Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu managementových lokalit projektu Neovision

Transkript

1 Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu managementových lokalit projektu Neovision Gašpar Čamlík, Petr Berka ALKA Wildlife, o.p.s. Lidéřovice 62, Dačice Projekt NEOVISION nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční příspěvek v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK ČR a je zároveň podpořen ze státního rozpočtu ČR.

2 Obsah Úvod Metodika Zpracování studie Cílové druhy Rybák obecný (Sterna hirundo) Ochrana a status Rozšíření v ČR Ekologie Racek černohlavý (Larus melanocephalus) Ochrana a status Rozšíření v ČR Ekologie Racek chechtavý (Larus ridibundus) Ochrana a status Rozšíření v ČR Ekologie Zájmové oblasti PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny PO Lednické rybníky PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví Použitá metodika Výsledky PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny pilíř Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení pilíř Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení pilíř Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení deponie Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení Ostrov pod Soutokem Jihlavy a Svratky Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení PO Lednické rybníky Ostrov na Nesytu Stručný popis ostrova Realizovaná managementová opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení Plovoucí ostrov na Prostředním rybníce Stručný popis ostrova Realizované managementové opatření

3 Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení Plovoucí ostrov na Mlýnském rybníce Stručný popis ostrova Realizované managementové opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví Jižní ostrov Stručný popis ostrova Realizované managementové opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení Severní ostrov Stručný popis ostrova Realizované managementové opatření Výsledky monitoringu Zhodnocení a doporučení Souhrn Závěr Použitá literatura Fotodokumentace

4 Úvod Projekt NEOVISION nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí se zaměřuje na problematiku zavlečení nepůvodních druhů šelem, jež mají značnou reprodukční kapacitu a rychle se šíří. Tyto druhy představují nebezpečí pro původní faunu drobných a středních obratlovců Evropy. Druhy jako norek americký, mýval severní a psík mývalovitý ovlivňují populace našich původních šelem a mají také lokální, ale významný negativní vliv na hnízdící vodní ptáky a obojživelníky. Bez aktivního přístupu ochrany přírody může negativním vlivem nepůvodních šelem dojít k dramatickému poklesu hnízdní úspěšnosti v ptačích koloniích na zemi hnízdících ptáků a následně k celkovému poklesu jejich již tak malých populací. Projekt NEOVISION nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční příspěvek v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK ČR a je zároveň podpořen ze státního rozpočtu ČR. Hlavním partnerem projektu, který zaštiťoval a koordinoval aktivity, bylo Občanské sdružení Krok, hlavním přeshraničním partnerem projektu bylo SOS/ BirdLife Slovensko. Občanské sdružení Krok v roce 2013 a 2014 realizovalo managementová opatření vedoucí k podpoře hnízdění vybraných ptačích kolonií na ostrovech Střední nádrže Vodního díla Nové mlýny, na rybníce Nesyt (Lednické rybníky) a na rybníce Stolářka u Bzence. Obdobné aktivity zrcadlově probíhaly i na slovenské straně, kde je zaštiťovalo SOS/ BirdLife Slovensko. Na základě výběrového řízení realizovala obecně prospěšná společnost ALKA Wildlife, o.p.s. pro Občanské sdružení Krok v rámci tohoto projektu od podzimu roku 2013 odborný průzkum. ALKA Wildlife zaštiťovala odborné aktivity, realizovala průzkum výskytu semiakvatických invazivních druhů savců (norek americký, mýval severní a psík mývalovitý) a standardní monitoring hnízdních kolonií ptáků ve třech lokalitách Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o PO a EVL Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. V období duben červenec roku 2014 na všech těchto třech lokalitách proběhl monitoring hnízdních kolonií ptáků. Monitoring byl zaměřen především na rybáky obecné (Sterna hirundo), racky chechtavé (Larus ridibundus) a racky černohlavé (Larus melanocephalus), u nichž se předpokládal největší efekt realizovaných managementových opatření, okrajově se dotýká i dalších dotčených druhů. Předkládaná studie shrnuje a vyhodnocuje metodiku a výsledky monitoringu, porovnává výsledky s dostupnými údaji z předešlých let a vyhodnocuje ohrožující faktory. 4

5 1. Metodika 1.1 Zpracování studie Pro každou lokalitu (ostrov) je v kapitole výsledky uveden stručný popis realizovaných managementových opatření s fotodokumentací a s orientační mapou lokalizace ostrova. Dále je pro každou lokalitu zpracován výsledek monitoringu řazený do tabulek pro jednotlivé druhy s patřičným komentářem. Kromě cílových druhů byla zvlášť vytvořena tabulka, vyhodnocena početnost a přiřazen patřičný komentář i pro další druhy v případě, že tyto druhy mohou hnízdění cílových druhů ovlivňovat. Zpravidla se jednalo o velké druhy racků racek bělohlavý/středomořský. Ke každému pozorování byla přiřazena příslušná kategorie průkaznosti hnízdění podle mapování pro hnízdní atlas ( Na základě pozorování byl stanoven odhad počtu hnízdících párů pro daný ostrov. Ten byl stanoven na základě inkubujících ptáků v různých termínech a porovnání období mezi těmito termíny s publikovanou délkou inkubace u těchto druhů. Na závěr jsou vyhodnoceny ohrožující faktory a doporučena následná managementová opatření pro jednotlivé lokality (ostrovy). Výsledky jsou řazeny do podkapitol podle Ptačích oblastí. Pro porovnání výsledku s údaji z předešlých let byly použity dostupné literární zdroje a faunistické databáze, jejichž seznam je uveden v kapitole Použitá literatura. Pro porovnání byly použity grafy zobrazující nejvyšší registrovanou početnost hnízdících párů (zpravidla se jedná o květnový termín). Tímto způsobem jsou vyloučeny náhradně, případně opakovaně hnízdící páry. 1.2 Cílové druhy Managementové úpravy byly zaměřeny především na zlepšení hnízdních podmínek pro tři druhy ptáků hnízdících na ostrovech v koloniích. Jednalo se především o rybáka obecného, ale také o racka černohlavého a racka chechtavého, kteří rovněž upravené plochy využívají Rybák obecný (Sterna hirundo) Ochrana a status Rybák obecný je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen mezi silně ohrožené druhy, v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii ohrožený druh. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy I tzv. Směrnice o ptácích). Dále je chráněn Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva), Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) a Dohodou o ochraně africko eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). 5

6 Rozšíření v ČR Rybák obecný pravidelně hnízdí ve třech oblastech České republiky jihočeských rybničních oblastech, na jižní Moravě, Ostravsku a Karvinsku. Ve všech dalších oblastech je hnízdění nepravidelné a v malém počtu párů. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech byl druh hlášen z 8 % čtverců síťového mapování organizmů, z 11 % čtverců a z 13 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Na základě výsledků mapování v letech byla populace odhadnuta na párů, v období na párů a v období na párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006) Ekologie Rybák obecný využívá k hnízdění ostrůvky bez vegetace, případně jen málo zarostlé. Hnízdí v koloniích, které u nás zakládá hlavně na ostrůvcích rybníků či jiných nádrží, často společně s rackem chechtavým. Úbytek vhodných hnízdních příležitostí je jeden z důvodů úbytku hnízdní populace. Hnízdiště brzy zarůstají trávou a náletem keřů a stromů, což rybákům pro hnízdění nevyhovuje. Početnost kolonií kolísá v závislosti na výšce vodní hladiny, stavu bylinného porostu na ostrůvku a dalších faktorech. Rybáci obecní přilétají od počátku dubna, hlavně v druhé dekádě. Hnízdiště opouštějí v srpnu, opozdilci se zdrží až do října. Začátek snášení vajec probíhá od konce dubna do srpna, s vrcholem v druhé dekádě května. Sezení na vejcích trvá tři týdny. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří dnů, krmena jsou ještě další 1 2 měsíce (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005) Racek černohlavý (Larus melanocephalus) Ochrana a status Racek černohlavý je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen mezi silně ohrožené druhy. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy I tzv. Směrnice o ptácích) a v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii ohrožený druh. Dále je chráněn i několika mezinárodními konvencemi (např. Bernská konvence, Bonnská konvence, Dohoda o ochraně africko eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) Rozšíření v ČR Areál racka černohlavého zahrnuje především východní a jihovýchodní Evropu, odkud se v posledních desetiletích šíří na severozápad. V ČR se tento druh zahnízdil poprvé v roce 1967 na jižní Moravě na Mlýnském rybníku. V roce 1983 bylo zjištěno hnízdění 6

7 na Střední nádrži VDNM a od té doby tu druh hnízdí pravidelně. Dalšími pravidelnými hnízdišti druhu jsou Chomoutovské jezero v Litovelském Pomoraví a rybníky u Karviné s vrcholy početnosti 16 párů v roce 2002, resp. 14 párů v roce 2000 (CHYTIL & POPRACH 2006). Jednotlivé páry příležitostně zahnízdí i v jiných oblastech ČR. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech nebyl racek černohlavý zjištěn, v období byl hlášen ze čtyř čtverců a v jednom z nich (Střední nádrž) pravidelně hnízdil a populace byla odhadnuta na 1 5 párů, v letech bylo obsazeno 14 čtverců, v sedmi z nich prokázáno hnízdění a početnost celostátní populace byla stanovena na párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V letech bylo zaznamenáno celkem 37 hnízdících párů, v období již 126 hnízdících párů, od roku 1999 hnízdí v ČR každoročně více než 10 párů s maximem 35 párů v roce 2000 (POPRACH et al. 2006) Ekologie Racek černohlavý hnízdí v koloniích. Původním hnízdním m je mořské pobřeží, v našich podmínkách hnízdí především na ostrůvcích rybníků a větších vodních nádrží, výlučně v koloniích racka chechtavého (Larus ridibundus). Proto prudké snižování početnosti racka chechtavého v ČR představuje pro racka černohlavého vážné ohrožení. Na hnízdištích se racci černohlaví vyskytují od konce března do konce července. Některé páry začínají hnízdit ve druhé dekádě dubna, většina ve třetí dekádě dubna a první dekádě května. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří dnů (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005) Racek chechtavý (Larus ridibundus) Ochrana a status Racek chechtavý není prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny zařazen mezi zvláště chráněné druhy. V posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii zranitelný druh. Druh je hodnocen na našem území jako silně ubývající (úbytek o 35 % mezi roky 2003 a 1989) (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy II tzv. Směrnice o ptácích). Je chráněn i mezinárodní konvencí (Bernská konvence) Rozšíření v ČR Racek chechtavý u nás hnízdí pravidelně především v nížinách a také v rybničních oblastech vyšších poloh. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech byl racek chechtavý hlášen z 39 % čtverců, v letech z 53 % čtverců a v letech z 46 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Na základě výsledků mapování v letech byla populace odhadnuta na párů, v období na

8 párů a v období na párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Je tedy patrné trvalé snižování početnosti Ekologie Racek chechtavý hnízdí v koloniích u nás především na rybnících, nádržích se zarostlými břehy a bohatou vegetací vodních rostlin, také na slepých ramenech řek, v bažinách, nebo zaplavených polích. Hnízda mohou být umísťovaná na plovoucích rostlinách v zaplavených bylinách, nebo na pevné zemi na ostrovech, vzácněji na keřích nebo hlavatých vrbách. Snášení vajec probíhá v měsících duben až červenec, přičemž hlavní období snášení je od poloviny dubna do poloviny května. Na vejcí sedí oba rodiče po dobu dní. V našich podmínkách se jedná o stálý nebo potulný druh věrný svému hnízdišti. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří dní (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005). 1.3 Zájmové oblasti Monitoring hnízdních kolonií ptáků probíhal ve třech lokalitách Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o PO a Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny Střední nádrž vodního díla Nové mlýny (1 047,5 ha) leží na soutoku tří jihomoravských řek Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů, mezi obcemi Dolní Věstonice, Strachotín, Ivaň a Pasohlávky. Jediný pozůstatek ze zatopené vesnice Mušov, kostelík s románskými základy, tvoří krajinnou dominantu nádrže. Dno nádrže, která byla budována v letech , bylo před napuštěním srovnáno jen na několika místech a na řadě míst byly naopak navršeny ostrovy. Množství vynořených ostrůvků se odvíjí od kolísání vodní hladiny. Při hladině stálého nadržení (170,35 m n. m.) je vynořeno necelých 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách: první jsou tzv. Písky u Dolních Věstonic a druhou ostrůvky v blízkosti tzv. Kostelního ostrova. Tvar i plocha především ostrůvků Písky se ale poměrně dynamicky mění. V letech byla povolena tzv. mimořádná manipulace, při které byla snížena hladina nádrže o 85 cm. To mělo za následek bouřlivou sukcesi vegetace na všech obnažených plochách nádrže, které byly vhodné pro hnízdění klíčových druhů. Rozhodnutím bývalého Okresního úřadu v Břeclavi byla hladina zpětně zvednuta na tzv. kompromisní kótu 170,00. Došlo tak k zatopení převážné části obou nově vybudovaných ostrovů na místě původního soutoku Svratky a Dyje a téměř všech hnízdních lokalit pro důležité druhy. Od roku 1993 je nádrž součástí mokřadu mezinárodního významu Mokřady dolního Podyjí a v roce 1994 zde byla vyhlášena Přírodní rezervace Věstonická nádrž. Ptačí oblast byla vyhlášena Nařízením vlády v r. 2004; byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného (Sterna hirundo), na tři zimující druhy orel mořský (Haliaeetus albicilla), husa polní (A. 8

9 fabalis) a husa běločelá (A. albifrons) a na podzimní shromaždiště husy velké (Anser anser). Ptačí oblast je nejvýznamnějším hnízdištěm rybáka obecného (Sterna hirundo), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a racka chechtavého (Larus ridibundus) v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého (Larus cachinnans) a racka bouřního (Larus canus) a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého (Larus melanocephalus) v ČR. Ještě donedávna byla i největším hnízdištěm husy velké (Anser anser), ale od roku 1992 do roku 2002 postupně poklesl počet hnízd ze 182 na pouhých 18; na letní shromaždiště se slétá až kolem jedinců. V první polovině 80. let 20. století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ČR. Hnízdění ptáků je velmi silně ovlivněno výší vodní hladiny a stupněm zarůstání ostrůvků. V roce 2005 byla např. opuštěna většina snůšek rybáků obecných, protože hnízdní ostrov na Deponii I. rychle zarostl bujnou ruderální vegetací a rybáci se nemohli dostat k hnízdům v porostu. V roce 2006 došlo opět v souvislosti s jarním táním k enormnímu zvýšení vodní hladiny, bylo vyplaveno přes 1000 hnízd racka chechtavého a několik hnízd racka černohlavého. Část párů se potom přemístila na náhradní hnízdiště v porostech suchých vrb a náplavů v jihozápadním cípu nádrže u rybárny. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v zimě převládají severské husy, jejichž početnost dosáhla maxima v první polovině 90. let minulého století odhadem husí, z toho více než 90 % husy polní (Anser fabalis). V posledních zimách naopak převažují husy běločelé (Anser albifrons). Stále častější a již pravidelné je i zimování až několika set jedinců husy velké (Anser anser). Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého (Mergus albellus) v ČR. Totéž platí i pro orla mořského (Haliaeetus albicilla). Největší počet orlů na lokalitě byl zjištěn v únoru 1997: 44 resp. 60 ex. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců, ať již jako potravní stanoviště, např. pro vlaštovku obecnou (Hirundo rustica), břehuli říční (Riparia riparia), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus) a strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), nebo nocoviště, hlavně pro konipasa bílého (Motacilla alba) a konipasa lučního (Motacilla flava) (celý odstavec podle CHYTIL 2006 upraveno) PO Lednické rybníky Ptačí oblast Lednické rybníky (685,1 ha) zahrnuje soustavu čtyř velkých rybníků (od západu k východu: Nesyt, 315 ha; Hlohovecký, 104 ha; Prostřední, 48,5 ha; Mlýnský, nazývaný často Apollo, 107 ha), ležící v široké sníženině Valtické pahorkatiny a napájené potokem Včelínkem. Rozkládají se mezi Sedlecem u Mikulova a Lednicí v nadmořské výšce 175 m (hladina Nesytu) a 159 m (výtok z Mlýnského). Rybníky, jejichž průměrná hloubka nepřesahuje 150 cm, byly vybudovány ve 14. století. Všechny rybníky jsou značně eutrofizovány. I když došlo k poklesu míry znečišťování i k omezení krmení ryb, je zásoba živin v sedimentu rybníků velmi vysoká. Na všech rybnících jsou rákosové a orobincové porosty, v největší míře na Nesytu, kde zabírají plochu okolo 30 ha. Co je 9

10 podstatné, na žádném z rybníků nedochází k jejich redukci a změny jejich rozložení jsou jen nepatrné. Při jihovýchodním okraji Nesytu leží rybník Výtopa s rozlohou 6,8 ha. Mimo Nesytu jsou na všech rybnících vytvořeny dva malé ostrůvky, většinou zarostlé vysokými topoly, v podrostu hlavně s keři bezu černého. Břehy rybníků jsou většinou upraveny, v posledních dvou letech byly v rámci obnovy parkové úpravy nejbližšího okolí rybníků vykáceny desítky stromů a vyvinutých keřových porostů. Všechny rybníky jsou rybářsky využívány, v posledních letech došlo několikrát ke změně uživatelů. S tím souvisela i různá míra kontroly dodržování podmínek, za jakých lze rybářsky hospodařit, především stanovování výše rybí obsádky. Dříve bývaly rybníky pravidelně letněny, přičemž každý rybník zůstával zhruba 1x za každých 6 7 let zcela bez vody. Na jeho dně byly v tu dobu často pěstovány polní plodiny. Až do 90. let 20. století rybí obsádky stoupaly, od začátku 90. let došlo na základě plánu péče k jejich redukci. V současné době jsou Lednické rybníky v majetku státu a ochrana přírody je v této národní přírodní rezervaci prioritou. Výši rybí obsádky stanovuje státní ochrana přírody a nájemce na ni musí přistoupit. Podle platného plánu péče jsou rybníky střídavě částečně letněny, přičemž je požadována taková výše vodní hladiny, aby byly obnaženy pásy dna okolo vnitřního okraje rákosin. Zcela samostatně leží rybník Zámecký (30,1 ha) v zámeckém parku v Lednici. Byl založen v místě bývalých lužních lesů a meandrů Dyje v polovině 17 století. Je napájen vodou z Dyje. Přibližně třetinu plochy rybníka zabírá 15 ostrůvků, které jsou také parkově upraveny. Rybník je v majetku státu, spravován Národním památkovým ústavem Brno. Rybník byl také v pronájmu rybářsky využíván, v roce 2004 ale byl po dlouhé době pronájem vypovězen, rybník nebyl nasazen a okamžitě se to projevilo v několikanásobném zvýšení počtu hnízdících i protahujících vodních ptáků. Na rybnících dlouhodobě probíhal výzkum, před 2. světovou válkou (1922) zde byla zřízena Biologická stanice Vysokých škol v Brně, jejíž činnost byla ukončena až v roce V 70. letech zde probíhal výzkum rákosin v rámci Mezinárodního biologického programu (IBP), od roku 1978 potom dlouhodobý odchyt rákosinových druhů ptáků. Lednické rybníky jsou obecně považovány za jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v České republice. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), hnízdící ve smíšené kolonii s volavkou popelavou (Ardea cinerea) na ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932, a tři druhy shromažďujících se vodních ptáků husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a v letech 2002 až 2005 bylo doloženo i hnízdění několika párů chřástala malého (Porzana parva). Dříve běžný bukáček malý (Ixobrychus minutus), téměř vymizel, jen občas zahnízdí volavka červená (Ardea purpurea). Téměř zmizely potápky černokrké (Podiceps nigricollis), kterých dříve hnízdilo pravidelně přes 300 párů, a rackové chechtaví (Larus ridibundus), hnízdící ještě nedávno v mnoha tisících párech, hnízdí nyní jen nepočetně a nepravidelně na ostrůvku Mlýnského rybníka. Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny deponie vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova 10

11 byla upravena štěrkovou vrstvou. V roce 2005 zde hnízdily 2 páry čejek, 2 páry kulíků a 1 pár rybáků obecných. V roce 2006 hnízdily 3 páry čejek, do 50 párů racků chechtavých a nejméně 12 párů rybáků. Hnízdění rybáků bylo neúspěšné (celý odstavec podle CHYTIL & MACHÁČEK 2006 upraveno) PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví Ptačí oblast Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví má rozlohu ha. Je tvořena dvěma částmi suchými borovými lesy a nivou řeky Moravy. V oblasti bylo zjištěno celkem 238 druhů ptáků, z toho 148 hnízdících (stav ke květnu 2006). Území náleží do Dolnomoravského úvalu, který je součástí Vídeňské pánve. Nejvyšším bodem je trať Strašiliny (219,9 m n. m.) v Doubravě a nejnižším řeka Morava (163,3 m n. m.) u Rohatce, v místě kde opouští ptačí oblast. Bzenecká Doubrava Bzenecká Doubrava představuje borovou monokulturu na vátých píscích. Na místě původních doubrav zde v 18. století po neřízené těžbě a intenzivní pastvě vzniklo rozsáhlé bezlesí s pohyblivými dunami písku tzv. Moravská Sahara. V druhé polovině 19. století se zde začaly sázet borovicové porosty lesníkem Johannem Bechtelem (od roku 1825). Původní dubové porosty dnes připomíná jen název Doubrava a torza listnatých porostů, přičemž se často jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Vrstvy vátých písků jsou nejmohutnější v severovýchodní části a směrem k jihozápadu jejich mocnost klesá. Povrch je převážně rovinatý, přerušovaný dunami a sníženinami. Paradoxně se uvnitř tzv. Moravské Sahary nachází množství malých sníženin s mokřadními stanovišti. Velmi cenné jsou také trvale odlesněné plochy s výskytem jedinečné teplomilné vegetace a hmyzu: NPP Váté písky, NPP Vojenské cvičiště u Bzence a vojenská střelnice u Bzence. Lesy jsou intenzívně maloplošně obhospodařovány. V dnešní době má tato činnost kladný i záporný dopad na populace ptáků v oblasti, stejně jako těžba písku ve dvou pískovnách u Bzence-Přívozu. V současnosti jedinou silniční komunikací, která netvoří hranice území, nýbrž jej protíná, je silnice spojující města Bzenec a Strážnice. V jižní a východní části území prochází železniční rychlostní koridor Břeclav Přerov. Doubrava je významným hnízdištěm dvou druhů přílohy I směrnice o ptácích lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea), v obou případech s patrně největšími populacemi v rámci celé ČR. Oblast je také významným hnízdištěm dudka chocholatého (Upupa epops). Silné populace vytváří v této jedinečné oblasti také břehule říční (Riparia riparia), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a patrně také včelojed lesní (Pernis apivorus). 11

12 Strážnické Pomoraví Strážnické Pomoraví představuje plochou nivu s poměrně bohatou sítí různých vodních toků, slepých ramen a kanálů. Kromě samotné řeky Moravy jsou to především odlehčovací kanál Nová Morava, Baťův plavební kanál, kanály Véšky a Struha, potoky Velička a Syrovinka a systém kanálů v prostoru původních luk. Území, jehož páteř tvoří poslední neregulovaný úsek dolního toku Moravy se zbytky typických nivních luk, je významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty dosahují často tisíců jedinců. Tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem je posledním přirozeně meandrujícím úsekem dolního Pomoraví, což umožňuje téměř pravidelné jarní záplavy. Koryto se dynamicky vyvíjí, vznikají zde písčité pláže a ostrůvky, neustále se obnovují kolmé stěny břehů atd. V kolmých březích meandrů Moravy hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) a v několika koloniích břehule říční (Riparia riparia). Území je také hnízdištěm několika párů pisíka obecného (Actitis hypoleucos). Lužní lesy představují již pouze fragmenty podél řeky Moravy a odlehčovacího kanálu Nová Morava. Jsou intenzivně těženy a starých porostů neustále ubývá. Ve zbytku starých lužních porostů hnízdí také luňák hnědý (Milvus migrans) a luňák červený (Milvus milvus), početný je strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Dalším významným a pouze ve zbytku zachovaným biotopem Pomoraví jsou nivní louky. Ty pokrývaly oboustranně většinu nivy, avšak byly v první polovině 70. let minulého století z větší části převedeny na intenzivně obhospodařovanou ornou půdu. Větší plochy luk zůstaly jen u obcí Petrov, Strážnice a Vnorovy. Louky byly ještě donedávna hnízdištěm kolihy velké (Numenius arquata) a vodouše rudonohého (Tringa totanus), nepravidelně se tu vyskytuje chřástal polní (Crex crex). Větší mokřady s rákosinami se nachází u Moravského Písku (Vypálenky) a mezi potokem Syrovinka a okrajem lesního komplexu (Ondrovský a Vlčí hrdlo), významným mokřadním biotopem je PR Písečný rybník u Milotic. Po obvodu komplexu borových lesů se nachází řada menších mokřadů. V oblasti se nachází řada mělkých sníženin a polních depresí, na jaře pravidelně zaplavovaných. Bohužel nutno konstatovat, že vývoj mokřadů a luk v PO má nadále vzrůstající negativní tendenci. Dochází k zarůstání, zazemňování lokalit, lokality jsou často odvodněné nebo trpí nevhodnými vodohospodářskými úpravami. I když se řada lokalit nachází v záplavové oblasti, trpí vlivem přetrvávajících vodohospodářských úprav, voda po záplavách bývá rychle odvedena zpátky do koryta. V podmáčených rákosinách početně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Ve větších, alespoň zčásti zavodněných rákosinách hnízdí početně cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a naopak vzácností jsou chřástal malý (Porzana parva) a chřástal kropenatý (Porzana porzana). Nepravidelně bývá zaznamenáván bukač velký (Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus). Po téměř celém obvodě ptačí oblasti do území zasahují záhumenkové trati a ovocné sady u všech k území přilehlých obcí, které obývá strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Místa s roztroušenou zelení a pásy křovin jsou stanovištěm ťuhýka obecného 12

13 (Lanius collurio), pěnice vlašské (Sylvia nisoria) a strnada lučního (Miliaria calandra) (celý odstavec podle ČAMLÍK et al upraveno). 1.4 Použitá metodika Pro monitoring byla použitá standartní modifikovaná metodika monitoringu pro rybáka obecného a racka černohlavého (CHYTIL et al. 2006). Pozorovací stanoviště pro sčítání ptáků bylo vybráno tak, aby v co nejmenší možné míře docházelo k rušení hnízdních ptáků. Z tohoto místa pak během jednotlivých kontrol byli ptáci sčítáni stativovým dalekohledem s velkým zvětšením. Byly sledovány i etologické projevy, zejména vzájemné mezidruhové interakce, jež mohou mít vliv na úspěšnost hnízdění. Jednotlivé lokality byly různě přehledné, navíc během hnízdní sezóny některé lokality zarostly vegetací a byly pak ještě méně přehledné. V těchto případech jsou uváděny pouze minimální počty pozorovaných jedinců, i když ve skutečnosti mohl být počet vyšší. Používání standardní neinvazivní metody (aby nedocházelo k rušení hnízdních ptáků) bylo upřednostněno před přesnější metodou sčítání hnízd přímo v koloniích, a to přesto, že tato metoda je zatížena chybou. Při zpracování dat je tento faktor zohledněn. Sčítání probíhalo za vhodných povětrnostních podmínek, tj. mimo deštivé nebo větrné počasí. Kontroly probíhaly v odstupu přibližně dvou týdnů v období mezi koncem dubna a koncem června, další doplňující kontroly proběhly také v červenci. Jako doplnění byla použita publikovaná pozorování ve faunistické databázi Avif nebo psaná sdělení od ostatních pozorovatelů. Rybáci obecní často hnízdí v několika vlnách, při neúspěšném hnízdění můžou mít hnízdění náhradní a není vyloučeno ani hnízdění dvakrát do roka, i když spolehlivě zatím prokázáno nebylo (např. CRAMP 1985). Stanovit počet hnízdních párů tedy není vůbec jednoduché. Obvykle se používají 3 způsoby určení: a) Uvede se nejvyšší pozorovaný počet párů zjištěný během monitoringu. Tímto způsobem je stanoven minimální počet párů, nikoliv však konečný. b) Uvede se počet párů v začátku hnízdění (kontrola v květnu). Tímto způsobem se vyloučí náhradně a případně opakovaně hnízdící ptáci, nezaznamená se však konečný stav. c) Počet se stanoví na základě počtu pozorovaných párů během všech kontrol, které se porovnají s délkou inkubace, případně délkou péče o mláďata. U menších a přehledných kolonií lze tímto způsobem poměrně přesně stanovit počet párů na lokalitě, nezohlední se však počet náhradně hnízdících, případně opakovaně hnízdících ptáků. Fotodokumentace je samostatnou přílohou této studie. 13

14 2. Výsledky 2.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny Obrázek 1: Přehled sledovaných lokalit pilíř Stručný popis ostrova Jedná se o původní nájezd na most přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejjižnější pilíř (obr. 2), v jehož jižní částí každoročně narůstá rákos, v přibližně centrální části se pak nachází menší vrba. 14

15 Obrázek 2: Detailnější pohled na pilíře 1. pilíř je označen červeným kruhem Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu v severní a severozápadní části a k navezení štěrku. V letech byla odstraněna narostlá vegetace (ponechána byla pouze vrba v centrální části ostrova). V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl pilíř v rámci projektu Neovision upraven stejně jako v předchozích letech Výsledky monitoringu V roce 2014 na 1. pilíři hnízdil 1 2 páry rybáků obecných, min. 1 pár měl 2 mláďata (tab. 1). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech a uplynulo 36 dnů a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o 2 různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění téhož páru v případě, že to první bylo neúspěšné. Tabulka 1: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel P B3 pár v hn. době ve postává G. Čamlík 15

16 P P P ad A1 v hn. době ve B3 pár v hn. době ve B3 pár v hn. době ve C15 hnízdo s vejci C15 hnízdo s vejci pouze postává na betonu pilíře posedávají hledají důlek v betonu 1 inkubace + 1 posedává na pilíři 1 inkubuje nebo zahřívá malá pull. G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka, D. Horal G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík V roce 2014 hnízdilo na 1. pilíři min. 50 párů racků chechtavých, min. 16 párů mělo dohromady 21 mláďat (tab. 2). Stanovit přesnější počet hnízdících párů by bylo složité vzhledem k rychlému zarůstání pilíře rákosem, kdy byl ostrov nepřehledný a téměř většina racků mohla unikat pozornosti. Odhad byl stanoven na základě první kontroly, kdy vegetace ještě nebyla natolik vzrostlá a ostrov byl poměrně přehledný. Následující kontroly však naznačují, že počet hnízdících párů byl už nižší a že po celou dobu byli zaznamenáváni další inkubující ptáci. To mohlo být způsobeno dvěma faktory: 1) nízkou úspěšností v první vlně hnízdících racků a 2) náhradně hnízdícími ptáky, případně dalšími ptáky hnízdícími v dalších vlnách. Tabulka 2: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel ad. C15 hnízdo s vejci součet pozorovaných inkubujících racků ze břehu G. Čamlík min. 29 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují, nebo zahřívají malá pull P + min. 1 pull. C16 hnízdo s mláďaty G. Čamlík, P. Berka min. 17 ad. stojí v kolonii min. 15 ad. min. 5 P + min. 7 pull. C15 hnízdo s vejci C16 hnízdo s mláďaty inkubace, nebo zahřívá malá mláďata hnízda s mláďaty: G. Čamlík, P. Berka, D. Horal 16

17 cca 12 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují nebo zahřívají malá pull. min. 7 P + C16 hnízdo s rodinky s mláďaty: min. 8 pull. mláďaty min. 45 ad. součet adultních min. 4 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují min. 3 ad. P C16 hnízdo s + min. 5 mláďaty pull min. 25 ad. podhodnoceno, pilíř nepřehledný G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka ad. G. Čamlík Zhodnocení a doporučení Na 1. pilíři v roce 2014 hnízdili především racci chechtaví (50 párů), v menší míře také rybák obecný (1 2 páry). Nízká početnost rybáků je pravděpodobně dána rychlým zarůstáním pilíře rákosem a konkurencí ze strany hnízdících racků chechtavých, kteří zde převažují. V roce 2014 výrazně stoupl počet hnízdících párů racků, což může být způsobené také opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť. Stejné příčiny stojí patrně také za setrvale klesajícím trendem počtu hnízdních párů na tomto pilíři (obr. 3). Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Pro zlepšení podmínek pro hnízdění rybáků by bylo dobré definitivně odstranit rákos. Vhodným řešením by bylo navýšení pilíře betonovou vrstvou. Obrázek 3: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 1. pilíři v letech (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno). 17

18 pilíř Stručný popis ostrova Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o prostřední pilíř (obr. 4). Obrázek 4: Detailnější pohled na pilíře 2. pilíř je označen červeným kruhem Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu a k navezení štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl na pilíř v rámci projektu Neovision doplněn štěrk v potřebné vrstvě a frakci, pilíř byl opatřen vlnolamy proti přelívání vlnami a byl zde umístěn plovák pro vypadlá mláďata Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři postupně min párů rybáků obecných, min. 5 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 3). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech a , kdy bylo pozorováno 9, respektive 7 9 inkubujících ptáků, uplynulo 42 dnů a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i 18

19 o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že to první bylo neúspěšné. Bylo pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře (povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Výhledu brání i obvodový prvek (obrubníky jsou vysoké cca 20 cm). Úspěšnost byla pravděpodobně nízká, což mohlo být způsobeno také přítomností racků. Tabulka 3: Přehled pozorování rybáka obecného na 2. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel část hloubí důlky, část pouze ad. G. Čamlík postává 2. pilíř min 9 ad. min. 7 ad. min. 8 ad. min. 13 ad. C15 hnízdo s vejci C15 hnízdo s vejci ze břehu pozorováno 9 inkubujících ex. stojí v kolonii min. 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují min. 13 ad. min. 7 9 ad. min. 1 juv. min. 3 ad. min. 32 ex. min. 3 juv. C15 hnízdo s vejci C12 čerstvě vyvedená mláďata C12 čerstvě vyvedená mláďata inkubuje, nebo zahřívá malá pull. součet dospělých na pilíři součet pozorovaných ad. inkubují, nebo zahřívají malá pull. juv. postávají součet při hromadném vzletu, všechny pilíře G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka, D. Horal G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři cca 13 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly dohromady 5 mláďat (tab. 4). Odhad byl stanoven na základě kontroly dne , kdy u 10 párů probíhala inkubace, a 3 páry měly malá mláďata. Při délce inkubace 26 dnů nelze vyloučit, že u ostatních pozorovaných inkubujících racků se jednalo o tytéž ptáky. 19

20 Tabulka 4: Přehled pozorování racka chechtavého na 2. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel min. 7 ad. C15 hnízdo s vejci součet pozorovaných inkubujících ex. ze břehu G. Čamlík 14 ad. součet 8 C15 hnízdo s vejci pozorováno ze břehu 8 ex. inkubujících nebo zahřívajících malá pull G. Čamlík, P. Berka C16 hnízdo s ze břehu pozorován 1P s 2 1 P + 2 pull. mláďaty pull. 3 posedávají na pilíři C16 hnízdo s 10 ad. zahřívá vejce nebo spíše mláďaty malá mláďata G. Čamlík, P. Berka, 3 P + 4 pull. C16 hnízdo s 3 páry s většími mláďaty: 1 1 D. Horal mláďaty 2 3 C15 hnízdo s vejci 3 inkubují nebo zahřívají malá pull. C16 hnízdo s 2 P + 4 pull. 1 3 větší pull mláďaty G. Čamlík, P. Berka 7 součet ad. 3 ad. C15 hnízdo s vejci inkubace C16 hnízdo s 1 P +1 pull. mláďaty G. Čamlík, P. Berka součet při hromadném vzletu cca 95 z pilířů ad. G. Čamlík Zhodnocení a doporučení Na 2. pilíři hnízdilo v roce 2014 postupně cca párů rybáků obecných a postupně cca 13 párů racků chechtavých. V roce 2013 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také počet hnízdních párů rybáků obecných (obr. 5). Výskyt racků může způsobit větší konkurenci mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Výskyt racků na tomto ostrově může být způsoben opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť. Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata se, přestože byl dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy posoudit. 20

21 Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné pokusit se vytvořit trvalejší plovák pro vypadnuvší mláďata. Obrázek 5: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 2. pilíři v letech (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno). 21

22 pilíř Stručný popis ostrova Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejsevernější pilíř (obr. 6). Obrázek 6: Detailnější pohled na pilíře 3. pilíř je označen červeným kruhem Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu k navezení štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl opatřen v rámci projektu Neovision vlnolamy proti přelívání vlnami a byl zde umístěn plovák pro vypadlá mláďata Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 3. pilíři postupně min. 13 párů rybáků obecných, min. 4 mláďata dosáhla vzletnosti (tab. 5). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech a , kdy bylo pozorováno 6, respektive 7 inkubujících ptáků uplynulo 42 dnů a je tedy málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u 22

23 rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Bylo pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře (povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Úspěšnost byla pravděpodobně nízká, což mohlo být způsobeno také přítomností racků. Tabulka 5: Přehled pozorování rybáka obecného na 3. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel ad. hloubí důlky, nebo posedávají G. Čamlík ad. C15 hnízdo s vejci 2 ad. počet inkubujících pozorovaných ze břehu na ostrově 6 ad. C15 hnízdo s vejci zahřívají vejce, nebo malá pull. 13 ad. součet ad. na pilíři 4 ad. C15 hnízdo s vejci 4 inkubují 8 ad. součet pozorovaných ad. 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují/zahřívají malá pull. 2 ad. posedávají 4 juv. 32 ex. C12 čerstvě vyvedená mláďata součet při hromadném vzletu, všechny pilíře G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka, D. Horal G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík V roce 2014 na 3. pilíři hnízdilo cca 11 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly dohromady 4 mláďata (tab. 6). Mezi pozorováními inkubujících racků ve dnech a , kdy bylo pozorováno 7, respektive 4 inkubující ptáci, uplynulo 42 dnů a je tedy málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u racků maximálně 26 dnů). Racci buď hnízdili ve více vlnách, nebo se spíše jednalo o náhradní hnízdění. 23

24 Tabulka 6: Přehled pozorování racka chechtavého na 3. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel min. 5 ad. C15 hnízdo s vejci součet pozorovaných inkubujících ex. ze břehu G. Čamlík 15 ad. součet pozorovaných ad ad. C15 hnízdo s vejci 4 ad ad pozorováno ze břehu 7 inkubujících/nebo zahřívající malá pull. postávají 5 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují 3 P + 3 pull. C16 hnízdo s mláďaty pull. 14 ad. 4 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují C16 hnízdo s 1 pull. mláďaty součet pozorovaných ad. G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka, D. Horal G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka Zhodnocení a doporučení Na 3. pilíři v roce 2014 hnízdilo postupně min. 13 párů rybáků obecných a postupně cca 11 párů racků chechtavých. V roce 2014 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také počet hnízdních párů rybáků obecných (obr. 7). Výskyt racků může způsobit větší konkurenci mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Na pilíři hnízdil také konipas bílý. Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata se, přestože byl docela dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy posoudit. Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné se pokusit vytvořit trvalejší plovák pro vypadnuvší mláďata. 24

25 Obrázek 7: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 3. pilíři v letech (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno) deponie Stručný popis ostrova Jedná se o uměle navršený ostrov u Kostelního ostrova. Od napuštění nádrže se tu nacházejí kolonie racků a rybáků (obr. 1) Realizovaná managementová opatření Dílčí zásahy na této deponii proběhly v letech 2005, 2006 a 2010, jednalo se především o kácení náletových dřevin. Problémem této deponie bylo především rychlé přerůstání ruderální vegetací v průběhu sezóny. V roce 2011 byla část povrchu ostrova překryta neprorůstající fólií, na kterou byl navezen štěrk. V roce 2012 tak byla upravena i zbývající část deponie. V roce 2013 byl v rámci projektu Neovision doplněn splavený štěrk a byly sem instalovány 4 stříšky pro úkryt mláďat Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 1. deponii postupně až 94 párů rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 7). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 8. 5., , a , kdy bylo pozorováni 36, 41, 15 a 2 inkubující ptáci uplynulo 42, 36 a 21 dnů. Při době sezení rybáka na vejcích 21 dnů je tedy zřejmé, že se nejednalo o tutéž snůšku. Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Hnízdní úspěšnost 25

26 byla velmi nízká, početněji se mláďata vyskytovala až v srpnu. To je způsobeno pravděpodobně predací ze strany racka středomořského/bělohlavého, který na této deponii hnízdil. Naposled byla 3 mláďata s 1 rodičem pozorována Přítomnost velkých racků a tedy velkého predačního tlaku může být i příčinou prodloužené hnízdní sezóny, kdy ještě v srpnu byli zaznamenáni inkubující rybáci a malá mláďata. Mláďata rybáků využívala jako úkrytu instalovaných stříšek. V době společného hnízdění rybáků a racků středomořských/bělohlavých dospělí rybáci takřka bez přestání doráželi na racky, zejména při příletu jednoho z rodičů nebo při jejich pohybu. Tabulka 7: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel patrně ani jeden pár ještě nehnízdí, povětšinou hloubí důlky a staví hnízda G. Čamlík, P. Berka 36 ad. C15 hnízdo s vejci z věže pozorováno 36 inkubujících ex ad. součet všichni rybáci na ostrově min. 21 ad. C15 hnízdo s vejci min. 21 inkubuje 1 P C16 hnízdo s mláďaty 1 pár s mládětem/mláďaty 4 egg C15 hnízdo s vejci pozorována 4 opuštěná vejce ad. součet všech pozorovaných dospělých ex. 41 ad. C15 hnízdo s vejci počet pozorovaných inkubujících 3 P + min 3 C16 hnízdo s ve třech hnízdech min. po 1 pull. mláďaty pull. 1 P B5 tok nebo páření páření min. 73 ad. součet pozorovaných ad. 15 ad. C15 hnízdo s vejci inkubace 4P + min. 4 C16 hnízdo s pull. mláďaty velké pull., využívají stříšku cca 40 ad. součet všech ad. G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, V. Škorpíková V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků chechtavých, hnízdění bylo neúspěšné (tab. 8). Inkubující racci byli zaznamenáni pouze během 1. kontroly, později již nehnízdili. 26

27 Tabulka 8: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel P C15 hnízdo s vejci inkubují mezi rybáky, ti na ně chvílemi doráží G. Čamlík, P. Berka V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků středomořských/bělohlavých, min. 1 pár vyvedl 3 juv. (tab. 9). Druhý pár byl buď neúspěšný, anebo mláďata převedl na jiný ostrov. Racci hnízdili na stejných místech jako v předchozím roce. Podle označení jednoho z dospělých ptáků hliníkovým kroužkem se dá předpokládat, že se jednalo o stejného jedince jako v minulém roce. Tabulka 9: Přehled pozorování racka středomořského/bělohlavého na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel P C15 hnízdo s vejci inkubují dvě hnízda, 1 ad. ze západního páru má hlinkový kroužek. Hnízda v jižní a v západní části ostrova. G. Čamlík, P. Berka P + min. 4 C16 hnízdo s 3 pull. (západní hnízdo), min. 1 pull. mláďaty pull., jižní hnízdo G. Čamlík, P. Berka 3 pull. (západní hnízdo), P +3 pull. zejména při pohybu. C16 hnízdo s zdržují se na hnízdě, doráží na mláďaty ně rybáci, takřka neustále, G. Čamlík, P. Berka ad. + 3 juv. C16 hnízdo s mláďaty velcí juv., zdržují se v místě hnízda (západní hnízdo) druh nezjištěn druh nezjištěn G. Čamlík, V. Škorpíková Zhodnocení a doporučení Na 1. deponii hnízdilo v roce 2014 postupně až 94 párů rybáků obecných. Hnízdily zde také 2 páry racků chechtavých, oba páry však byly neúspěšné a lokalitu opustily v začátku hnízdění. Hnízdili zde také rackové středomořští/bělohlaví ve 2 párech. Od úpravy ostrova v roce 2011 je patrný prudký nárůst hnízdících rybáků obecných (obr. 8), velkým problém je však trvale velmi nízká hnízdní úspěšnost způsobená s největší pravděpodobností přítomností hnízdících racků středomořských/bělohlavých. Je třeba deponii udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. V současné době probíhají mezi dotčenými organizacemi diskuze o omezení počtu racků středomořských/bělohlavých na lokalitě. Navrhovanými metodami jsou například rušení před začátkem hnízdění rybáků obecných (rackové začínají hnízdění dříve) nebo propíchnutím vajíček. Podkladem pro řešení situace bude rešerše zahraničních prací týkajících se této problematiky. 27