Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa Regionální rozvoj a cestovní ruch v oblasti Jizerských hor aplikace metody cestovních nákladů Diplomová práce Vypracovala: Lenka Jelínková Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2007

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Žižkov Zadání diplomové práce Jméno Příjmení Rodné číslo Obor studia Lenka Jelínková RE Téma diplomové práce: Regionální rozvoj a cestovní ruch v oblasti Jizerských hor - aplikace metody cestovních nákladů Struktura diplomové práce 1. Úvod 2. Charakteristika použité metody - TCM 3. Přiblížení a charakteristika zkoumané oblasti 4. Výzkum - dotazníkové šetření 5. Analýza výsledků 6. Odhad rekreační hodnoty 7. Závěr Katedra: KREG Školitel: Doc. Ing. Macháček, CSc. Podpis školitele: Datum zadání: Podpis studenta: Schváleno dne: Podpis děkana: 1

3 Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Regionální rozvoj a cestovní ruch v oblasti Jizerských hor aplikace metody cestovních nákladů jsem vypracovala samostatně. Veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury. V Litvínově dne Lenka Jelínková 2

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, CSc., za vstřícný přístup a odborné vedení při zpracovávání mé diplomové práce. Byly mi poskytnuty cenné rady a podněty. Děkuji též rodičům za morální i materiální pomoc, kterou mi věnovali během studia. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem přátelům, kteří mi poskytli pomoc vždy, když jsem ji potřebovala. 3

5 Anotace Diplomová práce se zabývá regionálním rozvojem a cestovním ruchem v oblasti Jizerských hor. Cestovní ruch je dominantním činitelem rozvoje této oblasti s významnými ekonomickými dopady. Tato práce rozvíjí modelování rekreační poptávky po letních aktivitách v centrální části Jizerských hor. Současně je v této práci zkoumán vliv některých faktorů na změnu poptávky po této rekreační lokalitě. K tomuto účelu je použit single site model cestovních nákladů. Tento model oceňuje rekreační funkce celé oblasti. V rekreační funkci je množství návštěv závislé na výši nákladů na výlet, socioekonomických charakteristikách a dalších vypozorovaných proměnných. Předpokladem modelu je záporný vztah mezi množstvím výletů a cestovními náklady, který se zde potvrdil. Single site model cestovních nákladů umožňuje odhad spotřebitelského přebytku spojený se současnou návštěvou Jizerských hor. The diploma thesis deals with the regional development and tourism in the Jizerské hory Mountains region. Tourism is the leading factor of developement in this area with important economic impact. This thesis develops the model of recreational demand on summer recreation activities in the central part of Jizerské hory Mountains. The thesis develops effect of some factors on change tourist demand up this recreation area at the same time. The single site model of travel cost method is used for the purpose. This model estimates the recreational function of the whole destination. In the recreational function the number of visits depends on the amount of travel costs, socioeconomic characteristics and other observed variables. The premise is negative relationship between number of trips and travel costs which ratified there. The model makes it possible to estimate the consumer surplus which is linked to present attendance of the Jizerské hory Mountains. 4

6 Obsah Anotace...4 Seznam použitých zkratek...7 Úvod Pozice cestovního ruchu v rozvoji regionů Regionální ekonomie Rozvoj regionu Regionální rozdíly Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionů Pozitivní vliv přírody na cestovní ruch Negativní dopady cestovního ruchu na přírodu Metoda cestovních nákladů Metody hodnocení životního prostředí v oblasti rekreace Gravitační modely v oblasti rekreace Vztah metody cestovních nákladů a gravitačních modelů Přehled studií zabývajících se použitím gravitačních modelů v oblasti rekreace Historie metody cestovních nákladů Faktory ovlivňující vývoj současné metody a jejich rešerše ve vybraných studiích Charakteristika metody cestovních nákladů Výhody a omezení využití TCM Modely TCM Charakteristika oblasti Socioekonomická charakteristika turistického regionu Jizerské hory Obecná charakteristika, vymezení a poloha regionu Svazek měst a obcí Jizerské hory Obyvatelstvo Hospodářská základna Doprava C estovní ruch Geografická charakteristika území Jizerských hor Vymezení a poloha území Příroda Lesní společenstva Ochrana přírody v CHKO Dotazníková šetření v Libereckém kraji Výzkumy realizované Krajským úřadem Libereckého kraje Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky Monitoring návštěvníků Libereckého kraje Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje Rekreace v Jizerských horách léto Vymezení oblasti a cílová skupina Harmonogram dotazníkového šetření Tvorba dotazníku Struktura dotazníku

7 Strategie sběru dat Analýza základních charakteristik souboru Individuální charakteristiky respondentů Výlety do Jizerských hor Druh ubytování, dopravního prostředku a rekreační aktivity Cestovní náklady Hodnocení kvalitativních charakteristik Odhad rekreační hodnoty pomocí single site modelu cestovních nákladů Single site model cestovních nákladů Aplikace modelu Poissonovo rozdělení Využití modelu na příkladu Jizerských hor Odhad spotřebitelského přebytku Náklady času v modelu...79 Závěr...82 Přílohy...88 Seznam použité literatury a dalších pramenů Seznam tabulek Seznam grafů Summary Keywords JEL Classification

8 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika EU Evropská unie TCM metoda cestovních nákladů (travel cost method) CVM metoda podmíněného hodnocení (contingent valuation method) CM metody výběrového modelování (choice modelling) SSM model jednoho místa (single site model) RUM model s náhodným užitkem (random utility model) CHKO chráněná krajinná oblast JH Jizerské hory UK Univerzita Karlova VŠE Vysoká škola ekonomická v Praze 7

9 Úvod Od začátku 90. let se cestovní ruch stává stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem české ekonomiky. Vedle vzniku nových pracovních příležitostí přispívá cestovní ruch ke stimulaci rozvoje standardních služeb a obchodu v regionu a vytváří také tlak na nové investice do infrastruktury. Je známo, že cestovní ruch by se měl rozvíjet udržitelným způsobem. Funkce ekosystémů, přírodní zdroje či biologická rozmanitost může být ohrožena nekontrolovatelným rozvojem cestovního ruchu. Nadměrné využívání území pro potřeby rekreace má určité negativní dopady, jakými je např. sešlap turistických stezek, následná eroze či problém nakládání s odpady. To může vést až ke konfliktu s ochranou přírody. Cestovní ruch hraje důležitou úlohu v rozvoji regionů. V České republice ale nejsou všechny regiony na stejné ekonomické úrovni. Mezi regiony existují různé diference, buď v podobě sociálních, ekonomických nebo environmentálních hledisek. Regionální rozdílnosti mohou být ve výši příjmů, výši míry investic, rozvoje infrastruktury, ale také v přístupnosti lokality, vybavenosti oblasti rekreačními zařízeními, atraktivity prostředí atd. Všechny tyto faktory prohlubují disparity nejen v oblasti cestovního ruchu. Mohou mít rovněž vliv na rekreační poptávku po příslušné lokalitě. Poptávka po turismu je ovlivňována různými faktory. Mezi takové faktory může patřit atraktivita prostředí, demografická či socioekonomická charakteristika jedince, druh rekreační aktivity, kterou může v lokalitě vykonávat, nabídka a kvalita ubytování či stravování, intenzita turistického ruchu v lokalitě atd. Poptávku po rekreaci lze modelovat prostřednictvím metody cestovních nákladů. Tato metoda je charakteristická tím, že umožňuje odhadnout rekreační funkci území. Vychází z gravitačních modelů, které jsou používány v regionalistice. Gravitační modely se zabývají modelováním a intenzitou toků mezi určitými centry, zaměřují se na migraci, dojížďku za prací či za nákupy. Diplomová práce vychází z potřeby zjištění faktorů ovlivňujících poptávku po rekreaci. Opírá se o aplikaci moderního přístupu modelování poptávky po cestovním ruchu v České republice. K tomuto účelu bude využit single site model cestovních nákladů dle Parsonse (2003). Zaměření práce reaguje na potřeby environmentálních opatření v oblasti 8

10 regionálního rozvoje, obnově venkova a oblasti cestovního ruchu Státní politiky životního prostředí České republiky Podle tohoto dokumentu je současným vývojovým trendem cestovního ruchu zohledňování jeho environmentálních aspektů v procesu plánování a rozhodování. Práce rovněž reaguje na cíle a opatření v oblasti rekreace a turistiky Programu rozvoje chráněných krajinných oblastí 2. Diplomová práce je zaměřena na oblast Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, kde v roce 2005 probíhal výzkum, na kterém jsem se podílela. Tento projekt 3 byl uskutečněn Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci se Správou CHKO Jizerské hory a Společnosti pro Jizerské hory o.p.s. Výzkum se soustřeďoval na oceňování životního prostředí, konkrétně na použití metody cestovních nákladů. Ve své práci využívám a zpracovávám informace jak z dostupné literatury české i zahraniční, tak z internetových stránek. V první kapitole se zabývám vztahy mezi cestovním ruchem a rozvojem oblasti a vlivem turismu na životní prostředí. Ve druhé kapitole charakterizuji metodu cestovních nákladů. Socioekonomickou a geografickou charakteristikou oblasti Jizerských hor se zabývám ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole popisuji průběh výzkumu a dotazníkového šetření v Jizerských horách. Těžiště diplomové práce spatřuji v páté a šesté kapitole, kde analyzuji a vyhodnocuji sebraná data formou základních popisných charakteristik, hodnotím postoje respondentů ke kvalitě rekreačních služeb či intenzitě cestovního ruchu a odhaduji výši spotřebitelských přebytků podle jednotlivých modelů. K příslušným výpočtům a analýzám používám statistické programy SPSS a STATA. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké významné faktory ovlivňují poptávku po cestovním ruchu a ocenit rekreační užitek, který plyne z návštěvy oblasti Jizerských hor. Dalším cílem práce je získat informace o tom, zda se návštěvníci lokality cítí omezeni 1 Státní politika životního prostředí ČR , Praha 2004, str. 32, citace , přístup z internetu: 2 Program rozvoje chráněných krajinných oblastí, MŽP 2000, str. 65, citace , přístup z internetu: 3 Projekt Ministerstva životního prostředí ČR VaV/320/1/03 Externí náklady výroby elektřiny a tepla v podmínkách ČR a metody jejich internalizace 9

11 pravidly ochrany přírody na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zhodnotit jejich postoje zaměřené na kvalitu zařízení v turistických centrech, kvalitu turistických cest a intenzitu cestovního ruchu v oblasti. Hypotézy práce jsou následující: H1: Věk návštěvníků neovlivňuje počet návštěv realizovaných do Jizerských hor. H2: Rodinný stav návštěvníků neovlivňuje četnost návštěv do Jizerských hor. H3: Dosažené vzdělání návštěvníků neovlivňuje počet návštěv, které jsou uskutečňovány do oblasti Jizerských hor. H4: Ekonomický stav návštěvníků neovlivňuje počet návštěv realizovaných do Jizerských hor. H5: Výše příjmu návštěvníků neovlivňuje četnost návštěv do Jizerských hor. H6: Cykloturisté navštěvují oblast Jizerských hor v menší míře než ostatní. H7: Sportování není hlavním motivem pro návštěvu Jizerských hor. H8: Fyzická zdatnost návštěvníků neovlivňuje počet návštěv realizovaných do Jizerských hor. H9: Snížení cestovních nákladů nemá za následek zvýšení počtu uskutečněných výletů do lokality Jizerských hor. H10: Oportunitní náklady času jsou nevýznamnou položkou v rámci cestovních nákladů. H11: Většina návštěvníků se cítí být omezena pravidly Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. H12: Většina návštěvníků považuje hustotu a kvalitu turistických stezek a tras v oblasti Jizerských hor za nedostačující. 10

12 1. Pozice cestovního ruchu v rozvoji regionů Úloha cestovní ruchu v poslední době neustále roste a stává se dynamickou složkou rozvoje. Pro rozvoj cestovního ruchu je typický multiplikační efekt, který vyjadřuje ekonomické dopady cestovního ruchu v dalších oblastech hospodářství. Při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje může mít příznivý vliv na prosperitu celého území Regionální ekonomie Regionálními specifiky, diferencemi a dalšími otázkami existence a rozvoje regionů se zabývají regionální vědy. Regionální vědy (regionalistika) jsou chápány jako rámcový a souhrnný obor, který se zabývá studiem prostorových jevů, procesů a vztahů. 4 Pojem regionalistika (regional science) se objevuje na počátku 50. let, především v pracích Waltera Isarda. Toho lze považovat za tvůrce moderního pojetí této vědní oblasti, dokazuje to jeho práce s názvem Methods of Regional Analysis An Introduction to Regional Science z roku Rozhodujícím hlediskem pro určitý typ ekonomických analýz a studií jsou územní vztahy a jevy, které zkoumá regionální ekonomie. Pro regionální ekonomii je typické, že využívá poznatků geografie (stěžejní jsou pro ni prostorové a územní stránky). Mezi další problémy, které řeší, patří zejména možnosti bydlení v určitém regionu, existence významných rozdílů mezi městy a regiony, možnosti soustředění prostředků pro zlepšení prostředí, vysvětlení lokální nezaměstnanosti či regionálních cenových rozdílů, turismus v oblastech atd. 5 Územní hlediska zahrnují prostorovou diferenciaci územních celků a vztahy mezi nimi. Tyto celky mohou mít různé rozměry a nazývají se regiony. Za region se v nejobecnějším pojetí považuje jakýkoliv územní celek, který je podle jednoho či více znaků vyčlenitelný z širšího území a pomocí těchto znaků je vymezován pro konkrétní účel. Relativně menší územní celek, který je součástí určitého regionu, se nazývá lokalita. Region se vyznačuje vnitřními a vnějšími hospodářskými vztahy, vyvíjející se strukturou (ekonomickou 4 Kadeřábková, J.: Regionální vědy regionalistika. In: Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2004, str. 9 5 Matoušková, Z., Macháček, J., Postránecký, J., Toth, P.: Regionální a municipální ekonomika. VŠE, Praha, 2000, str

13 základnou), vnitroregionálními ekonomickými zájmy a ekonomickými funkcemi v rámci širších, nadregionálních hospodářských celků. 6 Důležitou vlastností regionu je jeho struktura, kdy lze podle struktury rozlišit dva základní typy regionů. Jsou to homogenní regiony, které se vyznačují stejnorodostí svých vlastností a nehomogenní regiony (heterogenní, nodální, spádové, uzlové, funkční), vyznačující se nestejnorodostí svých vlastností, ale funkční jednotností. 7 I když všechny regiony jsou vymezeny pro konkrétní účel, lze dále regiony členit na administrativní a účelové. Zatímco administrativní regiony jsou vymezovány pro potřeby výkonu státní správy a územní samosprávy, účelové regiony jsou vymezovány pro řešení určitých problémů, které se mohou týkat jejich ekonomické zaostalosti, problematické kvality životního prostředí, ale i např. ochrany přírodních krás. Bývá zde obvykle zaveden zvláštní hospodářský režim a region bývá reprezentován zvláštním orgánem, v případě oblasti Jizerských hor je to Správa CHKO Jizerské hory. Mezi nejběžnější příklady účelových regionů patří regiony, které se využívají pro povzbuzení ekonomického rozvoje státu a určitých oblastí (např. zvláštní hospodářské zóny) a dále regiony, které jsou vymezovány za účelem zabezpečení ochrany přírody. V České republice se jedná zejména o národní parky, chráněné krajinné oblasti a ochranná pásma kolem zdrojů pitné vody apod. 8 Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na severočeský region a přímo na Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory Rozvoj regionu Hledisko lokalizace je nepostradatelná součást územního rozvoje, ale příznivé lokalizační podmínky pro určitý typ činností nemusí být samy o sobě zárukou dosahování rozvojových cílů. Na kvalitativní stránky lokality jsou vázány tzv. lokalizačně stimulující faktory, které vytvářejí přitažlivé prostředí v regionu. Například výskyt historických lokalit nebo přírodních atraktivit může být účinnější faktor pro rozvoj než některé typicky 6 Matoušková, Z., Macháček, J., Postránecký, J., Toth, P.: Regionální a municipální ekonomika. VŠE, Praha, 2000, str Wokoun, R.: Teorie regionu. In: Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2004, str Matoušková, Z., Macháček, J., Postránecký, J., Toth, P.: Regionální a municipální ekonomika. VŠE, Praha, 2000, str

14 ekonomické faktory. 9 Rozvojové možnosti a cíle se totiž hodnotí zejména v mimoekonomických oblastech, jako je ochrana životního prostředí, využívání půdy, dopravní podmínky, možnosti rekreace a sportovních aktivit, kulturně historické statky a hodnoty apod. 10 Regiony procházejí v různých časových obdobích určitým ekonomickým vývojem. Změny v ekonomice regionu mohou vyústit v jeho růst, rozvoj, ale také v méně příznivé situace jako stagnaci či úpadek. Ekonomický růst regionu je spojen se změnami kvantitativních charakteristik, jde např. o příjmovou úroveň regionu nebo zvýšení zaměstnanosti. Ekonomický rozvoj regionu je naproti tomu spojen se změnami kvalitativních charakteristik - zlepšení dopravní situace v regionu, zlepšení kvality životního prostředí atd. 11 To je i příklad územního celku, který vytvářejí Jizerské hory. Rozvoj je zde podmíněn řadou faktorů. Negativním faktorem rozvoje se stalo zhoršení lesních porostů především v 70. letech 20. století, kdy škodliviny zejména z východoněmeckých tepelných elektráren dramaticky poškodily Jizerské hory. Tuto zkázu dokonali hmyzí škůdci a ne vždy šetrné hospodaření v lesích. V 90. letech se situace zlepšila, ale vrcholové partie hor jsou poškozeny i v současné době. V této době zde došlo k rozmachu chataření a chalupaření. Do Jizerských hor začali opět proudit turisté a rekreanti. Pro rozvoj cykloturistiky v této oblasti měl velký význam již vybudovaný terén, který byl původně používán pro přepravu vytěženého dřeva a dopravu těžební techniky. V současné době je to velmi vhodný terén pro cykloturisty. 9 Mezi typicky ekonomické faktory patří zejména množství a skladba pracovních příležitostí, hladina příjmů obyvatelstva, efektivita investiční činnosti soukromé i veřejné, dostatečná nabídka zboží, služeb i veřejných statků, atd. 10 Více viz: Macháček, J.: Ekonomické souvislosti využívání kulturně historických lokalit. Nakladatelství Oeconomica VŠE, Praha, 2004, str Matoušková, Z., Macháček, J., Postránecký, J., Toth, P.: Regionální a municipální ekonomika. VŠE, Praha, 2000, str

15 1.3. Regionální rozdíly Rozvoj je v poslední době velmi frekventovaným termínem. Strategie regionálního rozvoje České republiky 12 rozumí pod pojmem regionální rozvoj růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel. Jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů), vývoj regionálních disparit a volbu politiky k jejich odstraňování nebo zmírňování. Regionálními disparitami rozumíme rozdíly v úrovni hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje regionů v míře, která je celospolečensky uznána jako nežádoucí. 13 Tyto disparity lze charakterizovat z hlediska hospodářského a sociálního rozvoje ukazateli, jako je míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, míra investic, průměrné mzdy, rozvoj infrastruktury apod. Regionální disparity v úrovni environmentálního rozvoje lze charakterizovat ukazateli, jako je kvalita lesních porostů, atraktivita prostředí a krajiny atd. Ekonomická výkonnost i regionální vývoj byl v ČR ovlivňován zejména transformačním procesem, který začal na počátku 90. let minulého století. Bohužel ne všechny regiony České republiky prošly transformačním procesem stejně úspěšně. V průběhu transformace došlo ke vzniku výrazných regionálních disparit, které se zatím nepodařilo výrazněji eliminovat. Z hlediska typologie regionů, které vykazují slabiny jejich socioekonomického rozvoje, lze zařadit regiony na území ČR do určitých typů. Wokoun a kol. (2004) takto vymezuje 5 typů regionů 14. Např. Liberecký kraj patří do skupiny regionů s nízkou dynamikou růstu, kdy kraj vykazuje velmi dobré výsledky určitých ukazatelů (hlavně aglomerace krajského města), ale v mnoha dalších ukazatelích nedosahuje průměru ČR (mimo Prahu) Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta , Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha květen 2006, str. 8, citace , přístup z internetu: 13 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta , Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha květen 2006, str. 6, citace , přístup z internetu: 14 Jsou to: regiony rychle se rozvíjející, regiony rozvíjející se, regiony s nízkou dynamikou růstu, regiony zaostávající, regiony upadající. 15 Wokoun, R.: Regionální struktura České republiky. In: Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 2004, str

16 Problémem zde je především existence hospodářsky problémových oblastí, neexistence rozvojových koncepcí, vylidňování venkova, špatná dopravní dostupnost, přetíženost úseků hlavní silniční sítě, zastaralá železniční síť, ale také existence rozsáhlých prostor s ekologickými zátěžemi, s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou. V oblasti cestovního ruchu je překážkou zejména nejednotná prezentace regionu, nízká kvalita základních a nedostatek doplňkových služeb, nedostatečný informační systém cestovního ruchu a dopravy, ale i nedostatečné zmapování místních atraktivit Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionů Cestovní ruch je významnou složkou spotřeby obyvatelstva a stává se i výrazným ekonomickým fenoménem. Protože je účast na cestovním ruchu realizována hlavně mimo trvalé bydliště, je jí třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností. Do oblastí se lidé musí přepravit, musí jim být vytvořeny vhodné podmínky pro pobyt, pro využití volného času, což je motivem účasti na cestovním ruchu. 17 Cestovní ruch ekonomicky zhodnocuje přírodně a kulturně historický potenciál dané lokality, která by tak zůstala nevyužita. Cestovní ruch vedle vzniku nových pracovních příležitostí také přispívá ke stimulaci rozvoje služeb a obchodu v regionu, a to díky zvyšování objemu koupěschopné poptávky. Rozvoj cestovního ruchu dále vytváří tlak na investice do infrastruktury a také pozitivně působí na estetický vzhled měst, obcí a volné krajiny. 18 V řadě oblastí se cestovní ruch stává dominantním faktorem jejich rozvoje s významnými ekonomickými dopady, které plynou zejména z: výdajů účastníků cestovního ruchu obzvláště na ubytování, stravování či turistické průvodce a mapy, 16 Globální SWOT analýza Libereckého kraje, citace , přístup z internetu: 17 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I, Nakladatelství Oeconomica. VŠE Praha, 2004, str Regionální operační program NUTS II Severovýchod, červen 2006, str. 40, citace , přístup z internetu: 15

17 daňových příjmů a různých poplatků, které se stávají významnými zdroji místních rozpočtů, vytváření investičních a podnikatelských příležitostí a zaměstnanosti, zejména výstavba nových rekreačních zařízení nebo vleků, zlepšování celkové úrovně infrastruktury a vybavenosti nejen pro návštěvníky oblasti, podpory rozvoje řady ekonomických aktivit včetně místních řemesel. 19 Rozvoj cestovního ruchu musí respektovat možnosti území a limity jeho funkčního využití obsažené v Politice územního rozvoje 20 a musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje, se Státní politikou životního prostředí na léta a s ochranou přírody. V rámci ČR se připravuje Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu. Cílem je podporovat šetrné formy cestovního ruchu, usilovat o zvýšení jejich podílu na celkovém objemu cestovního ruchu, rozšiřovat cestovní ruch a turistiku do nevyužívaných, ale atraktivních oblastí, pečovat o krajinu, rozvoj venkovské turistiky, agroturistiky a využívat tyto formy pro výchovu návštěvníků Pozitivní vliv přírody na cestovní ruch Stav a vývoj životního prostředí ovlivňuje další rozvoj ekonomických a sociálních aspektů života lidí i v oblasti cestovního ruchu. Podle Trnkové (1993) je základní podmínka vzniku a rozvoje cestovního ruchu taková, že cestovní ruch je možno rozvíjet pouze ve zdravém a čistém životním prostředí. Z toho vyplývá, že cestovní ruch a životní prostředí se navzájem ovlivňují. Nejvíce se cestovní ruch rozvíjí na území s velmi dobrou a vysokou kvalitou životního prostředí a to zejména v chráněných územích Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I, Nakladatelství Oeconomica. VŠE Praha, 2004, str Politika územního rozvoje České republiky, citace , přístup z internetu: 21 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta , Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006, str. 61, citace , přístup z internetu: 22 Trnková, O.: Území a cestovní ruch. VŠE, Praha, 1993, str

18 Turistika a rekreace ve většině chráněných územích v České republice má dlouhou tradici. Vedle pozitivního přínosu pro zdraví, kondici a poznání člověka, má velký ekonomický přínos pro místní obce a regiony. Ochrana krajinných a přírodních zajímavostí jako hlavního objektu rekreace je prostorem pro rozvoj cestovního ruchu a potenciálem dlouhodobé prosperity obcí a regionů v chráněných krajinných oblastech. Pro cestovní ruch je velmi významná zonace území, neboť umožňuje návštěvníkovi shlédnout téměř neporušené lokality v území. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 460/2004 Sb. 23, zpravidla vymezuje 4 zóny odstupňované ochrany. Zonace má za úkol blíže určit způsob ochrany přírody, je důležitá i pro konstrukci plánů péče a návštěvních řádů oblasti. O zonaci v Jizerských horách budu blíže pojednávat v podkapitole Negativní dopady cestovního ruchu na přírodu V některých oblastech může docházet k tomu, že přírodní hodnoty krajiny jsou ohrožovány samotným turistickým ruchem. Jedná se zejména o masové formy cestovního ruchu. Také rozvoj ekologicky konfliktních forem turistiky (např. výstavba nových rekreačních zařízení) může mít za následek ohrožení přírodního prostředí. Ze zvětšeného zájmu o návštěvu příslušné lokality plyne také větší využívání sportovně rekreačních aktivit. Nadměrné využívání území pro potřeby turistického ruchu se dostává do konfliktu s ochranou přírody i ochranou vody a lesů. Oblast může být ohrožena především pěší turistikou či cykloturistikou, která se stala fenoménem poslední doby. Problém nastává tehdy, když někteří cykloturisti využívají nezpevněné cesty a pěšiny, které jsou určeny pro pěší a následně zde potom dochází ke vzájemným střetům. To má určité negativní dopady, jakými je např. sešlap turistických stezek a následná eroze. 23 Zákon č. 114/1992, Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 460/2004 Sb., citace , přístup z internetu: 17

19 Důsledky nezvládnutelného rozvoje cestovního ruchu lze charakterizovat jako: zvýšenou úroveň znečištění a znehodnocení prostředí, kdy dochází k neúměrnému přetěžování území v důsledku velké koncentrace turistů masový nárůst cykloturistiky a jiných sportovních aktivit (horolezectví, paragliding, občasné masové sportovní akce), změnu v charakteru přírodního prostředí v důsledku výstavby, která je určitým způsobem necitlivá k prostředí výstavba hotelů, penzionů, lanovek, vleků a parkovišť ve volné krajině, náklady spojené s vytvořením chráněných území a krajinných celků, kde musí být návštěvnost nějak regulována není zde možné provozovat turistické aktivity bez omezení, např. je zakázáno tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa, zákaz vjezdu a setrvání s motorovými vozidly atd. Současným problémem a zároveň negativním dopadem na životní prostředí v lokalitě Jizerských hor je mimo jiné komerční sběr borůvek. V posledních letech přibývá stále více lidí v chráněné oblasti, kteří ničí borůvčí používáním hřebenů. Dochází také k poškozování lesů tím, že někteří vjíždějí do lesů auty. Kromě českých sběračů do lokality jezdí i Poláci. Na tento problém upozorňuje článek z tisku Liberecký den. 24 V chráněných oblastech je proto rozvoj cestovního ruchu podřízen řádu, který upravuje využívání těchto území pro rekreaci. V případě, že by určitá pravidla (např. stanovení maximálních limitů návštěvnosti, omezení výstavby individuálních rekreačních objektů atd.) nebyla respektována, mohl by cestovní ruch způsobit devastaci životního prostředí a zničení hodnot, které byly příčinou jeho rozvoje. Stále se zhoršující stav životního prostředí tak vylučuje některé oblasti z jejich využití cestovním ruchem. 25 Jak je tedy zřejmé, příroda má pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu, ale cestovní ruch má zřejmě negativní dopady na životní prostředí (zejména přetěžování území velkou koncentrací turistů). 24 Prášilová, D.: Polští borůvkáři ohrožují Jizerky. Liberecký den, článek ze dne , citace , přístup z internetu: 25 Více viz: Trnková, O.: Území a cestovní ruch. VŠE, Praha, 1993, str

20 2. Metoda cestovních nákladů Hodnocením či oceňováním přírodních statků rozumíme přiřazování určité hodnoty, vznik nebo tvorbu ceny statků. Jde o způsob, kdy se přiřazují hodnoty neoceněným službám, které poskytuje příroda environmentální statky. Takovým environmentálním statkem může být kvalita ovzduší, lidské zdraví, existence rostlinných a živočišných druhů, biodiverzita atd. Patří sem všechny aspekty životního prostředí, pro které lidé vyjadřují své preference. K hodnocení životního prostředí v oblasti rekreace se většinou používají metoda cestovních nákladů, metoda podmíněného hodnocení nebo metoda výběrového experimentu. Pro účely této práce se zaměřím na aplikaci metody cestovních nákladů Metody hodnocení životního prostředí v oblasti rekreace Hodnotit rekreaci a cestovní ruch v území nám umožňují metody oceňování životního prostředí. Mezi ně patří i metoda cestovních nákladů (travel cost method, TCM), která umožňuje vyjádření určitých přínosů v peněžních jednotkách, které jsou spojeny s rekreací. Metoda cestovních nákladů patří do skupiny metod odhalených preferencí 26, je založena na skutečném chování obyvatelstva. Metoda je použitelná pro oblast turismu a cestovního ruchu, přičemž tyto aspekty ovlivňují regionální rozvoj oblasti. Metoda vychází z regionálních gravitačních modelů. Pomocí metody cestovních nákladů je obvykle vyjadřována rekreační hodnota oblastí, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, velké vodní hladiny či další atraktivní místa. 27 Ve světě je metoda používána ve velké míře, u nás aplikovali metodu cestovních nákladů pro ocenění rekreační hodnoty území Melichar (rok 2001) a Kuncl (rok 2002) ve svých diplomových pracích na VŠE v Praze. Do skupiny metod odhalených preferencí dále řadíme metodu hédonické ceny a metodu obranných výdajů. Metoda hédonické ceny se uplatňuje při hodnocení toho, jak se pozitivní či negativní změny v kvalitě životního prostředí odráží (za jinak nezměněných okolností) 26 Jsou to metody nepřímého oceňování kvality životního prostředí a vychází z již odhalených preferencí lidí na souvisejících trzích. 27 Moldan, B. a kol.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí. Univerzita Karlova, Vydavatelství Karolinum, Praha 1997, Vydání 1., str

21 v ceně nemovitostí. 28 Jde tedy o analýzu chování spotřebitelů ve vtahu ke statkům (nemovitosti), které jsou úzce spojeny s kvalitou přírodního statku. Trh s nemovitostmi je totiž ovlivněn netržními kvalitativními charakteristikami, jako je úroveň znečištění ovzduší či vodních toků v lokalitě, kde nemovitost leží, dále hluk z dálnice či letecké dopravy, estetické změny v krajině atd. Tato metoda je také vhodná pro aplikaci v oblasti rekreace, jde o zkoumání cen chat a chalup. Metoda obranných výdajů je metodou, která patří do kategorie produkce domácností. Dalšími metodami, které jsou vhodné k použití v oblasti rekreace je metoda podmíněného hodnocení (contingent valuation method, CVM) a metody výběrového modelování (choice modelling, CM). Tyto metody patří do skupiny metod přímého oceňování služeb netržních environmentálních statků, které jsou známy jako metody stanovených (vyjádřených) preferencí 29. CM techniky mohou měřit užitné i neužitné hodnoty environmentálních statků. Metoda podmíněného hodnocení je speciálním přístupem metod CM. Umožňuje stanovit, jak lidé oceňují kvalitu přírodních statků či jejich užitky, a to prostřednictvím měření jejich ochoty za ně platit. Respondenti vyjadřují své ocenění v odpovědích ve speciálně strukturovaném dotazníku přímo, ale nikoliv však v reálné situaci. Jedná se o hypotetické situace, kdy se nepředpokládá, že by přímo v rámci šetření byly poskytovány příslušné statky či služby, proto se o této metodě mluví jako o podmíněné Gravitační modely v oblasti rekreace Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu, resp. obslužné sféry, jsou za nejpoužívanější považovány gravitační modely. Gravitační modely jsou známy z oblasti regionalistiky. Zabývají se intenzitou toků mezi určitými lokalitami. Jde zejména o migraci, dojížďku za prací nebo za nákupy. Podle Vystoupila (2003) jsou gravitační modely inspirovány Newtonovým gravitačním zákonem a byly nejdříve používaným druhem interakčních modelů. Jejich použití bylo 28 Šauer, P. a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí. VŠE Praha, 1997, str Tyto metody spočívají v přímém dotazování a odhalování preferencí lidí, tedy to, co lidé řeknou, že jsou jejich environmentální hodnoty. Vyjadřují, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za určité zlepšení životního prostředí. 30 Více viz: Seják, J. a kol.: Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. Grada Publishing, Praha 1999, str

22 zpočátku omezeno jen na demografické výzkumy, teprve až od 30. let minulého století byly používány i pro vymezení spádových nákupních území či obslužných středisek. Původní vyjádření gravitačního zákona zní: Interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. 31 Modifikovanou verzi Newtonova gravitačního zákona lze použít k předpovědi pohybu lidí, informací a zboží mezi městy a dokonce kontinenty. Gravitační model vysvětluje velikost populace různých oblastí a jejich vzdálenosti. Je pro ni typické, že větší oblast přitahuje lidi, myšlenky a zboží více než oblast menší, a sobě bližší oblasti jsou společně více atraktivní. Při výpočtech je důležitá velikost příslušné populace a vzdálenost. Jak se dozvíme níže, gravitační modely se mohou aplikovat i v oblasti rekreace Vztah metody cestovních nákladů a gravitačních modelů Od té doby, co Harold Hotelling jako první prezentoval před více než 50 lety návrh metody cestovních nákladů (více viz podkapitola 2.5), bylo formulováno mnoho druhů těchto modelů k ocenění ochoty platit. Studie Mercera, Kramera a Sharmy 32 říká, že modely zabývající se cestovními náklady, se řadí k jednoduchým gravitačním modelům. Tato myšlenka byla převzata od Freunda a Wilsona (1974). 33 Geografická vzdálenost hraje podstatnou roli v rozhodování při volbě rekreace. Studie z uplynulé doby poukazují na to, že čím blíže lidé bydlí k lokalitě, tím častěji ji navštěvují jako své rekreační místo. Při použití vzdálenosti jako proměnné vyvstává problém, jak tuto proměnnou měřit. Jde např. o skutečnou vzdálenost mezi začátkem cesty a cílovou destinací, dále o čas, strávený na cestě, subjektivní prožitek z cesty. Všechny tyto proměnné ukazují, jaký je vztah mezi návštěvou rekreační lokality a zážitkem návštěvníka. Předchozí výzkumy ukazují, že vzdálenost je důležitá proměnná pro předpověď chování návštěvníků a pro členění poptávky. Wolfe (1972) zjistil, že pokud lidé cestují do větších 31 Vystoupil, J.: Vymezení sfér vlivu středisek na základně interakčních modelů. ESF MU, Brno 2003, citace , přístup z internetu: 32 Mercer, E., Kramer, R., Sharma, N.: Rain Forest Tourism Estimating the Benefits of Tourism Development in a New National Park in Madascar. 1995, Journal of Forest Economics 1:2, str. 239, citace , přístup z internetu: 33 Freund, R. J., Wilson, R. R.: An example of a gravity model to estimate recreation travel. 1974, Journal of Leisure Research, 6, str

23 vzdáleností, tím více chtějí cestovat ještě dále. Debbage (1991) testoval různé faktory ovlivňující chování v prostoru v rekreačním kontextu. Například zámožní, vysoce vzdělaní lidé bez partnera, mají sklon k cestování do větších vzdáleností. Vyslovil hypotézu, že vzdálenost by mohla vhodně předpovídat rekreační chování Přehled studií zabývajících se použitím gravitačních modelů v oblasti rekreace Použitím gravitačních modelů v oblasti rekreace se zabývaly některé zahraniční studie. Mezi tyto studie patří výzkum z roku 1981 od autorů Buhyoffa, Williamse, a Klemperera 35. Účelem této studie bylo shromáždit specifické informace o intenzitě dopravní komunikace a použít je k vytvoření rekreačního modelu návštěvnosti. Data byla sebrána od lidí žijících v přilehlých oblastech zkoumané komunikace. Výzkumníci vytvořili dva rekreační modely poptávky určené k předpovědi návštěvnosti oblastí, které využívají tří proměnných vzdálenosti, alternativních rekreačních oblastí a hustoty populace. V roce 2000 vznikla studie, jejímž autorem je Ramesh Durbarry 36. Tato studie modeluje poptávku po cestovním ruchu směřující do Velké Británie. Autor používá teoretický rámec založený na gravitačních modelech. Pro účely studie bylo vybráno 11 zemí, jejichž obyvatelé jezdili do Velké Británie v období jako turisté. Výsledky studie ukázaly, že turistické výdaje v zemi jsou citlivé na cenu a kursové změny. Autory studie, která zkoumá podstatu vztahů mezi vzdáleností, prostorové vazby, pocity návštěvníků z bezpečí a jejich dojmy z rekreace v anglické oblasti New England lakes, jsou Wickham, Graefe, Burns a Mueller. 37 V této studii autoři prozkoumali výše zmíněné vztahy 34 Nyaupane, G. P., Graefe, A., Burns, R., C.: Does Distance Matter? Differences in Characteristic Behaviors, and Attitudes of Visitors based on Travel Distance. 2003, str. 74, citace , přístup z internetu: df 35 Buhyoff, G. J., Williams, S. B., Klemperer, W. D.: Gravity model formulation for an extensive National Parkway Site. Environmental Management, Springer New York, 1981, citace , přístup z internetu: 36 Durbarry, R.: Tourism in the UK: Analysis of Competitiveness using a Gravity-Based Model, 2000, str. 18, citace , přístup z internetu: 37 Wickham, T.: The Influence of Distance and Visitor Perceptions of Security on perceived Management Problems aming new England Anglers. Proceeding of the 2004 Northeastern Recreation Research Symposium, str. 224, citace , přístup z internetu: f 22

24 pro různorodou skupinu rybářů v této oblasti. Ukázalo se, že při rozhodování návštěvníka o lokalitě je vzdálenost nejméně důležitý faktor. Naopak nejsilnějším faktorem, který podporuje návštěvnost oblasti, je bezpečnost, stejně jako další problémy, které řeší správa oblasti (přístup k jezeru, podmínky pro rybaření). Další studie, jejímiž autory jsou Nyaupane, Graefe a Burns 38 z USA, řeší odlišné socioekonomické charakteristiky a chování lidí závislé na cestované vzdálenosti. Studie ukázala, že návštěvníci, kteří přijedou z větší vzdálenosti, se více účastní sportovních a kulturních aktivit a utrácejí za ně také více peněz. Na druhou stranu tito návštěvníci mají menší prostorové vazby k oblasti a navštěvují ji tedy podstatně méně Historie metody cestovních nákladů Základy metody cestovních nákladů položil americký ekonom Harold Hotelling již v roce Hotelling zaslal obsáhlý dopis do National Park Service, kde vysvětlil podstatu této metody. Zde chtěli vědět, jak je možné využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot, které přináší národní parky. Odpovědi se jim dostalo od Hotellinga, neboť právě jeho práce byla založena na solidních ekonomických základech. Hotelling navrhoval měření rozdílných měr návštěvnosti podle cestovních vzdáleností, které návštěvník musí překonat, aby se do oblasti dostal. Využitím empirického vztahu mezi zvýšenými cestovními vzdálenostmi a příslušnými klesajícími míry návštěvnosti lze odhadnout skutečný vztah poptávky. Tento odhad poptávky nám umožňuje spočítat celkové přínosy, které park návštěvníkům přináší. 39 První rozpracování TCM a její aplikace na skutečných datech se objevuje až v pracích M. Clawsona z roku 1959 a J. L. Knetsche z roku Tyto studie byly založeny na zonálním modelu cestovních nákladů. Jde zde o vzdálenost ze zóny původu návštěvníka do rekreační lokality. Clawson a Knetsch věnovali pozornost množství praktických problémů, které mohou nastat při ocenění. Byli si vědomi, že poptávka po rekreaci je vázána na mnoha faktorech nezávislých na vzdálenosti. Právě vzdálenost může být rozdělena na tři 38 Nyaupane, G. P., Graefe, A., Burns, R., C.: Does Distance Matter? Differences in Characteristic Behaviors, and Attitudes of Visitors based on Travel Distance. 2003, str. 74, citace , přístup z internetu: df 39 Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str

25 samostatné části peníze, čas a cestu. Peníze zahrnují další determinanty, jako jsou cestovní náklady a příjem. Význam času závisí na individuálním postavení a podmínkách v zaměstnání. Cesta pro někoho může znamenat náklady nebo užitek. Při využití zonálního modelu cestovních nákladů se zjistila některá omezení. Mezi nejdůležitější patří obtížnost vypočítání účinků času stráveného cestováním, protože je zde vysoká korelace mezi cestovními náklady a časem stráveným při cestování. Brown a Nawas v roce 1973 a Gum a Martin v roce 1974 vytvořili novou formu metody cestovních nákladů, která je založená na individuálních návštěvnících (individuální model TCM). Zde je závislou proměnnou počet výletů za určité období na jednotlivce nebo domácnosti. Tato forma je schopna začlenit cestovní náklady, čas strávený cestováním a socioekonomické proměnné jako poptávkové determinanty, které jsou statisticky významné. 40 Postupem času se tedy metoda cestovních nákladů přesunula z využívání modelu zonálního, kdy byly získávány informace o původu bydliště respondenta, k využití modelu individuálního, kdy jednotlivý uživatel představuje vhodnější jednotku pozorování, než je populace dané zóny. Další vývoj metody byl charakteristický publikováním empirických analýz, následovaly další pokusy o rozvoj metodologie TCM. V 90. letech 20. stol. se Walsh, Johnson a McKean snažili ve své studii analyzovat empirické výsledky k pochopení faktorů, které jsou velmi důležité k předpovědi rekreačního užitku návštěvníků. Pokoušeli se také identifikovat některé přidané proměnné, které by mohly mít větší vysvětlující sílu, než jaká byla při jejich použití v minulých studiích. Těmito proměnnými byly kvalita rekreačního prostředí, příroda a zážitek z rekreace, dále cestovní náklady času, ocenění substitučních míst a individuální nebo zonální data. Kvalita rekreačního místa má pozitivní efekt na spotřebitelský blahobyt čím více si návštěvníci uvědomují vyšší kvalitu rekreační lokality, tím vyšší je jejich spotřebitelský užitek. Stejně tak využití individuálních dat v porovnání s užitím zonálních dat vede ke zvýšení hodnoty spotřebitelského užitku Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str

26 2.6. Faktory ovlivňující vývoj současné metody a jejich rešerše ve vybraných studiích Mezi nejdůležitější kroky nebo také problémy ve vývoji metody cestovních nákladů patří otázka, jak zaznamenat čas strávený na cestě a v lokalitě při rekreaci, začlenění víceúčelových výletů a výletů do více než jedné rekreační oblasti, efekt substitučních míst, začlenění demografických charakteristik respondentů, přeplněnost rekreačních oblastí a kvalitativní charakteristiky oblasti. Všechny tyto faktory ovlivňují použití metody v praxi. Standardní model cestovních nákladů je upravený o čas strávený cestováním do rekreační lokality a o čas strávený v oblasti rekreace (on-site time). Argumentem, proč zahrnovat do modelu hodnotu času, je ekonomické pojetí oportunitních nákladů. Oportunitní náklady jsou užitkem, který by mohl návštěvník získat svou nejlepší alternativní aktivitou v čase, který stráví cestováním do rekreační lokality. Alternativní činností může být práce, sportování, studium, čtení atd. Shaw (1992) se ve své studii shodl s Wardem (1983), že oportunitní náklady času nutně nesouvisí se mzdovou sazbou. Naopak studie autorů McKeana, Johnsona a Walshe 42 testuje modely, které přepokládají, že příjem je základem pro měření oportunitních nákladů času. Další velmi diskutovanou otázkou je hodnota času stráveného v lokalitě. Bockstael, Strand a Hanemann (1987) jej v modelu vynechali, ale poukázali na to, že oportunitní náklady mohou být vyšší než je mzdová sazba. 43 Studie K. E. McConella 44 čas strávený v místě rekreace již zahrnuje, ale považuje ho za velmi obtížný problém. Tím problémem je rozdílné vnímání nákladů času návštěvníky. Závěrem lze poznamenat, že čas strávený cestováním i čas strávený v lokalitě má podstatný význam v modelu cestovních nákladů. Kvalita přírodní lokality užívaná pro rekreaci se v průběhu času velmi mění. Proto je důležité zahrnout také kvalitativní charakteristiky území do modelu. Kvalitativní charakteristiky oblasti by měly být pod kontrolou a správou parku. Sociologickým a ekologickým problémem je přetíženost rekreační lokality. V ekonomické literatuře se 42 McKean, J. R., Johnson, D. M., Walsh, R. G.: Valuing Time in Travel Cost Demand Analysis: An Empirical Investigation. 1991, citace , přístup z internetu: 43 Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str Mc Conell, K. E.: On-Site Time in the Demand for Recreation. 1992, citace , přístup z internetu: 25

27 rozvinuly živé diskuse kolem problematiky efektu přetížení a jeho vliv na spotřebitelský přebytek. Dále vyvstala otázka, jak by mělo být přetížení začleněno do modelu cestovních nákladů. McConell (1980) zjistil, že poptávková křivka by měla být hodnocena s přetížením, které je na neměnné úrovni. Řádné měření spotřebitelského přebytku závisí na korektním sběru vzorků a specifikách poptávkové funkce. 45 Efektem přetížení rekreačních lokalit se zabývali ve své studii Jakus a Shaw 46. Snažili se ocenit poptávku po rekreaci pod podmínkou přetížení této lokality. Jejich statistické analýzy naznačily, že vnímané přetížení lokality není rovnocenné k očekávanému nebo předvídanému přetížení. Někteří výzkumníci v oblasti rekreace se pokoušeli do modelů začlenit ceny a kvality substitučních míst. Jsou dvě možnosti, jak postupovat. Lze postupovat jednou cestou a to teoreticky správnou, kdy se dají do modelu všechny hodnoty (tedy i cena substitučních lokalit), ale riskuje se zde vysoká korelace mezi těmito proměnnými. Nebo lze jít po bezpečnější cestě a z modelu vyřadit hodnoty substitučních míst. Freeman (1993) zkusil vyřešit dilema substitučních míst tím způsobem, že navrhl výzkumníkům, aby se ptali respondentů, jaké další jedinečné místo často navštěvují. Navrhl začlenit jen hodnotu tohoto místa jako relevantní substituční cenu. Otázka, jak definovat substituční místa teoreticky shodná s volbou návštěvníka, je velmi sporná a v dalších letech si rozhodně zasluhuje více pozornosti Charakteristika metody cestovních nákladů Metoda cestovních nákladů se používá ke stanovení a ocenění ekonomické užitné hodnoty spojené s ekosystémy nebo lokalitami, které jsou užívány k rekreaci, hodnotí tedy rekreační a estetickou funkci parku, lesa, krajiny či území. 45 Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str Jakus, P., Shaw, W. D.: Congestion at Recreation Areas: Empirical Evidence on Perceptions, Mitigating Behaviour and Management Preference. 1997, citace , přístup z internetu: 47 Ward, F. A., Beal, D.: Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, 2000, str