Učící se organizace. Věra Dohnalová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učící se organizace. Věra Dohnalová"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická Fakulta Katedra sociologie a andragogiky Učící se organizace Learning organization Magisterská diplomová práce Věra Dohnalová Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Veronika Gigalová Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne.. vlastnoruční podpis

3 Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Veronice Gigalové za vedení, pomoc a podnětné připomínky, které byly cenným přínosem při psaní této magisterské diplomové práce.

4 OBSAH ÚVOD ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ STRATEGICKÁ ORGANIZACE Strategie Charakteristika strategického managementu Dílčí části strategického managementu Učící se organizace jako strategie UČÍCÍ SE ORGANIZACE Učení se Znalost Charakteristika učící se organizace Osobní mistrovství Mentální modely Sdílená vize Týmové učení Systémové myšlení Poruchy učení NÁVRH ZMĚN PRO PŘECHOD K UČÍCÍ SE ORGANIZACI Tvorba vize Strategie organizace Změna myšlení... 56

5 4.4 Přístup k učení Styl řízení lidských zdrojů Synergie Shrnutí ZÁVĚR ANOTACE POUŽITÉ ZDROJE... 68

6 ÚVOD Pracovní trh je dnes podle mnoha autorů [srov. Senge, 2007, s. 32; Tichá, 1999, s. 6; Beneš, 2003, s. 94] charakteristický rychlými změnami v požadavcích a neustále rostoucí konkurencí a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně vlastních firem. Navíc jsme součástí stále složitějších a propojenějších systémů a většina našich problémů pramení z toho, že pak nejsme schopni tyto systémy pochopit a zvládat. Proto by se tomu organizace, které chtějí být úspěšné, měly přizpůsobovat a neustále zvyšovat svůj výkon. Také Ballantyne [srov. 2004, s. 142] uvádí, že dnešní organizace čelí jak vzrůstající globální konkurenci, tak zrychleným změnám prostředí, proto je jejich potřeba hledání nových cest, jak pracovat a fungovat, větší, než kdykoli předtím. Organizace si potřebu zefektivňovat svůj výkon uvědomují, důkazem toho jsou proto koncepty, které se dnes dostávají do popředí. Jedním z nich je i učící se organizace. Vytváření učících se organizací je jedním ze současných trendů [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 35], což dokládá i Tichá [srov. 1999, s. 6] s tím, že k jejich vytváření vede především tlak změn vnějšího prostředí. Ten pak zapříčiňuje vznik takových organizací, které budou charakterizovány hlubšími znalostmi, větší pružností, rychlou reakcí a schopností učit se. Musí se také přizpůsobovat požadavkům měnícího se prostředí, náročnějších zákazníků a kvalifikovanějších pracovníků. Myšlenka, že tempo životních změn se dá zvládat jen pomocí neustálého učení, se začala v politické i ve veřejné diskuzi prosazovat už v sedmdesátých letech. [srov. Beneš, 2003, s. 94] Učením se se pak musí využít potenciálů takovým způsobem, aby byla organizace dlouhodobě konkurenceschopná a dosahovala plánovaných výsledků. [srov. Zelingerová, 2011, s. 8] Umění vytvářet a rozvíjet učící se organizace je proto náročnou výzvou vyplývající z podmínek rychle se rozvíjející globální informační společnosti. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Lidem (konkrétně tedy ani zaměstnancům v organizacích) není ale učení něčím nepřirozeným. Protože jak uvádí Beneš [srov. 2003, s. 19]: člověk, i dospělý, 6

7 se vždy učil, neboť musel reagovat jak na své vlastní biografické a vývojové změny, tak i na měnící se společenské situace. Největší nutnost učení vzniká vždy v období společenských změn a krizí. Podle Častorála [srov. 2008, s. 7] jsou navíc ve své genetické podstatě lidé dokonce vybaveni touhou po poznání a předpoklady učit se. Systém řízení, který by z těchto předpokladů nevycházel a nerozvíjel tyto přirozené předpoklady, by lidi omezoval. Jak je tedy vidět, problematika řešící konkurenceschopnost a pružné reagování organizací na změny je dnes velmi naléhavá. Dá se proto říci, že zavádění konceptů učících se organizací je více než žádoucí. Je to i důvod, proč jsem si toto téma zvolila pro svou magisterskou diplomovou práci pro jeho potřebnost a aktuálnost. Z konceptu strategického řízení potom vycházím na základě pěti modelů řízení, jež podle Kubra [srov. 1995, s. 49] charakterizují vývoj organizačního řízení z hlediska rozvoje vzdělávání a lidských zdrojů. 1 Cílem této práce je proto návrh nutných změn pro přechod od strategického řízení k učící se organizaci. K dosažení vymezeného cíle bude sloužit následující postup: nejprve vymezím teoretické pojmy organizace a řízení (management). Tyto pak budu dále specifikovat u charakteristiky již zmíněných konceptů organizace a to učící se organizace a strategické řízení organizace. U obou konceptů uvedu jejich obecný popis, dále pak popis dílčích částí a disciplín a charakteristiku pojmů s tím souvisejících. Tato teoretická východiska budou podkladem pro následný návrh výše uvedených změn nutných k tomu, aby se organizace mohla stát učící se. 1 Tyto modely jsou podrobněji charakterizovány v kapitole 1. Organizace a její řízení 7

8 1 ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ V souvislosti s cílem této práce považuji za přínosné seznámit se nejprve s pojmem organizace, jejím řízením a s některými modely řízení z hlediska vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Sociologickou koncepci organizace uvádí Keller [srov. 1996, s. 13; 2007, s. 9] a definuje ji jako uměle vytvořený sociální útvar vybavený formalizovanými procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí a aktivit většího počtu lidí k dosažení stanovených cílů. Max Weber [srov. In Novotná, 2008, s. 29] v souvislosti s organizací uvažoval především o moci a správě: všechny organizace jsou podle něj založeny na principu sociální nerovnosti; všechny organizace jsou vedeny vůdci, kteří mají legitimní moc a všechny organizace jsou nejen ovládány, ale také spravovány. Lze ale říci, že význam pojmu organizace je značně široký a jeho výklad nejednoznačný. [srov. Tureckiová, 2004, s. 7] U některých autorů se přesto setkáváme s konkrétnějšími definicemi organizace. Například Odcházel [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] ji vymezuje jako určité sociální uspořádání vytvořené proto, aby řízeným způsobem jednání dosáhlo kolektivních cílů. 2 Tento koncept podrobněji vysvětluje a doplňuje Tureckiová [srov. 2004, s. 7]: je to systém (obecněji uspořádání věcí) vyznačující se určitou vnitřní strukturou a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury (lidmi nebo skupinami lidí na straně jedné a věcnými nebo technickými faktory na straně druhé, v různých kombinacích obou typů faktorů). Pro potřeby charakteristiky přímo učící se organizace vztahuje Častorál [srov. 2008, s. 55] pojem organizace zejména na podnik (obchodní společnosti a družstva), vysoké a odborné školy, profesní sdružení, klastry nebo týmově organizované skupiny lidí. 2 Tyto kolektivní cíle zdůrazňují sdílené záměry členů, kteří jsou jich společně schopni dosáhnout efektivněji, než kdyby jednali samostatně. [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] 8

9 Řízení je jedna z nejdůležitějších lidských činností. Spolu s tím, jak se lidé začali slučovat a vytvářet skupiny, aby dosáhli cílů, které nebyli schopni naplnit jako jednotlivci, se řízení stalo nezbytnou podmínkou pro zabezpečení koordinace a zaměření úsilí jednotlivců potřebným směrem. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 17] Řízení může být tedy obecně chápáno jako široký filozofický pohled na způsob fungování jednotlivých systémů. Proces řízení lze pak charakterizovat jako záměrné působení (usměrňovací činnost) na chování řízené jednotky podle předem stanovených cílů. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Hlavním posláním manažera je proto udržování žádoucího stavu prostředí, tvorba podmínek pro výkon práce jednotlivců tak, aby jejich úsilí mohlo být optimálně zaměřeno na dosažení skupinového cíle dané organizace. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 19] Management (neboli řízení) v organizaci je podle Keřkovského [srov. 2004, s. 5] ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení cílů organizace. Určování těchto cílů (tj. žádoucího stavu, kterého má řízená organizace dosáhnout) je základním prvek řídícího procesu. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Dále uvedu typy jednotlivých stylů a modelů řízení v organizacích, které budou následně uplatněny při návrhu změn pro strategickou organizaci. K dnes již klasickým členěním stylů řízení náleží Linkertova stupnice [srov. Štěpaník, 2000, s. 191]: Utiskovatelsko-autoritářský styl vedoucí je autokratem, komunikační tok je jednosměrný, probíhá formou příkazů na nižší úrovně organizační struktury. Iniciativa a aktivita jsou potlačeny. Vynucována je tvrdá disciplína. Motivací je strach. Benevolentně autoritativní styl autoritativnost ve vedení převažuje, vedoucí má ale zájem na výběrové komunikaci s nižšími články. Při silné kontrole je delegace pravomocí minimální. Kombinuje se negativní motivace s pozitivní. Konzultativní styl zde funguje částečná kooperace vedoucího a jeho spolupracovníků. Vedoucí může některé otázky konzultovat 9

10 s výkonnými složkami. Důležitá rozhodnutí si ale vždy ponechává. Preferována je pozitivní motivace. Participační styl manažer má značnou důvěru v podřízené, kteří dostávají v rozhodování jistou autonomii. Probíhá oboustranně neformální komunikace a to i při přípravách důležitých rozhodnutí. Motivace je zpravidla pozitivní. Nyní si uvedeme pět modelů, které podle Kubra [srov. 1995, s. 49] představují historii rozvoje vzdělávání a přípravy manažerů a lidských zdrojů v organizacích hospodářsky nejvyspělejších zemí: 1. První model nečinnost: takto jsou charakterizovány organizace, které v oblasti vzdělávání a přípravy lidí nevyvíjejí žádnou činnost. 2. Druhý model nahodilý přístup: v těchto organizacích se čas od času využívá některých forem přípravy (například manažerských kurzů). Na vzdělávání se dokonce mohou vynakládat i větší finanční částky, což ale nezachrání to, že převládá nahodilost a roztříštěnost, cíle jsou všeobecné a neurčité a praktické využití výsledků vzdělávání vlastně ani neexistuje. 3. Třetí model systémový přístup: vzdělávání se zde chápe už jako ucelený podnikový systém, který sleduje stanovené cíle, zahrnuje všechny manažery i ostatní zaměstnance, snaží se pokrývat různé fáze kariéry jednotlivých zaměstnanců a dává přednost přípravě celých týmů před izolovanou přípravou jednotlivců. Tento systém také používá plánování a rozpočtování na podkladě zjištěných potřeb a využívá různých atraktivních metod. Chybí ovšem jasná spojitost se strategií organizace (která často ani neexistuje). 4. Čtvrtý model strategický přístup: tento model spojuje tvorbu strategií organizace, restrukturalizaci a jiné důležité změny důsledně 10

11 se vzděláváním a přípravou manažerů i ostatních odborníků. Převládají akčně a prakticky zaměřené metody vzdělávání a učení Pátý model učící se organizace: sem patří organizace, které překročily poměrně omezenou účelovost systémových a strategických přístupů a ve vzdělávání a přípravě zaměstnanců spatřují hlavní zdroj všech bezprostředních a budoucích podnikatelských úspěchů. Oproti předchozím modelům jde podle Kubra o zdánlivě subtilní, ve skutečnosti však naprosto podstatnou změnu postoje. Učící se organizace je tedy v souvislosti s uvedeným vymezením tou nejlepší podobou řízení rozvoje lidských zdrojů a učení v organizaci. Organizace, která se chce stát učící se, musí podle Kubra [srov. 1995, s. 49] projít revolucí myšlení a podnikové kultury. Klasická metodologie strategického plánování a řízení se totiž dostává do stále větších rozporů s potřebami pružnosti, přizpůsobivosti a nebývale rychlých změn, které stále častěji znemožňují uplatnění úplného cyklu přípravy a realizace strategií. Zelingerová [srov. 2011, s. 8] uvádí, že dnešní doba je závislá na výkonu a výsledcích. Učíme se tedy proto, abychom dosahovali cílů, podávali co nejkvalitnější výkon za účelem odměny (finanční i duševní). Investice do učení (se) je tedy na místě: Ve vzdělávání tedy nadále nelze vidět nevyhnutelný vícenáklad, nýbrž základní a vysoce produktivní investici pro získání konkurenční výhody a zabezpečení dlouhodobých perspektiv organizace. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 3 Např. semináře a workshopy se přímo využívají pro přípravu a realizaci strategických změn a získání potřebné podpory pro tyto změny ze strany zúčastněných. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 11

12 2 STRATEGICKÁ ORGANIZACE Vzhledem k definici cíle této diplomové práce budu v této kapitole vymezovat strategický management a s ním související další pojmy, jako je strategie, její formulace, strategická analýza, implementace a evaluace. 2.1 Strategie Strategii pojímá Cejthamr [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] jako koncept celkového chování organizace, dlouhodobý program a pojetí jejích činností. Je to rámec pro volby, které determinují povahu a směr organizace. [srov. Tregoe, Zimmerman, 1988, s ] Strategie by měla poskytovat budoucí obraz organizace. Je tedy převážně zaměřená na to, jaká by organizace měla být. [Tregoe, Zimmerman, 1988, s. 49] Předurčuje tím proto budoucí činnosti podniku, jejichž realizací organizace dojde k naplnění svých cílů, jež jsou zachyceny ve strategických plánech. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7 8] Formulování organizační strategie je potom procesem vytváření a definování směru či směřování. Je to logická, postupná záležitost, jejímž výsledkem je formální, oficiální psané prohlášení, které je rozhodujícím vodítkem pro dlouhodobé záměry organizace. 4 [srov. Armstrong, 2007, s. 116] Strategické (dlouhodobé) cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo. 5 Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakými způsoby/cestami budou vytyčené strategické cíle naplněny. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7] Součástí strategie celé organizace je i vzdělávání a příprava manažerů a dalších odborníků. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 4 V praxi ovšem formulování strategie nebývá tak racionálním a přímočarým procesem. [srov. Armstrong, 2007, s. 116] 5 Tyto cíle by měly splňovat kritéria SMART, tzn., měly by být stimulující, měřitelné, přijatelné pro ty, kdo je budou naplňovat, reálné a vymezené v čase. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 3] 12

13 Strategie je tedy stručně řečeno vyjádřena ve strategických cílech a formulována a realizována pomocí strategických plánů v procesu strategického řízení. Strategie je určována realizací, která zahrnuje řízení změny a plánování. Významným aspektem strategie je také potřeba dosažení strategického souladu. Tento termín se používá ve třech významech [srov. Armstrong, 2007, s. 115]: slaďování schopností a zdrojů organizace s příležitostmi existujícími ve vnějším prostředí; slaďování jedné oblasti strategie, například strategie řízení lidských zdrojů, s podnikovou strategií; zabezpečování toho, aby různé stránky strategie byly vzájemně skloubeny a vzájemně se podporovaly. 2003, s. 56]: Tvorba organizační strategie by se měla řídit těmito principy [srov. Šmída, principem variantnosti (vypracování několika variant), principem permanentnosti (vypracování strategie na několik let dopředu), principem vědomí práce s časem, principem koncentrace zdrojů, principem tvůrčího přístupu, principem vědomí práce s rizikem, principem agregovaného myšlení (zaměření na celek organizace), principem interdisciplinarity, principem celosvětového systémového přístupu a principem zpětnovazebního myšlení. Podle stávajícího pojetí je strategie v kompetenci top manažerů, kteří ji formulují a pak ponechávají její realizaci na zbytku organizace. To se týká nejen formulace organizační strategie, ale i dalších klíčových rozhodnutí. Často používanou metaforou bývá lidské tělo. Mozek (top management) myslí a rozhoduje 13

14 a tělo (zaměstnanci) dělá to, co mu mozek řekne. Tok je převážně jednostranný, od mozku vydávajícího pokyny k ruce, která je vykonává. [srov. Martin, 2011] Je také nutno poznamenat, že obecně je strategie v managementu nástrojem především k zajištění dlouhodobého zisku. Důležité ovšem je, abychom lidi (zaměstnance) nevnímali pouze jako spotřebitele mzdových nákladů, ale zejména jako aktivum, které nám přeměňuje zdroje organizace na finanční kapitál. [srov. Charvát, 2006, s ] 2.2 Charakteristika strategického managementu Strategický management je procesem systematického provádění všech manažerských funkcí a efektivního využívání všech zdrojů podniku k dosažení stanovených podnikových cílů ve zvlášť závažných a životně důležitých oblastech. [srov. Michalko, 2007, s. 8] Měl by být chápán jako nikdy nekončící proces, posloupnost opakujících se a na sebe navazujících kroků, počínaje vymezením základního směřování a cílů organizace, pokračující analýzou/vyhodnocením stavu, v němž se firma nachází, a končící formulací možných variant jejich naplnění (strategií), výběrem a implementací strategií a nakonec kontrolou a korekcemi průběhu jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] Tento proces strategického řízení organizace lze jinak charakterizovat jako způsob, kterým se činí závažná ( strategická ) rozhodnutí, jež ovlivňují (ať už k lepšímu nebo k horšímu) výkon této organizace. [srov. Bowman, 1996, s. 9] Strategické řízení by mělo být zaměřeno zejména na udržování souladu mezi dlouhodobým směrováním organizace (tj. posláním 6 ), jejími dlouhodobými cíli a disponibilními zdroji a rovněž na dosahování souladu s prostředím, v němž organizace existuje. Hlavními úkoly strategického řízení jsou formulace strategií a kontrola jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] 6 Poslání charakterizuje Michalko [srov. 2007, s. 34] jako jasné a stručné vyhlášení směru, které informuje veřejnost a současně motivuje zaměstnance (ještě je výhodné, pokud je jeho součástí i nějaký vtipný a výstižný slogan). Je to vlastně nejširší a nejvyšší úroveň cílů dané organizace. Je ale nutné také odlišovat formulaci poslání od vize organizace. [viz kapitola 3.2.3] 14

15 Co se týče učení a rozvoje lidských zdrojů v rámci strategického managementu obecně, vychází cyklus vzdělávání v organizaci vždy z její celkové strategie. Cyklem vzdělávání míní Hroník [srov. 2007, s. 143] jednotlivé kroky plánování a realizace vzdělávacích aktivit: identifikace potřeb, mezer a možností organizace (např. pomocí hodnocení pracovního výkonu) design vzdělávací aktivity (její cíl, obsah, prostředí, kontext, lektor, student atd.) realizace vzdělávací aktivity zpětná vazba (měření efektivity vzdělávací aktivity). 2.3 Dílčí části strategického managementu Literatura uvádí různé informace o počtu a názvech dílčích částí strategického řízení. Nyní se je proto pokusím zobecnit a shrnout do několika bodů: Stanovení cílů organizace: Bowman [srov. 1996, s. 11] vymezuje stanovení strategických cílů organizace jako jejich vyjasnění a na základě toho následné stanovení jejich hierarchie. Strategická analýza: Analýza znamená rozložení určitého komplexu na jednotlivé součásti. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Následná formulace strategie vyžaduje v tomto případě analyzovat a vyhodnotit velké množství informací charakterizujících nejen organizaci a její jednotlivé stránky, ale i její okolí. Tento proces vyžaduje systematický přístup, který zahrnuje identifikaci a analýzu vnějších faktorů působících na organizaci a jejich konfrontaci se zdroji organizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] Bowman [srov. 1996, s. 11] do této fáze zařazuje také analýzu rozdílů, kam řadí především předpověď budoucího výkonu na základě nynějších strategií a identifikaci rozdílu mezi předpověďmi a cíli. Analýza okolí organizace se zabývá faktory, které na organizaci působí na makroúrovni i mikroúrovni (zaměřuje se na odvětví s důrazem na konkurenční prostředí). K tomuto účelu jsou používány především metody PEST 7, 4C 8, analýza 7 Tato metoda se zabývá analýzou politických, ekonomických, sociokulturních a technologických vlivů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 15

16 konkurenčních sil atd. Analýza vnitřních zdrojů organizace směřuje ke strategické způsobilosti, kterou organizace musí mít, aby byla schopna reagovat na hrozby a příležitosti ve svém okolí. Oba uvedené druhy analýz spojuje SWOT analýza. 9 [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s ; Michalko, 2007, s. 24] Jinými slovy, cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie organizace. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Souhrn těchto aktivit (výzkum tržních podmínek, potřeb a přání zákazníků, identifikaci silných a slabých stránek, specifikaci sociálních, politických a legislativních podmínek a určení disponibility zdrojů, které mohou vytvářet příležitosti nebo hrozby), jejichž cílem je získání informací nezbytných pro fungování dlouhodobých záměrů organizace, tvoří stěžejní část strategického řízení. [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] Formulace strategie: Strategie je cesta, která vede k cíli. [Michalko, 2007, s. 10] Pro formulaci strategie organizace se často používá hierarchický přístup: ten je založený na formulaci poslání (identifikuje základní funkci organizace), následně vize (má být obrazem budoucnosti organizace), strategických cílů (očekávaných budoucích výsledků) a nakonec samotné strategie. Ta stanoví cesty, jak dosáhnout naplnění poslání, vize a cílů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] V rámci formulace strategie se také generují alternativní strategie, ze kterých se v dalším kroku vybírá ta nejvhodnější. [srov. David, 1995, s. 5] Pro tvorbu a formulaci strategie je nutná identifikace zdrojů organizace. Patří mezi ně především [srov. Charvát, 2006, s. 65]: kultura, organizační struktura a s tím související chování lidí, týmová práce atd., 8 4C je metoda zaměřená na analýzu faktorů globalizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 9 Analýza SWOT identifikuje hlavní silné a slabé stránky organizace a porovnává je s hlavními vlivy z jejího okolí. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 11] 16

17 lidské zdroje jejich plánování, získávání a výběr, rozvoj, politika odměňování atd., finanční zdroje ve smyslu řízení nákladů s cílem jejich minimalizace, řízení výkonu s cílem jejich maximalizace, hmotné zdroje, efektivní marketing ve smyslu definování cílových trhů, stanovení prvků konkurenční výhody a stanovení způsobů jejich prezentace. Výběr a implementace strategie: Bowman [srov. 1996, s. 11] v tomto kroku zdůrazňuje, že pro vyhodnocení strategických alternativ a vykonání strategického rozhodnutí je nutné zejména vypracování akčních plánů a rozpočtů. Tato fáze požaduje ze strany organizace především stanovení dílčích cílů, dostatečné a vhodné motivování zaměstnanců, rozvíjení strategii-podporující kultury a v neposlední řadě také alokaci zdrojů to vše v souladu s bezproblémovým naplněním formulované strategie. [srov. David, 1995, s. 5] Pro zavedení konkrétní strategie v organizaci je tedy nutné uplatňovat některé podpůrné nástroje. [Buchta, Sedláčková, 2006, s. 5] Evaluace a kontrola: Manažeři potřebují vědět, pokud jimi zavedené strategie nefungují tak, jak by měly. Evaluace strategie by pro tato zjištění měla být primárním zdrojem. [srov. David, 1995, s. 5] Někteří autoři pro tuto etapu používají také pojmy jako strategický audit [srov. Michalko, 2007, s. 17] nebo vyhodnocení a monitorování [srov. Bowman, 1996, s. 11, 14]. 2.4 Učící se organizace jako strategie Z předchozích kapitol [viz kapitoly 2.1, 2.2 a 2.3] už víme, že strategie organizaci určuje její směr a že je celkovým konceptem jejího chování, jež determinuje způsoby a cesty, kterými bude naplňovat její poslání, vize a strategické 17

18 cíle. Jednou z organizačních strategií se může stát i koncept učící se organizace. Metodou této strategie je potom systémové učení. 10 Učení musí být totiž podle Tiché [srov. 1999, s. 7] v souladu se strategickým zaměřením organizace. Pokud by tomu tak nebylo, lze předpokládat, že by úsilí vložené do učení bylo promarněno, protože by nebylo využito na všech úrovních organizace: Učení jednotlivců, skupin a organizace jako celku nabízí za předpokladu, že bude v souladu se strategickým záměrem, cestu vpřed. [Tichá, 1999, s. 7] Pokud se tedy organizace rozhodne pro učící se koncept, musí se stát její strategií. Pro určitou strategii organizace je rozhodnuto na základě strategické analýzy. Ta potom podniku poskytuje informace jak o jeho okolí, tak o jeho vnitřních zdrojích. [viz kapitola 2.3] Některé z hlavních faktorů (které mohou vyplynout z výše zmíněné strategické analýzy), jež ovlivňují změnu strategie organizace směrem k učícímu se konceptu, jsou zejména [srov. Tichá, 1999, s. 7; Armstrong, 1999, s. 53; Charvát, 2006, s. 65]: selhávání dřívějších postupů, potřeba změnit podnikovou kulturu, větší orientace na lidi (zaměstnance i zákazníky), zavádění nové technologie, 11 zlepšení image, efektivní marketing, 12 zvyšování kvality, 10 To budu blíže popisovat a charakterizovat v následující kapitole o učící se organizaci. 11 Technologie má totiž rozhodující vliv na vnitřní prostředí podniku. Zavedení nové technologie způsobí značné změny v systémech v procesech. Vyžaduje to odlišné dovednosti a vytváří se tak nové metody práce. [srov. Armstrong, 1999, s. 53] 12 Ve smyslu stanovení prvků konkurenční výhody a způsobů jejich prezentace. [srov. Charvát, 2006, s. 65] 18

19 podpora aktivního experimentování, vzrůstající tempo změn, 13 konkurenční tlaky Proto je nutné vytvořit prostředí pro neustálé zdokonalování a rozvoj pracovní síly. [srov. Armstrong, 1999, s ] 14 Zákazníci požadují totiž stále více úměrně tomu, jak se v mezinárodní soutěži dosahuje nových standardů. [srov. Armstrong, 1999, s. 54] 19

20 3 UČÍCÍ SE ORGANIZACE Stěžejní částí této magisterské diplomové práce bude charakteristika učící se organizace a pojmů s ní souvisejících. Vzhledem k tomu, že mým cílem je návrh změn pro přechod od strategického řízení právě k tomuto modelu, považuji za vhodné věnovat se tomuto tématu podrobněji. 3.1 Učení se Dobře se učit znamená podle Sengeho [srov. 2007, s. 36] plně využít svého potenciálu. Učení v tomto kontextu neznamená získávání většího množství informací, ale zejména zvyšování schopnosti dosahovat v životě výsledků, které skutečně chceme. Je to celoživotní tvořivé učení. A učící se organizace si nelze představit, aniž by na všech svých úrovních měly lidi, kteří takové učení praktikují. [srov. Senge, 2009, s. 148] Alan Though [srov. In Napper, Newton, 2010, s. 18] učení charakterizuje jako změnu k učení tedy dochází tehdy, můžeme-li vystopovat změnu v postojích a/nebo hodnotách, ve vědomostech a/nebo porozumění a v dovednostech a/nebo chování. Podrobnější definici učení uvádí Palán [srov. 2002, s. 221] podle něj je to proces záměrného navozování činností nebo výsledek nabytých zkušeností vedoucí k získávání a rozšiřování poznatků, které dále vedou k poměrně trvalým změnám struktury osobnosti vzdělávajícího se, změnám vědění, chování a prožívání, znalostí, dovedností, postojů, hodnot a pracovního chování. Relativně trvalá změna chování nastává především působením praxe (která je vědomě zaměřená určitým směrem) a zkušenosti (která může být jak výsledkem záměrně orientované aktivity, tak spontánně se vyvíjející v přirozeném sledu událostí). 15 Tichá [srov. 1999, s. 19] vymezuje pojem učení jako způsob, kterým se měníme ve vztahu k minulému stavu. Z hlediska konceptu učící s organizace uvádí 15 Učení může být tedy otevřené (nesměřující k žádnému cíli), nebo zaměřené na výsledek (jehož nedílnou součástí jsou určité cíle a očekávání). [srov. Napper, Newton, 2010, s. 19] 20

21 následně čtyři typy učení, z nichž pro učící se organizaci nejvýznamnější, je ten poslední: Získávání znalostí (učit se co). Získávání dovedností (učit se jak). Osobní rozvoj (učit se, jak se stát sám sebou, jak co nejvíce využít vlastní potenciál) kromě znalostí se týká také účelu, smyslu, identity. Jeho význam je umocněn vztahem mezi osobním rozvojem jednotlivce a změnou v organizaci nebo širším systému. Společné bádání (učit se, jak dosahovat cílů společně) je klíčem k organizačnímu učení. Výsledky nejsou měřitelné ve smyslu toho, co si odnese jedinec, ale toho, čeho skupina lidí dosáhne společně. Tento typ učení je jakýmsi mostem mezi učením jednotlivce a učící se organizací. Arnold [srov. In Beneš, 2008, s. 123] popisuje obecné trendy ve vzdělávání a učení se: nové chápání učení se znamená nutnost neustálého učení se, rostoucí význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, hledání potenciálu a rozvojových možností (ne deficitů), zaměření na rozvoj nejen odborný (ale osobnostní a metodický), reflexivní učení s možností nalezení vlastního stylu a metod. Sebeučení vede podle Beneše [srov. 2003, s. 170] k mnohem lepším výsledkům, je efektivnější a motivovanější, než klasické organizované podnikové vzdělávání. 16 Dá se definovat jako sebeřízení učení, kdy si jednotlivec (nebo tým) sám určuje metodu, tempo a styl učení. Sebeučení patří mezi nejčastější formy učení i podle Palána [srov. 2002, s. 222], dále tam řadí vzájemnou komunikaci a předávání zkušeností, vč. diskuzí o rozhodnutí nadřízených, práci v týmech, rotaci zaměstnanců, exkurze, stáže a výcviky atd. Učení není ale jen otázkou přežití a úspěchu organizace, naopak přispívá i k obohacení všech zájmových skupin, které mají vztah k organizaci zákazníků, 16 A právě i koncept učící se organizace klade důraz na proces tvůrčího a aktivního osvojování si nových poznatků, tj. učení se (learning), ne na dříve primární, ale podstatně pasivnější proces výuky či učení někoho (teaching). [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] 21

22 zaměstnanců, obchodních partnerů, komunity, vlády a společnosti. [srov. Tichá, 1999, s. 10] Vzdělání je totiž vyjádřením určité kvality, nejde tedy jen o sumu a množství znalostí, dovedností a schopností. Vzdělání obecně označuje nějakou hodnotu samo o sobě. [srov. Beneš, 2002, s. 76] Učit se tedy znamená měnit se, měnit své chování a schopnosti. Znalosti a učení jsou od sebe neoddělitelné. [srov. Častorál, 2008, s. 11] Proto považuji za přínosné v následující podkapitole stručně charakterizovat právě znalosti, ke kterým se učení vztahuje především Znalost Skutečnou hodnotu organizace lze určit pouze tehdy, když se započítá i nehmotný majetek intelektuální kapitál a znalosti pracovníků. [srov. Auer, 2005] Znalosti se totiž stále ve větší míře stávají dlouhodobou konkurenční výhodou. Schopnost učit se rychleji a kvalitněji než potencionální soupeři se stává klíčovou konkurenční předností zítřka. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Častorál [srov. 2008, s ] znalost popisuje jako transformovanou informaci do využitelné podoby. Znalosti jsou podkladem (materiálním zabezpečením) rozhodování, tvoří zdroje se specifickými vlastnostmi (jejich hodnota se využíváním nespotřebovává, ale rozmnožuje) a mají svou užitnou hodnotu (podklad pro rozhodování) a tedy i cenu, neboli mohou se stát zbožím se všemi původními jevy. Podobnou charakteristiku uvádí i Auer [srov. 2005]: znalosti se v našem ekonomickém systému staly důležitou měnou. Když se měna znalosti dobře investuje, může přinést vysoké úroky a výnosy: znalosti jsou totiž jediný zdroj, který se dělením a využíváním rozmnožuje. Znalost je podle Častorála [srov. 2008, s. 9] výsledkem aktivního učení na základě vlastního poznání a zkušeností. I podle Mládkové [srov. 2005, s. 7] se z informací stávají znalosti až na základě interakce s našimi předchozími znalostmi a dovednostmi, zkušenostmi, mentálními modely, vztahy hodnotami, principy atd. znalost má tedy vždy úzkou vazbu na činnost a emoce, je vázána na lidskou mysl. Z pouhé informace je tedy znalost vytvářena pomocí těchto čtyř procesů [srov. Mládková, 2005, s. 8]: 22

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu MANAGEMENT I PLÁNOVÁNÍ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE, SWOT ANALÝZA Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

Více

1. Politika integrovaného systému řízení

1. Politika integrovaného systému řízení 1. Politika integrovaného systému řízení V rámci svého integrovaného systému řízení (IMS) deklaruje společnost AARON GROUP spol. s r.o. jednotný způsob vedení a řízení organizace, který splňuje požadavky

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 M A N A G E M E N T 3 MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 V Ý Z N A M S T R A T E G I C K É H O M A N A G E M E N T U MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 2 Strategický management Představuje souhrn aktivit jako

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

D5 Životní cyklus projektu

D5 Životní cyklus projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! D Útvarové a procesní řízení D5 Životní cyklus projektu Toto téma obsahuje informace o vhodné posloupnosti kroků přípravy a realizace

Více

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Rozhodování Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace Příklad I.vrstvy integrované dokumentace...víte co. Víme jak! Jak lze charakterizovat integrovaný systém managementu (ISM)? Integrovaný systém managementu (nebo systém integrovaného managementu) je pojem,

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT (c) Radek Maca rama@inforama.cz Druhy kontrol realizace ICT plánu Formální obsahuje všechny náležitosti předepsané pokyny má vhodný design

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser Obsah výkladu Rozhodovací procesy a problémy Dvě stránky rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů Modely rozhodování Nástroje pro podporu rozhodování

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

Marketing Marketingové strategické plánování

Marketing Marketingové strategické plánování Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Marketing Marketingové

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Mgr. et Bc. Radek Dolenský, ředitel školy Plzeň 29. listopadu 2013 Mise školy: Škola je budována na pěti pilířích:

Více

Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky

Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky Vize Česká národní banka na základě pravomocí, které jí svěřují zákony České republiky, pečuje jako integrovaný orgán regulace

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Obsah školení Základní logika modelu CAF Architektura modelu kritéria zlepšování Kvantifikace

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F1 Role projektového manažera a komunikace V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Role

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Marketing v pojišťovnictví seminární práce

Marketing v pojišťovnictví seminární práce Marketing v pojišťovnictví seminární práce Úvod... 1 1 Marketing jako proces a marketingový mix... 1 1. 1 Marketingové plánování... 1 1. 2 Marketingový výzkum... 2 1. 3 Marketingový mix... 2 2 Specifika

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel. 1 Informační systémy Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.: 485 352 442 Přednášky: úterý 12 30 H35 Cvičení: Mgr.

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Ekonomický systém a systém ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Financování rozpočtové kapitoly MO Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací Vydáno v projektu NSK2 jako pracovní materiál Národní ústav odborného

Více

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a

Více

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Petra Koudelková VUT Brno, Fakulta Podnikatelská Tel.: 793 649 578 Email: koudelkova@fbm.vutbr.cz Abstrakt V závislosti na finanční krizi je

Více

Leadrem uvnitř aneb jak nejlépe využít svých osobnostních kvalit k rozvoji školy

Leadrem uvnitř aneb jak nejlépe využít svých osobnostních kvalit k rozvoji školy Informace o projektu Leadrem uvnitř aneb jak nejlépe využít svých osobnostních kvalit k rozvoji školy Projekt je určen: vedoucím pracovníkům (ředitelé, zástupci, předsedové předmětových komisí) všech typů

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

CorSet KNIHA 5. Informační architektura. David Melichar Tomáš Hrabík Tomáš Kuba Michal Hala Ivana Protivová

CorSet KNIHA 5. Informační architektura. David Melichar Tomáš Hrabík Tomáš Kuba Michal Hala Ivana Protivová CorSet KNIHA 5 Informační architektura David Melichar Tomáš Hrabík Tomáš Kuba Michal Hala Ivana Protivová 31. 07. 2008 Shrnutí Metodický referenční rámec CorSet vznikl proto, aby organizace ve veřejném

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

B2 Organizace jako systém

B2 Organizace jako systém Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B2 Organizace jako systém Toto téma obsahuje informace o způsobech a přístupech k řízení organizace jako

Více

7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více