimální, protoţe Středisko je nezisková organizace, jak jiţ vyplývá ze statutu nezisková. Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích je církevní právnická osoba, která není zaloţena za účelem dosahování zisku. Středisko má oddělenou hlavní činnost a vedlejší činnost. Za hlavní činnost jsou povaţovány poskytované sociální sluţby: domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem, domov pro osoby se zdravotním postiţením a odlehčovací sluţby. Jako vedlejší činnost Střediska má zřízenou hospodářskou činnost (pronájem společenských prostorů, pronájem bytů zaměstnancům, hostinská činnost, stravování, údrţba, hospodářství ), která vytváří zisk, slouţící pro navýšení příjmů pro hlavní činnost. 44

45 Tabulka č. 6: Analýza finanční stability Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Ukazatel Podíl vlastních zdrojů na aktivech 92 % 89 % 92 % 95 % 94 % Ukazatel věřitelského rizika 8 % 11 % 8 % 5 % 0 % Míra zadluţenosti 9% 13% 9% 5 % 0 % Likvidita prvního stupně 1,36 1,35 0,67 1,44 1,38 Likvidita druhého stupně 2,65 2,21 1,45 1,86 2,11 Likvidita třetího stupně 2,73 2,12 1,38 1,80 2,09 Dlouhodobá zadluţenost Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Podíl vlastních zdrojů na aktivech neboli koeficient samofinancováni (= vlastní zdroje / aktiva) nám udává do jaké míry je Středisko schopno pokrýt svůj majetek vlastními zdroji, vzrůstající tendence tohoto ukazatele ukazuje upevnění stability podniku. Podíl vlastních zdrojů na aktivech se pohybuje do 95%, coţ ukazuje, ţe 95 % majetku je kryto z vlastních zdrojů. Ukazatel věřitelského rizika (= cizí zdroje / aktiva) udává, kolik majetku Střediska je pokryto cizími zdroji, celkovou zadluţenost organizace. Tento ukazatel udává, ţe Středisko je velmi málo zadluţené, maximální zadluţenost byla v roce 2009, kdy činila 11%, v roce 2012 má tento ukazatel nulovou hodnotu. Ukazatel míry zadluţenosti (= vlastní zdroje/cizí zdroje) udává podíl mezi vlastními a cizími zdroji Střediska, tento podíl je nejvyšší v roce 2009 a to ve výši 11%. Likvidita prvního stupně neboli okamţitá (pohotová) likvidita (= pohotové platební prostředky/krátkodobé závazky), tento ukazatel ukazuje momentální schopnost splatit závazky Střediska, doporučovaná hodnota je od 0,9 do 1,1. Tento ukazatel má Středisko poměrně vysoký, dokonce v roce 2011 dosahovala tato hodnota 1,44. Likvidita druhého stupně neboli běţná likvidita (= (krátkodobé pohledávky + finanční majetek)/krátkodobé závazky), tento ukazatel přesahuje hodnotu 1, proto je Středisko schopné uhradit závazky, aniţ by tato organizace musela prodávat zásoby či jiný majetek. Doporučená hodnota je od 1 do 1,5. Likvidita třetího stupně neboli celková likvidita (= oběţná aktiva/krátkodobé závazky), udává vztah oběţných prostředků ke krátkodobým závazkům Střediska. Protoţe tento ukazatel je vyšší neţ 1,5 (kromě roku 2009), je Středisko schopné dostát všem svým závazkům. 45

46 Dlouhodobá zadluţenost (= dlouhodobé závazky/aktiva) by neměla být vyšší neţ ukazatel věřitelského rizika, coţ Středisko splňuje, dokonce má tato organizace nulovou dlouhodobou zadluţenost Cash flow Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Účelem analýzy peněţní toků (cash flow) je objasnit hlavní faktory, které ovlivňují příjem, výdej hotovosti a z toho plynoucí stav hotovosti k určitému okamţiku. Cash flow je toková veličina vyjadřující rozdíl přítoku a odtoku hotovosti. Cash flow z provozní činnosti je odrazem aktiv ovlivňující tvorbu čistého zisku. Další sloţku tvoří odpisy, které tvoří finanční zdroje, jedná se o fiktivní náklad, se kterým nejsou spojeny výdaje. Výše cash flow je ovlivněna změnami pracovního kapitálu (zásoby, pohledávky, závazky) a časové rozlišení nákladů a výnosů. Cash flow z investiční činnosti zahrnuje aktivity, které souvisejí s pohybem investičních aktiv. Cash flow je dán hlavně pohybem fixních aktiv (prodej, koupě dlouhodobého majetku) a transakcemi na investičním (dlouhodobém) trhu. Cash flow z finanční činnosti zahrnuje všechny finanční transakce s věřiteli finančních prostředků (střednědobé, krátkodobé půjčky, splátky úvěrů). Analýza cash flow můţe být prováděna přímou nebo nepřímou metodou. Přímá metoda znamená provést totální bilanci všech příjmů a výdajů, přičemţ cash flow se určí jako rozdíl. Nepřímá metoda určuje cash flow jako součet čistého zisku po zdanění, odpisů za dané období a přírůstků/úbytků příslušných poloţek aktiv a pasiv oproti počátečnímu stavu. 56 Pro sestavení analýzy cash flow Střediska jsem pouţila nepřímou metodu, pouţila jsem podklady z rozvahy Střediska. 55 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s. 56 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s. 46

47 Tabulka č. 7: Cash flow Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Položka v tis. Kč Rok Čistý zisk Odpisy Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu kr. závazků Cash flow z provozní činnosti Přírůstek dl. aktiv (investice) Cash flow z investiční činnosti Změna bankovních úvěrů Změna nerozděleného zisku Cash flow z finanční činnosti Cash flow celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Cash flow z provozní činnosti je záporný v roce 2008, coţ je způsobeno poklesem změny zásob, poklesem stavu pohledávek a sníţením krátkodobých závazků. Nejvyšší finanční tok z provozní činnosti byl v roce 2009, kdy činil Kč. Cash flow z investiční činnosti byl nejvyšší v roce 2012, který byl ve výši Kč. Cash flow z finanční činnosti byl kladný pouze v roce Rovněţ cash flow celkem byl nejvyšší v roce 2012 a byl ve výši Kč. 47

48 10. FUNDRAISING Fundraising ve zkoumané organizaci spadá pod ekonomický úsek. Fundraisingové oddělení funguje v této organizaci velice krátkou dobu. Ekonomický úsek ţádá od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR provozní dotace a od Úřadu práce dotace na společensky účelná místa. Fundraising se zabývá získáváním dalších zdrojů pro financování Střediska. Fundraisingové oddělení Střediska pouţívá zejména tyto fundraisingové metody: individuální práci s dárcem, grantové ţádosti a projekty, fundraising na místní úrovni. Fundraisingové oddělení Střediska nejvíce vyuţívá grantové ţádosti a projekty. Tato organizace při individuální práci s dárci nevyuţívá veřejné sbírky. Fundraisingové oddělení Střediska z fundraisingových metod na místní úrovni, vyuţívá zejména: oslovovací dopisy, prodej výrobků (výrobky vyrobené klienty Střediska), příleţitostné akce (Vánoční a Velikonoční prodej výrobků od klientů). Fundraisingové aktivity lze zaměřit na získávání finančních prostředků od soukromého sektoru, státního sektoru a od fyzických osob. Středisko je závislé na financování své činnosti na dotačních titulech z veřejného sektoru, zejména od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Domnívám se, ţe Středisko má bohuţel transakční přístup k fundraisingu (viz. kapitola 3.5. Plánování fundraisingu). Rovněţ i fundraisingové oddělení Střediska plánuje fundraising, ale pouze se soustředí na plánování získávání finančních prostředků prostřednictvím darů a grantových ţádostí či dotačních titulů. Nesoustředí se na plánování pouţití fundraisingových metod. U kontroly efektivity fundraisingu se fundraisingové oddělení Střediska soustřední pouze na výši získaných finančních prostředků v daném roce. A zda tyto finance pocházely z dotací, grantu nebo z darů. Fundraisingové oddělení vyhodnocuje svou činnost vţdy za období jednoho roku. Úspěšnost dotačních titulů a grantů je vyhodnocována podle období, kdy došlo k uznání grantu či dotace a došlo k čerpání finančních prostředků, coţ vede ke zkreslení výsledků fundraisingu, neboť dochází k míchání ţádostí o grant či dotaci a podpořených grantů či dotací z minulých let. Zkreslení se projevuje ve finančním plánování, zejména v provozním rozpočtu Střediska (viz. přílohy č ). Nesrovnalosti se projevují ve výkazu zisku a ztráty Střediska (viz. přílohy č. 2, 4, 6, 8, 10). 48

49 Proto jsem získané podklady o jednotlivých grantech a dotačních titulech rozřadila podle roku, kdy o ně bylo poţádáno a pokud byly čerpány finanční prostředky z daného finančního titulu, zařadila jsem tento dotační program či grant do podpořených projektů, abych mohla vyhodnotit procento úspěšnosti. Fundraisingové oddělení Střediska si kaţdoročně stanovuje plán získávání finančních prostředků prostřednictvím darů, neplánuje počet získaných dárců, ani jaké metody pouţije, pouze se soustředí na získání určitého objemu finančních prostředků. Navrhovala bych v rámci fundraisingových činností Střediska se zaměřit na sledování nákladů na 1 Kč daru a dotace. Podle mého názoru se jedná o velmi důleţitý ukazatel, který ukazuje, která činnost je rentabilnější a zda se má fundraisingové oddělení této činnosti věnovat. Pokud tento ukazatel přesáhne 1 Kč nákladů na 1 Kč daru / dotace je to jasný signál, aby se fundraisingové oddělení zaměřilo na jiný zdroj příjmů. Na získání celkových nákladů na fundraising jsem za pomoci hlavní ekonomky Střediska stanovila náklady na energii ve výši Kč a náklady za materiál Kč. Pro získání mzdových nákladů jsem pomocí průměrné mzdy a počtu osob, které pracovaly ve fundraisingovém oddělení získala celkovou sumu vyplacených mezd. Mzdy jsem navýšila o zaplacené sociální a zdravotní pojištění, které organizace odvádí. Zmíněné náklady jsem sečetla a pro získání nákladů na dary jsem je vynásobila koeficientem 0,33. Pro získání nákladů pro dotace či granty jsem celkovou sumu nákladů vynásobila koeficientem 0,67. Zmíněné koeficienty jsem získala dle časové náročnosti týkajících se ţádostí o grant či dotaci (2/3 fundraisingové aktivity) a práce s dárci (1/3 fundraisingové aktivity). 49

50 10.1. Rok Žádosti o grant či dotaci V roce 2008 Středisko poţádalo v devíti dotačních titulech či grantech o finanční prostředky ve výši Kč s výjimkou provozních dotací. Tabulka č. 8: Žádosti o grant v roce 2008 ŽÁDOSTI O GRANT Kč Projekt vzdělávání OP LZZ OPŢ Laguna OPŢ Park Siemens - fond pomoci Projekt ROP Adventní koncerty ČT Nadace partnerství Nadace Vodafone Nadace Veselý senior SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 50

51 Podpořené projekty Středisko uspělo v pěti dotačních titulech či grantech a podařilo se získat finanční prostředky ve výši Kč. Tabulka č. 9: Podpořené projekty v roce 2008 PODPOŘENÉ PROJEKTY Kč Projekt ROP Siemens - fond pomoci OPŢ Laguna OPŢ Park Adventní koncerty ČT SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Středisko v roce 2008 poţádalo v devíti dotačních titulech a grantech o finanční příspěvky ve výši Kč, průměrná výše dotace a grantu, o které ţádalo Středisko, činila Kč. Pouze pět projektů bylo úspěšných a tyto projekty pomohly získat Středisku finanční prostředky ve výši Kč, průměrná výše získané dotace/grantu byla Kč. Fundraisingové oddělení Střediska uspělo v 89,26 % dotačních titulech či grantech. Náklad na získání 1 Kč dotace či grantu činila 0,025 Kč. 51

52 Dary Fundraisingové oddělení Střediska si stanovilo plán získání finančních prostředků ve výši Kč za pomocí darů. Tabulka č. 10: Získané dary v roce 2008 DARY Kč PLÁN SKUTEČNOST Finanční PO Finanční FO Věcné dary Dary sluţbou Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2008 obdarovalo Středisko celkem sto dvacet šest dárců. Podařilo se získat finanční prostředky v objemu Kč, přičemţ průměrná výše daru činila Kč. Nejpočetnější skupinou dárců byly fyzické osoby, Středisko získalo Kč od sedmdesáti tří dárců. Průměrný dar od jedné fyzické osoby činil 3 832,90 Kč. Od právnických osob se povedlo získat finanční dary ve výši Kč a tyto prostředky darovalo třicet sedm právnických osob. Průměrná výše daru od jedné právnické osoby byla ,60 Kč. Věcné dary v hodnotě Kč poskytlo třináct dárců. Průměrná výše jednoho daru byla Kč. Dary sluţbou poskytli dva dárci ve výši Kč, průměrná výše daru byla Kč. Plán získávání finančních prostředků za pomoci darů byl splněn na 65,99 %. Náklad na získání 1 Kč daru byl ve výši 0,222 Kč. 52

53 Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Graf č. 2: Finanční zdroje v roce 2008 Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Největším příjmem je dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která v roce 2008 činila Kč, coţ je 31,52 % celkových příjmů, z čehoţ vyplývá, ţe Středisko je závislé na provozní dotaci od MPSV. Celková suma dotací, která se promítla do rozpočtu organizace, činila Kč v roce Tyto dotace se podílí 36,69 % na celkových příjmech celé organizace. Druhým významným příjmem jsou příjmy za úhradu sluţeb, které v roce 2008 činily Kč. Třetí významný příjem jsou příspěvky na péči, které byly ve výši Kč. 53

54 10.2. Rok Žádosti o grant či dotaci V roce 2009 Středisko podalo ţádosti v deseti dotačních titulech či grantech o finanční prostředky ve výši Kč. Tabulka č. 11: Žádosti o grant v roce 2009 ŽÁDOSTI O GRANT Kč Nadace Veselý senior Fond J+T Fond Vysočiny VDV Olgy Havlové MÚ Jaroměřice n. R Nadace Divoké Husy Fond Vysočiny Nadace K. Boromějského Nadace ČEZ Havarijní program SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 54

55 Podpořené projekty V roce 2009 Středisko uspělo celkem v šesti dotačních titulech či grantech a podařilo se získat prostředky ve výši Kč. Tabulka č. 12: Podpořené projekty v roce 2009 PODPOŘENÉ PROJEKTY Kč Nadace Veselý senior Fond Vysočiny MÚ Jaroměřice n. R Nadace Divoké husy Fond Vysočiny Havarijní program SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2009 Středisko ţádalo celkem o deset dotačních titulů či grantů, v celkové hodnotě Kč. Průměrná výše dotace či grantu, o kterou ţádalo Středisko, byla Kč. Z těchto deseti dotačních titulů či grantů uspělo šest, v celkové výši Kč. Průměrná výše získané dotace či grantu byla Kč. Středisko uspělo v 31,04 % poţádaných dotačních titulech či grantech. Náklady na získání 1 Kč dotace či grantu činily 0,520 Kč. 55

56 Dary Fundraisingové oddělení Střediska si stanovilo plán získání finančních prostředků ve výši Kč za pomocí darů. Tabulka č. 13: Získané dary v roce 2009 DARY Kč PLÁN SKUTEČNOST Finanční dary PO Finanční dary FO Věcné dary Dary sluţbou Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Rok 2009 byl mimořádně úspěšný v získávání darů, dary poskytlo Středisku celkem sto sedmdesát dárců. Průměrná hodnota jednoho daru činila Kč. Finanční dary od právnických osob činily Kč, tuto částku poskytlo padesát dva právnických osob. Průměrná výše jednoho daru byla ,90 Kč. Finanční prostředky ve výši Kč poskytlo celkem devadesát osm fyzických osob. Průměrná výše daru činila 2 875,60 Kč od jedné fyzické osoby. Věcné dary ve výši Kč poskytlo osmnáct dárců. Průměrná hodnota poskytnutého věcného daru činila ,30 Kč. Dary sluţbou darovali dva dárci, hodnota těchto sluţeb byla vyčíslena ve výši Kč. Hodnota průměrného daru byla Kč. Plnění plánu získávání finančních prostředků prostřednictvím darů bylo splněno na rekordních 227,04 %. Náklady na získání 1 Kč daru činily 0,057 Kč. 56

57 Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Graf č. 3: Finanční zdroje v roce 2009 Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2009 činila dotace na provoz od MPSV Kč, oproti roku 2008 zde byl značný pokles o částku Kč. Další významný příjem je za úhradu sluţeb a v roce 2009 byla tato částka ve výši Kč, tento příjem zůstal jako v roce V roce 2009 činil příspěvek na péči ve výši Kč, došlo k významnému růstu ve výši Kč. Celková výše dotací či grantů, která se promítla do rozpočtu organizace, činila Kč, nárůst oproti roku 2008 činil Kč. 57

58 10.3. Rok Žádosti o grant či dotaci V roce 2010 podalo Středisko dvacet šest ţádostí o dotační titul či grant, v celkové výši Kč. Tabulka č. 14: Žádosti o grant v roce 2010 ŽÁDOSTI O GRANT Kč Nadační fond nadaných VDV Olgy Havlové Podpora obnovy k. pam Obnova kul. památek na Vys Kraj Vysočina - dobrovolníci Paliativní program MZ Kraj Vysočina - investujeme v s. s Konto Bariéry Nadace Občanského fóra NF Nadaných NF Tesco NF Věry Řivnáčové Grantový systém města Třebíče Nadace Divoké husy - b. koncert Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Nadace Preciosa Nadační fond Romana Šebrleho Ministerstvo kultury Valdénská církev Nadace ČEZ MÚ Jaroměřice n. R Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Sodexo Rotary club Třebíč SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 58

59 Podpořené projekty V roce 2010 Středisko uspělo celkem v šestnácti dotačních titulech či grantech, v celkové výši Kč. Tabulka č. 15: Podpořené projekty v roce 2010 PODPOŘENÉ PROJEKTY Kč Nadační fond nadaných VDV Olgy Havlové Podpora obnovy k. pam Obnova kul. památek na Vys Kraj Vysočina - dobrovolníci Paliativní program MZ Kraj Vysočina - investujeme v s. s Konto Bariéry Nadace Občanského fóra NF Nadaných Sodexo Rotary club Třebíč Valdénská církev MÚ Jaroměřice n. R Nadace ČEZ Ministersvo kultury SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2010 podalo Středisko celkem dvacet šest ţádostí o grant či dotační titul v celkové výši Kč. Průměrná výše dotace či grantu, o kterou Středisko ţádalo, byla Kč. Středisko uspělo v šestnácti dotačních projektech či grantech, v celkové výši Kč. Průměrná výše získané dotace či grantu činila Kč. Fundraisingové oddělení Střediska uspělo celkem v 60,37 % ţádostí o grant či dotační titul. Náklady na získání 1 Kč dotace či grantu činily 0,092 Kč 59

60 Dary V roce 2010 plánovalo fundraisingové oddělení Střediska získat finanční prostředky ve výši Kč prostřednictvím darů. Tabulka č. 16: Získané dary v roce 2010 DARY Kč PLÁN SKUTEČNOST Finanční dary PO Finanční dary FO Věcné dary Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2010 se Středisku podařilo získat finanční prostředky ve výši Kč od sto padesáti dárců. Průměrný dar činil Kč. Od čtyřiceti tří právnických osob byly darovány finanční prostředky ve výši Kč, průměrná výše jednoho daru činila ,60 Kč. Dary od fyzických osob byly ve výši Kč, tyto prostředky byly poskytnuty devadesáti dárci. Průměrný dar činil 2 910,70 Kč. Středisko získalo věcné dary ve výši Kč od dvaceti šesti dárců. Průměrná hodnota věcného daru činila 4 545,70 Kč. Plán získávání finančních prostředků prostřednictvím darů fundraisingové oddělení Střediska splnilo na 65,00 %. Náklady na získání 1 Kč daru činily 0,226 Kč. 60

61 Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Graf č. 4: Finanční zdroje v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2010 dotace na provoz od MPSV činila Kč, byla konstantní s rokem Rovněţ úhrady za sluţby byly i v roce 2010 shodné s rokem 2009, byly ve výši Kč. V roce 2010 byl nejvyšší příspěvek na péči ve výši Kč, nárůst oproti roku 2009 činil Kč. Celková výše dotací či grantů, která se promítla do rozpočtu organizace, činila Kč. 61

62 10.4. Rok Žádosti o grant či dotaci Fundraisingové oddělení Střediska ţádalo celkem v osmnácti dotačních titulech či grantech o finanční podporu ve výši Kč. Tabulka č. 17: Žádosti o grant v roce 2011 ŽÁDOSTI O GRANT Kč Obnova k. památek na Vys Havarijní program od MK VDV Olgy Havlové Nadace Divoké husy Kraj Vysočina Fond Vysočiny Kraj Vysočina - in. v s. s Konto bariéry Nadace OKD Madnre Group Nadace Občanského fóra Mikroprojekt Diakonie ČCE Operační pr. ţiv. prostředí Mininisterstva kultury Siemens fond pomoci Nadační fond Avast ROP Jihovýchod MÚ Jaroměřice n. R SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 62

63 Podpořené projekty V roce 2011 fundraisingové oddělení Střediska uspělo ve dvanácti dotačních titulech či grantech a povedlo se získat finanční podporu ve výši Kč. Tabulka č. 18: Podpořené projekty v roce 2011 PODPOŘENÉ PROJEKTY Kč Obnova k. památek na Vys Havarijní program od MK VDV Olgy Havlové Nadace Divoké husy Kraj Vysočina Kraj Vysočina - in. v s. s Fond Vysočiny Konto bariéry Nadační fond Avast ROP Jihovýchod MÚ Jaroměřice n. R Ministerstvo kultury SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2011 ţádalo fundraisingové oddělení Střediska v osmnácti dotačních titulech či grantech o celkovou výši finančních prostředků Kč. Průměrná dotace, o kterou Středisko ţádalo, byla ve výši Kč. Středisko uspělo ve dvanácti dotačních titulech či grantech. Celková získaná suma finančních prostředků byla Kč. Průměrná dotace, kterou Středisko získalo, byla ve výši Kč. Fundraisingové oddělení Střediska uspělo v 58,83 % dotačních titulech či grantech. Náklady na získání 1 Kč dotace či grantu činily 0,245 Kč. 63

64 Dary V roce 2011 plánovalo fundraisingové oddělení Střediska získat finanční prostředky ve výši Kč prostřednictvím darů. Tabulka č. 19: Získané dary v roce 2011 DARY Kč PLÁN SKUTEČNOST Finanční dary PO Finanční dary FO Věcné dary Dary sluţbou Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2011 získalo fundraisingové oddělení Střediska pomocí darů prostředky ve výši Kč, tyto dary byly získány od sto osmi dárců. Průměrná výše daru byla Kč. Čtyřicet jedna právnických osob darovalo Středisku prostředky ve výši Kč. Průměrná výše daru od právnických osob činila 8 693,10 Kč. Dary od fyzických osob byly ve výši Kč, tento objem finančních prostředků darovalo šedesát tři dárců. Průměrný dar od fyzických osob činil Kč. Čtyři dárci darovali Středisku věcné dary ve výši Kč. Průměrná hodnota věcného daru byla ve výši ,80 Kč. Dar sluţbou v tomto roce měl hodnotu Kč, tento dar daroval pouze jeden dárce. Fundraisingové oddělení Střediska splnilo plán na 92,01 % na získávání finančních prostředků prostřednictvím darů. Náklady na získání 1 Kč daru činily 0,167 Kč. 64

65 Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Graf č. 5: Finanční zdroje v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2011 činila dotace na provoz od MPSV Kč, nárůst činil Kč oproti roku Úhrady za sluţby činily Kč, nárůst činil Kč oproti předchozímu roku. Příspěvek na péči byl ve výši Kč, došlo k poklesu oproti roku 2010 ve výši Kč. Celková suma dotací, které se promítly do rozpočtu organizace, činila Kč. 65

66 10.5. Rok Žádosti o grant či dotaci Fundraisingové oddělení Střediska ţádalo v jednadvaceti dotačních titulech či grantech o finanční podporu ve výši Kč. Tabulka č. 20: Žádosti o grant v roce 2012 ŽÁDOSTI O GRANT Kč Havarijní program MK Obnova k. památek na Vys VDV Olgy Havlové Kraj Vysočina Investujeme v soc. sluţbách Nadace Preciosa Nadace OKD Nadace dětský mozek Nadace Divoké husy Nadace fond Zlatá Praha Fond Vysočiny Mikroprojekt Dar s velkým D Revitalizace evangelického h Dar s velkým D Čtení pomáhá Ministerstvo kultury Nadace OF Ministerstvo zdravotnictví MÚ Jaroměřice n. Rokytnou MÚ Hrotovice SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska 66

67 Podpořené projekty Fundraisingové oddělení Střediska uspělo celkem v devíti dotačních titulech či grantech a získalo finanční podporu ve výši Kč. Tabulka č. 21: Podpořené projekty v roce 2012 PODPOŘENÉ PROJEKTY Kč Havarijní program MK Obnova k. památek na Vys VDV Olgy Havlové Kraj Vysočina Investujeme v soc. sluţbách Nadace Perciosa Nadace OKD MÚ Jaroměřice n. Rokytnou MÚ Hrotovice SUMA Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Fundraisingové oddělení Střediska v roce 2012 ţádalo v jednadvaceti v dotačních titulech či grantech o finanční prostředky ve výši Kč. Průměrná výše dotace či grantu, o které Středisko ţádalo, činila Kč. Fundraisingové oddělení Střediska uspělo v devíti dotačních titulech či grantech v celkové výši Kč. Průměrná výše získané dotace či grantu byla , Kč. Fundraisingovému oddělení Střediska se podařilo uspět v 48,58 % ţádostí o dotační titul či grant. Náklady na získání 1 Kč dotace či grantu činily 0,234 Kč. 67

68 Dary V roce 2012 plánovalo fundraisingové oddělení Střediska získat finanční prostředky ve výši Kč prostřednictvím darů, došlo k navýšení plánu o Kč oproti roku Tabulka č. 22: Získané dary v roce 2012 DARY Kč PLÁN SKUTEČNOST Finanční dary PO Finanční dary FO Věcné dary Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2012 byly získány finanční prostředky ve výši Kč pomocí darů. Tyto finanční prostředky darovalo sto třináct dárců, průměrná výše daru byla 5 237,50 Kč. Dary od právnických osob byly ve výši Kč, tyto prostředky darovalo čtyřicet právnických osob. Průměrná výše daru od právnických osob byla 8 624,10 Kč. Finanční dary od fyzických osob byly Kč, a tyto prostředky darovalo šedesát osm dárců. Průměrný dar od fyzických osob činil 2 793,60 Kč. Věcné dary byly věnovány ve výši Kč čtyřmi dárci. Průměrná hodnota věcného daru byla ohodnocena na Kč. Plán získávání finančních prostředku prostřednictvím darů byl splněn na 39,46 %. Náklady na získání 1 Kč daru činily 0,310 Kč. 68

69 Dary, dotace a granty, které se promítly do rozpočtu Graf č. 6: Finanční zdroje v roce 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2012 činila dotace na provoz od MPSV Kč, v tomto roce došlo k významnému poklesu o Kč, tento pokles měl výrazný dopad na celou organizaci. Úhrady za sluţby činily Kč, oproti roku 2011 nárůst činil Kč. Příspěvek na péči v roce 2012 činil Kč, pokles byl ve výši Kč oproti roku

70 11. VYHODNOCENÍ FUNDRAISINGU Graf č. 7: Vyhodnocení žádostí o grant či dotaci Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Úspěšnými roky v získávání finančních prostředků pomocí grantů a dotačních titulů byly roky 2008 a 2011, neboť se povedlo získat vysoké finanční prostředky z dotačního titulu ROP Jihovýchod. V roce 2008 získalo fundraisingové oddělení touto metodou finanční prostředky ve výši Kč, v roce 2011 získalo finanční prostředky ve výši Kč. Nejmenší úspěch, v získávání finančních prostředků touto metodou, byl v roce 2009, kdy se podařilo získat prostředky v celkovém objemu Kč. V roce 2010 fundraisingové oddělení Střediska získalo Kč. V roce 2012 byly podpořené projekty v celkové výši Kč. Roky 2008 a 2011 byly úspěšné z důvodu, ţe fundraisingové oddělení získalo dotaci z titulu ROP Jihovýchod na rekonstrukci budovy barokního zámku. 70

71 Graf č. 8: Vyhodnocení získávání darů Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska V roce 2008 fundraisingové oddělení Střediska splnilo plán získávání darů na 65,99 %, získané finanční prostředky činily Kč. Rok 2008 byl druhým nejúspěšnějším rokem v získávání finančních prostředků pomocí darů. Rok 2009 byl nejúspěšnější z porovnávaných let, plnění plánu získávání finančních prostředků pomocí darů bylo 227,04%. Získané finanční prostředky činily Kč. V roce 2010 fundraisingové oddělení splnilo plán získávání finančních prostředků prostřednictvím darů na 65,00 %. V roce 2010 byly získány finanční prostředky ve výši Kč. Rok 2011 byl třetím úspěšným rokem v získávání finančních prostředků, plán získávání finančních prostředků prostřednictvím darů byl splněn na 92,01 %. Byly získány finanční prostředky ve výši Kč. Rok 2012 byl neúspěšný v získávání darů, plnění plánu získávání finančních prostředků prostřednictvím darů byl splněn na pouhých 39,46 %. V roce 2012 byly získány finance ve výši Kč. 71

72 Graf č. 9: Zdroje financování Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Tento graf ukazuje nejvýznamnější druhy příjmů, které pomáhají zajišťovat provoz Střediska. Mezi nejvýznamnější příjmy patří provozní dotace, zejména od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dalším významným příjmem jsou úhrady za sluţby od klientů. Posledním nezanedbatelným příjmem je příspěvek na péči. Dary mají velice mizivý vliv na příjmy Střediska. Graf č. 10: Dotace a dary Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z výše uvedeného grafu jasně vyplývá, ţe provozní dotace jsou významnější neţ investiční dotace. Investiční dotace jsou významné v roce 2008 a 2011, kdy došlo k čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. V těchto letech docházelo k významným rekonstrukcím budovy, ve které sídlí 72

73 Středisko. Rovněţ dary mají velice malý vliv na příjmy rozpočtu Střediska, kromě roku 2009, kdy tvořily významný příjem v rozpočtu organizace. Graf č. 11: Náklady na získání 1 Kč daru/dotace Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z tohoto grafu je vidět vyšší nákladovou náročnost na získání 1 koruny dotací, to je dáno náročným vypracováním ţádostí o dotační titul či grant. Nejvyšší náklady na získání 1 koruny z dotací byly v roce 2009 a nejniţší náklady na získání 1 Kč z dotací byly v roce Nejvyšší náklady na získání 1 Kč dotace/daru byly v roce 2009, výše nákladů na 1 Kč získaných finančních prostředků je rovněţ ovlivněna malým objemem získaných finančních prostředků. Náklady na 1 Kč dotací v roce 2009 vzrostly o 0,165 Kč oproti roku Tyto náklady v roce 2010 klesly oproti roku 2009 o 0,428 Kč. Nárůst nákladů na 1 Kč dotací činil 0,059 Kč v roce 2011 oproti předchozímu roku. Rovněţ v roce 2012 činil 0,143 Kč nárůst na 1 Kč dotací oproti roku V roce 2009 vzrostly náklady na 1 Kč darů o 0,495 Kč, oproti roku V roce 2010 náklad na 1 Kč darů klesl o 0,428 Kč, oproti předchozímu roku. Nárůst nákladů na 1 Kč darů v roce 2011 oproti roku 2010 činil 0,153. V roce 2012 činil pokles 0,011 Kč nákladů na 1 Kč darů oproti předchozímu roku. Z grafu jasně vyplývá vyšší nákladová náročnost získávání finančních prostředků u dotací, aby došlo ke sníţení nákladů na 1 Kč dotací, muselo by fundraisingové oddělení získat více finančních prostředků z dotačních titulů a grantů. 73

74 11.1. Další možné zdroje financování Dalšími významnými zdroji ve financování Střediska jsou dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, příspěvek na péči a úhrada za sluţby. Jednotlivé výše z těchto příjmů se velice liší podle poskytované sociální sluţby, tj. cílové skupiny klientů, proto je moţné vhodnou strukturou poskytovaných sluţeb získat další finanční prostředky. Graf č. 12: Dotace od MPSV přepočtená na jednoho klienta Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Z tohoto grafu vyplývá, ţe nejvyšší hodnotu dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR má na jednoho klienta sociální sluţba domov se zvláštním reţimem a v roce 2012 dokonce došlo k nárůstu této dotace. Tato dotace na jednoho klienta u sociální sluţby domov pro seniory má klesající trend od roku Sociální sluţba domov pro osoby se zdravotním postiţením má od roku 2010 rostoucí trend u tohoto druhu zdroje financování. Sociální sluţba odlehčovací sluţby měla nejvyšší příjmy z této dotace v roce 2009 a

75 Graf č. 13: Úhrada za služby přepočtená na jednoho klienta Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Jedním z důleţitých zdrojů jsou úhrady za sluţby od klientů. V této oblasti má nejvyšší příjmy sociální sluţba - odlehčovací sluţby. Významnou poloţkou je úhrada za sluţby od klientů u sociální sluţby domov se zvláštním reţimem. Tento zdroj příjmů výrazně vzrostl od roku 2011 u sociální sluţby domov pro osoby se zdravotním reţimem. Sociální sluţba domov pro seniory měla nejvyšší příjmy za úhrady za sluţby v roce 2009 a Graf č. 14: Příspěvek na péči přepočtený na jednoho klienta Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Přípěvek na péči je dalším významným zdrojem financí pro Středisko. Tento druh příjmu je jednoznačně nejvyšší v sociální sluţbě domov se zvláštním reţimem, to je dáno rovněţ cílovou skupinou klinetů. U socilání sluţby domov pro osoby se zdravotním postiţením dochází k nárůstu tohoto příjmu od roku U sociální sluţby domov pro seniory tento příspěvek vykazoval rostoucí 75

76 trend do roku Tento druh příjmu je velice závislý na skladbě klientů podle stupně závislosti klientů na pomoci jiné fyzické osoby za účelem potřebné pomoci. Rozlišují se čtyři stupně závislosti a od stupně závislosti je odvislá výše příspěvku na péči Další možné navýšení zdrojů Rovněţ více finančních prostředků se dá získat vhodnou strukturou poskytovaných sociálních sluţeb, na tuto vhodnou strukturu poskytovaných sluţeb, by měl reagovat strategický plán Střediska. Středisko, vzhledem ke svému zázemí, můţe navýšit své příjmy omezením sociální sluţby domov pro seniory a místo této sociální sluţby zbudovat domov se zvláštním reţimem. Tabulka č. 23: Možné navýšení příjmů Zdroj financí Nový domov se zv. r. Domov pro seniory Rozdíl Dotace MPSV Úhrada za sluţby Příspěvek na péči Suma Zdroj: Vlastní zpracování dle interních materiálů Střediska Pokud by došlo ke změně v poskytování sociálních sluţeb, např. zrušením sociální sluţby domov pro seniory a zřízením sociální sluţby domov se zvláštním reţimem s kapacitou 105 lůţek, došlo by k navýšení příjmů o Kč. Výrazně by se navýšil objem dotací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o Kč. Rovněţ by došlo k navýšení příjmů ze zdroje příspěvku na péči o Kč, zatímco příjmy za sluţby by klesly o Kč. Kaţdé obětované lůţko v sociální sluţbě domov pro seniory, které je změněno na lůţko v sociální sluţbě domov se zvláštním reţimem přinese zvýšení příjmů o Kč za rok. 76

77 ZÁVĚR Záměrem mé práce bylo nastínit klíčové aspekty finančního řízení neziskové organizace, zejména fundraisingu. Moji diplomovou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem definovala základní pojmy týkající se finančního řízení. V praktické části jsem se zaměřila na prozkoumání teoretických zdrojů finančního řízení a jako případovou studii jsem si vybrala Diakonii ČCE středisko v Myslibořicích. Na základě získaných poznatků jsem analyzovala finanční hospodaření Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích. Z analýzy finanční stability Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích vyplývá, ţe Středisko je stabilní podle koeficientu samofinancování, který je vysoký. Míra zadluţenosti této organizace je velmi nízká. Ukazatele likvidity Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích prokazují, ţe je dlouhodobě schopná dostát všem svým závazkům. Na základě zjištění z teorie řízení fundraisingu a na základě podrobné analýzy fundraisingu Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích bych doporučila fundraisingovému oddělení sledovat vyuţívané fundraisingové metody a sledování efektivity pouţívaných fundraisingových metod. Bylo by vhodné soustředit se i na plán získávání dárců, ne pouze stanovovat finanční výši prostředků, které by mělo získat fundraisingové oddělení prostřednictvím darů. Domnívám se, ţe Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích má bohuţel transakční přístup k fundraisingu. Rovněţ i fundraisingové oddělení Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích plánuje fundraising, ale pouze se soustředí na plánování získávání finančních prostředků prostřednictvím darů a grantových ţádostí či dotačních titulů. Nesoustředí se na plánování pouţití fundraisingových metod. U kontroly efektivity fundraisingu se fundraisingové oddělení Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích soustředí pouze na výši získaných finančních prostředků v daném roce a zda tyto finance pocházely z dotací, grantů nebo z darů. Rovněţ by bylo velice přínosné sledovat náklady na 1 Kč daru či dotace a věnovat se těm fundraisingovým aktivitám jejichţ náklady na získání 1 Kč jsou nejniţší. Při vyhodnocování úspěšnosti fundraisingu, by bylo vhodné, kdyţ by se fundraisingové oddělení zaměřilo na časovou kontinuitu u dotačních titulů, neboť u dotací, jsou zařazeny dle získání podpory z tohoto zdroje. U dotačních titulů mnohdy dochází k tomu, ţe je podána ţádost v jednom roce a v druhém roce dojde k vyhodnocení projektu a přidělení prostředků. A pokud se fundraisingové 77

78 oddělení soustředí na vyhodnocování fundraisingu dle získaných finančních prostředků, bez ohledu na časovou kontinuitu můţe dojít ke zkreslení. Vhodné by bylo sledovat úspěšnost ţádostí o dotaci či grant v daném roce, ne se jenom soustředit na objem získaných finančních prostředků z dotačních titulů či grantů. Úspěšnost zde byla definována jako poměr ţádaných a získaných prostředků pomocí dotačních titulů či grantů. Další navýšení finančních prostředků je moţné docílit změnou strategického plánu, zejména změnou struktury poskytovaných sluţeb, např. omezením sociální sluţby domov pro seniory a zřízením sociální sluţby domov se zvláštním reţimem. Navýšení o jedno lůţko sociální sluţby domov se zvláštním reţimem můţe přinést o Kč více, neţ u sociální sluţby domov pro seniory. Pouhé navýšení kapacity sociální sluţby domov se zvláštním reţimem o 20 lůţek přinese do rozpočtu organizace o Kč více neţ u stejného počtu lůţek u sociální sluţby domov pro seniory. Dle mého názoru by měla Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích zintenzivnit fundraising a rovněţ reagovat změnou struktury strategického plánu, aby tato organizace byla i nadále dlouhodobě stabilní. 78

79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praga: Grada Publishing, 2011, 154 s. ISBN ) DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s. ISBN ) PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, s. 4) ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN ) HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. ISBN ) Gallagher, Damian; Gilmore, Audrey; Stolz, Alina. Journal of Strategic Marketing. Jun2012, Vol. 20 Issue 3, p p. 2 Diagrams. DOI: / X , Databáze: Business Source Complete 7) FUNDRAISING U KONTEKSTU STRATEŠKOG MARKETINGA: PREMA KONCEPTUALNOM MODELU. By: Čačija, Ljiljana Najev. Management: Journal of Contemporary Management Issues. Jun2013, Vol. 18 Issue 1, p p., Databáze: Business Source Complete 8) Voelz, Chris, Coaching Volleyball Apr/May2013, Vol. 30 Issue 3, p16 (English Abstract Available), Databáze: SPORTDiscus with Full Text 9) GRMELOVÁ, Michela. Účetní systém vybrané neziskové organizace: The accounting system selected non-profit organization. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Hana Jurajdová. Elektronické zdroje: 1) KRYŠTŮFEK, Tomáš. Finanční řízení. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2) Diakonie ČCE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 79

80 3) Diakonie ČCE středisko v Myslibořicích. [online]. [cit ]. Dostupné z: Interní zdroje: 1) PROCEDURÁLNÍ STANDARD KVALITY Č. 1 Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích, vydán v Myslibořicích, platný od ) ORGANIZAČNÍ ŘÁD Diakonie ČCE, vydán v Praze 14. ledna

81 SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi NNO...22 Schéma č. 2: Organizační struktura Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích...37 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Podíl finančních zdrojů na příjmech neziskových organizací Tabulka č. 2: Výnosy Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 3: Struktura nákladů Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 4: Aktiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 5: Pasiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 6: Analýza finanční stability Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 7: Cash flow Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Tabulka č. 8: Ţádosti o grant v roce Tabulka č. 9: Podpořené projekty v roce Tabulka č. 10: Získané dary v roce Tabulka č. 11: Ţádosti o grant v roce Tabulka č. 12: Podpořené projekty v roce Tabulka č. 13: Získané dary v roce Tabulka č. 14: Ţádosti o grant v roce Tabulka č. 15: Podpořené projekty v roce Tabulka č. 16: Získané dary v roce Tabulka č. 17: Ţádosti o grant v roce Tabulka č. 18: Podpořené projekty v roce Tabulka č. 19: Získané dary v roce Tabulka č. 20: Ţádosti o grant v roce Tabulka č. 21: Podpořené projekty v roce Tabulka č. 22: Získané dary v roce

82 Tabulka č. 23: Moţné navýšení příjmů SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Aktiva a pasiva Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Graf č. 2: Finanční zdroje v roce Graf č. 3: Finanční zdroje v roce Graf č. 4: Finanční zdroje v roce Graf č. 5: Finanční zdroje v roce Graf č. 6: Finanční zdroje v roce Graf č. 7: Vyhodnocení ţádostí o grant či dotaci Graf č. 8: Vyhodnocení získávání darů Graf č. 9: Zdroje financování Diakonie ČCE střediska v Myslibořicích Graf č. 10: Dotace a dary Graf č. 11: Náklady na získání 1 Kč daru/dotace Graf č. 12: Dotace od MPSV přepočtená na jednoho klienta Graf č. 13: Úhrada za sluţby přepočtená na jednoho klienta Graf č. 14: Příspěvek na péči přepočtený na jednoho klienta SEZNAM ZKRATEK ČCE Českobratrská církev evangelická MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MK Ministerstvo kultury ČR MZ Ministerstvo zdravotnictví ČR OP LZZ Operační program lidské zdroje a zaměstnanost ROP Jihovýchod Regionální operační program Jihovýchod SFŢP Státní fond ţivotního prostředí NNO Nestátní neziskové organizace OPŢP Operační program ţivotního prostředí OPRLZ Operační program rozvoj lidských zdrojů 82

83 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Rozvaha Střediska za rok 2008 Příloha č. 2 - Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2008 Příloha č. 3 - Rozvaha Střediska za rok 2009 Příloha č. 4 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2009 Příloha č. 5 Rozvaha Střediska za rok 2010 Příloha č. 6 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2010 Příloha č. 7 Rozvaha Střediska za rok 2011 Příloha č. 8 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2011 Příloha č. 9 Rozvaha Střediska za rok 2012 Příloha č. 10 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2012 Příloha č Vyhodnocení fundraisingu za rok 2008 Příloha č Vyhodnocení fundraisingu za rok 2009 Příloha č. 13 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2010 Příloha č. 14 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2011 Příloha č. 15 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2012 Příloha č. 16 Provozní rozpočet Střediska za rok 2008 Příloha č. 17 Provozní rozpočet Střediska za rok 2009 Příloha č. 18 Provozní rozpočet Střediska za rok 2010 Příloha č. 19 Provozní rozpočet Střediska za rok 2011 Příloha č. 20 Provozní rozpočet Střediska za rok 2012 Příloha č. 21 Dary dotace a granty, které se promítly do rozpočtu v roce 2008 Příloha č. 22 Dary dotace a granty, které se promítly do rozpočtu v roce 2009 Příloha č. 23 Dary dotace a granty, které se promítly do rozpočtu v roce 2010 Příloha č. 24 Dary dotace a granty, které se promítly do rozpočtu v roce 2011 Příloha č. 25 Dary dotace a granty, které se promítly do rozpočtu v roce

84 P Ř Í L O H Y

85 Příloha č. 1 - Rozvaha Střediska za rok 2008

86

87 Příloha č. 2 - Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2008

88 Příloha č. 3 - Rozvaha Střediska za rok 2009 Rozvaha podle Přílohy č. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Rozvaha v plném rozsahu k ( v celých tisících Kč ) Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Diakonie ČCE - středisko v Myslibořicích IČO Myslibořice 1 Účetní jednotka doručí: Myslibořice (část) 1 x příslušnému fin. orgánu číslo Stav k prvnímu dnistav k poslednímu dni AKTIVA řádku účetního období účetního období a b 1 2 A. Dlouhodobý majetek celkem Součet I.až IV I. 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (012) 2 Dlouhodobý 2. Software (013) 3 nehmotný 3. Ocenitelná práva (014) 4 majetek 4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (018) celkem 5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (019) 6 6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek (041) 7 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek (051) 8 Součet I.1. až I II. 1. Pozemky (031) Dlouhodobý 2. Umělecká díla, předměty a sbírky (032) 11 hmotný 3. Stavby (021) majetek 4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí (022) celkem 5. Pěstitelské celky trvalých porostů (025) Základní stádo a tažná zvířata (026) Drobný dlouhodobý hmotný majetek (028) Ostatní dlouhodobý hmotný majetek (029) Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (042) Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek (052) 19 Součet II.1. až II III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách (061) 21 Dlouhodobý 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem (062) finanční 3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti (063) 23 majetek 4. Půjčky organizačním složkám (066) 24 celkem 5. Ostatní dlouhodobé půjčky (067) Ostatní dlouhodobý finanční majetek (069) Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek (043) 27 Součet III.1. až III IV. 1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje (072) 29 Oprávky k 2. Oprávky k softwaru (073) 30 dlouhodobému 3. Oprávky k ocenitelným právům (074) 31 majetku 4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku (078) celkem 5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku (079) Oprávky ke stavbám (081) Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí (082) Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů (085) Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům (086) Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku (088) Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku (089) 39 Součet IV.1. až IV číslo Stav k prvnímu dnistav k poslednímu dni AKTIVA řádku účetního období účetního období a b 1 2 B. Krátkodobý majetek celkem Součet B.I. až B.IV I. 1. Materiál na skladě (112) Zásoby 2. Materiál na cestě (119) 43 celkem 3. Nedokončená výroba (121) Polotovary vlastní výroby (122) Výrobky (123) Zvířata (124) Zboží na skladě a v prodejnách (132) Zboží na cestě (139) Poskytnuté zálohy na zásoby (314) 50 Součet I.1. až I II. 1. Odběratelé (311) Pohledávky 2. Směnky k inkasu (312) 53 celkem 3. Pohledávky za eskontované cenné papíry (313) Poskytnuté provozní zálohy (314) Ostatní pohledávky (315) Pohledávky za zaměstnanci (335) 7. Pohledávky za institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění (336) 8. Daň z příjmů (341) 9. Ostatní přímé daně (342) 10. Daň z přidané hodnoty (343) 11. Ostatní daně a poplatky (345) 12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem (346) 13. Nároky na dotace a ost. zúčtování s rozp. orgánů územ. samospráv. (348) celků 14. Pohledávky za účastníky sdružení (358) 15. Pohledávky z pevných termínových operací (373) 16. Pohledávky z vydaných dluhopisů (375) Jiné pohledávky (378) Dohadné účty aktivní (388) Opravná položka k pohledávkám (391) 70 Součet II.1. až II III. 1. Pokladna (211) Krátkodobý 2. Ceniny (213) finanční 3. Účty v bankách (221) majetek 4. Majetkové cenné papíry k obchodování (251) 75 celkem 5. Dluhové cenné papíry k obchodování (253) Ostatní cenné papíry (256) Pořizovaný krátkodobý finanční majetek (259) Peníze na cestě (261) 79 Součet III.1. až III číslo Stav k prvnímu dnistav k poslednímu dni řádku účetního období účetního období a b 1 2 IV. 1. Náklady příštích období (381) Jiná aktiva 2. Příjmy příštích období (385) 82 5 celkem 3. Kursové rozdíly aktivní (386) 83 Součet IV.1. až IV Aktiva celkem Součet A. až B

89 číslo Stav k prvnímu dnistav k poslednímu dni PASIVA řádku účetního období účetního období a b 3 4 A. Vlastní zdroje celkem Součet A.I. až A.II I. 1. Vlastní jmění (901) Jmění 2. Fondy (911) celkem 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (921) 89 Součet I.1. až I II. 1. Účet výsledku hospodaření (963) 91 x 202 Výsledek 2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (931) x hospodaření 3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let (932) 93 Součet II.1 až II B. Cizí zdroje celkem Součet B.I. až B.IV I.Rezervy 1. Rezervy (941) Hodnota I II. 1. Dlouhodobé bankovní úvěry (951) 98 Dlouhodobé 2. Vydané dluhopisy (953) 99 závazky 3. Závazky z pronájmu (954) 100 celkem 4. Přijaté dlouhodobé zálohy (955) Dlouhodobé směnky k úhradě (958) Dohadné účty pasivní (389) Ostatní dlouhodobé závazky (959) 104 III. Součet II.1. až II Dodavatelé (321) Krátkodobé 2. Směnky k úhradě (322) 107 závazky 3. Přijaté zálohy (324) 108 celkem 4. Ostatní závazky (325) Zaměstnanci (331) Ostatní závazky vůči zaměstnancům (333) Závazky k institucím soc. zabezpečení a zdrav. pojištění (336) Daň z příjmů (341) Ostatní přímé daně (342) Daň z přidané hodnoty (343) Ostatní daně a poplatky (345) Závazky ve vztahu k státnímu rozpočtu (346) Závazky ve vztahu k rozpočtu orgánů územ. samospr. celků (348) Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů (367) Závazky k účastníkům sdružení (368) Závazky z pevných termínových operací (373) Jiné závazky (379) Krátkodobé bankovní úvěry (231) Eskontní úvěry (232) Vydané krátkodobé dluhopisy (241) Vlastní dluhopisy (255) Dohadné účty pasivní (389) Ostatní krátkodobé finanční výpomoci (249) 128 Součet III.1. až. III IV. Jiná pasiva číslo Stav k prvnímu dnistav k poslednímu dni řádku účetního období účetního období a b Výdaje příštích období (383) Výnosy příštích období (384) Kursové rozdíly pasivní (387) 132 Součet IV. až IV Pasiva celkem Součet A. až B Odesláno dne: Razítko: Podpis odpovědné Podpis osoby odpovědné Okamžik sestavení: osoby: za sestavení: Telefon:

90 Příloha č. 4 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2009

91 Příloha č. 5 Rozvaha Střediska za rok 2010 Rozvaha podle Přílohy č. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Rozvaha v plném rozsahu k ( v haléřích ) Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Diakonie ČCE - středisko v Myslibořicích IČO Myslibořice 1 Účetní jednotka doručí: Myslibořice (část) 1 x příslušnému fin. orgánu číslo Stav k prvnímu dni Stav k poslednímu dni AKTIVA a řádku b účetního období 1 účetního období 2 A. Dlouhodobý majetek celkem Součet I.až IV , ,71 I. 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (012) 2 Dlouhodobý 2. Software (013) 3 nehmotný 3. Ocenitelná práva (014) 4 majetek 4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (018) , ,50 celkem 5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (019) 6 6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek (041) 7 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Součet I.1. až I.7. (051) , ,50 II. 1. Pozemky (031) , ,00 Dlouhodobý 2. Umělecká díla, předměty a sbírky (032) 11 hmotný 3. Stavby (021) , ,00 majetek 4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí (022) , ,00 celkem 5. Pěstitelské celky trvalých porostů (025) Základní stádo a tažná zvířata (026) , ,00 7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek (028) , ,23 8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek (029) Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (042) , , Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Součet II.1. až II.10. (052) , ,33 III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách (061) 21 Dlouhodobý 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem (062) , ,81 finanční 3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti (063) 23 majetek 4. Půjčky organizačním složkám (066) 24 celkem 5. Ostatní dlouhodobé půjčky (067) Ostatní dlouhodobý finanční majetek (069) Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Součet III.1. až III.7. (043) , ,81 IV. 1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje (072) 29 Oprávky k 2. Oprávky k softwaru (073) 30 dlouhodobému 3. Oprávky k ocenitelným právům (074) 31 majetku 4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku (078) , ,50 celkem 5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku (079) Oprávky ke stavbám (081) , ,00 7. Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí (082) , ,20 8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů (085) Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům (086) Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku (088) , , Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku Součet IV.1. až IV.11. (089) , ,93 číslo Stav k prvnímu dni Stav k poslednímu dni AKTIVA řádku účetního období účetního období a b 1 2 B. Krátkodobý majetek celkem Součet B.I. až B.IV , ,42 I. 1. Materiál na skladě (112) , ,76 Zásoby celkem 2. Materiál na cestě 3. Nedokončená výroba 4. Polotovary vlastní výroby 5. Výrobky 6. Zvířata (119) (121) (122) (123) (124) , , ,00 7. Zboží na skladě a v prodejnách 8. Zboží na cestě 9. Poskytnuté zálohy na zásoby Součet I.1. až I.9. (132) (139) (314) , ,76 II. 1. Odběratelé (311) , ,90 Pohledávky celkem 2. Směnky k inkasu 3. Pohledávky za eskontované cenné papíry 4. Poskytnuté provozní zálohy (312) (313) (314) , ,00 5. Ostatní pohledávky (315) , ,00 6. Pohledávky za zaměstnanci (335) ,00 7. Pohledávky za institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění 8. Daň z příjmů (336) (341) ,00 9. Ostatní přímé daně 10. Daň z přidané hodnoty 11. Ostatní daně a poplatky (342) (343) (345) , Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem (346) Nároky na dotace a ost. zúčtování s rozp. orgánů územ. samospráv. (348) celků Pohledávky za účastníky sdružení 15. Pohledávky z pevných termínových operací 16. Pohledávky z vydaných dluhopisů 17. Jiné pohledávky (358) (373) (375) (378) , , Dohadné účty aktivní (388) , , Opravná položka k pohledávkám Součet II.1. až II.19. (391) , ,02 III. 1. Pokladna (211) , ,00 Krátkodobý 2. Ceniny (213) ,00 499,00 finanční 3. Účty v bankách (221) , ,85 majetek celkem 4. Majetkové cenné papíry k obchodování 5. Dluhové cenné papíry k obchodování 6. Ostatní cenné papíry 7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 8. Peníze na cestě Součet III.1. až III.8. (251) (253) (256) (259) (261) , ,85 číslo Stav k prvnímu dni Stav k poslednímu dni a řádku b účetního období 1 účetního období 2 IV. 1. Náklady příštích období (381) , ,79 Jiná aktiva 2. Příjmy příštích období (385) ,00 celkem 3. Kurzové rozdíly aktivní (386) 83 Součet IV.1. až IV , ,79 Aktiva celkem Součet A. až B , ,13

92 číslo Stav k prvnímu dni Stav k poslednímu dni PASIVA řádku účetního období účetního období a b 3 4 A. Vlastní zdroje celkem Součet A.I. až A.II , ,75 I. 1. Vlastní jmění (901) , ,23 Jmění 2. Fondy (911) , ,80 celkem 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Součet I.1. až I.3. (921) , ,03 II. 1. Účet výsledku hospodaření (963) 91 x -2512,28 Výsledek 2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (931) ,13 x hospodaření 3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let Součet II.1 až II.3. (932) , ,28 B. Cizí zdroje celkem Součet B.I. až B.IV , ,38 I.Rezervy 1. Rezervy (941) , ,00 Hodnota I , ,00 II. Dlouhodobé závazky celkem 1. Dlouhodobé bankovní úvěry 2. Vydané dluhopisy 3. Závazky z pronájmu 4. Přijaté dlouhodobé zálohy 5. Dlouhodobé směnky k úhradě (951) (953) (954) (955) (958) Dohadné účty pasivní (389) ,00 224,50 7. Ostatní dlouhodobé závazky Součet II.1. až II.7. (959) ,00 224,50 III. 1. Dodavatelé (321) , ,18 Krátkodobé závazky celkem 2. Směnky k úhradě 3. Přijaté zálohy 4. Ostatní závazky (322) (324) (325) ,00 5. Zaměstnanci (331) , ,00 6. Ostatní závazky vůči zaměstnancům (333) , ,00 7. Závazky k institucím soc. zabezpečení a zdrav. pojištění (336) , ,00 8. Daň z příjmů 9. Ostatní přímé daně (341) (342) , , , Daň z přidané hodnoty 11. Ostatní daně a poplatky 12. Závazky ve vztahu k státnímu rozpočtu 13. Závazky ve vztahu k rozpočtu orgánů územ. samospr. celků 14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 15. Závazky k účastníkům sdružení 16. Závazky z pevných termínových operací 17. Jiné závazky 18. Krátkodobé bankovní úvěry 19. Eskontní úvěry 20. Vydané krátkodobé dluhopisy 21. Vlastní dluhopisy 22. Dohadné účty pasivní (343) (345) (346) (348) (367) (368) (373) (379) (231) (232) (241) (255) (389) , , , Ostatní krátkodobé finanční výpomoci Součet III.1. až. III.23. (249) , ,18 IV. Jiná pasiva číslo Stav k prvnímu dni Stav k poslednímu dni řádku účetního období účetního období a b Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období (383) (384) , ,70 3. Kurzové rozdíly pasivní Součet IV. až IV.3. (387) , ,70 Pasiva celkem Součet A. až B , ,13 Odesláno dne: Razítko: Podpis odpovědné Podpis osoby odpovědné Okamžik sestavení: osoby: za sestavení: Telefon:

93 Příloha č. 6 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2010

94

95 Příloha č. 7 Rozvaha Střediska za rok 2011

96

97 Příloha č. 8 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2011

98

99 Příloha č. 9 Rozvaha Střediska za rok 2012

100

101 Příloha č. 10 Výkaz zisku a ztráty Střediska za rok 2012

102

103 Příloha č Vyhodnocení fundraisingu za rok 2008

104

105 Příloha č Vyhodnocení fundraisingu za rok 2009

106

107 Příloha č. 13 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2010

108

109 Příloha č. 14 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2011

110

111 Příloha č. 15 Vyhodnocení fundraisingu za rok 2012

112

113 Příloha č. 16 Provozní rozpočet Střediska za rok 2008

114 Příloha č. 17 Provozní rozpočet Střediska za rok 2009

115 Příloha č. 18 Provozní rozpočet Střediska za rok 2010

116 Příloha č. 19 Provozní rozpočet Střediska za rok 2011

117 Příloha č. 20 Provozní rozpočet Střediska za rok 2012

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE 1 FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskové organizace (NO) neziskové organizace jsou organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání,

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

ISBN 978-80-86929-54-5. www.ekopress.cz

ISBN 978-80-86929-54-5. www.ekopress.cz Jaroslav Rektořík a kol. ORGANIZACE NEZISKOVÉHO SEKTORU Základy ekonomiky, teorie a řízení Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s.r.o. K Mostu 124, Praha 4 Technická spolupráce a grafická úprava obrázků a schémat:

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Grantový program regionu Hranicko na rok 2009

Grantový program regionu Hranicko na rok 2009 Grantový program regionu Hranicko na rok 2009 nabídka pro potenciální partnery programu Investujte do rozvoje našeho regionu Doposud se do Grantového programu regionu Hranicko na rok 2009 zapojily tyto

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU

PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU I. ÚČEL A POSLÁNÍ NADACE TAŤÁNY KUCHAŘOVÉ - KRÁSA POMOCI Účelem nadace je zajištění finanční, materiální, humanitární, právní, odborné, personální nebo vzdělávací podpory a pomoci zdravotně, sociálně či

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_PLÁNOVÁNÍ II_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet

Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet III. Rozpočtování Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet Rozpočetnictví neziskových organizací Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Zjednodušeně lze

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Stanovy Farní charity Prachatice

Stanovy Farní charity Prachatice Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Členění základních odborností NRNO

Členění základních odborností NRNO Členění základních odborností NRNO Sociální služby: Sociální služby zahrnují velké množství dílčích odborností a oblastí potřebných při poskytování sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1.

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1. Nadace Partnerství Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012 1. Cíl grantu Podpora vzniku nových a obnova stávajících zelených veřejných prostranství

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Sdružení VIA. Výroční zpráva 2005

Sdružení VIA. Výroční zpráva 2005 Sdružení VIA Výroční zpráva 2005 Úvodní slovo Milí přátelé, rádi bychom Vám na následujících stránkách představili Sdružení VIA neziskovou organizaci, která vznikla v listopadu 2005. Sdružení VIA bylo

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích 1 Obsah: 1. Základní informace o organizaci 2. Jakým jsme šli směrem 3. Co se podařilo 4. Co se nepodařilo 5. Plány pro rok 2009 6. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Květina Klub Květina 7. Finanční

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je možné v rámci projektu pořádat kurz / školení? Ne, nelze financovat vlastní realizaci kurzu, finanční prostředky (a tudíţ celý projekt) musí

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

Sdružení VIA Výroční zpráva 2006 1

Sdružení VIA Výroční zpráva 2006 1 Sdružení VIA Výroční zpráva 2006 1 Úvodní slovo Milí přátelé, přestože je Sdružení VIA nejmladším členem rodiny VIA, do které kromě Nadace VIA patří i organizace Friends of VIA, zcela jistě ho můžeme považovat

Více

Marketingové plánování

Marketingové plánování Marketingové plánování Úkol plánování vytvořit a udržet vztah mezi stanovenými cíli podniku a strategiemi zvolenými pro dosažení cílů je to impuls k inovacím, dokáže nasměrovat firmu správným směrem Marketingové

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

VZDĚLÁVÁCÍ KURZ FINANČNÍ ANALÝZA A EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PROJEKTŮ SPOLUFINANCOVANÝCH Z FONDŮ EU

VZDĚLÁVÁCÍ KURZ FINANČNÍ ANALÝZA A EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PROJEKTŮ SPOLUFINANCOVANÝCH Z FONDŮ EU VZDĚLÁVÁCÍ KURZ FINANČNÍ ANALÝZA A EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PROJEKTŮ SPOLUFINANCOVANÝCH Z FONDŮ EU Cíl vzdělávacího kurzu: Cílem vzdělávacího kurzu v oblasti finanční analýzy a ekonomického hodnocení projektových

Více

Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů

Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů Tomáš Chadim, SEVEn, o.p.s. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. SEVEn je česká nezávislá

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Ţ Á D O S T p r o r o k 2 0 1 2

Ţ Á D O S T p r o r o k 2 0 1 2 Formulář pro Státní dotaci Ţ Á D O S T p r o r o k 2 0 1 2 N e i n v e s t i č n í státní dotace Vyplní ţadatel pro jednu z uvedených variant Oficiální ţádost podávána na vyhlášený PROGRAM č. : * III.

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Správní rada Komunitní nadace Blanicko-Otavské vyhlašuje

Správní rada Komunitní nadace Blanicko-Otavské vyhlašuje Správní rada Komunitní nadace Blanicko-Otavské vyhlašuje Společné Grantové kolo nadace a města Strakonice (realizované městem v rámci programu Zdravého města Strakonice a určené na podporu aktivit místní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017

FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017 FUNDRAISINGOVÝ PLÁN 2015-2017 Česká asociace paraplegiků CZEPA realizuje projekt vzdělávání zaměstnanců a zkvalitnění fundraisingu, který je podpořen Evropskou unií a rozpočtem České republiky. Evropský

Více

1. Vymezení pojmu talent management

1. Vymezení pojmu talent management Bc. Lenka Jankůjová Vzdělávání a rozvoj pracovníků s důrazem na práci s talenty 1. Vymezení pojmu talent management Skutečný talent management spočívá ve využití silných stránek každého člověka, ve vítězství

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Nadace sv. Františka z Assisi

Nadace sv. Františka z Assisi Nadace sv. Františka z Assisi Kontaktní adresa: Eliška Krásnohorské 59, 618 00 Brno nadace.svfr@seznam.cz Program primární a sekundární prevence interrupce Nadace sv. Františka z Assisi získala v roce

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Příloha č. 1 k zápisu č. 6 ze dne 2. 9. 2015 z jednání Komise pro sociální politiku a zdravotnictví RMČ Pracovní skupina pro přípravu Domu sociálních služeb Praha 3 NÁVRH PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁVACÍ

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Transparentnost organizací občanské společnosti Ing. Pavel Bachmann, Ph.D. katedra managementu

Transparentnost organizací občanské společnosti Ing. Pavel Bachmann, Ph.D. katedra managementu Transparentnost organizací občanské společnosti Ing. Pavel Bachmann, Ph.D. katedra managementu Transparentnost OOS Proč transparentnost OOS? organizace jsou v maximální míře odloučeny od státu, stát se

Více

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT Business model KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU Obchodní, organizační, personální plán, IT Mapa cílů Vyšší zisk Vyšší tržby Finanční stabilita image Rozšíření na další trhy Navýšení stávajícíc h tržních podílů Udržení

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE HC Energie Karlovy Vary s.r.o. a její nástroje PR pro komunikaci s médii TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Pravidla pro poskytování finančních příspěvků na volnočasové aktivity dětí a mládeže

Pravidla pro poskytování finančních příspěvků na volnočasové aktivity dětí a mládeže Pravidla pro poskytování finančních příspěvků na volnočasové aktivity dětí a mládeže Zastupitelstvo města Písek rozhodlo dne 03.11.2011 usnesením č. 244/11 vydat tato Pravidla pro poskytování příspěvků

Více

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014 Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují

Více

Návrh a management projektu

Návrh a management projektu Návrh a management projektu Metody ekonomického posouzení projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Ekonomické posouzení Druhy nákladů a výnosů Jednoduché metody

Více

Marketingové řízení. Ing. Dagmar Novotná. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534

Marketingové řízení. Ing. Dagmar Novotná. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 VY_32_INOVACE_MAR_88 Marketingové řízení Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: 10/2012

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Školení pro ţadatele/příjemce dotace PRV opatření IV.1.2

Školení pro ţadatele/příjemce dotace PRV opatření IV.1.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Školení pro ţadatele/příjemce dotace PRV opatření IV.1.2 21.9.2010 1 Příjemce dotace je povinen vést účetnictví v souladu

Více

Informační středisko Mikuláš, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2005

Informační středisko Mikuláš, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2005 Informační středisko Mikuláš, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva Informačního střediska Mikuláš, o.p.s. za rok 2005 je zpracována v souladu se zákonem číslo 248/1995 Sb., o obecně prospěšných

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS

PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS V následujících ustanoveních naleznete podmínky registrace a užívání dárcovského komunitního portálu Filantros. Provozovatelem portálu Filantros je občanské sdružení

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Výpočet finančního zdraví. Uživatelský manuál. ecba s.r.o., 2009, verze 1.0.7.09101600 www.ecba.cz

Výpočet finančního zdraví. Uživatelský manuál. ecba s.r.o., 2009, verze 1.0.7.09101600 www.ecba.cz Výpočet finančního zdraví Uživatelský manuál ecba s.r.o., 2009, verze 1.0.7.09101600 www.ecba.cz ÚVOD A SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY Aplikace slouţí pro výpočet finančního zdraví ţadatelů ucházejících se o podporu

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více