ŘEŠENÍ OBNOVY AREÁLU THOMAYEROVY NEMOCNICE V PRAZE SE ZAMĚŘENÍM NA VEGETAČNÍ PRVKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŘEŠENÍ OBNOVY AREÁLU THOMAYEROVY NEMOCNICE V PRAZE SE ZAMĚŘENÍM NA VEGETAČNÍ PRVKY"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI ÚSTAV BIOTECHNICKY ZELENĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE NA TÉMA: ŘEŠENÍ OBNOVY AREÁLU THOMAYEROVY NEMOCNICE V PRAZE SE ZAMĚŘENÍM NA VEGETAČNÍ PRVKY VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: Ing. Pavel Bulíř, Ph.D. VYPRACOVALA: Bc. Tereza Sellnerová LEDNICE 2015

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Řešení obnovy areálu Thomayerovy nemocnice v Praze se zaměřením na vegetační prvky vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici, dne 7. května Podpis

4 Poděkování Tímto bych chtěla vyjádřit svá poděkování Ing. Pavlu Bulířovi, Ph.D. za ochotné vedení práce, vstřícnost a otevřený přístup. Poděkovat bych také chtěla za užitečné připomínky, cenné rady a neustálý úsměv. Má poděkování patří také všem mým blízkým a vzdáleným za to, že mě podporovali po celou dobu studií a že to se mnou vydrželi a dotáhli až sem.

5 Obsah 1. Úvod Cíl práce Metodika práce Literární rešerše Analýzy a rozbor modelového území Návrhová část Teoretická část Důležité pojmy a definice Sanatorium Ozdravovna Léčebna Hospic Špitál Obecná klasifikace zdravotnických zařízení a jejich příklady Nemocnice Odborné léčebné ústavy Specializovaná ústavní péče Zvláštní dětská zařízení Principy působení vegetace na člověka Referenční příklady funkcionalistických nemocničních areálů Baťova nemocnice ve Zlíně Fakultní nemocnice v Hradci Králové Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích Dětská Nemocnice v Brně Základní údaje o území a jeho lokalizace Širší vztahy Primární krajinná struktura Sekundární a terciální krajinná struktura Sociodemografické údaje Ochrana území Historické souvislosti Vývoj kompozice Vyhodnocení současného stavu Funkční analýza řešeného území Kompoziční analýza, pohledové vazby Analýza dopravy a provozu Dendrologický průzkum SWOT analýza Problémová mapa, východiska pro tvorbu návrhu Návrh na obnovu Thomayerovy nemocnice Etapizace pěstebních opatření a výsadbový plán Popis ideového řešení Diskuze Závěr Souhrn, Klíčová slova Abstract, Key words Použitá literatura a zdroje Seznam vyobrazení a tabulek Seznam příloh Srovnání referenčních příkladů Východiska navrhování zdravotních zařízení Návrhová část

6 1. Úvod Žijeme v přetechnizovaném světě, v uspěchané době, kdy na přirozené léčebné procesy spojené s přírodou nezbývá mnoho času, a kde nemocnice fungují jako stroj na zdraví. Vše se dnes totiž řeší pomocí medikace a léčivá síla přírody se přitom opomíjí. I dobrovolná návštěva nemocnice může být pro někoho stresující záležitostí. Pacient neví, jaká bude diagnóza, přestavuje si ty nejčernější scénáře. Pobyt v zahradě nebo alespoň pohled do zeleně přináší lidem úlevu a uklidnění. V dnešní době většina vedení nemocnic a obdobných zařízení na zahradní úpravy moc nepomýšlí, a když už, tak pouze jako na další zdroj financí, které nepůjdou na přímé léčení pacientů. Sekundární, běžným okem neviditelnou léčbu nikdo nebere v potaz, hlavní je pacienta vyléčit co nejrychleji a přijmout nového. To by se mělo změnit, tyto areály by naopak měly být zelené a využít prostor pro vegetaci co nejúčelněji. Ve stísněných prostorách bez možnosti výsadby vzrůstných dřevin lze využít například plochy střech či zdí ke zřízení střešních či vertikálních zahrad nebo použít opřených konstrukcí pro popínavé rostliny. Další cestou je také ozelenění interiéru. 2. Cíl práce Cílem práce je prostudovat dostupné literární zdroje týkající se krajinářských úprav v areálech nemocničních objektů a způsobů jejich navrhování, dále vymezení typologie objektů zdravotnických zařízení a jejich popis na vybraných příkladech. Práce se pak věnuje popisu areálů nemocnic vzniklých za období první republiky, nebo i později pod vlivem funkcionalismu. Dalším cílem práce je vypracování relevantních analýz vybraného modelového objektu, ze kterých budou vyvozeny závěry. Ty se následně promítnou do tvorby architektonické studie obnovy vybraného objektu. Dále bude zpracován plán pěstebních opatření pro vybrané dřeviny a také plán kácení a výsadeb. Už ve středověku existovaly v klášterech, kde se mimo jiné také léčilo, užitkové a v menší míře také okrasné zahrady. Zde se pacienti mohli nadechnout a odpočinout si od léčby. Stejnou možnost, tedy vyjít do zahrady, by měli mít i soudobí pacienti, minimálně by jim měl být poskytnut výhled na zeleň kvalitní zahradní úpravy. 6

7 3. Metodika práce 3.1. Literární rešerše Zpracování literární rešerše proběhlo formou prostudování literárních pramenů uvedených v zadání diplomové práce a jejich rozhojněním o další relevantní zdroje týkající se tématu. V rámci této fáze byla navštívena řada knihoven a institucí Analýzy a rozbor modelového území Analýzy modelového území spočívaly jednak v intenzivním průzkumu a měření přímo v areálu Thomayerovy nemocnice a dále ve shromažďování a studiu historických mapových a obrazových podkladů. V rámci terénních průzkumů byl zpracován dendrologický průzkum řešené části modelového území. Použita byla metodika Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu, Šimek, Z důvodů častého výskytu chodců či provozu automobilů byl každý strom hodnocen zvlášť, důraz byl věnován provozní bezpečnosti s přihlédnutím na eventuální cíle pádu. Dále byly pozorovány funkční vztahy ploch, kompoziční a pohledové vazby, provozní tahy uživatelů území a také tok dopravy Návrhová část Návrh se věnuje obnově areálu Thomayerovy nemocnice, zpracován byl základní koncept řešení, který byl dále rozpracován do podoby architektonické studie. Vytvořena byla situace, axonometrické znázornění návrhu a také perspektivní pohledy zobrazující stěžejní části návrhu. Z hlediska vegetace byl vypracován plán s pěstebními opatřeními a také plán kácení a výsadeb v etapách. Zkratky pěstebních opatření byly převzaty z Pěstební opatření v zahradní a krajinářské tvorbě, Bulíř V rámci dvou kompozičních částí řešeného území byly vytvořeny osazovací plány trvalkových záhonů. 4. Teoretická část 4.1. Důležité pojmy a definice Sanatorium Zdravotnické zařízení určené k doléčování pacientů či k jejich zotavení po těžkých onemocněních. V dobách před objevem antibiotik byla sanatoria spojována především s léčbou tuberkulózních pacientů. 1 Sanatoria využívají kromě léčby léky také příznivé působení dobrých klimatických podmínek, které napomáhají dalšímu procesu uzdravování, vliv správné výživy a životosprávy Ozdravovna Ozdravovna je zařízení věnované prevenci onemocnění, především u dětí a mládeže. Jsou zde umisťovány osoby často trpící nemocemi, které zde mají posílit své zdraví a imunitu. Tyto objekty jsou budovány často ve vyšších horských oblastech s vhodnými klimatickými podmínkami podporující zocelení organismu Léčebna Lůžkové zařízení zdravotnické péče, které je specializováno na léčbu konkrétních skupin chronických nemocí se stanovenou diagnózou. Poskytuje komplexní a intenzivní léčbu v trvání několika týdnů, popř. měsíců. Jedná se například o tuberkulózní léčebny, psychiatrické léčebny, lázeňské léčebny či léčebny dlouhodobě nemocných Hospic Sociálně-zdravotní zařízení, kde jsou umisťováni těžce a nevyléčitelně nemocní pacienti. Hlavním účelem těchto zařízení není nemocného vyléčit, ale co nejvíce mu zlepšit kvalitu zbývajícího života po fyzické i psychické stránce. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou. Ve starém Římě se původně jednalo o přístřešky budované podél cest pro odpočinek poutníků Špitál Instituce zřizovaná při klášterech především v období středověku, jejich provoz zajišťovali mniši či řeholníci. Jednalo se o útulky pro chudé, nemocné a přestárlé, kteří zde 1 2 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích,

8 zdarma či za drobnou úplatu nacházeli azyl. Později byly zakládány chudobince, chorobince, nalezince či sirotčince. Dnes se jedná o lidové označení užívané pro nemocnice Obecná klasifikace zdravotnických zařízení a jejich příklady Zdravotnická zařízení lze obecně kategorizovat více způsoby. Například na zařízení poskytující pouze ambulantní péči a zařízení s lůžkovou částí či podle toho, kdo je plátcem lékařských služeb. Pro zpracování práce bylo převzato členění dle vyhlášky č. 242/1991 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi Nemocnice Jedná se o zařízení, která poskytují pacientům ambulantní základní, ale také specializovanou diagnostickou péči. Pro potřeby diagnostické a léčebné péče dětí a dorostu je možno zřizovat specializované dětské nemocnice nebo alespoň kliniky či oddělení. Součástí oddělení nemocnic mohou být také jednotky intenzivní péče a doléčovací jednotky. Velikost oddělení jednotlivých oborů diagnostické a léčebné péče a jiných útvarů nemocnic je určována podle předpokládaných potřeb obyvatelstva spádového území. Klasická nemocnice se skládá ze specializované ambulance, lůžkového oddělení, paraklinického oddělení 6, technického zázemí a managementu nemocnice. Tato oddělení mohou být umístěna buď v jednotlivých pavilonech, nebo se celá nemocnice soustřeďuje do vysokých budov s mnoha podlažími. Zahrady tohoto typu zdravotnického zařízení bývají často upozaďovány, finance potřebné na úpravu a údržbu vegetace se investují jiným směrem a zeleň nebývá komplexněji řešena. Nezřídka se také stává, že je v kritickém či dezolátním stavu. Pacienti, návštěvy, ale i personál nemocnice zahrady využívají i přes tyto ztížené podmínky. Proto je důležité se otázkou zeleni v rámci těchto objektů věnovat. Nemocniční zeleň by měla splňovat řadu parametrů. Jelikož nemocnice nebývají zaměřeny na jednu skupinu pacientů, musí i zahrada sloužit širokému spektru uživatelů. Měla by být tedy navrhována tak, aby naplňovala specifické potřeby pacientů všech věkových kategorií, ale také návštěvníků a personálu. Zahrada by rozhodně měla obsahovat dostatečný počet míst a zákoutí k sezení či odpočinku, a to ve formě soukromé, polosoukromé i veřejné, kde je snadné navázat sociální kontakt s ostatními uživateli. Důležitá je také variabilita prostorů k odpočinku a jejich diverzifikace tak, aby měl uživatel možnost alespoň rámcově měnit své okolí. Nemocniční zahrada by také měla obsahovat místa poskytující útočiště proti dešti či slunci. Možné typy nemocničních zahrad 7 : Vstupní předprostor Některé nemocnice mají u vstupu do budovy prostor, který odpovídá zápraží u obytných domů. Mohou být stíněny pod přesahem střechy, často se zde nachází lavičky, schránka na dopisy či telefonní automat. Je to místo prvního kontaktu nemocného s nemocnicí. Vstupní zahrada Jedná se o prostor se zahradní úpravou, který těsně přiléhá ke vstupu do nemocnice. Na rozdíl od vstupního předprostoru zde převažuje zeleň, kterou využívají především pacienti, kteří chtějí mít přehled o dění. Centrální zahrada Tento typ zahrady je určen pro setkávání pacientů, jedná se o jakési společenské ohnisko nemocnice. Je také využívána ke konzumaci vlastního jídla či posezení pod stíny stromů. Může zde být umístěna kavárna, která tyto aktivity podporuje. Terapeutická zahrada Tyto zahrady mohou zahrnovat venkovní i vnitřní prostory. Pobyt v nich a s tím spojené činnosti jako sázení rostlin či péče o ně, má pacientům pomoci v procesu uzdravování. Zahrada v atriu Zahrady umístěné ve vyhrazeném prostoru atria, kam nebývá přístup. Bývá zde umístěn atraktivní prvek, který má pacienta rozptýlit. Nevýhodou je, že si pacienti nemohou k rostlinám přivonět a užít si zahradu i ostatními smysly. Zahrada pro pohled shora Jedná se o malou nepřístupnou zahradu, která na pacienta působí pouze vizuálně, není možné do ní vstoupit. Výhodou bývají nízké finanční nároky na údržbu. Někdy se prolíná se zahradou střešní či v atriu. 5 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, oddělení se specializovanými laboratořemi, které přímo nepřichází do kontaktu s pacientem 7 MARCUS, C. C., BARNES M.,

9 Meditační zahrada REFERENČNÍ PŘÍKLAD - FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL Tyto zahrady bývají malé a tiché, jsou určeny pro pacienty, kteří mají potřebu v klidu přemýšlet a nechtějí být nikým rušeni. Jejich kapacita je velmi omezena. Terasa Jedná se o prostor, který přímo přiléhá k nemocnici a který je pacienty často využívaný k posezení či poležení na lehátkách. Může být doplněn o zeleň v mobilních nádobách. Na rozdíl od střešní zahrady se nenachází na vrcholku budovy. Od dob první světové války trpěla Praha nedostatkem nemocničních lůžek, proto byla v roce 1937 vypsána architektonická soutěž na výstavbu nové nemocnice v Motole, která by odlehčila Všeobecné nemocnici na Karlově náměstí. Tu vyhrála dvojice mladých architektů G. Paul a F. Čermák, kteří navrhli velkorysou stavbu nemocnice s 1300 lůžky. Krajinářská zahrada Jedná se především o krajinářsky upravené plochy mezi pavilony. Tato zahrada je využívána převážně k procházkám. Lidé si zde ale také krátí čas během čekání nebo se tu občerstvují. Slouží také jako komunikační spojnice mezi jednotlivými pavilony. Jedná se o nejrozlehlejší typ nemocniční zahrady, který je uživateli někdy popisován jako park. Střešní zahrada Nachází se na střeše budovy a je určena především pro pacienty, zaměstnance a návštěvy, nemohou ji využít náhodní kolemjdoucí. Použití větších dřevin a keřů však bývá omezeno mocností vegetační vrstvy a přítomností technických prvků jako jsou například výdechy ventilace. Obr. č. 1 Baráková nemocnice Obr. č. 2 - Částečně realizovaný projekt nemocnice, R. Podzemný, A. Tenzer Ještě v roce 1938 začaly přípravné práce, do budování nemocnice však zasáhla druhá světová válka. Již tak naléhavá potřeba dalších lůžek enormně vzrostla po zabrání klinik německými okupanty. V roce 1941 bylo ministerstvem zdravotní a sociální správy rozhodnuto o stavbě provizorní barákové nemocnice, která měla v konečné verzi poskytnout až 530 lůžek. S její výstavbou se začalo ještě téhož roku, stavba nemocnice byla umístěna ve východní části pozemku tak, aby nebránila předchozímu pozastavenému projektu. 8 Paul s Čermákem plánovali dobu životnosti nemocnice na 10 až 15 let, proto prosadili stavbu s převahou dřeva. Obávali se totiž, že jakmile vystaví patrové domy z cihel, jak to prosazovalo tehdejší ministerstvo veřejných prací, tak nebude možné považovat objekt nemocnice pouze za provizorní a plánovaná nová nemocnice by se již nikdy nedočkala realizace. 9 Stavba této dočasné nemocnice byla ale natolik kvalitní, že se v ní přijímali pacienti až do roku 1997, přičemž několik bloků ještě dnes stojí. 10 Jednalo se o systém 25 budov, lůžkové 8 9 KOPECKÁ,

10 pavilony a příjmový pavilon byly propojeny systémem vytápěných chodeb. Jádro tvořilo 12 neinfekčních pavilonů, druhou skupinu tvořilo 6 pavilonů věnovaných nemocným tuberkulózou, poslední část tvořily byty pro personál. Začátkem roku 1944 byla ukončena výstavba léčebných pavilonů a dokončovala se stavba bytových částí, když o nemocnici projevili zájem Němci. Ti ji chtěli okupovat pro potřeby raněných německých vojáků, když ale zjistili, z jakých materiálů je objekt vystavěn, ztratili o nemocnici zájem. V této podobě fungovala nemocnice až do roku 1959, kdy byla vypsána další soutěž na rozšíření nemocnice. Tu vyhrálo duo F. Podzemný a A. Tenzer, kteří se podíleli na etapizaci výstavby až do roku Během té doby došlo k výraznému stavebnímu rozvoji. 11 V dnešní době zabírá areál nemocnice plochu celkem 39 ha. Jedná se o velmi rozsáhlý komplex, vegetační úpravy areálu jsou však na nízké úrovni. Areál nemocnice přiléhá k poměrně frekventované komunikaci, vegetační protihluková clona je však vysázena pouze v jihozápadní části, na zbytku plochy je vybudována betonová protihluková stěna. Zeleň se opět uplatňuje až v části okolo bývalé barákové nemocnice. Většina atrií a dvorků využívá nemocnice jako parkoviště, proto se zde nalézají především zpevněné plochy, v části lze nalézt keřové výsadby typu Juiperus chinensis a jiné. Vzhledem k rozlehlosti areálu není počet laviček adekvátní. Dostatek sedacích prvků se však nenachází ani v předprostoru hlavní budovy. Proto by bylo vhodné alespoň v této části, kde je zvýšený tok uživatelů, jejich počet rozhojnit. Většina nových budov disponuje krytými propojovacími koridory, mezi pavilony lze tedy procházet i v nepřízni počasí Odborné léčebné ústavy Léčebny pro dlouhodobě nemocné Zkráceně také LDN jsou zaměřeny především na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče osobám dlouhodobě upoutaným na lůžko. Stav pacientů obvykle přímo nevyžaduje pobyt v nemocnici nebo se jedná o pacienty, u kterých se navzdory péči nepředpokládá zlepšení zdravotního stavu. Průměrný věk pacientů se blíží 80 rokům a mnoho těchto pacientů v řádech několika týdnů či měsíců umírá. Obr. č. 3 Vstupní partie areálu Obr. č. 4 Letecký snímek nemocnice Zprávy o dobové vegetaci se nepodařilo nalézt, všechny nalezené architektonické studie však počítaly s vybudováním rozsáhlého parku, který měl být protkán bohatou cestní sítí. Z dnešní situace lze ale vyvozovat, že se původních dřevin mnoho nezachovalo. Nemocnice disponuje nekoncepční zelení, která je navíc ve špatném stavu. Vzrostlá zeleň se zachovala v části s pozůstatky bývalé barákové nemocnice, zeleň pak také tvoří doprovod komunikací. Za budovou věnovanou dospělým pacientům se nachází topolové stromořadí, které budovu odděluje od rozsáhlého parkoviště. Před budovou ředitelství byl v dřívější době vybudován reprezentativní parter, ten je však dnes zanedbaný a zarostlý jalovci. O předprostoru svědčí jen členění ploch a paprskovité uspořádání komunikací, chybí zde dekorativní záhony či alespoň stříhané keře. Zahrady těchto ústavů nemusí být nutně rozlehlé, důležitý je dostatek intimních zákoutí k posezení a přemýšlení. Zahrada by měla být bezbariérová předpokládá se pohyb osob upoutaných na invalidní vozíky či osob s různými pomůckami podporujícími pohyb. Zahrada by neměla mít veřejný charakter, měla by působit jako místo, které pacienti dobře znají a cítí se zde jako doma. Dobré je proto vyvarovat se přílišnému používání exotických druhů dřevin, ale zaměřit se spíš na domácí sortiment. Poklidnému prostředí zahrady napomáhají také různé zvukové vjemy, jako je šumění listů travin či stromů, zurčící voda či zpěv ptáků. Vhodnou součástí jsou také barevné trvalkové záhony, které nalákají motýly či čmeláky. Osvěžujícím prvkem těchto zahrad by měl být jistě vodní prvek. Voda oživí jakoukoli zahradu, zde se navíc uplatní její meditační rozměr, který směřuje k rozjímání o životě a jeho koloběhu. 11 ŠEVČÍK, BENEŠ,

11 REFERENČNÍ PŘÍKLAD - KLINIKA NA KOŠÍKU Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Jedná se o nově zřízenou léčebnu pro dlouhodobě nemocné, která začala svůj provoz v roce Je umístěna v klidném prostředí v zeleni nedaleko hostivařské přehrady. Celý objekt se nachází v jednopatrové budově, provoz je uzpůsoben bezbariérově pro pohyb osob na invalidním vozíku. Pacienti mají k dispozici zahradu, která je od ulice oddělena porostem kvetoucích keřů a vzrostlých stromů. Další dřeviny jsou umístěny okolo budovy tak, aby poskytovaly stín, ale aby vznikly i slunné prostory s udržovaným trávníkem. V bezprostřední blízkosti budovy se nachází dvě terasy vybavené lavičkami s pohodlnými opěradly a také několik mobilních slunečníků. Terasy jsou vymezeny truhlíky s mobilní zelení, dále na ně navazuje travnatá plocha se skupinkami borovic a bříz. Ve světlém stínu stromů je vybudována prostorná komunikace s řadou zálivů do plochy trávníku, které jsou využívány pro venkovní cvičení se seniory. V této části se také nachází okrasné vyvýšené květinové záhony. V opačné části zahrady se nachází malé odpočívadlo přistíněné korunou ořešáku, které je obroubeno trvalkovým záhonem. Jedná se o zdravotnická zařízení poskytující komplexní péči pacientům s nejrůznějšími onemocněními dýchacího traktu, především tuberkulózy. Tyto léčebny poskytují většinou kromě lůžkové péče i péči ambulantní. Často se jedná o zařízení nadregionálního charakteru, která bývají doprovázeny parkem určeným pro pobyt pacientů. K roku 2007 fungovalo v ČR 9 TRN léčeben s celkem 1026 lůžky. 13 V našich podmínkách poskytují léčbu tuberkulózy a další procedury s tím spojené například Léčebna respiračních nemocí Cvikov, Janov, odborný léčebný ústav Paseka, Sanatorium Jablunkov, Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Humpolec či Léčebna TRN Buchtův kopec. Na tyto léčebny buď přímo navazuje parkově upravená plocha, lesopark či arboretum nebo bývají alespoň situovány v lesnaté krajině. Pro pacienty s plicními onemocněními je pohyb, minimálně však pobyt na čerstvém vzduchu důležitou součástí léčby. Umístění samotné léčebny v krajině hraje velmi důležitou roli. Park by se měl ideálně nacházet za budovou léčebny po směru proudění větru, aby nebyly alergeny během pylové sezóny unášeny do interiéru. Výsadby trvalek a především okrasných travin by se měly omezit převážně na reprezentativní parter před vstupem do budovy, pyly některých rostlin působí alergické reakce. Obr. č. 5 Prostor zahrady Obr. č. 6 Terapie v přírodě Objekt je vystavěn tak, že disponuje atriem předěleným spojovací chodbou. Zde jsou umístěny dva velké štěrkové záhony se sortimentem xerofytních trvalek a travin, výsadba je doplněna také keři. Pokud to jejich zdravotní stav dovolí, tráví pacienti hodně času venku, probíhají zde například rehabilitační cvičení či skupinové terapie. Imobilní pacienti mají přístup na balkóny, zahrada je jim zpřístupněna alespoň tímto způsobem. Zeleň těchto areálů má především funkci hygienickou vytváří bariéry proti hluku a také prachu. Napomáhá též zvyšovat relativní vzdušnou vlhkost, díky které se pacientům lépe a snadněji dýchá. Zahrada či park by měl být vybaven dostatečným počtem sedacích prvků a odpočívadel, pacienti potřebují časté přestávky, neurazí totiž dlouhé vzdálenosti. Procházky jsou důležitou součástí léčebného programu, v parku však musí existovat více různě náročných a různě dlouhých stezek podle zdatnosti uživatelů. Odpovídající by také mělo být převýšení jednotlivých okruhů. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - PLICNÍ SANATORIUM JABLUNKOV Počátky sanatoria sahají do třicátých let 20. století, kdy zemřel jablunkovský lékař MUDr. Josef Sikora. Ten ve své závěti odkazoval objekt někdejšího mlýna v osadě Lazy té instituci, která jej přemění na ústav s humánním posláním. Toho využila fryštátská pojišťovna, která hledala objekt ve vhodném prostředí pro stavbu léčebného ústavu pro své zaměstnance

12 a jejich rodiny. V roce 1928 byl pacientům otevřen tzv. Johanisův pavilon. Poskytoval celkem 120 lůžek a náklady na jeho stavbu dosahovaly téměř 2,5 milionu korun. V roce 1930 však sanatorium změnilo vlastníka a bylo přistoupeno k dalším stavebním pracím. Vzniknout měl pavilon vybudovaný podle nejmodernějších lékařských a technických poznatků. Nová stavba vybudovaná podle zásad funkcionalismu vznikla v roce 1934 podle návrhu Prof. Ing. Arch. Miloše Lamla, přičemž se na stavbě podílelo neuvěřitelných 82 firem. Ihned po zprovoznění pavilonu došlo k adaptaci původního Johanisova pavilonu tak, aby získal podobný vzhled i vybavení jako nová budova. Na konci roku 1935 tu tedy stálo sanatorium pro 270 pacientů s parametry na mezinárodní úrovni. Stejného roku ale postihlo sanatorium polská okupace, která byla záhy vystřídána německou. Nacisté si zde zařídili vojenský lazaret, zbytek sanatoria sloužil německým civilistům k léčbě tuberkulózy až do roku Park i sanatorium utrpěl během těchto let nedozírné škody. Z parku zmizela asi třetina všech druhů, téměř každý strom nesl stopy poškození. Z bohatého sortimentu trvalek a parkových růží se nezachovalo téměř nic. Otevřený prostor s trávníkem a okrasnými záhony byl využíván jako apelplatz, v parku bylo vykopáno celkem 22 krytů pro vojenská zařízení. Z této rány se po osvobození dostávalo sanatorium několik let. 16 V současné době je sanatorium jediným zařízením, které na Třinecku poskytuje ústavní léčbu zaměřenou na veškerá respirační onemocnění. Areál plicního sanatoria spadá pod ochranu NPU, na seznam je zařazena jak budova plicního sanatoria, tak arboretum a dále umělecké prvky - socha sedící ženy, sousoší sedících žen, socha Humanity a socha odpočívající ženy. 17 Obr. č. 7 Budované pinetum Obr. č. 8 Hlavní vstup do sanatoria Během stavebních prací na budovách sanatoria byl budován i zdejší ústavní park. V počátku vzniku v roce 1924 měl rozlohu 0,5 ha, sanatorium však vlastnilo i 4,2 ha zahrad a polností, které byly přičleněny. O rok později získal hlavní zahradník Pavlacký darem od jablunkovské lesní správy celkem 1200 sazenic Picea abies, Pinus strobus a také Pinus banksina. 14 V roce 1935 bylo také postupně budováno Bayerovo pinetum. Jednalo se o dvě cesty ve formě soustředných kruhů o průměru 40 a 70 metrů. Ty byly rozděleny dalšími dvěma cestami na osm výsečí, které byly osázeny jedním nebo i několika druhy jehličnanů. 15 Postupnými nákupy a výměnami dosáhl park roku 1936 výměry téměř 37 ha, čímž se v té době zařadil k největším a nejbohatším na celé Moravě. Největší podíl na vzniku tohoto parku má arch. J. Rull, pod jehož vedením zde došlo k rozsáhlým terénním úpravám, zbudování pohodlné cestní sítě a především výsadbě řady domácích i cizokrajných dřevin a kvetoucích keřů. Na zvelebování arboreta se podílel také první moderní zahradní architekt Josef Vaněk. V roce 1938 dosáhla parková sbírka asi tisíc druhů, z toho 400 taxonů jehličnanů. Při arboretu fungovala také školka. Obr. č. 9 Nově obnovená parková plocha Obr. č. 10 Partie z arboreta V dnešní době tedy sanatorium disponuje rozlehlým arboretem, které slouží jak pacientům, tak jejich návštěvám i turistům z širokého okolí. V parku se nachází řada zákoutí a paloučků, velký kruhový palouk, řada stezek, uměleckých prvků a v neposlední řadě tok říčky Lomné, koryto potoka Ošetnice a drobné vodní plochy. Nachází se zde také řada květinových záhonů přírodního charakteru, alpinum a další jiné prvky. Park je klidným místem, kde se dá posedět v soukromí nebo naopak navázat konverzaci. Je vybaven lavičkami, odpočívadly a řadou přístřešků s posezením. Pacienti mají možnost výběru nejrůznějších prostor k odpočinku. Areál je celkově dobře udržovaný a stromy mají potřebnou péči. 14 MARŠÁLEK, KONEČNÝ, R. et al.,

13 Na travnatém prostranství před budovou sanatoria byl v roce 2014 obnoven vycházkový okruh i s vodní nádrží a kanálem, celý parter byl doplněn o lavičky a chodník bosých nohou. Přímo před budovou je vysázeno javorové stromořadí. Hlavní vstupní objekt je uvozen reprezentativním travnatým parterem, který je lemovaný květinovými, každoročně obnovovanými výsadbami. Při vzdálenějším okraji je umístěna socha Vincence Makovského Odpočívající žena. Blízkým okolím vede řada naučných stezek, které popisují historii zdejšího kraje, jeho přírodní bohatství a také architektonické skvosty. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE Historie areálu sahá do roku 1903, kdy bylo kvůli kapacitním nedostatkům rozhodnuto o vybudování nového samostatného psychiatrického ústavu poblíž Prahy. Vybrán byl pozemek v Bohnicích, kde se mělo stavět na zelené louce. Na stavbu tohoto areálu byla vypsána architektonická soutěž, kterou vyhráli ing. V. Heller a stavitel J. Deport, druhé místo obsadil V. Roštapil, který ve finále vypracoval plány ke stavbě kostela, administrativní budovy a vil pro lékaře a úředníky v jižní části ústavu. 18 Na stavbě pracovali i sami nemocní, spolu s nimi se na práci podíleli také vězni z pankrácké věznice. Psychiatrické léčebny Psychiatrické léčebny jsou určeny pro poskytování ústavní péče osobám postiženým duševními poruchami, případně osobám, kterým je nařízeno povinné léčení. Léčba může u méně vážných poruch probíhat ambulantně, kdy pacient za lékařem pravidelně dochází. V těžších případech dochází k hospitalizaci pacientů na krátkou, podle závažnosti poruchy i na značně dlouhou dobu. Pokud pacienti vyžadují neustálý dohled, ošetřování nebo kontrolované prostředí, jedná se o hospitalizaci trvalou. Součástí každé psychiatrické léčebny by měla být zahrada, kterou mohou klienti či pacienti pod různým stupněm dohledu využívat. Samotný pobyt v zahradě a pozorování činností v okolí může být součástí pasivní léčby, aktivní léčba spočívá v zapojení do nejrůznějších prací v zahradě. V zahradě je dobré vysadit ovocné stromy a zřídit například zeleninové záhony. Ty je ideální vyvýšit, aby byly snadno přístupné. Pacienti v těchto léčebnách netvoří homogenní skupiny, trápí je často rozmanité problémy i rozdílné diagnózy. Proto je důležité vytvořit v zahradě dostatek rozmanitých míst, aby byly potřeby každého pacienta naplněny. Zahrada však musí vždy zůstat bezpečným místem, aby nedošlo k poranění jak samotných pacientů, tak lékařů, ošetřovatelů či návštěv. Zahrada by měla být přehledná a otevřená, zároveň by však měla poskytovat dostatek stinných míst, kam se mohou pacienti uchýlit před přímým sluncem. Pergoly a jiné přístřešky je však nutné umisťovat v dostatečné vzdálenosti od plotu, aby pacientům nesloužily jako cesty úniku. V blízkosti plotů není také vhodné sázet stromy. V rámci zahrady je dobré umístit mobiliář jak jednotlivě, tak ve skupinách pro pořádání skupinových terapií. Obr. č. 11- Areál v roce 1911 bez dominanty kostela Obr. č. 12 Kostel sv. Václava Z celkem 303 ha pozemků jich bylo 64 určeno pro výstavbu vlastního ústavu. Zde bylo mezi lety 1906 a 1912 vybudováno celkem 28 pavilonů. Tento vysoký počet dovoloval na tehdejší dobu pozoruhodnou diferenciaci nemocných. Rozlišeny byly pavilony pro klidné nemocné, méně klidné a neklidné, dále pro nemocné upoutané na lůžko a pro znečišťující se. Dokonce zde byly pavilony určené pro pacienty nakažené navíc tuberkulózou či jinou infekční chorobou. Pavilony byly moderně zařízeny, samotky byly redukovány na minimum, mříže byly zásadně vyloučeny, v opodstatněných případech bylo použito silné sklo. 19 Postaveny byly také objekty provozu - čerpací stanice pro zpracování užitkové vody z Vltavy, vodojemy, kotelna, elektrárna, kuchyně, prádelna, sklady a dílny. V severní odlehlé části byla postavena prosektura, nedaleko fungoval i zemědělský statek, který léčebnu zásoboval potravinami. K areálu náležel také vinný lis a hřbitov se 4100 hrobovými místy TICHÝ,

14 Hlavními dominantami areálu byly administrativní budova a věž kostela sv. Václava. Budova administrativy byla dokončena v roce 1908 v novobarokním stylu, Roštapil zde vlastně vytvořil kompilát svých původních návrhů. Průčelí zdobí glazovaná mozaika ženy sedící v křesle, která trpícím ukazuje cestu do ústavu, kde se jim dostane pomoci. Budova secesního kostela s románskými prvky byla budována déle, do její stavby zasáhla první světová válka. Na výzdobě interiéru se podílely tehdejší významné osobnosti jako např. Jakub Obrovský, Celda Klouček či Franta Úprka. Kostel byl roku 1920 vysvěcen a byl v provozu až do roku 1951, kdy jej armáda začala využívat jako sklad. Součástí areálu byla i budova divadla, která se pacientům otevřela v roce Ač nemocnice patřila k jednomu z největších ústavů v celém Československu, bylo podle rozhodnutí vlády z roku 1950 nařízeno nemocnici zrušit. Uvolněný areál měl sloužit jako kasárna protivzdušné obrany. Toto rozhodnutí bylo posléze zmírněno a část nemocných zde směla zůstat. Ostatní měli být rozmístěni po českých, výjimečně i moravských léčebnách. V roce 1956 byly zabrané pavilony vráceny zpět ústavu. 21 Areál byl osově koncipován, hlavní osa vychází z administrativní budovy přes reprezentativní travnatý parter ke kostelu sv. Václava a dál pokračuje budovou stravovacího provozu a dalšími budovami. Na tuto osu navazují dvě vedlejší diagonální osy, podle kterých se rozkládají jednotlivé léčebné pavilony. Ty jsou pomocí zeleně spojovány do skupin podle náplně tak, aby došlo k jejich vzájemné diferenciaci. Obě diagonální osy lemují lipové a jírovcové aleje, více než třicet pavilonů je pak umístěno v krajinářském parku. Celý rozsáhlý park je volně přístupný, využívají ho nejen pacienti, návštěvy a zaměstnanci, ale také lidé, kteří bydlí v okolí a zatouží načerpat klid. Areál je také součástí systému ekologické stability, poskytuje útočiště zpěvnému ptactvu i drobné zvěři. Zajímavostí je, že v areálu nemocnice probíhají nejrůznější kulturní akce spojené i s hudební produkcí. Jedná se například o festival Mezi ploty či Babí léto. Areál je natolik velký, že poskytuje nejrůznější prostory pro nejrůznější potřeby pacientů. Jsou zde místa světlá i stinná, pobytové trávníky a farma, kde mohou pacienti v rámci odvykací terapie vykonávat lehké práce. Vegetace parku je tvořena jednak u nás běžnými druhy jako je Tilia cordata, Aesculus hippostanum, Acer platanoides a Acer pseudoplatanus či Picea sp. Před více než sto lety tu 21 byly vysázeny i dřeviny cizokrajné. Na údržbu rozsáhlého parku však není dostatek financí, některé dřeviny by potřebovaly zásah profesionála. V 70. letech byl lednickou fakultou vypracován plán na obnovu severozápadní části areálu, byla také provedena inventarizace dřevin. 22 Později byly významné stromy označeny štítkem s názvem dřeviny. Celý areál včetně parku je památkově chráněn. 23 Rehabilitační ústavy Tyto ústavy jsou určeny pro poskytování specializované a odborné péče pacientům s vrozenou vadou, chronickou chorobou či poruchou hybnosti způsobenou následkem úrazu či po operaci. Cílem těchto zařízení je snaha o následné maximální začlenění pacientů do společnosti pomocí nejrůznějších cvičení svalů a kloubů a jiných procedur. Každý pacient má obvykle individuální rehabilitační plán, který se upravuje podle aktuálního zdravotního stavu pacienta. Rehabilitační ústavy často disponují větším parkem či zahradou, kde pacienti podle závažnosti svého stavu posilují oslabenou svalovou soustavu. Park bývá členěn na několik procházkových okruhů dle náročnosti. Dlouhé trasy je vhodné členit na kratší úseky pomocí nejrůznějších mezicílů a interaktivních prvků. Součástí těchto stezek či vycházkových okruhů mohou být různé posilovací a rehabilitační stroje či hmatové chodníky. Park i blízké okolí rehabilitačních ústavů musí být řešeny bezbariérově. Součástí zahrady by měly být také různé pergoly či altány, které v nepřízni počasí poskytnou ochranu proti dešti či ostrému slunci. Dobré je umístit do zahrady také stoly, kde si mohou pacienti či návštěvy zahrát různé hry nebo se občerstvit. Zeleň těchto objektů by měla být vnímatelná z jednotlivých pokojů, aby z pohledu na ni mohli profitovat i pacienti upoutaní na lůžko bez možnosti pohybu. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - REHABILITAČNÍ ÚSTAV KLADRUBY Tento rehabilitační ústav je umístěn v památné krajině blanických rytířů nedaleko Vlašimi. Obzor zdobí linie hory Blaník. Historie ústavu sahá do čtyřicátých let 20. století. V roce 1932 vnikl záměr vybudovat na úpatí vrchu Kostelík sanatorium pro léčbu tuberkulózy kostí. V první fázi se realizovala 22 TICHÝ,

15 příjezdová silnice, byl také položen základ nového parku kolem budoucího ústavu. V roce 1937 byl položen základní kámen ústavu a o rok později bylo sanatorium hotovo. Obr. č. 13 Budova ústavu se zahradní úpravou Obr. č. 14 Nová vozíčkářská stezka Během okupace byly snahy ústav prodat, nacisté jej však zabrali pro své účely. Vybudovali zde vojenskou nemocnici, která svůj provoz zahájila v roce Němci zde zřídili Forschungsinstitut der D.A.F. Kladruby, jehož část měl pronajatou Wehrmacht pro vojáky zraněné na frontě. Tak zde vznikl Reserve Lasaret Wlaschim. Po druhé světové válce sloužil objekt jako sovětská repatriační stanice pro ruské vojáky. Až na sklonku roku 1946 byla objektu navrácena jeho prapůvodní funkce a v dubnu následujícího roku se ústav v provizorním provozu otevřel 27 nemocným. V tomto období zde probíhalo také školení odborného personálu fyzioterapeutkami z USA. Oficiálně byl provoz nyní Státního ústavu doléčovacího zahájen v prosinci Měl kapacitu 160 lůžek a původně sloužil k léčbě invalidů, péče se postupně zacilovala na léčbu poruch pohybového aparátu po úrazech či operacích. V průběhu let se úroveň rehabilitační péče zvyšovala, stoupal ale také počet zájemců o poskytovanou léčbu. Proto bylo třeba ústav rozšířit ke konci roku 1955 byl zprovozněn nový léčebný pavilon. Kapacita se tak navýšila na 210 lůžek. Rozrůstání se také týkalo vybavení ústavu. Dnes kladrubský rehabilitační ústav disponuje rozsáhlým lesoparkem, venkovním sportovištěm, areálem minigolfu, několika bazény, kinosálem či vnitřní tělocvičnou. 24 Nově postavené objekty jsou propojeny systémem podzemních chodeb, aby se zajistil komfort pacientů i během nepřízně počasí. V současné době se jedná o prosperující ústav s 240 lůžky, který ze severní strany objímá velkorysý lesopark. Zde v roce 1981 proběhla při příležitosti Mezinárodního dne invalidů rozsáhlá dosadba dřevin. Po převratu byly lesní pozemky navráceny původním majitelům, pacienti jej však mohou volně využívat dodnes. 25 Lesopark je protkán systémem úzkých asfaltových cest se zastaveními a odpočivadly. V parku je dostatek laviček. Od roku 2013 se zde nachází také dvě vozíčkářské trasy. Jedná se o velký okruh o délce 3,6 km a vycházkovou trasu, která měří 1,7 km. Stezky jsou doplněny o informační a orientační panely. Půl kilometru severním směrem je v lesoparku ukrytý rybník Brodský s restauračním zařízením, které se stává cílem krátkých výletů. Park je volně přístupný a díky bezbariérovosti umožňuje relaxaci v přírodě také osobám upoutaným na vozík. Hlavní budova pochází z doby vzniku areálu a z jižní strany je lemována okrasnými květinovými výsadbami. Při boku této budovy je umístěn travnatý parter s menší vodní plochou doplněnou o střiky a posezení. Na fontánu navazují každoročně obměňované květinové záhony. Pacienti se zde mohou potěšit lekníny a odpočinout si ve stínu jehličnatých dřevin, kde převažuje Picea omorika. Pod hlavní budovou se nachází snížená terasa s minigolfovým hřištěm. Parkoviště ve spodní části ústavu je odděleno od hlavních budov pomocí pásu dřevin, dominují zde především Picea sp., Pinus nigra, Betula pendula, Larix decidua a jiné. Druhé větší parkoviště, vybudované v nedávné době, se nachází na západ od hlavní budovy a je předěleno parkově upraveným pásem s lavičkami a mladými výsadbami platanů, což pro pacienty není při větším automobilovém provozu zcela komfortní. Z drobných artefaktů je zde umístěn Kámen života a socha Naděje. V areálu se také nachází velké zatravněné sportovní hřiště. Zeleň v areálu je tvořena volně a bez hlubších kompozičních záměrů, jedná se spíše o nárazové výsadby. V areálu se nenachází dostatečný počet přistiňujících prvků jako jsou pergoly či altány, chybí zde také prostor pro skupinové rehabilitace. Objekt těží především z přilehlého lesoparku, ten by však mohl pacientům nabízet více náplně a programu Specializovaná ústavní péče Lázeňské léčebny Jedná se o odborné léčebné ústavy, které poskytují pacientům speciálně zaměřenou ústavní i ambulantní péči. K léčbě nemocných se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Kromě tradičních léčebných pobytů poskytují vybrané lázně také kratší tematické relaxační pobyty. Léčebny bývají často specializovány na jeden či více oborů podle indikačního zaměření, přičemž péče o děti a dorost je vyčleněna do MIKOLÁŠKOVÁ,

16 specializovaných léčeben. Vyčleněno je celkem 11 indikačních skupin 26, podle kterých se jednotlivé lázně zaměřují na - nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny či žláz s vnitřní sekrecí, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí, duševní poruchy, kožní onemocnění, nemoci gynekologického původu či nemoci onkologické. Lázeňské objekty vždy patřily a dodnes patří mezi nejlépe upravované areály zdraví a parkové úpravy vůbec. Především v dřívějších dobách byla návštěva lázní spojena se společenskou událostí a každoroční pobyt v lázních patřil k dobrému bontonu vyšších společenských vrstev. Objekty lázní vznikaly především na místech přírodních vývěrů minerálních pramenů či u zdrojů kvalitní rašeliny a slatiny. Lázně dále vznikaly i bez přímé vazby na přírodní zdroje. Důvodem vzniku renomovaných léčebných míst byly také například nové a netradiční metody užívání studené vody jako to bylo v případě Vincenta Priessnitze. 27 Zeleň v lázeňských objektech plní v první řadě funkci hygienickou. V kombinaci s modelací terénu a ve vhodném prostorovém uspořádání zamezuje například pronikání hluku, nepříjemných pachů či prachu. Vegetace snižuje úroveň prašnosti také druhotně díky upoutávání prachových částic na povrchu listů a jehlic dřevin. Vegetace také působí proti choroboplodným zárodkům pomocí fytoncidů, silic a éterických olejů, které určité dřeviny produkují. 28 Další forma lázeňské zeleně lázeňský park - je z hlediska údržby téměř stejně náročná. Pacienti se zde rekreují spíše individuálně, měřítko by tedy mělo být menší. Park by měl poskytovat dostatečný počet jak slunných a stinných prostor, tak také otevřených i intimních partií. 30 Správný lázeňský park by měl poskytovat uživatelům řadu aktivit a námětů k činnostem, ale také k odpočinku. Obsahuje například kolonádu, kavárny, umělecké a vodní prvky, součástí mohou být i botanické sbírky či jiné trvalkové výsadby, samozřejmostí je pravidelně upravovaný parkový trávník. Lázeňský park je součástí systému městské zeleně a představuje často komunikační městský uzel. Naopak lesní krajinný park, který obvykle dále volně přechází do krajiny, by měl být tvořen přirozenými formami vegetace. Zde se uplatňují například luční trávníky, přírodě blízké formy vegetace, výsadby keřů a domácích dřevin. Park má obsahovat různě dlouhé vycházkové okruhy s různým stupněm náročnosti, dostatek odpočívadel a míst k posezení, vhodné je také zprostředkování herních a sportovních aktivit. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - LÁZNĚ PODĚBRADY Historie lázeňství v Poděbradech sahá až do 17. Století, kdy zde vznikly malé, ale po celém kraji vyhlášené železité lázničky. Léčivé červené vody silně železitého pramene rychle přilákaly řadu nemocných. Významným zlomem v historii města byl rok 1905, kdy na druhém nádvoří poděbradského zámku po nákladném hloubení vytryskl silný pramen minerální vody. 31 Důležitá je samozřejmě také psychologická funkce zeleně. Vegetace působí na pacienty pocitem klidu a pohody, dochází také k jejich rozptýlení. Jsou li skladebné prvky parku uspořádány správně, od intimních zákoutí po velkolepé prostory, může to pacientům i lékařům v procesu rekonvalescence velmi pomoci. 29 Formální zeleň lázeňských center je koncipována pro intenzivní ale poměrně krátkodobé využívání většího počtu pacientů či klientů. V tomto případě je přípustné užití na údržbu náročných, každoročně obnovovaných květinových výsadeb, intenzivních parterových trávníků, mobilní či tvarované zeleně, výtvarných děl, drobných architektonických staveb a také dynamických vodních prvků. 26 Vyhláška č. 267/2012 Sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost 27 KOČKA, OTRUBA, OTRUBA, 2000 Obr. č Pohled na park, přibližně 1940 Obr. č. 16 Jeden z prvních pramenů, 1918 V roce 1907 byly vyhloubeny další tři veřejné minerální prameny, které byly pojmenovány Bülowův, Hohenlohe a Charicléa. Další vývoj lázeňství na sebe nenechal dlouho 30 HURYCH,

17 čekat - již v roce 1908 byly slavnostně vysvěceny Knížecí lázně. V roce 1910 lázně odkoupilo město, které nechalo navrtat další prameny, do roku 1930 se počet zřídel vyšplhal na 16. S rozvojem lázeňství docházelo také k velkému rozvoji města. Ještě před válkou určil jeho nový ráz především architekt František Janda, který položil základ koncepce rozvoje lázeňského centra v tehdejším secesním slohu. Důležitým mezníkem ve vývoji obrazu města byl potom rok 1924, kdy František Janda vytvořil urbanistický plán koncepce dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k funkcionalistické budově nádraží. Janda také vytvořil plány na založení lázeňského parku v místech bývalého panského sadu, který se stal významným bodem města. Ve městě byla také postavena řada veřejně prospěšných budov a počet obyvatel Poděbrad se od počátku století zdvojnásobil. 32 řešená fontána s plastikou Lédy s labutí, která pochází z dílny Břetislava Bendy. Celá tato část je zakončena velkým vodním bazénem, který uvozuje stavbu kolonády dr. Libenského. Ta pozvolně přechází do druhé krajinářské části parku. Oba tyto kompoziční celky jsou doprovázeny víceřadou lipovou a jírovcovou alejí. Pro historii města i lázeňství je podstatný také rok 1926, kdy lázně odkoupily hotel U krále Jiřího a přetvořily ho v První vyšetřovací a léčebný ústav. Ten se specializoval především na léčbu srdečních onemocnění pod vedením prof. Dr. Václava Libenského, který se později stal zakladatelem České kardiologické společnosti. 33 Obr. č. 17 Pohled do parku Obr. č. 18 Nová kolonáda Na jeho počet byla poté jeho jménem pojmenována nová kolonáda arch. Vojtěcha Kerharta z roku 1938, která parku dominuje dodnes. Jednalo se o lehkou stavbu se sloupovím zakončenou kioskem se sklobetonovou kopulí nad jedním ze zřídel. Příznivý vývoj města i lázeňství však pozastavila druhá světová válka. V roce 1941 byly Poděbrady obsazeny vojsky německé armády a v roce 1945 byly větší lázeňské objekty transformovány na lazarety čekající příliv vězňů z koncentračních táborů a také frontové vojáky. Po roce 1948 zde začaly fungovat socialistické státní lázně lázně pracujícího lidu, které nebyly výdělečným podnikem. V současné době jsou Poděbrady atraktivním lázeňským městem, které ročně přiláká přes 13 tisíc pacientů z ČR i zahraničí. Historické centrum města poskytuje návštěvníkům i pacientům pobyt v upravené zeleni, která skýtá řadu forem rekreace, zábavy i oddechu. Současná podoba parku pochází z období jeho rekonstrukce v letech od architektů Jiránka a Lehmanna. 34 Park lze nyní rozčlenit na tři kompoziční celky formální část v novoklasicistním duchu s travnatými partery. Ty jsou symetricky lemovány výsadbami květin a tvarovaných tisů. Park je před budovou nádraží uzavřen půlkruhovým travnatým parterem. Zde je umístěna nově Krajinářská neformální část je tvořena systémem osluněných a stinných ploch, zvlněných pěšin a především řadou vzrostlých listnatých a jehličnatých dřevin. V této části se nachází populární květinové hodiny, které od doby svého vzniku v roce 1937 mění každoročně svou podobu. Poslední část parku byla obnovou ovlivněna nejvíce. Prolíná se zde přísná osová kompozice vodních kanálů s volnou kompozicí zeleně. Dnes se tu nachází například hudební pavilon, nová dřevěná kolonáda, vodní kaskáda či fontána v dlažbě s hrou vodních střiků a řada dalších prvků, která zajišťuje bohatou náplň parku. Zdejší park není přiřazen jednomu lázeňskému objektu a jeho pacientům, jedná se o veřejný park lázeňského města, který navazuje na systém městské zeleně a působí jako komunikační uzel. Park je bohatě vybaven a svou funkci po všech stránkách naplňuje. Ozdravovny pro děti a dospělé Tento typ zdravotnického zařízení poskytuje péči především osobám se sníženou imunitou, osobám se zhoršeným zdravím či osobám v rekonvalescenci. Za odborného lékařského dozoru jsou využívány především blahodárné účinky klimatoterapie v kombinaci s KAJLÍK, V a kol., JIRÁNEK, LEHMANN,

18 dodržováním správné životosprávy. Klimatoterapie se využívá k léčení některých chronických onemocnění, například alergií či dýchacích chorob. 35 Ozdravovny jsou umístěny především ve vhodném klimatickém prostředí horských poloh s nízkým obsahem škodlivin v ovzduší. Léčebné klima je dáno kombinací nadmořské výšky, expozicí lokality, osluněním, prouděním vzduchu a také přítomností lesních porostů. Ty produkují specifické látky napomáhající redukci choroboplodných zárodků, zvyšují relativní vzdušnou vlhkost a snižují prašnost místa. V rámci klimatoterapie se využívá například působení čerstvého vzduchu na lidský organismus. Aeroterapie probíhá prostřednictvím delších pobytů v přírodě, pohybovou léčbu řízenou fyzioterapeutem, terénní chůze po terapeutických trasách či sportováním v otevřeném areálu. Dalším využívaným přírodním zdrojem je sluneční záření. Léčba pomocí působení slunečních paprsků se nazývá helioterapie a využívá slunečního záření přímého, rozptýleného i reflektovaného. Terapie probíhá vleže na lehátcích v přírodních soláriích, na verandách nebo balkonech. 36 Ozdravovny jsou nejvíce využívány především v období podzimních a zimních inverzí, kdy se nejvíce škodlivin drží v nížinných městech a ve vyšších polohách panuje příjemné klima. Druhým nejvíce vytěžovaným obdobím jsou jarní měsíce, kdy se sem uchylují především alergici. Ozdravovna čerpá především z okolní přírody, do které je zasazena. Plochy zeleně proto nebývají příliš často řešeny. Budují se však tématické vycházkové okruhy či stezky zdraví. V návaznosti na ozdravovnu je také účelné zřídit travnatý parter využitelný k umístění lehátek a pro nejrůznější dětské hry. Parter je dobré doplnit výsadbou stromů či přístřeškem poskytujícím ochranu proti dešti či slunci. Zde může také probíhat venkovní výuka dětí, přednášky či různá setkávání. V horských podmínkách je vhodné parter doplnit živými ploty či stěnami, které mají vliv na rychlost proudění větru a tím spojenou pocitovou teplotu. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - DĚTSKÁ OZDRAVOVNA ŠPINDLERŮV MLÝN - BEDŘICHOVICE Historie provozu toho zařízení spadá do období první republiky, ozdravovna byla hojně využívána i za období socialismu, kdy sem proudily řady dětí s nalomeným zdravím. V dnešní době je zájem o ozdravovnu střídavý. Existují roky, kdy ozdravovna bojuje o přežití, jindy má na měsíce dopředu plno. Přitom nevhodná smogová situace postihuje města každý rok. Obr. č. 19 Budova ozdravovny Obr. č. 20 Podzimní scenérie z hřiště ozdravovny K ozdravovně přiléhá pobytový trávník určený pro nejrůznější využití. Je doplněný o dětské hřiště, které bylo vybudováno v roce 2006, malý altánek a také bazén, který je dětmi využíván především v letních měsících. Ozdravovna čerpá především z okolní přírody, lesů a hor, které dětem pomáhají k cestě za pevnějším zdravím Zvláštní dětská zařízení Kojenecké ústavy a dětské domovy Kojenecký ústav poskytuje ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku. Naopak dětské domovy se starají o děti ve věku od jednoho až do tří let, pokud o ně nemá kdo pečovat nebo pokud jim ze sociálních důvodů nelze zajistit péči a výchovu ve vlastní či náhradní rodině. Tuto péči lze ze zdravotních či sociálních důvodů poskytovat i starším dětem. Kojenecké a dětské domovy lze podle místních podmínek spojovat v jedno zařízení. Zeleň v dětských domovech je velmi důležitým prvkem, který má vliv i na správný vývoj psychiky dítěte. Zahrady těchto ústavů by měly tvořit přehledný otevřený prostor, kde se děti nezatoulají a kde je budou mít ošetřovatelky pod dohledem. Podstatné je členění zahrady na část klidovou určenou pro relaxaci, odpočinek nebo také venkovní výuku, a na část věnovanou dětským hrám. Dětem a jejich fantazii postačí ke hraní často málo, nejlepšími hračkami bývají přírodní materiály, jako jsou velké valouny, písek nebo dřevěné klády. Součástí zahrady by měl být také altán nebo pergola, která poslouží jako úkryt před ostrým sluncem. Vhodným

19 doplňkem ústavu může být i zelinářská zahrada s vyvýšenými záhonky, kde se děti učí jednak péči o rostliny a také dodržovat určitý režim. Důležitý je výběr sortimentu rostlin, který se v zahradě nachází. Pokud to lze, je dobré se vyvarovat použití rostlin jedovatých či pichlavých. Naopak je vhodné vysazovat rostliny barevně kvetoucí, příjemné na dotyk či rostliny lákající různý hmyz především motýly. Zahrada by také měla obsahovat místo vyhrazené pro vychovatele a personál. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - DĚTSKÉ CENTRUM PŘI THOMAYEROVĚ NEMOCNICI děti v kojenecké a batolecím věku, které opustili rodiče. Dnes má ústav kapacitu 140 dětí a poskytuje azyl také kojícím a gravidním matkám, které nemohou z nejrůznějších důvodů zůstat ve svém domově. Pomoc zde nacházejí i nezletilé matky či matky z diagnostických ústavů. 39 V době vzniku lázní byla koncepce vegetačních úprav velmi velkorysá. Každý ze sedmi pavilonů disponoval velkou zahradou s pavilony, vodními prvky a tvarovanou vegetací, k celému areálu navíc náležel ještě krajinářský park s řadou drobných architektonických staveb a parkově upravený les. Fungoval zde i sad a zelinářská zahrada. Před hlavní budovou se nacházel formální parter s ozdobnými květinovými záhonky. 40 Jedná se o první kojenecký ústav, který na území tehdejšího Československa vznikl. 37 Původně se však jednalo o objekt lázní, které zde nechal v roce 1893 vybudovat Emil Pavlikovský. Jednalo se o soustavu čtyř pavilonů umístěným ve svažitém terénu na okraji lesa. Tyto lázně však později koupil Dr. Šimsa, který zde vybudoval nervové sanatorium. 38 Hlavní budova, která je dominantou celého areálu dodnes, byla dokončena v roce 1910 podle návrhu architekta Bohumila Černého. Po první světové válce získal tento objekt Spolek Československé ochrany matek a dětí, který zde založil útulek. Od roku 1922 fungoval jako kojenecký ústav. Vznikl zde areál sedmi budov na ploše pěti hektarů, který byl schopen pojmout až devadesát dětí i s pětačtyřiceti rodičkami. Obr. č. 23 Hlavní budova s parterem Obr. č Pohled do zahrady Obr. č. 21 pohled na hlavní budovu sanatoria Obr. č. 22 Situace sanatoria Jednalo se o moderní ústav disponující RTG zařízením, přístroji pro světloléčbu a elektroléčbu, operačním sálem, ozdravovnou pro děti nemocné tuberkulózou, mateřskou školou či školou s internátem pro zdravotní sestry. Od 50. let se ústav začal specializovat na V nynější době se z celého areálu dochovaly pouze budovy, částečně také cestní síť a torza stromů. U hlavní budovy je patrná snaha o zvelebování ústavu, byly zde vysázeny různé druhy konifer a také několik smutečních vrb a bříz. Ozdobný parter byl redukován, trvalkové výsadby se nacházejí pouze po jeho lemu. Vegetaci celého areálu tvoří vzrostlá zeleň, v přední části u hlavní budovy se jedná především o různé druhy jehličnanů, v dalších částech zahrady rostou převážně listnaté dřeviny jako Acer platanoides, Acer negundo, Tilia cordata, či Fraxinus excelsior. V roce 2005 byla v centrální části objektu vysázena alej, která směřuje k historickému altánku, který děti hojně využívají. V této části je také osluněný pobytový trávník. V areálu se nachází řada herních prvků, které jsou však převážně situovány u obytných budov. Celý objekt je od roku 1958 pod ochranou národního památkového ústavu Historie a současnost Kojeneckého ústavu s dětským domovem při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 - Krči: 80 let

20 4.3. Principy působení vegetace na člověka Lidé byli původně úzce spjati s přírodou, byli její součástí. Tato vazba se ale s rostoucí mírou industrializace a technizace ve 20. a především 21. století značně změnila, z části dokonce přerušila. Dnes žije zhruba polovina lidstva v městských aglomeracích. Čím je však lidský život přírodě vzdálen, tím je důležitější propojení přírody s oblastí zdraví a volného času. Celkově je každý kontakt s přírodou pro člověka přínosem. Vegetace zmírňuje stres a uklidňuje Roger Ulrich prováděl v lech studii týkající se pooperačního zotavování pacientů, přičemž byli pacienti rozčleněni do dvou skupin. Skupina první měla z nemocničního pokoje výhled do přírody, druhá skupina mohla venku pozorovat pouze cihlovou zeď. Studie se primárně věnovala srovnání vlivu monotónního, nepodnětného a umělého prostředí s vlivem prostředí přírodního. Výsledkem studie bylo, že pacienti s výhledem do zeleně měli kratší pooperační pobyt, užívali méně léků na potlačení bolesti a vykazovali méně negativních reakcí. 42 Další Ulrichova studie se týkala vlivu přírodního prostředí na potlačování a zmírňování stresu. V roce 1979 sezval dvě skupiny studentů vystavené stresu ze zkoušek. První promítal fotografie z přírody, druhé naopak z městského prostředí bez rostlin. V případě první skupiny došlo k daleko většímu zmírnění stresu a úzkosti než v případě skupiny s fotografiemi z města. Před sto lety byly zahrady přirozenou součástí nemocnic, v dnešní době, nebo tedy alespoň ještě před několika lety, nebyly zahrady do stavebních plánů z hledisek ekonomických a také hygienických vůbec zahrnovány. A to i přes to, že výsledky řady výzkumů hovoří jasně zahrady u nemocnic mají pozitivní vliv nejen na pohodu pacientů, ale také personálu a lékařů. 43 Vegetace působí na jednotlivé smysly Veškeré rostliny vysílají pomocí nejrůznějších přenosových médií signály, které pak člověk prostřednictvím svých smyslových orgánů přijímá a v mozku je dále zpracovává a analyzuje. Rostliny vnímáme všemi smysly, primárně se na jejich vnímání podílí ale zrak. Už z dálky vnímáme jejich velikost, tvar a barvu. Poslední zmiňovaná veličina má vliv především na psychiku člověka ale také na tělesné a fyziologické funkce. 44 Povzbudivě na člověka působí teplé barvy - tedy například oranžová, červená či žlutá. Uklidňující dopad na lidské 42 ULRICH, FRANĚK, HAUBENHOFER, D. et al., 2013 vnímání mají naopak barvy studené tedy modrá a zelená. Pohled na zelenou barvu navíc nejméně namáhá lidský zrak, zelenou jsme také od nepaměti obklopováni. 45 Vegetaci vnímáme také pomocí sluchu. Akustické působení zeleně je zprostředkováno například šuměním listů stromů či travin ve větru, zvuk vytvářejí i suché plody či plodenství některých rostlin. Hmatem vnímá člověk různé povrchy dřevin, seznamuje se s jejich drsnou či hladkou borkou, křehkými květy a také ostrými trny. Taktilní vnímání se uplatňuje především v detailu a v terapeutických zahradách. Posledními smysly, kterými člověk vegetaci vnímá, jsou čich a chuť, které jsou spolu úzce provázány. Vůně ale i chutě mohou mít na lidský organismus uklidňující či povzbuzující vliv, jedná se však především o působení rostlin, převážně bylinek. Pomocí nejrůznějších vůní a chutí se nám mohou vybavit nejrůznější zážitky a vzpomínky, tento vliv vegetace je dobré uplatňovat především v zahradách užívaných seniory. 46 Zdravotní působení vegetace Zeleň působí nejen jako estetický prvek, má také význam zdravotní. Příznivě například ovlivňuje relativní vzdušnou vlhkost vzduchu, což má vliv na usnadnění dýchaní pacientů. Pomocí odpařování vody je zeleň schopna zvýšit vlhkost vzduchu průměrně až o 7%. Děje se tak prostřednictvím odparu rosy kondenzující na povrchu listů, odparem zachycených srážek či evapotranspirací. Rozdíly ve vzdušné vlhkosti v parcích a v centrech měst bývají přes den 5 10%, na večer rozdíl stoupá až ke 20%. Vegetace má dále schopnost tlumit tepelné výkyvy. V létě zabraňuje zvyšování teplot, v noci rychlému ochlazení. Dřeviny také ovlivňují horizontální cirkulaci vzduchu. 47 Vegetace také úspěšně reguluje prašnost svého okolí. Rostliny totiž celým svým povrchem zachytávají drobné částečky prachu, nejlépe poutají prach zvrásnělé či chlupaté ploché listy. Lepší schopnost poutat prach mají dřeviny s menšími, ale drsnějšími lístky. Lesklé kožnaté listy vážou prach hůře. Poničené a zaprášené listy každoročně opadávají, na jaře naroste nový zdravý asimilační aparát. Největší absolutní povrch má dobře udržovaný trávník ŠTUDENT, HAUBENHOFER, D. et al., Význam zeleně pro člověka. K-DEN Dendrologie SEVEROVÁ,

Dostavba památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu. soutěžní návrh Marika Dumková

Dostavba památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu. soutěžní návrh Marika Dumková Dostavba památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu soutěžní návrh Marika Dumková Žalov lesní hřbitov Hodonín u Kunštátu Hodonínka Rozsečský potok vesnice les pole vodní plochy a toky objekty

Více

OBSAH 01 IDENTIFIKACE 02 AUTORSKÁ ZPRÁVA 03 KRAJINNÝ KONTEXT A UMÍSTĚNÍ STAVBY ORTOFOTOMAPA 04 SOUČASNÝ STAV FOTODOKUMENTACE

OBSAH 01 IDENTIFIKACE 02 AUTORSKÁ ZPRÁVA 03 KRAJINNÝ KONTEXT A UMÍSTĚNÍ STAVBY ORTOFOTOMAPA 04 SOUČASNÝ STAV FOTODOKUMENTACE OBSAH 01 IDENTIFIKACE 02 AUTORSKÁ ZPRÁVA 03 KRAJINNÝ KONTEXT A UMÍSTĚNÍ STAVBY ORTOFOTOMAPA 04 SOUČASNÝ STAV FOTODOKUMENTACE 05 ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH - CELKOVÁ SITUACE 1:750 06 ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH SITUACE

Více

Návrh prostranství v centru obce Těškovice. Ing. arch. Ing. Marcel Kupka, 6/2014

Návrh prostranství v centru obce Těškovice. Ing. arch. Ing. Marcel Kupka, 6/2014 Návrh prostranství v centru obce Těškovice Ing. arch. Ing. Marcel Kupka, 6/2014 Klady, zápory a současný stav Letecký pohled rok 2009 Řešené území - Nejednotné, částečně separované zahrady Mš, Zš a zahrada

Více

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH STAVBY 1.ZŠ Krátká 676 Klášterec nad Ohří 431 51 A0 TECHNICKÁ ZPRÁVA Strana

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Textová část 4 LETNÍ KINO HÁJEČEK

Textová část 4 LETNÍ KINO HÁJEČEK Textová část 4 LETNÍ KINO HÁJEČEK Základní princip navrhovaného řešení Původní rozloha parku byla postupně zmenšována stavebními zásahy. Ukusování plochy a následné vybudování objektu letního kina přímo

Více

PRŮVODNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA

PRŮVODNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA PRŮVODNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA R2D2A3 BILANCE Celková výměra parcely: 674 m 2 Počet nadzemních podlaží: 3 Zastavěná plocha: 273 m 2 Užitná plocha: 578 m 2 IDEA Domov s pečovatelskou službou či penzion pro důchodce

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

TERMÁLNÍ LÁZNĚ YVERDON, PĚT SMYSLŮ V ARCHITEKTUŘE

TERMÁLNÍ LÁZNĚ YVERDON, PĚT SMYSLŮ V ARCHITEKTUŘE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ARCHITEKTURY ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ FACULTY OF ARCHITECTURE DEPARTMENT OF DESIGN TERMÁLNÍ LÁZNĚ YVERDON, PĚT SMYSLŮ V ARCHITEKTUŘE THERMAL

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Veřejná zeleň ve městě Liberci

Veřejná zeleň ve městě Liberci Veřejná zeleň ve městě Liberci Město Liberec má, na rozdíl od jiných měst podobné velikosti, atypickou strukturu systému zeleně. Tato skutečnost je dána zejména urbanistickým členěním zástavby, kdy v jiných

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Praha 8 26.11.2013 Městké parky v Karlíně, návštěva Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy zaměření:

Více

Program regenerace panelových sídlišť PARDUBICE sídliště DUBINA

Program regenerace panelových sídlišť PARDUBICE sídliště DUBINA Statutární město Pardubice - Městský obvod Pardubice III Úřad městského obvodu Pardubice III Program regenerace panelových sídlišť PARDUBICE sídliště DUBINA Dodatek č. 2 Datum zpracování: leden 2011 Dodatek

Více

Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení

Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení Alej do Velké Kraše Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení Cesta mezi městem Vidnava a obcí Velká Kraš, která vede podél říčky Vidnávky je oblíbeným místem procházek občanů a z důvodů minimálního

Více

Krásný park pro všechny.

Krásný park pro všechny. Krásný park pro všechny. Zpracováno pro o.s. Kavalírka datum 14.09.2011 autoři Ing. arch. Mahulena Svobodová, Ing. arch. Lukáš Brom Krásný park pro všechny. Park Kavalírka má krásnou polohu, leží v rovině

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 2 4.5.2005 Lázeňská v Olomouckém kraji v roce 2004 Balneologic Care in the Olomoucký Region

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

HADÍ STEZKA FRYČOVICKÁ Letňanské lentilky. návrh veřejného parteru

HADÍ STEZKA FRYČOVICKÁ Letňanské lentilky. návrh veřejného parteru HADÍ STEZKA FRYČOVICKÁ Letňanské lentilky návrh veřejného parteru AUTORSKÁ ZPRÁVA Území Renovovaný veřejný prostor je vymezen ze západní strany vysokým panelovým domem a ze strany východní prostory základní

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Smetana V., Smetana P. Klinika CLT Teplice Ortopedická klinika UK 2. LF FN v Motole Praha 5 Richard z Yorku, pozdější

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 Belgie Chorvatsko Irsko Itálie Nizozemí Spojené království Petr Šiřina; člen mezinárodní hodnotitelské komise Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ

ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ Souhrnná a průvodní technická zpráva Zadavatel - Nadační fond SV. Hyppolita Stupeň zpracování - Architektonická studie Zpracováno

Více

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú.

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. 1977 Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice 1980/3 Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. Kaplice Okres: Kaplice 1982 1992/2 Datum: Květen

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ 8 NÁVRH ÚPRAV ULIC LÁZEŇSKÉ, PALACKÉHO,NA HRADBÁCH, VELVARSKÉ, HAVÍŘSKÉ, U BRODU (ARCHITEKTONICKÁ STUDIE) Sýkora a kolektiv únor 2008 REVITALIZACE HISTORICKÉHO

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013 STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013 Obsah 1. Úvod 2. Rozloha městské zeleně,lesů 3. Správa městské zeleně 4. Údržba městské zeleně 5. Financování 6. Investice

Více

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část

Více

PŘEDŠKOLÍ 21. ZŠ PLZEŇ. Textová část

PŘEDŠKOLÍ 21. ZŠ PLZEŇ. Textová část Textová část Průvodní zpráva 1 Analýza současného stavu Předprostor základní školy ve Slovanské aleji v Plzni vznikl souběžně s výstavbou školní budovy. Ta se poprvé otevřela žákům v září 1960. Kompozice

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

ZADÁNÍ PROFESÍM A SPECIALISTŮM PRO KONZULTACI A VY-

ZADÁNÍ PROFESÍM A SPECIALISTŮM PRO KONZULTACI A VY- Vladislava Veselá 20/12/2015 str. 1/5 Veřejná zakázka : PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ NÁMĚS- TÍ E.BENEŠE Objednatel: Zhotovitel: Statutární město Kladno Magistrát města Kladna Náměstí Starosty

Více

STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE

STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE nuance - architektonická dílna STUDIE ZASTAVITELNOSTI CENTRA OBCE Studie využití lokality v okolí obecního úřadu a základní školy v Dolních Domaslavicích. Hlavní seznam příloh: A B C D E identifikační

Více

TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST

TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST O B S AH: A A B PRŮVODNÍ ZPRÁVA TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST B1 SITUACE - VARIANTA 1 1:500 B2 SITUACE - VARIANTA 2 1:500 B3 SITUACE - VARIANTA 3 / VÝSLADNÁ 1:500 NÁZ E V : Husovo náměstí ve Vamberku M Í

Více

D. 1. 6 Rekonstrukce stávajícího dětského hřiště u BD Měřičkova 50 52, Brno Řečkovice. Dětské hřiště Měřičkova zakázka č.

D. 1. 6 Rekonstrukce stávajícího dětského hřiště u BD Měřičkova 50 52, Brno Řečkovice. Dětské hřiště Měřičkova zakázka č. D. 1. 6 Rekonstrukce stávajícího dětského hřiště u BD Měřičkova 50 52, Brno Řečkovice Ing.arch. Martin Kabát. Tel.: +420 724 130 780 e-mail: martin.kabat@gasag.cz 1 A.1 Identifikační údaje... 2 A.1.1 Údaje

Více

Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice

Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice CpKP jižní Čechy Řešené území 30.8.2011 2 Z historie (kolem roku 1915) 30.8.2011 3 Kašna se sousoším, vlevo v pozadí Kopeckého chata

Více

Výsadba městské zeleně a její úskalí

Výsadba městské zeleně a její úskalí Výsadba městské zeleně a její úskalí JAKÁ JE ÚLOHA MĚSTSKÉ ZELENĚ V KONCEPCI TRALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SÍDEL? 1. odpověď: UTVÁŘENÍ KRAJINNÉHO OBRAZU SÍDLA Proměny městské struktury a proces suburbanizace

Více

ABC ZAHRADY S.R.O. KATALOG ZAHRAD 2012 PRO VAŠI INSPIRACI

ABC ZAHRADY S.R.O. KATALOG ZAHRAD 2012 PRO VAŠI INSPIRACI ABC ZAHRADY S.R.O. KATALOG ZAHRAD 2012 PRO VAŠI INSPIRACI Japonská zahrada Japonská zahrada je charakteristický typ okrasné zahrady. Svůj původ má v Číně odkud ji postupně přijali za svou a rozvinuli v

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Přehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje

Přehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje Pořadové číslo projektu: 11 Název projektu: Revitalizace Jiráskovy aleje Popis projektu: Návrhem je řešena komplexní revitalizace Jiráskovy aleje. Pro zlepšení kondice stromů je navrhován dendrologický

Více

Ing. Pavel Kadlas Navrhování a tvorba zahrad

Ing. Pavel Kadlas Navrhování a tvorba zahrad Ing. Pavel Kadlas Navrhování a tvorba zahrad Vzdělání a zkušenosti Inženýr v oboru Zahradní tvorba na ČZU v Praze, 2008. Bakalář v oboru zahradnictví na ČZU v Praze, 2005. Maturita v oboru okrasné zahradnictví

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1 Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy Dne 17.7.2012 byl proveden průzkum všech lokalit obce Přišimasy, v kterých připadá v úvahu výstavba chodníků, včetně fotodokumentace.

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

Místní program obnovy Obce Citice do roku 2020 obsahuje tyto akce:

Místní program obnovy Obce Citice do roku 2020 obsahuje tyto akce: MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY OBCE CITICE Ministerstvo pro Místní rozvoj vydalo zásady pro poskytování účelových dotací obcím z rozpočtové kapitoly Ministerstvo pro Místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova.

Více

NABÍDKA POVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

NABÍDKA POVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Střední zahradnická škola a Střední odborné učiliště, s. r. o. Veleslavínská 282/45, 160 00Praha 6 místo poskytovaného vzdělávání Svatoslavova 333, 140 93 Praha 4 telefon 267 910 144 www.zahradnickaskola.cz

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

KONTEXT - POLOHA. V obci je nutné zachovat jistou rozvolněnost zástavby. Rozvoj obce se dá předpokládat v okrajových

KONTEXT - POLOHA. V obci je nutné zachovat jistou rozvolněnost zástavby. Rozvoj obce se dá předpokládat v okrajových KONTEXT - POLOHA Obec Paseky se nachází v jižních Čechách 8 km jihovýchodně od Písku. Obec je zasazena do malebné krajiny Píseckých hor a patří k rekreační oblasti středního Povltaví. V obci je nutné zachovat

Více

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Statutární město Hradec Králové 10/2013-12/2014 Kralovehradecký kraj Společnost BAK stavební společnost, a.s. jako vedoucí sdružení se společností RenoArt s.r.o.

Více

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Seznam příloh soutěžního návrhu: Obálka Zpáteční adresa Obálka Autor (+CD)

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. 1. Identifikační údaje. 2. Úvod

TECHNICKÁ ZPRÁVA. 1. Identifikační údaje. 2. Úvod TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje 1.1 Stavba : Karlovy Vary - Tašovice, - úprava tašovické návsi kraj : Karlovarský obec : Karlovy Vary - Tašovice Katastrální území : Tašovice 631060 Parcelní čísla

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Zahradní terapie jako součást ergoterapie

Zahradní terapie jako součást ergoterapie Zahradní terapie jako součást ergoterapie zahradní terapie ergoterapie - psychiatrie Zakladatelé: - Philippe Pinel, Benjamin Rush 18 stol. morální léčba a zaměstnávání - Friends hospital ve Filadelfii

Více

Úspěšné projekty Prahy 10

Úspěšné projekty Prahy 10 Úspěšné projekty Prahy 10 Praha 10 Město stromů 2012/2013 Městská část Praha 10 se v roce 2012 stala vítězem celorepublikové soutěže, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s městem

Více

Řecko Lefkada. Achilleas studia *** www.cdtravel.cz. ŘECKO Lefkada / Nidri. Kontakt: Daniela Švábová, tel. 737 275 107, email: daniela.svabova@osz.

Řecko Lefkada. Achilleas studia *** www.cdtravel.cz. ŘECKO Lefkada / Nidri. Kontakt: Daniela Švábová, tel. 737 275 107, email: daniela.svabova@osz. www.cdtravel.cz Řecko Lefkada Achilleas studia *** Kontakt: Daniela Švábová, tel. 737 275 107, email: daniela.svabova@osz.org ŘECKO Lefkada / Nidri Poloha: studia leží v klidné okrajové části letoviska

Více

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury.

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury. textová část Místo Výhled ze svahu je příjemný. Okna směrem do kotliny- do centra města, osvětluje východní slunce. Na jihu a na severu stojí nová zástavba, veřejný prostor absentuje. Zde to musí být jinak-

Více

Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány

Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány konkrétní lokality s typickými vegetačními prvky veřejného

Více

Ruku v ruce s přírodou. Hřiště v přírodním stylu MŠ Kobylí

Ruku v ruce s přírodou. Hřiště v přírodním stylu MŠ Kobylí Ruku v ruce s přírodou Hřiště v přírodním stylu MŠ Kobylí Název díla: Ruku v ruce s přírodou Stupeň: STUDIE Místo. Školní 722, 691 10 Kobylí Investor: obec Kobylí Projektant: Ing. et Ing. Barbora Májková

Více

Územní studie. Mistrovice - V sadě II

Územní studie. Mistrovice - V sadě II Územní studie Mistrovice - V sadě II 2 0 1 4 Pořizovatel Starosta obce Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Martin Mimra Dr. Ing. Petr Mařík Projektant Atelier AUREA spol.

Více

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku ARCHITEKTI Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň Na pozemek je navržen jednopodlažní objekt s podkrovím a jedním polosuterenem, který v maximální míře využívá jak svažitosti pozemku, tak jeho

Více

SEMILSKÉ DOTEKY VODY ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VE FÁZI STUDIE TŘETÍ A ZÁVĚREČNÁ DEBATA ARCHIKTEKTŮ A OBČANŮ SEMIL

SEMILSKÉ DOTEKY VODY ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VE FÁZI STUDIE TŘETÍ A ZÁVĚREČNÁ DEBATA ARCHIKTEKTŮ A OBČANŮ SEMIL SEMILSKÉ DOTEKY VODY ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VE FÁZI STUDIE TŘETÍ A ZÁVĚREČNÁ DEBATA ARCHIKTEKTŮ A OBČANŮ SEMIL Atakarchitekti: Jiří Jandourek Jana Medlíková Zuzana Paučová Jitka Trevisan

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Revitalizace sídlištních vnitrobloků

Revitalizace sídlištních vnitrobloků Revitalizace sídlištních vnitrobloků Chalabalova Heranova Bronzová V Hůrkách Bellušova Amforová Dana Céová, odbor životního prostředí, MČ Praha 13 Nová tvář sídliště v Praze 13 Revitalizace sídlištních

Více

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program Zámek Brtnice Program investora pro vyhledávací studii k jednotlivým variantám využití zámku v Brtnici. 1. Varianta prohlídkový zámek + galerie Využití celého zámku jako universálního turistického cíle

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2 Středoškolská technika 2012 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT ARCHITEKTONICKÝ KONCEPT HOTELU V GOLFOVÉM AREÁLU ( DESIGN EXTERIÉRU, INTERIÉRU ) Martin Slánský Střední odborná škola

Více

henkai architekti i d e o v á u r b a n i s t i c k á s t u d i e s t ř e d u o b c e p r o s t ř e d n í

henkai architekti i d e o v á u r b a n i s t i c k á s t u d i e s t ř e d u o b c e p r o s t ř e d n í H henkai architekti i d e o v á u r b a n i s t i c k á s t u d i e s t ř e d u o b c e p r o s t ř e d n í b e č v a ing.arch. daniel baroš, ing.arch. michal nejezchleb 0 8 2 0 1 3 poloha obce v kontextu

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV

DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV SO 04 SADOVÉ ÚPRAVY A PĚŠÍ KOMUNIKACE D.3.1 Situace D.3.2 Vypracoval : Jan Slabihoudek Datum : 5/2015 str.1/10 OBSAH : I. VŠEOBECNÁ ČÁST 1. Identifikační údaje 2. Podklady 3.

Více

Statutární město Ostrava Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky. Regenerace sídliště Fifejdy I - sídliště, kde to žije!!!

Statutární město Ostrava Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky. Regenerace sídliště Fifejdy I - sídliště, kde to žije!!! Stávající urbanistická koncepce cca 3000 obyvatel 20 ha ploch mezi domy urbanistické uspořádání převážně výškových domů kolem centrální zelené plochy intenzita výstavby i dopravy klesá směrem dovnitř sídliště

Více

B.Souhrnná technická zpráva

B.Souhrnná technická zpráva B.Souhrnná technická zpráva B.1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení B.1.1. Zhodnocení staveniště Jedná se o stávající objekt zámku obklopeného parkem, který se nachází v severní

Více

identifikační údaje kapacitní údaje

identifikační údaje kapacitní údaje pozemky chrustenice rd1 identifikační údaje název pozemky chrustenice, lokalita dolejší alej, rodinný dům typ 1 místo chrustenice, okres beroun pozemky č.1-10 investor GEISON REAL, a.s. Na výsluní 201/13

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice Změna č. 1 územního plánu Střítež Změna č. 1 ÚP Střítež Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Střítež ČJ: ze dne:. Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

17. Park Jižní svahy

17. Park Jižní svahy 17. Park Jižní svahy Park Jižní svahy vznikl na místě opuštěných zahrad a pozemků na svazích pod ulicí Hasičskou, které se prudce uklánějí k jihu, směrem k železniční trati a fotbalovému stadiónu. Stará

Více

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s.

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s. 30. 9. 2007 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem byl předložen ve 3. výzvě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Regionu

Více

ÚZEMNÍ STUDIE VALCHOV. KT architekti, Kroftova 35, 616 00 Brno Tel: 605 944 569 E-mail: ktal@iol.cz www.kt-arch.eu

ÚZEMNÍ STUDIE VALCHOV. KT architekti, Kroftova 35, 616 00 Brno Tel: 605 944 569 E-mail: ktal@iol.cz www.kt-arch.eu ÚZEMNÍ STUDIE VALCHOV Ú P R A V A C E N T R A O B C E P O D É L T O K U V A L C H O V K A Objednatel: Zpracovatel: Obec Valchov KT architekti, Kroftova 35, 616 00 Brno Tel: 605 944 569 E-mail: ktal@iol.cz

Více

První radonové lázně světa

První radonové lázně světa První radonové lázně světa BRÁNA DO KRUŠNÝCH HOR Lázeňské město Jáchymov leží v západní části České republiky na úpatí Krušných hor v malebném údolí panenské přírody, která příznivě působí na vaše zdraví

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha - pavilon 8

Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha - pavilon 8 Fakultní nemocnice Na Bulovce - pavilon 8 Magistrát Hlavního města Prahy 09/2010-11/2012 BAK zvítězil ve veřejné zakázce na rekonstrukci jednoho z pavilonů Fakultní nemocnice Na Bulovce. Objekt bude po

Více

HORNÍ HRAD ZOO STAVBY - HERALDICKÁ ZOO DIPLOMOVÁ PRÁCE TEXTOVÁ ZPRÁVA

HORNÍ HRAD ZOO STAVBY - HERALDICKÁ ZOO DIPLOMOVÁ PRÁCE TEXTOVÁ ZPRÁVA HORNÍ HRAD ZOO STAVBY - HERALDICKÁ ZOO DIPLOMOVÁ PRÁCE TEXTOVÁ ZPRÁVA Vypracovala: Bc. Jana Valchová, 2. ročník magisterského studia, LS 2014/15 Vedoucí práce: Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D. 1 FA VUTBR 2

Více

identifikace stavby: Zpevněné plochy před Klubem AERO č.p. 305 v Odolené Vodě

identifikace stavby: Zpevněné plochy před Klubem AERO č.p. 305 v Odolené Vodě A. Průvodní zpráva a) identifikační údaje identifikace stavby: Zpevněné plochy před Klubem AERO č.p. 305 v Odolené Vodě stavebník: Městský úřad Odolena Voda, Dolní náměstí 14, Odolena Voda, 250 70 projektant:

Více