Učící se organizace. Věra Dohnalová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učící se organizace. Věra Dohnalová"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická Fakulta Katedra sociologie a andragogiky Učící se organizace Learning organization Magisterská diplomová práce Věra Dohnalová Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Veronika Gigalová Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne.. vlastnoruční podpis

3 Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Veronice Gigalové za vedení, pomoc a podnětné připomínky, které byly cenným přínosem při psaní této magisterské diplomové práce.

4 OBSAH ÚVOD ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ STRATEGICKÁ ORGANIZACE Strategie Charakteristika strategického managementu Dílčí části strategického managementu Učící se organizace jako strategie UČÍCÍ SE ORGANIZACE Učení se Znalost Charakteristika učící se organizace Osobní mistrovství Mentální modely Sdílená vize Týmové učení Systémové myšlení Poruchy učení NÁVRH ZMĚN PRO PŘECHOD K UČÍCÍ SE ORGANIZACI Tvorba vize Strategie organizace Změna myšlení... 56

5 4.4 Přístup k učení Styl řízení lidských zdrojů Synergie Shrnutí ZÁVĚR ANOTACE POUŽITÉ ZDROJE... 68

6 ÚVOD Pracovní trh je dnes podle mnoha autorů [srov. Senge, 2007, s. 32; Tichá, 1999, s. 6; Beneš, 2003, s. 94] charakteristický rychlými změnami v požadavcích a neustále rostoucí konkurencí a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně vlastních firem. Navíc jsme součástí stále složitějších a propojenějších systémů a většina našich problémů pramení z toho, že pak nejsme schopni tyto systémy pochopit a zvládat. Proto by se tomu organizace, které chtějí být úspěšné, měly přizpůsobovat a neustále zvyšovat svůj výkon. Také Ballantyne [srov. 2004, s. 142] uvádí, že dnešní organizace čelí jak vzrůstající globální konkurenci, tak zrychleným změnám prostředí, proto je jejich potřeba hledání nových cest, jak pracovat a fungovat, větší, než kdykoli předtím. Organizace si potřebu zefektivňovat svůj výkon uvědomují, důkazem toho jsou proto koncepty, které se dnes dostávají do popředí. Jedním z nich je i učící se organizace. Vytváření učících se organizací je jedním ze současných trendů [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 35], což dokládá i Tichá [srov. 1999, s. 6] s tím, že k jejich vytváření vede především tlak změn vnějšího prostředí. Ten pak zapříčiňuje vznik takových organizací, které budou charakterizovány hlubšími znalostmi, větší pružností, rychlou reakcí a schopností učit se. Musí se také přizpůsobovat požadavkům měnícího se prostředí, náročnějších zákazníků a kvalifikovanějších pracovníků. Myšlenka, že tempo životních změn se dá zvládat jen pomocí neustálého učení, se začala v politické i ve veřejné diskuzi prosazovat už v sedmdesátých letech. [srov. Beneš, 2003, s. 94] Učením se se pak musí využít potenciálů takovým způsobem, aby byla organizace dlouhodobě konkurenceschopná a dosahovala plánovaných výsledků. [srov. Zelingerová, 2011, s. 8] Umění vytvářet a rozvíjet učící se organizace je proto náročnou výzvou vyplývající z podmínek rychle se rozvíjející globální informační společnosti. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Lidem (konkrétně tedy ani zaměstnancům v organizacích) není ale učení něčím nepřirozeným. Protože jak uvádí Beneš [srov. 2003, s. 19]: člověk, i dospělý, 6

7 se vždy učil, neboť musel reagovat jak na své vlastní biografické a vývojové změny, tak i na měnící se společenské situace. Největší nutnost učení vzniká vždy v období společenských změn a krizí. Podle Častorála [srov. 2008, s. 7] jsou navíc ve své genetické podstatě lidé dokonce vybaveni touhou po poznání a předpoklady učit se. Systém řízení, který by z těchto předpokladů nevycházel a nerozvíjel tyto přirozené předpoklady, by lidi omezoval. Jak je tedy vidět, problematika řešící konkurenceschopnost a pružné reagování organizací na změny je dnes velmi naléhavá. Dá se proto říci, že zavádění konceptů učících se organizací je více než žádoucí. Je to i důvod, proč jsem si toto téma zvolila pro svou magisterskou diplomovou práci pro jeho potřebnost a aktuálnost. Z konceptu strategického řízení potom vycházím na základě pěti modelů řízení, jež podle Kubra [srov. 1995, s. 49] charakterizují vývoj organizačního řízení z hlediska rozvoje vzdělávání a lidských zdrojů. 1 Cílem této práce je proto návrh nutných změn pro přechod od strategického řízení k učící se organizaci. K dosažení vymezeného cíle bude sloužit následující postup: nejprve vymezím teoretické pojmy organizace a řízení (management). Tyto pak budu dále specifikovat u charakteristiky již zmíněných konceptů organizace a to učící se organizace a strategické řízení organizace. U obou konceptů uvedu jejich obecný popis, dále pak popis dílčích částí a disciplín a charakteristiku pojmů s tím souvisejících. Tato teoretická východiska budou podkladem pro následný návrh výše uvedených změn nutných k tomu, aby se organizace mohla stát učící se. 1 Tyto modely jsou podrobněji charakterizovány v kapitole 1. Organizace a její řízení 7

8 1 ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ V souvislosti s cílem této práce považuji za přínosné seznámit se nejprve s pojmem organizace, jejím řízením a s některými modely řízení z hlediska vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Sociologickou koncepci organizace uvádí Keller [srov. 1996, s. 13; 2007, s. 9] a definuje ji jako uměle vytvořený sociální útvar vybavený formalizovanými procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí a aktivit většího počtu lidí k dosažení stanovených cílů. Max Weber [srov. In Novotná, 2008, s. 29] v souvislosti s organizací uvažoval především o moci a správě: všechny organizace jsou podle něj založeny na principu sociální nerovnosti; všechny organizace jsou vedeny vůdci, kteří mají legitimní moc a všechny organizace jsou nejen ovládány, ale také spravovány. Lze ale říci, že význam pojmu organizace je značně široký a jeho výklad nejednoznačný. [srov. Tureckiová, 2004, s. 7] U některých autorů se přesto setkáváme s konkrétnějšími definicemi organizace. Například Odcházel [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] ji vymezuje jako určité sociální uspořádání vytvořené proto, aby řízeným způsobem jednání dosáhlo kolektivních cílů. 2 Tento koncept podrobněji vysvětluje a doplňuje Tureckiová [srov. 2004, s. 7]: je to systém (obecněji uspořádání věcí) vyznačující se určitou vnitřní strukturou a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury (lidmi nebo skupinami lidí na straně jedné a věcnými nebo technickými faktory na straně druhé, v různých kombinacích obou typů faktorů). Pro potřeby charakteristiky přímo učící se organizace vztahuje Častorál [srov. 2008, s. 55] pojem organizace zejména na podnik (obchodní společnosti a družstva), vysoké a odborné školy, profesní sdružení, klastry nebo týmově organizované skupiny lidí. 2 Tyto kolektivní cíle zdůrazňují sdílené záměry členů, kteří jsou jich společně schopni dosáhnout efektivněji, než kdyby jednali samostatně. [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] 8

9 Řízení je jedna z nejdůležitějších lidských činností. Spolu s tím, jak se lidé začali slučovat a vytvářet skupiny, aby dosáhli cílů, které nebyli schopni naplnit jako jednotlivci, se řízení stalo nezbytnou podmínkou pro zabezpečení koordinace a zaměření úsilí jednotlivců potřebným směrem. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 17] Řízení může být tedy obecně chápáno jako široký filozofický pohled na způsob fungování jednotlivých systémů. Proces řízení lze pak charakterizovat jako záměrné působení (usměrňovací činnost) na chování řízené jednotky podle předem stanovených cílů. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Hlavním posláním manažera je proto udržování žádoucího stavu prostředí, tvorba podmínek pro výkon práce jednotlivců tak, aby jejich úsilí mohlo být optimálně zaměřeno na dosažení skupinového cíle dané organizace. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 19] Management (neboli řízení) v organizaci je podle Keřkovského [srov. 2004, s. 5] ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení cílů organizace. Určování těchto cílů (tj. žádoucího stavu, kterého má řízená organizace dosáhnout) je základním prvek řídícího procesu. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Dále uvedu typy jednotlivých stylů a modelů řízení v organizacích, které budou následně uplatněny při návrhu změn pro strategickou organizaci. K dnes již klasickým členěním stylů řízení náleží Linkertova stupnice [srov. Štěpaník, 2000, s. 191]: Utiskovatelsko-autoritářský styl vedoucí je autokratem, komunikační tok je jednosměrný, probíhá formou příkazů na nižší úrovně organizační struktury. Iniciativa a aktivita jsou potlačeny. Vynucována je tvrdá disciplína. Motivací je strach. Benevolentně autoritativní styl autoritativnost ve vedení převažuje, vedoucí má ale zájem na výběrové komunikaci s nižšími články. Při silné kontrole je delegace pravomocí minimální. Kombinuje se negativní motivace s pozitivní. Konzultativní styl zde funguje částečná kooperace vedoucího a jeho spolupracovníků. Vedoucí může některé otázky konzultovat 9

10 s výkonnými složkami. Důležitá rozhodnutí si ale vždy ponechává. Preferována je pozitivní motivace. Participační styl manažer má značnou důvěru v podřízené, kteří dostávají v rozhodování jistou autonomii. Probíhá oboustranně neformální komunikace a to i při přípravách důležitých rozhodnutí. Motivace je zpravidla pozitivní. Nyní si uvedeme pět modelů, které podle Kubra [srov. 1995, s. 49] představují historii rozvoje vzdělávání a přípravy manažerů a lidských zdrojů v organizacích hospodářsky nejvyspělejších zemí: 1. První model nečinnost: takto jsou charakterizovány organizace, které v oblasti vzdělávání a přípravy lidí nevyvíjejí žádnou činnost. 2. Druhý model nahodilý přístup: v těchto organizacích se čas od času využívá některých forem přípravy (například manažerských kurzů). Na vzdělávání se dokonce mohou vynakládat i větší finanční částky, což ale nezachrání to, že převládá nahodilost a roztříštěnost, cíle jsou všeobecné a neurčité a praktické využití výsledků vzdělávání vlastně ani neexistuje. 3. Třetí model systémový přístup: vzdělávání se zde chápe už jako ucelený podnikový systém, který sleduje stanovené cíle, zahrnuje všechny manažery i ostatní zaměstnance, snaží se pokrývat různé fáze kariéry jednotlivých zaměstnanců a dává přednost přípravě celých týmů před izolovanou přípravou jednotlivců. Tento systém také používá plánování a rozpočtování na podkladě zjištěných potřeb a využívá různých atraktivních metod. Chybí ovšem jasná spojitost se strategií organizace (která často ani neexistuje). 4. Čtvrtý model strategický přístup: tento model spojuje tvorbu strategií organizace, restrukturalizaci a jiné důležité změny důsledně 10

11 se vzděláváním a přípravou manažerů i ostatních odborníků. Převládají akčně a prakticky zaměřené metody vzdělávání a učení Pátý model učící se organizace: sem patří organizace, které překročily poměrně omezenou účelovost systémových a strategických přístupů a ve vzdělávání a přípravě zaměstnanců spatřují hlavní zdroj všech bezprostředních a budoucích podnikatelských úspěchů. Oproti předchozím modelům jde podle Kubra o zdánlivě subtilní, ve skutečnosti však naprosto podstatnou změnu postoje. Učící se organizace je tedy v souvislosti s uvedeným vymezením tou nejlepší podobou řízení rozvoje lidských zdrojů a učení v organizaci. Organizace, která se chce stát učící se, musí podle Kubra [srov. 1995, s. 49] projít revolucí myšlení a podnikové kultury. Klasická metodologie strategického plánování a řízení se totiž dostává do stále větších rozporů s potřebami pružnosti, přizpůsobivosti a nebývale rychlých změn, které stále častěji znemožňují uplatnění úplného cyklu přípravy a realizace strategií. Zelingerová [srov. 2011, s. 8] uvádí, že dnešní doba je závislá na výkonu a výsledcích. Učíme se tedy proto, abychom dosahovali cílů, podávali co nejkvalitnější výkon za účelem odměny (finanční i duševní). Investice do učení (se) je tedy na místě: Ve vzdělávání tedy nadále nelze vidět nevyhnutelný vícenáklad, nýbrž základní a vysoce produktivní investici pro získání konkurenční výhody a zabezpečení dlouhodobých perspektiv organizace. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 3 Např. semináře a workshopy se přímo využívají pro přípravu a realizaci strategických změn a získání potřebné podpory pro tyto změny ze strany zúčastněných. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 11

12 2 STRATEGICKÁ ORGANIZACE Vzhledem k definici cíle této diplomové práce budu v této kapitole vymezovat strategický management a s ním související další pojmy, jako je strategie, její formulace, strategická analýza, implementace a evaluace. 2.1 Strategie Strategii pojímá Cejthamr [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] jako koncept celkového chování organizace, dlouhodobý program a pojetí jejích činností. Je to rámec pro volby, které determinují povahu a směr organizace. [srov. Tregoe, Zimmerman, 1988, s ] Strategie by měla poskytovat budoucí obraz organizace. Je tedy převážně zaměřená na to, jaká by organizace měla být. [Tregoe, Zimmerman, 1988, s. 49] Předurčuje tím proto budoucí činnosti podniku, jejichž realizací organizace dojde k naplnění svých cílů, jež jsou zachyceny ve strategických plánech. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7 8] Formulování organizační strategie je potom procesem vytváření a definování směru či směřování. Je to logická, postupná záležitost, jejímž výsledkem je formální, oficiální psané prohlášení, které je rozhodujícím vodítkem pro dlouhodobé záměry organizace. 4 [srov. Armstrong, 2007, s. 116] Strategické (dlouhodobé) cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo. 5 Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakými způsoby/cestami budou vytyčené strategické cíle naplněny. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7] Součástí strategie celé organizace je i vzdělávání a příprava manažerů a dalších odborníků. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 4 V praxi ovšem formulování strategie nebývá tak racionálním a přímočarým procesem. [srov. Armstrong, 2007, s. 116] 5 Tyto cíle by měly splňovat kritéria SMART, tzn., měly by být stimulující, měřitelné, přijatelné pro ty, kdo je budou naplňovat, reálné a vymezené v čase. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 3] 12

13 Strategie je tedy stručně řečeno vyjádřena ve strategických cílech a formulována a realizována pomocí strategických plánů v procesu strategického řízení. Strategie je určována realizací, která zahrnuje řízení změny a plánování. Významným aspektem strategie je také potřeba dosažení strategického souladu. Tento termín se používá ve třech významech [srov. Armstrong, 2007, s. 115]: slaďování schopností a zdrojů organizace s příležitostmi existujícími ve vnějším prostředí; slaďování jedné oblasti strategie, například strategie řízení lidských zdrojů, s podnikovou strategií; zabezpečování toho, aby různé stránky strategie byly vzájemně skloubeny a vzájemně se podporovaly. 2003, s. 56]: Tvorba organizační strategie by se měla řídit těmito principy [srov. Šmída, principem variantnosti (vypracování několika variant), principem permanentnosti (vypracování strategie na několik let dopředu), principem vědomí práce s časem, principem koncentrace zdrojů, principem tvůrčího přístupu, principem vědomí práce s rizikem, principem agregovaného myšlení (zaměření na celek organizace), principem interdisciplinarity, principem celosvětového systémového přístupu a principem zpětnovazebního myšlení. Podle stávajícího pojetí je strategie v kompetenci top manažerů, kteří ji formulují a pak ponechávají její realizaci na zbytku organizace. To se týká nejen formulace organizační strategie, ale i dalších klíčových rozhodnutí. Často používanou metaforou bývá lidské tělo. Mozek (top management) myslí a rozhoduje 13

14 a tělo (zaměstnanci) dělá to, co mu mozek řekne. Tok je převážně jednostranný, od mozku vydávajícího pokyny k ruce, která je vykonává. [srov. Martin, 2011] Je také nutno poznamenat, že obecně je strategie v managementu nástrojem především k zajištění dlouhodobého zisku. Důležité ovšem je, abychom lidi (zaměstnance) nevnímali pouze jako spotřebitele mzdových nákladů, ale zejména jako aktivum, které nám přeměňuje zdroje organizace na finanční kapitál. [srov. Charvát, 2006, s ] 2.2 Charakteristika strategického managementu Strategický management je procesem systematického provádění všech manažerských funkcí a efektivního využívání všech zdrojů podniku k dosažení stanovených podnikových cílů ve zvlášť závažných a životně důležitých oblastech. [srov. Michalko, 2007, s. 8] Měl by být chápán jako nikdy nekončící proces, posloupnost opakujících se a na sebe navazujících kroků, počínaje vymezením základního směřování a cílů organizace, pokračující analýzou/vyhodnocením stavu, v němž se firma nachází, a končící formulací možných variant jejich naplnění (strategií), výběrem a implementací strategií a nakonec kontrolou a korekcemi průběhu jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] Tento proces strategického řízení organizace lze jinak charakterizovat jako způsob, kterým se činí závažná ( strategická ) rozhodnutí, jež ovlivňují (ať už k lepšímu nebo k horšímu) výkon této organizace. [srov. Bowman, 1996, s. 9] Strategické řízení by mělo být zaměřeno zejména na udržování souladu mezi dlouhodobým směrováním organizace (tj. posláním 6 ), jejími dlouhodobými cíli a disponibilními zdroji a rovněž na dosahování souladu s prostředím, v němž organizace existuje. Hlavními úkoly strategického řízení jsou formulace strategií a kontrola jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] 6 Poslání charakterizuje Michalko [srov. 2007, s. 34] jako jasné a stručné vyhlášení směru, které informuje veřejnost a současně motivuje zaměstnance (ještě je výhodné, pokud je jeho součástí i nějaký vtipný a výstižný slogan). Je to vlastně nejširší a nejvyšší úroveň cílů dané organizace. Je ale nutné také odlišovat formulaci poslání od vize organizace. [viz kapitola 3.2.3] 14

15 Co se týče učení a rozvoje lidských zdrojů v rámci strategického managementu obecně, vychází cyklus vzdělávání v organizaci vždy z její celkové strategie. Cyklem vzdělávání míní Hroník [srov. 2007, s. 143] jednotlivé kroky plánování a realizace vzdělávacích aktivit: identifikace potřeb, mezer a možností organizace (např. pomocí hodnocení pracovního výkonu) design vzdělávací aktivity (její cíl, obsah, prostředí, kontext, lektor, student atd.) realizace vzdělávací aktivity zpětná vazba (měření efektivity vzdělávací aktivity). 2.3 Dílčí části strategického managementu Literatura uvádí různé informace o počtu a názvech dílčích částí strategického řízení. Nyní se je proto pokusím zobecnit a shrnout do několika bodů: Stanovení cílů organizace: Bowman [srov. 1996, s. 11] vymezuje stanovení strategických cílů organizace jako jejich vyjasnění a na základě toho následné stanovení jejich hierarchie. Strategická analýza: Analýza znamená rozložení určitého komplexu na jednotlivé součásti. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Následná formulace strategie vyžaduje v tomto případě analyzovat a vyhodnotit velké množství informací charakterizujících nejen organizaci a její jednotlivé stránky, ale i její okolí. Tento proces vyžaduje systematický přístup, který zahrnuje identifikaci a analýzu vnějších faktorů působících na organizaci a jejich konfrontaci se zdroji organizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] Bowman [srov. 1996, s. 11] do této fáze zařazuje také analýzu rozdílů, kam řadí především předpověď budoucího výkonu na základě nynějších strategií a identifikaci rozdílu mezi předpověďmi a cíli. Analýza okolí organizace se zabývá faktory, které na organizaci působí na makroúrovni i mikroúrovni (zaměřuje se na odvětví s důrazem na konkurenční prostředí). K tomuto účelu jsou používány především metody PEST 7, 4C 8, analýza 7 Tato metoda se zabývá analýzou politických, ekonomických, sociokulturních a technologických vlivů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 15

16 konkurenčních sil atd. Analýza vnitřních zdrojů organizace směřuje ke strategické způsobilosti, kterou organizace musí mít, aby byla schopna reagovat na hrozby a příležitosti ve svém okolí. Oba uvedené druhy analýz spojuje SWOT analýza. 9 [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s ; Michalko, 2007, s. 24] Jinými slovy, cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie organizace. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Souhrn těchto aktivit (výzkum tržních podmínek, potřeb a přání zákazníků, identifikaci silných a slabých stránek, specifikaci sociálních, politických a legislativních podmínek a určení disponibility zdrojů, které mohou vytvářet příležitosti nebo hrozby), jejichž cílem je získání informací nezbytných pro fungování dlouhodobých záměrů organizace, tvoří stěžejní část strategického řízení. [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] Formulace strategie: Strategie je cesta, která vede k cíli. [Michalko, 2007, s. 10] Pro formulaci strategie organizace se často používá hierarchický přístup: ten je založený na formulaci poslání (identifikuje základní funkci organizace), následně vize (má být obrazem budoucnosti organizace), strategických cílů (očekávaných budoucích výsledků) a nakonec samotné strategie. Ta stanoví cesty, jak dosáhnout naplnění poslání, vize a cílů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] V rámci formulace strategie se také generují alternativní strategie, ze kterých se v dalším kroku vybírá ta nejvhodnější. [srov. David, 1995, s. 5] Pro tvorbu a formulaci strategie je nutná identifikace zdrojů organizace. Patří mezi ně především [srov. Charvát, 2006, s. 65]: kultura, organizační struktura a s tím související chování lidí, týmová práce atd., 8 4C je metoda zaměřená na analýzu faktorů globalizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 9 Analýza SWOT identifikuje hlavní silné a slabé stránky organizace a porovnává je s hlavními vlivy z jejího okolí. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 11] 16

17 lidské zdroje jejich plánování, získávání a výběr, rozvoj, politika odměňování atd., finanční zdroje ve smyslu řízení nákladů s cílem jejich minimalizace, řízení výkonu s cílem jejich maximalizace, hmotné zdroje, efektivní marketing ve smyslu definování cílových trhů, stanovení prvků konkurenční výhody a stanovení způsobů jejich prezentace. Výběr a implementace strategie: Bowman [srov. 1996, s. 11] v tomto kroku zdůrazňuje, že pro vyhodnocení strategických alternativ a vykonání strategického rozhodnutí je nutné zejména vypracování akčních plánů a rozpočtů. Tato fáze požaduje ze strany organizace především stanovení dílčích cílů, dostatečné a vhodné motivování zaměstnanců, rozvíjení strategii-podporující kultury a v neposlední řadě také alokaci zdrojů to vše v souladu s bezproblémovým naplněním formulované strategie. [srov. David, 1995, s. 5] Pro zavedení konkrétní strategie v organizaci je tedy nutné uplatňovat některé podpůrné nástroje. [Buchta, Sedláčková, 2006, s. 5] Evaluace a kontrola: Manažeři potřebují vědět, pokud jimi zavedené strategie nefungují tak, jak by měly. Evaluace strategie by pro tato zjištění měla být primárním zdrojem. [srov. David, 1995, s. 5] Někteří autoři pro tuto etapu používají také pojmy jako strategický audit [srov. Michalko, 2007, s. 17] nebo vyhodnocení a monitorování [srov. Bowman, 1996, s. 11, 14]. 2.4 Učící se organizace jako strategie Z předchozích kapitol [viz kapitoly 2.1, 2.2 a 2.3] už víme, že strategie organizaci určuje její směr a že je celkovým konceptem jejího chování, jež determinuje způsoby a cesty, kterými bude naplňovat její poslání, vize a strategické 17

18 cíle. Jednou z organizačních strategií se může stát i koncept učící se organizace. Metodou této strategie je potom systémové učení. 10 Učení musí být totiž podle Tiché [srov. 1999, s. 7] v souladu se strategickým zaměřením organizace. Pokud by tomu tak nebylo, lze předpokládat, že by úsilí vložené do učení bylo promarněno, protože by nebylo využito na všech úrovních organizace: Učení jednotlivců, skupin a organizace jako celku nabízí za předpokladu, že bude v souladu se strategickým záměrem, cestu vpřed. [Tichá, 1999, s. 7] Pokud se tedy organizace rozhodne pro učící se koncept, musí se stát její strategií. Pro určitou strategii organizace je rozhodnuto na základě strategické analýzy. Ta potom podniku poskytuje informace jak o jeho okolí, tak o jeho vnitřních zdrojích. [viz kapitola 2.3] Některé z hlavních faktorů (které mohou vyplynout z výše zmíněné strategické analýzy), jež ovlivňují změnu strategie organizace směrem k učícímu se konceptu, jsou zejména [srov. Tichá, 1999, s. 7; Armstrong, 1999, s. 53; Charvát, 2006, s. 65]: selhávání dřívějších postupů, potřeba změnit podnikovou kulturu, větší orientace na lidi (zaměstnance i zákazníky), zavádění nové technologie, 11 zlepšení image, efektivní marketing, 12 zvyšování kvality, 10 To budu blíže popisovat a charakterizovat v následující kapitole o učící se organizaci. 11 Technologie má totiž rozhodující vliv na vnitřní prostředí podniku. Zavedení nové technologie způsobí značné změny v systémech v procesech. Vyžaduje to odlišné dovednosti a vytváří se tak nové metody práce. [srov. Armstrong, 1999, s. 53] 12 Ve smyslu stanovení prvků konkurenční výhody a způsobů jejich prezentace. [srov. Charvát, 2006, s. 65] 18

19 podpora aktivního experimentování, vzrůstající tempo změn, 13 konkurenční tlaky Proto je nutné vytvořit prostředí pro neustálé zdokonalování a rozvoj pracovní síly. [srov. Armstrong, 1999, s ] 14 Zákazníci požadují totiž stále více úměrně tomu, jak se v mezinárodní soutěži dosahuje nových standardů. [srov. Armstrong, 1999, s. 54] 19

20 3 UČÍCÍ SE ORGANIZACE Stěžejní částí této magisterské diplomové práce bude charakteristika učící se organizace a pojmů s ní souvisejících. Vzhledem k tomu, že mým cílem je návrh změn pro přechod od strategického řízení právě k tomuto modelu, považuji za vhodné věnovat se tomuto tématu podrobněji. 3.1 Učení se Dobře se učit znamená podle Sengeho [srov. 2007, s. 36] plně využít svého potenciálu. Učení v tomto kontextu neznamená získávání většího množství informací, ale zejména zvyšování schopnosti dosahovat v životě výsledků, které skutečně chceme. Je to celoživotní tvořivé učení. A učící se organizace si nelze představit, aniž by na všech svých úrovních měly lidi, kteří takové učení praktikují. [srov. Senge, 2009, s. 148] Alan Though [srov. In Napper, Newton, 2010, s. 18] učení charakterizuje jako změnu k učení tedy dochází tehdy, můžeme-li vystopovat změnu v postojích a/nebo hodnotách, ve vědomostech a/nebo porozumění a v dovednostech a/nebo chování. Podrobnější definici učení uvádí Palán [srov. 2002, s. 221] podle něj je to proces záměrného navozování činností nebo výsledek nabytých zkušeností vedoucí k získávání a rozšiřování poznatků, které dále vedou k poměrně trvalým změnám struktury osobnosti vzdělávajícího se, změnám vědění, chování a prožívání, znalostí, dovedností, postojů, hodnot a pracovního chování. Relativně trvalá změna chování nastává především působením praxe (která je vědomě zaměřená určitým směrem) a zkušenosti (která může být jak výsledkem záměrně orientované aktivity, tak spontánně se vyvíjející v přirozeném sledu událostí). 15 Tichá [srov. 1999, s. 19] vymezuje pojem učení jako způsob, kterým se měníme ve vztahu k minulému stavu. Z hlediska konceptu učící s organizace uvádí 15 Učení může být tedy otevřené (nesměřující k žádnému cíli), nebo zaměřené na výsledek (jehož nedílnou součástí jsou určité cíle a očekávání). [srov. Napper, Newton, 2010, s. 19] 20

21 následně čtyři typy učení, z nichž pro učící se organizaci nejvýznamnější, je ten poslední: Získávání znalostí (učit se co). Získávání dovedností (učit se jak). Osobní rozvoj (učit se, jak se stát sám sebou, jak co nejvíce využít vlastní potenciál) kromě znalostí se týká také účelu, smyslu, identity. Jeho význam je umocněn vztahem mezi osobním rozvojem jednotlivce a změnou v organizaci nebo širším systému. Společné bádání (učit se, jak dosahovat cílů společně) je klíčem k organizačnímu učení. Výsledky nejsou měřitelné ve smyslu toho, co si odnese jedinec, ale toho, čeho skupina lidí dosáhne společně. Tento typ učení je jakýmsi mostem mezi učením jednotlivce a učící se organizací. Arnold [srov. In Beneš, 2008, s. 123] popisuje obecné trendy ve vzdělávání a učení se: nové chápání učení se znamená nutnost neustálého učení se, rostoucí význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, hledání potenciálu a rozvojových možností (ne deficitů), zaměření na rozvoj nejen odborný (ale osobnostní a metodický), reflexivní učení s možností nalezení vlastního stylu a metod. Sebeučení vede podle Beneše [srov. 2003, s. 170] k mnohem lepším výsledkům, je efektivnější a motivovanější, než klasické organizované podnikové vzdělávání. 16 Dá se definovat jako sebeřízení učení, kdy si jednotlivec (nebo tým) sám určuje metodu, tempo a styl učení. Sebeučení patří mezi nejčastější formy učení i podle Palána [srov. 2002, s. 222], dále tam řadí vzájemnou komunikaci a předávání zkušeností, vč. diskuzí o rozhodnutí nadřízených, práci v týmech, rotaci zaměstnanců, exkurze, stáže a výcviky atd. Učení není ale jen otázkou přežití a úspěchu organizace, naopak přispívá i k obohacení všech zájmových skupin, které mají vztah k organizaci zákazníků, 16 A právě i koncept učící se organizace klade důraz na proces tvůrčího a aktivního osvojování si nových poznatků, tj. učení se (learning), ne na dříve primární, ale podstatně pasivnější proces výuky či učení někoho (teaching). [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] 21

22 zaměstnanců, obchodních partnerů, komunity, vlády a společnosti. [srov. Tichá, 1999, s. 10] Vzdělání je totiž vyjádřením určité kvality, nejde tedy jen o sumu a množství znalostí, dovedností a schopností. Vzdělání obecně označuje nějakou hodnotu samo o sobě. [srov. Beneš, 2002, s. 76] Učit se tedy znamená měnit se, měnit své chování a schopnosti. Znalosti a učení jsou od sebe neoddělitelné. [srov. Častorál, 2008, s. 11] Proto považuji za přínosné v následující podkapitole stručně charakterizovat právě znalosti, ke kterým se učení vztahuje především Znalost Skutečnou hodnotu organizace lze určit pouze tehdy, když se započítá i nehmotný majetek intelektuální kapitál a znalosti pracovníků. [srov. Auer, 2005] Znalosti se totiž stále ve větší míře stávají dlouhodobou konkurenční výhodou. Schopnost učit se rychleji a kvalitněji než potencionální soupeři se stává klíčovou konkurenční předností zítřka. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Častorál [srov. 2008, s ] znalost popisuje jako transformovanou informaci do využitelné podoby. Znalosti jsou podkladem (materiálním zabezpečením) rozhodování, tvoří zdroje se specifickými vlastnostmi (jejich hodnota se využíváním nespotřebovává, ale rozmnožuje) a mají svou užitnou hodnotu (podklad pro rozhodování) a tedy i cenu, neboli mohou se stát zbožím se všemi původními jevy. Podobnou charakteristiku uvádí i Auer [srov. 2005]: znalosti se v našem ekonomickém systému staly důležitou měnou. Když se měna znalosti dobře investuje, může přinést vysoké úroky a výnosy: znalosti jsou totiž jediný zdroj, který se dělením a využíváním rozmnožuje. Znalost je podle Častorála [srov. 2008, s. 9] výsledkem aktivního učení na základě vlastního poznání a zkušeností. I podle Mládkové [srov. 2005, s. 7] se z informací stávají znalosti až na základě interakce s našimi předchozími znalostmi a dovednostmi, zkušenostmi, mentálními modely, vztahy hodnotami, principy atd. znalost má tedy vždy úzkou vazbu na činnost a emoce, je vázána na lidskou mysl. Z pouhé informace je tedy znalost vytvářena pomocí těchto čtyř procesů [srov. Mládková, 2005, s. 8]: 22

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

OBSAH INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU 37. Kapitola 1. Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14

OBSAH INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU 37. Kapitola 1. Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14 OBSAH Kapitola 1 INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14 Stručná poznámka k pojmu kapitál v ekonomické teorii 14 Intelektuální kapitál 14 Klasifikace

Více

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie

Více

Organizační chování. Úvod do studia organizačního chování

Organizační chování. Úvod do studia organizačního chování Organizační chování Úvod do studia organizačního chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Řízení lidských zdrojů lze chápat jako rozvíjení lidského potenciálu ve prospěch celého týmu,

Více

MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ

MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ Plán Zaměření na účel (cíle, poslání) řízeného procesu nebo organizační jednotky Stanovení cesty, jak ho ve stanoveném čase a na požadované úrovni dosáhnout Podstatné východisko úspěšné

Více

PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE

PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE Obsah PŘEDMLUVA U _ ODDÍL I Cíle a zásady vzdělávání a rozvoje manažerů 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE 21 1.1 Komu říkáme manažer? 21 1.2 Cq manažeři dělají? 21 1.3 Obsah a struktura manažerské kompetence

Více

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu MANAGEMENT I PLÁNOVÁNÍ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE, SWOT ANALÝZA Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Řízení pracovního výkonu

Řízení pracovního výkonu Řízení pracovního výkonu Účel řízení pracovního výkonu Zhodnotit výkon Motivovat Formulovat pracovní cíle Aktivně řešit problémy Řízení pracovního výkonu o Systematický proces zlepšování pracovního výkonu

Více

Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser

Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova prezentace Postup jak uložit obsah tématu do dlouhodobé paměti? Obecnější začlenění problému Funkce řízení

Více

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Marketingový výzkum Ing., Ph.D. Technická univerzita v Liberci Projekt 1 Technická

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Stanovení osobní vize V souladu s kotvou Konkrétní představa Citový náboj Stimul pro aktivní jednání Krátkodobější cíle motivace Výjimky Jasná vize Pohodoví lidé Úspěch bez

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

2. Podnik a jeho řízení

2. Podnik a jeho řízení 2. Podnik a jeho řízení Řízení podniku Rozvoj podniku Vazba strategie procesy Strategie podniku SWOT analýza Podnik a IS Strategie IS/ICT Projekty 1/35 Řízení podniku - 1 Vrcholové vedení Řídící aktivity

Více

MANAŽERSKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI

MANAŽERSKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA Katedra řízení Teze diplomové práce MANAŽERSKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI Vedoucí práce: Doc. Ing. Marie Horalíková, CSc. Vypracovala:

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Viceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy GiTy, a.s., Mariánské nám. 1, Brno 617 00 ogirstl@gity.cz INFORUM 2007: 13. konference

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR PODNIKÁNÍ A ADMINISTRATIVA TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky Vedoucí diplomové práce: Autorka:

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Funkční studium DOTO

Funkční studium DOTO Funkční studium DOTO Bylo nebylo Před 17ti lety Přání MÍT SVOJE VLASTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rozhodnutí REALIZOVAT JE VLASTNÍMI SILAMI SAMI Co bylo na začátku Praktické studium, 1 rok prezenčního vzdělávání (semináře,

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Úvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7

Úvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7 Úvod a teoretický vstup do procesního řízení Procesy Jičín, 20. - 21. 1. 2011 Bloky B2 B4 / B5 B7 Program 1. Základní zarámování projektu 2. Teoretický vstup do procesního řízení U1 Některé hlavní problémy,

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc.

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Podnikový management Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Role manažera Henry Mintzberg vynikající odborník na problematiku managementu, řekl, že manažeři mohou být nejlépe charakterizováni podle rolí,

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Vzdělávání & Rozvoj Plánování & Nábor & Výběr Kariérový růst Firemní strategie STRATEGIE ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Firemní výsledky FF UK 18. DUBEN 2016 Odměňování Řízení

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

1.1 Význam a cíl měření

1.1 Význam a cíl měření Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1.1 Význam a cíl měření Cílem obsahového okruhu Technická měření je vybavit žáky především souborem praktických

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Personální řízení

Magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Personální řízení Magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám Personální řízení 1. Předmět teorie organizace a řízení Předmět teorie organizace a řízení. Přehled základních koncepcí vědeckého a předvědeckého

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více