VÝSKYT A SO UVISEJÍCÍ ASPEKTY DEPRESE U SENI ORŮ ŽIJÍCÍCH VE VLASTNÍM PROSTŘEDÍ
|
|
- Helena Müllerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VÝSKYT A SO UVISEJÍCÍ ASPEKTY DEPRESE U SENI ORŮ ŽIJÍCÍCH VE VLASTNÍM PROSTŘEDÍ H. KUBEŠOVÁ, J. MATĚJOVSKÝ, H. MELUZÍNOVÁ, P. WEBER SO UHRN V posledních letech se objevují stále častější upozornění na nedostatečno u di agnostiku a léčbu depresivních stavů u seni orů, udává se výskyt deprese u 15 % seni orů žijících ve vlastním prostředí a u 30 % seni orů žijících v institucích. Dále jso u opakovaně referovány nepříznivé důsledky dlo uhodobě neléčené deprese na celkový vývoj zdravotního stavu seni orů. Cílem naší práce bylo zjistit aktu ální situ aci v záchytu deprese v běžné seni orské populaci a o jejím vlivu na zdravotní a funkční stav seni orů. So ubor nemocných a metodika. So ubor nemocných tvoří 161 seni orů ve věku nad 65 let žijících ve vlastním prostředí v péči praktických lékařů a geri atrické ambulance. Tito nemocní byli vyšetřeni testy funkčního geri atrického vyšetření a základním laboratorním so uborem. Byl vyhodnocen výskyt di agnostikované a nedi agnostikované deprese a srovnání celkového zdravotního a funkčního stavu seni orů s depresí a bez deprese. Výsledky. Ve sledovaném so uboru byla deprese di agnostikována u 30 (18,6 %) seni orů, léčeni byli po uze 4 (2,5 %). U seni orů s depresí byl prokázán významně nižší kognitivní výkon (test Mini Mental- State Examinati on MMSE), významně horší výsledky testů soběstačnosti (Activiti es if Daily Living ADL, Instrumental ADL Scale IADL), vyšší počet užívaných léků a vyšší počet di agnóz, pro které byli tito nemocní léčeni. Závěry: 1. Deprese je v běžné seni orské populaci poddi agnostikovaná, a tudíž nedostatečně léčená. 2. Neléčená deprese výrazným způsobem zhoršuje vývoj zdravotního stavu seni orů a jejich soběstačnost. 3. Nemocní s neléčeno u depresí jeví výrazno u tendenci k vyšší potřebě zdravotnické péče. 4. V praxi je nutno seni ory s depresí aktivně vyhledávat a jejich depresi řešit. KLÍČOVÁ SLOVA deprese u seni orů funkční geri atrické vyšetření škála deprese spotřeba léčiv seni or ve vlastním prostředí ABSTRACT Prevalence and co- factors of depressi on in seni ors living in their own environment. The words of ca uti on in relati on to insuffici ent di agnoses and tre atment of depressi on in seni ors had become more frequent over the recent ye ars; the prevalence of depressi on is estimated to be aro und 15% in seni ors living in their own environment and 30% in seni ors living in instituti ons. Furthermore, negative consequences of long-term untre ated depressi on on the overall he alth status of seni ors are repe atedly being reported. The aim of o ur rese arch was to ascertain the current situ ati on in detecti on of depressi on in a common seni or populati on and to ascertain the effect of depressi on on the seni ors he alth and functi onal status. Pati ent sample and methods. The pati ent sample comprised of 161 seni ors over 65 ye ars of age, living in their own environment and being in the care of general practiti oners and geri atrists. These pati ents were assessed using geri atric functi onal assessment tests and the core laboratory assessments battery. We analyzed the prevalence of di agnosed and undi agnosed depressi on and compared overall he alth and functi onal status of seni ors with and witho ut depressi on. Results. Depressi on was di agnosed in 30 (18.6%) seni ors in the rese arched sample; only 4 (2.5%) were tre ated. Seni ors with depressi on had significantly lover cognitive performance (Mini Mental- State Examinati on test MMSE), significantly worse results of the self- suffici ency test (Activiti es of Daily Living ADL, Instrumental ADL Scale IADL), used higher number of drugs and had higher number of di agnoses for which they were tre ated. Conclusi ons. 1. Depressi on in an ordinary seni or populati on is underdi agnosed and thus insuffici ently tre ated. 2. Untre ated depressi on significantly worsens the he alth status prognosis of seni ors and their self suffici ency. 3. Pati ents with untre ated depressi on tend significantly towards higher consumpti on of he alth care. 4. It is necessary in ro utine practice to actively se arch for seni ors with depressi on and to manage their depressi on. KEYWORDS depressi on in seni ors geri atric functi onal assessment depressi on scale drug usage seni ors in their own environment ÚVOD Deprese u seni orů jeví již několik let vzrůstající tendenci, a to nejen vlivem nárůstu podílu starších nemocných v populaci, ale také vývojem společenského klimatu a soci oekonomických podmínek života starší populace. So učasná představa úspěšnosti ide alizující všechno mladé, krásné, silné, výkonné a bohaté odsuzuje velko u část generace šedesátiletých a starších k nepříliš lichotivému posuzování příslušníky mladších ČES GER REV 2008; 6(4):
2 Obr. 2. Závislost výskytu deprese na věku ve sledovaném souboru. Obr. 1. Výskyt deprese dle škály Sheikh-Yesavage. generací, a to právě ve velmi křehkém období, kdy se kumulují životní události z psychologického hlediska velmi náročné, jako je ukončení zaměstnání, ztráta partnera či přátel, definitivní osamostatnění dětí apod. Značná část nynějších seni orů se v českých podmínkách ocitá vlivem politicko-ekonomických změn v neradostných poměrech i z hmotného hlediska, byť po celo u dobu svého produktivního věku poctivě pracovali a v absolutní hodnotě nikdy nebyl jejich příjem tak vysoký. Z tohoto pohledu lze v naších zemích očekávat nárůst výskytu deprese ze so učasně udávaných 1 4 % [1] či 7 15 % v komunitě a % v institucích [2] na podstatně vyšší hodnoty. Podobné tendence v nárůstu výskytu deprese u starších jso u však referovány i z ekonomicky zcela odlišných zemí do roku 2050 je v USA očekáván 35% nárůst výskytu deprese u seni orů [3]. Výše zmíněné skutečnosti nejso u dobrým vkladem pro vstup do období seni a a pokračující úbytek sil s kumulací chorob podporuje vznik depresivních nálad. Okolí seni ora, většino u mladšího věku, má tendenci považovat smutné nálady za běžný doprovod stáří, pokud si ve své uspěchanosti změny vůbec všimne. Deprese se navíc může manifestovat obtížně uchopitelnými somatickými příznaky, mnohočetnými stesky či sklonem k hypochondrii [4], což v praxi vede k putování seni ora po ambulancích praktických i speci alizovaných, ovšem bez valného výsledku. Deprese může dokonce stát v pozadí vzniku di abetu studi e švédských a utorů prokázala významný podíl psychické zátěže projevující se v podobě anxi ety, apati e, deprese, insomni e či únavy na vzniku di abetu II. typu u mužů [5,6]. Kombinace deprese a di abetu jeví výrazno u synergii v negativním ovlivnění mortality [7]. Přítomnost úzkostně depresivní symptomatiky u nemocných s hypertenzí či ischemicko u chorobo u srdeční zvyšuje až dvojnásobně riziko kardi ovaskulárních katastrof a fatálních příhod [8]. Prokázán je např. vliv přítomnosti deprese na horší výsledky rehabilitace a zvýšeno u mortalitu u nemocných s kognitivní porucho u do jednoho roku po chirurgicky řešené fraktuře krčku femuru [9,10]. Cílem šetření bylo zjištění výskytu deprese v populaci seni orů žijících ve svém vlastním prostředí, kteří jso u v péči praktických lékařů nebo geri atrické ambulance. Dále jsme se zabývali vlivem deprese na parametry komplexního geri atrického vyšetření sledované skupiny. SO UBOR NEMOCNÝCH A METODIKA So ubor nemocných tvoří 161 seni orů ve věku nad 65 let žijících ve vlastním prostředí v péči praktických lékařů a geri atrické ambulance. Celý so ubor seni orů je vyšetřován ve spolupráci s vybranými praktickými lékaři okresu Hodonín, Uherské Hradiště a geri atricko u ambulancí KIGPL FN Brno Bohunice. Vyšetření sledovaného so uboru zahrnuje vyšetření laboratorních hodnot krevního obrazu, minerálů, mikronutri entů, jaterních testů, transamináz, parametry ledvinných funkcí, bílkovinného metabolizmu, zánětlivých parametrů, vyšetření kognitivních funkcí pomocí MMSE, škály deprese podle Sheikha Yesavage, soběstačnosti pomocí ADL a IADL. Byly zaznamenány všechny di agnózy, pro které se seni or léčí, a všechny léky, které seni or pravidelně užívá. Byl vyhodnocován vliv deprese na výše uvedené parametry. Všichni seni oři jso u vyšetřeni podle jednotného protokolu. Praktičtí lékaři, geri atr a jejich sestry byli instruováni ve smyslu jednotného postupu vyplňování dotazníků a protokolu vyšetření. Vyhodnocení získaných dat vyšetřovaného so uboru bylo provedeno t-testem, χ-kvadrátem, korelační analýzo u. Vyhodnocení výsledků škály podle Sheikha Yesavage ukázalo výskyt deprese u 30 probandů (18,6 %), di agnostikováni a léčeni byli po uze 4, tedy jedna sedmina (obr. 1). Korelační analýza potvrdila významno u závislost přítomnosti deprese na věku seni orů ve sledovaném so uboru r = 0,35 (obr. 2), naopak závislost přítomnosti deprese na počtu di agnóz u vyšetřených probandů je méně těsná (obr. 3). Překvapivě významně těsnější závislost vykazuje parametr počtu užívaných léků a výskytu a závažnosti deprese r = 0,36 (obr. 4). 228 ČES GER REV 2008; 6(4):
3 Obr. 3. Závislost přítomnosti deprese a počtu diagnóz u vyšetřených seniorů. Obr. 4. Závislost výskytu deprese a počtu užívaných léků ve sledovaném souboru seniorů. Obr. 5. Dosažené hodnoty MMSE ve skupině probandů stejného věku s depresí a bez deprese. Obr. 6. Srovnání hodnot ADL a IADL ve věkově srovnatelné skupině seniorů depresivních a bez deprese. Obr. 7. Srovnání počtu diagnóz a počtu užívaných léků ve skupině seniorů s depresí a bez deprese ve srovnatelném věku. Vzhledem k významné závislosti výskytu deprese na věku byla další srovnání provedena na skupině seni orů bez deprese stejného průměrného věku (n = 47) jako byli seni oři depresivní. Zhodnocení závislosti intenzity deprese na věku ve skupině probandů s depresí neprokázalo významný vztah (r = 0,05). Depresivní paci enti vykazovali signifikantně nižší hodnoty MMSE oproti skupině seni orů stejného věku bez deprese (25,7 ± 2,78 vs 27,6 ± 2,65, p = 0,024) (obr. 5). Podobný trend byl nalezen při srovnání hodnot ADL a IADL skupina depresivních paci entů dosahovala statisticky významně nižších hodnot oproti věkově stejné skupině probandů bez deprese (ADL 90,9 ± 11,7 vs 97,6 ± 4,4, p = 0,001, IADL 66,7 ± 14,1 vs 74,7 ± 11,3, p = 0,006) (obr. 6). Srovnání počtu di agnóz, pro které byli probandi s depresí a bez deprese stejného průměrného věku léčeni, ukázalo statisticky významně horší výsledky u depresivních seni orů (5,4 ± 1,4 vs 3,9 ± 2,3, p = 0,0008). Ještě výraznější je rozdíl v počtu užívaných léků (6,21 ± 2,41 vs 3,08 ± 2,21, p = 0,0004) (obr. 7). Dalším významným nálezem podrobnější analýzy skupiny seni orů s depresí a věkově srovnatelné skupiny seni orů bez deprese byl rozdíl ve výskytu hypertenze. Ve skupině 30 probandů s depresí mělo hypertenzi 22 seni orů (76,7 %), zatímco ve věkově srovnatelné skupině 47 seni orů bez deprese mělo hypertenzi 30 probandů (63,8 %) (obr. 8). Testování ČES GER REV 2008; 6(4):
4 normotenze hypertenze (HT) Obr. 8. Výskyt hypertenze u věkově srovnatelné skupiny seniorů s depresí a bez deprese. obo u skupin pomocí χ- kvadrátu však ukázalo statisticky nevýznamno u so uvislost (χ 2 = 1,41, p > 0,05). Ze sledovaných laboratorních parametrů jevil významnější rozdíly nález v červeném krevním obraze, kdy nemocní s depresí vykazovali statisticky významně nižší hladiny hemoglobinu (139,97 ± 9,41 vs 134,8 ± 11,4 g/l, p = 0,029) s tendencí k nižšímu střednímu objemu erytrocytů (91,07 ± 3,67 vs 88,46 ± 3,52 fl, p = 0,014). Těmto výsledkům odpovídá i statisticky významně nižší hladina Fe u nemocných s depresí (17,07 ± 4,59 vs 14,93 ± 4,31 mmol/l, p = 0,047). Rozdíl v průměrných hladinách vitaminu B 12 nebyl ve skupině nemocných s depresí a bez deprese nalezen. Zajímavý byl ovšem nález pozitivní statisticky významné korelace mezi hladinou vitaminu B 12 a skóre škály dle Sheikha Yesavage u nemocných bez deprese a negativní statisticky ještě nevýznamnou korelací týchž parametrů u nemocných s depresí. Skupina nemocných s depresí byla vyhodnocována jako celek, nebyli zvláště vyhodnocování nemocní léčení a neléčení, protože ze čtyř léčených nemocných celého souboru pouze jeden vykazoval normální skóre dle Sheikha a Yesavage. Pořadí četnosti nejčastěji se vyskytujících chorob se nelišilo u nemocných s depresí a bez deprese (hypertenze, hyperlipidemie, ischemická choroba srdeční, vertebrogenní algický syndrom, artrózy, chronická venózní insuficience, diabetes mellitus, obezita). Stejný trend jevily i nejčastěji užívané medikamenty (ACEI, antiagregancia, diuretika, beta-blokátory, hypolipidemika, Ca-blokátory a nitráty). DISKUZE Výskyt deprese prokázaný naším sledováním, tedy 18,6 %, je podstatně vyšší, než jso u doposud uváděné hodnoty pro seni ory žijící v komunitě [1,2]. Jedním z vysvětlení může být fakt, že se nejedná o seni ory zcela zdravé, ale již o část seni orské populace sledované u praktického lékaře či v geri atrické ambulanci. Skutečný výskyt v celé seni orské populaci včetně těch seni orů, kteří nepotřebují pomoc zdravotníků, bude patrně o něco nižší, nicméně stále znepokojivý, pokud uvážíme poměr di agnostikované a nedi agnostikované deprese v našem so uboru. Dalším důvodem přehlížení depresivních symptomů může být přítomnost dalších chorob, jejichž klinický obraz stojí v popředí zájmu. Vztah deprese k výskytu mnohých somatických chorob, případně jejich horšímu průběhu, je velmi dobře známý. Jedno u z vysvětlujících te ori í je aktivace systému TNF [11]. Také v našem sledovaném so uboru korelační analýza prokázala závislost výskytu a závažnosti deprese na počtu di agnóz, pro které byli probandi léčeni (r = 0,16, p < 0,05). Výrazně těsnější závislost byla zjištěna na počtu užívaných léků (r = 0,36, p < 0,01). I tento fakt by mohl svědčit pro tendenci depresivních paci entů k polymorfním obtížím, z nichž mnohé jso u po uze funkčního charakteru právě na psychogenním podkladě, nicméně opakovaně nutící svého nositele k návštěvám nejrůznějších ambulancí. Tyto návštěvy obvykle končí předpisem dalšího medikamentu podobné trendy jso u referovány i z jiných pracovišť [12,13]. Adekvátní di agnostika a terapi e deprese a dalších mentálních poruch především v první linii významným způsobem snižuje spotřebu zdravotní péče [14]. Na druhé straně je však prokázaný vztah deprese a ně kterých patologických stavů významná so uvislost byla zjištěna mezi sníženo u sérovo u hladino u vitaminu D, zvýšeno u sérovo u hladino u parathormonu a intenzito u deprese [15]. Byly také publikovány výsledky studi e referující významno u reciproční závislost hodnoty sérového tyre otropinu a rizika vývoje deprese [16]. Za prokázané jso u považovány vzájemné bi ologické vazby mezi depresivní symptomatologi í a onemocněními revmatologickými, endokrinními, kardi opolmonálními, hematologickými [17]. So uvislost anemických rysů a výskytu deprese jsme prokázali i v našem sledování. Pozoruhodné so uvislosti byly odhaleny ve vztahu deprese a věku. Zjištění celkové závislosti v celém sledovaném so uboru ukázalo poměrně významno u závislost výskytu deprese na věku, ale pokud jsme vyhodnotili probandy s depresí oproti skupině probandů bez deprese stejného průměrného věku, závislost vymizela. Další porovnávání těchto dvo u skupin věkově stejných odhalilo významné rozdíly v průměrných hodnotách MMSE, ADL i IADL, všechny tyto parametry vykazovaly statisticky významně horší výsledky u probandů s depresí. Ve věkově srovnatelné skupině probandů s depresí mělo hypertenzi 22 seni orů (76,7 %), ve skupině bez deprese mělo hypertenzi 30 probandů ze 47 (63,8 %). Tento na první pohled výrazný rozdíl však nedosáhl statistické významnosti. V literatuře lze nalézt k vzájemnému vztahu deprese a hypertenze rozporuplné názory [18,8], i když v ně kte rých závěrech není zcela jasná definice hypertenzního nemocného či seni ora, který jen ne užívá antihypertenziva. Z více prací lze shrno ut, že větší tendenci k depresivitě mají seni oři s nižším krevním tlakem, ať již spontánním či dosaženým antihypertenzní léčbo u [19]. Deprese samotná je potom četnými studi emi potvrzena jako faktor výrazně zhoršující vyhlídky nemocných s kardi ovaskulárním onemocněním, ať již ve smyslu zvýšeného rizika mozkových příhod či vyššího rizika a horšího průběhu kardi álních příhod [20,21]. 230 ČES GER REV 2008; 6(4):
5 Vztah deprese ke kognitivnímu výkonu je opakovaně popisován, ovlivnění se týká v největší míře fáze učení [22]. Studi e zabývající se bipolárními poruchami zjistila překvapivě horší kognitivní výkon v manické fázi ve srovnání s fází depresivní [23]. ZÁVĚRY PRO PRAXI 1. Deprese je v běžné seni orské populaci poddi agnostikovaná, a tudíž nedostatečně léčená. 2. Neléčená deprese výrazným způsobem zhoršuje vývoj zdravotního seni orů a jejich soběstačnost. 3. Nemocní s neléčeno u depresí jeví výrazno u tendenci k vyšší spotřebě zdravotnické péče. 4. V praxi je nutno seni ory s depresí aktivně vyhledávat a jejich depresi řešit. LITERATURA 1. Topinková E. Geri atri e pro praxi. Galén Češková E. Deprese ve vyšším věku a suicidalita. Čes Ger Rev 2007; 5(4): He o M, Murphy CF, Fontaine KR et al. Populati on projecti on of US adults with lifetime experi ence of depressive disorder by age and sex from ye ar 2005 to Int J Geri atr Psychi atry 2008; 5: Thomas P, Hazif- Thomas C. Depressi on in elderly. Rev Prat 2008; 58(4): Erikson AK, Ekbom A, Granath F et al. Psychological mistress and risk of pre-di abetes and type 2 di abetes in a prospective study of Swedish modele aged men and women. Di abet Med 2008; 25(7): Pa udel ML, Taylor BC, Di em SJ et al. Associ ati on between depressive symptoms and sleep disturbances in community- dwelling older men. J Am Geri atr Soc 2008; 56(7): Milano AF, Singer RB. Mortality in co- morbidity (II) excess de ath rates derived from a follow-up study on subjects divided into 4 gro ups with of witho ut depressi on and di abetes mellitus. J Insur Med 2007; 39(3): Chazov EI, Oganov RG, Po ogosova GV et al. Depressive symptoms worsen prognosis in pati ens with arteri al hypertensi on and ischemic he art dise ase: first results of prospective phase of Russi an multicenter sutdy COORDINATA. Kardi ologija 2007; 47(10): Bellelli G, Frisoni GB, Turco R et al. Depressive symptoms combined with dementi a affect 12- months survival in elderly pati ents after rehabilitati on post-hip fracture surgery. Int J Geri at Psychi atry 2008; 23(10): Gravely-Witte S, De Gucht V, Heiser W et al. The impact of angina and cardi ac history on he alth-related qu ality of life and depressi on in coronary he art dise ase pati ents. Chronic Illn 2007; 3(1): Himmerich H, Fulda S, Linseisen J et al. Depressi on, comorbiditi es and TNF alpha system. Eur Psychi atry 2008; 23(6): Antonelli Incalzi R, Corsonello A, Pedone C et al. Depressi on and drug utilizati on in an elderly populati on. Ther Clin Risk Manag 2005; 1(1): Smolders M, La urant M, van Rijswijk E et al. Depressed and co-morbid conditi on: more psychotropic prescribed! Eur J Gen Pract 2008; 14(1): Glaesmer H, Gunzelmann T, Martin A et al. The impact of mental disorders on he alth care utilizati on and illness behavi o ur in the elderly. Psychi atr Prax 2008; 35(4): Ho ogendijk WJ, Lips P, Dik MG et al. Depressi on is associ ated with decre ased 25- hydroxyvitamin D and incre ased parathyro id hormone levels in older adults. Arch Gen Psychi atry 2008; 65(5): Frey A, Lampert A, Di etz K et al. Thyrotropin serum concentrati ons in he althy volunteers are associ ated with depressi on-related personality traits. Ne uropsychobi ology 2007; 56(2 3): Pidrman V. Antidepresiva v léčbě seni orů v roce Čes Ger Rev 2007; 5(4): Ni u K, Hozawa A, Awata S et al. Home blo od pressure is associ ated with depressive symptoms in an elderly populati on aged 70 ye ars and over: a populati on based, Gross- secti onal analysis. Hypertens Res 2008; 31(3): Luijendijk HJ, Stricker BH, Hofman A et al. Cerebrovascular risk factors and incident depressi on in community- dwelling elderly. Acta Psychi atr Scand 2008; 118(2): Wo uts L, Oude Voshaar RC, Bremmer MA et al. Cardi ac dise ase, depressive symptoms and incident stroke in elderly populati on. Arch Gen Psychi atry 2008; 65(5): Dickens C, McGowan L, Percival C et al. New onset depressi on following myocardi al infarcti on predicts cardi ac mortality. Psychosom Med 2008; 70(4): Polgar P, Farkas M, Nagy O et al. Le arning cognitive skills in depressi on: the effect of context- change. Psychi atr Hung 2007; 22(4): Gunning- Dixon FM, Murphy CF, Alexopo ulos GS et al. Executive dysfuncti on in elderly bipolar manic pati ens. Am J Geri atr Psychi atry 2008; 16(6): doručeno do redakce přijato k publikování PROF. MUDR. HANA KUBEŠOVÁ, CSC. MGR. JAN MATĚJOVSKÝ MUDR. HANA MELUZÍNOVÁ DOC. MUDR. PAVEL WEBER KLINIKA INTERNÍ, GERI ATRI E A PRAKTICKÉHO LÉKAŘSTVÍ LF MU A FN BRNO HKUBES@MED.MUNI.CZ PROF. MUDR. HANA KUBEŠOVÁ, CSC. Vystudovala všeobecné lékařství na Univerzitě J. E. Purkyně (nynější Masarykova univerzita) v Brně v letech , v letech pracovala jako sekundární lékařka II. interní kliniky FN Brno Pekařská, v roce 1985 složila 1. atestaci z interního lékařství, od roku 1989 do1993 pracovala jako sekundární lékařka FN Brno na interní hemato onkologické klinice, v roce 1991 složila 2. atestaci z vnitřního lékařství, v roce 1993 ukončila doktorské studi um v oboru vnitřní lékařství, od roku 1993 byla na pozici odborné asistentky LF MU. V roce 1997 se habilitovala ve vnitřním lékařství, v roce 2003 byla jmenována profesorko u vnitřního lékařství, od 1999 vykonává funkci přednostky Kliniky interní, geri atri e a praktického lékařství LF MU a FN Brno. Publikovala 120 odborných a pedagogických publikací, byla a je řešitelko u 15 projektů a grantů. ČES GER REV 2008; 6(4):
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceStudie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského
VíceMěření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti
Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti Jitka Mlíková Seidlerová II. Interní klinika LF a FN v Plzni Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Měření TK Klinický
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceVyhodnocení studie SPACE
Kotlářská 267/2 602 00 Brno Česká republika www.biostatistika.cz Vyhodnocení studie SPACE Tato zpráva sumarizuje data shromážděná v rámci studie SPACE. Data byla poskytnuta Diabetickou asociací ČR. Autorský
VíceLéčba velmi starých hypertoniků
studie Hyvet a HYVET-COG Léčba velmi starých hypertoniků J. Widimský So uhrn Dosud nebylo známo, zda léčba hypertenze velmi starých osob přináší příznivé účinky. Studi e HYVET představuje první prospektivní,
VíceVýše příspěvku na péči u seni orů se syndromem demence
Výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem M. Hermanová So uhrn Zákon č. 108/ 2006 Sb., o soci álních službách, upravuje podmínky poskytování pomoci podpory fyzickým osobám v nepříznivé soci ální situ
VíceImunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno
Imunosenescence Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno 8. Konference Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS ČLS, Praha 21.1.2017 Věková
VíceANTROPOMETRICKÁ VYŠETŘENÍ A MĚŘENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERI ATRICKÝCH PACI ENTŮ
ANTROPOMETRICKÁ VYŠETŘENÍ A MĚŘENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERI ATRICKÝCH PACI ENTŮ POKRAČOVÁNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA SENI ORY V DOMOVĚ DŮCHODCŮ A APLIKACI ANTROPOMETRI E DO NUTRIČNÍCH INDEXŮ A DOTAZNÍKŮ D. HRNČI ARIKOVÁ,
VíceKOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC
Dorňák T. 1, Herzig R. 1, Školoudík D. 1,2, Šaňák D. 1, Kuliha M. 1,2, Roubec M. 2, Köcher M. 3, Procházka V. 4, Král M. 1, Veverka T. 1, Bártková A. 1, Hluštík P. 1, Zapletalová J. 5, Heřman M. 3, Kaňovský
VíceOšetřovatelská péče o nemocné v interních oborech
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech Napsal uživatel
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VícePilotní projekt pro dospělé s ADHD
Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze & Centrum sociálních služeb Praha, odd. Pražské centrum primární prevence Jana Hanusová Markéta Čermáková Tereza Štěpánková
VíceKARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES
KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES Mgr. Michala Lustigová, PhD. MUDr. Naďa Čapková MUDr. Kristýna Žejglicová Státní zdravotní ústav STRUKTURA PREZENTACE Kardiovaskulární situace
VíceIntravenózní trombolýza mezi hodinou
Intravenózní trombolýza mezi 3 4.5 hodinou J. Neumann, J. Pouzar, J.Kubík, J. Macko, P. Bodnárová, M. Hošek, M. Zdvořilá, H. Rytířová Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. Seminář, 26.10.2010,
VíceSRDEČNÍ OPERACE U SENI ORŮ
SRDEČNÍ OPERACE U SENI ORŮ P. NĚMEC, F. ŠTĚTKA, M. FRÉLICH SO UHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) a další degenerativní kardi ovaskulární choroby včetně chlopenních vad se ve vyšších věkových skupinách
VíceNÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.
NÁRODNÍ REGISTR CMP Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.. X.Cerebrovaskulární seminář, 23.9.2011 Kunětická Hora Sympozium firmy ZENTIVA Význam registru Odkud máme informace : ÚZIS
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
VíceObezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu
Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí
VíceNDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR
NDP 2012-2022 Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR Mortalitní data a data o způsobu léčby diabetu a jeho komorbidit (včetně hypertenze, dyslipidémie a obezity), využívání doporučených vyšetření
VíceSrdeční frekvence a kardiovaskulární riziko:
Srdeční frekvence a kardiovaskulární riziko: Co říká studie BEAUTIFUL F. Kölbel So uhrn Studi e BEAUTIFUL prokázala, že ivabradin, i když byl nejčastěji podáván v kombinaci s betablokátory, statisticky
VíceJAKO U PÉČI POSKYTUJEME PACI ENTŮM S INKONTINENCÍ V REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍCH A V DOMÁCÍ PÉČI?
JAKO U PÉČI POSKYTUJEME PACI ENTŮM S INKONTINENCÍ V REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍCH A V DOMÁCÍ PÉČI? II. DI AGNOSTICKÉ, LÉČEBNÉ A OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY U INKONTINENTNÍCH PACI ENTŮ E. TOPINKOVÁ, D. JURÁSKOVÁ,
VíceVZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král
VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové
VíceJak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka
Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus MUDr. Pavel Frňka Praha, 18.2.2015 Zlepšení péče? Asi se shodneme, že zlepšení péče je zvýšení její kvality Kvalita = splněná očekávání, kladená
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční
VíceHodnocení kognitivních funkcí ve stáří
Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Mild cognitive impairment -benigní stařecká zapomnětlivost lehká porucha kognitivních funkcí subjektivně pociťovaná i objektivně měřitelná nedosahuje stupně demence
VíceStátní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v
VíceŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha
ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE Kateřina Kopečková FN Motol, Praha Klinická hodnocení LP Nedílnou součásti vývoje léčiva Navazují na preklinický výzkum Pacienti jsou subjekty hodnocení V
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceKvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra
Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra Vladimír Komrska, Ester Zápotocká, Veronika Čepeláková Klinika dětské hematologie a onkologie FN Motol Petra Ovesná Institut biotatistiky
VíceKvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující
VíceHodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol
Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol Směrnice nutriční péče ve FN Motol Organizační směrnice č.ios_9/2008_4 Odpovědnost
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Hospitalization
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.10.2009 60 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace European Health Interview Survey
VíceREZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Autor: Jakub Flašík Výskyt Hypertenze je definována jako obtížně léčitelná (rezistentni) tehdy když se nedaří dosáhnou cílových hodnot krevního tlaku (
VícePREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU
PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU Michal Král, Roman Herzig, Daniel Šaňák, David Školoudík, Andrea Bártková, Tomáš Veverka, Lucie Šefčíková, Jana Zapletalová,
VíceČinnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 11. 2007 55 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2006 Activity of the branch of diabetology, care
VíceDepresivní porucha a kardiovaskulární systém
Depresivní porucha a kardiovaskulární systém Martin ANDERS Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Things we knew, things we did Things we have
VíceCO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP
CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP Diabetes mellitus (DM) Heterogenní metabolické onemocnění se společným charakteristickým
VíceStudie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová
Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku MUDr. Zdeňka Vandasová Účinky hluku na člověka Orgánové účinky Sluchový aparát: akustické trauma (120 140 db), poruchy sluchu (70 db) Kardiovaskulární
VíceZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň
ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň 24. 11. 2016 STRUKTURA PREZENTACE Epidemiologická situace Česko v kontextu Evropy Studie EHIS/EHES 2014
VíceAKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA PACI ENTŮ S ALZHEIMEROVO U NEMOCÍ OČIMA JEJICH PEČOVATELŮ
AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA PACI ENTŮ S ALZHEIMEROVO U NEMOCÍ OČIMA JEJICH PEČOVATELŮ P. MARTÍNEK, A. BARTOŠ SO UHRN U paci entů s Alzheimerovo u nemocí (AN) se postupně zhoršuje soběstačnost v běžném životě,
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
VíceLékařská biofyzika, výpočetní technika I
Lékařská biofyzika, výpočetní technika I Biostatistika Josef Tvrdík (doc. Ing. CSc.) Hana Tomášková (Ing. Ph.D.) Přírodovědecká fakulta, katedra informatiky josef.tvrdik@osu.cz konzultace úterý 14.10 až
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální
VíceLokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava
NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP za rok 2010 Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Martin Roubec Garant centra: MUDr. Michal Bar, Ph.D. Garant
VíceEkonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy
Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy MUDr. Jana Skoupá, MBA Pharma Projects s.r.o. Česká farmako-ekonomická společnost Praha, 15.9.2009 Struktura prezentace Proč model
VíceTomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče
Těžká sepse a akutní postižení ledvin (AKI) u dětí : Nezávislý rizikový faktor mortality a funkčního poškození Acute kidney injury in pediatric severe sepsis: An independent risk factor for death and new
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 4 30. 12. 2013 Souhrn Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v Moravskoslezském
VícePřínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání
Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této
VíceVÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS 15. 2. 2017 STUDIE EHES 2014 Struktura prezentace Východiska studie Organizace, sběr dat v terénu, obsah šetření Výsledky studie
VíceInstitut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka
Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology
VíceVýsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen
Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT MUDr. Igor Karen 1 První výsledky studie SCOUT Všichni lékaři se setkávají ve svých praxích s obézními pacienty Někteří již kardiovaskulární
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 11.5.2004 Transfúzní služba - činnost v Jihomoravském kraji v roce 2003 Činnost transfúzní
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 30. 10. 2014 4 Souhrn Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v Olomouckém kraji v
VíceKardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.
Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.cz Úmrtnost na onemocnění srdce a cév v ČR V současnosti v
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 23. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení ve Zlínském kraji v roce
VíceV ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní
Obezita a její vliv na sexuální poruchy MUDr. Dita Pichlerová¹ PhDr. Jitka Herlesová¹ MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.² Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.² ¹OB klinika Praha, ²VFN Praha Spokojenost se sexuálním životem
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
VícePilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.
Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně Mgr. Michal Kurečka Participující instituce Magistrát města Brna Ústav zdravotnických informací
VíceVITAKARTA ZDRAVÍ od akutních stavů až po dlouhodobou péči
VITAKARTA ZDRAVÍ od akutních stavů až po dlouhodobou péči Ing. Vladimír Šolc www.styrax.cz VITAKARTA ZDRAVÍ - online, offline, on hand strana 2 Provedená (vykázaná) péče Vyhodnocení chronických stavů Verifikace
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 2 8. 9. 2011 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce
VíceČinnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 5. 2010 23 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009 Activity of the branch of diabetology, care
VíceKazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu
Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu Jaromíra Gajdová II. Interní klinika LF UP a FN Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů
VíceAMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ
AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ Ve svém sdělení bych vás chtěla seznámit s principem ambulantního monitorování TK a s jeho využitím u hypertenzních diabetiků. Nesprávně bývá toto
VícePsychoterapie a její dostupnost
Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie
VíceIn#momediální šíře a ateroskleróza
In#momediální šíře a ateroskleróza J. Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. In#momediální šíře a ateroskleróza Zajímavé a módní ( in ; cool ) Vědecké ( publikace
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceDIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA
DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA Luděk Šídlo Boris Burcin 49. konference České demografické společnosti Demografie město venkov 23. května 2019, Lednice Příspěvek zpracován v rámci projektu TAČR
VíceČasný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci
Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008165 Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci PreVon
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceBevacizumab u starších pacientů s kolorektálním karcinomem
Bevacizumab u starších pacientů s kolorektálním karcinomem MUDr. Tomáš Büchler, PhD. Onkologické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice a Onkologická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha XIV. Staškovy
VíceNová diagnóza = Studiová indikace. První relaps = Studiová indikace
Velcade dostupné léčebné protokoly Nová diagnóza = Studiová indikace První relaps = Studiová indikace C M G Velcade dostupné léčebné protokoly Nová diagnóza = Studiová indikace První relaps = Studiová
VíceVyužití a prezentace dat šetření EHIS ČR
Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR RNDr. Šárka Daňková Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR e-mail:sarka.dankova@uzis.cz http://www.uzis.cz/ehis Zpracování dat Vzhledem k charakteru výběru
VíceJAKO U PÉČI POSKYTUJEME PACI ENTŮM S INKONTINENCÍ V REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍCH A V DOMÁCÍ PÉČI?
JAKO U PÉČI POSKYTUJEME PACI ENTŮM S INKONTINENCÍ V REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍCH A V DOMÁCÍ PÉČI? I. NÁZORY A POSTOJE ZDRAVOTNICKÝCH PROFESI ONÁLŮ E. TOPINKOVÁ, D. JURÁSKOVÁ, Z. KUČERA, N. MÜLLEROVÁ SO UHRN
VíceÚčinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů
Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů Michal Horáček, Jan Beroušek, Tomáš Vymazal KARIM 2. LF UK ve
VíceVYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE
VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl
Víceasné trendy rizikových faktorů KVO
Současn asné trendy rizikových faktorů KVO v České republice Renata CífkovC fková a kol. Institut klinické a experimentáln lní medicíny Praha Standardizovaná úmrtnost podle příčinp Česká republika 2007
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 3. 11. 2014 4 Souhrn Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v Moravskoslezském
VíceStandardní katalog NSUZS
Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 2 8. 9. 2013 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 30. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Královéhradeckém kraji
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10. 9. 2014 7 Souhrn Činnost praktických lékařů pro dospělé v Jihomoravském kraji v roce
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav ošetřovatelství a porodní asistence ZMAPOVÁNÍ EDUKOVANOSTI PACIENTŮ S ANGINOU PECTORIS Z POHLEDU VŠEOBECNÉHO OŠETŘOVATELE Bakalářská práce PAVEL BĚLUNEK
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 29. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce
VíceEPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS
EPOSS výsledky interim analýzy Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS K čemu slouží interim analýza Jde o testování primární hypotézy v průběhu projektu Testování souboru stran interní validity
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceVýběrové šetření EHES
Výběrové šetření EHES European Health Examination Survey Jana Kratěnová Státní zdravotní ústav Praha 26.10.2016 Lékařský dům Cíle EHES Sjednotit metodiku vyšetření v rámci Evropy, snaha o harmonizaci a
VíceČinnost oboru anesteziologie a resuscitace v České republice v roce Activity in branch anaesthesiolgy and resuscitation 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 27 39 Činnost oboru anesteziologie a resuscitace v České republice v roce 26 Activity in branch anaesthesiolgy
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceCílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem
Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Interní klinika Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Duševní zdraví, vitalita a kognitivní schopnosti
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.5. 2010 12 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Duševní zdraví, vitalita a kognitivní schopnosti
VíceLokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011
NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011 MUDr. Eva Hurtíková Národní registr CMP
Více