II. HODNOCENÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "II. HODNOCENÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU"

Transkript

1 II. HODNOCENÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU 1. Úvod Sledování kardiovaskulárního systému (KVS) dovoluje v hygieně práce včasnou diagnostiku a posouzení adekvátnosti působení zevních faktorů, především pracovní činnosti na organismus. Při získávání a měření dat vycházíme z jednotného metodického přístupu v návaznosti na shodný způsob hodnocení a srovnávání s přesně stanovenými normami, Tím můžeme provést přesnou analýzu jak klidových hodnot, tak i reakcí organismu na danou zátěž při přesně stanovených zevních podmínkách. Vlastní detekované hodnoty KVS neodrážejí jen funkčně anatomické poměry samotné soustavy cévní, ale jsou i komplexní odpovědí stavu a změn organismu (metabolických, vegetativního tonu, CNS atd.). 2. Tlak Krevní Tlak krevní - je teoretická hodnota vzájemného působení tlakové síly krve a aktivní odpovědi stěny cévní. Je odrazem periferní cévní rezistence a minutového srdečního oběhu ve vztahu k funkčně morfologickému stavu arteriovenózního řečiště. Na základě měření tlaku krevního (TK) RIVA-ROCCI-KOKOTKOVOVÝM způsobem (s využitím klasických rtuťových nebo mechanických tonometrů) přetrvává názor, že se jedná o poměrně stálou veličinu. Přesnějšími metodami, které dovolují permanentní monitorování, zjistíme, že systolickou i diastolickou hodnotu krevního tlaku ovlivňuje mnoho faktorů. Můžeme říci, že "každý tep" má svůj náležitý "tlak krevní", což má teoretický význam pro odhalení mechanismu regulace tlaku krevního a pro sledování jeho odpovědí na zátěž. Z praktického hlediska je nutno uvést, že dosud nebyl sjednocen názor, které indikační kritérium se má používat např. pro stanovení diastolických hodnot při klasickém měření, jak ukazuje obr.č.12 zvuk se náhle ztlumí, zeslábne a začíná mizet (S.Wright) nebo ozva zcela zmizí, nikoliv okamžik, kdy se pouze zeslabí (R.Hegglin). Na základě literárních rozborů, vlastního srovnání klasického měření a pletysmografie se přikláníme ke druhému způsobu měření. Jsme si vsak vědomi některých úskalí uvedeného postupu, Při měření tlaku krevního je nutné zachovat následující (často naprosto podceňovaný) postup: - před měřením sedí vyšetřovaná osoba minimálně minut v klidu, - měření provádíme na levé paži (rozdíly na pravé a levé končetině dosahují až 10 %), - měřené místo má být v úrovni srdce (proto při měření TK na dolních končetinách vyšetřovaný leží), - používáme příslušnou manžetu (jiná pro děti a dospělé, pro měření na dolních končetinách) MĚŘENÍ TLAKU KREVNÍHO

2 Měření TK dělíme na přímé a nepřímé, Druhý způsob je rozšířenější a z hlediska fyziologie práce nejen jednodušší, ale i dostupnější. Při tomto měření dochází k menšímu zapojení sympatikoadrenálního systému. Obr.č.12 SCHÉMA SNÍMÁNÍ KREVNÍHO TLAKU Nepřímé měření dělíme dle použitých technických postupů do následujících kategorií: - oscilometrické sledování - na základě postupu Van Reckling Hausena, - askultační detekce - krystalové mikrofony dle Bouckea-Brechta, - metoda odlehčené stěny cévní - hodnocení pohybových změn arteriální stěny nebo impedanční, - měření krevního průtoku Dopplerovým principem, V našich podmínkách využíváme ke snímání TK následující automatické systémy: - PHYSIOMAT P 4/5 - se současným grafickým zápisem TF, TK (NDR), - KTD 8 - s digitálním výstupem. Nevýhoda pletysmografických záznamů je nejen ve složité snímací technice, ale i v nutnosti adekvátních výpočtů, při kterých se využívá jednoduchá výpočetní technika HODNOCENÍ KLIDOVÝCH MĚŘENÍ Naměřené klidové hodnoty porovnáváme s normativy, Jako fyziologické považujeme u zdravé populace následující údaje: TKs: 15,99 18,66 kpa...l toor TKD: 9,33-11,33 kpa torr Dalším krokem při hodnocení je rozdělení vyšetřovaných do skupin: TKs: do 15 kpa... výtečný 15,1 16,0 kpa....dobrý 16,1-17,3 kpa.vyhovující 17,4 kpa a více.nevyhovující TKD: do 9,3 kpa.výtečný 9,4 10,0 kpa dobrý 10,1-11,3 kpa vyhovující nad 10,3 kpa...nevyhovující

3 provádíme porovnání naměřených hodnot s teoretickou normou, která zahrnuje základní proměnné antropometrické údaje: TKs: (110 + věk + hmotnost ). f 2 10 TKD: (74 + věk + hmotnost ). f 10 7 TKs: ( věk + hmotnost ). f 3 6 TKD: (78 + věk + hmotnost ). f 6 12 věk.v letech hmotnost v kilogramech f..faktor převodu torr na kpa (f = 0,13325) Výsledek vyjadřuje rozdíl mezi skutečnou a naměřenou hodnotou. Pro hodnocení periferní rezistence využíváme kalkulace středního arteriálního tlaku. Vycházíme z výpočtu: TKstř. = TKD + TKS TKD 3 Nejedná se tedy o mylnou poloviční hodnotu tlakové amplitudy, tj. rozdílu TKs - TKD HODNOCENÍ TLAKU KREVNÍHO PŘI ZÁTĚŽI Měření zátěžových hodnot TK je doposud velmi složité. Využíváme buď velmi přesné automaty a náročné detektory, nebo v praxi klasické způsoby měření. Při bicyklové ergometrii získáváme validní výsledky, jestliže se vyšetřovaná osoba během měření nedrží madla ergometru, ale pevné části, která je fixována k jiné lokalitě. Tím je zamezeno přenosu zvuků, které zhoršují až znemožňují detekci základních signálů. Hodnoty naměřené při setrvalém stavu v určitých zátěžích porovnáváme s normami: Zátěž Norma TKs Norma TKD 50 W 17,32 19,99 kpa torr 10,66 11,99 kpa torr 75 W 18,66 21,31 kpa 10,66-12,66 kpa

4 torr torr 100 W 19,99-22,66 kpa torr 11,33 13,33 kpa torr 150 W 22,66 25,32 kpa torr 11,99 14,66 kpa torr V závislosti na věku nacházíme s nárůstem let i vyšší hodnotu a výraznější reakci TK na stejnou zátěž. Systolický TK odráží přesněji velikost zátěže než diastolický. Krevní tlak při cvičení horních končetin je vyšší (větší prokrvení a zvýšení systolického objemu) než při cvičení dolních končetin. Vyšší hodnoty jsou zaznamenány při izometrické práci. Při nálezu hodnot nad uvedenou normu včetně uvedených výjimek, hovoříme o poruchách kardiální rezervy. Mimo hodnocení absolutních čísel a porovnání adekvátnosti s normou pro danou zátěž, provádíme i srovnání kontinuálnosti vzestupu krevního tlaku Tks nebo při dosažení hodnoty 30 kpa (tj. zhruba 220 torr) zátěž přerušujeme pro neadekvátní reakci KVS, Někteří autoři doporučují ukončení práce až při 32 kpa (240 torr) nebo dokonce při 34,65 kpa (260 torr). 3. Tepová frekvence Tepová frekvence (TF) je nejčastěji sledovanou veličinou. Patří k základním ukazatelům při posuzování stavu organismu v klidu nebo při zátěži, Při hodnocení ve fyziologii práce dává poměrně přesný obraz o funkčním zapojení KVS na zvládnutí určité činnosti. I když vztahujeme registrované změny ke splnění daného pracovního úkolu, srdeční frekvence odráží i rozdíly v psychické sféře (především v emoční rovině), které vznikají drážděním zadních hypothalamických jader. Při klidném dýchání nacházíme poměrně stálou hodnotu tepové frekvence. Vědomé zrychlení vede při nádechu ke zrychlení akce srdeční a při výdechu k jejímu zpomalení (sinusová respirační arytmie). TF je odrazem synchronních změn vagového tonu s jednotlivými fázemi dýchání. Při fyzické a duševní činnosti, pří zapojení osy hypofyza-nadledvinky i při zvýšeném vyplavování hormonů štítné žlázy nacházíme zvýšené hodnoty TF. Také teplota při infekcích znásobuje zvýšení TF - každý stupeň nad 37 C tělesné teploty zvýší hodnotu TF o tepů za minutu. Přesáhnutí hodnot nad 90 tepů za minutu označujeme za tachykardii (pulsus frequens), pokles nad 60 tepů za minutu za bradykardii SNÍMÁNÍ TEPOVÉ FREKVENCE Metody měření srdeční frekvence (SF) dělíme na subjektivní a objektivní. Subjektivní metody: - palpace na a.carotis, a. radialis, - aspekce na a.carotis nebo na hrot srdeční, - askultace srdce.

5 Předložené získávání dat (s možností stanovení hodnot za časový úsek 15, 30, 60 sekund, nebo měření 10 tepů za daný čas s převodem na 1 minutu) je zatíženo značnou chybou a dává nám pouze hrubou orientaci. Za cenu okamžitého získání výsledků ztrácíme přesné informace o tom, jak bylo dosaženo dané hodnoty. Např. i arytmie perpetua computa může být hodnocena jako normální TF, i když se jedná o irregulární rytmus. Objektivní metody - hodnocení změn absorpce světla v akrálních oblastech (prstu, ušního lalůčku) při průchodu pulsní vlny. Detekce je prováděna fotobuňkou. V praxi se uvedený postup používá při maximálním i submaximálním zatížení na ergometru, Registrace však není validní hlavně při maximálních zátěžích, nebo při jakémkoli sledování, které vyžaduje pohyb probanda (např. běžící pás, sledování v provozu), - snímání objemových změn akrálních partií (většinou ukazovák nebo ruku Jako jediná z těchto metod má snímání prokrvení končetin právo být nazývané snímáním tepové frekvence. Umožňuje posoudit nejen pravidelnost akce srdeční, ale především i další, velmi důležité parametry pulsní tepové vlny. Tím lze například objektivně diagnostikovat pulsus alternans při stejně vysokých pulsových vlnách (a širokých) nebo pulsus parvus při nízkých a krátkých vlnách je umožněno i hodnocení rychlosti vzniku vlny, a tím diferencování rychlého nástupu u pulsus celer, nebo pomalého u pulsus tardus. Chceme-li například snímat změny parametrů KVS pří působení málo intenzivních faktorů zevního prostředí, je nutné provádět nejen klasické snímání srdeční frekvence, ale i analýzu křivek pulsové vlny. Tím můžeme blíže objasnit mechanismus odpovědné reakce, Pletysmografie umožňuje vyšetření tepové frekvence, ale v praxi je zaměřena na podrobnější hodnocení. Venózně okluzní objemová pletysmografie je používána k vyšetření celkového prokrvení, ale lze do jisté míry s ní zhodnotit i krevní zásobení kůže a svalů. Exaktním způsobem je snímána SF pomocí elektrických potenciálů vytvořených při kardiální činnosti, Hluboké, vpichované elektrody jsou používány při práci s laboratorními zvířaty. Při sledování lidí využíváme povrchová elektrody, Kvalitní elektrodový systém je zárukou validního snímání jak při dlouhodobém monitorování, tak i při extrémním krátkodobém zatížení. Příprava kůže před fixací elektrod je velmi důležitá a zabezpečuje snížení odporu, který je zapříčiněn špatným kontaktem s kůží, a dále většinou zvýšeným odporem rohoviny. V prvé řadě provádíme depilaci a potom setření ochranného lipidového filmu kůže éterem, acetonem, alkoholbenzínem, výjimečně se provádí drobná abraze rohoviny. Elektrodový gel nebo pasta se skládá z vodivého roztoku substance k zahuštění (gelatizační přísady). Jako gelatizační substance se používá bentonit, škrob, pemza, lanolín, vazelína, guma tragacantha, karboxylpolymethylen, natriumkarboxymetylceluloza atd. Pro snímání v klidových podmínkách se používají pasty, pro dlouhodobé monitorování gely, které mají splňovat následující předpoklady:

6 - stálost, neproměnlivá odporová charakteristika, minimální dráždivost, nulový účinek na elektrody, malá vysychavost. Příklad přípravy gelu, který odpovídá následujícím podmínkám: - smícháme natrium karboxymetylcelulozu s Ringerovým roztokem, - necháme proběhnout gelatinaci (3-4 dny), - spojíme vzniklý gel s 0,01 % roztokem mentolu do poměru 1: 16. Vznikne gel nepodléhající zkáze, který nevysychá a je vhodný k dlouhodobému snímání. Elektrody, které využíváme ke snímání elektrických potenciálů srdce, dělíme na: a) Destičkové z nekorodující oceli, které jsou vhodné pro klidové podmínky nebo ke sledování pozátěžových změn. Nehodí se pro dlouhodobé snímání nebo zátěžové monitorování ohledně vzniku artefaktů. b) Speciální elektrody síťové (pohárkové) jsou v současnosti již vytlačeny plovoucími elektrodami (obr.č.13 ), polarizovatelnými (Ag, nekorodující ocelí) či nepolarizovatelnými (Ag + AgCl). Kabeláž je vždy stíněná. Upevnění elektrod se provádí fixačním mezikružím, Pro velmi těžkou práci nebo působení extrémních teplot využíváme uchycení elektrod pomocí leukoporu, sportpásky nebo leukoplasti. Vhodná je pomocná celohrudníková fixace prubanem. Lokalizace elektrod je volena na základě rozhodnutí, zda budeme: - jen snímat srdeční frekvenci - pak preferujeme ta místa, kde bude maximální amplituda Rkmitů komplexů QRS s minimální a neměnnou amplitudou vln P a T, - hodnotit i morfologii jednotlivých vln, Zaměříme-li se pouze na snímání srdeční frekvence, vybíráme pečlivě lokality, které vyhovují činnosti, při níž budeme sledování provádět. Elektrody neumísťujeme nad většími svaly, aby nebyla snímána jejich aktivita, a především nedocházelo k pohybům elektrodového systému a tím ke vzniku artefaktů. Proto lokalizujeme svody na čelo, hrudní kost, Obr.č.13 SINTROVÁNÍ PLOVOUCÍ (FLOATING) ELEKTRODA PRO NEKLIDOVÉ PODMÍNKY na hrudník pod okrajem m.pectoralis major. Nejvhodnější umístění elektrod ukazuje následující přehled:

7 Název svodu 1. Gibbsonův Lokalita manubrium sterni úder srdečního hrotu 2. Lewisův manubrium sterni 5. nebo 6.mezižebří 3. Švédský čelo úder srdečního hrotu 4. Peňasův 2.mezižebří vpravo oblast srdečního hrotu 5. Geddsův MX manubrium - xiphoides 6. Belletův - DS bilat. 5.mezižebří ve střed.axilár.čarách 7. Monitorovací bilat.nad klíční kostí Rozšířené je používání Nehbových svodů, které sledují změny elektrické aktivity srdce ze směru předozadního. Elektroda pravé ruky se umísťuje do 2. mezižebří při pravém okraji sterna. Elektroda levé ruky je lokalizována na záda, do míst odpovídajícím sagitální projekci srdečního hrotu. Elektrodu levé nohy dáváme na srdeční hrot. Dostáváme: svod D - dorzální (II.mezižebří - záda), odpovídá I. standardnímu svodu, svod A - anterior (II.mezižebří - hrot), odpovídá II. bipolárnímu svodu, svod I - inferior (záda - hrot), je souhlasný s III. klasickým svodem. Pro snímání tepové frekvence používáme nejčastěji Nehbův svod A. Svod MX je výhodný i při extrémních zátěžích, Belletův DS svod se využívá pro paralelní snímání srdeční frekvence a záznam impedanční pneumografie. Zpracování prvotního signálu se provádí pomocí kardiotachometru (např. číslicový kardiotachometr 001). Další přenos se uskutečňuje drátovou či bezdrátovou telemetrií, nebo na vhodné medium (magnetofonový pásek, děrná páska, apod.). V současné době se využívá HOLTER AVIONICS systém nebo MEMOPORT HELLIGE s možností zrychleného zpracování záznamů krát. Novým trendem je záznam na tzv. bublinkovou paměť (firma ZAK). Dle způsobu zpracování můžeme rozlišit i citlivost vyšetřovacího přístupu. Při globálním sledování provádíme registraci v určitých časových úsecích (za 1 hodinu, za 30 minut atd.). V běžné praxi používáme hodnocení za 1 minutu. Zaváděním citlivé přístrojové techniky je umožněno sledování časového trvání R-R intervalů. Lze tak provádět hodnocení nejen ve výzkumu, ale i v psychofyziologii. Ve fyziologii a hygieně práce dovoluje odhalit i působení málo intenzivních faktorů zevního prostředí a usuzovat na mechanismus vlivu uvedených nox.

8 3.2. HODNOCENÍ KLIDOVÝCH HODNOT SRDEČNÍ FREKVENCE Hodnocení klidových hodnot SF se provádí následujícími způsoby: e) kvantitativně, kdy pro mladé zdravé muže (vojáky základní služby ČSLA) platí klasifikace: výtečný...méně než 66 tepů/minutu dobrý tepů/minutu vyhovující tepů/minutu nevyhovující...nad 80 tepů/minutu Obecně je přijímán názor, že norma pro zdravého člověka v klidu by se měla pohybovat v rozmezí tepů/minutu. b) kvalitativně, kdy sledujeme výskyt nepravidelností (respirační arytmie, extrasystoly ojedinělé nebo vázané). Rozhodující pro hodnocení klidové srdeční frekvence je dostatečné uklidnění probanda (zajištění stálých mikroklimatických podmínek, snížení emočního diskomfortu vyšetřovaného na minimum). Vlastní analýzu SF ovlivňuje věk, pohlaví, vyšetřovací poloha, tělesná zdatnost, zevní prostředí, denní rytmus HODNOCENÍ SRDEČNÍ FREKVENCE PŘI ZÁTĚŽI Vzestup srdeční frekvence při práci je převážné odrazem zvýšeného tonu sympatiku a sekrece katecholaminů, v menší míře i zvýšení teploty a chemických změn v krvi. Se zvyšujícím se výkonem při práci můžeme v setrvalém stavu počítat i s lineárním nárůstem SF. Výpočty jsou směrodatné jen pro dynamickou periodickou činnost submaximálních zátěží, při využití kyslíku od % maximální spotřeby. S narůstajícím věkem jsou maximální a submaximální hodnoty SF nižší (Andersen, 1971): Věk Výkon Pohlaví % muži ženy % muži ženy % muži ženy Hodnoty SF za min

9 Pro orientační hodnocení normality se využívá i následující nomogram: Srdeční frekvence je při shodné spotřebě kyslíku vyšší, zatěžujeme-li převážně horní končetiny. Rozdíly i ve frekvencích nacházíme i v závislosti na pohlaví. Na základě studií kolektivu pod vedením prof. Seligera (1976) byl zpracován nomogram maximální srdeční frekvence pro populaci ČSSR (obr.č. 14 ). Hodnotíme nejen maximální hodnoty SF, ale i trend nárůstu. Nastane-li po zvýšení zátěže pokles SF, vykonávanou práci přerušujeme. Obdobně je pokládáno za známku srdeční nedostatečnosti nemůže-li proband adekvátně tolerovat zvýšení zátěže. Obr.č.14 MAXIMÁLNÍ SRDEČNÍ FREKVENCE (PRŮMĚRY A SMĚROVÉ ODCHYLKY) VZORKU ČS. POPULACE (Selinger a spol., 1976) 3.4. ODBORNÉ TERMÍNY V hygieně a ve fyziologii práce používáme při sledování pracujících následující odborné termíny. Srdeční frekvence průměrná (SFprům.) Stanoví se v průběhu celé směny na základě měření v pravidelných časových intervalech. Vyjadřuje se v absolutních hodnotách. Podle potřeby lze tyto údaje doplnit hodnotami o zvýšení nad výchozí srdeční frekvenci.

10 Registrací provádíme na záznamový arch (tab.č. 2). Srdeční frekvence klidová - výchozí (SFvých.) SFvých. je zjišťována u vyšetřovaných osob vsedě a v klidu. Srdeční frekvence pracovní (SFprac.) Je měřena v průběhu pracovní operace a vyjadřuje se v absolutních hodnotách za časovou jednotku trvání práce - min-1. Srdeční frekvence pracovně přípustná (SFp. Příp.) Vyjadřuje horní hranici přípustnosti srdeční frekvence na jednu minutu trvání pracovní operace při pravidelně prováděné práci. Odpovídající hodnoty pro pracovníky a pracovnice různých věkových skupin jsou: 150 min-1.u osob do 40 let 140 min-1..u osob do 50 let 130 min-1..u osob nad 50 let Tabulka č.2 ZÁZNAMOVÝ ARCH SRDEČNÍ FREKVENCE VÚ: Závod (provoz): datum: Profese: expozice: Jméno: rok narození: Čas Druh operace za 30 s P/min Čas směna: Druh operace za 30 s Po: P/min

11 Srdeční frekvence dlouhodobě únosná (SFDÚ) Je to frekvence, kterou hodnotíme pří práci pro osoby průměrné zdatnosti a která nepřesahuje hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Dále je práce dlouhodobě únosná pro osoby průměrné zdatnosti tehdy, když nejvyšší hodnota SF pracovní nepřesahuje hodnoty přípustné (viz výše) podle věku. Pro výpočet průměrné hodnoty srdeční frekvence celosměnové se používá korekce dle věku. Nálezy u osob do 30 let se nekorigují, u osob nad 30 let přičítáme k nálezu hodnotu vypočtenou podle vzorců: ženy...0,56. (věk - 30) muži.0,45. (věk - 30) Při hodnocení individuálních srdečních frekvencí u jednotlivých osob se řídíme požadavky stanovenými v tab.č. 4, a to dle metodického postupu hlavního hygienika. V tabulce jsou udány mezní hodnoty srdeční frekvence celosměnové průměrné pro osoby různých věkových kategorií. Nový metodický předpis opouští tradiční označení nároků na energetický výdej pomocí pojmů používaných pro jednotlivé kategorie práce tj. práce lehká, mírná, středně těžká, těžká a velmi těžká. Umožňuje posouzení, zda pro osoby průměrné zdatnosti je práce s daném výrobním úseku dlouhodobě únosná nebo s vysokým stupněm pravděpodobnosti dlouhodobě neúnosná VZTAH TEPOVÉ FREKVENCE A TLAKU KREVNÍHO (obr.č.15) Výpočty vyplývající ze vzájemného vztahu TF a TK dávají obraz o potřebě O2 v myokardu. Součin maximální srdeční frekvence a maximálního systolického tlaku vyjadřuje možnosti maximální práce srdce.

12 Tabulka č.3 VÝCHOZÍ HODNOTY A KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ SF SMĚNOVÉ Věková Skupina Hodnoty srdeční frekvence směnové Zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu B C D Mezní Průměrné Mezní hodnoty hodnoty hodnoty Absolutní hodnoty A Průměrné hodnoty muži 108,0 105,8 101,3 96,8 ženy 110,8 107,9 102,4 96, ,3 28,8 25,8 22,8 33,3 31,9 28,1 24,7 Čerpání srdeční rezervy % průměrné hodnoty 27,5 26,7 25,0 24,0 Tabulka č.4 HODNOTY RDEČNÍ FREKVENCE SMĚNOVÉ U PRACÍ VYKONÁVANÝCH MENŠÍMI VALOVÝMI SKUPINAMI Věková skupina Hodnoty srdeční frekvence směnové Absolutní hodnoty Zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu A B C D Průměrné Mezní hodnoty Průměrné Mezní hodnoty hodnoty hodnoty muži ženy 105,9 108, ,1 30,9 103,7 105, ,7 29,7 99,5 103, ,0 26,1 95,2 95, ,2 23,0 Obr.č.15 ZVÝŠENÍ SYSTOLICKÉHO KREVNÍHO TLAKU V ZÁVISLOSTI NA ZVÝŠENÉ FREKVENCI SRDCE (Astrand, 1976) Byla nalezena korelace mezi kyslíkovou spotřebou srdečního svalu, koronárním průtokem a

13 uvedeným součinem. Na základě rozsáhlých studií byl zjištěn úzký vztah mezi TK, TF a prokrvením myokardu nejen při maximálních zátěžích, ale i v klidových podmínkách, kde se vypočítává tzv. produkt frekvence srdce a tlaku. Kalkulaci provádíme ze srdeční frekvence a středního arteriálního tlaku. Dvojitý produkt srdce - tak je nazývána hodnota, kterou vypočteme, násobíme-li frekvenci systolickým krevním tlakem. Trojitý produkt srdce zjistíme, když srdeční frekvenci vynásobíme hodnotou TKs a dále ejekčním časem trvání systoly. Uvedené hodnoty ukazují na prokrvení myokardu a jsou vypočítávány při hodnocení kyslíkové spotřeby srdečního svalu. 4. Elektrokardiografie V hygieně a fyziologii práce používáme klasickou a speciálně upravenou elektrokardiografii.vycházíme z přesně stanovených postupů snímání a vyhodnocování, včetně osvědčených snímacích lokalit. Kromě klasických svodů bipolárních (I III), unipolárních končetinových (avr, avl, avf), unipolárních svodů hrudních (V1 V6) využíváme svodové lokality speciální, které jsou podřízeny druhu sledování. Jako příklad dalších unipolárních svodů na levé straně hrudníku je svod V7 v zadní axilární čáře v 5.mezižebří, V8 pod úhlem lopatky, V9 na páteři. Na pravé straně hrudníku umísťujeme svody na symetrická místa s označením r. Při detekci změn myokardu v jiné úrovni než při standardním snímáni, využíváme etážové svody, které umísťujeme o jedno (V1 ) nebo o druhé mezižebří (V1 ) výše. Svod zapsaný z epigastria se označuje VE. V praktické činnosti hygieny a fyziologie práce nevyužíváme k EKG mapování prekordiální dvoupólové mnohočetné svody (Prusíkové), ani jícnové svody nebo dokonce intrakardiální elektrokardiografii, ale především svody, které jsou znázorněné na obr. č. 16, 17. Klasická elektrokardiografie může v modifikované formě zachytit selektivně vybrané úseky EKG. Například potřebujeme-li v praxi sledovat záznam s vysokou vlnou P, volíme svod s jednou explorativní elektrodou ve II. a druhou ve IV. mezižebří u pravého okraje hrudní kosti. K speciálnímu sledování využíváme i Nehbovy svody nebo Erbův svod bipolární (jedna elektroda je vpravo u sterna, druhá na hrotu). Lewisův svod je bipolární hrudní svod. Snímáme z lokalit 2. a 4. mezižebří parasternálně vpravo. Registraci provádíme kabely I. standardního končetinového svodu tak, že kabel pravé končetiny připojíme k horní elektrodě a kabel levé horní končetiny k distální elektrodě. Uvedený svodový systém preferujeme tehdy, chceme-li sledovat potenciály z pravé síně, a tím získat cennou informaci o povaze rytmu. Klasická technika snímání EKG zaznamenává potenciály jen v jedné rovině. S nástupem výpočetní techniky a nových metodických přístupů se využívají i trojrozměrná sledování. Ortogonální systémy snímáni poskytují prostorový obraz o vzniku a šíření vzruchu v myokardu. Rozeznáváme tři hlavní svody: svod x.. transversální

14 svod y...vertikální svod z sagitální Záznam lze provádět odděleně - každý svod ve formě skalárního sledování, čímž dostáváme tři ortogonální EKG záznamy. S výhodou je možno provést integrovaný dvojrozměrný záznam vektorových smyček - vektokardiogram, který můžeme rozdělit na části postupující depolarizace a dále na repolarizační část. Obr.č.16 SVODOVÁ MÍSTA Obr.č.17 NEJOSVĚDČENĚJŠÍ SVODOVÉ SYSTÉMY Z velkého množství ortogonálních systémů byl přijat korigovaný způsob dle Franka (obr.č. 18). Využívá 7 elektrod, které jsou umístěny následovně: E...vpředu parasternálně M.. v protilehlém směru vzadu paravertebrálně J...v pravé střední axilární čáře A.. v levé střední axilární čáře C...v úhlu 450od levé střední axilární čáry dopředu F... na levé noze H...vzadu na krku Elektrody J, E, C, A, M se u ležícího probanda umísťují ve 4. mezižebří, u sedícího nebo u vykonávajícího práci ve stoji v 5. mezižebří. Výhodou je malý počet svodových míst, které nás informují o prostorových změnách elektrické aktivity srdce, čímž získáváme komplexní informace o srdečním vektoru (s větši citlivostí záznamu ST úseku). Umožňuje exaktní sledování i při zátěži dynamickou prací. Záznam nám potírá výrazné individuální změny a

15 umožňuje provádět analýzu na počítači (obr. č. 19). Sledované ortogonální svody dávají přehled i v klasických svodových místech: svod x...transversální (příčný) - podobá se svodu I, V5, V6 svod y...vertikální (svislý) - odráží lokality při snímání avf, méně III, svod z...sagitální (předozadní) odpovídá zrcadlovému obrazu V2 (V1 - V3) 4.1. HODNOCENÍ KLIDOVÉHO ZÁZNAMU EKG Provádíme dle klasického metodického postupu. V prvé fázi odlišujeme patologické stavy od fyziologických odchylek (obr.č. 20 ). OBR.č.18 ORTOGONÁLNÍ SVODY (dle Franka) Obr.č.19 ORTOGONÁLNÍ ZÁZNAM EKG V hygieně a ve fyziologii práce hodnotíme typické znaky na EKG záznamu, které jsou odrazem adaptace na fyzickou práci nebo na dlouhodobě trvající svalovou zátěž. Dominantní je především sinusová bradykardie, prodlouženo je atrioventrikulární vedení, nacházíme blokádu Tawarova raménka, změnu srdeční osy doprava, nízkou voltáž vlny P s vysokou voltáží vlny T a s výskytem vlny U (tabulka. č. 5 ). Změny vyvolané působením vegetativního systému na EKG řadíme je mezi extrakardiální faktory podílející se na rozdílech ve vedení vzruchu myokardem. Sympatikus i parasympatikus charakteristicky ovlivňují srdeční činnost. Při zvýšené sympatikotonii (např. v ortostáze) vzniká sinusová tachykardie. PII a PIII jsou

16 špičaté a hrotnaté. Ve svodech s vysokým kmitem R je vlna T často zploštělá nebo preterminálně negativní, úsek ST snížený. Intervaly PQ, QRS a QT jsou zkrácené. Převládá-li parasympatikotonie, je výrazná sinusová bradykardie, vlny P jsou často levého typu, PQ, QRS, QT jsou prodlouženy. Úsek ST je ve všech svodech nad isoelektrickou linií a stoupá k vysoké vlně T. Uvedené změny jsou nejčastěji diagnostikovány ve svodech V2-5. U vegetativně labilních osob nacházíme charakteristické změny vlny T při přechodu z klinostázy v ortostázu. Umožňují provést klasifikaci neurocirkulační lability: snížení vlny T ve II.svodě na polovinu předcházející výšky...mírný stupeň poruchy oploštění vlny T...střední stupeň poruchy. negativizace vlny T...těžký stupeň poruchy U uvedených stupňů poruch nacházíme i necharakteristické změny EKG, které nejsou trvalého charakteru a při opakovaném záznamu je již nenalézáme. Můžeme zjistit i rozdíly na úseku ST v obou možných směrech - ve smyslu prekardiální elevace i ischemické deprese. Po lehkém cvičení nebo s odstupem krátké doby uvedené změny již nenacházíme. Obr.č.20. ELEKTROKARDIOGRAM Tabulka č.5 ZNAKY V ELEKTROKARDIOGRAMU U ZDRAVÝCH MÁLO ZDATNÝCH JEDINCŮ

17 A U ZDATNÝCH SPORTOVCŮ V KLIDU Znak R-R Srdeční frekvence Zdraví netrénovaní < 1,0 s nad 60/min Rytmus sinusový pravidelný P-R 0,12 0,20 s QRS Výskyt fyziologické pravé hemiblokády QT Shoda QTc Sklon elektrické osy 0,05 0,10 s málo častý Výška vlny PII Voltáž RI + RII + RIII Výška vlny TII > 0,10 mv < 2,50 mv < 0,30 mv Výskyt vlny U zřídka < 0,40 s (dle frekvence) v rozmezí ± 0,04 s různý podle věku a těl.stavby Zdatní sportovci >1,0 s (v 74 %) pod 60/min (vytrvalci až 35/min) sinusová dysrytmie (v 57%) častovázaná na dech, výskyt dalších fyziol.dysritmií 0,18 0,20 s (vytrvalci nad 0,20 až ve výši 30%) 0,08 0,11 s častý (vytrvalci až 30%) často 0,40 s (u bradykardie) většinou naprostá shoda doprava až (v 50%) doprava až (v 32%) lehce doleva (u silových sport) nízká, široká 0,10 mv > 3,5 mv 0,3 0,5 mv > 0,5 mv u vytrvalců častý Exogenní působení některých chemických nox se odráží na záznamu EKG. Při akutní intoxikaci CO vznikají vysoké, hrotnaté vlny T. V popředí hygienika a fyziologa práce je sledování chronické expozice. Proto se zaměřujeme na pozorné hodnocení změn EKG u pracujících, kteří jsou vystavení expozici těžkými kovy, antimonem, arzenem, kobaltem. Sledujeme dále osoby vyrábějící emetin, anestetika, chloroform, cyklopropan, halotan. Chronická expozice může vést k toxickému poškození, které při opomenutí EKG vyšetření a bez zachycení zevních příznaků způsobuje infaustní kardiální selhávání HODNOCENÍ EKG PŘI FYZICKÉ ZÁTĚŽI Při vykonávání dynamické tělesné práce dochází ke zvyšování srdeční frekvence. Zmenšení doby trvání srdečního cyklu je realizováno nesouměrným zkrácením systolické a diastolické části (diastolická fáze je více zkrácena než systolická). Při tachykardii dochází v důsledku zkrácení diastoly i ke změnám prokrvení myokardu. Krev může protékat koronárním řečištěm pouze v období relaxace myokardu. V systole je průtok omezen v důsledku vysokého intramyokardiálního tlaku. Při maximálním tělesném zatížení je proto zvýhodněno adaptované (sportovní) srdce, protože dovede eliminovat pracovní zátěž při nižší srdeční frekvenci, a tedy i s menším zkrácením diastoly. Také nastává zkrácení mechanické systoly komor. Aby byl zachován systolický objem, zkracuje a zesiluje se kontrakce srdeční. Při fyzické práci nastávají nejčastěji změny v repolarizační části srdečního cyklu. Nacházíme posun vektoru vlny T doleva, je větší T vlna v I a avl svodě. V důsledku zvětšení objemu levé komory a zintenzivnění práce levé komory nacházíme zvětšení vlny T nad

18 pravým prekordiem. Úsek ST může mít snížený odstup, ale směřuje šikmo nahoru a přechází ve vlnu T. Při ischemických změnách se objevuje snížený odstup ST směrem dolů do vegetativní nebo bifazické vlny T (obr. č. 21). Tento nález nazýváme descendentní depresí segmentu ST. Nejčastěji jej nalezneme v hrudních svodech, ale i v bipolárních končetinových svodech. Vždy závisí na lokalitě ischemického ložiska. Změny nacházíme již před vznikem bolestí. Proto je při maximálních zátěžích pouhé monitorování srdeční frekvence (bez sledování EKG) závažným nedostatkem v terénní praxi, především u vyšetřování střední a starší generace. Nejčastějším příznakem ischemie myokardu při extrémních pracovních výkonech je snížení bodu J o více než 1 mm s následnou změnou úseku ST, která musí být zaznamenána nejméně ve třech po sobě jdoucích komplexech. Descendentní deprese musí mít trvání minimálně 0,08 sekund, obdobně i harizontální deprese. Za možný příznak srdeční ischemie se pokládá snížení bodu J o více než 1 mm, s pozvolným vzestupem. Junkční depresi ukazuje následující obr. č. 22. Pokládáme ji za ukazatele zatížení nebo námahy srdce při vykonávané práci. Vypočítáváme: - LEPESCHKINŮV ischemický index - jako poměr QX a QT. Při rovnosti nebo hodnotách vyšších než 50 % jde o ischemii. - Mc HENRYHO index - vychází z hodnocení velikosti poklesu segmentu ST v bodě J (a) v mm, dále se měří strmost vzestupu ST v mm (b). Vzdálenosti sečteme a je-li výsledek roven 1 nebo je menší, jde o ischemii. Elevace je větší než 2 mm v hrudních a 1 mm ve standardních svodech - tj. jistým příznakem ischemie myokardu. Při výkonu fyzicky náročné práce můžeme diagnostikovat změny úseku ST, které nejsou vyvolány ischemií myokardu. Jsou důsledkem nedokonalého prokrvení a insuficience koronárních artérií. Odchylky nalézáme z hlediska fyziologických deviací při hypertrofii levé komory, změnách elektrolytové rovnováhy, např. při dlouhodobé intenzivní práci v extrémních teplotních podmínkách, při hormonálních poruchách, zvýšení hladiny CO, Hb, anemii, hypoxii, při akutních nebo chronických intoxikacích, nikotinizmu, při nadměrném požití jídla (postprandiální hypokalemie), hyperventilaci, neurocirkulační astenii, deformacích hrudníku (pectus eccavatum). Obr.č.21 ZÁKLADNÍ TYPY DEPRESE SEGMENTU ST NA EKG Obr. č. 22 HODNOCENÍ JUNKČNÍ DEPREE

19 Fyzická zátěž zvyšuje osminásobně výskyt arytmií, které pramení z účinku katecholaminů, hypoxie a acidosy na myokard. S věkem počet zaznamenaných extrasystol stoupá. Vznik ojedinělých beningních komorových extrasystol není důvodem k přerušení pracovního testu. Za alarmující pokládáme KES i ojedinělé, které se blíží k vulnerabilní fázi srdečního cyklu. Změny EKG u zdravých osob při zátěži se objevují na vlně Q, R, S, T, a na úseku ST. Vlna R se nemění nebo se zvyšuje do frekvence 150/min. Při vyšší frekvenci se R vlna snižuje ve všech svodech, z čehož vyplývá, že její výše je závislá u zdravých osob na rychlosti srdeční činnosti. Podobné změny vlny R mají i nemocní s ischemickou srdeční nemocí, a zvyšování vlny R při cvičení u nemocných s ISCH je známkou dosažení submaximální zátěže s nutností cvičení ukončit. Vlna S se prohlubuje při cvičení u zdravých i u nemocných s ISCH a nemá tedy význam pro rozpoznání ISCH. Změny spojení J (junkce) - v klidu je J lehce zvýšená, při cvičení je lehce snížená a postupně se vrací k isoelektrické rovině, Interval QS je výrazem komorové depolarizace a RT komorové depolarizace i repolarizace. QS je v klidu msec. a mírně se zkracuje při cvičení, zejména při dosažení 180 tepů za minutu, kdy se zkrátí o 4-7 msec. Interval RT je v klidu průměrně 270 msec a zkracuje se na 145 msec při maximální námaze v závislosti na rychlosti srdeční činnosti. Úsek ST se při cvičeních výrazně zvyšuje a vrací se k původní výši během zotavování. Výše vlny T se pohybuje v klidu od 0,5 do 0,9 mv. Výše vlny T při cvičení zpočátku klesá, při zvyšování intenzity cvičení se mírně zvyšuje, nejvíce v prvé minutě. Hloubka vlny Q je průměrně 0,1 mv v klidu a prohlubuje se na 0,15 mv při cvičení do dosažení 180 tepů za minutu. Při zotavení se vlna Q rychle normalizuje. Vznik supraventrikulární tachykardie, fibrilace a flutteru předsíní je důvodem k jeho ukončení, ale není diagnostickou zárukou ischemie myokardu. Závažným projevem je výskyt KES početnějších než 5, v salvách, postupně vznikajících extrasystol, komorové tachykardie, jež pokládáme za projev koronární insuficience. Poruchy převodu těžšího stupně (AV bloky II. a III. stupně) jsou odrazem možných ischemických změn nebo kardiální dekompenzace. Závěrem k hodnocení EKG při zátěži můžeme uvést, že posuzování je interdisciplinární a fyziologii hygienik práce musí znát diagnostiku ISCH, a kterou se může setkat při monitorování pracovní činnosti a při vyšetřování fyzické zdatnosti daleko dříve, než přivedou pracovníka subjektivní potíže k lékaři. Tím lze podstatně zamezit poškození organismu KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ EKG V KLIDU A PŘI PRACOVNÍ ČINNOSTI

20 V rámci mezinárodní spolupráce, se snahou o potlačení individuální variability a nejednotnosti posuzování nálezů, byla uzavřena jednotná kritéria, která umožňují vyjádření nálezu a závažnosti pomocí číselné hodnoty. K hodnocení kvalitativních a kvantitativních změn byl přijat návrh Roseho a Blackbuena, který se vžil pod názvem MINNESOTSKÝ KÓD. Skládá se z 15 kódů (tříd), a každý z nich se dělí na několik kategorií: kód 1 je pro kmit Q a obraz QS kód 2 je pro vychýlení osy QRS kód 3 je pro amplitudu vlny R kód 4 je pro změnu segmentu ST kód 5 je pro vlnu T kód 6 je pro poruchy atriovetrikulárního vedení kód 7 je pro poruchy intravetrikulárního vedení kód 8 je pro arytmie kód 9 je pro různé hodnoty (nízká amplituda komplexu QRS, elevace segmentu ST, technicky defektní záznam, atd.) kódy jsou pro hodnocení EKG změn po fyzickém zatížení Kód (třída) i s příslušnou kategorií podrobněji charakterizuje elektrokardiografický nález. Zapisuje se do závěru EKG vyšetření. Pro názornost uvedeme některé kategorie kódu I : poměr Q/R je 1/3 a více, trvání kmitu Q = 0,03 s nebo více v některém ze svodů I, II, V2 - V6 kmit Q trvající 0,04 s nebo více v některém ze svodů I, II, V2 - V6 kmit Q = 0,05 s nebo více ve svodu svf obraz QS ve svodě II obraz QS ve svodech V1 a V2 (možno kódovat, jestliže se nekóduje kód 3-1) obraz QS ve svodu III a avf Podle kódů pro obraz Q/QS, vlnu T, spojení a depresi segmentu ST nebo jeho elevaci v určitých svodech, se dají změny vyjádřené kódy lokalizovat takto: 1. Anterolaterálně lokalizované změny jsou při nálezech kódů uvedených částí EKG křivky ve svodech I, avl, V6. 2. Diafragmálně lokalizované změny jsou při nálezech kódu uvedených částí EG křivky ve svodech II, III, avf. 3. Anteroseptální lokalizované změny jsou pří nálezech uvedených částí EKG křivky ve svodech V1 - V5. Při hodnocení jednotlivých částí EKG záznamu je nutno respektovat kódování Minnesotským kódem. Prvním zákonem je zákon většiny, to znamená, že pro kódování se vybírají ty cykly, které jsou ve svodech nejpočetnější. Druhým zákonem je zákon maximálnosti, to znamená, že se kódují cykly, které se nejvíce liší od průměrného cyklu s podmínkou, že pro ně neplatí zákon většiny.

Mechanismy bradykardií

Mechanismy bradykardií Bradykardie EKG bradykardie Definice: frekvence komor pod 60/min (50min) Tedy při posunu papíru 25mm/s je mezi QRS komplexy více než 5 (6) velkých čtverců Klinický obraz: Syndrom nízkého minutového srdečního

Více

Ralph Haberl. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání

Ralph Haberl. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání Ralph Haberl EKG do kapsy Překlad 4. vydání Ralph Haberl EKG do kapsy Překlad 4. vydání GRADA Publishing Základy EKG Normální EKG Srdeční hypertrofie 1 2 3 EKG do kapsy Raménkové blokády Atrioventrikulární

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc OBJEMOVÉ A TLAKOVÉ PŘETÍŽENÍ HYPERTROFIE - DILATACE SRDEČNÍCH ODDÍLŮ Hypertrofie/Dilatace síní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky

Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky MARIE VOLNÁ Katedra experimentální fyziky PřF UP Olomouc Abstrakt Příspěvek se zabývá tématikou mezipředmětových vazeb, které umožňují studentům

Více

Diagnostika infarktu myokardu pomocí pravidlových systémů

Diagnostika infarktu myokardu pomocí pravidlových systémů pomocí pravidlových systémů Bakalářská práce 2009 pomocí pravidlových systémů Přehled prezentace Motivace a cíle Infarkt myokardu, EKG Pravidlové systémy Výsledky Motivace Infarkt myokardu Detekce infarktu

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

OBSAH PŘEDNÁŠKY. Historie. Teorie. Praxe. Willem Einthoven (1860 1927), EKG: 1903, Nobelovka: 1904. Princip EKG EKG přístroj

OBSAH PŘEDNÁŠKY. Historie. Teorie. Praxe. Willem Einthoven (1860 1927), EKG: 1903, Nobelovka: 1904. Princip EKG EKG přístroj ELEKTROKARDIOGRAFIE OBSAH PŘEDNÁŠKY Historie Willem Einthoven (1860 1927), EKG: 1903, Nobelovka: 1904 Teorie Princip EKG EKG přístroj Praxe Záznam EKG Základní popis EKG TEORIE Orgán srdce Při vyšetření

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

Název: MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU, TEPOVÉ FREKVENCE A EKG

Název: MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU, TEPOVÉ FREKVENCE A EKG Název: MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU, TEPOVÉ FREKVENCE A EKG Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: fyzika Ročník: 5.

Více

ELEKTROKARDIOGRAFIE - MONITOR VITÁLNÍCH FUNKCÍ

ELEKTROKARDIOGRAFIE - MONITOR VITÁLNÍCH FUNKCÍ ELEKTROKARDIOGRAFIE - MONITOR VITÁLNÍCH FUNKCÍ Úkol: 1. Zobrazte na kardiomonitoru svoji EKG křivku. 2. Změřte krevní tlak. 3. Změřte kyslíkovou saturaci. Úvod Kardiomonitor je určen k lůžku pacienta na

Více

Vliv zátěže na tepovou frekvenci

Vliv zátěže na tepovou frekvenci Vliv zátěže na tepovou frekvenci vzorová úloha (SŠ) Jméno Třída.. Datum.. 1 Teoretický úvod K tomu, aby měl lidský organismus zajištěn dostatek energie k životu, potřebuje lidský organismus dostatečné

Více

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Ostrava, březen 2006 Ing. Vladimír Meduna, Ing. Ctirad

Více

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění ZÁKLADNÍ VYŠETŘENÍ A PRIORITY OŠETŘENÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. Celkový stav Stav vědomí Dechová funkce Funkce krevního oběhu Poranění Jaké máme možnosti??? 1. Základní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EKG a EEG Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 7.4.2009 autor Mgr. Helena Kollátorová Prezentace je rozdělena na tři části: 1. Stavba srdce,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-29 Předmět: přírodopis Cílová

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Zdravotnická péče, diagnostika a léčba je na interním oddělení poskytována ve třech úrovních, tzv. diferencovaná péče: na lůžkách jednotky intenzívní péče pro interní a neurologické pacienty na lůžkách

Více

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

7. Systém látkové výměny

7. Systém látkové výměny 7. Systém látkové výměny 7.1. Začínáme Systém látkové výměny zahrnuje všechny části živého organismu, které se podílejí na příjmu, přeměně, uchovávání a vylučování látek (živin) a energie. Energií zásobuje

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE

Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE FOTOPLETYSMOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ CÉV Jedná se o neinvazivní vyšetření, které nás informuje a stavu periferního cévního systému a o stavu kardiovaskulárního

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany

Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze

Více

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujte dýchací svaly. 2. Kde nalezneme dechové centrum, jakou má funkci a na jaké změny je citlivé? 3. Jaký je mechanizmus vdechu a výdechu? 4. Čím rozumíme

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

KPR. Slezská univerzita v Opavě

KPR. Slezská univerzita v Opavě KPR Slezská univerzita v Opavě Kardiopulmonální resuscitace soubor úkonů vedoucích k obnovení průtoku okysličené krve mozkem u osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více životních funkcí ( vědomí,

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Zátěžové testy v pneumologii: Spiroergometrie

Zátěžové testy v pneumologii: Spiroergometrie Zátěžové testy v pneumologii: Spiroergometrie MUDr. Patrice Popelková TRN klinika Přednosta MUDr.J.Roubec,Ph.D. Obsah Co je to spiroergometrie? Jaké jsou indikace ke spiroergometrii? Jaké jsou absolutní

Více

PŘÍZNAKY CHOROB KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PŘÍZNAKY CHOROB KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PŘÍZNAKY CHOROB KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové http://leccos.com/index.php/clanky/srdce Dyspnoe 1 Subjektivní pocit nedostatku vzduchu nesnadného dýchání Typický

Více

Resuscitace dospělého a dítěte

Resuscitace dospělého a dítěte Resuscitace dospělého a dítěte První pomoc šance pro život První pomoc šance pro život Výuka je financována z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.1.07 Zvyšování kvality ve vzdělávání

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal Na co nejvíce umíráme? 1.místo: nemoci srdce a cév A co náhlá smrt - nečekané úmrtí z plného zdraví? Bez předchozích příznaků-velmi často Co ji způsobuje: Závažné

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku

Více

Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová

Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích Mgr. Kamila Holdová Mechanické srdeční podpory systémy, které umožňují částečně nebo i kompletně podpořit práci srdce jako pumpy zavádí se mini-invazivní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2013 Jana Hellerová

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2013 Jana Hellerová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Jana Hellerová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Jana Hellerová Studijní

Více

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Petra BYDŢOVSKÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Petra BYDŢOVSKÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Petra BYDŢOVSKÁ Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Znalost EKG u sester na kardiologických odděleních Petra Bydţovská

Více

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku

Více

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY GENERÁTOR EKG SIGNÁLU PRO TESTOVACÍ ÚČELY ECG GENERATOR FOR EQUIPMENT TESTING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY GENERÁTOR EKG SIGNÁLU PRO TESTOVACÍ ÚČELY ECG GENERATOR FOR EQUIPMENT TESTING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 9 Oběhová soustava I. Pro potřeby

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Akustická měření. Michaela Špačková, 1.S

Akustická měření. Michaela Špačková, 1.S Akustická měření Michaela Špačková, 1.S Akustická měření: Měříme: - akustické vlastnosti stavebních konstrukcí a vnitřních prostorů - hluk ve vnitřních i vnějších prostorech a pracovištích - vibrace v

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

Informatika pro hendikepované a asistivní technologie

Informatika pro hendikepované a asistivní technologie České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Informatika pro hendikepované a asistivní technologie Lenka Lhotská Gerstnerova laboratoř, katedra kybernetiky lhotska@fel.cvut.cz http://cyber.felk.cvut.cz

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

Elektrické biosignály lidského těla měřené ISESem

Elektrické biosignály lidského těla měřené ISESem Elektrické biosignály lidského těla měřené ISESem BRONISLAV BALEK BALMED, Ivančice Úvod Elektrické signály lidského těla (elektrické biosignály) jsou generovány nervovými a svalovými buňkami a jsou výsledkem

Více

biologie Analýza srdeční aktivity pomocí EKG Cíle Podrobnější rozbor cílů Zařazení do výuky Zadání úlohy Časová náročnost Pomůcky

biologie Analýza srdeční aktivity pomocí EKG Cíle Podrobnější rozbor cílů Zařazení do výuky Zadání úlohy Časová náročnost Pomůcky Analýza srdeční aktivity pomocí EKG pracovní návod s metodickým komentářem pro učitele připravila M. Najbertová biologie úloha číslo 05 Cíle Seznámit žáky s metodou elektrokardiografie, demonstrovat postup

Více

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle

Více

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 9. lekce Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 1. AEROBNÍ ZDATNOST Tento složitý komplex dispozic se v literatuře někdy

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

biologie Vliv fyzické zátěže na krevní tlak a tep Cíle Podrobnější rozbor cílů Zařazení do výuky Zadání úlohy Časová náročnost Návaznost experimentů

biologie Vliv fyzické zátěže na krevní tlak a tep Cíle Podrobnější rozbor cílů Zařazení do výuky Zadání úlohy Časová náročnost Návaznost experimentů Vliv fyzické zátěže na krevní tlak a tep pracovní návod s metodickým komentářem pro učitele připravila M. Najbertová biologie úloha číslo 07 Cíle Naučit žáky pomocí senzoru pro krevní tlak změřit hodnoty

Více

Fluorochinolony a riziko prodloužení QT intervalu Finální text SPC a PIL odsouhlasený PhVWP v prosinci 2010

Fluorochinolony a riziko prodloužení QT intervalu Finální text SPC a PIL odsouhlasený PhVWP v prosinci 2010 Fluorochinolony a riziko prodloužení QT intervalu Finální text SPC a PIL odsouhlasený PhVWP v prosinci 2010 Gemifloxacin 1 and moxifloxacin SPC 4.3 Kontraindikace V preklinickém i klinickém hodnocení byly

Více

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu

Více

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Neuronové časové řady (ANN-TS) Neuronové časové řady (ANN-TS) Menu: QCExpert Prediktivní metody Neuronové časové řady Tento modul (Artificial Neural Network Time Series ANN-TS) využívá modelovacího potenciálu neuronové sítě k predikci

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 262470 (И) (Bl) (22) přihláženo 25 04 87 (21) PV 2926-87.V (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ÚFTAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)

Více

4. Potápěcí reflex (odpověď).

4. Potápěcí reflex (odpověď). 1 4. Potápěcí reflex (odpověď). Některé organismy vykazují specifické fyziologické změny ponoří-li se do vody. Tento soubor odpovědí je často označován jako potápěcí reflex nebo potápěcí odpověď. Tyto

Více

Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE

Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE HRV = variabilita srdeční frekvence Červeně vymezené rozhraní uprostřed v grafu znázorňuje standardní kolísání tepové frekvence členitější a širší

Více

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Centrum podpory veřejného zdraví Oddělení podpory zdraví ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 25.6.204 Organizátor: Mgr. Dana Hronová, ZŠ Votice Místo: Votice OBSAH

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického

Více

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Klíčová stadia Embryonální vývoj ovlivnění pohybem matky (přetěžování x úrazy), stresové situace Novorozenec pohybové automatismy

Více

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Petra Obrtlíková 1. Interní klinika VFN Únava nejčastější příznak udáváný u pacientů s nádorovým onemocněním.

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

Taje lidského sluchu

Taje lidského sluchu Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,

Více

Péče o pacienta po direktní PCI se zaměřením na ošetřovatelské problémy FNO Kardiologie Koronární jednotka Vypracovala: Pavlína Holá, DiS. Indikace k direktní PCI: používá se jako základní léčba AIM zpravidla

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči CZ.1.07/2.4.00/17.0059 Neodkladná resuscitace v dětském věku

Více

Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči

Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Bakalářská práce Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční

Více

SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE KARDIOVASKULÁRNÍ PORUCHY MORÁŇ

SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE KARDIOVASKULÁRNÍ PORUCHY MORÁŇ SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE a KARDIOVASKULÁRNÍ PORUCHY VÝZNAM SPÁNKU restaurace funkceschopnosti mozku paměť (REM spánek) anabolické a somatické reparativní procesy (menší energetická potřeba) správná činnost

Více

Inteligentní bydlení a asistivní technologie

Inteligentní bydlení a asistivní technologie České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Inteligentní bydlení a asistivní technologie Jiří Chod chod@fel.cvut.cz http://fel.cvut.cz Lenka Lhotská lhotska@fel.cvut.cz http://cyber.felk.cvut.cz

Více

6. Lineární regresní modely

6. Lineární regresní modely 6. Lineární regresní modely 6.1 Jednoduchá regrese a validace 6.2 Testy hypotéz v lineární regresi 6.3 Kritika dat v regresním tripletu 6.4 Multikolinearita a polynomy 6.5 Kritika modelu v regresním tripletu

Více

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako Obezita a nadváha 10 skutečností o obezitě podle WHO 1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako BMI, které

Více