B) Oblast kvantity vod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "B) Oblast kvantity vod"

Transkript

1 B) Oblast kvantity vod

2 Obsah části B) str. 1. Úvod 4 2. Základní pojmy, legislativní vymezení a stanovení cílů 5 3. Vývoj v zásobování vodou 8 4. Vodohospodářská soustava povodí Odry Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry Odběry povrchové a podzemní vody Zásobování obyvatel pitnou vodou Odběry vody pro průmysl Odběry vody pro zemědělství Předpokládaný vývoj na úseku zásobování vodou Hodnocení minimálních průtoků v tocích Hodnocení minimálního stavu zdrojů podzemních vod Závěr, očekávané problémy a nástin jejich řešení 35 2

3 Seznam použitých zkratek a symbolů MS kraj - Moravskoslezský kraj MZe - Ministerstvo zemědělství ČR MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav VHS PO - Vodohospodářská soustava povodí Odry MŘ VHS PO - Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry OOV - Ostravský oblastní vodovod BSV - Bruntálský skupinový vodovod MZP - minimální zůstatkový průtok POV - odběr povrchové vody POD - odběr podzemní vody ČHP - číslo hydrologického pořadí ŘOČ řídící objemová čára zásobního prostoru nádrže pro zabezpečenost plné dodávky vody Q 330d - průtok dosažený nebo překročený průměrně po dobu 330 dní v roce Q 355d - průtok dosažený nebo překročený průměrně po dobu 355 dní v roce číslo odběru - identifikační číslo odběru pro evidenci užívání vod v povodí Odry 3

4 1. Úvod Zajištění vody v dostatečném množství a vyhovující kvalitě pro různé druhy spotřebitelů je významným úkolem vodního hospodářství v České republice. A obzvláště v Moravskoslezském kraji s nejvyšším počtem obyvatel v republice a vysokou koncentrací průmyslových podniků je otázka zabezpečení zásobování vodou především pro pitné účely a pro průmysl důležitým faktorem rozvoje kraje. Tato část koncepčního dokumentu se zabývá problematikou kvantity vod z hlediska současného stavu a předpokládaného vývoje v budoucím období a byla zpracována správcem povodí, státním podnikem Povodí Odry, s využitím údajů od uživatelů vod a provozovatelů vodovodních systémů na území Moravskoslezského kraje. Část B koncepčního dokumentu je rozdělena na oddíly, které vymezují základní pojmy a legislativu a stanovující cíle v zásobování vodou objasňují historický vývoj zásobování vodou popisují Vodohospodářskou soustavu povodí Odry a její manipulační řád zabývají se odběry povrchové a podzemní vody podle jednotlivých druhů užití vod nastiňují předpokládaný vývoj v oblasti zdrojů a zajištění uspokojení potřeb na úseku zásobování vodou hodnotí minimální průtoky v tocích pod místy užití vod hodnotí minimální stav hladin podzemních vod a využití podzemních zdrojů a předkládají očekávané problémy a jejich řešení. 4

5 2. Základní pojmy, legislativní vymezení a stanovení cílů K povodí Odry náleží 95 % území Moravskoslezského kraje, jehož celková rozloha je 5554 km 2. Do povodí Moravy spadá pouze 244 km 2 a do povodí Váhu 15 km 2 území kraje a v této ploše se nenacházejí významnější zdroje podzemních nebo povrchových vod a nejsou zde realizovány důležitější odběry. Oblast kvantity vody je legislativně ošetřena především zákonem č.254/2001 Sb. o vodách. V jeho Hlavě II je pojednáno o nakládání s vodami, tj. o využívání těchto vod. Pro obecné nakládání s vodami platí, že každý může odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat, ale pouze pro vlastní potřebu. Jakékoliv jiné nakládání musí být povoleno vodoprávním úřadem. Podzemní vody jsou limitovaným a těžko obnovitelným zdrojem, a tedy jsou svým charakterem specifické a pro nakládání s nimi je nutné vždy povolení vodoprávního úřadu. لا U povrchových vod se jedná o tato nakládání o jejich odběr o jejich vzdouvání, případně akumulaci o využívání jejich energetického potenciálu o užívání pro chov ryb a o jiné nakládání s nimi Mezi nakládání s podzemními vodami patří jejich odběr jejich akumulace jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny umělé obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou jiné nakládání Uživatelé vod, kteří mají povoleno nakládat s vodou v množství větším než m 3 za rok nebo 500 m 3 za měsíc nebo ji akumulovat v množství větším než 1 milion m 3, jsou povinni měřit toto množství a předávat výsledky příslušnému správci povodí ( 10 zákona o vodách). Na základě těchto informací pak správci povodí provádějí hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a sestavují vodohospodářskou bilanci, která spolu s hydrologickou bilancí Českého hydrometeorologického ústavu tvoří vodní bilanci oblasti povodí (Hlava III zákona o vodách). Výstupy vodní bilance jsou jedním z podkladů pro rozhodování vodoprávních úřadů v otázce nakládání s vodami. 5

6 Ochranou vodních poměrů a vodních zdrojů se zabývá Hlava V zákona o vodách. Definuje zde přednostní vyhrazení zdrojů podzemních vod pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, způsob ochrany vydatnosti a jakosti zdrojů podzemních a povrchových vod, minimální zůstatkové průtoky pod místy užívání vod a minimální hladiny podzemních vod. Pro uspokojení potřeb odběratelů vod je hlavním kritériem tzv. zabezpečenost podle trvání plné dodávky vody. Zabezpečenost je definována jako délka období, po které je zaručena stanovená dodávka vody, vyjádřená v procentech z délky celého posuzovaného období. Toto kritérium vychází z ČSN Vodohospodářská řešení vodních nádrží a odběratelé vody jsou zařazeni do čtyř tříd významnosti podle významu a předpokládané škodě způsobené při poruše v dodávce vody. Do skupiny A jsou zařazeny odběry pro oblastní vodovody (více než 150 tisíc obyvatel) a vybrané průmyslové podniky (zejména s nepřetržitým provozem). Ve skupině B jsou odběry pro vodovody do 150 tisíc zásobovaných obyvatel, tepelné elektrárny a významné průmyslové podniky. Ke třídě C náleží odběry pro vodovody do 50 tisíc obyvatel a průmyslové podniky oblastního významu. Do třídy D jsou zařazeny ostatní užívání vod. Tabulka zabezpečenosti odběrů Třída významnosti A B C D Zabezpečenost podle trvání plné dodávky v % >=99,5 >=98,5 >=97,5 >=95 Pro efektivnější zabezpečení výše uvedených pravidel bezporuchové dodávky vody odběratelům byla vytvořena tzv. vodohospodářská soustava, což je soubor vodních děl spojených vzájemnými vazbami v účelový celek k využívání a ochraně vodních zdrojů v určité oblasti. V zájmovém území MS kraje se nachází Vodohospodářská soustava povodí Odry, která je víceúčelovou soustavou tvořenou 6 údolními nádržemi, třemi převody vody a 7 významnými jezy. Tato vodní díla koordinují nakládání s povrchovými vodami pro uspokojení požadavků uživatelů vod. Údolní nádrže vodohospodářské soustavy plní především funkci zásobní a ochrannou. O transformacích povodňových vln nádržemi funkci ochranné je pojednáno v části D tohoto koncepčního dokumentu. Funkce zásobní zajišťuje plnění požadavků odběratelů vod, udržování minimálních průtoků v tocích pod nádržemi a minimálních průtoků ve vzdálenějších profilech pod nádržemi. Nároky na vodu, které může daná nádrž plnit, jsou limitovány tzv. nadlepšovacím účinkem nádrže, tj. průtokem ovlivněným nádrží nad přirozený průtok v místě přehradního profilu. Minimální průtoky v tocích pod nádržemi jsou rozlišeny na tzv. základní - ty jsou vypouštěny pouze při výrazných hydrologických poruchách, a dále jsou 6

7 pod nádržemi stanoveny tzv. zvýšené minimální průtoky, které jsou vypouštěny po většinu roku a odpovídají přibližně průtoku 330-denní vody v daných vodních tocích. Jedná se o statistický údaj m-denní průtok vyjadřující hodnotu průtoku, která je dosažena nebo překročena průměrně po dobu m dní v roce. Minimální zůstatkové průtoky, tj. průtoky, které zůstanou ve vodním toku v daném profilu po realizaci užívání vody, je nutno stanovit a zachovat pod místy užívání vod k udržení základních vodohospodářských a ekologických funkcí vodního toku. Jak bude patrné z následujících kapitol této části koncepčního dokumentu, je možno konstatovat, že oblast kvantity vod se na území Moravskoslezského kraje v dnešní době i z pohledu budoucího vývoje jeví jako stabilizovaná a nepříliš problematická. Základním cílem zásobování vodou je naplnění požadavků uživatelů vod, tj. bezproblémové zásobení vodou obyvatelstva především z povrchových zdrojů v kombinaci se zdroji podzemními s přihlédnutím k budoucímu vývoji potřeby vody, a dále zajištění požadovaných množství povrchových vod dle platných vodoprávních povolení pro průmyslové odběratele v regionu a uspokojování potřeb ostatních uživatelů vod. Pro posouzení těchto potřeb z bilančního hlediska ve vztahu k využívaným vodním tokům je důležité zpracovávat bilanční hodnocení množství povrchových a podzemních vod. To je obsahem vodohospodářské bilance, kterou bude správce povodí počínaje kalendářním rokem 2002 sestavovat. Hodnocení bude každoročně spočívat v hodnocení minulého kalendářního roku a současného stavu. Výhledové hodnocení množství povrchových a podzemních vod se bude zpracovávat jednou za šest let pro významné profily vodních toků a hydrogeologické rajóny. Pro posouzení využívání podzemních zdrojů by bylo žádoucí dosáhnout vyhodnocování i ostatních doposud nevyhodnocovaných hydrogeologických rajónů na území MS kraje. V otázce minimálních zůstatkových průtoků pod místy užívání povrchových vod by měla být postupně revidována všechna povolení k nakládání s vodami, u nichž není stanovena hodnota minimálního průtoku a pozornost je nutno věnovat dodržování těchto průtoků a umožnění jejich kontroly. لا 7

8 3. Vývoj v zásobování vodou Zásobení vodou patří ke stěžejním problémům, které na úseku vodního hospodářství od počátku užívání vod významně ovlivňují hospodářský a společenský vývoj každého regionu, což platí rovněž i pro poměry Moravskoslezského kraje. V Úvodu koncepčního dokumentu je popsán historický vývoj užívání vod v Moravskoslezském kraji, prvotně pro účely rybníkářství, následně k zásobení průmyslu technologickou vodou a obyvatel pitnou vodou. Jsou zde zmíněny napjaté bilanční vztahy v regionu související s mohutným rozvojem průmyslu a zvyšující se hustotou osídlení kraje po 2.světové válce, jsou uvedeny důvody a proces vedoucí k zajištění vody výstavbou přehrad, rozvoj zásobovacích systémů až po jejich vyústění v komplexní Vodohospodářskou soustavu povodí Odry. 8

9 4. Vodohospodářská soustava povodí Odry Vodohospodářská soustava povodí Odry (dále jen VHS PO) je víceúčelová vodohospodářská soustava, která zajišťuje prostřednictvím vodních děl plnění následujících funkcí s přiřazenými prioritami dle jejich významu : Funkce Priorita Zásobení pitnou vodou 1 Zabezpečení minimálních průtoků v tocích 2-3 Zásobení provozní a užitkovou vodou 2-3 Povodňová ochrana 4 Ovlivňování jakosti vody v tocích 5 Zajištění rekreačních podmínek u vody 6 Výroba elektrické energie 7 Ve velice exponované oblasti MS kraje co se týká průmyslové výroby a zalidněnosti nebylo možné vysoké nároky na vodní hospodářství již řešit izolovanými vodohospodářskými opatřeními, a to vedlo ke vzniku Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Hlavním cílem VHS PO je plně uspokojit nároky na dodávku vody pro obyvatelstvo a průmysl a zajistit a nadlepšovat průtoky ve vodních tocích pod nádržemi a také ve vzdálenějších profilech, což má pozitivní vliv také na kvalitu vody v tocích. Nároky ochrany před povodněmi jsou v soustavě řešeny respektováním ochranných objemů ve vodních nádržích, rekreační podmínky jsou uspokojovány udržováním rekreačních hladin na některých údolních nádržích v letním období, pokud to dovolí hydrologická situace, a vypouštěním minimálních průtoků z nádrží pro umožnění rekreace podél vodních toků. VHS PO je situována na části území Moravskoslezského kraje a zahrnuje tzv. vodárenskou část s vodními nádržemi Šance, Morávka, Slezská Harta a Kružberk a tzv. Ostravský uzel s vodními nádržemi Olešná a Žermanice a vzdouvacími objekty a převody vody umožňujícími nakládání s vodou. Oproti původnímu vymezení VHS PO z roku 1989 byly odděleny subsystémy Olše a Lubiny, které nemají tak těsnou vazbu na ostatní vodní díla nebo nejsou z hlediska vodohospodářského tak významné. Vliv nakládání s vodami na vodních dílech VHS PO (zásobování obyvatel pitnou vodou, průmyslu provozní vodou) pokrývá významnou plochu území Moravskoslezského kraje a zasahuje prostřednictvím distributorů i do okolních oblastí, jako je Polská republika či Olomoucký kraj. 9

10 Hydrologicky je VHS PO vymezena - povodím Moravice od nádrže Slezská Harta po ústí Moravice do Opavy; číslo hydrologického pořadí (čhp) až povodím Opavy od ústí Moravice po ústí Opavy do Odry čhp povodím Odry od ústí Opavy po ústí Ostravice čhp povodím Ostravice čhp Schéma Vodohospodářské soustavy povodí Odry Morávka Ostravice spotřebiště Bruntálského skup.vodovodu spotřebiště nádrže Morávka nádrž Morávka MVE MQ spotřebiště nádrží Morávka+Šance nádrž Šance MVE MQ spotřebiště nádrže Šance spotřebiště nádrží Šance+Kružberk Moravice nádrž Slezská Harta MVE MQ Lučina jez Vyšní Lhoty MQ jez Hodoňovice MQ Hodoňovický náhon Olešná spotřebiště nádrže Kružberk Moravice nádrž Žermanice MVE MQ Žermanický přivaděč Morávka Ostravice nádrž Olešná MQ nádrž Kružberk MVE MQ Moravice Ostravice Lučina Olešná jez Biocel MQ BIOCEL Opava NOVÁ HUŤ Důl Paskov Odra Vysvětlivky: MQ nádrž vodárenská nádrž pro zásobení průmyslu jez Vítkovice MQ VÍTKOVICE BC MCHZ MQ Opava MQ stanovený minimální průtok OKK jez Lhotka MVE malá vodní elektrárna rekreační využití nádrže Ostravice MQ jez Přívoz Odra přirozený vodní tok umělý vodní tok (náhon, přivaděč) Odra 10

11 Vodní nádrže Tabulka základních ukazatelů nádrží VHS PO Název Slezská Kružberk Šance Morávka Olešná Žermanice nádrže Harta Tok Moravice Moravice Ostravice Morávka Olešná Lučina Staničení km 55,825 45,030 45,770 18,820 10,690 25,020 Číslo hydrolog. pořadí Plocha povodí (km 2 ) 464,3 56 6,7 146,3 63,3 33,6 45,4 Účel V,P,M,O,R,E V,P,M,O,E V,P,M,O,E V,P,M,O,E P,M,O,R P,M,O,R,E Druh hráze kamenitá betonová kamenitá zemní zemní betonová Výška hráze (m) 65 34, Délka hráze (m) Rok výstavby Průtok průměrný (m 3 /s) 5,470 6,460 3,250 1,790 0, (1.99***) nalepšený (m 3 /s) 3,800 0,6*) 2,250 0, **) 1.04***) minimální (m 3 /s) 0,75 0,56 / 1,10 0,30 / 0,57 0,12 / 0,18 0,04 0,12 / 0,2 neškodný (m 3 /s) Q 100 / PV / / / / 15,3 87 / 7 80 / 7,9 Q 100 transfor. (m 3 /s) Objem mrtvý (mil.m 3 ) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 stálý (mil.m 3 ) 7,57 4,02 2,48 0,49 0,30 0,97 zásobní (mil.m 3 ) 182,01 L ) 24,58 43,07 L ) 4,96 3,00 18,47 186,23 Z ) 44,18 Z ) ochranný (mil.m 3 ) 11,37 L ) 6,93 7,53 L ) 5,21 0,20 5,82 ovladatelný 7,16 Z ) 6,41 Z ) celkový ovl. (mil.m 3 ) 200,95 35,53 53,07 10,65 3,50 25,27 ochr.neovlad (mil.m 3 ) 17,79 0,00 8,69 1,30 0,91 0,00. celkový (mil.m 3 ) 218,74 35,53 61,75 11,95 4,41 25,27 bezpečnostní (mil.m 3 ) 18,27 10,44 3,36 1,22 1,15 5,46 Kóta mrtvého (m n.m.) + 435,50 399,60 444,61 481,60 290,60 267,60 max. hladiny stálého (m n.m.) + 452,00 413,60 469,71 491,10 295,50 274,30 objemu zásobní (m n.m.) + 495,50 L ) 428,50 501,61 L ) 506,80 303,05 291,10 496,00 Z ) (428,10) 502,01 Z ) (v.s. Balt po ochr.ovlad. (m n.m.) + 496,83 431,10 504,20 515,22 303,31 293,60 vyrovnání) ochr.neov. (m n.m.) + 498,80 431,10 506,91 516,90 304,39 293,60 Kóta koruny hráze (m n.m.) + 500,80 434,60 507,84 518,40 305,63 295,51 Zatop.plocha při (mil.m 2 ) 8,739 2,802 3,047 0,779 0,784 2,484 ochr.ovl. Kapacita sp.výpustí (m 3 /s) 89 98, , při Hrn přelivu (m 3 /s) VYSVĚTLIVKY: 1 - k účelům nádrží: 2 - k průměrnému a nalepšenému průtoku V - vodárenský P - zásobení průmyslu vodou **) bez čerpání z Ostravice M - zajištění minimálních průtoků ***) s převodem z Morávky O - povodňová ochrana 4 *) s převodem z Ropičanky R - rekreace E - výroba elektrické energie L 3 - k vymezení prostorů nádrže ) vymezení zásobního a retenčního ovlad. prostoru v letním období od 1.5. do P ) vymezení zásobního a retenčního ovlad. prostoru v zimním období od do ke kótám - + Kóty nádrží jsou ve výškovém systému Balt po vyrovnání. 11

12 Převody vody Tabulka základních ukazatelů převodů vody VHS PO Odkud Kam Účel Vlastník Převáděné Délka množství (m 3 /s) (km) Ostravice (Hodoňovice) Olešná (Místek) P,E neznámý*) 0,3**) 8,4***) Olešná (Místek) Ostravice (Sviadnov) O Povodí Odry s.p. až 90 1,64 Morávka (Vyšní Lhoty) Lučina (nádrž Žermanice) P,O,R,E Povodí Odry s.p. až 15 7,5 VYSVĚTLIVKY: 1 - k účelům převodů: 2 - další vysvětlivky P - zásobení průmyslu vodou O - povodňová ochrana R - rekreace E - výroba elektrické energie *) jsou známí pouze vlastníci malých úseků náhonu **) kapacita je pouze orientační ***) délka určená pouze odečtem z vodohospodářské mapy Jezy Tabulka základních ukazatelů jezů VHS PO Tok Místo Účel Vlastník Druh Výška (m) Odra Ostrava Lhotka P PO s.p. pohyblivý klapkový 3,78**) Odra Ostrava - Přívoz P PO s.p. pohyblivý klapkový 2,50**) Ostravice Hodoňovice P,E PO s.p. pevný se štěrkovou propustí 4,00**) Morávka Vyšní Lhoty P,O,R,E PO s.p. pohyblivý segmentový 4,24*) Olešná Sviadnov O PO s.p. pohyblivý stavidlový 2,30***) Olešná Žabeň P BIOCEL a.s. pohyblivý segmentový 4,20*) Ostravice Ostrava - Vítkovice P PO s.p. pohyblivý klapkový 4,62*) VYSVĚTLIVKY: P - zásobení průmyslu vodou O - povodňová ochrana R - rekreace E - výroba elektrické energie *) rozdíl kót vrchu hradící konstrukce a prahu vývaru **) údaj výška jezu z manipulačního řádu vodního díla ***) konstrukční výška stavidel 12

13 4.1 Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry (dále jen MŘ VHS PO) je souborem pravidel, kterými se koordinuje nakládání s povrchovými vodami na vodních dílech VHS PO. Původní MŘ VHS PO byl schválen v lednu 1990, ale vzhledem k podstatným změnám ve vodním hospodářství od té doby bylo žádoucí připravit nové přístupy a pravidla pro nakládání s vodami a řízení vodních děl v povodí. Bylo nutno reagovat na změny v úrovni vodárenských a průmyslových odběrů, na nové pohledy na minimální zůstatkové průtoky ve vodních tocích, na aktuální ekonomické a legislativní prostředí a v neposlední řadě na dokončení výstavby největšího zdroje povrchové vody v regionu vodní nádrže Slezská Harta. Proto byl od roku 1996 připravován nový MŘ VHS PO, který byl po projednání schválen odborem ochrany vod a půdy Magistrátu města Ostravy dne pod č.j.ovp/1479/99/val/vk a tím byla stanovena jasná pravidla pro nakládání s vodami a na nejvýznamnějších nádržích a jezech v regionu. MŘ obsahuje principy řízení jednotlivých funkcí vodohospodářské soustavy rozdělených podle priorit, tj. funkce zásobní, zabezpečení minimálních průtoků v tocích, povodňové ochrana, ovlivňování jakosti vod v tocích, funkce rekreační a výroby elektrické energie. Užívání vod vyplývající z těchto funkcí byly rozlišeny podle důležitosti do tříd významnosti. Nejdůležitější jsou vodárenské odběry a základní minimální průtoky pod nádržemi, dále následují průmyslové odběry a minimální průtoky na tocích, povodňová ochrana a zvýšené minimální průtoky pod nádržemi, rekreace a výroba el.energie. Při řízení soustavy je nejdříve nutno uspokojit požadavek vyšší třídy, až následně požadavky tříd nižších. V případě, kdy je nutno z důvodu stavu daného zdroje určitý požadavek na dodávku vody omezit, musí být nejprve využito možnosti jeho přemístění na jiný zdroj. Až poté dochází ke krácení dotčených nakládání s vodami o stejný díl. MŘ definuje rovnováhu provozu soustavy k uspokojení jednotlivých nároků na vodu, na základě sestaveného simulačního modelu soustavy jsou stanovena pásma manipulací na nádržích a jezech, minimální průtoky pod odběrnými místy a je optimalizován celý systém spolupráce vodních děl v soustavě. MŘ VHS PO se skládá z textové části, grafických příloh a příloh s omezenou platností po dobu hydrologického roku. Od schválení MŘ VHS PO je každoročně prováděna aktualizace jeho textové části a jsou vydávány přílohy s omezenou platností na daný hydrologický rok (část II, dispečerské grafy nádrží), které zohledňují aktuální vývoj v odběrech povrchových vod. To vše je rozesíláno orgánům státní správy a hlavním uživatelům vod, kteří jsou tak průběžně informováni o aktuálním stavu hospodaření v soustavě. 13

14 Příklad rozdělení zásobního prostoru nádrže v jednotlivých měsících roku pro různá nakládání s vodou v závislosti na velikosti odběrů a jejich zabezpečeností (dispečerský graf): zásobní prostor (mil.m 3 ) Příloha G Nádrž Žermanice - stanovení pásem hospodaření s vodou v zásobním prostoru (pro období od do ) maximální zásobní objem pásmo p pásmo vm 14 pásmo p (pásmo p2) 11 pásmo p pásmo p pásmo p pásmo p měsíc pásmo vm - volné manipulace pásmo p1 - průmyslové první (horní hranice je čára pro omezení klesání hladiny v létě) pásmo p1 - průmyslové první (horní hranice je ŘOČ99,0 pro odběr 1,03 a odtok 0,20 m3/s) pásmo p2 - průmyslové druhé (horní hranice je ŘOČ92,5 pro odběr 1,06 a odtok 0,20 m3/s) pásmo p2 - průmyslové druhé (horní hranice je ŘOČ92,5 pro odběr 1,03 a odtok 0,20 m3/s) pásmo p3 - průmyslové třetí (horní hranice je ŘOČ92,5 pro odběr 1,03 a odtok 0,12 m3/s) pásmo p4 - průmyslové čtvrté (horní hranice je ŘOČ92,5 pro odběr 0,83 a odtok 0,12 m3/s) pásmo p5 - průmyslové páté (horní hranice je ŘOČ92,5 pro odběr 0,54 a odtok 0,12 m3/s) Příklad rozdělení pásem manipulací v místě nakládání s vodami v závislosti na velikosti průtoku v toku a realizovaného odběru : VT OPAVA V ŘÍČNÍM KM 0,15 Nakládání s vodami v závislosti na přítoku k odběru: vo - stav volného odběru - nastává při přítocích k odběru vyšších než 3,13 m 3 /s - odběr VÍTKOVIC je možný až do max. povolené hodnoty - 0,5 m 3 /s, - v Opavě pod odběrem zůstává zbytek, tedy 2,63 m 3 /s (minimální průtok základní) a více; r1 - stav regulovaného odběru první - nastává při přítocích k odběru v rozmezí od součtu (2,63 m 3 /s+požadovaný odběr VÍTKOVIC) do 3,13 m 3 /s - odběr VÍTKOVIC je možný pouze při zachování minimálního průtoku v Opavě 2,63 m 3 /s a pohybuje se tedy v rozmezí od požadovaného odběru až po 0,5 m 3 /s; - v Opavě pod odběrem zůstává vždy zachován minimální průtok, tedy 2,63 m 3 /s (minimální průtok základní); r2 - stav regulovaného odběru druhý - nastává při přítocích k odběru nižších než součet (2,63 m 3 /s+požadovaný odběr VÍTKOVIC), - odběr VÍTKOVIC a minimální průtok pod jezem se krátí ve stejném poměru, - vzniká požadavek na VHS PO třídy II ve výši doplňku do odběru požadovaného a doplňku nutného k zajištění minimálního průtoku pod odběrem. 14

15 5. Odběry povrchové a podzemní vody Odběry povrchové a podzemní vody jsou nejrozšířenějším užíváním vod a právo s nimi nakládat vyplývá z ustanovení 8 odst.1 zákona o vodách. Odběry jsou realizovány pro různé druhy užívání vod, v následujících kapitolách je popsán vývoj a současný stav odběrů pro dvě nejdůležitější oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a odběry provozní vody, a také dnes minimálně využívané odběry pro zemědělské účely závlahu plodin. Další užívání vod odběry povrchové vody pro rybochovné nádrže, odběry vod pro výrobu elektrické energie v malých vodních elektrárnách jsou rozebrány v kapitole Hodnocení minimálních průtoků v tocích, neboť se jedná o specifická nakládání v tom smyslu, že odebraná voda není spotřebována, ale po určité délce ochuzeného toku vrácena zpět a toto užívání má především vliv na minimální zůstatkový průtok v toku pod odběrným místem. Pokud se jedná o kvantifikaci odběrů pro zásobení obyvatel a průmyslové účely na území MS kraje, tyto dva druhy jsou co do množství odebrané vody na stejné úrovni. V roce 2002 činily v MS kraji celkové odběry povrchové a podzemní vody pro tato dvě užívání 205 mil.m 3, přičemž procentuální poměr byl 51,7 : 48,3 ve prospěch odběru vod průmyslových. 5.1 Zásobování obyvatel pitnou vodou Jedním z hlavních aspektů ovlivňujících potřebu pitné vody je ekonomický stav společnosti a životní úroveň obyvatel daného regionu. Se zvyšující se životní úrovní rostou požadavky na dodávku pitné vody a tím také na spolehlivost vodních zdrojů. Na druhou stranu se zkvalitňuje technická úroveň zařízení sloužících k dodávce vody do míst spotřeby, dochází k rekonstrukcím vodovodních sítí a tím ke snižování ztrát. Dále je potřeba vody úzce spjata s výši vodného. Nízká a po dlouhou dobu neměnná cena za pitnou vodu nevyžadovala po spotřebiteli ekonomické chování a průměrná specifická potřeba vody na osobu a den činila ještě na počátku devadesátých let téměř 280 l/s (včetně ztrát v sítích). Zvyšování ceny vodného a stočného mělo za následek výrazný pokles potřeby vody na téměř poloviční hodnoty během několika let, jak je možno sledovat v grafu vývoje odběrů v povodí Odry v Příloze 1. Odběry podzemní a povrchové vody pro vodárenské účely Zásobování měst a obcí pitnou vodou z podzemních a povrchových zdrojů je na území Moravskoslezského kraje řešeno: - skupinovými vodovody pro více sídel, - izolovanými vodovody jednotlivých obcí, - individuálním zásobováním obyvatel z domovních studní. 15

16 Celkem je z 1,278 milionu obyvatel žijících na území kraje napojeno na veřejný vodovod zhruba 1,2 milionu (93 %). Zdrojů povrchové a podzemní vody pro zásobení obyvatel pitnou vodou využívají především dva významné vodovodní systémy na území MS kraje: Ostravský oblastní vodovod (OOV) a Bruntálský skupinový vodovod (BSV), a další menší skupinové vodovody pro několik obcí nebo vodovody provozované jednotlivými obcemi. Ostravský oblastní vodovod je největší vodárenskou soustavou na území MS kraje a jednou z nejrozsáhlejších na území České republiky. Soustava je spravována a.s. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava s tím, že na území krajského města je vodovod provozován a.s. Ostravské vodárny a kanalizace. Systém zásobuje vodou obyvatele především okresů Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava a části okresů Opava a Nový Jičín, tedy centrální a východní část území kraje, což představuje téměř 1 milion zásobovaných obyvatel. vodovod provozovaný a.s. Severomoravské vodovody a kanalizace Hlavními zdroji pro Ostravský oblastní vodovod jsou vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici. Surová voda z těchto nádrží je přiváděna na jednotlivé úpravny Nová Ves u Frýdlantu n.o. (maximální kapacita l/s), Vyšní Lhoty (450 l/s) a Podhradí (2 200 l/s), a po úpravě je dopravována hlavními rozváděcími řady do vodojemů a do spotřebišť. Tyto hlavní zdroje jsou doplněny zdroji místními, většinou podzemními, které tvoří do 10 % celkového dodaného množství do systému OOV. Číslo odběru Druh odběru Název odběru Povolené množství Odběr v roce 2002 Index 2002/1995 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 3012 POV SmVaK OOV VD Kružberk , ,0 0, POV SmVaK OOV VD Šance , ,3 0, POV SmVaK OOV VD Morávka , ,5 0,60 Rozvodný systém OOV umožňuje částečnou zastupitelnost hlavních zdrojů, což je patrné i z Přílohy 2, tzv. Senkeyho diagramu odběrů vod. Tento stav je pozitivní z hlediska omezení případných negativních vlivů na dodávku vody do spotřebišť, jako např. špatná hydrologická situaci, kvalitativní problémy na jednom ze zdrojů apod.. Velikosti vodárenských odběrů z hlavních zdrojů OOV prošly v polovině devadesátých let prudkou změnou. V osmdesátých letech se celkové odběry ze tří 16

17 vodárenských nádrží Šance, Morávka a Kružberk pohybovaly v rozmezí od 3,8 do 4,2 m 3 /s, přičemž podíl jednotlivých zdrojů činil Šance 48 %, Morávka 10 % a Kružberk 42 %. Od roku 1993 dochází k razantnímu poklesu odběrů na téměř poloviční množství a od roku 1999 se projevuje trend přechodu od poklesu ke stagnaci a odebírané množství se pohybuje v intervalu 2,2 až 2,35 m 3 /s. Současné rozdělení mezi zdroje činí v průměru Šance 45 %, Morávka 8 % a Kružberk 48 %. Průběh odběrů vod z těchto hlavních zdrojů OOV je znázorněn v grafu Přílohy 3. Procentuální využitelnost současných velikostí odběrů oproti povolenému množství dle vodoprávních rozhodnutí je u hlavních zdrojů následující: Šance 46 %, Morávka 41 % a Kružberk 39 %. vodovod provozovaný a.s. Ostravské vodárny a kanalizace Zásobení krajského města MS kraje je zajištěno dvěma způsoby. Vodovodní síť na území města Ostravy je zásobena z 65 % vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu a z 35 % vodou z podzemních zdrojů. Z téměř 300 tisíc obyvatel města napojených na vodovodní síť je tedy třetina zásobena ze zdrojů podzemních vod nacházejících se především na území města Ostravy, jejichž přehled je uveden v tabulce (Příloha 5). Z ní je patrné, že prameniště Nová Ves a Dubí v současnosti pokrývají téměř 80 % celkového odebíraného množství podzemních vod. vodovod ve správě a.s. Severomoravské vodovody a kanalizace Jak již bylo uvedeno výše, dodávka vody z hlavních zdrojů OOV je v některých zásobovaných lokalitách doplňována vodou ze zdrojů místních, převážně podzemních. Společnost provozuje vodovod také v oblastech mimo dosah systému OOV, např. na Novojičínsku nebo Jablunkovsku a rovněž zde využívá zdrojů podzemní vody. V Příloze 4 jsou uvedeny zdroje a.s. Severomoravských vodovodů a kanalizací s rozlišením na povrchové a podzemní, s uvedením povoleného odběru, skutečného odebraného množství v roce 2002 a poměru mezi tímto množstvím a odběrem ze zdroje v roce Bruntálský skupinový vodovod Je druhým největším skupinovým vodovodem na území MS kraje, je situován v povodí Opavy a zásobuje především obce ve střední a jihozápadní části povodí, což představuje 47 tisíc napojených obyvatel. Největšími sídly napojenými na Bruntálský skupinový vodovod jsou Bruntál, Rýmařov, Břidličná a Horní Benešov. Hlavními zdroji BSV jsou povrchové zdroje - nádrž Slezská Harta na řece Moravici a řeka Moravice s jejími přítoky Kotelný potok a Volárka v Karlově. Surová voda z těchto zdrojů je přiváděna na úpravny v Leskovci a Karlově a po úpravě je dopravována hlavními rozváděcími řady k vodojemům ve spotřebištích. Obdobně jako u OOV i rozvodný systém 17

18 BSV umožňuje částečnou zastupitelnost zdrojů a v jednotlivých spotřebištích je většinou voda z hlavních zdrojů doplňována zdroji místními, podzemními (Příloha 5). Množství odebrané vody z vodárenských odběrů v povodí Moravice v Karlově stoupalo v osmdesátých letech z 80 l/s v roce 1980 na 130 l/s v roce 1990, po roce 1990 dochází k setrvalému poklesu se změnou trendu v roce 2000 a v posledních dvou letech dochází k nepatrnému růstu odběrů z tohoto zdroje a v roce 2002 bylo odebíráno průměrně 100 l/s. Vodárenský odběr z nádrže Slezská Harta (do roku 1997 z řeky Moravice) v osmdesátých a devadesátých letech stoupal ze zhruba 55 l/s na 76 l/s v roce 1985, nato klesal až do úplného zastavení v roce V roce 1997 byl odběr obnoven a nyní se pohybuje okolo 50 l/s. Krnovský skupinový vodovod Tento skupinový vodovod slouží především pro zásobení obyvatel města Krnov a dále obcí Brantice, Radim a Krásné Loučky. Zdroji tohoto vodovodu, který zásobuje cca 26 tisíc obyvatel, jsou jímací zařízení Zlatá Opavice a prameniště Kostelec. Rovněž u těchto zdrojů došlo po roce 1990 k poklesu odebíraného množství, a to především u Zlaté Opavice téměř na polovinu původního množství ( l/s, l/s). Tento skupinový vodovod disponuje kromě uvedených zdrojů ještě rezervou v podobě 90 l/s v podzemních zdrojích Brantice a Linhartovy. Číslo Druh Název odběru Povolené Odběr v roce Index odběru odběru množství /1995 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 1009 POD Krnov Zlatá Opavice 1 892, ,70 0, POD Krnov - Kostelec 946,08 772,60 0,91 vodovod provozovatele AQUA stop Bruntál Firma AQUA stop Bruntál je provozovatelem vodovodu sloužícího pro zásobení města Vrbno pod Pradědem a obce Karlovice, tj. zhruba obyvatel. Zdroji tohoto vodovodu jsou jímací zařízení ve Vrbně p.p. a v Karlovicích. Číslo odběru Druh odběru Název odběru Povolené množství Odběr v roce 2002 Index 2002/1995 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 1003 POD Vrbno p.p. - vrty 40,0 37,0 0, POD Vrbno p.p. - gravitace 410,0 407,0 0, POD Karlovice vrty 40,8 40,0 0,75 18

19 Ostatní sídla MS kraje s vybudovanými vodovodními řady jsou napojena na menší skupinové vodovody (do 5 tisíc zásobovaných obyvatel) nebo jsou zásobena pitnou vodou z vlastních zdrojů. V některých obcích dosud vodovod nebyl vybudován a obyvatelé jsou zásobeni z vlastních studní. 5.2 Odběry vody pro průmysl Trend vývoje odběrů provozní vody průmyslovými podniky měl podobný charakter jako u odběrů pro vodárenské účely. Ještě v nedávné minulosti (kolem roku 1990) se odběry pohybovaly na dvojnásobné úrovni oproti současnému stavu. Razantní pokles průmyslových odběrů byl způsoben především ekonomickým stavem podniků, kdy došlo k uzavírání provozů, útlumovým programům, omezování výroby apod., dále racionalizací hospodaření s vodou v podnicích, taktéž související se zvyšující se cenou povrchové vody. Na území MS kraje bylo v roce 2002 evidováno 108 odběrů vody pro průmyslové účely v celkovém úhrnu 106 mil.m 3 /rok. Odběry jsou realizovány především jako odběry povrchové vody přímo z vodních toků, nebo z akumulací vodních nádrží, a těchto je sledováno 76. Podzemní zdroje se na zásobení průmyslových podniků podílejí jen minimálně, jedná se o zhruba 2 % celkového množství vody a 32 odběratele. Z vodních nádrží, jejichž účelem je zásobení průmyslu vodou, tj. Žermanice, Olešná a Těrlicko, je uskutečňováno 8 odběrů pokrývajících 45 % celkového ročního odebraného množství průmyslovými subjekty. Mezi nejvýznamnější odběratele vody v MS kraji patří pět firem, které se na celkovém množství odebraném odvětvím průmyslu podílejí 70 %. Jedná se o odběry hutního průmyslu ISPAT NOVÁ HUŤ a.s., Energetika Třinec, a.s. (pro Třinecké železárny, a.s.), Energetika Vítkovice, a.s. (pro VÍTKOVICE, a.s.), těžebního průmyslu - doly a koksovny koncernu KARBON INVEST,a.s. a výrobce buničiny BIOCEL PASKOV a.s.. ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. je v současnosti největším průmyslovým odběratelem vody. Hlavním zdrojem povrchové vody pro vodní hospodářství společnosti je vodní nádrž Žermanice (Lučina, říční km 25,0), ze kterého je v běžném roce uspokojována téměř celá potřeba vody společností. Důvodem je kvalitnější voda a možnost gravitačního způsobu dodávky vody z místa odběru do místa spotřeby. Rezervním zdrojem je pak vodní tok Ostravice (říční km 8,8, jez Vítkovice). V posledních letech se odběr společnosti stabilizoval a činí průměrně 21,5 mil.m 3 /rok, přičemž téměř celé toto množství je odebíráno gravitačním způsobem z nádrže Žermanice. 19

20 Číslo odběru Druh odběru Název odběru Povolené množství Odběr v roce 2002 Index 2002/1995 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 3117 POV VD Žermanice , POV Ostravice,jez Vítkovice ,54 doly a koksovny koncernu KARBON INVEST, a.s. byly ještě před několika lety největším průmyslovým odběratelem vody v regionu. Po útlumu těžby se odběrné množství nyní pohybuje kolem 21 mil.m 3 /rok. Jednotlivé součásti koncernu jsou zásobovány povrchovou vodu ze zdrojů následovně: Číslo Odběratel Zdroj Povolené Odběr v roce Index odběru množství /95 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 3195 OKD,OKK,a.s. (K.Šverma) Odra, jez Lhotka , OKD,OKK,a.s. (K.Svoboda) Odra, jez Přívoz , OKD,a.s.(Důl Darkov) VD Těrlicko , OKD,a.s.(Důl Darkov) Olše,ČS Špluchov , OKD,a.s. (Důl Lazy,lok.Dukla) VD Těrlicko , OKD,a.s.(Důl Lazy,lok.Lazy) VD Těrlicko , OKD,a.s.(Důl ČSA) Olše,ČS Špluchov , OKD,a.s.(Důl ČSA) Olše,ČS Sovinec , ČMD,a.s.(Důl ČSM) VD Těrlicko ,54 Energetika Třinec, a.s. odebírá vodu pro zásobení provozu Třineckých železáren,a.s. ze tří zdrojů v objemu okolo 11,5 mil.m 3 /rok. Zdroje povrchové vody jsou dva hlavní - vodní nádrž Těrlicko (Stonávka, říční km 12,4) a vodní tok Olše (říční km 48,7, Horní jez), a jeden rezervní - vodní tok Olše (říční km 42,9, Dolní jez). Číslo odběru Druh odběru Název odběru Povolené množství Odběr v roce 2002 Index 2002/1995 tisíc m 3 /rok tisíc m 3 /rok 3109 POV Olše, Horní jez , POV VD Těrlicko , POV Olše, Dolní jez

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 9

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 9 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 9 Obsah: 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k

Více

Programový dokument OPŽP

Programový dokument OPŽP Programový dokument OPŽP pro období 2007-2013 Březen 2014 Dokument verze 4, aktualizovaný po organizační změně na ŘO OPŽP MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www. o p zp.cz Ze lená lin ka: 800 260 500 dotazy@

Více

Pokračování hornické činnosti OKD, a.s., Dolu Karviná na závodě ČSA v období 2015 2023

Pokračování hornické činnosti OKD, a.s., Dolu Karviná na závodě ČSA v období 2015 2023 RNDr. Milan Macháček - EKOEX JIHLAVA Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA Tel: + 420 603 891 284 e-mail: ekoex @post.cz ekologické expertizy, poradenství a služby IČO 665 37 819 Pokračování hornické činnosti

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 7

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 7 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 7 Obsah: 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5 - MPŘ

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5 - MPŘ Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 5 - MPŘ Obsah: 1. Strategie pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění

Více

M:BSTSKA CAST PRAHA 8

M:BSTSKA CAST PRAHA 8 r M:BSTSKA CAST PRAHA 8 Úřad městské části (1) První den zveřejněni: ~tp. ý( r)2ort Poslední den zveřejnění: Počet listů: t/i ÚZEMNí ENERGETICKÁ KONCEPCE HL. M. PRAHY AKTUALIZACE 2014 OZNÁMENí KONCEPCE

Více

Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020

Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 září 2012 Dokument stažen z portálu www.tretiruka.cz Obsah: I. Co je naším cílem?... 3 Základní principy politiky životního prostředí... 3

Více

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2012 Stav ke dni 31. 12. 2012 Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2012

Více

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA) Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 ÚSTÍ NAD LABEM Duben 2013 OBSAH Strana ÚVOD... 5

Více

MANIPULAČNÍ A PROVOZNÍ ŘÁD

MANIPULAČNÍ A PROVOZNÍ ŘÁD MANIPULAČNÍ A PROVOZNÍ ŘÁD HAMERSKÉHO RYBNÍKA NA PLOUČNICI A. G. MANIPULAČNÍ A PROVOZNÍ ŘÁD H. 3 PODKLADY A ŘEŠENÍ V Praze, březen 2011 Výtisk č. 1 VODNÍ DÍLA TBD a. s., Hybernská 40, 110 00 Praha 1 Telefon

Více

TEXTOVÁ ČÁST str. 1. Obecní úřad Kostomlaty pod Milešovkou Lhenická 310, 41754 Kostomlaty p. M.

TEXTOVÁ ČÁST str. 1. Obecní úřad Kostomlaty pod Milešovkou Lhenická 310, 41754 Kostomlaty p. M. TEXTOVÁ ČÁST str. 1 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚP KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU ÚP KOSTOMLATY POD M. vydalo Číslo usnesení zastupitelstva obce Číslo jednací Datum vydání Datum nabytí účinnosti Pořizovatel Oprávněná

Více

METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU

METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Oddělení ochrany podzemních vod Ing. Marie Kozlová METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU VaV SP/Ze1/153/07

Více

Národní strategický plán

Národní strategický plán Národní strategický plán pro oblast rybářství na období 2007 2013 ČESKÁ REPUBLIKA červenec 2007 Materiál pro jednání vlády ČR Obsah O B S A H str. 2 1. Obecný popis odvětví 3 2. SWOT analýza odvětví a

Více

SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY

SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY ČERVENEC 2012 1 ZÁKLADNÍ VIZE: I. PŘEDNOSTNÍ VYUŽÍVÁNÍ DOMÁCÍCH NEROSTNÝCH ZDROJŮ II. PŘEMĚNA ODPADŮ NA ZDROJE Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracováním aktualizace

Více

OBSAH 1. Úvod... 3 2. Analýza... 18 3. Závěr... 47 Analytická část - přílohy....49

OBSAH 1. Úvod... 3 2. Analýza... 18 3. Závěr... 47 Analytická část - přílohy....49 květen 2010 OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Metodický postup zpracování analytická část... 4 1.2. Vymezení pojmu brownfields... 7 1.3. Stávající stav brownfields v České republice... 8 1.4. Mezinárodní zkušenosti

Více

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pracovní verze 1 srpen 2014 Nositel: Magistrát hlavního města Prahy Zpracovatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Úvod... 4 1

Více

NAŘÍZENÍ kraje Vysočina ze dne 4. května 2010 č. 2/2010

NAŘÍZENÍ kraje Vysočina ze dne 4. května 2010 č. 2/2010 NAŘÍZENÍ kraje Vysočina ze dne 4. května 2010 č. 2/2010 kterým se vydává závazná část Plánu oblasti povodí Horní Vltavy pro území kraje Vysočina, závazná část Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy pro území

Více

Středisko: 440 atelier 4 Sochorova 3178/23, 616 00 Brno tel.: +420 541 420 911 www.archdesign.cz

Středisko: 440 atelier 4 Sochorova 3178/23, 616 00 Brno tel.: +420 541 420 911 www.archdesign.cz Územní studie Podmíněná přípustnost prodejních ploch v lokalitě Aupark Brno stupeň: ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLAD TEXTOVÁ ČÁST Objednatel: Statutární město Brno Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno číslo zakázky:

Více

Národní program snižování emisí České republiky

Národní program snižování emisí České republiky Národní program snižování emisí České republiky Zpracovalo: Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 Česká republika Dne: 11. června 2007 1 Obsah: 1. Manažerské shrnutí 3 2. Analýza

Více

Strategický plán rozvoje města

Strategický plán rozvoje města Strategický plán rozvoje města Příbora pro období 2008-2016 prosinec 2007 Strana 1 (celkem 46) Strategický plán rozvoje města Příbora 1. část současný stav prosinec 2007 Strana 2 (celkem 46) Příbora Část

Více

Akční plán. na období 2012 2020

Akční plán. na období 2012 2020 Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 2020 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, info@mze.cz Praha 2012 ISBN 978-80-7434-074-1 Tisk: MS Polygrafie, Mladoboleslavská

Více

PROGRAM 2020 ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU U LČR

PROGRAM 2020 ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU U LČR PROGRAM 2020 ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU U LČR Obsah 1 Úvod 4 2 Funkce lesů 8 3 Vodohospodářské funkce 12 4 Půdoochranné funkce 18 5 Léčebné a lázeňské funkce 20 6 Rekreační funkce lesů 22 7 Ochrana

Více

Integrovanou strategii území (ISÚ) MAS Lašsko. Analytické podklady

Integrovanou strategii území (ISÚ) MAS Lašsko. Analytické podklady Příprava podkladů pro Integrovanou strategii území (ISÚ) MAS Lašsko Analytické podklady Místní akční skupina Lašsko červen 2014 Obsah Navazující strategie... 4 Úvod... 6 Základní popis území působnosti

Více

KONCESNÍ PROJEKT. Centrální zásobování teplem v Kopřivnici. ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Zadavatel

KONCESNÍ PROJEKT. Centrální zásobování teplem v Kopřivnici. ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Zadavatel KONCESNÍ PROJEKT ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Centrální zásobování teplem v Kopřivnici Zadavatel Město Kopřivnice Zpracovatel TEPLO Kopřivnice s.r.o., 01/ 2008

Více

Materiál od ing. Pinkasové

Materiál od ing. Pinkasové Obchodní logistika a provoz Materiál od ing. Pinkasové I. Pojetí logistiky a jeho vývoj Definice logistiky podle Evropské logistické asociace: " Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem

Více

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Koncepční východiska pro oblast sociálních služeb... 6 2.1 Sociální služby a oblast financování v kontextu procesů střednědobého

Více

C. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST

C. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST PROGRAM ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: červen 2013 OBSAH Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Projektový cyklus a akční plán... 4 2.1 Akční plán...

Více

Stav životního prostředí V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Stav životního prostředí V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Stav životního prostředí V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Obsah 1. CHARAKTERISTIKA KRAJE...3 2. OVZDUŠÍ...6 3. VODA...9 4. LESY A KRAJINA...12 5. OCHRANA PŘÍRODY...15 6. ENERGETIKA...19 7. PRŮMYSL A TĚŽBA...22

Více

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Praha Listopad 2004 OBSAH I. Úvod... 3 II. Situace České republiky... 6 II.1 Ekonomický pilíř... 6 II.2 Environmentální pilíř... 12 II.3 Sociální pilíř...

Více

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

Program rozvoje Moravskoslezského kraje Agentura pro regionální rozvoj, a.s. G-Consult spol. s r.o. Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o. RPIC-ViP s.r.o. Program rozvoje Moravskoslezského kraje Vize Strategické

Více