STANOVENÍ HYDROXYLOVÝCH A NITROXIDOVÝCH RADIKÁLŮ U DEPRESE A HYPERLIPIDÉMIE ELEKTRONOVOU PARAMAGNETICKOU REZONANCÍ

Transkript

1 STANVENÍ HYDRXYLVÝCH A NITRXIDVÝCH RADIKÁLŮ U DEPRESE A HYPERLIPIDÉMIE ELEKTRNVU PARAMAGNETICKU REZNANCÍ MIRSLAV ZEMAN, PAVEL STPKA c, MAREK VECKA, ALEŠ ŽÁK, ALEXANDRA PÍSAŘÍKVÁ, RMAN JIRÁK b, BARBRA STAŇKVÁ, LUCIE VÁVRVÁ, JANA KDYDKVÁ, JANA KŘÍŽVÁ c JARSLAV MACÁŠEK Univerzit Krlov v Prze, 1. lékřská fkult, 4. interní klinik, b Univerzit Krlov v Prze,1. lékřská fkult, Psychitrická klinik, Všeobecná fkultní nemocnice v Prze, U Nemocnice 2, Prh 2, c Ústv norgnické chemie Akdemie věd ČR v.v.i., Řež u Prhy mirozem@seznm.cz Došlo , přeprcováno , přijto Klíčová slov: xidční stres, hyperlipidémie, deprese, EPR Úvod V klinické medicíně je dnes věnován velká pozornost pochodům spojeným s oxidčním stresem působením rektivních forem kyslíku dusíku (RNS rective oxygen nd nitrogen species). Mezi RNS ptří jednk volné rdikály, jednk sloučeniny, které sndno oxidují jiné látky, nebo se n rdikály mění. Ke klinicky nejdůležitějším rdikálům řdíme superoxidový nion 2, oxid dusntý, N, nebo hydroxylový rdikál H. Mezi nerdikálové rektivní částice ptří npř. peroxid vodíku, H 2 2, kyselin chlorná (HCl) peroxynitrit (N ) (cit. 1 3 ). RNS vznikjí v průběhu metbolických pochodů u všech erobních orgnismů; n jejich vzniku se účstní i vnější vlivy, jko je elektromgnetické záření, xenobiotik, toxiny či léky. Buňky tkáně živých orgnismů jsou před poškozením těmito látkmi chráněny ntioxidčními ochrnnými systémy (enzymovými i neenzymovými). Působení RNS hrje význmnou roli při vzniku rozvoji řdy závžných onemocnění, jko jsou teroskleróz její komplikce, dibetes mellitus, rteriální hypertenze, neurodegenertivní onemocnění (Alzheimerov nemoc, Prkinsonov nemoc), psychitrická onemocnění (schizofrenie, depresivní poruch) i zhoubné nádory 2,4,5 n strně druhé se tvorb volných rdikálů s úspěchem využívá u některých kncerosttik, ntivirových ntibkteriálních příprvků. V lidském orgnismu se všk RNS účstní tké fyziologických regulcí, jko npř. účst v procesech přenosu signálu, imunitní odpovědi, v regulci cévního tonusu dlších 6. Působení RNS v lidském orgnismu může poškozovt strukturu lipidů, přičemž dochází ke změnám složení biologických membrán k ovlivnění funkce struktur s nimi spojených (funkce enzymů, iontových knálů, přenosu signálu j.). RNS poškozují tké strukturu proteinů DNA. Jsou poškozovány purinové pyrimidinové báze i deoxyribos. xidce deoxyribosy působí destrukci přerušení řetězce DNA. Modifikce DNA vede k chybným párováním bází při replikci DNA ke změnám genetické informce s čsto ftálními důsledky pro orgnismus 5. Proti ptogennímu působení RNS působí v lidském orgnismu ntioxidční systém, zhrnující ntioxidnty chrkteru enzymů i ntioxidnty neenzymové. Mezi enzymové ntioxidnty ptří npř. superoxiddismuts (SD), ktls (CAT), glutthion-peroxids (GPx), glutthion redukts (GR). Glutthion peroxids mění H 2 2 n vodu z spoluúčsti glutthionu (GSH) jko dárce vodíku. Vznikjící glutthion disulfid (GSSG) je přeměňován zpět n GSH působením GR, jejímž kofktorem je NADPH. Mezi neenzymové ntioxidnty ptří vitminy A, C E, GSH, kyselin lf-lipoová, dále krotenoidy, stopové prvky jko měď, zinek selen, koenzym Q 10 (Co Q 10 ) kofktory jko kyselin listová, vitminy B 1, B 2, B 6 B 12, dále též močovin i lbumin. Hlvním intrcelulárním ntioxidntem je GSH, který působí jko přímý lpč rdikálů součsně jko kosubstrát pro GPx (přehled působení ntioxidntů viz cit. 7 9 ). Stv, spojený s ndměrnou tvorbou /nebo nedosttečným odstrňováním RNS, resp. zvýšený poměr prooxidční k ntioxidční ktivitě, je oznčován pojmem oxidční stres (S) 10. Pro sledování S je možné zvolit několik přístupů 11 : 1. měřit redoxní potenciály ntioxidčních systémů, 2. kvntifikovt přítomné rdikály ve vzorku, 3. sledovt přítomnost mrkerů oxidčního poškození systému 4. měřit ktivitu ntioxidčního systému. Jko nejlepší přímá metod detekce volných rdikálů je dostupná (vedle přístupů polrogrfických, HPLC nebo UV-VIS) elektronová prmgnetická rezonnce (EPR), která dovoluje měřit přímo reltivně stbilní rdikály 12. Ve spojení s metodou spinového záchytu ( spin-trpping ) je pk možné identifikovt kvntifikovt i některé méně stbilní rdikály, jko npř. hydroxylový. Cílem této pilotní studie bylo stnovit koncentrce hydroxylového nitroxidového rdikálu v séru nemocných s depresivní poruchou (DP) s hyperlipidémiemi u zdrvých kontrolních osob metodou EPR. Experimentální část Metodik EPR EPR spektroskopie je zložen n sorpci mikrovlnného záření nepárovými elektrony z přítomnosti silných mgnetických polí. Tím je umožněno studovt: ) volné rdikály různých typů, npř.: hydroxylové, superoxidové, nitroxidové rdikály, b) prmgnetické komplexy (npř. Cu 2+, Fe 3+, Mn 2+ dlší), c) excitovné stvy (molekuly 667

2 - - DMP EMP DEPMP PBN - N H TEMPNE-H - P br. 1. Činidl zchycující rdikálové sloučeniny (spin trp činidl) s vybuzeným elektronem). V přípdech, že se jedná o reltivně stbilní rdikály, je možné jejich přímé měření v plynném, kplném i pevném stvu. U nestbilních rdikálů s krátkou dobou život se používá metod spinového záchytu ( Spin Trpping ). Je to metod chemické stbilizce rdikálů, která prodlužuje dobu jejich život. Krátkodobě žijící rdikály regují s nitrososloučeninmi nebo s nitrony tím se převedou n stbilní rdikály. Nejčstěji používné rdikálové lpče jsou: 5,5 -dimethyl-1- -pyrrolin-n-oxid (DMP), 5-(diethoxyfosforyl)-5-methyl- -1-pyrrolin-N-oxid (DEPMP), 2-ethoxykrbonyl-2- -methyl-1-pyrrolin-n-oxid (EMP), N-terc-butyl- -fenylnitron (PBN) 1-hydroxy-2,2,6,6-tetrmethyl-4-oxopiperidin (TEMPNE-H) (viz obr. 1). Spektr EPR těchto duktů s volnými rdikály jsou pro určité druhy rdikálů chrkteristická. Metod umožňuje zjistit druh rdikálů, jejich koncentrci i čsové změny. Zkoumné vzorky zprvidl nejsou stbilní. Krev byl proto odebírán do zkumvky Vcutiner obshující drselnou sůl EDTA (koncentrce 1 mg ml 1 krve), jež byl ihned uložen do ledové tříště. Po oddělení plzmy centrifugcí (4 C, 10 min, 1500 g) se odebrlo 100 ml plzmy do kryozkumvek s npipetovným činidlem zchycujícím rdikály ( spin trp ) (10 ml DMP) dále přechovávány při teplotách 80 C, nebo při teplotě kplného dusíku 196 C pro trnsport. Vzorky jsou rozmrženy, převedeny do ploché křemenné kyvety t je umístěn do rezonátoru (měřicí komůrk) EPR spektrometru. Poté je provedeno při teplotě 25 C vlstní měření. Spektr jsou vyhodnocován pomocí PC grfických progrmů, blíže viz též cit. 13. Soubory nemocných V této pilotní studii jsme v době od červn 2006 do dubn 2008 vyšetřili 3 skupiny postupně přicházejících osob. 1. Soubor 42 nemocných z mbulnce Psychitrické kliniky VFN 1. LF UK Prh, u kterých byl dignostikován depresivní poruch (DP) podle mnuálu Americké psychitrické společnosti (Dignostic nd Sttisticl Mnul of Mentl Disorders, 4. vydání) 14 ; 2. Soubor 60 dosud neléčených nemocných s dyslipidémiemi (koncentrce sérového LDLcholesterolu 4,1 mmol l 1 /nebo tricylglycerolu 1,7 mmol l 1 /nebo koncentrce HDL-cholesterolu 1,0 mmol l 1 u mužů, resp. 1,3 mmol l 1 u žen); 3. Soubor 49 zdrvých dobrovolníků, dosud neléčených pro krdiovskulární onemocnění, dibetes mellitus, renální či jterní onemocnění. Ze studie byly vyloučeny osoby se známkmi endokrinoptie osoby požívjící ntioxidnty, ntidepresiv, potrvinové doplňky vícenensycených mstných kyselin či ethyllkohol v dávce vyšší než 20 g denně. Byli tké vyloučeni nemocní, kteří v uplynulých šesti měsících prodělli operční zákrok či infekční onemocnění. Zákldní chrkteristiky sledovných souborů jsou uvedeny v tb. I. Klinická zákldní biochemická vyšetření U osob ve sledovných souborech jsme vypočetli hmotnostní index ( body mss index BMI) podle rovnice BMI = hmotnost (kg)/výšk (v m) 2. U všech zúčstněných jsme provedli zákldní biochemická hemtologická vyšetření, z nichž je uveden v tb. I pouze koncentrce celkového cholesterolu (TC). Krev byl odebírán po celonočním lčnění do zkumvky Vcutiner obshující drselnou sůl EDTA (1 mg ml 1 krve). Koncentrce TC byly stnovovány enzymovou metodou (CHD/PAP, Test Tbulk I Zákldní chrkteristiky sledovných souborů Prmetr HLP d (n = 60) DP e (n = 42) b KN f (n = 49) Věk, roky 54,8 ± 10,7 61,0 ± 15,8 56,1 ± 14,5 Pohlví, muži/ženy 35/25 7/35 19/30 BMI c, kg m 2 29,9 ± 4,1 26,6 ± 4,7 25,3 ± 4,1 Celkový cholesterol, mmol l 1 6,24 ± 1,44 5,79 ± 1,45 5,47 ± 0,93 Průměr ± S.D; b n = počet vyšetřených, c BMI hmotnostní index, d HLP hyperlipidémie, e DP depresívní poruch, f KN kontrolní skupin 668

3 Combintion, Boehringer Mnnheim). Pro sttistické hodnocení byl použit softwre STATISTICA (Tuls, K, U.S.A., 2000). Stnovení nitroxidových hydroxylových rdikálů v séru metodou EPR Vzhledem k tomu, že většin těchto rdikálů je velmi nestbilní, rozhodli jsme se použít metodu spinového záchytu z použití lpčů DMP, přípdně PBN. Po vyhodnocení spektrálních prmetrů zjištěných rdikálů se zjistí dvojitou integrcí 1. derivce EPR spekter reltivní koncentrce studovných rdikálů její změny v čse. Výsledné hodnoty se porovnávjí se spektry stndrdů (Mn 2+ / ZnS, příp. Cr 3+ /Mg) o známém počtu spinů. K záznmu spekter jsme používli Elexsys E-540 spektrometr od firmy Bruker (Bruker-Biospin, Rheinstetten, Německo), mgnetické pole n 1H NMR mgnetometru s čítčem mikrovlnných frekvencí. Vlstní podmínky měření byly: výkon mikrovlnného pole 20 mw, modulční mplitud 0,1 mt, fktor zeslbení 20 db, čsová konstnt 0,5 s, rychlost záznmu 0,3 mt min 1. Softwre pro záznm, zprcování hodnocení nměřených spekter pocházel od firmy Bruker. Záznm 1. derivce spekter EPR byl počítčově zprcováván (progrm rigin, rigin- Lb Corportion, Northmpton, MA, U.S.A.) spektr byl interpretován z použití dtbází z Ntionl Institute of Helth, Bethesd, Mrylnd, USA. Prlelně byly měřeny kontrolní vzorky, t.j. slepé pokusy. Pro zjištění čsové stbility vzorků byly proměřeny náhodně vybrné vzorky. d okmžiku rozmržení vzorků z kplného dusíku, kde byly přechovávány trnsportovány, byly vzorky měřeny do 5 min. Změřená spektr se neměnil po dobu 50 min, během dlších 30 min došlo k poklesu intenzity spekter o cc 10 ž 12 %. Jedná se spíše o čsovou stbilitu rdikálů jejich spekter. Klibrce byl proveden pomocí firemních stndrdů Wek Pitch, Strong Pitch, (Bruker-Biospin), dále Mn 2+ /ZnS Cr 3+ /Mg (Mgnettech GmbH Berlin, Německo). Koncentrce hydroxylových rdikálů byl klibrován pomocí srovnávcích měření, kdy jko zdroj přesného množství H rdikálu byl použit peroxid vodíku o známé koncentrci množství. Koncentrce nitroxidových rdikálů byl klibrován pomocí stbilního rdikálu Tempolu (4-hydroxy-2,2,6,6-tetrmethyl-piperidinu, Sigm-Aldrich). V oblsti měřených množství volných rdikálů (H, N) ve vzorcích byl závislost intenzity signálů n množství/ koncentrci zcel lineární, nd tuto hrnici dochází k negtivním odchylkám od linerity. Přesnost metody byl testován opkováním kompletního měření, tj. pipetování, ředění, ldění spektrometru měření třikrát, v některých přípdech ž pětkrát. Mez stnovitelnosti byl brán jko hodnot intenzity signálu, která byl dvkrát vyšší než poměr mplitudy/intenzity šumu (při kumulci spekter třicetkrát vyšší) při uvedených nstvených hodnotách. Akumulce signálu byl vhodná pro měření hydroxylových rdikálů, pokud byl koncentrce příliš nízká. Výsledky diskuse Získné výsledky měření nitroxidových hydroxylových rdikálů, měřených metodou EPR jsou uvedeny v tb. II. soby ve skupině pcientů s depresivní poruchou (DP) měli sttisticky význmně vyšší koncentrce nitroxidových rdikálů ve srovnání s hyperlipidemickými osobmi (P < 0,05), rozdíl od kontrolní skupiny nedosáhl sttistické význmnosti. Ve skupině DP i hyperlipidémie jsme ve srovnání s kontrolní skupinou zjistili vyšší koncentrce H rdikálů, rozdíly všk opět vzhledem k velikosti rozptylu nedosáhly sttistické význmnosti (P = 0,131 resp. P = 0,110). Ukázky získných spekter jsou uvedeny n obr. 2 c. U hypercholesterolémie i hypertricylglycerolémie je zjišťován zvýšená tvorb 2 (cit ) zřejmě v důsledku zvýšené ktivity xntinoxidsy, (enzymu, redukujícího kyslík n 2 ) NAD(P)H oxidsy (enzym, vázný n buněčnou membránu, který používá elektrony, pocházející z NADPH k redukci molekulárního kyslíku n 2 ) (cit. 18,19 ). Léčb hypercholesterolémie sttiny (inhibitory klíčového enzymu syntézy cholesterolu, HMG- CoA reduktsy), je provázen snížením úrovně oxidčního stresu (S). Působení sttinů 20 vede mimo jiné k inhibici ktivity enzymu NAD(P)H oxidsy k poklesu tvorby ngiotenzinogenu II, s následným snížením tvorby 2. Zákldními frmky, užívnými k léčbě hypertricylglycerolémie 21,22 jsou fibráty (deriváty kyseliny fibrové), jejichž podávání rovněž vede k poklesu S. Fibráty, podobně jko sttiny, ovlivňují více metbolických dějů; mimo jiné ktivují jderný trnskripční fktor PPAR (peroxisome prolifertor ctivted receptor) (cit. 23 ) s následnou indukcí exprese ktivce ntioxidčních enzymů SD GPx inhibicí indukce enzymu cyklooxygensy 2 Tbulk II Nitroxidové hydroxylové rdikály, měřené metodou EPR v plzmě Prmetr f,g HLP c (n = 60) DP d (n = 42) KN e (n = 49) Nx, mol l 1 2,06 ± 0,90 2,80 ± 1,55 b 2,38 ± 1,49 H, mol l 1 0,83 ± 0,53 0,82 ± 0,53 0,59 ± 0,26 Průměr ± S.D., n = počet vyšetřených, b P< 0,05; rozdíl mezi skupinou DP KN; nlýz rozptylu, c HLP hyperlipidémie, d DP depresívní poruch, e KN kontrolní skupin, f Nx nitroxidový rdikál, g H hydroxylový rdikál 669

4 I, rb. j. b c I, rb. j. I, rb. j. (CX-2) (cit. 24 ), který ktlyzuje přeměnu kyseliny rchidonové n prostglndin G 2, který je následně redukován n prostglndin H 2 z vzniku 2. N br. 2. Elektronová prmgnetická spektr; ) vzorek osoby z kontrolní skupiny, b) vzorek osoby ze skupiny hyperlipidémií, c) vzorek osoby ze skupiny depresí; nitroxidový rdikál (triplet), hydroxylový rdikál (kvrtet), six lines signál (sextet), zřejmě struktur konjugovných dvojných vzeb Etioptogeneze depresivní poruchy (DP) je složitá. Mezi jinými fktory zde hrjí roli chronický stres se zvýšením ktivity hypothlmus-hypofýz-ndledvin chronický zánětlivý proces. Recidivující chronický stres působí v mozku pokles hldiny tkáňových ntioxidntů zvýšení lipoperoxidce 25. Chronický subklinický zánět, čsto přítomný u pcientů s depresivní poruchou, vede rovněž ke zvýšené tvorbě RNS 26. Závžnost symptomů DP korelovl s hldinou lipoperoxidů v séru 27. U nemocných s DP byly popsány zvýšené hldiny mlondildehydu (výsledný produkt oxidce polynensycených mstných kyselin v důsledku působení RNS), ktivit SD pokles koncentrce kyseliny skorbové, které se po léčbě ntidepresivy vrcely k normě, součsně s ústupem deprese 28. xidční stres může zřejmě vést k poklesu hldiny mozkového neurotrofického fktoru BDNF (brin derived neurotrophic fctor). BDNF je protein, který usndňuje růst neuronů, neoneurogenezi moduluje neurotrnsmisi 29. V posledních létech byly publikovány práce, které ukzují n význm S i v ptogeneze dlších neuropsychitrických onemocnění (schizofrenie, Alzheimerov chorob, Huntingtonov chorob dlší). Mozek je totiž vůči S vysoce citlivý, protože využívá 20 % kyslíku spotřebovávného orgnismem 30 tké obshuje velké množství vícenensycených mstných kyselin i želez; v mozku je součsně nízká ktivit ntioxidčních enzymů. Význm nálezu zvýšených koncentrcí nitroxidového rdikálu u depresivních osob v nší studii nelze ztím přesně posoudit. Z fyziologických okolností vzniká N působením syntáz oxidu dusntého (NS) oxidcí L-rgininu. Význmně se podílí n regulci cévního tonusu, má protizánětlivé účinky, inhibuje gregci krevních destiček dhezi leukocytů i destiček n endotel, reguluje proliferci diferencici buněk cévní stěny v mozkové tkáni působí jko neuropřenšeč. V podmínkách S z součsně zvýšené tvorby 2 vzniká z N toxický peroxynitrit (N ) s řdou nepříznivých účinků. Peroxynitrit reguje s C 2 vytváří jednoelektronové oxidnty N 2 C 3, které oxidcí minokyseliny tyrosinu vedou ke vzniku tyrosylového rdikálu Tyr pk k tvorbě 3-nitrotyrosinu, 3-N 2 -Tyr (cit. 31 ). Z N může tké vzniknout H, působící peroxidci lipidů, mutce DNA, jejich frgmentci nebo modifikce proteinů. Rdikál N může regovt s peroxylovým rdikálem (R ), hydroxylovým rdikálem ( H) nebo N z vzniku lkyl peroxynitritu (RN), kyseliny dusité (HN 2 ) nebo oxidu dusného (N 2 ). Závěrem lze říci, že v této pilotní studii jsme prokázli možnost přímého měření koncentrce hydroxylového nitroxidového rdikálu v lidském séru metodou EPR. Zjistili jsme zvýšení koncentrcí nitroxidového rdikálu v séru nemocných s depresí, což podporuje hypotézu o působení oxidčního stresu v ptogeneze deprese, která je v součsné době intenzivně studován. EPR metod se používá většinou pouze v zákldním výzkumu orientovném n chemii, nicméně výsledky práce ukzují n možnost jejího využití i v oblstech klinického výzkumu one- 670

5 mocnění, spojených s oxidčním stresem teroskleróz, neurodegenertivní onemocnění, dibetes mellitus dlší. Práce byl podpořen grntem IGA MZ ČR, č. NR Seznm zkrtek DP HMG-CoA PPAR S RNS depresívní poruch hydroxymethylglutryl-koenzym A peroxisome prolifertor ctivted receptor oxidční stres rektivní formy kyslíku dusíku LITERATURA 1. Hlliwell B., Whitemn M.: Br. J. Phrmcol. 142, 231 (2004). 2. Štípek S. (ed.): Antioxidnty volné rdikály ve zdrví nemoci. Grd publishing, Prh Rcek J., Holeček V.: Chem. Listy 93,11A 780 (1999). 4. McCord J. M.: Am. J. Med. 108, 652 (2000). 5. Vlko M., Leibfritz D., Moncol J., Cronin M. T. D, Mzur M., Telser J.: Int. J. Biochem. Cell Biol. 39, 44 (2007). 6. Dröge W.: Physiol. Rev. 82, 47 (2002). 7. Hensley K., Robinson K. A., Gbbit S. P., Slsmn S., Floyd R. A.: Free Rdicl Biol. Med. 28, 1456 (2000). 8. Hodgson J. M., Wtts G. F.: Biofctors 18, 129 (2003). 9. Heller R., Unbehun A., Schellenberg B., Myer B., Werner-Felmyer G., Werner E. R.: J. Biol. Chem. 276, 40 (2001). 10. Sies H.: Exp. Physiol. 82, 291 (1997). 11. Hlliwell B., Gutteridge J. M. C (ed.): Free Rdicls in Biology nd Medicine. xford Univ. Press, New York Weil J. A., Bolton J. R., Wertz J. E. (ed.): Electron Prmgnetic Resonnce, Elementry Theory nd Prcticl Applictions. J. Wiley nd Sons, New York Rokyt R., Stopk P., Holeček V., Křikv K., Pekárková I.: Neuroendocrinol. Lett. 25, 252 (2004). 14. Americn Psychitric Assocition.: Dignostic nd Sttisticl Mnul of Mentl Disorders, 4. vyd. Americn Psychitric Assocition, Wshington, D.C hr Y., Peterson T. E., Hrrison D. G.: J. Clin. Invest. 6, 2546 (1993). 16. Guzik T. J., West N. E., Blck E., McDonld D., Rtntung C., Pilli R., Chnnon K. M.: Circ. Res. 86, E85 (2000). 17. Kusterer K., Pohl T., Fortmeyer H. P. März W., Schrngl H., ldenburg A., Angermüller S., Fleming I., Usdel K. H., Busse R.: Crdiovsc. Res. 42, 783 (1999). 18. Hrrison R.: Drug. Metb. Rev. 36, 363 (2004). 19. Mdmnchi N. R., Vendrov A., Runge M. S.: Arterioscler. Thromb. Vsc. Biol. 25, 39 (2005). 20. Jsiñsk M., wczrek J., rszulk-michlk D.: Phrmcol. Rep. 59, 483 (2007). 21. Tkáč I., Molčányiová A., Jvorský M., Kozárová M.: Phrmcol. Res. 53, 261 (2006). 22. Zemn M., Žák A., Veck M., Tvrzická E., Romniv S., Konárková M.: Ann. N.Y. Acd. Sci. 967, 336 (2002). 23. Lefebvre P., Chinetti G., Fruchrt J. C., Stels B.: J. Clin. Invest. 116, 571 (2006). 24. Bordet R., T. uk T., Petrult., Gelé P., Gutier S., Lpris M., Deplnque D., Duriez P., Stels B., Fruchrt J. C., Bstide M.: Biochem. Soc. Trnsct. 34, 1341 (2006). 25. Hibbeln J. R., Slem N., Jr.: Am. J. Clin. Nutr. 62, 1 (1995). 26. Mziere C., Auclir M., Mziere J. C.: FEBS Lett. 338, 43 (1994). 27. Tsuboi H., Shimoi K., Kine N. guni I., Hori R., Kobyshi F.: J. Psychosom. Res. 56, 53 (2004). 28. Khnzode S. D., Dkhle G. N., Khnzode S. S., Soji A., Plsodkr R.: Redox Rep. 8, 365 (2003). 29. Wu A., Ying Z., Gomez-Pinill F.: Eur. J. Neuroscience 19, 1699 (2004). 30. Juurlink B. H., Pterson P. G.: J. Spinl Cord Med. 21, 309 (1998). 31. Peluffo G., Rdi R.: Crdiovsc. Res. 75, 291 (2007). M. Zemn, P. Stopk c, M. Veck, A. Žák, A. Písříková, R. Jirák b, B. Stňková, L. Vávrová, J. Kodydková, J. Křížová c, nd J. Mcášek ( Deprtment of Internl Medicine, 1st Fculty of Medicine, Chrles University, Prgue, b Psychitric Clinic, 1st Fculty of Medicine, Chrles University, Prgue, c Institute of Inorgnic Chemistry, Acdemy of Sciences of the Czech Republic, Řež): Electron Spin Resonnce Determintion of Hydroxyl nd Nitroxide Rdicls in Depressions nd Hyperlipidemi Incresing ttention hs been pid to clinicl mnifesttion of oxidtive stress nd rective oxygen nd nitrogen species (RNS), e.g. in therosclerosis, dibetes mellitus, hyperlipidemi, neurodegenertive nd psychitric diseses. The most cliniclly significnt RNS re free rdicls (superoxide nion, hydroxyl nd nitroxide rdicls) nd non-rdicl species (peroxynitrite, hydrogen peroxide). The im of this study ws to investigte by EPR the concentrtions of hydroxyl nd nitroxide rdicls in blood serum of ptients with hyperlipidemi nd with depressions nd to compre them with helthy persons. Nitroxide rdicl concentrtions were significntly higher in the depressive ptients compred with controls. The clinicl significnce of this finding is not quite cler, but it supports the hypothesis on the prticiption of oxidtive stress in pthogenesis of depressive disorders. 671