Univerzita Palackého v Olomouci. Komunikativní dovednosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Palackého v Olomouci. Komunikativní dovednosti"

Transkript

1 Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků v Olomouckém kraji Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Komunikativní dovednosti Alena Jůvová Olomouc 2013

2

3 3 Obsah Úvod 1 Biologické základy řeči 1.1 Hominizace a sapientace 1.2 Jazyk a řeč 1.3 Fyziologie řeči 1.4 Orgány, které se podílejí na komunikaci Ucho Hrtan 1.5 Stadia vývoje řeči Stadia vlastního vývoje řeči 2 Soft skills a komunikativní kompetence 2.1 Měkké dovednosti - soft skills 2.2 Komunikativní dovednosti v rámci soft skills 3 Komunikace 3.1 Pojem komunikace 3.2 Funkce komunikace 3.3 Druhy komunikace Verbální komunikace Paralingvistická komunikace Neverbální komunikace 3.4 Proces komunikace 3.5 Komunikace z pohledu sociální interakce 3.6 Bariéry v komunikaci 3.7 Transakční analýza 4 Minulost a současnost rétoriky 4.1 Rétorika v antice Principy rétoriky Rétorika v antickém Římě 4.2 Rétorika ve středověku 4.3 Rétorika v Českých zemích Rétorika a Jan Amos Komenský 4.4 Rétorika v současnosti 4.5 Péče o hlas 5 Pedagogická komunikace 5.1 Základní pojmy Účastníci pedagogické komunikace 5.2 Pravidla pedagogické komunikace 5.3 Komunikace činem 6 Asertivita a asertivní jednání 6.1 Sociální chování a sebeprosazování 6.2 Podmínky pro efektivní komunikaci 6.3 Asertivní práva a povinnosti Seznam použité literatury a internetových zdrojů

4 4 Úvod Vážení studenti, předkládaný text by měl sloužit jako studijní opora k přípravě v předmětu Komunikativní dovednosti. Předmět komunikativní dovednosti je zaměřen tak, abyste získali a dále rozvíjeli svou komunikační kompetenci pro účinné interakce se žáky ve výchovně-vzdělávacím procesu. Uvádí do problematiky komunikativních dovedností jako komplexní disciplíny a její aplikace v pedagogické činnosti. V úvodních kapitolách se seznámíte s biologickou podstatou řeči a teorií komunikace. V dalších kapitolách je pozornost zaměřena na rétoriku, jakožto umění přednesu, a na historii a současné pojetí řečnického umění. Pozornost je věnována také specifickému typu interakcí ve výchovně-vzdělávacím procesu, a to pedagogické komunikaci. Závěr studijního textu na asertivitu a využití asertivních technik v pedagogické praxi. Vzhledem k tomu, že jde o úvod do problematiky, seznámíte se, kromě, jiného se základními pojmy: řeč, jazyk, komunikace (verbální, neverbální/nonverbální, paralingvistická, formální, neformální), interakce, sociální komunikace, komunikační proces, pedagogická komunikace, hlasový profesionalismus, interakční styl, sebereflexe, monolog, dialog, asertivita, patologické způsoby komunikace, konflikt. Kromě znalostí z oblasti pedagogické komunikace vyžaduje učitelská příprava především také zvládnutí správné artikulace, rétoriky, umění sebeprezentace a získání schopnost vyrovnat se s trémou. Po prostudování tohoto textu byste měli: být schopni vysvětlit pojem komunikace a odůvodnit její význam v dnešní společnosti, ovládat zásady správné pedagogické komunikace s využitím moderních aktivizačních metod aplikovat své znalosti a dovednosti do praktické činnosti. vyjmenovat a specifikovat jednotlivé typy komunikace a analyzovat pravidla, která přispívají k účinné sociální komunikaci objasnit základní poznatky z oblasti asertivity, asertivními technikami a s možnostmi jejich využití v pedagogických interakcích umět se prezentovat jak písemným, tak ústním projevem prostřednictvím simulovaných situací v praktické výuce získat zpětnou vazbu o svém vystupování a na základě následné reflexe a sebereflexe zlepšit svůj slovní projev, nonverbalitu i styl jednání s lidmi. Člověk nevydrží bez kyslíku, tekutin, potravy a dobrých vztahů. Radim Uzel

5 5 1 Biologické základy řeči Cíle vysvětlit základní antropologické a anatomické pojmy umět popsat orgány hlasu a řeči charakterizovat hlasový profesionalismus Průvodce studiem Lidská řeč je zcela výjimečným dorozumívacím prostředkem. Tento fenomén je třeba popsat a pokusit se jej pochopit, jestliže se chceme dále věnovat problematice sociálních interakcí a mezilidské komunikace. Je tedy třeba se obrátit do minulosti Hominizace a sapientace Ve vývoji lidského druhu (fylogenetický vývoj antropogeneze) lze rozlišit dvě zásadní etapy, a to hominizaci a sapientaci. Hominizace je proces, při němž primáti nabývali lidských rysů (rod Homo), a to anatomickými změnami. Na lebce dochází ke zmenšení obličejové části a ke zvětšení mozkovny, týlní otvor se přesouvá do spodní části lebky, vytváří se bradový výběžek. Redukuje se počet zubů a zubní oblouk se rozšiřuje. Na kostře trupu se pak rozšiřuje a ve směru předozadním oplošťujte hrudník, pánev se podsazením přesouvá pod břišní dutinu, aby byly chráněny vnitřní orgány. Páteř se v důsledku napřimování dvakrát esovitě prohýbá (krční a bederní lordóza, hrudní kyfóza a kyfotické zakřivení kosti křížové). Dolní končetiny se přizpůsobují pro vzpřímenou chůzi a horní končetiny se uvolňují, pletenec ramenní umožňuje rotaci paže. Palec zůstává v opozici a umožňuje tak hominidům uchopovat předměty tzv. pinzetový úchop, zatímco noha se zplošťuje a zpevňuje, vytváří se příčná a podélná klenba nožní, palec na noze schopnost opozice ztrácí a nohy plní novou funkci naučený pohyb po dvou (bipedie), s typickým tzv. úderovým krokem (Beneš 1994, 17). Sapientace zmoudření navazuje na hominizaci. Je spojena s vývojem mozku, kdy se zvětšuje jeho objem a dochází ke gyrifikaci zvrásnění a vytvoření závitů, kterým se zvětšuje plocha šedé kůry mozkové. Mozková kůra (neokortex) jako evolučně nejmladší část centrálního nervového systému zaujala v příjmu a zpracování informací vůdčí postavení (Beneš, 1994, 20). Vyvíjejí se řeč, druhá signální soustava a rozumové vlastnosti, člověk nabývá schopnosti abstraktního myšlení. Vznikem artikulované řeči se kvalitativně mění chování jednotlivce a sociální interakce ve skupině. Pro komunikaci je taktéž důležitý zrak a sluch, dále pak vhodně vyvinuté orgány řeči (ústní dutina, hrtan). Hrtan se dostává do snížené polohy, která umožňuje nejen dýchání, ale také vytváření hlasu a ve spojení s dalšími řečovými orgány posléze artikulované řeči. Kromě vyvíjející se verbální komunikace je důležité je také kontaktní chování (objímání, doteky, uchopování rukou a neverbální komunikace mimikou, gesty apod. (zastrašování, hrozby, usmiřování, rituály při setkání). 1.2 Jazyk a řeč

6 6 Řeč je hlasitý artikulovaný projev člověka, který slouží jako prostředek k dorozumívání mezi lidmi verbální komunikace v rámci sociální interakce, kdy si lidé sdělují své myšlenky, pocity a přání. Řeč je složena ze slov, slova z hlásek. Jak píše Přinosilová (2007, s. 82), řeč ovlivňuje rozvoj poznávacích procesů včetně rozvoje myšlení, má však také významný vztah k socializaci člověka, tedy ke schopnosti utvářet a rozvíjet společenské vztahy. Jazyk je systémem symbolů, jimiž si lidé navzájem sdělují informace, a to formou mluvenou nebo písemnou. Lidský jazyk je fenomén, jímž se lidé odlišují od ostatních hominidů a zástupců živočišné říše. Jazyk je hlavním médiem, jehož prostřednictvím sobě navzájem a potom také budoucím generacím předáváme zprávy, dotazy, znalosti a hodnoty. Jazyk je hlavním prostředkem sociálního života, neboť zprostředkovává sociální interakci Jazyk je nezbytný pro všechny společnosti a pro vývoj kultury (Murphy 1998, 38). Na úrovni jazyka rozlišujeme lexikální a fonémický systém. Systém lexikální systém se skládá ze slov, která tvoří slovník slovní zásobu daného jazyka. Fonémický systém je pak tvořen jednotlivými hláskami, z nichž se skládají slova symboly s kulturně daným významem. Podle Nakonečného (1998, 341) můžeme rozlišit jednak přirozenou formu jazyka (národní jazyky), jednak formu umělou (vědecký jazyk s užitím odborné terminologie). Můžeme rozlišit také dvě funkce jazyka a to funkci sdělovací a funkci jazyka jako nástroje pojmově-logického myšlení (Nakonečný 1998, 341). Pro zájemce Již po narození si každý jedinec osvojuje jazyk mateřský, v případě potřeby také druhý nebo i třetí jazyk, pokud jsou jeho rodiče rozdílných národností nebo rodina žije dlouhodobě v zahraničí. Jestliže jedinec pro dorozumívání aktivně užívá dvou jazyků nebo je schopen mluvit dvěma jazyky na přibližně stejné úrovni, hovoříme o bilingvismu a bilingvní výchově, popř. multilingvismu, osvojí-li si jedinec jazyků více. Harding-Esch a Riley (2008, s ) uvádějí pět základních typů bilingvních rodin: 1. Rodiče mluví různými jazyky, každý z nich do určité míry ovládá jazyk partnera a jazyk jednoho z rodičů je dominantním jazykem komunity, ve které rodina žije. Každý z rodičů mluví s dítětem od narození vlastním jazykem. 2. Rodiče mají odlišný mateřský jazyk a jazyk jednoho z rodičů je dominantním jazykem komunity. Oba rodiče s dítětem mluví nedominantním jazykem, dominantnímu jazyku je vystaveno mimo domov a při vstupu do mateřské školy. 3. Rodiče mají stejný mateřský jazyk, který není dominantním jazykem komunity. Rodiče mluví s dítětem vlastním jazykem. 4. Rodiče mají odlišný mateřský jazyk, ani jeden z nich není dominantním jazykem komunity. Rodiče mluví s dítětem každý svým vlastním jazykem. 5. Rodiče mají stejný mateřský jazyk, který je zároveň i jazykem komunity. Jeden z rodičů mluví s dítětem v jazyce, který není jeho mateřským jazykem. Úkol nebo cvičení Zjistěte, jaká existují pravidla pro pedagogickou komunikaci se žákem s odlišným jazykem. Studovat můžete z odborné literatury, např. Kropáčová, J. Výuka žáka s odlišným mateřským jazykem. Olomouc: UP, ISBN nebo nahlédnout na Fyziologie řeči

7 7 Jazykové schopnosti patří mezi složité duševní funkce, nelze tedy předpokládat, že se dají umístit do zcela přesně vyhraněných oblastí mozku (Beneš 1994, 208). spíše hovoříme o složitých sítích synapsí, které umožňují mluvit, porozumět řeči a pochopit smysl obrazového sdělení. V mozkové kůře se nachází centrum řeči a odtud vycházejí signály do svalů, plic, hltanu, úst. Řeč vzniká proudem vzduchu vydechovaného z plic, který prochází štěrbinou mezi hlasivkami v hrtanu dále do dutiny ústní, kde je (jazyk, tvrdé a měkké patro, dásně a rty) upraven do artikulované podoby. Rozlišujeme tyto základní řečové oblasti (viz obr. 1): Brocova oblast (1861), tzv. motorické centrum řeči obsahuje artikulační vzorce sekvence zapojení jednotlivých svalů potřebných k vyslovení slova tvorba řeči praváci v levé hemisféře, někteří leváci v pravé (většina ale také v levé). Wernickeho oblast (1874) senzorické centrum řeči obsahuje sluchové vzorce a významy slov porozumění řeči v levé hemisféře (i velká většina leváků). Neurokognitivní sítě velkého rozsahu pak jsou charakterizovány jako propojení různých anatomických struktur, které umožňují řeč a dalších kognitivních procesů (paměti, učení, pozornosti). Architekturu mozku tvoří funkční systémy, příkladem je zrakové poznávání, paměť, jazyk a řeč. Část z nich lze chápat jako neurokognitivní sítě velkého rozsahu (Koukolík, 2010). Obr. 1: Základní řečové oblasti a přenos podnětu Brocova oblast primární motorická oblast primární smyslová oblast zrakové centrum primární sluchová oblast Wernickeova Wernickeovo oblast centrum převzato z: Studiem nervového řízení řečové komunikace se zabývá neurolingvistika a neuropsychologie, tu však navíc zajímá proces utváření komunikátu, kde se stýká zvuková forma s významem a u příjemce i s jeho konkrétní interpretací. 1.4 Orgány, které se podílejí na komunikaci

8 8 Na komunikaci se podílejí analyzátor zvukových (akustických) podnětů (ucho), orgán hlasu (hrtan), orgány řečové (artikulační - jazyk, v ústní dutině pak tvrdé a měkké patro, zuby, dále pak svaly obličeje) a centrální nervová soustava (viz předchozí kapitola) Ucho Ucho je příjemce informací, které jsou kódovány v akustické formě a slouží jako jeden z nejdůležitějších informačních kanálů člověka s okolním světem. Normální funkce sluchového analyzátoru je nezbytným předpokladem k vytvoření řeči u dítěte. Řeč je pak nezbytná pro tvorbu a formulaci myšlenek, a tím také pro vývoj inteligence. Z klinického a anatomického hlediska můžeme ucho rozdělit na zevní ucho, střední ucho, vnitřní ucho a nervové dráhy (viz Šlapák 1994). Obr. 2: Stavba ucha (Šlapák 1994) kladívko kovadlinka třmínek polokruhovité kanálky vestibulum hlemýžď chr upavèitý zvukovod ušní bubínek kostěný zvukovod Eustachova tr ubice m. tensor tympani Vnitřní ucho (labyrint) je uloženo v nejtvrdší kosti lidského těla v kosti spánkové (pyramidě), kde je tak chráněno proti otřesům a možnému poranění. Vnitřní ucho můžeme anatomicky a funkčně rozdělit na dvě části: vestibulum a 3 polokruhovité kanálky, které tvoří periferní část rovnovážného ústrojí, a hlemýžď, který tvoří periferní část sluchového analyzátoru (obr. 3). Pro zájemce V kosti spánkové rozlišujeme kostěný labyrint, což jsou dutinky a chodbičky v kosti, a blanitý labyrint, který leží uvnitř těchto dutinek a chodbiček a je vyplněn endolymfou. Blanitý labyrint je oddělen od kostěných částí tenkou vrstvou tekutiny, která se nazývá perilymfa. Tím je zajištěno, že blanitý labyrint, který obsahuje velmi citlivé buňky, vlastně plave v perilymfě a je tak hydraulickým efektem chráněn proti otřesům hlavy při normální činnosti lidského těla včetně skoků, rychlých pohybů, nárazů do hlavy (při boxu či hlavičkování při kopané atd). Vlastní sluchový orgán je Cortiho orgán. Vláskové buňky jsou akustické receptory, které přeměňují mechanickou energii akustického vlnění v elektrické proudy a nervové podráždění. Obr. 3: Stavba vnitřního ucha (Šlapák 1994)

9 Hrtan Hrtan je místem, kde začíná samostatná část dýchací trubice, když se oddělí od zatím společné dýchací a polykací cesty. Vzhledem k tomu, že dýchací cesta musí být stále rozevřena, je hrtan konstruován tak, aby tuto podmínku splňoval. Kromě této životně důležité funkce je hrtan také orgánem hlasu (ne řeči). Základní kostra hrtanu je tvořena chrupavkami: největší je štítná chrupavka, která na přední stěně krku prominuje jako ohryzek, prstencová chrupavka umístěná pod chrupavkou štítnou a chrupavky konévkové, které jsou párové a jsou umístěny nad zadní částí chrupavky prstencové a na které se upínají zadní konce hlasivek. Všechny chrupavky jsou spojeny pevnými avšak elastickými vazivovými pruhy a blánami, které dovolují vzájemné pohyby chrupavek. Kromě toho jsou chrupavky spojeny hrtanovými svaly, které zajišťují pohyb hrtanu a hlavně hlasivek. Mezi chrupavkou štítnou a chrupavkami konévkovými jsou napjaty hlasivky vazy hlasové. Vzájemnou souhrou činnosti všech hrtanových svalů se dokáží hlasivky pohybovat, napínat a vibrovat vydechovaným vzduchem tím vytvářet hlas. Nad hlasivkovou štěrbinou se nachází epiglottis příklopka hrtanová, která chrání při polykání hrtan před zapadnutím stravy. Obr. 4: Stavba hrtanu (Šlapák, 1994)

10 10 příklopka hrtanová štítná chrupavka hlasivky prstencová chrupavka průdušnicové chrupavky 1.5 Stadia vývoje řeči Klenková (2000) rozlišuje několik vývojových období řeči, a to počínaje postnatálním stadiem v životě lidského jedince. V prvním roce života hovoříme o přípravné (předřečovém) období vývoje řeči, kdy je křik jako hlasový reflex prvním projevem novorozence, úsměv se pak vybavuje asi od druhého až třetího týdne života dítěte. Po 6. týdnu života dostává křik citové zabarvení, následuje broukání asi 4. měsíc a žvatlání (6. 8. měsíc), kdy se dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, všímá si pohybů mluvidel nejbližších osob, zejména matky. Mezi měsícem lze pozorovat stadium rozumění řeči, kdy dítě sice ještě nechápe obsah slov, která slyší, ale na základě slyšeného sleduje předmět, osobu nebo reaguje na určitou výzvu. Koncem prvního roku se dítě zcela dostává do stadia rozumění řeči. Poslouchá již jednoduché příkazy a zákazy, které jsou patřičně v celkové komunikační situaci zdůrazněny Stadia vlastního vývoje řeči Prvním skutečným verbálním projevem jsou slova, která představují celou větu. Dítě začíná slova používat kolem prvního roku života (tzv. jednoslovné věty). Významově vyjadřují tato slova potřeby, přání, city, prosby. Proto se toto období nazývá emocionálně volním. V období mezi 1,5 2 roky života dítě napodobuje dospělé, ale také si samo opakuje slova, objevuje mluvení jako činnost. Mluvíme o egocentrickém stadiu vývoje řeči. Mezi rokem je dítě ve stadiu rozvoje komunikační řeči. Pomocí řeči se učí dosahovat drobné cíle, vidí, že řečí může usměrňovat dospělé, což se dítěti líbí a snaží se s dospělými komunikovat stále častěji. Důležité je stadium logických pojmů, které nastává kolem 3. roku. Postupně dochází k abstrakci označení, která byla dosud úzce spjatá s konkrétními jevy. Tato slova se stávají všeobecným označením - slovem s určitým obsahem. Při těchto náročných myšlenkových operacích dochází často k těžkostem, k vývojovým obtížím v řeči (opakování hlásek, slabik, slov, zarážky v slova řeči apod.), které jsou právě okolo 3. roku časté. Na přelomu 3. a 4. roku dítě vyjadřuje svoje myšlenky zpravidla obsahově i formálně s dostatečnou přesností. Další vývoj se více týká kvantitativní stránky osvojování nových slov, prohlubování a zpřes-

11 11 ňování obsahu slov a gramatických forem, rozšiřování slovní zásoby stadium intelektualizace řeči. Tato etapa pokračuje celé období, kdy je člověk schopen učit se. Ve vývoji řeči dítěte rozlišujeme první a druhý věk otázek: v období okolo 1,5 roku je to věk otázek Co je to?, případně Kdo je to?, v období okolo 3,5 roku věk otázky Proč?, případně Kdy? Aby se řeč vyvinula správně, je třeba dítěti zajistit náležité podmínky. Mezi vnitřní faktory řadíme: vrozené předpoklady, zdravý vývoj dálkových analyzátorů sluchového a zrakového, řečově-motorických zón v mozku, mluvních orgánů a celkový fyzický a duševní vývoj, hlavně vývoj intelektu. Vnější faktory jsou pak celkový vliv prostředí a výchovy, hlavně množství a přiměřenost řečových podnětů a správný řečový vzor. Při kontaktu s dítětem nešišláme ani nepoužíváme nevhodných zdrobnělin, jejichž zařazení do řečových vzorců může později vypadat komicky a nelogicky. Shrnutí Prostřednictvím řeči si lidé sdělují své myšlenky, pocity a přání. V průběhu fylogenetického vývoje člověka docházelo ke dvěma procesům: hominizace a sapientace, které zahrnovaly: pinzetový úchop, úderový krok, vytvoření bradového výběžku dolní čelisti vznik artikulované řeči. Důležité bylo zejména kontaktní chování (objímání, doteky, uchopování rukou a neverbální komunikace pomocí symbolů zastrašování, hrozby, usmiřování, rituály při setkání) apod. Řeč je artikulovaný projev člověka sloužící především ke komunikaci. Je složena ze slov (lexikální systém) slovník určitého jazyka, slova se skládají z hlásek fonémický systém. Slova jsou symboly s kulturně daným významem. Spojování slov se řídí gramatikou daného jazyka. V mozkové kůře se nachází centrum řeči a odtud vycházejí signály do svalů, plic, hltanu, úst. Řeč vzniká proudem vzduchu, který vychází z plic, prochází mezi hlasivkami (hlasovou štěrbinou) a nakonec je upraven jazykem a patrem, dásněmi a rty v ústní dutině, která působí také jako rezonátor. Mezi orgány, které se podílejí na komunikaci, dále řadíme ucho a hrtan. V ontogenetickém vývoji řeči rozlišujeme: přípravné (předřečové) období vývoje řeči, egocentrické, logických pojmů, intelektuaizace. Kontrolní otázky a úkoly 1. Charakterizujte proces hominizace a sapientace a jejich význam pro vytvoření lidské řeči. 2. Popište ucho a hrtan. 3. Vyjmenujte stadia vývoje řeči. 4. Vysvětlete pojem první a druhý věk otázek. Pojmy k zapamatování

12 Hominizace, sapientace, pinzetový úchop, úderový krok, bradový výběžek, artikulovaná řeč, Brocova oblast, Wernickeova oblast, neurokognitivní sítě, ucho, Cortiho orgán, hrtan, hlasivky, stadia vývoje řeči, neurolingvistika, neuropsychologie. 12

13 13 2 Soft skills a komunikativní kompetence Cíle objasnit pojem soft skills popsat sociální a komunikativní kompetenci vysvětlit pojem efektivní komunikace Průvodce studiem Je třeba, aby studenti pedagogických oborů i pedagogičtí pracovníci v praxi byli připraveni k mnohostranné komunikaci, kterou jejich profese vyžaduje. Jde nejen o komunikaci se žáky, ale také s kolegy, s managementem školy a v neposlední řadě také s rodiči, či se zákonnými zástupci žáka. Komunikativní kompetenci chápeme jako multidisciplinární komplex, který je třeba aplikovat do výchovně-vzdělávací činnosti. 2.1 Měkké dovednosti - soft skills Pojmem měkké dovednosti (angl. soft skills), někdy také interpersonální dovednosti, se souhrnně označují dovednosti, které souvisejí s emoční a sociální inteligencí a uplatňují se při sociálních interakcích. Jde o způsobilosti k určitému chování, jímž se jedinec prezentuje svému okolí. Na rozdíl od tzv. hard skills, tedy souboru odborných dovedností, které jsou konkrétní a vztahují se k určitému oboru, lze soft skills považovat za soubor nejrůznějších prostředků a metod jak odborné dovednosti získávat a rozvíjet. Měkké dovednosti jsou také jedním ze znaků emocionální inteligence. Lidé, jejichž měkké dovednosti jsou rozvinuty ve velké míře, jsou považováni za emocionálně inteligentní (Peters- Kühlinger 2007, 14). Je to například ochota spolupracovat, umění efektivně komunikovat, zdravé sebevědomí a další Tyto schopnosti je možno také označit jako sociální kompetence. Měkké dovednosti/soft skills patří, vedle odborných znalostí a dovedností, k nezbytné profesní výbavě každého pedagogického pracovníka. Jsou součástí kompetenčního profilu vytvořeného pro vykonávání profese učitele, vychovatele, sociálního pedagoga, případně jiných pomáhajících profesí, pro něž je schopnost empatické a konstruktivní komunikace jedním ze zásadních předpokladů. Komunikativní kompetence pedagogického pracovníka vycházejí z pojetí klíčových kompetencí uvedených v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha), kde jsou kompetence charakterizovány jako...schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další charakteristiky osobnosti, které umožňují člověku jednat adekvátně a efektivně v různých pracovních a životních situacích (2001, 51). Zahrnují především komunikaci, schopnost učit se, sociální kompetence, připravenost k řešení problémů a konfliktů, případně dovednost pracovat s informačními technologiemi. Klíčové kompetence se vyznačují těmito základními rysy: jsou prospěšné lidem a celé společnosti v různých podmínkách pomáhají lidem, aby splnili na ně kladené důležité požadavky nejsou důležité pouze pro odborníky, ale pro všechny (Rychen, Salganik 2003, 6). Pro zájemce

14 14 Tréninkem soft skills se široce zabývají firmy, které se věnují manažerskému vzdělávání. Pokud bychom si učitele představili v roli manažera vzdělávání, mohli bychom se nechat inspirovat tímto výčtem deseti pro zaměstnavatele nejdůležitějších soft skills, které u svých zaměstnanců požadují: 1. Výborná pracovní morálka motivace vykonávat svou práci svědomitě a co nejlépe. 2. Pozitivní životní postoj optimismus, vysílání pozitivní energie a dobré vůle. 3. Dobré komunikativní dovednosti snaha být dobrým řečníkem a posluchačem, umět srozumitelně a výstižně formulovat svá přání a potřeby. 4. Schopnost dobře a moudře hospodařit s časem (Time management), umět si stanovit priority. 5. Schopnost řešit a vyřešit problémy. Umět si stanovit pořadí úkolů a pracovat na různých projektech současně. 6. Umět spolupracovat s ostatními v týmu a v případě potřeby přijmout vůdčí roli. 7. Mít sebedůvěru, věřit ve své schopnosti vykonávat zvolenou práci, vzbuzovat v ostatních spolupracovnících pocit klidu a věřit jim, umět klást otázky a přispívat svými nápady. 8. Schopnost přijmout kritiku a poučit se z ní. Chovat se profesionálně, nechat se vést a stále se učit. 9. Být flexibilní (pružný) a umět se adaptovat (přizpůsobit) novým situacím a výzvám. Umět přijmout nové myšlenky. 10. Zvládat stres a pracovat dobře i pod tlakem (srv. Lorenz 2009). Podobný výčet nejdůležitějších měkkých dovedností jsou uvedeny v publikaci Komunikační a jiné měkké dovednosti (Peters-Kühlinger a Friedel 2007, s. 17): komunikační dovednosti (kompetence), zdravé sebevědomí, schopnost vcítit se, schopnost týmové spolupráce, schopnost přijímat kritiku a účinně kritizovat, analytické myšlení, důvěryhodnost, disciplína a sebeovládání, zvídavost, schopnost zvládat konflikty, schopnost prosadit se. 2.2 Komunikativní dovednosti v rámci soft skills Základem efektivní komunikace chování je především empatie a schopnost naslouchat. Komunikační chování jedince ovlivňuje momentální emoční naladění, temperament i charakter osobnosti. Zahrnuje také osobnostní determinanty jedince, jako je vyzrálost, vzdělanosti, sebevědomí, inteligence i sociální kompetence. Určité typy lidí inklinují k blízkosti a sociálním kontaktům, jiné naopak k odstupu. Jak tedy správně komunikovat? Dobré komunikační chování se ve svém vnějším účinku vyznačuje především tím, že ve vhodném okamžiku říkáte ty pravé věci nebo ve správnou chvíli mlčíte (Peters-Kühlinger, Friedel 2007, 36). Je třeba minimalizovat rozdíl mezi myšlenkou, jejím skutečným významem a tím, co říkáme navenek. Také pozor na to, co vyjadřuje náš postoj, aniž mluvíme. Komunikační dovednosti znamenají dále to, že vytvoříte spojení mezi vlastními komunikačními záměry, aktivním nasloucháním (tzn. porozumění a sledováním toho, co si druhý myslí) a zdařilou zpětnou vazbou (Peters-Kühlinger, Friedel 2007, 36). Shrnutí Komunikativní kompetenci chápeme jako multidisciplinární komplex, který je třeba aplikovat do výchovně-vzdělávací činnosti.

15 15 Komunikativní kompetence spadá do tzv. soft skills, mezi něž dále řadíme empatii, zdravé sebevědomí, schopnost týmové spolupráce, schopnost přijímat kritiku a účinně kritizovat, analytické myšlení, důvěryhodnost, tvořivost, disciplínu a sebeovládání, zvídavost, schopnost zvládat konflikty, schopnost prosadit se. Základem efektivní komunikace chování je především empatie a schopnost naslouchat. Komunikační chování jedince ovlivňuje momentální emoční naladění, temperament i charakter osobnosti. Kontrolní otázky a úkoly 1. Charakterizujte pojem soft skills. 2. Vyjmenujte jednotlivé dovednosti, které se řadí mezi soft skills. 3. Stručně vysvětlete pojem efektivní komunikace. Pojmy k zapamatování Soft skills - měkké dovednosti, empatie, tvořivost, efektivní komunikace, emoční naladění, komunikativní a sociální kompetence.

16 16 3 Komunikace Cíle objasnit základní pojmy: komunikace, komunikační proces, komunikátor, komunikant, komuniké, zpětná vazba umět popsat a vysvětlit složky komunikačního modelu charakterizovat druhy a funkce komunikace vysvětlit pojem transakční analýza a charakterizovat bariéry v komunikaci Průvodce studiem Studenti pedagogických oborů i pedagogové v praxi by se měli seznámit s pojmem komunikace a s jejím významem v dnešní společnosti, uměli vyjmenovat a specifikovat jednotlivé druhy komunikace a analyzovat pravidla, která přispívají k účinné sociální komunikaci. Současně by měli získat dovednost aplikovat své teoretické znalosti při reflexi vlastního projevu a vytyčování cílů svého osobního rozvoje v této oblasti. 3.1 Pojem komunikace Pojem komunikace se odvozuje z latinského communicare sdělit, svěřovat, spojovat (v širším slova smyslu oznamovat, radit se s někým, předávat). V hlubším slova smyslu lze komunikaci také chápat jako sdílení hodnot (srv. Křivohlavý 1988). Jde o proces, při němž v rámci sociálních interakcí dochází k předávání či výměně informaci, názorů či pocitů mezi lidmi, a to prostřednictvím systému znaků, symbolů či gest. Komunikaci lze také chápat jako schopnost člověka být v kontaktu s okolím. Adekvátní komunikace předpokládá na jedné straně schopnost správně vyjádřit sdělení, na straně druhé schopnost sdělení přijmout s co nejmenším zkreslením. Protože komunikace je nejen vyjádřením vztahu (interakce), ale zároveň tento vztah mění, dotváří, ovlivňuje atd., nevyhneme se analýze jejích elementů (Řezáč 1998, 108). Pro účastníky komunikačního procesu lze používat různá označení, například: komunikátor a komunikant, předmětem sdělování je pak komuniké (Gavora 2005). Dalšími užívanými pojmy mohou být vysílač, přijímač, zpráva, popřípadě původce, příjemce sdělení apod. V Pedagogickém slovníku se komunikace charakterizuje takto: Je to sdělování informací, myšlenek pocitů, dorozumívání. Existuje množství definic od ryze technických až po psychoterapeutické. V mezilidské komunikaci se zajímáme o řadu aspektů dorozumívání, které lze shrnout do těchto otázek: kdo sděluje, co sděluje, proč to sděluje, pomocí čeho, komu to sděluje, s jakými obtížemi sdělování probíhá, jaký efekt sdělování má. Z pedagogického hlediska je důležitá sociální komunikace, která může probíhat pomocí mluvené řeči, psaného a tištěného slova, obrazového materiálu, gest (včetně znakové řeči). Mívá podobu jak přímého mezilidského styku, tak sdělování zprostředkovaného např. technickým zařízením (Průcha, Walterová, Mareš 2009, 130). Důležitá pasáž textu Mezilidská komunikace se dá charakterizovat v těchto třech významech:

17 17 dorozumívání pochopení, shoda myšlenek (lidé hovoří stejným jazykem, o jedné věci, chtějí dosáhnout myšlenkového souladu) sdělování podávání poznatků, sdělování pocitů, postojů, názorů (vyžaduje partnera adresáta komunikace) výměna informací mezi lidmi (jeden komunikující vyšle informaci, druhý ji přijímá, zpracovává a úlohy se poté vymění a informaci vysílá druhý komunikující) (Gavora 2005). V komunikačním modelu Friedemanna Schulze von Thuna (2010, 14) obsahuje každé sdělení, které komunikující člověk přijímá či vysílá, tyto čtyři roviny: věcný obsah zprostředkování určitého množství informací (např. čísla, data a fakta) výzva mluvčí sděluje, co se má či nemá udělat nebo stát jde o imperativ, výzvu vztah pocity vůči partnerovi v komunikaci, hodnocení vzájemného vztahu sebeprojev vyjádření osobních pocitů. Pro zájemce Důležitost komunikace pro každého člověka shrnuje Paul Watzlawik (1999) ve svém výroku: Člověk nemůže nekomunikovat. Je třeba, aby si především učitelé i ostatní pedagogičtí pracovníci uvědomovali skutečnost, že veškeré chování se považuje za komunikační akci, tedy člověk komunikuje i když mlčí. Kromě zmíněného hlavního axiomu, popsal mezilidskou komunikaci Paul Watzlawik (2007, 53 70) dalšími třemi axiomy: 1. Lidská komunikace má digitální (verbální) a analogovou (neverbální) modalitu. V komunikaci analogové, která je vývojově starší, se vyjadřuje vztah, digitální prvky komunikace určují ve sdělení aspekt obsahový. Analogová komunikace se projevuje prostřednictvím zvukových, obrazových nebo pohybových symbolů. Má povahu neverbálního sdělení, které vyplývá z chování jedince (úsměv může vyjadřovat radost i opovržení; pohled stranou apod.). Není zcela jednoznačná a někdy může být těžké analogové sdělení dešifrovat. Může jít také o komunikaci postojem, který vyjadřuje vztah jedince k ostatním lidem či k situacím, nebo činem, kterým se vyjadřuje podstata sdělení. Digitální komunikace má povahu verbálního sdělení, obsahuje sdělovanou informaci, a to v podobě mluvené či písemné, mohou být vyjádřeny také logické souvislosti a negace. Jde o obsahový aspekt zprávy. Nepostihuje a nedefinuje povahu vztahů mezi účastníky komunikace. Digitální komunikace má komplexní a logické syntaxe, ale chybí jí ukotvení v oblasti vztahů. Analogová komunikace má potenciál v oblasti vztahů, ale postrádá jasnou definici povahy vztahů. Jestliže si účastníci komunikace obsah sdělení nesprávně vyloží, může dojít až ke konfliktní situaci. 2. Každá komunikace má obsahový a vztahový aspekt, přičemž první určuje druhý. Každé sdělení obsahuje obsahový a vztahový aspekt. Digitálně komunikovaný aspekt obsahový zprostředkuje věcné informace, zatímco analogově komunikovaný aspekt vztahový (blízký pojmu metakomunikace) poskytuje informace o tom, jakou povahu mají osobní vazby mezi komunikujícími. Pokud jde o přenos v procesu komunikace, lze říci, že neexistuje žádná čistě informativní komunikace. Každý výrok (prohlášení, tvrzení) obsahuje také výpověď o povaze vztahu účastníků komunikace. Prostřednictvím gest, mimikou a tónem hlasu, lze u komunikanta vzbudit různé reakce (souhlas, potvrzení sdělení, odmítnutí apod.). Pokud účastník komunikace ve vztahové rovině rozpozná negativní vztah, následkem může být narušení komunikace. Metakomunikace (co se sděluje o sděleném) doprovází verbální sdělování. Jde o paralingvistické prostředky (zabarvení hlasu, intonace, odmlky) doprovázené neverbální komunikací, jako je gestika a mimika, případně držení a pohyby těla (posturologie). Zprostředkuje porozumění beze slov, kdy

18 18 význam sdělení není vždy totožný s jeho obsahem a vyplývá z kontextu nebo z intonace. Důležité je význam sdělení pochopit, protože se nemusí vždy shodovat s obsahem. Každý komunikační proces je závislý na interpunkci komunikujících partnerů, komunikace se dělí na menší části (srv. DeVito 2008). Povaha vztahu mezi komunikačními partnery se určuje sledem komunikačních sekvencí (segmentů) komunikačních procesů mezi partnery. Každý účastník interakce dává tomuto vztahu určitou strukturu, komunikační proces probíhá neustále jako sled podnětů a reakcí (popř. příčin a následků), v němž neexistuje žádný výchozí bod. Každý podnět je současně také reakcí, protože komunikace probíhá v kruhu. Obsahem komunikace je to, co se sděluje. Způsob sdělování (jakým způsobem se sděluje) vyjadřuje vztah komunikátora ke komunikantovi. Chybou je, pokud se jeden z účastníků komunikačního procesu domnívá, že jeho partner má tytéž informace (zpracoval je stejně) jako on sám a na základě tohoto subjektivního vnímání předpokládá shodu, k níž ale nemusí dojít. 3. Komunikační procesy mají symetrickou nebo komplementární strukturu. Ve funkční komunikaci je obsažena komplementární i symetrická složka komunikace. Symetrický komunikační proces je založen na rovnocenném vztahu mezi účastníky komunikace, zatímco v případě komunikace komplementární se partneři navzájem ve svém chování doplňují. Vztah mezi nimi je nerovný a nerovnosti směřují do podřízenosti (jeden partner je aktivní, druhý pasivní; jeden mluví, druhý naslouchá; jeden má navrch nad druhým). Pro symetrickou formu komunikace vztahu je charakteristická snaha účastníků o minimalizaci rozdílů mezi sebou usilují o rovnost a snižování rozdílů. Problém může nastat v případě, že dojde k tzv. symetrické eskalace, kdy se partneři snaží se navzájem překonat. Důležitá pasáž textu Vzájemná komunikace mezi partnery sleduje cíle konstantní a variabilní. Konstatním cílem komunikace je požadavek porozumění mezi partnery. K tomu, aby ho bylo dosaženo, je nezbytná jejich spoluúčast na vlastním procesu komunikace. Variabilní cíle zpravidla představují určité individuální zájmy konkrétních účastníků komunikace (Gavora 2005). Pro úspěšnou komunikaci je významná také její přesnost, tedy stav, kdy komunikátor a komunikant interpretují zprávu stejně i když mají rozdílné názory nebo postoje v rovině tematické. 3.2 Funkce komunikace Komunikace mezi lidmi nabývá různých podob, je proměnlivá a poskytuje mnoho možností, které komunikátor může kombinovat a měnit. Kvalita komunikace pak souvisí také na úrovní komunikativní kompetence obou účastníků komunikačního procesu. Jde o správný odhad situace, úmysly, respekt k partnerovi v komunikaci či k publiku, k němuž promlouváme (viz Mikuláštík, 2003, s. 32). Mezilidská komunikace jako projev lidských vztahů plní mnoho rozmanitých funkcí, jejichž hranice nejsou přesně ohraničeny a mohou se překrývat. Mikuláštík (2003, 21 22) uvádí tyto funkce, které komunikace plní: formativní předávání určitých informací, faktů, dat mezi lidmi; instruktivní je to v podstatě funkce informační, ale s přídavkem vysvětlení významů, popisu, organizace, návodu, jak něco dělat, jak něčeho dosáhnout;

19 19 přesvědčovací působení na jiného člověka se záměrem změnit jeho názor, postoj, hodnocení nebo způsob konání (racionální přesvědčování pomocí argumentů, pomocí logiky, emocionální přesvědčování formou působení na city, dost manipulativní); posilovací a motivující patří svým způsobem do funkce přesvědčovací. Jde o posilování určitých pocitů sebevědomí, vlastní potřebnosti, o posilování vztahu k něčemu; zábavnou jde o to, pobavit, rozesmát, vyplnit čas komunikováním, které vytváří pocit pohody a spokojenosti; vzdělávací a výchovnou specificky uplatňována zejména prostřednictvím institucí, sycena je funkcí informativní, instruktivní, ale i funkcemi dalšími; socializační a společensky integrující vytváření vztahů mezi lidmi, sbližování, navazování kontaktů, posilování pocitu sounáležitosti a vzájemné závislosti. Komunikace závisí také na naší společenské úrovni, v jakých společenských segmentech se nacházíme a do jakých chceme patřit. Každá společenská vrstva má poněkud odlišný způsob komunikace, a není tím myšleno pouze rozdělení podle majetku, společenského postavení a vzdělání, ale také podle věku, podle stupně vyspělosti člověka (pubescenti komunikují jinak než čtyřicátníci); osobní identity na úrovni osobnosti, pro JÁ je komunikace velmi důležitou aktivitou. Pomáhá nám totiž ujasnit si spoustu věcí o sobě samém, uspořádat si své postoje, názory, sebevědomí a osobní aspirace. Jde o ratifikaci sebepojetí; poznávací souvisí úzce s funkcí informativní. Toto je pojetí spíše z pohledu komunikanta, kdežto informativní zahrnuje pojetí z pohledu komunikátora i komunikanta. Umožňuje sdělovat si každodenní zážitky, vzpomínky a plány. Prostřednictvím zkušeností jiných lidí konzervujeme ve zkrácené podobě informace, které bychom vlastními zkušenostmi nebyli schopni v takové šíři prožít; svěřovací slouží ke zbavování se vnitřního napětí, k překonávání těžkostí, sdělování důvěrných informací, většinou s očekáváním podpory a pomoci. Sdílení pocitů, možnost probrat myšlenky, které člověka trápí, je pro každého jedince silnou podporou (praktika suché vrby, svěřená bolest je poloviční bolest). Může mít různou hloubku. Může jít o přímou, empatickou snahu pomoci s maximální mírou identifikace, nebo to může být pouhé akceptování pocitové úrovně v podobě porozumění, bez jakýchkoliv snah hodnotit; únikovou když je člověk sklíčený, otrávený, znechucený, může mít chuť si s někým nezávazně popovídat o věcech neutrálních, odreagovat se od starostí, od shonu. 3.3 Druhy komunikace Komunikace se obecně dělí na verbální (slovní), neverbální (mimoslovní) a paralingvistickou (doprovodnou). Verbální a neverbální komunikace se mohou navzájem doplňovat nebo nahrazovat a přebírat svou úlohu. Může také dojít k situaci, kdy verbální a neverbální projevy jsou v rozporu a celkový dojem, který jedinec vyvolává, pak nepůsobí harmonicky. V mezilidské komunikaci se vyměňují role mezi sdělujícím a příjemcem a dochází ke zpěvné vazbě. Ta umožňuje sdělujícímu ověřit, nakolik a jak byl jeho záměr pochopen (Schneiderová, 2003; Wiedenová 2002) Verbální komunikace Verbální komunikace je komunikace slovem či písmem. Rozlišujeme zvukovou i psanou formu řeči. Řeč je nejuniverzálnějším způsobem dorozumívání, nejméně se zkresluje smysl sdělení při jeho předávání (Schneiderová 2003, 21). Při rozhovoru si komunikátor a komunikant své role vyměňují a sdělení se upřesňuje pomocí otázek, odpovědí a doplňujících informací. Jak uvádí (Schneiderová, 2003), pro úspěšnou verbální komunikaci je třeba dodržovat několik zásad. Hovořit by měla vždy jedna osoba a to stručně, věcně, logicky, jasně, srozumitelně a v kratších větách. Objasňování se může zjednodušit použitím příkladů, přirovnání a citátů. Úroveň sdělení by měla být přizpůsobena posluchači s omezením použití příkazů a zákazů. Mluvčí by měl

20 20 správně dýchat, frázovat, hovořit s přiměřenou rychlostí a hlasitostí, intonovat. Balastní slova (příp. vsuvky) by měla být použita minimálně a neměla by se opakovat. V procesu komunikace je důležitá také zpětná vazba, která vypovídá o tom, zda komunikant chápe to, co mu komunikátor sděluje (rozumí významu komuniké), případně, jaký postoj ke sdělení zaujímá. Schneiderová (2003, 24) rozlišuje tyto typy verbální zpětné vazby: Chápající a pozitivní ( Rozumím a souhlasím. ) Chápající a neutrální ( Rozumím, ale nemohu zaujmout žádné stanovisko... ) Chápající a negativní ( Rozumím, ale mám jiný názor ) Nechápající ( Nevím, jestli jsem tomu dobře rozuměl ). Pro verbální komunikaci hlasem je důležitá také schopnost účastníků procesu komunikace si vzájemně naslouchat. Křivohlavý (1995) rozlišuje význam slova slyšet a naslouchat, kdy slovo slyšet spojuje s ústrojím sluchu a slovo naslouchat znamená správně rozumět tomu, co se říká. Kromě sdělování je naslouchání nejdůležitější komunikativní dovedností. Při aktivním naslouchání vnímá komunikant s porozuměním sdělení komunikátora, je schopen je pochopit, doslovně opakovat a také je interpretovat vlastními slovy. Komunikant se při komunikaci může dopouštět také zlozvyků, jako je předstírání pozornosti nebo chyb, když se zaměří pouze na fakta, myšlenka jako celek mu uniká. Problémem je také nesoustředěnost a nepozornost v klíčových bodech komunikace, soustředění se na komunikátora místo na obsah sdělení (srv. Schneiderová 2003). Křivohlavý (1995) rozlišuje tři postoje komunikátora v rozhovoru: 1. rodičovský (hovořící se vžije do role staršího, zkušenějšího) 2. dětský (hovoří jako dítě s rodičem dítě se více ptá, jinak se při hovoru tváří, někdy je trucovité, jindy uznává autoritu) 3. partnerský (rozhovor, rovného s rovným). Dále lze rozlišit pět rovin rozhovoru (Křivohlavý 1995): plytký rozhovor (slyšíme jen klišé a fráze sdělení, která častým užíváním ztratila význam a smysl) faktický rozhovor (jde o sdělování informací, fakt a údajů k určitému problému) výměna představ, názorů a postojů a jejich vzájemná konfrontace hluboce emocionální rozhovor (jen slova nestačí, soucítění je hlavní formou sdělení) dialog (hlubší forma rozhovoru) Paralingvistická komunikace Paralingvistická komunikace bývá řazena k verbální komunikaci, jde o zvukovou stránku řeči, na níž se podílí hlas komunikujícího jedince. Jde o doprovodné prvky verbální komunikace, které podstatně ovlivňují význam a smysl komunikace (hlasitost projevu, kvalita řeči, výška tónu hlasu, barva hlasu a intonace, emoční zabarvení projevu, plynulost řeči, slovní vata, rychlost řeči, chyby v projevu). Paralingvistika vyjadřuje momentální stav člověka, vztah k druhému člověku, psychickou poruchu, osobní postoj k tématu, váhání, rozpaky apod. (Schneiderová, 2003). Jak uvádí Nelešovská (2005), tvoří paralingvistika jakýsi přechod mezi mimoslovní a slovní komunikací. U toho, co se ve škole říká, můžeme odlišit obsahovou a formální stránku (Mareš, Křivohlavý 1989, 62). Přinosilová (2007) uvádí, že řečová komunikace má dvě složky: obsahovou a formální. Obsahová složka je daná schopnosti formulovat myšlenky, rozsahem slovní zásoby, syntaxí a schopnosti aplikovat mluvnická pravidla. Formální složka se týká individuálních charakteristik. Patří sem tvorba hlasu, jeho melodie, výška, výslovnost, artikulační obratnost, plynulost a tempo řeči.

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Sociální komunikace v knihovnách I

Sociální komunikace v knihovnách I Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské

Více

Základní pojmy audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Základní pojmy audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Základní pojmy audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Úvod do vizuální komunikace Základní pojmy vizuální komunikace

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI. na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI. na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti Zdroj: http://www.ubh.com/blog/2012/01/communicating-with-your-home-builder/ Osnova 1) Úvod soft skills 2) Jedinec a společnost

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací

Více

Rétorika a umění prezentace

Rétorika a umění prezentace školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Vymezení pojmu komunikace

Vymezení pojmu komunikace SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE KURZY KOMUNIKACE: Mluvit a vystupovat před lidmi je umění. Rétorika byla uznávána již od starověku jako jedna z nejdůležitějších disciplín, která se vyučovala

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Komunikace v organizaci

Komunikace v organizaci ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Název materiálu: Myšlení a řeč Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Myšlení a řeč Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

Český jazyk a literatura Mluvené projevy

Český jazyk a literatura Mluvené projevy Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY

TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY KOMUNIKACE proces při němž jsou sdělovány informace sdělení, sdílení, spojování společná účast: základ veškerých vztahů mezi lidmi,

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu

Více