Výsledky řepařských pokusů 2009

Transkript

1 Výsledky řepařských pokusů 29 Zpráva o výzkumu pro řepařskou komisi TTD za rok 29 Jaromír Chochola, Řepařský institut, Semčice, prosinec 29, leden 21 1

2 Souhrn: Na zakázku řepařské komise při cukrovarech TTD bylo založeno 6 přesných polních pokusů s těmito výzkumnými otázkami: moření a vzdálenost výsevu, účinnost herbicidních kombinací, stupňované dávky dusíku, fungicidní ochrana listů, délka vegetační doby, nejdůležitější pěstované, nové a francouzské odrůdy. Vedle polních pokusů bylo pro řepařskou komisi provedeno monitorování zásoby dusíku na řepných polích, a signalizace infekce cerkosporiózy. Všechny pokusy byly provedeny vždy na šesti lokalitách pokrývajících variabilitu řepného rajonu TTD ve Straškově (Litoměřice), v Bezně (Mladá Boleslav), ve Všestarech (Hradec Králové), Vyšehořovicích (Praha východ), ve Slovči (Nymburk) a v Bylanech (Chrudim). Ročník 29 byl výrazně poznamenán dlouhým obdobím sucha na počátku vegetace od počátku dubna do 1. května byl úhrn srážek v regionu 5 1 mm. Vzešlost cukrovky se v důsledku toho snížila v průměru o cca 1 %, na těžkých půdách 5 7 % rostlin vzešlo až v polovině května, porosty měly vyšší mezerovitost. Příznivé počasí v letních měsících však nakonec vedlo k rekordním výnosům při velmi dobré jakosti. Zásoba dusíku v půdě na jaře 29 byla v průměru pouze 66 kg/ha N do 9 cm a byla to nejnižší zásoba od roku Na pokusných lokalitách byla prognózována vyšší potřeba hnojení (7 12 kg/ha N). Prognóza se nepotvrdila pouze na lokalitě Sloveč (potřebné hnojení 4 kg/ha N namísto prognózovaných 12). Za 9 let výzkumu byla prognóza potřeby hnojení úspěšná v 75 % případů. Vzešlost cukrovky v průměru všech 6 lokalit byla 73,9 % a nebyla ovlivněna použitým mořením (Force Magna x Cruiser Force). Výsevní vzdálenost 18,5 cm a výsledný počet rostlin kolem 9 tis/ha byl ve výnosu výrazně lepší než výsev na 16 a 21 cm. Byly ověřeny základní herbicidní kombinace s ohledem na spektrum účinnosti, selektivitu křepě a cenu. Základem herbicidních kombinací jsou účinné látky phenmedipham (+ desmedipham od druhé aplikace) a etofumesát. Při správné volbě účinných látek a správně načasované aplikaci herbicidů na malé plevele lze zajistit bezplevelný porost při ceně herbicidů kolem 3 4 Kč/ha. V ročníku 29 vznikla výrazná epidemie cerkosporiózy pouze ve Vyšehořovicích a v Bezně, ve Všestarech a v Bylanech bylo silné padlí. Na všech těchto lokalitách přineslo fungicidní ošetření významné přírůstky výnosu. Průměrný přírůstek přepočtenéřepy vříjnu za 3 roky byl 14,9 t/ha. Tento přírůstek kolísá podle ročníků od 12 do 18 t/ha a ještě více podle odrůd od 8,5 do 2 t/ha. Ve všech třech ročnících nejvyšší přírůstek dosáhla odrůda s kombinovanou tolerancí k rizománii a k nematodům. U této odrůdy přírůstek mezi ročníky a poli kolísá velmi málo od 16 do 2 t/ha. Absence tolerance k rizománii nebo k nematodům na lokalitě Vyšehořovice vedla opět k velikému poklesu výnosu. Nové odrůdy tolerantní k nematodům se už vyznačují i velmi dobrou cukernatostí Ze zkoušeníčeských a francouzských odrůd vyplynulo, že výsledky souvisí spíš s jejich genetikou než s obchodním původem Semčice, prosinec 29/leden 21 2

3 Obsah: Úvod Metodika, podmínky na pokusných lokalitách Výsledky a diskuse Moření a vzdálenost výsevu Monitorování zásoby dusíku na řepných polích Str Stanovení optimální dávky dusíku stupňované hnojení dusíkem Praktické kombinace postemergentních herbicidů 29 Monitorování podmínek pro epidemii cerkosporiózy Zkoušení fungicidů Vegetační doba resp. přírůstky výnosu během října Zkoušení odrůd perspektivních pro pěstování v TTD Závěry

4 1. Úvod Cílem výzkumů a pokusů zadávaných řepařskou komisí TTD je získat odpovědi na aktuální problémy pěstitelů, přispět ke zlepšení pěstitelské technologie, ke zvýšení výnosů, ke zlepšení jakosti, přispět ke konkurenceschopnosti pěstitelů cukrovky v rajonu TTD. Pokusy mají poukázat na nejdůležitější výnosotvorné faktory, demonstrovat výnosový potenciál cukrovky, přinést informace o návratnosti specifických finančních vkladů do pěstování. Výzkum probíhá již 9 let. Pro ročník 29 a další byl výzkumný program orientován na zdůraznění regionální problematiky. Počet lokalit byl rozšířen na 6, zvolených tak, aby reprezentovaly celý řepný rajon. Na všech těchto lokalitách byly provedeny stejné pokusy s nejdůležitějšími výnosotvornými faktory (hustota porostu, hnojení N, herbicidní a fungicidní ochrana, odrůdy a délka vegetační doby). Toto uspořádání by mělo lépe informovat o výnosovém potenciálu v celém rajonu a o rezervách v jeho využívání. Z diskusí v řepařské komisi a během mnoha odborných setkání v zimě 28/9 byly pro rok vybrány k řešení tyto okruhy problémů: Organizace porostu jeho hustota a mezerovitost jako důsledek vzešlosti (a moření) a vzdálenosti výsevu. V poslední době se rozšiřuje nabídka moření. Nabízí se levnější moření s kratší dobou ochrany (Force Magna) a naopak účinnější a dražší moření, než je zavedené Gaucho (Cruiser Force a Poncho Beta Plus). Je jistě důležité vědět, jak v kterých oblastech je levnější varianta dostatečná a naopak, kde je spojena se zvýšeným rizikem. Riziko příliš nízké hustoty porostu ovlivňuje podstatně výsevní vzdálenost a proto byl tento faktor přiřazen přesto, že byl v minulosti už důkladně prozkoumán. Problematika účinné a levné herbicidní ochrany. V předešlých ročnících bylo prokázáno, že nízké, častější dávky mají výbornou účinnost a snižují herbicidní stres. Od roku 24 zkoumáme tuto problematiku stále podrobněji sestavili jsme řadu kombinací herbicidů, odlišných buď jednou z účinných látek nebo počtem aplikací nebo cenou herbicidního ošetření. Zjišťovali jsme účinnost na plevele a podle výnosu jsme kvantifikovali herbicidní stres. Tyto výzkumy nám umožnily vybrat levné a univerzální kombinace herbicidů a ty jsme v ročníku 29 zkoušeli na všech 6 lokalitách. Věčnou otázkou u cukrovky je optimální dávka dusíku. Dusík je na jedné straně motorem výnosu, na druhém straně snižuje cukernatost a stimuluje chrást na úkor kořene. V roce 29 byla dávka dusíku odstupňována ve škále kg/ha N. Zjišťovali jsme, jaká byla optimální dávka dusíku a jak se ji podle zásoby dusíku v půdě před setím podařilo předpovědět. K této problematice lze přiřadit monitorování zásoby dusíku na řepných polích, které by mělo dát orientaci pro regionální dávkování dusíku. 4

5 Ročník 22 ukázal, že fungicidní ošetření proti cerkosporióze je nezbytnou součástí pěstitelské technologie. Otázkou ovšem je, jak nejlépe načasovat fungicidní ošetření, jak spolehlivé jsou metody signalizace potřeby ošetření a konečně jaké jsou rozdíly v účinnosti komerčních fungicidů. Zkušenosti z dosavadních výzkumů ukázaly, že v české řepařské oblasti bývá nástup infekce zpravidla až na přelomu července a srpna a že při fungicidním ošetření v tomto tomto termínu často stačí pouze 1 postřik. Pokus s fungicidy měl proto varianty fungicidní clony, varianty aplikace signalizované podle infekčního tlaku choroby a varianty aplikace v pevném termínu na přelomu července a srpna. Z předchozích výzkumů Řepařského institutu i ze srovnání našeho řepařství s evropskou konkurencí vyplynula klíčová úloha vegetační doby jako výnosotvorného faktoru. Proto byl na všech lokalitách zařazen pokus s ranou a pozdní sklizní. Pokus by měl umožnit kvantifikovat za různých podmínek přínos z prodloužení vegetační doby a získat argumenty pro diskusi o době zahájení cukrovarské kampaně (včetně souvisejích problémů jako je např. ochrana řepných hromad před mrazem). Nové odrůdy cukrovky jsou dnes nesporně nevýznamnějším zdrojem růstu výnosů. Na jejich příchod je potřeba včas a s dostatečnými informacemi reagovat. Dnes je odrůdová problematika ovlivněna nástupem odrůd tolerantních současně k rizománii a k nematodům. Proto byly do odrůdového pokusu vedle nejlepších registrovaných odrůd zařazeny i nadějné neregistrované novinky, zpravidla s výše zmíněnou kombinovanou tolerancí. Tak jako v předešlých letech byly do tohoto pokusu zařazeny odrůdy francouzské odebrané z obchodního osiva v cukrovarech Tereos abychom získali porovnání kvality obchodního osiva. Poděkování Řepařský institut a autor zprávy považují za nezbytné vyjádřit na tomto místě poděkování všem, kteří se výrazně o její realizaci zasloužili. Na prvním místě je to Řepařská komise při Cukrovarech TTD, která prosazuje ambiciózní program produkovat v rajonu nejlepšíčeskou řepu, konkurenceschopnou v EU i po reformě cukerního trhu. Dále patří dík zemědělským podnikům, kde byly pokusy realizovány Astur Straškov, Rolnické Družstvo Bezno, ZD Všestary, Agro Vyšehořovice, ZS Sloveč a Družstvo Agricola Bylany. Bez jejich pomoci a vynikající vstřícnosti vedoucích pracovníků a agronomů by byl náročný program neproveditelný. Na neposledním místě patří dík agronomické službě cukrovarů TTD a panu Chassinovi z Tereosu. Ovlivnili zejména jasné profilování výzkumných záměrů a zájmem o postup prací během trvání výzkumu nás motivovali k jejich nejlepší možné kvalitě. 5

6 2. Metodika Na všech lokalitách byly provedeny následující pokusy: Vzdálenost výsevu a moření: Vzdálenost výsevu 16; 18,5; 21 cm; moření levnější Force Magna; dražší Gaucho resp. Poncho Beta Plus. 6 variant, 4 opakování Stupňované hnojení dusíkem: Na lokalitách s prognózou ODN 8 kg/ha N varianty ; 4; 8; 12 kg/ha N, na lokalitách s prognózou ODN 8 kg/ha N varianty 4; 8; 12; 16 kg/ha N. 4 varianty, 3 opakování Herbicidní kombinace: Neošetřená kontrola + 4 kombinace v ceně do 4 Kč + 1 luxusní, univerzální, drahá = 6 variant, 3 opakování, parcela 2 m2 = 36 parcel Strategie fungicidní ochrany: Neošetřená kontrola; fungicidní clona (2 3 postřiky); podle signalizace (levnější a dražší přípravky); pevný termín (levnější a dražší přípravky) = 6 variant, 3 opakování Raná a pozdní sklizeň u vybraných odrůd: 4 odrůdy (2 nejprodávanější + 1 netolerantní + 1 RiNem), 3 opakování, 2 termíny sklizně = 24 parcel Regionální zkoušení odrůd: 25 odrůd (1 podle nominace firem + 1 nominace cukrovaru + 5 odrůd francouzských), 3 opakování = 75 parcel Uspořádání pokusného pole je v tabulce 1 Rozmístění pokusných lokalit je na obrázku 1 Charakteristika pokusných lokalit je v tabulce 2. Přehled o nejdůležitějších meteorologických prvcích teplotě a srážkách je v tabulce 3 Přehled o provedených agrotechnických zásazích na pokusech je v tabulce 4. Varianty pokusů jsou zpravidla uvedeny současně s výsledky. Poznámky k provedení pokusů: Pokusné parcely byly tří- nebo šestiřádkové, vždy o délce 7,4 m ve směru řádku. Meziřádek byl vždy,45 m. Podélně byly parcely odděleny příčnými ulicemi o šíři 2,6 m. Sklizňová plocha parcel při třech resp. 6 řádcích byla 1, resp. 2, m2. 6

7 Vzhledem k, tomu, že ve Vyšehořovicích, ve Straškově a ve Všeastarech bylo na jaře 29 zjištěno zamoření pozemku nematody, byla pro neodrůdové pokusy dávána přednost odrůdám tolerantním k rizománii a k nematodům. V pokusech s herbicidy a fungicidy to byla odrůda Julietta, v pokusech s hnojením odrůda Limonica, pro pokusy s mořením a vzdálenstí výsevu dodala firma Syngenta osivo odrůdy Lucata. V pokuse s ranou pozdní sklizní byla netolerantní odrůda Polaris, starší Rz odrůda Antilla, nová Rz odrůda Pohoda a RzNem odrůda Limonica. Pokusy byly zasety šestiřádkovým secím strojem přestavěným pro pokusné účely (automatická výměna osiva) ze stroje Pneumasem obrázek 2. Selo se zpravidla na vzdálenost 7 cm, do hloubky 2 3 cm. Jednocením byl počet rostlin upravován na cca 95-1 na parcele (95 1 tis. rostlin/ha). Hnojení dusíkem bylo provedeno po zasetí před vzejitím (viz tabulka 1) dávkou odpovídající potřebě dohnojení podle půdní zásoby N hnojivem LAV. Parcely pokusů s dávkami dusíku byly přitom vynechány a byly pohnojeny ručně předem odváženými dávkami LAV zpravidla ve stejném termínu. Obdobně se postupovalo i u ostatních zásahů postřiků herbicidy a fungicidy plošně byla ošetřen celý pozemek, pokus s herbicidy resp. fungicidy byl přitom vynechán a byl variantně ošetřen pokusnickou technikou. Pokusné postřiky byly provedeny speciálním parcelovým postřikovačem obrázek 3, kde zdrojem tlaku byl stlačený vzduch a tlak byl přesně nataven regulačním ventilem. Při postřicích byly dodrženy příslušné požadavky na podmínky (postřik herbicidy pozdě večer resp. brzo ráno, vítr do 3m/s, dávka vody podle příslušné metodiky, u herbicidů zpravidla 2 l/ha, u fungicidů 4 l/ha) Pokusy byly sklizeny (ořezány a vyorány) třířádkovým sklízečem obrázek 4, celá sklizeň parcely byla vyprána a zvážena. Následovalo rozřezání celé sklizně na řepné pile, odběr řepné kaše a její zmrazení pro pozdější analýzu. Ve výsledcích jsou k dispozici pro každou pokusnou parcelu následující údaje: Výnos řepy (t/ha), cukernatost %, obsah K, Na a alfaamino-dusíku (mval/1g řepné kaše), výnos cukru (=výnos řepy x cukernatost), výtěžnost rafinády podle vzorce Braunschweig (=cukernatost,12 x (K+Na),24 x alfaamino-dusík 1,8), výnos rafinády (= výnos řepy x výtěžnost) a výnos řepy přepočtené na 16 % cukernatost (= výnos řepy x (cukernatost 3)/13). U herbicidních pokusů jsme na mnoha místech použili zkratky pro označení účinných látek herbicidů: PMP = phenmedipham DMP = desmedipham ETF = etofumesát CLO =chloridazon MTM = metamitron MTC = S-metolachlor DMA = dimethenamid 7

8 Obrázek 1: Lokalizace demonstračních pokusů 29 Straškov Bezno Sloveč Vyšehořovice Všestary Bylany 8

9 Obrázek 2 9

10 Obrázek 3 1

11 Obrázek 4 11

12 Pro popis zaplevelení jsme použili kódy pro jednotlivé plevelné druhy: Kód CHEAL POLLA POLCO THLAR ECHCG AMARE SOLNI STEME CONAR ANTAR Latinský název Chenopodium album Polygonum lapathifolium Polygonom convolvulus Thlaspi arvernsis Echinochloa crus gali Amaranthus retroflexus Solanum nigrum Stellaria media Convolvulus arvensis Anthemis arvensis Český název Merlík bílý Rdesno blešník Opletka Penízek rolní Ježatka kuří noha Laskavec ohnutý Lilek černý Ptačinec žabinec Svlačec rolní Heřmánkovec přímořský 12

13 Výnosy řepy 16 % 29 odhad Litovel 7 Opava 6 Dobrovice 66 Vrbátky 65 České Meziříčí 7 Prosenice 64 Hrušovany 62 13

14 Srážky

15 Komentář k ročníku: Zima 28/9 byla zejména v lednu na všech lokalitách oproti dlouhodobému průměru chladnější a v únoru a březnu i vlhčí. Podmínky pro vzcházení však na všech lokalitách určil velmi teplý duben, prakticky beze srážek. V podstatě se opakovala situace z ročníku 27 významnější srážky tehdy i v ročníku 29 přišly až po 1. květnu. Setí pokusů se nám přitom poprvé od roku 1999 kvůli osobním a technickým problémům nepodařilo provést na počátku vhodného období (1. 5. dubna), seli jsme až dubna a toto prodlení poznamenalo pokusy nižší (cca 74 %) vzešlostí. Po zasetí řepa, která se dostala do vlhké půdy vzcházela překvapivě rychle během 8 1 dnů a v tomto rychlém vývoji se nepodařilo realizovat preemergentní aplikace herbicidů. Zcela zásadně byla suchem poznamenána lokalita Sloveč. Na těžké půdě obhospodařované bezorebně za prudkého slunce povrch půdy rychle vyschl, ztvrdl, osivo se většinou nedostalo do vlhké půdy a po zasetí vzešlo jen 3 4 % rostlin viz obrázek 5. Další vlna vzcházení tu přišla až v polovině května, kdy se porost co do počtu zaplnil, řepy z druhé vlny vzcházení však až do sklizně zůstaly výrazně menší. V teplém dubnovém počasí na lokalitách mimo Sloveč vzešlářepa rychle rostla, vzcházely i plevele, s herbicidními postřiky se začínalo už kolem 2. dubna a všechny 4 postřiky proběhly do poloviny května. Další průběh vegetace byl vcelku příznivý. Srážky v květnu, červnu a červenci byly průměrné nebo nadprůměrné. Řepa rychle rostla. Včervenci se dvakrát opakovala příznivá situace pro infekci cerkosporiózou a v Bezně a především ve Vyšehořovicích byla infekce poměrně silná. 29. července postihlo lokalitu Straškov silné krupobití, chrást řepy byl zcela zničen a zůstaly pouze řapíky. V následujícím suchém počasí docházelo k obnově chrástu jen velmi pomalu a teprve koncem srpna dosahoval nový chrást cca 5 % pokryvnosti. Suchý a teplý srpen a září zpomalil růst řepy, vedl však k vysoké cukernatosti, k utlumení tlaku cerkosporiózy v Bylanech a Všestarech. V Bylanech, Všestarech a v Bezně se však v srpnu a v září šířilo padlí a fungicidní ošetření se tu ukázalo z tohoto důvodu jako velmi efektivní. Začátek sklizně probíhal za velmi suchého počasí. V poloviněříjna přišel týden s vysokými srážkami a poklesem teplot až pod oc. Tento výkyv způsobil, že cukernatost se v během října téměř nezměnila, došlo však k překvapivému nárůstu výnosu. Výnos v ročníku 29 narůstal za teplého a slunečného počasí ještě dlouho do listopadu. Souhrnně je možno ročník v celém rajonu TTD charakterizovat jako příznivý, což se také obrazilo na dobrých výnosech viz výnosy na str. 1. Z hlediska realizace jednotlivých technologických opatření postřiky, jednocení byl ročník rovněž příznivý a umožnil přesné provedení pokusných zásahů. 15

16 Obrázek 5 16

17 3. Výsledky 3.1. Moření x vzdálenost výsevu Force Magna (15g thiametoxam + 6 g tefluthrin/výsevní jednotku Cruiser Force (6 g thiametoxam + 8 g tefluthrin/výsevní jednotku Výsev na 16; 18,5 a 21 cm, Vzešlost, počet rostlin, výnos 17

18 Tabulka 5: Moření x vzdálenost výsevu, Straškov Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 72,4 1,5 66,5 19,3 83,5 Cruiser Force, 16 cm 76,5 16,1 64,3 19,4 81, Force Magna 18,5 cm 76,1 91,3 63,5 19,6 81, Cruiser Force 18,5 cm 7,8 85, 62,2 19,8 8,3 Force Magna 21 cm 77, 81,4 63,3 19,5 8,2 Cruiser Force 21 cm 75,3 79,6 61,9 19,3 77,8 18

19 Tabulka 6: Moření x vzdálenost výsevu, Bezno Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 72,6 1,7 94,4 19, 116,1 Cruiser Force, 16 cm 8,1 111,1 89,6 18,8 19, Force Magna 18,5 cm 75,8 91, 9,7 18,9 11,8 Cruiser Force 18,5 cm 78,4 94,1 98,1 18,9 12,1 Force Magna 21 cm 77,3 81,7 91,7 18,7 11,8 Cruiser Force 21 cm 75,6 79,9 91,4 18,6 19,3 19

20 Tabulka 7: Moření x vzdálenost výsevu, Všestary Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 81,2 112,7 79,3 19,1 98,1 Cruiser Force, 16 cm 8,5 111,7 78,7 19,2 98,3 Force Magna 18,5 cm 8,3 96,4 96,6 19,4 121,8 Cruiser Force 18,5 cm 78,7 94,4 94,1 19,6 119,8 Force Magna 21 cm 78, 82,5 77,2 19,5 97,8 Cruiser Force 21 cm 84, 88,8 87,8 19,3 11,2 2

21 Tabulka 8: Moření x vzdálenost výsevu, Vyšehořovice Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 72,4 1,5 7,4 18,4 83,3 Cruiser Force, 16 cm 74,3 13,1 71,9 18,4 85,2 Force Magna 18,5 cm 74,7 89,6 76,6 18,5 91,3 Cruiser Force 18,5 cm 71, 85,2 73,7 18,2 86,3 Force Magna 21 cm 75,6 79,9 78, 17,9 89,6 Cruiser Force 21 cm 75, 79,3 74,3 18,4 88,2 21

22 Tabulka 9: Moření x vzdálenost výsevu, Sloveč Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 62,6 86,9 55,6 19,3 69,9 Cruiser Force, 16 cm 63,5 88,1 59,4 19,2 74,1 Force Magna 18,5 cm 65,4 78,5 65,3 19,5 83, Cruiser Force 18,5 cm 62,1 74,5 66,7 19, 81,8 Force Magna 21 cm 62, 65,5 68,8 19,6 87,8 Cruiser Force 21 cm 66,5 7,3 65,4 19,3 81,9 22

23 Tabulka 1: Moření x vzdálenost výsevu, Bylany Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 74,3 13,1 83,4 17,9 95,6 Cruiser Force, 16 cm 76,8 16,6 86,4 18,1 99,9 Force Magna 18,5 cm 72,1 86,5 82, 18,2 96, Cruiser Force 18,5 cm 77,9 93,5 84,7 18,1 98,4 Force Magna 21 cm 69, 72,9 78,2 18,2 91,5 Cruiser Force 21 cm 74, 78,2 81,1 18,4 95,6 23

24 Tabulka 11: Moření x vzdálenost výsevu, průměr lokalit Vzešlost % Počet rostlin tis/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % Řepa 16% t/ha Force Magna, 16cm 72,6 1,7 74,9 18,8 91,1 Cruiser Force, 16 cm 75,3 14,5 75, 18,9 91,3 Force Magna 18,5 cm 74,1 88,9 79,1 19, 97,3 Cruiser Force 18,5 cm 73,2 87,8 79,9 18,9 97,8 Force Magna 21 cm 73,2 77,3 76,2 18,9 93, Cruiser Force 21 cm 75,1 79,4 77, 18,9 93,8 24

25 3.1. Moření x vzdálenost výsevu Výsledky pokusů jsou v tabulkách 4 1. Ve vzešlosti byl v průměru pokusů jen nepatrný rozdíl mezi oběma variantami moření (průměrná vzešlost Force Magna 73,3 %, Cruiser Force 74,5 %). Tento rozdíl je vzhledem k variabilitě výsledků zcela nevýznamný a závěr je, že obě mořidla chrání vzcházejícířepu stejně. Takový výsledek souhlasí s údaji výrobce. Vyšší hodnota moření přípravkem Cruiser Force spočívá v delší době insekticidní ochrany rostlin. Ta by měla trvat cca 1 týdnů a měla by se projevit v účinnosti na květilku a na mšice. Tito škůdci ovšem nebyli na žádné z lokalit pozorováni ve škodlivé míře a tak není možno efekt lepšího moření Cruiser Force prokázat. Vzdálenost výsevu ovlinila pochopitelně počty rostlin. Při výsevu na 16 cm byl počet rostlin zpravidla přes 1 /ha, při výsevu na 18,5 cm kolem 9 /ha a při setí na 21 cm kolem 8 /ha. Tyto počty se výrazně promítly do výnosů: nejlepší výnosy byly u výsevu na 18,5 cm, následoval výsev na 21 cm a nejnižší byly výnosy při výsevu na 16 cm. Na lokalitách Straškov, Bezno, Vyšehořovice a Bylany nejsou výnosy při různých počtech výrazně rozdílné. Naopak, ve Všestarech a ve Slovči je zřetelná tendence k nižšímu výnosu při vyšším počtu rostlin. Neodvažuju se navrhnout pro tyto výsledky zobecňující vysvětlení šlo by jen o čisté spekulace, je však třeba připustit možnost, že optimální počet rostlin je pro rozdílná stanoviště rozdílný. V letech jsme prováděli pokusy s výsevní a meziřádkovou vzdáleností. Rozdíly ve výnosech dané počtem rostlin nebyly v těchto pokusech zdaleka tak výrazné, jako v ročníku 29. Jedná se o jednoletý výsledek a je tedy potřeba v pokusech pokračovat a výsledek ročníku 29 potvrdit nebo ho označit za obtížně vysvětlitelný výkyv. Závěr z pokusu s mořením v roce 29 tedy je, že z hlediska ochrany vzcházejícířepy je levnější varianta moření Force Magna rovnocenná moření dražšímu Cruiser Force a že optimální výsevní vzdálenost se pohybuje kolem 18 cm. 25

26 Hnojení dusíkem 3.2. Monitorování zásoby 3.3. Pokusy se stupňovaným hnojením 26

27 3.2. Monitorování zásoby dusíku na řepných polích Zásoba dusíku v půdě je nejdůležitějším faktorem pro stanovení potřeby hnojení cukrovky. Proto stejně jako v letech pověřila řepařská komise TTD Řepařský institut monitorováním této zásoby na polích pro cukrovku 29. Bylo vybráno 34 lokalit pokrývajících řepné rajony a byly tu odebrány půdní vzorky z vrstev 3, 3 6 a 6 9 cm. Ve vzorcích byl stanoven nitrátový a amonný dusík (a jako jejich součet pak zásoba Nmin). Výsledky tohoto stanovení dávají jistou představu o zásobě dusíku v regionu. Nemohou sice nahradit vzorkování jednotlivých polí, ukazují však kolísání nebo stabilitu zásoby v oblasti, ukazují střední úroveň potřeby hnojení, ukazují možnosti úspory nákladů na hnojení nebo naopak lokality, kde může hnojení přinést výraznější výnosový efekt. Řepařský institut monitoroval zásobu dusíku už v minulosti v létech Počet lokalit i počet odběrových termínů se lišil podle finančních možností, v každém případě je tu však možnost srovnat náš dnešní stav s dlouhodobým průměrem. Zásoba dusíku v půdě na jaře 29 byla v průměru pouze 66 kg/ha N do 9 cm a byla to nejnižší zásoba od roku 1986 tabulka XX Pokusy se stupňovaným hnojením dusíkem. Na pokusných lokalitách byla na jaře nižší zásoba dusíku v půdě tabulka 12 a v souladu s tím byla prognózována vyšší potřeba hnojení: 7 kg/ha N ve Straškově a ve Vyšehořovicích, 11 kg/ha N v Bezně a 12 kg/ha N ve Všestarech, v Bylanech a ve Slovči. V tabulkách jsou výsledky jednotlivých pokusů. Prognóza se nepotvrdila pouze na lokalitě Sloveč (potřebné hnojení 4 kg/ha N namísto prognózovaných 12). Tento neúspěch prognózy souvisí pravděpodobně s pozdním vzejitím cukrovky, s nižším výnosem v důsledku kratší vegetační doby a s mineralizací půdního dusíku při vysokých teplotách v neprostlé půdě v období od 1. dubna do 12. května. Dusík nebyl v ročníku 29 významným výnosotvorným faktorem. Nulového výnosového přírůstku bylo hnojením dosaženo ve Straškově a ve Slovči, minimálního, nevýznamného v Bylanech a v rozmezí jen % v Bezně, ve Vyšehořovicích a ve Všestarech. Tato skutečnost se zdá být v rozporu s nízkou zásobou dusíku v předjaří. Domnívám se, že tu velkou roli sehrál už zmiňovaný průběh jara, pravděpodobně s velkou mobilizací dusíku z půdní zásoby během teplého dubna. Dusík z hnojení však cukrovku nepochybně ovliňoval. Svědčí o tom pravidelný pokles cukernatostí stejně jako jednoznačný nárůst alfa amino dusíku s dávkami hnojení ve všech pokusech. Přesto lze prognózování potřeby hnojení v ročníku 29 označit za velmi úspěšné. Vylepšilo se tak i celkové skóre a za 9 let výzkumu byla prognóza potřeby hnojení ve 28 pokusech úspěšná v 75 % případů. 27

28 Tabulka 12: Monitorování N, průměry pro region Zásoba dusíku v půdě kg/ha N N min -3 cm N min 3-6 cm N min 6-9 cm N min -6 cm N min -9 cm Doporuče né hnojení kg/ha N TTD TTD TTD Česko, březen,

29 Tabulka 13: Zásoba dusíku na pokusných lokalitách Straškov Bezno Vyšehořo vice Sloveč Všestary Bylany Zásoba Hnojení

30 Tabulka 14: Hnojení N Straškov, prognóza 7 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 4 65,1 2,8,89 89,2 8 65,6 2,8,93 89, ,2 2,4 1, 86, ,2 2,3 1,19 85,3 3

31 Tabulka 15: Hnojení N Bezno, prognóza 11 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 4 88,9 19,8 1,48 115,1 8 96,9 19,5 1,78 123, ,5 19,5 1,9 118, , 19,4 2,2 116,4 31

32 Tabulka 16: Hnojení N Všestary, prognóza 12 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 4 79,2 2,5 1,67 16,7 8 8,8 2,6 1,83 19, , 2,5 1,88 111, ,4 2,4 2,1 18,7 32

33 Tabulka 17: Hnojení N Vyšehořovice, prognóza 7 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 7,2 19,3 4,3 88,5 4 73,7 19,2 4,4 92, 8 78,4 19, 4,6 96, ,3 18,9 4,7 94,4 33

34 Tabulka 18: Hnojení N Bylany, prognóza 12 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 4 81, 19,8 2,32 14,8 8 81,4 19,9 2,4 15, ,6 19,6 2,8 15, , 19,6 2,89 16,9 34

35 Tabulka 19: Hnojení N Sloveč, prognóza 12 kg/ha N Dávka N kg/ha Výnos řepy t/ha Cukernatost % AMIN N mmol/1 g Řepa 16% t/ha 4 69,4 2,1 2,86 91,4 8 68,6 2, 3,11 89, ,1 19,8 3,53 87, 16 65,3 19,8 3,59 84,3 35

36 3.4. Praktické kombinace postemergentních herbicidů 29 Zaplevelení Účinnost kombinací Výnosy 36

37 Herbicidy Zaplevelení na pokusných lokalitách je popsáno v tabulce 19. Ve Straškově nebylo zaplevelení silné, v prvním období se jednalo prakticky pouze o merlíky, už kolem 25. dubna však vzcházela opletka a rdesna a jen o 3 4 dny později teplomilné plevele laskavce, lilek, a ježatka. V Bezně bylo naprosto převládajícím plevelem rdesno blešník, které vzcházelo v období od přibližně do 5.5. a maximální počty dosahovaly až 3 rostlin/m2. Pro zajištění účinnosti bylo velmi důležité aplikovat zkoušené přípravky na rdesna ve fázi děložních listů, což se podařilo. Současně se rdesny nebo o 1 2 dny dříve vzcházely merlíky a opletka, jejich hustota však byla řádově menší, než u rdesen. Kolem 1.5. se začaly objevovat laskavce. Další plevelné druhy byly marginální a na neošetřených kontrolách byly postupně potlačeny rdesnem, které od konce června dosahovalo téměř 1 % listové pokryvnosti. Ve Všestarech bylo vysoké a homogenní zaplevelení. Dominujícími plevely byly merlíky, penízek, rdesna, a ježatka s hustotou 5 1 rostlin/m2, řádově menší hustota byla u heřmánků a opletky. Kolem 2.dubna začaly vzcházet merlíky, penízky a opletka, s cca 5 denním odstupem nasledovala rdesna a heřmánky, v prvních dnech května začala vzcházet ježatka. Ve Vyšehořovicích bylo velmi silné zaplevelení merlíky a laskavci. Laskavce tu začaly vzcházet již kolem 25.dubna. Ve Slovči nebyl problém s očekávanými plevely bezorebně obhospodařovaných polí - s heřmánky, svízelem.současně s první etapou vzcházení cukrovky tu vzešly merlíky a poté následovalo čtyřtýdenní suché období, kdy nevzcházela ani řepa ani plevele. V polovině května začaly vzcházet laskavce a ježatka. V Bylanech byly nejdůležitějším plevelem opět merlíky, od počátku května vzcházela i ježatka a laskavce. 37

38 Tabulka 2: Plevele na pokusných lokalitách Straškov Bezno Vyšehořovi ce Sloveč Všestary Bylany CHEAL POLLA CHEAL CHEAL CHEAL CHEAL POLLA CHEAL AMARE AMARE POLLA AMARE AMARE AMARE ECHCG ECHCG ECHCG ECHCG ECHCG POLCO AETCY CONAR THLAR POLLA SOLNI STEME ANTAR 38

39 Zkoušené herbicidní kombinace jsou popsány v tabulce 2 Varianta 2 představuje základní kombinaci účinných látek (phenmedipham, desmedipham, ethofumesát), která by podle konkrétních podmínek měla být posilována buď zvýšením dávky nebo přídavkem dalších účinných látek. Vzhledem k poměrně nízké dávce herbicidů jsme si mohli dovolit již od první aplikace přídavek oleje k této základní dávce. Varianta 3 je oproti č.2 posílena o účinnou dávku metolachlor (herbicid Dual Gold) zejména proti ježatce a laskavcům. Varianty 4 a 5 představuje další posílení oproti č. 3 v prvních dvou aplikacích je přidán půdní herbicid metamitron (var. 4) nebo chloridazon (var. 5), u varianty 5 je nadto metolachlor nahražen účinnou látkou dimethenamid (herbicid Outlook). Metolachlor a dimethenamid mají podobné spektrum působení. Varianta 6 je v účinných látkách téměř identická s variantou 3, účinné látky phenmedipham, desmedipham, ethofumesát jsou tu ovšem dodávány jediným herbicidem Etofumesát Plus se složením identickým se známým Betanalem Expert. Herbicid Etofumesát Plus obsahuje 91 g/l phenmediphamu, 71 g/l desmediphamu a 112 g/l ethofumesátu. Přítomnost desmediphamu v herbicidní dávce již při prvních aplikacích byla příčinou výborného účinku této varianty na časně vzcházející laskavce. Herbicidní ochrana byla na základě zkušeností z předešlých let rozdělena do 4 aplikací. Výsledky pokusů na jednotlivých lokalitách jsou popsány vždy ve dvojici tabulek Straškov tabulka 21 a 22, Bezno tabulka 23 a 24 atd. V první ze dvojice tabulek jsou vždy záhlaví termíny postřiků a jednotlivých variant jsou vždy plevele které na parcelách přežívaly či vzešly od poslední aplikace. Je uvedena též fytotoxicita herbicidní kombinace jako odhad zmenšení velikosti rostlin či jejich listové pokryvnosti. Nakonec je uvedena pokryvnost zbytkového zaplevelení (jako vyjádření konkurenčního vlivu plevelů na řepu) v období maximální tvorby výnosu včervenci. Ve druhé tabulce je zopakován údaj o konkurenčním vlivu zbytkového zaplevelení a dfále jsou uvedeny sklizňové hodnoty výnos řepy, cukernatost a výnos řepy přepočtený na cukernatost 16 %. 39

40 Tabulka 21: Herbicidní varianty T1 T2 T3 T4 Kč/ha 1 Neošetřená kontrola 2 Betasana SC 1, + Etho,3 + olej 1, Betasana SC 1,5 + Etho,4 + olej 1, Mix Double,7 Mix Double, Betasana SC 1, + Etho,3 + olej 1, Betasana SC 1,5 + Etho,4 + olej 1, Mix Double,7 + Dual Gold,5 Mix Double,7 + Dual Gold, Betasana SC 1, + Etho,3 + olej 1, + Golem 1, Betasana SC 1,5 + Etho,4 + olej 1,+ Golem 1, Mix Double,7 + Dual Gold,5 Mix Double,7 + Dual Gold, Betasana SC 1, + Etho,3 + olej 1, +Pyramin 1, Betasana SC 1,5 + Etho,4 + olej 1, +Pyramin 2, Mix Double,7 + Outlook,4 Mix Double,7 + Outlook, ETFM plus,7 + Golem 1, ETFM plus,7 + Golem 1, ETFM plus,7 + Dual Gold,5 ETFM plus,7+ Dual Gold,

41 Tabulka 22: Herbicidy Straškov - účinnost T T T T Fytotoxicita % Pokryvnost plevelů % v červenci Kontrola CHEAL, POLLA,POLCO CHEAL, POLLA, CHEAL, POLLA, AMARE, ECHCG CHEAL, POLLA, AMARE, ECHCG, SOLNI 4 %, CHEAL, AMARE ETFM CHEAL, POLLA,POLCO CHEAL, POLLA CHEAL, AMARE, ECHCG AMARE, SOLNI 1 %, AMARE ETFM + MCHL CHEAL, POLLA,POLCO CHEAL, POLLA AMARE, ECHCG SOLNI 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL, POLLA,POLCO CHEAL, POLLA AMARE, ECHCG SOLNI 1 ETFM + CHLZ + DMA CHEAL, POLLA,POLCO CHEAL, POLLA AMARE, ECHCG SOLNI 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL, POLLA, POLCO CHEAL, POLLA AMARE, ECHCG SOLNI 1 41

42 Ve Straškově tabulka 21 v zaplevelení převládaly merlíky a laskavce. Zaplevelení nebylo silné a v létě na neošetřené variantě dosahovalo pokryvnosti cca 4 %. Všechny kombinace herbicidů vykazovaly proti tomuto zaplevelení akceptovatelnou účinnost a zbytkové zaplevelení zůstalo pouze na variantě č. 2. Ve výnosech tabulka 22 nebyly mezi ošetřenými variantami významné rozdíly. V Bezně tabulky 23 a 24 jako každým rokem bylo silné zaplevelení rdesny. V létě pokryvnost rdesen na kontrole dosahovala 7 1 %, rdesna silně potlačovala řepu i ostatní plevele. Nedostatečná účinnost byla u varianty č. 2 zbytkové zaplevelení včervenci bylo cca 5 %. Každé další posílení herbicidní kombinace vedlo k akceptovatelnému účinku. V ročníku 29 jsme na všech lokalitách už od 2. aplikace pozorovali zřetelné fytotoxické působení herbicidů na řepu. V Bezně bylo toto působení velmi silné. K fytotoxickému působení docházelo přesto, že jsme pečlivě respektovali teplotní omezení při aplikacích a docházelo k němu nezávisle na tom, zda aplikace proběhla večer nebo ráno. Zdrojem fytotoxicity byly pravděpodobně při vysokém slunečním záření účinné látky phenmedipham, v ještě větší míře desmedipham, metolachlor a dimethenamid. Fytotoxicita a zbrždění růstu v květnu je pravděpodobně příčinou, proč vždy herbicidně nejúčinnější varianta č. 6 nedává nejvyšší výnosy viz Bezno, tabulka 24. Ve Všestarech tabulky 25 a 26 bylo plevelné spektrum bohatší, nakonec tu převládly merlíky, laskavce, významná byla ježatka a penízek. Všechny kombinace herbicidů vedly k akceptovatelnému porostu, i když na var. č. 2, 3 a 4 určité zbytkové zaplevelení zůstávalo. Toto zaplevelení nemělo však posléze žádný vliv na výnos tabulka 26. Lokalita Vyšehořovice byla silně zaplevelena merlíky a laskavci. Jejich pokryvnost na kontrole v létě byla 1 % a výnos řepy tu nedosahoval (tabulky 27 a 28)ani 3 % výnosu parcel ošetřených. Přestože tu 2. aplikace herbicidů byla provedena už 25.4., ukázalo se, že byla špatně nastavena, neboť s výjimkou varianty 6 neobsahovala desmedipham a na poli už vzcházely laskavce. Tyto laskavce do dalšího postřiku 4.5. přerostly a přestože tu byla výrazně zvýšena dávka desmediphamu (viz tabulka 27), nepodařilo se už je plně odstranit. Na variantách 3, 4 a 5 k jejich potlačení později přispěly herbicidy Dual Gold a Outlook, takže zbytkové zaplevelení nakonec bylo akceptovatelné. Na variantě 2 už laskavce zůstaly s letní pokryvností kolem 1 % a s 5 1 % snížením výnosu (tabulka 28). V Bylanech a ve Slovči (tabulky 29 32) byla situace velmi podobná už popsaným lokalitám Straškov a Všestary: zaplevelení merlíky, laskavci a ježatkou, dobrá účinnost všech variant. Přes poměrně nízké zbytkové zaplevelení u varianty je tu oproti dokonalejším ošetřením o cca 5 % nižší výnos. 42

43 Tabulka 23: Herbicidy Straškov - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 4 Výnos t/ha 52,3 Cukernatost % 17,9 Výnos řepy 16% t/ha 59,9 ETFM 1 7,5 18,5 84,2 ETFM + MCHL 71, 18,6 85,3 ETFM + MCHL + MTM 7,4 18,7 85, ETFM + CHLZ + DMA 72,6 18,6 87,2 ETFM + MCHL + MTM 7, 18,9 85,3 43

44 Tabulka 24: Herbicidy Bezno, účinnost T T T T Fytotoxicita % Pokryvnost plevelů % v červenci Kontrola CHEAL, POLLA,POLCO POLLA, CHEAL POLLA, CHEAL, AMARE, ECHCG POLLA, CHEAL, AMARE, ECHCG 8 %, POLLA ETFM CHEAL, POLLA,POLCO POLLA, CHEAL POLLA, CHEAL, AMARE, ECHCG POLLA, ECHCG 1 5 %, POLLA ETFM + MCHL CHEAL, POLLA,POLCO POLLA, CHEAL POLLA 2 >1 %, POLLA ETFM + MCHL + MTM CHEAL, POLLA,POLCO POLLA, CHEAL 2 ETFM + CHLZ + DMA CHEAL, POLLA,POLCO POLLA 2 ETFM + MCHL + MTM CHEAL, POLLA, POLCO POLLA 3 44

45 Tabulka 25: Herbicidy Bezno - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 8 Výnos t/ha 45,6 Cukernatost % 17, Výnos řepy 16% t/ha 49, ETFM 5 87,5 17,9 1,5 ETFM + MCHL >1 1,1 18,1 116,1 ETFM + MCHL + MTM 99,2 18, 114,2 ETFM + CHLZ + DMA 96, 18,2 112,5 ETFM + MCHL + MTM 95,1 18,1 11,6 45

46 Tabulka 26: Herbicidy Všestary - účinnost T T T T Fytotoxicita % 2.5. Pokryvnost plevelů % v červenci Kontrola CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR AMARE, ECHCG CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR AMARE, ECHCG 5 %, CHEAL, AMARE, ECHCG, THLAR ETFM CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, ECHCG 1 %, CHEAL, ECHCG ETFM + MCHL CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, AMARE, ECHCG 1 >1%, CHEAL, ECHCG ETFM + MCHL + MTM CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, AMARE, ECHCG 1 >1%, CHEAL, ECHCG ETFM + CHLZ + DMA CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL, THLAR CHEAL, THLAR, POLA, ANTAR CHEAL, AMARE, ECHCG 1 46

47 Tabulka 27: Herbicidy Všestary - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 5 Výnos t/ha 56,5 Cukernatost % 18,1 Výnos řepy 16% t/ha 65,6 ETFM 1 91,7 18,5 19,5 ETFM + MCHL >1 9,6 18,4 17, ETFM + MCHL + MTM >1 92,1 19, 113,2 ETFM + CHLZ + DMA 91,4 18,8 111,1 ETFM + MCHL + MTM 92,5 18,9 112,9 47

48 Tabulka 28: Herbicidy Vyšehořovice - účinnost Kontrola ETFM ETFM + MCHL ETFM + MCHL + MTM ETFM + CHLZ + DMA T CHEAL, POLCO CHEAL, POLCO CHEAL, POLCO CHEAL, POLCO CHEAL, POLCO T CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG T CHEAL, POLLA, AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG AMARE AMARE AMARE T CHEAL, POLLA, AMARE, ECHCG, + 16 g DMP + 16 g DMP + 16 g DMP + 16 g DMP Fytotoxicita % 2.5. Pokryvnost plevelů % v červenci 1 %, CHEAL, AMARE 1 %, AMARE >1 %, AMARE >1 %, AMARE ETFM + MCHL + MTM CHEAL, POLCO CHEAL, AMARE, POLLA, ECHCG ECHCG 48

49 Tabulka 29: Herbicidy Vyšehořovice - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 1 Výnos t/ha 26,6 Cukernatost % 16,4 Výnos řepy 16% t/ha 27,5 ETFM 1 76,3 17,3 83,6 ETFM + MCHL >1 8,3 17,1 86,7 ETFM + MCHL + MTM >1 81,6 17,3 89,7 ETFM + CHLZ + DMA 84,8 17,3 93,1 ETFM + MCHL + MTM 85,2 17,2 93, 49

50 Tabulka 3: Herbicidy Bylany - účinnost T T T T Fytotoxicita % 2.5. Pokryvnost plevelů % v červenci Kontrola CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, POLA, AMARE, ECHCG CHEAL, POLA, AMARE, ECHCG 4 %, CHEAL, AMARE, ECHCG, ETFM CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, ECHCG >1%, CHEAL, ECHCG ETFM + MCHL CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + CHLZ + DMA CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL CHEAL, POLA CHEAL, AMARE, ECHCG 1 5

51 Tabulka 31: Herbicidy Bylany - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 4 Výnos t/ha 53,,6 Cukernatost % 17,6 Výnos řepy 16% t/ha 6,1 ETFM >1 79,5 18,1 92 ETFM + MCHL 83,4 18,2 97,5 ETFM + MCHL + MTM 82,2 17,9 94,5 ETFM + CHLZ + DMA 86,2 18, 99,5 ETFM + MCHL + MTM 88,5 17,7 99,9 51

52 Tabulka 32: Herbicidy Sloveč - účinnost T T T T Fytotoxicita % 2.5. Pokryvnost plevelů % v červenci Kontrola CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG 4 %, CHEAL, AMARE, ECHCG, ETFM CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG AMARE, ECHCG >1%, AMARE ECHCG ETFM + MCHL CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + CHLZ + DMA CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG 1 ETFM + MCHL + MTM CHEAL CHEAL, AMARE, ECHCG CHEAL, AMARE, ECHCG 1 52

53 Tabulka 33: Herbicidy Sloveč - výnosy Kontrola Pokryvnost plevelů % v červenci 4 Výnos t/ha 51,7 Cukernatost % 17,5 Výnos řepy 16% t/ha 57,5 ETFM >1 63,9 17,5 71,5 ETFM + MCHL 66,6 18, 76,7 ETFM + MCHL + MTM 66,7 18,1 77,3 ETFM + CHLZ + DMA 65,6 18,2 76,9 ETFM + MCHL + MTM 66,8 17,8 76, 53

54 Souhrnné hodnocení herbicidního pokusu vychází z tabulky 33. Na 6 lokalitách pokrývajících rajon TTD bylo velmi podobné spektrum plevelů: merlíky, rdesna, laskavce, opletka, ježatka. Tyto plevele s dobrou účinností likvidovaly varianty 3, 4, 5 a 6. Výnosy řepy na těchto variantách byly v průměru lokalit prakticky stejné. Tyto varianty lze tedy doporučit pro praktické použití. Je třeba zdůraznit, že jejich účinnost je podmíněna systémem 4 aplikací, v němž postřik přichází na velmi malé rostliny plevelů. Je třeba mít na paměti velmi časně vzcházející laskavce ve Vyšehořovicích. V podobných případech je nutno operativně reagovat doplněním herbicidní kombinace o desmedipham (např. náhradou hebicidu Betasana SC či Fenifam herbicidem Mix Double). Na základě zkušeností z minulých let by letošní úspěšné kombinace měly pokrývat i zaplevelení heřmánky, svízelem, výdrolemřepky. Pro jejich další posílení je nesporně nejvýhodnější účinná látka trisulfuronmetyl (herbicid Safari). 54

55 Tabulka 34: Herbicidy souhrn Úspěšnost Výnos řepy 16% t/ha Kontrola ETFM ETFM + MCHL ETFM + MCHL + MTM ETFM + CHLZ + DMA - NE Vyšehořovice NE Bezno Akceptovatelné Akceptovatelné Vždy 1 % 53,3 9,2 94,9 95,6 96,7 ETFM + MCHL + MTM Vždy 1 % 96,3 55

56 Fungicidy 3.5. Monitorování podmínek pro epidemii cerkosporiózy 3.6. Zkoušení fungicidů 56

57 3.5. Monitorování podmínek pro epidemii cerkosporiózy Primární infekce cerkosporiózy se na listy řepy dostává z půdy s kapkami vody odrážejícími se zpět od půdního povrchu. Příznivé podmínky pro klíčení a další vývoj těchto spór nastávají při vlhkosti nad 9 % a teplotě nad 25 oc (měřeno přímo v porostu). Na zjišťování těchto podmínek pro rozvoj infekce je založeno monitorování cerkosporiózy. Do porostů cukrovky umisťujeme automatické meteorologické stanice, které prostřednictvím SMS zpráv hlásí výše uvedenou koincidenci teploty a relativní vlhkosti a dobu, po níž tyto podmínky trvaly. V tabulce 34 je znázorněna situace z léta 29 a jsou tu vyznačena období, v nichž nastaly příznivé podmínky pro epidemii. Přesto, že infekčních období bylo několik, cerkosporióza se výrazně rozvinula pouze ve Vyšehořovicích a v Bezně. Na lokalitách Bylany, Všestary a Bezno bylo však ještě silné padlí. Velmi zdravý chrást ve Straškově a ve Slovči souvisí nepochybně s tím, že se jednalo o mladší listový aparát, méně náchylný k houbovým chorobám. Na lokalitě Sloveč tuto situaci zapříčinilo o 5 týdnů opožděné vzejití řepy. Na lokalitě Straškov se po krupobití koncem července chrást obnovil až koncem srpna a při sklizni byl pochopitelně zcela zdravý. 57

58 Tabulka 35: Infekční situace Straškov Kroupy, zničený chrást Bezno Vyšehořovice Sloveč Všestary Bylany 58

59 3.6. Zkoušení fungicidů Varianty ochrany proti cerkosporióze (tabulka 35) a dalším listovým chorobám jsme rozdělili na 3 strategické přístupy: 1. Fungicidní clona, 2. Signalizovaná ochrana a 3. Ochrana založená na jednom postřiku na přelomu července a srpna. Fungicidní clona má zajistit maximální výnos bez ohledu na výskyt infekce. Signalizovaná ochrana představuje zásah v okamžiku dosažení kritické hodnoty výskytu choroby v porostu. Signalizovaná ochrana vyžaduje časté kontroly porostu, pokud se choroba vůbec nevyskytne, může znamenat úsporu nákladů a šetření životního prostředí. Ochrana založená na jednom postřiku na přelomu července a srpna je naše nová idea vycházející ze zkušenosti posledních let: Cerkosporióza včechách nastupuje v tomto termínu pravidelně, tento termín nevyžaduje takovou kontrolu porostů, vylučuje předčasné, zbytečné aplikace a při použití kvalitního přípravků s dlouhou dobou účinnosti zabezpečí většinou dostatečnou ochranu jediným postřikem. Všechny tři strategie jistě najdou své zastánce. Konkrétní varianty s volbou fungicidních přípravků, cenami a termíny ošetření jsou uvedeny v tabulce 35. Fungicidní clonu představuje varianta 2, ochranu podle signalizace varianty 3 a 4, ochranu s pevným termínem varianty 5 a 6. Skutečné termíny aplikací jsou v tabulce 36. Výsledky zkoušení fungicidů na jednotlivých lokalitách jsou v tabulkách Ve Straškově (tabulka 37) nejsou žádné rozdíly mezi jednotlivými variantami, fungicidní ochrana neměla žádný efekt a je to plně v souladu s výše popsanou obnovou chrástu po krupobití. Přesto však tato skutečnost vyžaduje jistou diskusi. V minulosti jsme opakovaně konstatovali zejména u odrůd citlivých k houbovým chorobám příznivý vliv fungicidů na výnos i v případech, kdy se nevyskytovala cerkosporióza. I v tomto případě šlo o odrůdu velmi citlivou Juliettu. Jestliže se pozitivní vliv fungicidů neprojevil, zdá se zřejmé, že stáří chrástu je velmi významným faktorem. Domnívám se, že příznivý vliv fungicidů na starších listech bez cerkosporiózy souvisí s potlačením saprofytních hub (Alternaria, Verticilium), urychlujících odumírání starších listů a možná s potlačením zdánlivě málo rozvinutého padlí. V Bezně ( tabulka 38) je efekt fungicidní ochrany na výnos veliký (+/- 1 %) a souvisí s potlačením jak cerkosporiózy tak padlí. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo při fungicidní cloně, jen nevýznamně nižší je však výnos u variant 3 a 5. Je nutno říci, že varianty 3 a 5 se liší pouze týdenním posunem aplikace. Nižší výnosy u variant 4 a 6, tedy u levnějších přípravků bez strobilurinu souvisí pravděpodobně s kratší dobou účinku těchto přípravků. V Bezně se sklízelo až koncem října, tyto přípravky chránily listy nejdéle do konce srpna a poté opět přibývalo padlí, cerkosporiózy i sekundární houbové choroby na staších listech. Ve Všestarech (tabulka 39) byla cerkosporióza velmi slabá, byl tu silnější výskyt padlí. Mezi variantami fungicidní ochrany není rozdíl ani v napadení listů ani ve výnosu. Efekt fungicidů je cca + 5 %. 59

60 Tabulka 36: Varianty fungicidní ochrany Varianta Strategie 1. postřik l/ha 2. postřik l/ha 3. postřik l/ha 1 Neošetřená kontrola 2 Clona Amistar Top,8 Sféra,7 Bumper Super,8 3 Signalizace, drahé Amistar Top,8 Bumper Super,8 4 Signalizace, levné Eminent,8 Topsin,3 5 Pevný termín ~ drahé Amistar Top,8 6 Pevný termín ~ levné Bumper Super,8 Ceny variant: 2 = 333 Kč, 3 = 2165 Kč, 4 = 82 Kč, 5 = 1496 Kč, 6 = 67Kč 6

61 61 Tabulka 37: Termíny fungicidních postřiků Pevný termín ~ levné Pevný termín ~ drahé Signalizace levné Signalizace, drahé Fungicidní clona Bylany Všestary Sloveč Vyšehořov ice Bezno Straškov Postřik Varianta

62 Tabulka 38: Fungicidy Straškov Nekrózy % listů ~ 2.9. Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola 64,5 19, 79,1 Clona 65,9 18,9 8,7 Signalizace, drahé 66,3 18,8 8,3 Signalizace, levné 66,3 19, 81,5 Pevný termín ~ drahé 64, 18,9 78,3 Pevný termín ~ levné 64,1 19, 78,9 62

63 Tabulka 39: Fungicidy Bezno Nekrózy % listů ~ 2.9. Padlí % listů Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola ,6 17,8 16,2 Clona 14,7 18,2 122,5 Signalizace, drahé 5 13, 18,2 12,2 Signalizace, levné ,5 18,1 115,8 Pevný termín ~ drahé 5 13,4 18,1 12, Pevný termín ~ levné >1 1 11, 18,2 117,8 63

64 Ve Vyšehořovicích (tabulka 4) byla infekce cerkosporiózy v poslední dekáděčervence mimořádně silná. Fungicidně neošetřená řepa ztratila 4 % listové plochy a ani na variantě s fungicidní clonou se řepu nepodařilo plně ochránit. Fungicidní clona zvýšila výnos téměř o 2 %. Pozoruhodný je rozdíl ve výsledku mezi variantami podle signalizace (č. 3 a 4, 1. ošetření 16.7.) a variantami s pevným termínem ošetření (3.7.). V případě dražšího přípravku (Amistar Top strobilurin + azol) je výrazně lepší výsledek u jediné aplikace v počátku epidemie, než dvou aplikací, první v počátku infekce (na listech ojedinělé skvrny, příznivé podmínky pro infekci) a druhé po třech týdnech. Zdá se, že proklamované preventivní působení strobilurinu se přeceňuje a naopak, že kombinace strobilurin + azol zastavuje rozvíjející se epidemii velmi spolehlivě. Ukazuje to také, že signalizace s pomocí měření teploty a vlhkosti může být předčasná. Předčasná aplikace není účinná a vynucuje si další ošetření a vyšší náklady. Jediné ošetření ve správném temínu (v tomto případě 3.7.) přineslo prakticky stejný efekt, jako trojí ošetření u fungicidní clony. Ve Slovči (tabulka 41) se houbové choroby na relativně mladém listovém aparátu nevyskytovaly a v souladu s tím fungicidní oštření v žádné variantě nepřineslo efekt. V Bylanech (tabulka 42) byla slabá cerkosporióza a silné padlí. Infekční situace pro cerkosporiózu byla signalizována až v prvním týdnu v srpnu. Fungicidní clona přinesla překvapivě silný efekt (+ 12 %). K tomuto maximu se opět velmi přiblížila varianta 5 (Amistar Top; 3.7.), ale i levnější varianta 6. Zřejmě tu vznikla opačná situace oproti Vyšehořovicím postřik podle signalizace přišel příliš pozdě. Stalo se to proto, že chorobou, která se podílela na snížení výnosu větší měrou nebyla tentokrát cerkosporióza, nýbrž padlí. To je tedy další slabina současné signalizace termínů fungicidních zásahů. 64

65 Tabulka 4: Fungicidy Všestary Nekrózy % listů ~ 2.9. Padlí % listů Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola ,2 18,8 113,3 Clona 97,7 18,8 118,6 Signalizace, drahé 98, 18,9 12,2 Signalizace, levné 1 95,1 19, 116,8 Pevný termín ~ drahé 5 96,4 18,9 118,1 Pevný termín ~ levné 1 96,3 18,8 117, 65

66 Tabulka 41: Fungicidy Vyšehořovice Nekrózy % listů ~ 2.9. Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola 4 77,9 16,6 81,7 Clona 1 85,9 17,7 96,6 Signalizace, drahé 2 8,1 17,3 88,2 Signalizace, levné 2 78,7 17,6 88,2 Pevný termín ~ drahé 1 86,2 17,3 94,6 Pevný termín ~ levné 2 79,6 17,3 87,1 66

67 Tabulka 42: Fungicidy Sloveč Nekrózy % listů ~ 2.9. Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola >1 66,4 18,2 77,5 Clona 66,9 18, 77,3 Signalizace, drahé 67,2 18,1 77,9 Signalizace, levné 67,3 18, 77,7 Pevný termín ~ drahé 68,4 18,2 79,8 Pevný termín ~ levné 68, 18,2 79,6 67

68 Tabulka 43: Fungicidy Bylany Nekrózy % listů ~ 2.9. Padlí % listů Výnos t/ha Cukernatost % Výnos řepy 16% t/ha Kontrola ,4 17,8 94,7 Clona 1 92,1 18,2 18, Signalizace, drahé >1 2 87,4 18, 1,5 Signalizace, levné >1 2 89,7 18, 13,9 Pevný termín ~ drahé 1 91,1 18,4 17,5 Pevný termín ~ levné 2 88,7 18,5 15,9 68