IČ: se sídlem: Praha 3, Žižkov, Kubelíkova 1224/42, PSČ

Transkript

1 Městský úřad Rajhrad, Stavební úřad I. stupně Masarykova Rajhrad K č. j.: 2211/10-No V Brně dne 3. února 2011 Stavebník: Investor: Tokad s.r.o. IČ: se sídlem: Praha 3, Žižkov, Kubelíkova 1224/42, PSČ FINE LINE DEVELOP, s.r.o. IČ: se sídlem: Praha, Žižkov, Kubelíkova 1224/42, PSČ Účastník: Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad (Vlastník budovy) IČ: se sídlem: Rajhrad, Klášterní dvůr 932, PSČ Právně zastoupen: Mgr. Martin Svoboda, advokát se sídlem: Koliště 7, Brno Věc: Vyjádření účastníka řízení ČTYŘIKRÁT Přílohy: - Plná moc vystavená pro Mgr. Martina Svobodu, advokáta dne ; - Fotodokumentace černé stavby fotovoltaické elektrárny (část fólie a kabely); - Fotodokumentace ramene s kamerou; - Fotodokumentace otvorů pro kabelová vedení; - Fotodokumentace střídačů fotovoltaické elektrárny. I. Shrnutí skutkového stavu Stavebník společnost Tokad s.r.o. nainstaloval neoprávněně na střechu bytového domu, který je na adrese Klášterní Dvůr 933 a 934, Rajhrad, fotovoltaickou elektrárnu (dále jen jako fotovoltaická elektrárna ).

2 Se stavbou nesouhlasí a nedali k ní souhlas vlastníci budovy (bytového domu), za které vystupuje Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad, Klášterní Dvůr 932, Rajhrad. Stavbě fotovoltaické elektrárny chybí jakékoliv povolení vydávané dle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako stavební zákon ). Podnětem účastníka Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad ze dne (dále jen jako Podnět ) bylo před nadepsaným stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění černé stavby dle 129 odst. 3 stavebního zákona. Dne ve věci proběhla schůzka, které se účastnil stavebník společnost Tokad s.r.o., investor stavby společnost FINE LINE DEVELOP, s.r.o. a účastník Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad. Účastník řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad si na výše uvedené schůzce vyhradilo právo podat v uvedené věci vyjádření, které tímto stavebnímu úřadu předkládá. II. Posouzení splnění povinností vyplývajících ze stavebního řádu Účastník řízení již ve svém Podnětu zdůvodnil, že stavba fotovoltaické elektrárny vyžaduje územní souhlas. Tato skutečnost byla předmětem ústního jednání na stavebním úřadě dne a je zmíněna i v Protokolu z ústního jednání. Ze stanoviska stavebníka společnosti Tokad s.r.o. vzneseného při výše uvedeném ústním jednání vyplynulo, že považuje černou stavbu fotovoltaické elektrárny za stavební úpravu dle 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Z takovýmto závěrem nemůže účastník řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad souhlasit, neboť se domnívá, že nejde o změnu stavby, ale o stavbu novou. Nicméně je nutné zdůraznit, že i kdyby nadepsaný stavební úřad dospěl, dle účastníka řízení, k nesprávnému názoru, že stavba nepotřebuje územní souhlas, samo o sobě to neznamená, že je ji možno dodatečně povolit, neboť se stavební úřad dále musí zabývat tím, zda stavba vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení. Jak přímo vyplývá z 129 odst. 3 stavebního zákona, pokud stavebník požádá o dodatečné povolení černé stavby v řízení o jejím odstranění, musí splnit všechny podmínky stavebního řádu a předložit doklady, které se vyžadují při řádném povolení stavby. V souvislosti s řízením o dodatečné povolení stavební úpravy Nejvyšší správní soud dne judikoval v rozsudku sp. zn.: 6 As 51/ , že: Je zřejmé, že pro dodatečné povolení stavby je třeba vyžadovat přinejmenším tytéž doklady jako pro jejich povolení řádné. Podle 58 odst. 3 může nájemce žádat o povolení stavebních úprav pouze tehdy, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem nemovitosti. Nestačí tedy jakýkoliv souhlas vlastníka nemovitosti, nýbrž je třeba vyžadovat písemnou dohodu. Zároveň nepostačuje ani předložení starší písemné dohody uzavřené nájemcem s minulým vlastníkem nemovitosti. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že je nutné posoudit, zda v konkrétním případě černá stavba fotovoltaické elektrárny (popř. stavební úprava dle 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona) vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení a zda, stavebník společnost Tokad s.r.o. předložil podklady vyžadované stavebním řádem (včetně souhlasu účastníka řízení). Takovýto postup také vyplývá i z Metodické pomůcky Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení z listopadu 2009 (dále jen jako Metodika ). Metodika v této souvislosti v bodě uvádí, že: Způsob povolení provedení FVS se posuzuje podle konkrétních navržených stavebních úprav. Za podmínek daných stavebním zákonem lze aplikovat 103 odst. 1 písm. b) bod 2 nebo 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona provedení nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu anebo 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona provedení vyžaduje ohlášení. Pokud nejsou splněny podmínky pro použití výše uvedených ustanovení, jedná se o stavební úpravy, které vyžadují stavební povolení. V této souvislosti je nutné posoudit, zda stavba fotovoltaické elektrárny je stavbou nebo stavební úpravou, která nevyžaduje ani stavební povolení 2

3 ani ohlášení, tedy zda lze aplikovat některé v úvahu připadající ustanovení 103 stavebního zákona. Jde o tato ustanovení: odst. 1 písm. b) bod 2 stavebního zákona: Dle tohoto ustanovení stavební povolení ani ohlášení nevyžadují vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy. Černou stavbu fotovoltaické elektrárny nelze vzhledem k jejímu rozsahu a stavebním součástem podřadit pod toto ustanovení. Černá stavba fotovoltaické elektrárny sice zahrnuje i vedení technického zařízení uvnitř budovy, avšak již na první pohled nejde o prvek jediný a dominující. Pokud by přesto stavební úřad pod toto ustanovení černou stavbu fotovoltaické elektrárny podřadil, podléhá pak územnímu posouzení; odst. 1 písm. h) stavebního zákona: Dle tohoto ustanovení stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Černou stavbu fotovoltaické elektrárny nelze pod tato ustanovení v žádném případě podřadit, a to vzhledem k jejímu rozsahu, výraznému zásahu do vzhledu budovy, zásahu do nosných konstrukcí a negativnímu vlivu na požární bezpečnost. Změna vzhledu budovy je výrazná. Značná část střechy je pokryta nepřehlédnutelnou a nevzhlednou černou folií a spletí nezakrytých kabelů, což mění vzhled budovy, a to především pro vlastníky podkrovních bytů. Některé kabely přitom vedou v bezprostřední blízkosti střešních oken (viz důkaz Fotodokumentace černé folie a doprovodných kabelů). Součástí černé stavby fotovoltaické elektrárny je i zdálky nepřehlédnutelné rameno s umístěnou kamerou (viz důkaz Fotodokumentace ramene s kamerou). Součástí černé stavby fotovoltaické elektrárny jsou i vedení kabelů budovou, pro které byly v nosné konstrukci stavby probourány značně široké otvory. Uvedená kabelová vedení dále umocňují zásah do vzhledu budovy (viz důkaz Fotodokumentace otvorů pro kabelová vedení). Funkčnost černé stavby fotovoltaické elektrárny dále zajišťují rozvodny střídače (viz důkaz Fotodokumentace střídačů fotovoltaické elektrárny). Vzhledem k rozsahu černé stavby fotovoltaické elektrárny, množství zapojený článků a spojovacích kabelů, účastníka zvláště znepokojuje případné ohrožení požární bezpečnosti v budově. Vzhledem k výše uvedeným důvodům není možné, ani při požití extenzivního výkladu (v tomto případě však nepřípustného), dovodit, že by černou stavbu fotovoltaické elektrárny bylo možno podřadit pod 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona. Nad rámec výše uvedeného by účastník řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad v této věci rádo uvedlo, že v rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu, sp. zn.: S-JMK /2010/OÚPSŘ (dále jen jako Rozhodnutí, které má nadepsaný stavební úřad k dispozici, se k této věci uvádí (zvýrazněné autorem přípisu): stavební úřad nevyslovil svoje úvahy, kterými byl veden při odkazu na ustanovení 103 stavebního zákona a při vyslovení závěru, že stavba nepotřebuje stavební povolení ani ohlášení. (...) Proto lze pouze v obecné rovině připomenout, že aby bylo možno k takovému závěru dospět, musely by být bez výhrad splněny všechny podmínky ustanovení 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona (...) odst. 1 písm. b) bod 4 stavebního zákona: Dle tohoto ustanovení stavební povolení ani ohlášení nevyžadují zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy. Metodika pod bodem 4.1 dospěla k jednoznačnému závěru, že (zvýrazněné autorem přípisu): stavbu nebo výrobní zařízení z obnovitelných zdrojů nelze v žádném případě považovat za zařízení (...) ve smyslu odst. 1 písm. b) bod 4 stavebního zákona. Stejný závěr obsahuje i Metodická pracovní pomůcka v oblasti výkladů 3

4 pojmů elektroenergetiky vypracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj v březnu S uvedenými názory se účastník řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad ztotožňuje. Je také nutné podotknout, že i kdyby se pod dané ustanovení přesto černá stavba fotovoltaické elektrárny podřadila, což je vzhledem k jejímu rozsahu téměř vyloučené, přesto by takováto stavba potřebovala územní rozhodnutí nebo alespoň územní souhlas, a to včetně přiloženého souhlasu vlastníka budovy. Rozborem výše uvedených ustanovení je nezbytné vyslovit jednoznačný závěr, že černá stavba fotovoltaické elektrárny nespadá do kategorie staveb a zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Bez písemného a aktuálního souhlasu vlastníka budovy a účastníka řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad nelze tedy stavbu v řízení dle 129 odst. 3 stavebního zákona dodatečně povolit. Na závěr tohoto článku by se účastník řízení ještě rád zmínil o institutu certifikátu autorizovaného inspektora vydávaného dle 117 stavebního zákona, kterým lze nahradit stavební povolení. Stavebník společnost Tokad s.r.o. se v předchozím řízení právě dovolávala toho, že na černou stavbu fotovoltaické elektrárny byl vydán certifikát autorizovaného inspektora. Skutečnost, že stavebníkovi společnosti Tokad s.r.o. na projekt černé stavby nikdy takovýto certifikát vydán nebyl, je Krajským úřadem Jihomoravského kraje potvrzena i na str. 5 Rozhodnutí. Vydání certifikátu v dané věci nepřichází v úvahu, neboť s černou stavbou fotovoltaické elektrárny nesouhlasí vlastník budovy a účastník řízení Společenství pro dům Klášterní dvůr , Rajhrad. Důkazy: - Fotodokumentace černé stavby fotovoltaické elektrárny (část fólie a kabely); - Fotodokumentace ramene s kamerou; - Fotodokumentace otvorů pro kabelová vedení; - Fotodokumentace střídačů fotovoltaické elektrárny. III. Shrnutí Stavební zákon v návaznosti na ústavní pořádek České republiky ochraňuje práva vlastníka nemovitosti, a to tím, že, jak pro vydání územního rozhodnutí nebo souhlasu, tak i pro vydání stavebního povolení a pro ohlášení stavby, se vždy bez výjimky vyžaduje přiložený a aktuální souhlas vlastníka nemovitosti s realizovaným záměrem. Předmětnou černou stavbu fotovoltaické elektrárny nelze zcela vyjmout z územního a stavebního řádu, a to vzhledem k jejímu rozsahu, zásahu do vzhledu budovy, vlivu na konstrukci budovy a případným důsledkům pro požární bezpečnost. Černou stavbu fotovoltaické elektrárny nelze ani považovat za stavební úpravu dle 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona, neboť jde o stavbu novou, prováděnou nevlastníkem budovy a na budovu pouze napojenou. I přesto, že by byla stavba takto posouzena, je nezbytné, aby následně obdržela stavební povolení, neboť je zcela vyloučené stavbu podřadit pod ustanovení 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona. Judikatura ustanovení 129 odst. 3 stavebního zákona, které stanoví povinnosti stavebníka společnosti Tokad s.r.o. požádat o její dodatečné povolení a předložit podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, vykládá velice restriktivně. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne , sp. zn.: 1 As 46/ , zcela jasně judikoval, že (zvýrazněné části účastník): Není totiž možno připustit takový výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro 4

5 dodatečné povolení stavby, resp. její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval (argumentum a minori ad maius). IV. Návrh Vzhledem k výše uvedenému účastník řízení v zastoupení svého právního zástupce navrhuje, aby Městský úřad Rajhrad, Stavební úřad I. stupně, vydal na podkladě 130 odst. 1 rozhodnutí, kterým stavebníkovi společnosti Tokad s.r.o. nařídí na její náklady odstranění černé stavby fotovoltaické elektrárny.... Mgr. Martin Svoboda, advokát 5