Učící se organizace. Věra Dohnalová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učící se organizace. Věra Dohnalová"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická Fakulta Katedra sociologie a andragogiky Učící se organizace Learning organization Magisterská diplomová práce Věra Dohnalová Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Veronika Gigalová Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne.. vlastnoruční podpis

3 Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Veronice Gigalové za vedení, pomoc a podnětné připomínky, které byly cenným přínosem při psaní této magisterské diplomové práce.

4 OBSAH ÚVOD ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ STRATEGICKÁ ORGANIZACE Strategie Charakteristika strategického managementu Dílčí části strategického managementu Učící se organizace jako strategie UČÍCÍ SE ORGANIZACE Učení se Znalost Charakteristika učící se organizace Osobní mistrovství Mentální modely Sdílená vize Týmové učení Systémové myšlení Poruchy učení NÁVRH ZMĚN PRO PŘECHOD K UČÍCÍ SE ORGANIZACI Tvorba vize Strategie organizace Změna myšlení... 56

5 4.4 Přístup k učení Styl řízení lidských zdrojů Synergie Shrnutí ZÁVĚR ANOTACE POUŽITÉ ZDROJE... 68

6 ÚVOD Pracovní trh je dnes podle mnoha autorů [srov. Senge, 2007, s. 32; Tichá, 1999, s. 6; Beneš, 2003, s. 94] charakteristický rychlými změnami v požadavcích a neustále rostoucí konkurencí a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně vlastních firem. Navíc jsme součástí stále složitějších a propojenějších systémů a většina našich problémů pramení z toho, že pak nejsme schopni tyto systémy pochopit a zvládat. Proto by se tomu organizace, které chtějí být úspěšné, měly přizpůsobovat a neustále zvyšovat svůj výkon. Také Ballantyne [srov. 2004, s. 142] uvádí, že dnešní organizace čelí jak vzrůstající globální konkurenci, tak zrychleným změnám prostředí, proto je jejich potřeba hledání nových cest, jak pracovat a fungovat, větší, než kdykoli předtím. Organizace si potřebu zefektivňovat svůj výkon uvědomují, důkazem toho jsou proto koncepty, které se dnes dostávají do popředí. Jedním z nich je i učící se organizace. Vytváření učících se organizací je jedním ze současných trendů [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 35], což dokládá i Tichá [srov. 1999, s. 6] s tím, že k jejich vytváření vede především tlak změn vnějšího prostředí. Ten pak zapříčiňuje vznik takových organizací, které budou charakterizovány hlubšími znalostmi, větší pružností, rychlou reakcí a schopností učit se. Musí se také přizpůsobovat požadavkům měnícího se prostředí, náročnějších zákazníků a kvalifikovanějších pracovníků. Myšlenka, že tempo životních změn se dá zvládat jen pomocí neustálého učení, se začala v politické i ve veřejné diskuzi prosazovat už v sedmdesátých letech. [srov. Beneš, 2003, s. 94] Učením se se pak musí využít potenciálů takovým způsobem, aby byla organizace dlouhodobě konkurenceschopná a dosahovala plánovaných výsledků. [srov. Zelingerová, 2011, s. 8] Umění vytvářet a rozvíjet učící se organizace je proto náročnou výzvou vyplývající z podmínek rychle se rozvíjející globální informační společnosti. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Lidem (konkrétně tedy ani zaměstnancům v organizacích) není ale učení něčím nepřirozeným. Protože jak uvádí Beneš [srov. 2003, s. 19]: člověk, i dospělý, 6

7 se vždy učil, neboť musel reagovat jak na své vlastní biografické a vývojové změny, tak i na měnící se společenské situace. Největší nutnost učení vzniká vždy v období společenských změn a krizí. Podle Častorála [srov. 2008, s. 7] jsou navíc ve své genetické podstatě lidé dokonce vybaveni touhou po poznání a předpoklady učit se. Systém řízení, který by z těchto předpokladů nevycházel a nerozvíjel tyto přirozené předpoklady, by lidi omezoval. Jak je tedy vidět, problematika řešící konkurenceschopnost a pružné reagování organizací na změny je dnes velmi naléhavá. Dá se proto říci, že zavádění konceptů učících se organizací je více než žádoucí. Je to i důvod, proč jsem si toto téma zvolila pro svou magisterskou diplomovou práci pro jeho potřebnost a aktuálnost. Z konceptu strategického řízení potom vycházím na základě pěti modelů řízení, jež podle Kubra [srov. 1995, s. 49] charakterizují vývoj organizačního řízení z hlediska rozvoje vzdělávání a lidských zdrojů. 1 Cílem této práce je proto návrh nutných změn pro přechod od strategického řízení k učící se organizaci. K dosažení vymezeného cíle bude sloužit následující postup: nejprve vymezím teoretické pojmy organizace a řízení (management). Tyto pak budu dále specifikovat u charakteristiky již zmíněných konceptů organizace a to učící se organizace a strategické řízení organizace. U obou konceptů uvedu jejich obecný popis, dále pak popis dílčích částí a disciplín a charakteristiku pojmů s tím souvisejících. Tato teoretická východiska budou podkladem pro následný návrh výše uvedených změn nutných k tomu, aby se organizace mohla stát učící se. 1 Tyto modely jsou podrobněji charakterizovány v kapitole 1. Organizace a její řízení 7

8 1 ORGANIZACE A JEJÍ ŘÍZENÍ V souvislosti s cílem této práce považuji za přínosné seznámit se nejprve s pojmem organizace, jejím řízením a s některými modely řízení z hlediska vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Sociologickou koncepci organizace uvádí Keller [srov. 1996, s. 13; 2007, s. 9] a definuje ji jako uměle vytvořený sociální útvar vybavený formalizovanými procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí a aktivit většího počtu lidí k dosažení stanovených cílů. Max Weber [srov. In Novotná, 2008, s. 29] v souvislosti s organizací uvažoval především o moci a správě: všechny organizace jsou podle něj založeny na principu sociální nerovnosti; všechny organizace jsou vedeny vůdci, kteří mají legitimní moc a všechny organizace jsou nejen ovládány, ale také spravovány. Lze ale říci, že význam pojmu organizace je značně široký a jeho výklad nejednoznačný. [srov. Tureckiová, 2004, s. 7] U některých autorů se přesto setkáváme s konkrétnějšími definicemi organizace. Například Odcházel [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] ji vymezuje jako určité sociální uspořádání vytvořené proto, aby řízeným způsobem jednání dosáhlo kolektivních cílů. 2 Tento koncept podrobněji vysvětluje a doplňuje Tureckiová [srov. 2004, s. 7]: je to systém (obecněji uspořádání věcí) vyznačující se určitou vnitřní strukturou a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury (lidmi nebo skupinami lidí na straně jedné a věcnými nebo technickými faktory na straně druhé, v různých kombinacích obou typů faktorů). Pro potřeby charakteristiky přímo učící se organizace vztahuje Častorál [srov. 2008, s. 55] pojem organizace zejména na podnik (obchodní společnosti a družstva), vysoké a odborné školy, profesní sdružení, klastry nebo týmově organizované skupiny lidí. 2 Tyto kolektivní cíle zdůrazňují sdílené záměry členů, kteří jsou jich společně schopni dosáhnout efektivněji, než kdyby jednali samostatně. [srov. Dědina, Odcházel, 2007, s. 16] 8

9 Řízení je jedna z nejdůležitějších lidských činností. Spolu s tím, jak se lidé začali slučovat a vytvářet skupiny, aby dosáhli cílů, které nebyli schopni naplnit jako jednotlivci, se řízení stalo nezbytnou podmínkou pro zabezpečení koordinace a zaměření úsilí jednotlivců potřebným směrem. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 17] Řízení může být tedy obecně chápáno jako široký filozofický pohled na způsob fungování jednotlivých systémů. Proces řízení lze pak charakterizovat jako záměrné působení (usměrňovací činnost) na chování řízené jednotky podle předem stanovených cílů. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Hlavním posláním manažera je proto udržování žádoucího stavu prostředí, tvorba podmínek pro výkon práce jednotlivců tak, aby jejich úsilí mohlo být optimálně zaměřeno na dosažení skupinového cíle dané organizace. [srov. Cejthamr, Dědina, 2010, s. 19] Management (neboli řízení) v organizaci je podle Keřkovského [srov. 2004, s. 5] ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení cílů organizace. Určování těchto cílů (tj. žádoucího stavu, kterého má řízená organizace dosáhnout) je základním prvek řídícího procesu. [srov. Mužík, 2000, s. 9] Dále uvedu typy jednotlivých stylů a modelů řízení v organizacích, které budou následně uplatněny při návrhu změn pro strategickou organizaci. K dnes již klasickým členěním stylů řízení náleží Linkertova stupnice [srov. Štěpaník, 2000, s. 191]: Utiskovatelsko-autoritářský styl vedoucí je autokratem, komunikační tok je jednosměrný, probíhá formou příkazů na nižší úrovně organizační struktury. Iniciativa a aktivita jsou potlačeny. Vynucována je tvrdá disciplína. Motivací je strach. Benevolentně autoritativní styl autoritativnost ve vedení převažuje, vedoucí má ale zájem na výběrové komunikaci s nižšími články. Při silné kontrole je delegace pravomocí minimální. Kombinuje se negativní motivace s pozitivní. Konzultativní styl zde funguje částečná kooperace vedoucího a jeho spolupracovníků. Vedoucí může některé otázky konzultovat 9

10 s výkonnými složkami. Důležitá rozhodnutí si ale vždy ponechává. Preferována je pozitivní motivace. Participační styl manažer má značnou důvěru v podřízené, kteří dostávají v rozhodování jistou autonomii. Probíhá oboustranně neformální komunikace a to i při přípravách důležitých rozhodnutí. Motivace je zpravidla pozitivní. Nyní si uvedeme pět modelů, které podle Kubra [srov. 1995, s. 49] představují historii rozvoje vzdělávání a přípravy manažerů a lidských zdrojů v organizacích hospodářsky nejvyspělejších zemí: 1. První model nečinnost: takto jsou charakterizovány organizace, které v oblasti vzdělávání a přípravy lidí nevyvíjejí žádnou činnost. 2. Druhý model nahodilý přístup: v těchto organizacích se čas od času využívá některých forem přípravy (například manažerských kurzů). Na vzdělávání se dokonce mohou vynakládat i větší finanční částky, což ale nezachrání to, že převládá nahodilost a roztříštěnost, cíle jsou všeobecné a neurčité a praktické využití výsledků vzdělávání vlastně ani neexistuje. 3. Třetí model systémový přístup: vzdělávání se zde chápe už jako ucelený podnikový systém, který sleduje stanovené cíle, zahrnuje všechny manažery i ostatní zaměstnance, snaží se pokrývat různé fáze kariéry jednotlivých zaměstnanců a dává přednost přípravě celých týmů před izolovanou přípravou jednotlivců. Tento systém také používá plánování a rozpočtování na podkladě zjištěných potřeb a využívá různých atraktivních metod. Chybí ovšem jasná spojitost se strategií organizace (která často ani neexistuje). 4. Čtvrtý model strategický přístup: tento model spojuje tvorbu strategií organizace, restrukturalizaci a jiné důležité změny důsledně 10

11 se vzděláváním a přípravou manažerů i ostatních odborníků. Převládají akčně a prakticky zaměřené metody vzdělávání a učení Pátý model učící se organizace: sem patří organizace, které překročily poměrně omezenou účelovost systémových a strategických přístupů a ve vzdělávání a přípravě zaměstnanců spatřují hlavní zdroj všech bezprostředních a budoucích podnikatelských úspěchů. Oproti předchozím modelům jde podle Kubra o zdánlivě subtilní, ve skutečnosti však naprosto podstatnou změnu postoje. Učící se organizace je tedy v souvislosti s uvedeným vymezením tou nejlepší podobou řízení rozvoje lidských zdrojů a učení v organizaci. Organizace, která se chce stát učící se, musí podle Kubra [srov. 1995, s. 49] projít revolucí myšlení a podnikové kultury. Klasická metodologie strategického plánování a řízení se totiž dostává do stále větších rozporů s potřebami pružnosti, přizpůsobivosti a nebývale rychlých změn, které stále častěji znemožňují uplatnění úplného cyklu přípravy a realizace strategií. Zelingerová [srov. 2011, s. 8] uvádí, že dnešní doba je závislá na výkonu a výsledcích. Učíme se tedy proto, abychom dosahovali cílů, podávali co nejkvalitnější výkon za účelem odměny (finanční i duševní). Investice do učení (se) je tedy na místě: Ve vzdělávání tedy nadále nelze vidět nevyhnutelný vícenáklad, nýbrž základní a vysoce produktivní investici pro získání konkurenční výhody a zabezpečení dlouhodobých perspektiv organizace. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 3 Např. semináře a workshopy se přímo využívají pro přípravu a realizaci strategických změn a získání potřebné podpory pro tyto změny ze strany zúčastněných. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 11

12 2 STRATEGICKÁ ORGANIZACE Vzhledem k definici cíle této diplomové práce budu v této kapitole vymezovat strategický management a s ním související další pojmy, jako je strategie, její formulace, strategická analýza, implementace a evaluace. 2.1 Strategie Strategii pojímá Cejthamr [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] jako koncept celkového chování organizace, dlouhodobý program a pojetí jejích činností. Je to rámec pro volby, které determinují povahu a směr organizace. [srov. Tregoe, Zimmerman, 1988, s ] Strategie by měla poskytovat budoucí obraz organizace. Je tedy převážně zaměřená na to, jaká by organizace měla být. [Tregoe, Zimmerman, 1988, s. 49] Předurčuje tím proto budoucí činnosti podniku, jejichž realizací organizace dojde k naplnění svých cílů, jež jsou zachyceny ve strategických plánech. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7 8] Formulování organizační strategie je potom procesem vytváření a definování směru či směřování. Je to logická, postupná záležitost, jejímž výsledkem je formální, oficiální psané prohlášení, které je rozhodujícím vodítkem pro dlouhodobé záměry organizace. 4 [srov. Armstrong, 2007, s. 116] Strategické (dlouhodobé) cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo. 5 Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakými způsoby/cestami budou vytyčené strategické cíle naplněny. [srov. Keřkovský, 2004, s. 7] Součástí strategie celé organizace je i vzdělávání a příprava manažerů a dalších odborníků. [srov. Kubr, 1995, s. 49] 4 V praxi ovšem formulování strategie nebývá tak racionálním a přímočarým procesem. [srov. Armstrong, 2007, s. 116] 5 Tyto cíle by měly splňovat kritéria SMART, tzn., měly by být stimulující, měřitelné, přijatelné pro ty, kdo je budou naplňovat, reálné a vymezené v čase. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 3] 12

13 Strategie je tedy stručně řečeno vyjádřena ve strategických cílech a formulována a realizována pomocí strategických plánů v procesu strategického řízení. Strategie je určována realizací, která zahrnuje řízení změny a plánování. Významným aspektem strategie je také potřeba dosažení strategického souladu. Tento termín se používá ve třech významech [srov. Armstrong, 2007, s. 115]: slaďování schopností a zdrojů organizace s příležitostmi existujícími ve vnějším prostředí; slaďování jedné oblasti strategie, například strategie řízení lidských zdrojů, s podnikovou strategií; zabezpečování toho, aby různé stránky strategie byly vzájemně skloubeny a vzájemně se podporovaly. 2003, s. 56]: Tvorba organizační strategie by se měla řídit těmito principy [srov. Šmída, principem variantnosti (vypracování několika variant), principem permanentnosti (vypracování strategie na několik let dopředu), principem vědomí práce s časem, principem koncentrace zdrojů, principem tvůrčího přístupu, principem vědomí práce s rizikem, principem agregovaného myšlení (zaměření na celek organizace), principem interdisciplinarity, principem celosvětového systémového přístupu a principem zpětnovazebního myšlení. Podle stávajícího pojetí je strategie v kompetenci top manažerů, kteří ji formulují a pak ponechávají její realizaci na zbytku organizace. To se týká nejen formulace organizační strategie, ale i dalších klíčových rozhodnutí. Často používanou metaforou bývá lidské tělo. Mozek (top management) myslí a rozhoduje 13

14 a tělo (zaměstnanci) dělá to, co mu mozek řekne. Tok je převážně jednostranný, od mozku vydávajícího pokyny k ruce, která je vykonává. [srov. Martin, 2011] Je také nutno poznamenat, že obecně je strategie v managementu nástrojem především k zajištění dlouhodobého zisku. Důležité ovšem je, abychom lidi (zaměstnance) nevnímali pouze jako spotřebitele mzdových nákladů, ale zejména jako aktivum, které nám přeměňuje zdroje organizace na finanční kapitál. [srov. Charvát, 2006, s ] 2.2 Charakteristika strategického managementu Strategický management je procesem systematického provádění všech manažerských funkcí a efektivního využívání všech zdrojů podniku k dosažení stanovených podnikových cílů ve zvlášť závažných a životně důležitých oblastech. [srov. Michalko, 2007, s. 8] Měl by být chápán jako nikdy nekončící proces, posloupnost opakujících se a na sebe navazujících kroků, počínaje vymezením základního směřování a cílů organizace, pokračující analýzou/vyhodnocením stavu, v němž se firma nachází, a končící formulací možných variant jejich naplnění (strategií), výběrem a implementací strategií a nakonec kontrolou a korekcemi průběhu jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] Tento proces strategického řízení organizace lze jinak charakterizovat jako způsob, kterým se činí závažná ( strategická ) rozhodnutí, jež ovlivňují (ať už k lepšímu nebo k horšímu) výkon této organizace. [srov. Bowman, 1996, s. 9] Strategické řízení by mělo být zaměřeno zejména na udržování souladu mezi dlouhodobým směrováním organizace (tj. posláním 6 ), jejími dlouhodobými cíli a disponibilními zdroji a rovněž na dosahování souladu s prostředím, v němž organizace existuje. Hlavními úkoly strategického řízení jsou formulace strategií a kontrola jejich realizace. [srov. Keřkovský, 2004, s. 6] 6 Poslání charakterizuje Michalko [srov. 2007, s. 34] jako jasné a stručné vyhlášení směru, které informuje veřejnost a současně motivuje zaměstnance (ještě je výhodné, pokud je jeho součástí i nějaký vtipný a výstižný slogan). Je to vlastně nejširší a nejvyšší úroveň cílů dané organizace. Je ale nutné také odlišovat formulaci poslání od vize organizace. [viz kapitola 3.2.3] 14

15 Co se týče učení a rozvoje lidských zdrojů v rámci strategického managementu obecně, vychází cyklus vzdělávání v organizaci vždy z její celkové strategie. Cyklem vzdělávání míní Hroník [srov. 2007, s. 143] jednotlivé kroky plánování a realizace vzdělávacích aktivit: identifikace potřeb, mezer a možností organizace (např. pomocí hodnocení pracovního výkonu) design vzdělávací aktivity (její cíl, obsah, prostředí, kontext, lektor, student atd.) realizace vzdělávací aktivity zpětná vazba (měření efektivity vzdělávací aktivity). 2.3 Dílčí části strategického managementu Literatura uvádí různé informace o počtu a názvech dílčích částí strategického řízení. Nyní se je proto pokusím zobecnit a shrnout do několika bodů: Stanovení cílů organizace: Bowman [srov. 1996, s. 11] vymezuje stanovení strategických cílů organizace jako jejich vyjasnění a na základě toho následné stanovení jejich hierarchie. Strategická analýza: Analýza znamená rozložení určitého komplexu na jednotlivé součásti. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Následná formulace strategie vyžaduje v tomto případě analyzovat a vyhodnotit velké množství informací charakterizujících nejen organizaci a její jednotlivé stránky, ale i její okolí. Tento proces vyžaduje systematický přístup, který zahrnuje identifikaci a analýzu vnějších faktorů působících na organizaci a jejich konfrontaci se zdroji organizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] Bowman [srov. 1996, s. 11] do této fáze zařazuje také analýzu rozdílů, kam řadí především předpověď budoucího výkonu na základě nynějších strategií a identifikaci rozdílu mezi předpověďmi a cíli. Analýza okolí organizace se zabývá faktory, které na organizaci působí na makroúrovni i mikroúrovni (zaměřuje se na odvětví s důrazem na konkurenční prostředí). K tomuto účelu jsou používány především metody PEST 7, 4C 8, analýza 7 Tato metoda se zabývá analýzou politických, ekonomických, sociokulturních a technologických vlivů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 15

16 konkurenčních sil atd. Analýza vnitřních zdrojů organizace směřuje ke strategické způsobilosti, kterou organizace musí mít, aby byla schopna reagovat na hrozby a příležitosti ve svém okolí. Oba uvedené druhy analýz spojuje SWOT analýza. 9 [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s ; Michalko, 2007, s. 24] Jinými slovy, cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie organizace. [srov. Michalko, 2007, s. 23] Souhrn těchto aktivit (výzkum tržních podmínek, potřeb a přání zákazníků, identifikaci silných a slabých stránek, specifikaci sociálních, politických a legislativních podmínek a určení disponibility zdrojů, které mohou vytvářet příležitosti nebo hrozby), jejichž cílem je získání informací nezbytných pro fungování dlouhodobých záměrů organizace, tvoří stěžejní část strategického řízení. [srov. Cejthamr, Dědina, 2005, s. 34] Formulace strategie: Strategie je cesta, která vede k cíli. [Michalko, 2007, s. 10] Pro formulaci strategie organizace se často používá hierarchický přístup: ten je založený na formulaci poslání (identifikuje základní funkci organizace), následně vize (má být obrazem budoucnosti organizace), strategických cílů (očekávaných budoucích výsledků) a nakonec samotné strategie. Ta stanoví cesty, jak dosáhnout naplnění poslání, vize a cílů. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 2] V rámci formulace strategie se také generují alternativní strategie, ze kterých se v dalším kroku vybírá ta nejvhodnější. [srov. David, 1995, s. 5] Pro tvorbu a formulaci strategie je nutná identifikace zdrojů organizace. Patří mezi ně především [srov. Charvát, 2006, s. 65]: kultura, organizační struktura a s tím související chování lidí, týmová práce atd., 8 4C je metoda zaměřená na analýzu faktorů globalizace. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 10] 9 Analýza SWOT identifikuje hlavní silné a slabé stránky organizace a porovnává je s hlavními vlivy z jejího okolí. [srov. Buchta, Sedláčková, 2006, s. 11] 16

17 lidské zdroje jejich plánování, získávání a výběr, rozvoj, politika odměňování atd., finanční zdroje ve smyslu řízení nákladů s cílem jejich minimalizace, řízení výkonu s cílem jejich maximalizace, hmotné zdroje, efektivní marketing ve smyslu definování cílových trhů, stanovení prvků konkurenční výhody a stanovení způsobů jejich prezentace. Výběr a implementace strategie: Bowman [srov. 1996, s. 11] v tomto kroku zdůrazňuje, že pro vyhodnocení strategických alternativ a vykonání strategického rozhodnutí je nutné zejména vypracování akčních plánů a rozpočtů. Tato fáze požaduje ze strany organizace především stanovení dílčích cílů, dostatečné a vhodné motivování zaměstnanců, rozvíjení strategii-podporující kultury a v neposlední řadě také alokaci zdrojů to vše v souladu s bezproblémovým naplněním formulované strategie. [srov. David, 1995, s. 5] Pro zavedení konkrétní strategie v organizaci je tedy nutné uplatňovat některé podpůrné nástroje. [Buchta, Sedláčková, 2006, s. 5] Evaluace a kontrola: Manažeři potřebují vědět, pokud jimi zavedené strategie nefungují tak, jak by měly. Evaluace strategie by pro tato zjištění měla být primárním zdrojem. [srov. David, 1995, s. 5] Někteří autoři pro tuto etapu používají také pojmy jako strategický audit [srov. Michalko, 2007, s. 17] nebo vyhodnocení a monitorování [srov. Bowman, 1996, s. 11, 14]. 2.4 Učící se organizace jako strategie Z předchozích kapitol [viz kapitoly 2.1, 2.2 a 2.3] už víme, že strategie organizaci určuje její směr a že je celkovým konceptem jejího chování, jež determinuje způsoby a cesty, kterými bude naplňovat její poslání, vize a strategické 17

18 cíle. Jednou z organizačních strategií se může stát i koncept učící se organizace. Metodou této strategie je potom systémové učení. 10 Učení musí být totiž podle Tiché [srov. 1999, s. 7] v souladu se strategickým zaměřením organizace. Pokud by tomu tak nebylo, lze předpokládat, že by úsilí vložené do učení bylo promarněno, protože by nebylo využito na všech úrovních organizace: Učení jednotlivců, skupin a organizace jako celku nabízí za předpokladu, že bude v souladu se strategickým záměrem, cestu vpřed. [Tichá, 1999, s. 7] Pokud se tedy organizace rozhodne pro učící se koncept, musí se stát její strategií. Pro určitou strategii organizace je rozhodnuto na základě strategické analýzy. Ta potom podniku poskytuje informace jak o jeho okolí, tak o jeho vnitřních zdrojích. [viz kapitola 2.3] Některé z hlavních faktorů (které mohou vyplynout z výše zmíněné strategické analýzy), jež ovlivňují změnu strategie organizace směrem k učícímu se konceptu, jsou zejména [srov. Tichá, 1999, s. 7; Armstrong, 1999, s. 53; Charvát, 2006, s. 65]: selhávání dřívějších postupů, potřeba změnit podnikovou kulturu, větší orientace na lidi (zaměstnance i zákazníky), zavádění nové technologie, 11 zlepšení image, efektivní marketing, 12 zvyšování kvality, 10 To budu blíže popisovat a charakterizovat v následující kapitole o učící se organizaci. 11 Technologie má totiž rozhodující vliv na vnitřní prostředí podniku. Zavedení nové technologie způsobí značné změny v systémech v procesech. Vyžaduje to odlišné dovednosti a vytváří se tak nové metody práce. [srov. Armstrong, 1999, s. 53] 12 Ve smyslu stanovení prvků konkurenční výhody a způsobů jejich prezentace. [srov. Charvát, 2006, s. 65] 18

19 podpora aktivního experimentování, vzrůstající tempo změn, 13 konkurenční tlaky Proto je nutné vytvořit prostředí pro neustálé zdokonalování a rozvoj pracovní síly. [srov. Armstrong, 1999, s ] 14 Zákazníci požadují totiž stále více úměrně tomu, jak se v mezinárodní soutěži dosahuje nových standardů. [srov. Armstrong, 1999, s. 54] 19

20 3 UČÍCÍ SE ORGANIZACE Stěžejní částí této magisterské diplomové práce bude charakteristika učící se organizace a pojmů s ní souvisejících. Vzhledem k tomu, že mým cílem je návrh změn pro přechod od strategického řízení právě k tomuto modelu, považuji za vhodné věnovat se tomuto tématu podrobněji. 3.1 Učení se Dobře se učit znamená podle Sengeho [srov. 2007, s. 36] plně využít svého potenciálu. Učení v tomto kontextu neznamená získávání většího množství informací, ale zejména zvyšování schopnosti dosahovat v životě výsledků, které skutečně chceme. Je to celoživotní tvořivé učení. A učící se organizace si nelze představit, aniž by na všech svých úrovních měly lidi, kteří takové učení praktikují. [srov. Senge, 2009, s. 148] Alan Though [srov. In Napper, Newton, 2010, s. 18] učení charakterizuje jako změnu k učení tedy dochází tehdy, můžeme-li vystopovat změnu v postojích a/nebo hodnotách, ve vědomostech a/nebo porozumění a v dovednostech a/nebo chování. Podrobnější definici učení uvádí Palán [srov. 2002, s. 221] podle něj je to proces záměrného navozování činností nebo výsledek nabytých zkušeností vedoucí k získávání a rozšiřování poznatků, které dále vedou k poměrně trvalým změnám struktury osobnosti vzdělávajícího se, změnám vědění, chování a prožívání, znalostí, dovedností, postojů, hodnot a pracovního chování. Relativně trvalá změna chování nastává především působením praxe (která je vědomě zaměřená určitým směrem) a zkušenosti (která může být jak výsledkem záměrně orientované aktivity, tak spontánně se vyvíjející v přirozeném sledu událostí). 15 Tichá [srov. 1999, s. 19] vymezuje pojem učení jako způsob, kterým se měníme ve vztahu k minulému stavu. Z hlediska konceptu učící s organizace uvádí 15 Učení může být tedy otevřené (nesměřující k žádnému cíli), nebo zaměřené na výsledek (jehož nedílnou součástí jsou určité cíle a očekávání). [srov. Napper, Newton, 2010, s. 19] 20

21 následně čtyři typy učení, z nichž pro učící se organizaci nejvýznamnější, je ten poslední: Získávání znalostí (učit se co). Získávání dovedností (učit se jak). Osobní rozvoj (učit se, jak se stát sám sebou, jak co nejvíce využít vlastní potenciál) kromě znalostí se týká také účelu, smyslu, identity. Jeho význam je umocněn vztahem mezi osobním rozvojem jednotlivce a změnou v organizaci nebo širším systému. Společné bádání (učit se, jak dosahovat cílů společně) je klíčem k organizačnímu učení. Výsledky nejsou měřitelné ve smyslu toho, co si odnese jedinec, ale toho, čeho skupina lidí dosáhne společně. Tento typ učení je jakýmsi mostem mezi učením jednotlivce a učící se organizací. Arnold [srov. In Beneš, 2008, s. 123] popisuje obecné trendy ve vzdělávání a učení se: nové chápání učení se znamená nutnost neustálého učení se, rostoucí význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, hledání potenciálu a rozvojových možností (ne deficitů), zaměření na rozvoj nejen odborný (ale osobnostní a metodický), reflexivní učení s možností nalezení vlastního stylu a metod. Sebeučení vede podle Beneše [srov. 2003, s. 170] k mnohem lepším výsledkům, je efektivnější a motivovanější, než klasické organizované podnikové vzdělávání. 16 Dá se definovat jako sebeřízení učení, kdy si jednotlivec (nebo tým) sám určuje metodu, tempo a styl učení. Sebeučení patří mezi nejčastější formy učení i podle Palána [srov. 2002, s. 222], dále tam řadí vzájemnou komunikaci a předávání zkušeností, vč. diskuzí o rozhodnutí nadřízených, práci v týmech, rotaci zaměstnanců, exkurze, stáže a výcviky atd. Učení není ale jen otázkou přežití a úspěchu organizace, naopak přispívá i k obohacení všech zájmových skupin, které mají vztah k organizaci zákazníků, 16 A právě i koncept učící se organizace klade důraz na proces tvůrčího a aktivního osvojování si nových poznatků, tj. učení se (learning), ne na dříve primární, ale podstatně pasivnější proces výuky či učení někoho (teaching). [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] 21

22 zaměstnanců, obchodních partnerů, komunity, vlády a společnosti. [srov. Tichá, 1999, s. 10] Vzdělání je totiž vyjádřením určité kvality, nejde tedy jen o sumu a množství znalostí, dovedností a schopností. Vzdělání obecně označuje nějakou hodnotu samo o sobě. [srov. Beneš, 2002, s. 76] Učit se tedy znamená měnit se, měnit své chování a schopnosti. Znalosti a učení jsou od sebe neoddělitelné. [srov. Častorál, 2008, s. 11] Proto považuji za přínosné v následující podkapitole stručně charakterizovat právě znalosti, ke kterým se učení vztahuje především Znalost Skutečnou hodnotu organizace lze určit pouze tehdy, když se započítá i nehmotný majetek intelektuální kapitál a znalosti pracovníků. [srov. Auer, 2005] Znalosti se totiž stále ve větší míře stávají dlouhodobou konkurenční výhodou. Schopnost učit se rychleji a kvalitněji než potencionální soupeři se stává klíčovou konkurenční předností zítřka. [srov. Vodáček In Tichá, 1999, s. 2] Častorál [srov. 2008, s ] znalost popisuje jako transformovanou informaci do využitelné podoby. Znalosti jsou podkladem (materiálním zabezpečením) rozhodování, tvoří zdroje se specifickými vlastnostmi (jejich hodnota se využíváním nespotřebovává, ale rozmnožuje) a mají svou užitnou hodnotu (podklad pro rozhodování) a tedy i cenu, neboli mohou se stát zbožím se všemi původními jevy. Podobnou charakteristiku uvádí i Auer [srov. 2005]: znalosti se v našem ekonomickém systému staly důležitou měnou. Když se měna znalosti dobře investuje, může přinést vysoké úroky a výnosy: znalosti jsou totiž jediný zdroj, který se dělením a využíváním rozmnožuje. Znalost je podle Častorála [srov. 2008, s. 9] výsledkem aktivního učení na základě vlastního poznání a zkušeností. I podle Mládkové [srov. 2005, s. 7] se z informací stávají znalosti až na základě interakce s našimi předchozími znalostmi a dovednostmi, zkušenostmi, mentálními modely, vztahy hodnotami, principy atd. znalost má tedy vždy úzkou vazbu na činnost a emoce, je vázána na lidskou mysl. Z pouhé informace je tedy znalost vytvářena pomocí těchto čtyř procesů [srov. Mládková, 2005, s. 8]: 22

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu MANAGEMENT I PLÁNOVÁNÍ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE, SWOT ANALÝZA Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Stanovení osobní vize V souladu s kotvou Konkrétní představa Citový náboj Stimul pro aktivní jednání Krátkodobější cíle motivace Výjimky Jasná vize Pohodoví lidé Úspěch bez

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Viceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy GiTy, a.s., Mariánské nám. 1, Brno 617 00 ogirstl@gity.cz INFORUM 2007: 13. konference

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: plánování,

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj. 1 SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) garant kurzu: PhDr. Jiří Winkler, PhD. Vyučující : PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Identifikace kurzu : Magisterské prezenční

Více

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser Obsah výkladu Rozhodovací procesy a problémy Dvě stránky rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů Modely rozhodování Nástroje pro podporu rozhodování

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

1. Vymezení pojmu talent management

1. Vymezení pojmu talent management Bc. Lenka Jankůjová Vzdělávání a rozvoj pracovníků s důrazem na práci s talenty 1. Vymezení pojmu talent management Skutečný talent management spočívá ve využití silných stránek každého člověka, ve vítězství

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

Marketing Marketingové strategické plánování

Marketing Marketingové strategické plánování Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Marketing Marketingové

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi.

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Pokyny Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Otázka číslo: 1 Lídrem je typ vedoucího, který: a) zastává

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc.

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Podnikový management Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Role manažera Henry Mintzberg vynikající odborník na problematiku managementu, řekl, že manažeři mohou být nejlépe charakterizováni podle rolí,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 347-352 Whitmore, J.:

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze, MŘ, GH, JT, DH 1 Obsah PODNIKATELSKÝ PLÁN / ZÁMĚR... 3 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI... 20 MARKETING... 42 PRÁVO...

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER A IS IS, a.s. F l o r i á nsk é nám. 1 0 3-27 2 0 1 K l a d no - h2 k.a i si s.c z T e l., f a x: +4 2 0 312 245 8 1 8 - e -m a il: h2 k @ a i si s. c z HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW Nástroj pro hodnocení

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

OBSAH. Management. iii PŘEDMLUVA 1

OBSAH. Management. iii PŘEDMLUVA 1 OBSAH PŘEDMLUVA 1 KAPITOLA 1 MANAGEMENT A MANAŽEŘI 6 MANAGEMENT 7 MANAŽEŘI 9 KAPITOLA 2 VÝVOJ TEORIÍ ŘÍZENÍ 19 MECHANISTICKÝ PŘÍSTUP 20 ŠKOLA LIDSKÝCH VZTAHŮ 25 HUMANISTICKÝ PŘÍSTUP 26 MODERNÍ NÁZORY 27

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více