Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace"

Radim Špringl
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

2 GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ TEORIE EDUKACE KE STÁŘÍ A VE STÁŘÍ TEORETICKO EMPIRICKÁ DISCIPLÍNA ZABEZPEČUJÍCÍ KOMPLEXNÍ POMOC SENIORŮM PŘI USPOKOJOVÁNÍ JEJICH POTŘEB V NEMEDICÍNSKÉ DIMENZI

3 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ Strategie aktivního stárnutí musí být zaměřena na celý život a na všechny věkové skupiny, netýká se pouze starších či starých lidí. Nutný přesun perspektivy od starších jedinců, jakožto vyčleněné skupiny která zestárla, ke všem občanům, kteří stárnou kontinuálně. Cíle: zvýšení povědomí o přínosu zdravého životního stylu, celoživotního učení a důležitosti řízení svého vlastního stárnutí.

5 Determinanty ovlivňující kvalitu života seniorů (WHO, 2002)

6 Kategorie stáří: Marie-Paule DESSAINT Nezačínejte stárnout, Portál, 1999 úspěšné stáří (25%) lidé aktivní, vitální, čilí, zvídaví, otevření, dokážou experimentovat neúspěšné stáří (10%) lidé smutní, zmatení, nudí se, nedokážou se zaměstnat, mají často špatnou náladu, zlobí se, stále si stěžují očekávané stáří (65%) stáří a smrt pro osoby představuje přirozené vyústění, bez nutnosti pasivního čekání; apaticky se spokojí se všedním, jednotvárným životem, nevyhledávají nové zkušenosti, nejsou aktivní, odevzdaně očekávají konec

7 Harvardská studie vývoje v dospělosti (Harvard Study of Adult Development, tzv. Grantova studie): od 30. let dvacátého století dlouhodobé zkoumání cca 800 respondentů od 60. let studie spojena se jménem psychologa G. Vaillanta jedna z výchozích otázek: Co přispívá ke šťastnému stáří?

8 7 faktorů predikujících spokojené a zdravé stáří: Schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám Vzdělání Stabilní partnerský vztah Nekouření Umírněná spotřeba alkoholu Dostatečný fyzický pohyb Přiměřená tělesná hmotnost

9 Respondenti, kteří ve věku 50. let splňovali 5-6 výše uvedených faktorů, se ve věku kolem 80. let s velkou pravděpodobností těšili dobrému zdraví a byli spokojeni (tzv. šťastní a zdraví ). Lidé, kteří splňovali 3 a méně faktorů, trpěli ve věku 80. let mnohými nemocemi a psychickou nepohodou (tzv. smutní a nemocní ). Třetí skupinou respondentů byli předčasně zemřelí, tj. nedožili se věku 65 let. G. E. VAILLANT. Aging well: Surprising guideposts to a happier life from the landmark Harvard Study of Adult Development. Boston: Little, Brown and Co., 2002

10 Úspěšné stárnutí nezáleží pouze na genetických predispozicích, vnějších okolnostech a náhodě, ale z velké míry na jedinci samotném.

11 Edukační aktivity zaměřené na organizační, sociální a ekonomická opatření mající za cíl vytváření příznivých podmínek pro etapu přechodu z aktivní ekonomické činnosti do období důchodového věku, ale i vytváření optimálních podmínek pro aktivní prožívání tohoto období. (upraveno podle Haškovcové, 1990) Jedná se o segment, který bude do budoucna expandovat pravděpodobně nejvýrazněji.

12 Prožívání stáří je přímo ovlivněno průběhem předcházejících etap. Každou jednotlivou životní etapu zvládne jedinec tím lépe, čím kvalitněji se mu podařilo prožít etapu předcházející. Je proto nezbytné začít se ještě ve fázi plného pracovního nasazení seznamovat se všemi okolnostmi nadcházejícího stárnutí a odchodu do důchodu. Podstatou není přizpůsobení se vzniklým podmínkám ad hoc, ale mělo by jít o dlouhodobou a celoživotní přípravu.

13 Dochází ke ztrátě dosavadních životních jistot, zatímco ty nové jsou získávány velmi složitě a pomalu. Nebezpečí rychlé závislosti: na společnosti, na rodině, na okolí, na institucích, na médiích Adaptace na stáří a na důchod: Aktivní (jedinec si přizpůsobuje prostředí) Pasivní (jedinec se přizpůsobuje prostředí) Forma adaptace je ovlivněna zdravotním stavem, sociálním statusem, rodinnou situací, finanční situací i procesem odchodu do důchodu (dobrovolně x nedobrovolně)

14 Příprava na stáří: Dlouhodobá: celoživotní příprava, sebevzdělávání, rozvoj osobních zájmů, společenské aktivity, rodinné vztahy, vybudování finančního zázemí, celkový vztah ke stárnutí a stáří proseniorská edukace Střednědobá: cca od 45 let, zdravý životní styl, vědomá akceptace stáří jako součásti života, udržování sociálních vztahů, hmotné zabezpečení, hledání druhého životního programu Krátkodobá: cca 3-5 let před důchodem, vytvoření podmínek pro aktivní a pohodlný život, vyřešení bytové otázky, stabilizace zdravotního stavu, posílení soběstačnosti

16 Oblasti preseniorské edukace: Zdravotní stav Rodinné vztahy Majetkové poměry Právní aspekty Domov Seberealizace Sociální vazby Společenské prostředí Denní režim

17 Výrazná je spojitost s konceptem Age managementu v organizacích realizujících AM by měly být samozřejmostí kurzy přípravy na stáří v rámci outplacementu.

Pasivní strategie přípravy na stáří Nedostatečná nabídka a institucionální

18 AKTUÁLNÍ STAV PRESENIORSKÉ EDUKACE V ČR Nový problém, neexistence dlouhodobých strategií Neinformovanost a relativní nezájem Malá zkušenost Pasivní strategie přípravy na stáří Nedostatečná nabídka a institucionální podpora Minimální provázanost s pracovním prostředím Tematické kurzy (finance, zdraví )

19 Děkuji za pozornost!

Podobné dokumenty

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1