Index udržitelného rozvoje (SD Index) pro vybrané rozvojové země Haiti a Mongolsko

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Index udržitelného rozvoje (SD Index) pro vybrané rozvojové země Haiti a Mongolsko"

Transkript

1 Index udržitelného rozvoje (SD Index) pro vybrané rozvojové země Haiti a Mongolsko (Peter Mederly, Pavel Nováček 1 ) 1. Úvod Předkládaná studie hodnocení indexu udržitelného rozvoje dvou rozvojových zemí (Haiti a Mongolsko) navazuje na víceleté iniciativy autorů v oblasti vývoje souhrnného ukazatele vyjadřujícího kvalitu života a udržitelný rozvoj na globální úrovni zemí světa (publikovány např. v pracích Mederly, Nováček, Topercer 2002, 2003 a souhrnně v práci Mederly, Topercer, Nováček 2004). Hlavní motivací při tvorbě SD Indexu byla výzva hledat takový souhrnný ukazatel, který by dostatečně přesně vyjadřoval míru pokroku světových zemí ve směřování k udržitelnému rozvoji, a to na základě všeobecně dostupných dat pro dostatečně velký počet zemí, čímž by umožňoval pravidelné srovnávání jejich pokročilosti v delším časovém horizontu. SD Index jsme vyvinuli v letech v středoevropském výzkumném uzlu Millennium Project v rámci studie Global Partnership for Sustainable Development. Poprvé byl publikován v pravidelné roční zprávě 2001 State of the Future (Gordon, Glenn 2001). Jeho cílem je komplexní vyjádření stavu (a postupně i vývoje) jednotlivých zemí světa v oblasti směřování k trvale udržitelnému rozvoji. Strukturou indexu jsme se pokusili rovnocenně vyjádřit hlavní problémové oblasti světového vývoje prostřednictvím tematických okruhů a jednotlivých ukazatelů - proměnných. Naší ambicí bylo navázat na některé z existujících obdobných ukazatelů, hodnotících pokrok jednotlivých světových zemí v oblasti lidského rozvoje, kvality života a udržitelného rozvoje - např. Human Developmet Index, HDI (UNDP od r. 1990), Environmental Sustainability Index (World Economic Forum, Yale Center for Environmental Law and Policy 2001 a později), nebo UN CSD Dashboard (Consultative Group for Sustainable Development, UN CSD 2000 a později). Druhá verze SD Indexu pro světové země byla publikována v nejnovější správě 2005 State of the Future (Gordon, Glenn 2005). Prezentované výsledky pro dvě rozvojové země Haiti a Mongolsko jsou pilotními pokusy hodnocení časových řad (pro období ) včetně nástinu trendů (pro období ) na národní úrovni se zachováním struktury původního indexu. 2. Metodika Index udržitelného rozvoje je koncipován hierarchicky zahrnuje 7 hlavních problémových oblastí a 14 tematických okruhů. Hlavní problémové oblasti jsme zvolili tak, aby zachytily podle možnosti všecky nejdůležitější aspekty světového vývoje (k čemuž se čtyři konvenční oblasti udržitelného rozvoje - environmentální, sociální, ekonomická a institucionální - jeví jako nedostatečné, resp. nehomogenní). V každé ze sedmi oblastí byly vytipovány dva tematické okruhy a v nich různý počet proměnných (viz. tabulka č. 1). Hlavní oblasti a okruhy byly stanoveny teoreticky - na základě víceletého studia globální problematiky, výběr proměnných byl přizpůsoben tak, aby bylo možné jejich dlouhodobé sledování a vyhodnocování, aby byly zabezpečeny co nejúplnější soubory údajů pro co nejvíce zemí a aby potřebné zdroje dat byly široce dostupné a jejich počet minimalizován. 1 Peter Mederly, Regioplan Nitra, Slovak Republic, Pavel Novacek, Center for Social and Economic Strategies, Charles University in Prague and Center for Interdisciplinary Studies, Palacky University in Olomouc, Czech Republic, 1

2 Obr. 1 - Základní schéma SD indexu Index udržitelného rozvoje (SD Index) 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče 4 - Vzdělání, technologie a informace 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 7 - Kvalita životního prostředí A - Politika a lidská práva B Rovnost C Demografické ukazatele D - Očekávaná délka života, úmrtnost E - Zdravotní péče F - Nemoci a výživa G Vzdělání H - Technologie a sdílení informací I Ekonomika K Zadluženost L - Ekonomika - čisté domácí úspory M - Ekonomika - spotřeba zdrojů N - Životní prostředí přírodní zdroje, využití půdy O - Životní prostředí - problémy měst a venkovské krajiny Získané údaje byly zpracovány pomocí statistického balíku NCSS 2001 (Hintze ). Protože velká většina proměnných nesplňuje předpoklady normality rozdělení početností, rovnosti rozptylů, linearity vztahů a/nebo má příliš velké zastoupení odlehlých hodnot, bylo potřebné před samotným výpočtem indexů data upravit tzv. ořezáním (trimming) a logaritmickou transformácí. Dílčí indexy byly transformovány do jednotné škály v intervalu <0,1> tak, aby vždy 0 byla rovná nejnepříznivější hodnotě a 1 rovná nejpříznivější hodnotě. Celkový index SDI pro jednotlivé země byl vypočítán jako aritmetický průměr transformovaných hodnot všech vybraných proměnných a obdobným způsobem byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 problémových oblastí. Do hodnocení vstupovalo 179 zemí, přičemž celkové pokrytí údaji bylo velmi dobré (podařilo se získat 91.2 % potřebných dat). Tab. 1 Seznam proměnných vstupujících do výpočtu SD Indexu Proměnná Jednotka Zdroj Rok Počet z. 1 - Human rights, freedom and equality A1 Index of political rights Index FH A2 Refugees - country of origin per thous. Peo HDR A3 Military expenditure % of GDP WDI A4 Military personnel % of labour force WDI B1 Gender development index Index HDR B2 Children labour force % of year WDI Demographic development and life expectancy C1 Annual population growth % WDI C2 Share of population 0-14 to 65+ % WDI D1 Infant mortality rate per 1000 birth WDI D2 Under 5 mortality rate per 1000 birth WDI D3 Life expectancy at birth years WDI D4 Death rate, crude per 1,000 people WDI Health state and health care E1 Health expenditure, public % of GDP WDI E2 Health expenditure, per capita USD/cap. WDI E3 Child immunization DPT % of children < 12 months WDI E4 Child immunization measles % of children < 12 months WDI E5 Physicians per 1000 peo. WDI E6 Birth attended by skilled health start % of total WDI E7 Hospital beds per 1000 peo. WDI

3 Proměnná Jednotka Zdroj Rok Počet z. F1 Tuberculosis per 100,000 peo. WDI F2 Prevalence of HIV % of adult WDI F3 Prevalence of child malnutrition, by weight % of children < 5 WDI F4 Undernourishment % of people HDR F5 Access to improved water sources % of popul. with access WDI Education, technologies and information G1 Adult illiteracy rate % of 15+ WDI G2 School enrollment, secondary % net WDI G3 School enrollment, primary % net WDI G4 Public spending on education, total % of GDP WDI H1 Telephone mainlines per 1000 peo. WDI H2 Personal computers per 1000 peo. WDI H3 Internet users per peo. WDI H4 Daily newspapers per 1000 peo. WDI H5 Television sets per 1000 peo. WDI H6 Mobile phones per 1000 peo. WDI Economic development and foreign indebtedness I1 GDP per capita USD, const WDI I2 PPP GDP per capita curr. int. $ WDI I3 Annual GDP growth % HDR I4 Adjusted savings: net national saving % of GNI WDI I5 Gross domestic savings % of GDP WDI I6 Aid per capita current US$ WDI I7 Current account balance % of GDP WDI I8 Foreign direct investment, net inflows % of GDP WDI I9 High-technology exports % of manufactured exports WDI I10 Overall budget balance, including grants % of GDP WDI I11 Unemployment, total % of total labor force WDI K1 External debt, total DOD, current US$ WDI K2 Total debt services % of GNI WDI Resource consumption L1 Adjusted savings: energy depletion % of GNI WDI L2 Adjusted savings: mineral depletion % of GNI WDI L3 Adjusted savings: net forest depletion % of GNI WDI M1 GDP per unit of energy use PPP $ per kg of oil equivalent WDI M2 Commercial energy use per cap. Kg of oil eqv. WDI M3 Electric power consumption per capita kwh WDI M4 Passenger cars per 1,000 people WDI Environmental duality N1 Nationally protected areas % of land area WDI N2 Freshwater resources m3 per capita WDI N3 Forest area % of land area WDI N4 Arable land % of land area WDI O1 Population in agglomeration > 1 mil. % of total WDI O2 Rural population density peo/km2 WDI O3 Urban population growth annual % WDI O4 CO2 emissions metric tons per capita WDI O5 Urban population % of total WDI Jednotka jednotka měření,zdroj zdroj dat (WDI World Development Indicators 2003,FH Freedom House, HDR Human Development Report 2003), Rok rok aktualizace dat pro většinu zemí, Počet z. počet zemí s dostupnými daty. 3

4 Největší předností tohoto indexu by mohlo být, že vychází z dostupných celosvětových zdrojů informací, které jsou pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány - použity byly v podstatě jen dva hlavní zdroje - materiál Světové banky World Development Indicators a ročenka UNDP Human Development Report. Doplňkovým zdrojem informací je Freedom House - Index of Freedom. Proto je reálné sestavení indexu několik let zpět a jeho pravidelná aktualizace v budoucnosti. Stejně tak je možné i určení trendů vývoje SDI v jednotlivých zemích do současnosti, jako i jejich prodloužení do budoucnosti, což by mohlo být významným politickým nástrojem. Ostatní porovnávané přístupy tvorby indexů trvalé udržitelnosti mají v této oblasti o mnoho horší výchozí pozici. Bližší metodický postup tvorby SD indexu pro světové země je uveden v práci Mederly, Topercer, Nováček (2004). V další etapě prací bylo provedeno pro vybrané rozvojové země (Haiti a Mongolsko) hodnocení dosavadního vývoje indexu v období a určení pravděpodobných trendů pro období Práce probíhali v následujících krocích: zběr dat proveden byl sběr dat pro 63 indikátorů SD Indexu. Pro časové srovnání bylo určeno období (roky v pětiletém intervalu, dále pak roky 1997,1998, 2000 a 2002). Zdrojem údajů byly především databázy Světové banky (World Development Indicators) a UNDP (Human Development Reports), chybějící data byly dohledávány i v jiných zdrojích (OSN, mezinárodní instituce, národní databáze). kontrola dat provedena byla kontrola správnosti dat, vyřazení indikátorů s malým pokrytím dat (méně než polovina údajů pro období ). Sestaveny byly výslední soubory (55 indikátorů pro Haiti a 53 pro Mongolsko). Celkové pokrytí dat činilo 71 % v případě Haiti, 75 % v případě Mongolska. doplnění dat interpolací a externím odhadem chybějící data jsme v celém sledovaném období doplnili expertním odhadem, data pro rok 2005 jsme určili na základě nejnovějších trendů za období konverze dat pro výpočet indexů v souladu s metodikou použitou při výpočtu SD Indexu pro světové země jsme všechny data převedly do logaritmické stupnice a ve druhém kroku jsme použili převod na jednotnou stupnici 0-1 Goverovou transformací. Použita byla stejná stupnice pro všechny roky a všechny proměnné, ktorá vycházela z mezinárodního srovnání hodnota 0 znamená nejméně žádoucí hodnotu ve vztahu k udržitelnému rozvoji a naopak 1 je nejvyšší hodnotou (žádoucí hodnotou ve vztahu k udržitelnému rozvoji světových zemí). výpočet dílčích indexů podle 7 hlavních oblastí a celkového SD indexu ve stanovených 7 oblastech udržitelného rozvoje jsme aritmetickým průměrem dosažených hodnot vypočetly hodnotu dílčího SD indexu pro danou oblast, a to pro všech 10 let v zkoumaném období Aritmetickým průměrem všech proměnných jsme pak vypočetly celkový SD Index. odhad trendů dílčích indexů pro období 2010 a 2015 pro odhad hodnot jsme použili soubor metod regresní analýzy. Pro určení konkrétní metody extrapolace trendů (lineární, logaritmický, polynomický, exponencionální, mocninový trend) jsme se rozhodovaly na základě analýzy každé časové řady a míry její korelace s dosavadními trendy. 4

5 3. SD Index pro světové země a pozice Haiti a Mongolska SD Index 2003 (publikován v r v rámci práce Gordon, Glenn 2005) byl vypočítán pro 179 zemí světa v relativní stupnici 0-1, přičemž s rostoucí hodnotou indexu se zlepšuje i pozice země ve směřování k udržitelnému rozvoji. Celkový index byl stanoven jako aritmetický průměr dílčích indexů sledovaných 65 proměnných (z toho počtu proměnných, pro které byly k dispozici údaje). Kromě toho byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 sledovaných problémových oblastí a na základě jejich porovnání byla hodnocena vyrovnanost rozvoje jednotlivých zemí. V dalším textu stručně komentujeme dosažené výsledky. 1. Lidská práva, svoboda a rovnost - udržitelný rozvoj zřejmě není dosažitelný, pokud lidé musí žít v totalitním státu, v nesvobodě, nebo také ve společnosti, která je polarizována obrovskými majetkovými rozdíly. Proto považujeme tuto oblast za jednu z klíčových v celé problematice udržitelného rozvoje, i když byla dosud poněkud opomíjena. Na prvních místech jsou vyspělé demokratické země (Kanada, Island, Japonsko, Lucembursko, Nový Zéland, Austrálie...), na posledních místech africké země a některé jiné země s nedemokratickým režimem (Eritrea, Bhutan, Burundi, Etiopie, Angola, Rwanda, Zaire...). Ze 155 hodnocených zemí patří Mongolsku 70. místo a Haiti 148. místo. 2. Demografický vývoj a očekávaná délka života - přesto, že celosvětově klesá míra populačního růstu, zatím každý rok přibývá na Zemi šedesát miliónů lidí, především v rozvojových zemích. Rozvinuté země naopak stagnují, populace slábne a v některých regionech dokonce vymírá (počet narozených je menší než počet úmrtí). Na prvních místech v této oblasti se umístnily Island, Nový Zéland, Cyprus, Kuba, Finsko, Norsko, na posledních pozicích jsou Niger, Afghánistán, Mali, Angola, Sierra Leone a další země. Ze 179 hodnocených zemí patří Mongolsku 111. místo a Haiti 137. místo. 3. Zdravotní stav a zdravotní péče - do značné míry je závislá na výkonnosti ekonomiky. Proto zůstává v rozvojových zemích lepší zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče jednou z priorit a tato oblast je rovněž jednou z klíčových na cestě lidstva k udržitelnému rozvoji. Na prvních pozicích se umístnily vyspělé země (Island, Norsko, Nizozemsko, Německo, Izrael, Švýcarsko, Lucembursko a j.), na posledních pozicích jsou Etiopie, Angola, Afghánistán, Čad, Niger, Kongo. Ze 177 hodnocených zemí patří Mongolsku 96. místo a Haiti 167. místo. 4. Vzdělání, technologie a informace - v rozvinutých zemích s moderní ekonomikou se staly hlavním faktorem ekonomického rozvoje a vytváření bohatství. Je to také oblast, která může napomoci rozvojovým zemím překonat bludný kruh chudoby a zaostalosti, rychlého populačního růstu a ničení životního prostředí. Informace jsou zbožím, které se sdílením nezmenšuje, nýbrž naopak (tzv. non-zero sum economy ). Na prvních pozicích jsou severské země (Švédsko, Dánsko, Island, Norsko, Finsko), Švýcarsko a další, na posledních pozicích jsou africké země (Burkina Faso, Zaire, Středoafrická republika, Čad, Mali, Mozambik). Ze 175 hodnocených zemí patří Mongolsku 103. místo a Haiti 166. místo 5. Ekonomický rozvoj a zahraniční zadluženost - stupeň ekonomické vyspělosti podmiňuje do značné míry schopnost země směřovat k udržitelnému rozvoji. Bohaté země si udržitelný rozvoj mohou dovolit a obyvatelstvo je vůči životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji vnímavější. Naopak zahraniční zadluženost, především v rozvojových zemích, ničí nadějné vyhlídky na lepší budoucnost. Země, která má věnovat desítky procent výnosů svého exportu na umořování dluhu, nebo dokonce jen na splácení úroků, jsou v pasti, ze které se samy nemohou osvobodit. Na prvních místech v této oblasti jsou Lucembursko, Singapur, Irsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko, Kanada, na posledních pozicích jsou Libanon, Sierra Leone, Svatý Tomáš, Komory, Guayana, Nikaragua a j. Ze 169 hodnocených zemí patří Mongolsku 98. místo a Haiti 88. místo. 6. Spotřeba přírodních zdrojů a eko-efektivnost - existují ekonomicky úspěšné země, které nedosahují příznivých hodnot tohoto indexu a naopak některé rozvojové země se mohou při spotřebě přírodních zdrojů chovat efektivně. Na první pozice v této oblasti se dostaly Svatý Tomáš, Irak, Svazijsko, Mauricius, Vanuatu, St. Kitts a Nevis, Fidži, Komory a další, naopak na posledních pozicích jsou Libérie, Guinea, Ghana, Kuvajt, Sierra Leone, Etiopie a jiné země. Ze 171 hodnocených zemí patří Mongolsku 147. místo a Haiti 122. místo 5

6 7. Kvalita životního prostředí a environmentální problémy - pro dosažení udržitelného rozvoje jsou klíčovým ukazatelem. Bez kvalitního prostředí není možný udržitelný rozvoj společnosti. Na prvních pozicích ze 178 zemí v této oblasti jsou Guayana, Středoafrická republika, Samoa, Zambie, Guinea- Bissau, Namíbie a jiné, na posledních pozicích jsou arabské země Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Líbye, Libanon, Jordánsko, Bahrajn. Ze 178 hodnocených zemí patří Mongolsku 13. místo a Haiti až 168. místo. Výsledná hodnota celkového indexu byla vypočítána jako aritmetický průměr všech dílčích indexů jednotlivých proměnných. Zařazení zemí do tříd podle hodnocení trvalé udržitelnosti je do značné míry podobné jako v případě dílčích indexů za první až pátou problémovou oblast. Potvrzuje to dnešní rozdělení světa a jeho polarizaci na bohaté a západním způsobem rozvinuté země Severu (velmi často za cenu příliš velké spotřeby přírodních zdrojů, nižší eko-efektivnosti a kvality životního prostředí) a chudé, ze západního úhlu pohledu málo rozvinuté země Jihu. Mezi první je možné jednoznačně zařadit západoevropské země, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko, když v současnosti se k vyspělým zemím řadí také některé z bývalého východního bloku (středoevropské a pobaltské státy). K těm druhým patří většina afrických zemí, některé země jižní a jihovýchodní Asie a ze západní civilizační oblasti je to právě Haiti. Mezi těmito skupinami zemí je propastný rozdíl. V tomto prostoru se pohybují ostatní světové země - např. většina zemí Jižní Ameriky, většina zemí bývalého Sovětského svazu, většina asijských zemí včetně Mongolska. Mezi deset nejrozvinutějších zemí světa podle SD Indexu patří Švédsko 0.885, Finsko 0.882, Švýcarsko 0.874, Lucembursko 0.873, Nový Zéland 0.871, Norsko 0.87, Dánsko 0.858, Irsko 0.855, Nizozemsko a Rakousko K deseti nejméně rozvinutým zemím se patří Mauretánie 0.339, Zaire 0.338, Eritrea 0.337, Burkina Faso 0.336, Etiopie 0.325, Sierra Leone 0.313, Niger 0.312, Burundi 0.306, Somálsko a Afghánistán Mongolsku patří ve světovém srovnání celkově 88. pozice (index 0,611) a Haiti je těsně před poslední desítkou zemí na 169. pozici (index 0,348). Obr. 2 Sustainable Development Index- světové země 6

7 Tab. 2 - Výsledky SD Indexu pro vybrané země Země SD Index Průměrné pořadí Nejlepších 10 zemí 1 Sweden Finland Switzerland Luxembourg New Zealand Norway Denmark Ireland Netherlands Austria Země Visegrádské čtyřky 25 Slovak Republic Hungary Czech Republic Poland Mogolsko a Haiti 88 Mongolia Haiti Nejhorších 10 zemí 170 Mauritania Congo, Dem. Rep Eritrea Burkina Faso Ethiopia Sierra Leone Niger Burundi Somalia Afghanistan pořadí v dílčích problémových oblastech 7

8 4. SD Index hodnocení časových řad pro Haiti a Mongolsko V následujícím textu uvádíme rozpracování SD Indexu pro modelové země - Haiti a Mongolsko na základě časových řad. Struktura indexu a způsob jeho výpočtu jsou uvedeny v předešlých kapitolách. Hodnotíme dosavadní vývoj země v období a předpokládaný trend do r podle jednotlivých problémových okruhů. 4.1 SD index - Haiti V tabulce 3 jsou uvedeny originální zdrojová data včetně chybějících dat, v tabulce 4 potom vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období (doplnění chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí). Tab. 3 Časové řady dat pro Haiti (podle World Bank, UN Development Programme e.g. ) Variable / year A1 Index of political rights A4 Military expenditure 1,5 1,7 1,5 A5 Military personnel ,3 0,2 B2 Gender development index 0,458 0,467 0,426 0,354 B3 Children labour force 22 22,8 23,8 25,3 27,8 32,9 41,5 C2 Annual population growth 2,15 2,05 2,10 2,24 2,04 1,89 1,72 1,68 1,73 C3 Share of population 0-14 / ,31 11,41 11,63 11,71 11,85 11,63 10,56 9,67 9,05 8,71 D1 Infant mortality rate 79,0 81,0 70,5 71,1 73,0 85,4 110,0 122,8 130,0 141 D2 Under 5 mortality rate D4 Life expectancy at birth 52,0 52,7 53,6 53,7 53,6 53,1 51,9 51,1 47,6 D5 Death rate, crude 14,0 13,1 12,6 12,5 12,5 12,4 13,5 15,1 16,5 18,6 E1 Health expenditure, public 2,4 1,3 1,3 1,3 1,2 E2 Health expenditure, per capita 21,0 17,2 15,1 12,5 18,4 E3A Child immunization - DPT E3B Child immunization - measles E4 Physicians 0,16 0,16 0,08 0,14 0,11 0,08 0,08 E5 Birth attend. by health staff 24,2 21,0 20,0 23,0 20,0 20,0 E6 Hospital beds 0 0 0, ,800 0,723 0,741 0,776 0,784 F1 Tuberculosis F3 Prevalence of child malnutrition, 17,0 17,0 27,5 26,8 37,0 F4 Undernourishment F6 Access to improv. water sources G1 Adult illiteracy rate 48,1 50,2 52,2 53,2 55,2 60,3 64,9 69,4 73,8 77,8 G2B School enrollment, primary 47,8 89,9 76,8 64,4 53,3 G3 Public spending on education, 1,12 1,46 1,18 1,48 H1 Telephone mainlines 16,0 8,9 8,0 8,4 6,9 5,3 3,6 H3 Internet users H4 Daily newspapers 3,0 2,7 3,5 7,0 8,5 6,7 18,9 17,5 H5 Television sets 6,0 5,4 5,1 4,9 4,6 3,4 3,0 2,7 H6 Mobile phones 17,0 6, I1 GDP per capita I2 PPP GDP per capita I3 Annual GDP growth -0,9 1,1 3,1 1,4-0,4 1,7 0,1 4 4,1 3,6 I4A Gross domestic savings -3,0 18,9-6,9-4,4-12,4-1,1 3,2 8,1 6,5 7,5 I5 Aid per capita 19,0 26,2 53,2 43,3 101,3 26,0 25,5 19,6 12,1 1,7 I6 Current account balance -6,4-1,0-1,7-3,1-2,0-4,0-7,5-3,0 1,1 I7 Foreign direct investment 0,2 0,3 0,3 0,1 0,3 0,3 0,2 0,9 0,4 0,7 I8 High-technology exports 3,5 3,5 1,6 13,8 K1 External debt, total

9 Variable / year K3 Total debt services 0,4 1,0 1,0 1,2 3,5 1,1 2,2 1,8 1,2 1,8 L1 Adjus. savings: energy depletion L2 Adjus.savings: mineral depletion ,8 1,3 2,6 L3 Adjus.savings: net forest deplet. 0,9 0,9 5,2 7,1 7 4,9 5,5 6,2 8,2 9,2 M1 GDP per unit of energy use 5,8 7,5 5,9 5,9 6,5 4,3 3,4 2,2 M3 Commercial energy use 257,0 256,2 237,5 239,4 244,9 323,7 392,1 350,2 328,0 M4 Electric power consumption 36,0 36,6 41,5 30,3 61,0 53,1 41,3 26,0 12,0 O6 Passenger cars 4,4 4,6 N1 Nationally protected areas 0,4 0,4 0,0 N3 Forest area 3,2 5,7 N4 Arable land 20,3 20,3 20,3 20,3 20,1 20,1 19,8 19,2 18,3 O1 Population in aglom. > 1 mil O2 Rural population density O3 Urban population growth 3,7 3,9 4,0 4,2 4,2 3,9 3,4 3,4 4,0 O5 CO2 emissions 0 0,150 0,130 0,153 0,161 0,140 0,098 0,086 O7 Urban population 36,9 35,7 34,5 33,8 32,6 29,5 26,3 23,7 21,7 19,8 Tab. 4 Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Haiti, ) A A4 1,7 1,6 1,5 1,5 1,7 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 A5 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 B2 0,26 0,28 0,32 0,35 0,41 0,44 0,47 0,46 0,46 B3 41,5 37,0 32,9 30,0 27,8 25,3 23,8 22,8 22,0 21,0 C2 1,73 1,68 1,72 1,89 2,04 2,24 2,05 2,15 2,1 2 C3 8,71 9,05 9,67 10,56 11,63 11,85 11,63 11,42 11,31 11,20 D1 141,0 130,0 122,8 110,0 85,4 73,0 70,5 81,0 79,0 77,0 D D4 47,6 49,5 51,1 51,9 53,1 53,6 53,6 52,7 52,0 52,0 D5 18,6 16,5 15,1 13,5 12,4 12,5 12,6 13,1 14,0 14,0 E1 0,9 1,0 1,1 1,1 1,2 1,3 1,3 2,4 2,7 2,7 E2 16,0 17,0 18,0 18,0 18,4 12,5 17,2 21,0 22,0 23,0 E3A E3B E4 0,08 0,08 0,11 0,14 0,08 0,16 0,16 0,18 0,21 E E6 0,784 0,776 0,741 0,723 0, , F F3 43,0 40,0 37,0 32,0 26,8 27,5 22,0 17,0 17,0 17,0 F F G1 77,8 73,8 69,4 64,9 60,3 55,2 52,2 50,2 48,1 47,0 G2B 53,3 64,4 76,8 89,9 47,8 59,0 67,0 68,0 70,0 70,0 G3 1,50 1,50 1,48 1,18 1,46 1,30 1,20 1,12 1,10 1,10 H1 2,0 2,8 3,6 5,3 6,9 8,4 8,5 8,9 16,0 18,0 H H4 17,5 18,9 6,7 8,5 7,0 3,5 2,7 3,0 3,0 3,0 H5 2,0 2,7 3,0 3,4 4,6 4,9 5,2 5,4 6,0 7,0 H I I I3 3,6 4,1 4,0 0,1 1,7-0,4 3,1 1,1-0,9-1,0 I4A 7,5 6,5 8,1 3,2-1,1-12,4-6,9-5,0-3,0-3,0 9

10 I5 1,743 12,057 19,643 25,545 25, ,254 53,230 26,175 19,000 20,000 I6 1,1-3,0-7,5-4,0-2,0-3,1-1,0-6,4-4,1-5,1 I7 0,7 0,4 0,9 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 I8 15,0 15,0 15,0 14,0 13,8 1,6 3,5 3,5 3,5 3,5 K K3 1,8 1,2 1,8 2,2 1,1 3,5 1 1,0 0,4 0,5 L L2 2,6 1,3 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 L3 9,2 8,2 6,2 5,5 4,9 7,0 5,2 0,9 0,9 0,9 M1 1,107 1,107 3,420 4,290 6,550 5,890 6,000 7,502 5,800 6,000 M3 328,0 350,2 392,1 323,7 244,9 239,4 240,0 256,2 258,0 260,0 M4 22,0 26,0 41,3 53,1 61,0 30,3 41,0 36,6 36,0 36,0 O6 3,4 3,7 4,0 4,3 4,6 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 N1 0,0 0,2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 N3 11,0 9,5 8,0 6,5 5,7 4,4 3,8 3,2 3,0 2,9 N4 18,3 19,2 19,8 20,1 20,1 20,3 20,3 20,3 20,3 20,3 O , O O3 4,0 3,5 3,5 3,9 4,2 4,2 3,9 3,7 3,7 3,7 O5 0,09 0,14 0,16 0,15 0,13 0,17 0,22 0,24 O7 19,8 21,7 23,7 26,3 29,5 32,6 34,5 35,7 36,9 37,5 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 5 proměnných (A1, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index celkové pomalé zlepšování situace Haiti v této oblasti, ovšem poslední období a trend je spíše stagnující proto bez významné změny v politicko-společenské oblasti není možno očekávat výraznější pozitivní trend. Celkově poměrně vysoká hodnota dílčího indexu (0,4-0,5) vzhledem k jiným oblastem je dána oficiálními údaji o ozbrojených silách a výdaji na armádu, které jsou velmi nízké. Je to částečně v rozporu s reálnou vnitřně-politickou situací země, pro vyjádření které však nejsou k dispozici relevantní údaje. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 3. Obr. 3 Dílčí SD Index pro Haiti Lidská práva, svoboda a rovnost 1 Politics, human rights, equity 0,00 10

11 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v této oblasti jsou velmi nízké i když je možno dokumentovat mírný pozitivní trend, vysoké hodnoty populačního růstu, nepříznivé hodnoty úmrtnosti a nízká délka života řadí Haiti k nejzranitelnějším zemím světa. Do r je předpoklad velmi mírného nárůstu hodnoty indexu na základě trendu snižování porodnosti, úmrtnosti a postupné změny věkové struktury obyvatel. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 4. Obr. 4 Dílčí SD Index pro Haiti - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demographic development 0, Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 11 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F3, F4 a F6), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi zlá, do r se mírně zlepšila, a po jisté stagnaci přišlo ke druhému výraznějšímu zlepšení k r Hlavním důvodem zlepšující se situace je podstatné zvýšení výdavků na zdravotní péči, zlepšení očkování a přístupu k pitné vodě. Do r je předpoklad dalšího nárůstu hodnoty indexu na základě zlepšování výše uvedených ukazatelů. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 8 proměnných (G1, G2B, G3, H1, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací. Výchozí pozice Haiti v r byla i v této oblasti velmi zlá. Po mírném nárůstu hodnoty indexu do r přichází prakticky až do r k zhoršení situace, které bylo zapříčiněno zejména zhoršením ukazatelů školní docházky a přístupu k informacím. Pozitivní trend dílčího indexu v období po r (který je pravděpodobný až do r. 2015) je dán především informatizací společnosti, ovšem hodnoty gramotnosti obyvatel, docházky do škol a výdajů na vzdělávání jsou nadále velmi nízké. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 6. 11

12 Obr. 5 Dílčí SD Index pro Haiti - Zdravotní stav a zdravotní péče 3 Health state, health care 0,00 Obr. 6 Dílčí SD Index pro Haiti - Vzdělání, technologie a informace 4 Education, technologies 0, Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení V ekonomické oblasti bylo hodnoceno celkem 10 proměnných (I1, I2, I3, I4A, I5, I6, I7, I8, K1, K3), které reprezentují ukazatele hrubého domácího produktu, jeho růstu, zahraniční pomoci a investic a zadlužení země. Na rozdíl od většiny jiných oblastí byla pozice země v této oblasti v r dobrá a byla podmíněna relativně příznivým vývojem ekonomiky a nízkým zadlužením země. Trend ekonomického vývoje Haiti byl však až do r negativní s výraznými propady v první polovině 80. a 90. let. Tento vývoj byl sice zmírněn zlepšením v r. 2000, ale celkový výhled ekonomiky země do r není příznivý trend předpokládá stagnaci vybraných ekonomických ukazatelů. Zlepšení nepříznivé situace předpokládá výraznější zahraniční pomoc a celkovou restrukturalizaci ekonomiky země. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 7. 12

13 Obr. 7 Dílčí SD Index pro Haiti - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 5 Economy, indebtedness 0, Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 7 proměnných (L1, L2, L3, M1, M3, M4 a O6), které reprezentují základní parametry spotřeby přírodních zdrojů a energie (energy, mineral and forest depletion, energy and electric power consumption, automobilizace). Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v období poměrně výrazně vzrostly, co bylo dáno zlepšováním většiny ukazatelů. Od r dochází k stagnaci úroveň využívaní zdrojů a spotřeby energií se stabilizovala a není reálný předpoklad zlepšování hodnoty indexu, zejména při zvyšování ekonomické produkce. Současná hodnota indexu a trend do r jsou ve srovnání s jinými oblastmi rozvoje na Haiti relativně příznivé, je však nutno počítat s postupným zhoršováním hodnot indexu. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 8. Obr. 8 Dílčí SD Index pro Haiti - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 6 Resource consumption, ecoefficiency 0,00 13

14 7 - Kvalita životního prostředí V této oblasti bylo hodnoceno celkem 8 proměnných (N1, N3, N4, O1, O2, O3, O5, O7), které reprezentují hlavní parametry využití země (lesnatost, podíl orné půdy), urbanizace (hustota obyvatel, populace ve městech) a životního prostředí (emise, podíl chráněných území). Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi dobrá, čeho důvodem byla nízká urbanizace a znečištění prostředí a relativně příznivý poměr orné půdy a lesů. Postupně však přicházelo ke snižování hodnoty indexu z důvodu zhoršování většiny uvedených ukazatelů a tento nepříznivý trend trvá i v současnosti. Projevuje se např. celkovou degradací krajiny a biotických zdrojů, vysokou koncentrací obyvatel v hlavním městě, ale i velkým tlakem na potravinové zdroje. Do r bez výrazného zásahu státu resp. mezinárodní pomoci není na Haiti reálný předpoklad zlepšování situace v oblasti životního prostředí Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 9. Obr. 9 Dílčí SD Index pro Haiti - Kvalita životního prostředí 7 Environmental problems, quality of environment 0, Celkový SD Index Výslední SD Index byl vypočten jako průměr hodnot všech uvažovaných proměnných, a proto se v něm projevují rozvojové trendy ve všech oblastech v sprůměrované, shlazené podobě. Průměrný vývoj celkového indexu ve sledovaném období s trendem do r je uveden v tabulce 5 a znázorněn na obrázku 10. Pro období je dokumentován velmi mírný nárůst hodnoty indexu, který pokračuje i v současnosti po prudkém výkyvu v desetiletí Předpokládaný pozitivní trend vývoje do r je podmíněn právě zlepšením indexu od r Jiný pohled na celkový rozvoj a kvalitu života v zemi dává srovnání vývoje v jednotlivých problémových okruzích. Z obrázku 11 je zřejmý nerovnoměrný a neproporční vývoj v těchto oblastech zatímco v oblastech politické, zdravotní, vzdělanostní a informační a spotřeby zdrojů převažuje pozitivní vývoj, naopak v oblastech ekonomiky a životního prostředí je vývoj negativní. Druhým zjevným momentem vyplývajícím z analýzy vývoje jednotlivých problémových okruhů je postupné zmírňování rozdílů úrovně rozvoje (zmenšování rozptylu hodnot dílčích indexů). Tento jev je vcelku pozitivní, ovšem dosažen je zejména z důvodu stagnace a zhoršování situace v některých oblastech a jenom zčásti z důvodu výraznějšího zlepšení situace v ostatních oblastech. Celkový trend snižování rozdílů v jednotlivých rozvojových oblastech, ovšem bez významnějšího zlepšování celkové hodnoty SD indexu je zřejmý z obrázku 12, který dokumentuje vývoj tzv. IDB (index vyrovnanosti rozvoje). Index je sestaven jako podíl nejvyšší a nejnižší hodnoty dílčích indexů. 14

15 Pro období do r je tedy možno na základě dokumentovaného dosavadního vývoje předpokládat mírné zlepšování hodnoty indexu, které by mohlo naznačovat postupné zlepšování kvality života obyvatel Haiti. Je však zřejmé, že pozitivní trendy nejsou dostatečné a pro jejich pokračování a prohloubení by bylo zapotřebí nastartovat celkovou reformu a politicko-ekonomickou stabilizaci země. Tab. 5 Časová řada SD Indexu pro Haiti ( ) and trendy pro období Lidská práva, svoboda a rovnost 0, ,395 0,441 0,461 0,450 0,477 0,479 0,481 0, Demografické ukazatele a očekávaná délka života 0,157 0,181 0, ,226 0,231 0,226 0,229 0,239 0, Zdravotní stav a zdravotní péče 0,017 0,030 0,045 0,058 0,088 0, ,226 0,229 0, Vzdělání, technologie a informace 0, ,138 0,042 0,066 0,136 0,231 0,250 0, Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 0,643 0,610 0,581 0, ,255 0,411 0,389 0,362 0, Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 0, ,274 0,423 0,442 0,427 0,499 0,481 0,495 0, Kvalita životního prostředí 0,562 0,563 0,525 0,484 0,463 0,447 0,432 0,412 0,397 0,384 SD Index 0,288 0,296 0, ,258 0,331 0,339 0,355 0,378 Index vyrovnanosti rozvoje 37,6 20,2 12,8 8,2 12,1 6,9 3,7 2,1 2,2 2,0 Obr. 10,11 SD Index pro Haiti celkový index SD Index - Haiti 0,00 15

16 0,80 SD Index - Haiti, Politics, human rights, equity 2 Demographic development 3 Health state, health care 4 Education, technologies 5 Economy, indebtedness 0, Resource consumption, ecoefficiency 7 Environmental problems, quality of environm. QSL Index Obr. 12 Časová řada SD Indexu a vyrovnanost rozvoje pro Haiti Haiti QSL Index 0,288 IDB 37,59 Politics Haiti QSL Index 0,298 IDB 12,79 Politics Haiti QSL Index 6 IDB 12,07 Politics Environment Demography Environment Demography Environment Demography Resource Health Resource Health Resource Health Economy Education Economy Education Economy Education Haiti QSL Index 0,331 IDB 3,67 Politics Haiti QSL Index 0,339 IDB 2,13 Politics Haiti QSL Index 0,378 IDB 2,00 Politics Environment Demography Environment Demography Environment Demography Resource Health Resource Health Resource Health Economy Education Economy Education Economy Education 16

17 4.2 SD Index Mongolsko V této kapitole uvádíme rozpracování SD Indexu pro Mongolsko použita byla stejná metodika jako v případě Haiti. Originální zdrojová data včetně chybějících dat pro Mongolsko jsou uvedeny v tabulce 6, vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období (s doplněním chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí) je uvedena v tabulce 7. Tab. 6 Časové řady dat pro Mongolsko (podle World Bank, UN Development Programme e.g.) Variable / year A1 Index of political rights 2 2,5 2,5 2,5 2, A3 Refugees - country of origin 0,3 0 A4 Military expenditure 2,3 2,5 2 1,9 1,7 5,7 10 A5 Military personnel 1,70 1,69 1,7 1,6 1,7 3,3 3,6 B2 Gender development index 0,679 0,699 B3 Children labour force 1,15 1,35 1,57 1,9 2,45 3,53 4,23 C2 Annual population growth 1,15 0,97 0,94 1,28 1,69 2,27 3,01 2,72 3,08 C3 Share of population 0-14 / 65+ 8,15 8,49 9,23 9,44 10,46 10,32 13,88 14,59 14,93 14,58 D1 Infant mortality rate D2 Under 5 mortality rate D4 Life expectancy at birth 65,4 65,1 64,8 64,5 64,2 62,7 60,2 57,7 55,2 52,7 D5 Death rate, crude 6,1 6,35 6,6 7,3 7,5 8,2 9,2 10,6 12,1 13,8 E1 Health expenditure, public 4,6 4,64 4,05 2,9 6,45 E2 Health expenditure, per capita E3A Child immunization - DPT E3B Child immunization - measles E4 Physicians 2,5 2,43 2,4 2,6 2,54 9,5 1,73 E5 Birth attend. by health staff 97 96,6 93, ,6 E6 Hospital beds 7,5 7,5 7,5 9,6 12,3 11,2 9,5 F1 Tuberculosis F2 Prevalence of HIV 0,05 G1 Adult illiteracy rate 1,45 1,57 1,7 1,9 2,2 2,6 3,2 3,9 4,8 G2A School enrollment, secondary 62 61,1 58,1 55,9 59, , G2B School enrollment, primary 89 88,83 88,4 85,1 79,6 96,1 97,8 99,9 99,9 99,9 G3 Public spending on education, 6,5 2,35 5,7 5,7 6,3 12,3 10,9 12 H1 Telephone mainlines 53 49,5 44,6 36, ,6 23 H2 Personal computers 28,4 13,5 7,8 5,4 3,4 0 0 H3 Internet users H4 Daily newspapers 29,6 29, ,8 76,9 92,7 106,4 77,4 105,9 H5 Television sets 73 71,2 65,7 66,2 66,3 23,6 3,4 2,4 0,8 H6 Mobile phones ,1 3,9 0,84 0, I1 GDP per capita ,3 417,7 400,8 392,5 489,3 446,9 380 I2 PPP GDP per capita I3 Annual GDP growth 2,5 1,1 3,5 4,0 3,9-2,5 7 8,0 I4A Gross domestic savings 18,1 13,6 15,2 23,4 24,8 9,2 21,3 23,0 I5 Aid per capita 85 90,69 86,5 97,0 92,6 6,2 1,5 0,7 1 I7 Foreign direct investment 7 5,54 1,9 2,6 1,1 1,5 0 Overall budget balance, I9 including grants -4-6,9-10,6-8,7-8,4-6 I10 Unemployment, total 3,4 4,6 5,7 5,4 6,5 K1 External debt, total K3 Total debt services 4,7 4,04 3,2 5,6 4 L1 Adjus. savings: energy depletion

18 Variable / year L2 Adjus.savings: mineral depletion 2,4 1,6 6,9 8,4 18, L3 Adjus.savings: net forest deplet. 0 0, O6 Passenger cars 26 18, ,9 10,5 5,7 N1 Nationally protected areas 11,5 11,5 7 N2 Freshwater resources N3 Forest area 6,8 6,79 6,8 7,2 N4 Arable land 0,75 0,75 0,84 0,84 0,84 0,88 0,86 0,75 0,5 0,5 O2 Rural population density 88 88,59 77,3 73,5 74, ,4 67,4 89,8 92,7 O3 Urban population growth 1 1,03 1,3 1,4 2,8 3,5 4,1 4,2 4,2 O5 CO2 emissions 3,12 3,17 3,27 3,6 3,48 4,5 4,690 4,09 2,75 2,23 O7 Urban population 56,8 56,59 56,7 56,75 56, ,1 48,7 45,1 Tab. 7 Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Mongolsko, ) A ,5 2,5 2,5 2 2 A ,1 0,2 0,2 0,3 A ,7 1,7 2 2,5 2,3 2,1 A5 3,6 3,6 3,6 3,6 3,3 1,7 1,7 1,69 1,70 1,1 B2 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,685 0,678 0,699 0,679 0,685 B3 4,23 3,75 3,53 3 2,45 1,9 1,57 1,35 1,15 1 C2 3,08 2,72 3,01 2,27 1,69 1,28 0,94 0,97 1,15 1 C3 14,58 14,93 14,59 13,88 10,32 10,46 9,23 8,49 8,15 7,5 D D D4 52,7 55,2 57,7 60,2 62,7 64,2 64,8 65,1 65,4 66,2 D5 13,8 12,1 10,6 9,2 8,2 7,5 6,6 6,35 6,1 5,85 E ,45 2,9 4,05 4,64 4,6 4,6 E E3A E3B E4 1,73 5 9,5 9 2,540 2,6 2,4 2,43 2,5 2,8 E , ,4 96, E6 9,5 10,3 11,2 11,7 12,300 9,6 7,5 7,5 7,5 7,5 F F ,05 0,05 0,05 G1 4,8 3,9 3,2 2,6 2,2 1,9 1,7 1,57 1,45 1,4 G2A , ,2 58,1 61, G2B 99,9 99,9 99,9 97,8 96,1 79,6 88,4 88, G ,9 12,3 6,3 5,7 2,35 6,5 6,5 H , ,6 49, H ,4 7,8 13,5 28,4 150 H H4 105,9 77,4 106,4 92,7 76,9 30, ,5 29,6 30 H5 0,8 2,4 3,4 23,6 66,3 66,2 65,7 71, H ,2 3,9 65, I ,9 489,3 392,5 417,7 428, I I3 3 5,5 8,0 7-2,5 3,9 3,5 1,1 2,5 5 I4A ,0 21,3 9,2 24,8 15,2 13,6 18,1 18 I ,7 1,5 6,2 92,6 86,5 90, I ,5 1,1 1,9 5, I9-6 -8,4-10,6-6, I ,5 5,4 5,7 4,6 3,4 3,6 18

19 K K3 4 5,6 3,2 4,04 4,7 5 L L ,2 6,9 1,6 2,4 2,4 L ,0 0 0 O6 3 3,5 4 4,8 5,7 10, , N1 5 5,5 6,0 6, ,5 11,5 11,5 11,5 N N3 10 9,2 8,500 7,8 7,2 6,8 6,8 6,79 6,8 6,8 N4 0,5 0,5 0,75 0,86 0,88 0,84 0,84 0,75 0,75 0,75 O2 92,7 89,8 67,4 63, ,4 77,3 88, O3 4,2 4,2 4,1 3,5 2,8 1,4 1,3 1, O5 2,23 2,75 4,09 4,690 4,5 3,48 3,27 3,17 3,12 3 O7 45,1 48,7 52, ,8 56,7 56,59 56, Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (A1, A3, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index nízkou úroveň a stagnaci Mongolska v této oblasti v období do r (totalitní režim) a prudké zlepšení po r v důsledku změny politicko-společenské situace v zemi. Tato situace předznamenává mírný pozitivní trend v období do r s tím, že dílčí index v této oblasti je nejvyšší ze všech sledovaných problémových oblastí a Mongolsko je možno zařadit mezi země se standardní demokracií. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 13. Obr. 13 Dílčí SD Index pro Mongolsko Lidská práva, svoboda a rovnost 0,90 1 Lidská práva, svoboda a rovnost y = 0,0601x + 0,2774 0, Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. 19

20 Hodnoty dílčího indexu pro Mongolsko jsou v této oblasti nízké i když je možno dokumentovat stálý pozitivní trend zejména od r. 1980, který by měl pokračovat i do r K limitujícím indikátorům v této oblasti patřili v minulosti zejména nepříznivá věková struktura obyvatel, demografický vývoj a nepříznivá úmrtnost). Všechny tyto ukazatele se postupně zlepšovaly největší rezervy má Mongolsko dodnes v oblasti novorozenecké a dětské úmrtnosti. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 14. Obr. 14 Dílčí SD Index pro Mongolsko - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demografické ukazatele a očekávaná délka života 0,90 0,80 y = 0,1214x 0, Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 9 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F2), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Mongolska v této oblasti byla lepší jako v předcházející oblasti ukazatele zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel byly v 70.létech poměrně dobré. Největší rezervy byly zejména v očkování dětí a ve zvýšeném výskytu některých chorob, kde se situace postupně do r zlepšovala. Po r zaznamenala hodnota indexu v této oblasti pokles poukazuje to na zhoršené zdravotní péče v zemi po r. 1990, v současném období je však trend opět pozitivní s předpokladem mírného nárůstu do r hodnota indexu z r však do tohoto roku pravděpodobně nebude dosažena. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 10 proměnných (G1, G2A, G2B, G3, H1, H2, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací. Výchozí pozice Mongolska v r byla v této oblasti průměrná socialistický režim sice zaručoval poměrně vysokou úroveň vzdělání, ukazatele informatizace jsou však velmi nízké (platí to však všeobecně). Hodnota indexu se do r mírně zvyšuje, ovšem podobně jako v oblasti zdravotního stavu a péče po r přichází k poklesu hodnoty indexu. Vlivem informatizace společnosti a zlepšení přístupu ke vzdělání však dochází v letech k prudkému nárůstu hodnoty indexu s předpokladem pozitivního trendu i do r Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

Věc života a smrti REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ. Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008. Souhrn: g Významný pokrok d Mírný pokrok

Věc života a smrti REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ. Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008. Souhrn: g Významný pokrok d Mírný pokrok REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ Věc života a smrti Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem Pod průměrem Horší situace Nedostatečné údaje

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Dluhy dvacátého století, hanba jedenadvacátého

Dluhy dvacátého století, hanba jedenadvacátého GENDEROVÁ SPRAVEDLNOST Dluhy dvacátého století, hanba jedenadvacátého Gender a vzdělání Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna Příloha k Vyhlášce č. 379/2011 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2012. v cizí měně pro rok 2012 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra

Více

Cena (v Kč) bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH

Cena (v Kč) bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH STANDARDNÍ BALÍK - PRIORITNÍ 50 51 52 53 54 55 bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH 1 kg 265,00 388,00 449,00 530,00 431,00 511,00 2 kg 280,00 418,00 490,00

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ Obsah: 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2007 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3.

Více

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2008 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3. Hektarové

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015

Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015 Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 215 Následující zpráva je založena na nejnovějším přehledu OECD Education at a Glance 215. Použité grafy jsou

Více

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571

Více

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium)

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Definice Jako failed state se označuje stát, jehož ústřední vláda je tak slabá nebo neefektivní, že její

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO A Afganistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 40,- Andorra EUR euro 40,- Angola USD americký dolar 60,- Argentina USD americký dolar 40,- Arménie EUR euro 35,- Austrálie a Oceánie

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016

Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016 Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016 Země Měnový kód Měna Základní sazby zahraničního stravného Afghánistán EUR euro 40 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO A Afganistán USD americký dolar 40,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko USD americký dolar 45,- Andorra EUR euro 40,- Angola USD americký dolar 60,- Argentina USD americký dolar 45,- Arménie USD americký dolar

Více

Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2009. Měnový

Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2009. Měnový Příloha k Vyhlášce č. 417/2008 Sb. v cizí měně pro rok 2009 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra Angola 60,- Argentina EUR euro 35,- Arménie EUR euro 35,- Austrálie

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Měnový kód. Měna. Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar

Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Měnový kód. Měna. Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar A Afghánistán EUR euro 35,- Angola Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra 60,- Austrálie a Oceánie - ostrovní státy 1) Argentina EUR euro 35,- Arménie EUR euro 35,- Ázerbájdžán EUR euro 35,-

Více

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A KVALITA ŽIVOTA

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

CETEL - TELEFONOVÁNÍ

CETEL - TELEFONOVÁNÍ 1. str. Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min) Ceny IP hovorů do zahraničí (Kč/min) Síť CETEL 0 Kč 0 Kč Pevné telefonní sítě, fax 0,84 Kč 0,48 Kč Mobilní sítě 4,68 Kč 4,68

Více

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Odbor azylové a migrační politiky STATISTICKÁ ZPRÁVA Řízení o mezinárodní ochraně ČESKÁ REPUBLIKA Počet účastníků řízení k 1.1.* OAMP - Řízení o mezinárodní ochraně Počet nových žádostí Věc vrácena z vyšší

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015

Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015 Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015 Kultura širší pojetí kultury - neexistuje kultura mimo společnost, existence společnosti bez kultury je nemyslitelná užší pojetí součást ekonomického systému,

Více

Mezinárodní volání Rozdělení zemí do jednotlivých zón

Mezinárodní volání Rozdělení zemí do jednotlivých zón volání Rozdělení zemí do jednotlivých zón +88299 Aeromobile 10. 6 +93 Afghánistán 8. 4 +355 Albánie 4. 3 +213 Alžírsko 5. 4 +376 Andorra 4. 3 +244 *55 244 Angola 8. IV 4 +1264 *55 1264 Anguilla 8. V 5

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

mimo špičku bez DPH špička bez DPH mimo špičku vč. DPH špička vč. DPH

mimo špičku bez DPH špička bez DPH mimo špičku vč. DPH špička vč. DPH VoIP Telefon Siemens A510IP 1 832,50 Kč 49,17 Kč 2 199,00 Kč 59,00 Kč VoIP Telefon Siemens C610IP 1 999,17 Kč 62,50 Kč 2 399,00 Kč 75,00 Kč HAG Linskys WRP400 2 415,83 Kč 74,17 Kč 2 899,00 Kč 89,00 Kč

Více

Vyhláška č. 392/2012 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013, ze dne 14. listopadu 2012

Vyhláška č. 392/2012 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013, ze dne 14. listopadu 2012 Vyhláška č. 392/2012 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2013, ze dne 14. listopadu 2012 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: 1

Více

Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014

Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014 Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: 1

Více

ministr Eduard Janota Měnový stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar

ministr Eduard Janota Měnový stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar Vyhláška č. 459/2009 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2010, ze dne 14. prosince 2009 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb.,zákoník práce: 1 zahraničního

Více

Mezinárodní hovory z mobilního telefonu (bez zvýhodnění O2 Net Call)

Mezinárodní hovory z mobilního telefonu (bez zvýhodnění O2 Net Call) hovory z mobilního telefonu (bez zvýhodnění O2 Net Call) Popis hovory se uplatňují při volání z účastnického čísla ze sítě O2 na čísla s předvolbou jinou než +420. Cena Cena ch hovorů z mobilního telefonu

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

VYHLÁŠKA. č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016

VYHLÁŠKA. č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 VYHLÁŠKA č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 ze dne 16. listopadu 2015 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník

Více

Vysoká cena základních práv

Vysoká cena základních práv POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Vysoká cena základních práv Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem Pod průměrem Horší situace Nedostatečné

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Podpora ekonomické diplomacie

Podpora ekonomické diplomacie CZECH CHAMBER OF COMMERCE www.komora.cz Podpora ekonomické diplomacie Vladimír Dlouhý, prezident, Hospodářská komora ČR Konference ekonomických radů Praha, 22. června 215 GDP, 21 215, seasonally adjusted

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných

Více

CETEL - TELEFONOVÁNÍ

CETEL - TELEFONOVÁNÍ 1. str. Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz Ceny IP hovorů do zahraničí Síť CETEL 0 Kč 0 Kč Pevné telefonní sítě, fax 0,84 Kč 0,48 Kč Mobilní sítě 4,68 Kč 4,68 Kč Bílá linka - 840 1,92

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Ceský telekomunikacní úrad

Ceský telekomunikacní úrad Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Praha dne :;-. cervence 2011 Cj. CTÚ-54 610/2011-611 Ceský telekomunikacní úrad jako príslušný orgán

Více

MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ ROČENKA 2013 energetika uhelné hornictví kapalná paliva plynárenství elektroenergetika statistika

MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ ROČENKA 2013 energetika uhelné hornictví kapalná paliva plynárenství elektroenergetika statistika MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ ROČENKA MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ ROČENKA 2013 energetika uhelné hornictví kapalná paliva plynárenství elektroenergetika statistika Nedílnou součástí publikace je i její zpracování

Více

c e n í k h l a s o v é h o ř e š e n í O2 Supreme účtování volání prostřednictvím sekundové tarifikace od počátku volání (uvedené ceny jsou bez DPH)

c e n í k h l a s o v é h o ř e š e n í O2 Supreme účtování volání prostřednictvím sekundové tarifikace od počátku volání (uvedené ceny jsou bez DPH) Ceník vnitrostátního volání Místní a dálkové volání Volání do mobilních sítí operátorů v ČR Memobox Internet** Druh volání Volání do neveřejných telefonních sítí Cíl volání Cena /min Minimální délka volání

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA Konference Ostrava 2.4.2007 Ing. Jaroslav Kubina MUDr. Helena Šebáková telefon: 695 138 111 jaroslav.kubina@khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

ČESKO JAK JSME NA TOM? 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice)

ČESKO JAK JSME NA TOM? 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice) ČESKO JAK JSME NA TOM? 2. 1. 215 Jatka 78 (Jateční 153/33, Praha 7 Holešovice) Kvalita života Kvalita života Garant: Michael Žantovský Všichni se chceme mít dobře, ale nikdo přesně neví, co to znamená.

Více

Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min)

Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min) MB: 326 100 001 info@cerberos.cz Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min) Ceny IP hovorů do zahraničí (Kč/min) Síť CETEL 0 Kč 0 Kč Pevné telefonní sítě, fax 0,84 Kč 0,48 Kč

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006 Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté Praha, 20. únor 2006 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec EP, výbor pro zaměstnanost a sociální politiku MUDr. Miroslav Ouzký místopředseda EP, výbor pro životní

Více

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR L. Dušek, J. Mužík, J. Koptíková, T. Pavlík,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Aktuální ekonomické trendy

Aktuální ekonomické trendy Aktuální ekonomické trendy... letadlo?! Pavel Kohout Obsah Extrémně nízké úrokové sazby Nestandardní měnová politika se stává normálem Rostoucí objem peněz v ekonomice Česká republika, bezpečný přístav

Více

cenik IP telefonie Michal Hejzlar Sartoriova 28/13 169 00 Praha 6 Připojení k internetu zdarma

cenik IP telefonie Michal Hejzlar Sartoriova 28/13 169 00 Praha 6 Připojení k internetu zdarma cenik IP telefonie ČR - cena/min. bez DPH špička mimo špičku ČR - EMERGENCY 0 Kč 0 Kč ČR 116XX, 199 NA ÚČET VOLANÉHO 0 Kč 0 Kč ČR 800, 822 0 Kč 0 Kč ČR 910 0,77 Kč 0,77 Kč ČR 8XX 0,79 Kč 0,79 Kč ČR PRIVATE

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více