MANUÁL PROJEKTOVÉHO CYKLU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 MANUÁL PROJEKTOVÉHO CYKLU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY

2 Vypracoval kolektiv autor pod vedením PhDr. Petra Jelínka z Rozvojového stediska ÚMV a PhDr. Zuzany Hlavikové z Ministerstva zahraniních vcí R. Vydal Ústav mezinárodních vztah pro Ministerstvo zahraniních vcí R. Praha 2006 Návrh obálky Jakub Tayari Tisk: Petr Dvoák Tiskárna, Dobíš ISBN

3 Obsah ÚVOD PROJEKTOVÝ CYKLUS ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY PROGRAMOVÁNÍ ÚEL PROGRAMOVÁNÍ POSTUP PROGRAMOVÁNÍ ROLE JEDNOTLIVÝCH AKTÉR PI PROGRAMOVÁNÍ Aktéi Prbžné shromažování a analýza informací Indikativní orientace programovací innosti a pedbžné konzultace Jednání se zástupci partnerských zemí Formulace program spolupráce Schvalování program spolupráce IDENTIFIKACE ÚEL IDENTIFIKACE POSTUP IDENTIFIKACE Prioritní zem ZRS R Neprioritní zem ZRS R ROLE JEDNOTLIVÝCH AKTÉR PI IDENTIFIKACI Prioritní zem ZRS R Spolupráce v gesci rezortních ministerstev Aktéi Varianty postupu aktér v závislosti na množství informací získaných ve fázi programování Veškeré potebné informace získány již ve fázi programování Poteba doplnní informací, ale již identifikován místní odpovdný orgán Poteba doplnní informací a absence identifikovaného místního odpovdného orgánu Zaazení identifikovaných témat spolupráce do Plánu ZRS Spolupráce hrazená z fondu pro podporu malých lokálních projekt Aktéi Postup aktér Neprioritní zem ZRS R Aktéi Varianty postupu aktér Standardní Výjimené a odvodnné pípady Zaazení identifikovaných témat spolupráce do Plánu ZRS FORMULACE Veejné zakázky a zakázky do 2 mil. K Aktéi Formulace projekt jako specifikace pedmtu plnní do zadávacích dokumentací Dostaující kapacity rezortního ministerstva Omezené kapacity rezortního ministerstva a dostaující kapacity partnerského subjektu Omezené kapacity rezortního ministerstva i partnerského subjektu Vyhlášení výbrových ízení Píprava nabídek Hodnocení nabídek Smlouva Postup v pípad pidlení zakázky státnímu podniku nebo píspvkové organizaci Výbrová dotaní ízení Aktéi Vyhlášení výbrového dotaního ízení Píprava projektu uchazeem Hodnocení podaných projekt Rozhodnutí o dotaci Spolupráce hrazená z fond pro podporu malých lokálních projekt Aktéi Postup aktér... 23

4 5. REALIZACE A MONITORING ÚEL REALIZACE A MONITORINGU POSTUP REALIZACE A MONITORINGU ROLE JEDNOTLIVÝCH AKTÉR PI REALIZACI A MONITORINGU Aktéi Zahájení realizace projektu Prbh realizace projektu a monitoring Ukonení realizace projektu Publicita EVALUACE Aktéi Výbr projekt pro evaluace a zadání Varianty postupu podle typu evaluace Interní evaluace Polonezávislá evaluace Nezávislá evaluace Analýza dokument a zainteresovaných subjekt Evaluaní mise Formulace evaluaní zprávy a její prezentace...31 PÍLOHA 1: VZOROVÁ OSNOVA STEDNDOBÉHO PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE...32 PÍLOHA 2: FORMULÁ PRO IDENTIFIKACI TÉMATU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE V PRIORITNÍCH ZEMÍCH...33 PÍLOHA 3: FORMULÁ PRO NÁVRHY TÉMAT ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE V NEPRIORITNÍCH ZEMÍCH...34 PÍLOHA 4: HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRO NÁVRHY TÉMAT SPOLUPRÁCE V NEPRIORITNÍCH ZEMÍCH...36 PÍLOHA 5 A: VZOROVÁ OSNOVA PROJEKTOVÉHO DOKUMENTU...38 PÍLOHA 5 B: VYSVTLIVKY KE VZOROVÉ OSNOV PROJEKTOVÉHO DOKUMENTU...39 PÍLOHA 5 C: VZOROVÁ TITULNÍ STRANA PROJEKTOVÉHO DOKUMENTU...41 PÍLOHA 5 D: IDENTIFIKANÍ FORMULÁ PROJEKTU ZRS R...42 PÍLOHA 5 E: TABULKA VÝSTUP A FINANNÍHO RÁMCE PROJEKTU...43 PÍLOHA 5 F: MATICE LOGICKÉHO RÁMCE...44 PÍLOHA 5 G: VZOROVÁ STRUKTURA ROZPOTU...46 PÍLOHA 5 H: ASOVÝ HARMONOGRAM AKTIVIT PROJEKTU...47 PÍLOHA 6: POSUZOVÁNÍ UZNATELNÝCH NÁKLAD V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM STÁTNÍCH PROSTEDK NA REALIZACI PROJEKT DVOUSTRANNÉ ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...48 PÍLOHA 7: VZOROVÉ VYHLÁŠENÍ VÝBROVÉHO DOTANÍHO ÍZENÍ...54 PÍLOHA 8 A: FORMULÁ HODNOCENÍ NABÍDEK/PROJEKT V RÁMCI DOTANÍCH VÝBROVÝCH ÍZENÍ...60 PÍLOHA 8 B: DOPORUENÝ FORMULÁ HODNOCENÍ NABÍDEK/PROJEKT V RÁMCI OTEVENÝCH VÝBROVÝCH ÍZENÍ NA PROJEKTY NAFORMULOVANÉ ZADAVATELEM.62 PÍLOHA 8 C: JEDNACÍ ÁD...64 PÍLOHA 9: VZOROVÁ SMLOUVA...66 PÍLOHA 10: VZOROVÉ ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE...74 PÍLOHA 11: RONÍ PLÁN INNOSTI PROJEKTU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE 79 2

5 PÍLOHA 12: ETAPOVÝ PLÁN INNOSTI PROJEKTU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE...80 PÍLOHA 13: PRBŽNÁ ZPRÁVA O INNOSTI PROJEKTU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE...81 PÍLOHA 14 A: OSNOVA RONÍ ZPRÁVY O REALIZACI PROJEKTU ZRS...83 PÍLOHA 14 B: TITULNÍ STRANA RONÍ ZPRÁVY O REALIZACI PROJEKTU ZRS...84 PÍLOHA 15 A: OSNOVA ZÁVRENÉ ZPRÁVY O REALIZACI PROJEKTU ZRS...85 PÍLOHA 15 B: TITULNÍ STRANA ZÁVRENÉ ZPRÁVY O REALIZACI PROJEKTU ZRS...86 PÍLOHA 16: FINANNÍ ZPRÁVA O ERPÁNÍ ROZPOTU PROJEKTU ZRS...87 PÍLOHA 17: VZOROVÝ PEDÁVACÍ PROTOKOL...88 PÍLOHA 18 A: VZOROVÁ OSNOVA EVALUANÍ ZPRÁVY...89 PÍLOHA 18 B: TITULNÍ STRANA EVALUANÍ ZPRÁVY...90 PÍLOHA 18 C: IDENTIFIKANÍ FORMULÁ EVALUANÍ ZPRÁVY...91 PÍLOHA 18 D : METODA CELKOVÉHO HODNOCENÍ PROJEKTU NA ZÁKLAD VÝSLEDK EVALUACE...92 PÍLOHA 19: INVESTINÍ VÝDAJE V PROJEKTECH ZRS R

6 Úvod eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a pijímá svj díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. ZRS R lze definovat jako pomoc eského státu rozvojovým a transformujícím se zemím ve form finanní, expertní, materiální i technické podpory za úelem udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí (MDG Millenium Development Goals) eliminace extrémní chudoby a hladu, dosažení všeobecné základní školní docházky, podpora rovnosti mezi muži a ženami, snížení dtské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek, boj proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem, zajištní environmentální udržitelnosti a globálního partnerství pro rozvoj. Manuál projektového cyklu ZRS R (dále jen Manuál ) rozpracovává a dopluje Pravidla pro výbr a financování bilaterálních projekt v rámci zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky, která byla schválena usnesením vlády ze dne 12. íjna Cílem Manuálu je zajistit uplatování standardních postup projektového cyklu v bilaterální ZRS R pi jeho vhodné adaptaci na specifika aktuálního stavu ZRS R (vetn institucionálního nastavení). Manuál definuje úel každé z fází projektového cyklu, stanovuje postupy a role jednotlivých aktér v každé fázi a usiluje o standardizaci využívaných dokument. Manuál je uren všem subjektm zapojených do realizace bilaterálních projekt ZRS R pracovníkm rezortních ministerstev, zastupitelských úad a realizátorm. Pílohy obsahují mimo jiné i vzorové projektové formuláe, které lze pímo využít v elektronické podob v piloženém CD. 4

7 1. Projektový cyklus zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky S cílem zvýšit efektivitu své zahraniní rozvojové spolupráce uplatuje R ve stále vyšší míe osvdené standardní postupy používané pokroilými dárcovskými zemmi a doporuované Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (OECD DAC). Jedním ze standardních opatení je organizace a ízení rozvojové spolupráce podle tzv. projektového cyklu. Projektový cyklus zahrnuje fáze programování (programming), identifikace (identification), formulace (formulation), realizace a monitoring (implementation and monitoring) a evaluace (evaluation). Standardní management projektového cyklu zajišuje ádn pipravený a na píslušných úrovních postupn schvalovaný postup od obecného ke konkrétnímu (od program spolupráce pes identifikaci témat spolupráce po formulaci jednotlivých projekt), stejn tak jako zptnou vazbu systému zajišující uplatování získaných zkušeností (evaluace). Názorné schéma standardního projektového cyklu je uvedeno níže: 5

8 Jako dležitý nástroj ízení projektového cyklu lze doporuit logický rámec projektu. Jedná se o analytický pístup, jehož cílem je napomoci ke strukturovanému a systematickému uvažování o programu nebo projektu. Výstupem tohoto pístupu je tzv. matice logického rámce (píloha 5 F nebo píklad na piloženém CD). Matice zachycuje kauzální vztahy mezi jednotlivými úrovnmi projektu a hlavní externí faktory kritické pro prbh a úspch projektu. Jsou v ní zachyceny také indikátory hodnocení a zpsoby jejich ovení. Na základ matice logického rámce jsou determinovány potebné vstupy projektu a jeho rozpoet. Základní pojmy využívané pi píprav a uplatování matice logického rámce projektu jsou definovány následovn: Zámr: dlouhodobý pozitivní dopad na cílovou skupinu, jehož chce projekt dosáhnout nebo k nmu pispt (nap. zvýšení gramotnosti). Cíl: oekávaný cílový stav (kvalitativní zmna situace), který bude pravdpodobným krátkoa stedndobým dsledkem využití výstup projektu (nap. zvýšená kvalita výuky). Výstupy: konkrétní jasn definované produkty projektu potebné pro dosažení cíl; výstupy musí být asov i vcn identifikovatelné (nap. rekonstruovaná škola, vyškolení uitelé). Aktivity: innosti realizované v rámci projektu, tj. transformace vstup na výstupy (nap. rekonstrukce/stavba školy, školení pro uitele). Vstupy: finanní, lidské a materiální zdroje potebné pro realizaci projektu. Logická stavba projektu vychází z píinných souvislostí jednotlivých postupných krok ( jestliže potom ), nap. aktivity budou realizovány za pedpokladu, že jsou zajištny dostatené zdroje, výstupy budou vyprodukovány za pedpokladu, že jsou realizovány aktivity atd. Objektivn ovitelné ukazatele (indikátory): indikátory, pomocí kterých ovujeme, zda došlo k dosažení výstup (nap. poet nových tíd), cíl (nap. pomr dtí na uitele) a zámru projektu (nap. % dtí které dokonily ZŠ). Zdroje ovení ukazatel: zdroje ovení se vztahují k jednotlivým indikátorm a specifikují, z jakých zdroj bude píslušná informace získána (nap. u zámru % dtí, které dokonily ZŠ, jsou možným zdrojem ovení statistiky regionálního úadu), kým bude poskytnuta a také kdy nebo jak asto. Pedpoklady: pedpokladem se rozumí externí faktor, nezbytný pro realizaci i úspch jednotlivých úrovní projektu, avšak neovlivnitelný managementem projektu (nap. u výstupu rekonstruovaná škola je jedním z pedpoklad získání stavebního povolení). Pedpoklady jsou zpravidla identifikovány v analytické fázi pípravy projektu. Jako souást hodnocení proveditelnosti projektu je dále nutné analyzovat pravdpodobnost, s jakou je možné s daným faktorem poítat. Rizika: rizikem je negativní externí faktor, který mže nezávisle na vli managementu ovlivnit prbh i úspch projektu (nap. politická nestabilita). Manažer projektu musí zhodnotit reálná rizika a pi píprav projektu uvažovat opatení, která mohou tato rizika zmírnit i eliminovat. 6

9 Logický rámec je nepostradatelnou souástí fáze formulace projektu, vysplými dárci je ale využíván ve všech fázích projektového cyklu: Ve fázi identifikace pomáhá analyzovat stávající situaci, posoudit relevanci projektu a identifikovat cíle a strategie k jejich dosažení. Ve fázi formulace projektu pispívá k píprav vhodného projektového plánu s jasnými cíli, mitelnými výstupy a strategií ízení rizik. Bhem realizace projektu pedstavuje logický rámec klíový nástroj managementu pro operativní práci a monitorování projektu. Ve fázi evaluace je logický rámec hlavním nástrojem umožujícím hodnocení výsledk a dopad projektu ve srovnání s plány. Zárove je ale teba upozornit na rizika spojená s nesprávným používáním logického rámce. Jako píklad mže sloužit situace, kdy je sestavení matice logického rámce bráno jen jako formální cviení vyplování 16 kolonek tabulky a nepedchází mu pelivá analýza situace, do které by mli být zapojeni i píjemci pínos projektu. Vynecháním tohoto procesu za úelem snadného získání tabulky pedstavuje mimo jiné nebezpeí chybjícího nadhledu a špatného nastavení logiky projektu. Další možnou chybou je pípad, kdy je matice logického rámce považována za konený produkt, není podle poteby aktualizována a neodráží tak zmny bhem jednotlivých fází projektu. Logický rámec projektu je proto pedevším praktickým nástrojem, který, pokud je správn aplikován, významným zpsobem pispívá k zabezpeení kvality projekt. V dalších kapitolách se budeme podrobn zabývat jednotlivými fázemi projektového cyklu. 7

10 2. Programování 2.1 Úel programování Úelem programování ZRS R je pipravit jednotné koherentní stedndobé strategické rámce spolupráce s prioritními zemmi ZRS R a zajistit transparentnost, pedvídatelnost a racionální ukotvení spolupráce. Fáze programování pedstavuje základ, od kterého se odvíjejí další fáze projektového cyklu. Pro neprioritní zem jsou výchozím rámcem ZRS obecné priority ZRS R, zvlášt pak rozvojové cíle tisíciletí uznávané mezinárodním spoleenstvím. 2.2 Postup programování Programy spolupráce s prioritními zemmi byly usnesením vlády. 302 z 31. bezna 2004 oznaeny za nosnou souást ZRS R. Teritoriální priority jsou definovány na základ komparativních výhod R a v souladu s principy koherence, komplementarity a koordinace s ostatními dárcovskými zemmi. Rozhodující roli hrají pedevším následující kritéria: naléhavost, vztah pijímající zem k eské republice, úrove demokracie a dodržování lidských práv v pijímající zemi, snaha pijímající zem svou situaci ešit a míra využití vetn možnosti kontroly využití. Proces programování navazuje na stanovení prioritních zemí pro dlouhodobou programovou rozvojovou spolupráci. 1 Programy rozvojové spolupráce jsou pipravovány v takovém asovém období, aby mohly vstoupit v platnost po skonení platnosti program pedcházejících (pokud ministr zahraniních vcí nerozhodne po projednání s gesními resorty o ukonení programové rozvojové spolupráce s danou zemí). Proces programování ZRS R vychází primárn z rozvojových poteb partnerských zemí, respektive z rozvojových priorit stanovených vládami tchto zemí. Proces programování ZRS R zahrnuje analýzu dokument definujících rozvojové strategie partnerských vlád (zejména tzv. Poverty Reduction Strategy Papers /PRSP/ a obdobných dokument), analýzu hospodáské, politické a sociální situace v partnerské zemi a intenzivní konzultace s pedstaviteli partnerských vlád na centrální, regionální i lokální úrovni, stejn tak jako i se zástupci místní obanské spolenosti a dalšími relevantními aktéry (soukromý sektor, akademická obec, tradiní autority). Proces programování ZRS R obsahuje analýzu vztah mezi R a partnerskou zemí, zejména pak analýzu dokument klíových pro zhodnocení dosavadní spolupráce (zpráv z evaluací program a projekt ZRS) a analýzu politických a hospodáských vztah mezi R a partnerskou zemí (vetn smluvní základny). Souástí procesu programování jsou také intenzivní konzultace s eskými aktéry relevantními pro ZRS (obanská spolenost, akademická obec, soukromý sektor). 1 Svým usnesením 302 ze dne o Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu eské republiky do Evropské unie schválila vláda R jako prioritní zem pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci Angolskou republiku, Zambijskou republiku, Vietnamskou socialistickou republiku, Mongolsko, Jemenskou republiku, Moldavskou republiku, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko a ernou Horu. Za stedndobé priority oznaila Irák a Afghánistán. (l. 23 Zásad). 8

11 V rámci procesu programování ZRS R jsou též analyzovány rozvojové intervence ostatních donor s cílem zajistit komplementaritu a vyvarovat se duplikací. Proces programování ZRS R zahrnuje analýzu rozvojových intervencí bilaterálních i multilaterálních donor, kteí jsou v partnerské zemi nejvíce aktivní. V rámci programování jsou analyzovány dokumenty definující rozvojové strategie ostatních donor a zprávy z evaluací jejich program a projekt. Zkušenosti z rozvojové spolupráce ostatních donor jsou v rámci procesu programování konzultovány se zástupci donor psobících v partnerské zemi. Na základ analýzy rozvojových poteb, dosavadní spolupráce R s partnerskou zemí a rozvojových intervencí ostatních donor je definována strategie rozvojové spolupráce R, která stanovuje obecné principy a cíle, jenž by mly být dosaženy, a indikátory, na jejichž základ lze dosahování stanovených cíl posuzovat. V rámci procesu programování je stanoven omezený poet sektor pro spolupráci, geografické zamení spolupráce a prezová témata spolupráce. Program mže obsahovat indikativn stanovené oblasti pro rozvojové intervence (témata spolupráce). 2.3 Role jednotlivých aktér pi programování Aktéi Ministerstvo zahraniních vcí R (MZV) navrhuje teritoriální priority ZRS, které schvaluje vláda R. Na základ teritoriálních priorit vypracovává MZV v úzké spolupráci s gesními rezortními ministerstvy programy rozvojové spolupráce s prioritními zemmi a pedkládá je vlád ke schválení. V rámci MZV se na píprav program rozvojové spolupráce podílí Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (ORS MZV), píslušné teritoriální odbory a píslušné zastupitelské úady (ZÚ). ORS MZV mže povit Rozvojové stedisko úkoly souvisejícími s pípravou program rozvojové spolupráce. Do pípravy programování jsou dále zapojeny zainteresované subjekty v R (zástupci Parlamentu R, obanské spolenosti, akademické obce a soukromého sektoru) a relevantní subjekty v partnerské zemi (zástupci vlády na centrální, regionální i lokální úrovni, zástupci místní obanské spolenosti, soukromého sektoru, akademické obce, tradiních autorit, v míst psobící bilaterální a multilaterální donoi) Prbžné shromažování a analýza informací ORS MZV, píslušné teritoriální odbory MZV a Rozvojové stedisko prbžn shromažují a analyzují informace o prbhu ZRS R s danou partnerskou zemí, o rozvojových prioritách vlády dané partnerské zem a o aktivitách ostatních dárcovských zemí v dané partnerské zemi. Zdrojem informací jsou zprávy zasílané ZÚ, zprávy z evaluací program a projekt rozvojové spolupráce, vládní strategie omezování chudoby nebo obdobné dokumenty a rozvojové strategie pro danou zemi vypracované jednotlivými bilaterálními a multilaterálními donory. Píslušné teritoriální odbory také prbžn shromažují a analyzují informace o politických a ekonomických vztazích mezi R a danou partnerskou zemí a o hospodáské, politické a sociální situaci v dané partnerské zemi. ZÚ v píslušné partnerské zemi prbžn shromažují a analyzují informace o prbhu ZRS R, o rozvojových prioritách vlády dané partnerské zem, o aktivitách ostatních dárcovských 9

12 zemí v dané partnerské zemi, o politických a ekonomických vztazích mezi R a danou partnerskou zemí a o hospodáské, politické a sociální situaci v dané partnerské zemi a pedává tyto informace na ORS MZV, píslušný teritoriální odbor MZV a Rozvojové stedisko. Zástupci ZÚ se pravideln úastní koordinaních schzek zástupc dárcovských zemí v dané prioritní partnerské zemi. ORS MZV/Rozvojové stedisko budou vybrané relevantní informace o prioritních zemích komunikovat gesním rezortním ministerstvm Indikativní orientace programovací innosti a pedbžné konzultace Na základ posouzení dosavadní spolupráce (zejména s drazem na prbžnou evaluaci programu rozvojové spolupráce a evaluace jednotlivých projekt), komparativních výhod ZRS R, aktivit ostatních dárcovských zemí a pedbžného posouzení poteb dané partnerské zem ORS MZV indikativn navrhne sektorové zamení spolupráce s danou partnerskou zemí. Indikativní návrh sektorového zamení spolupráce je následn projednán s píslušnými gesními resortními ministerstvy a konzultován se zástupci Parlamentu R, obanské spolenosti, akademické obce a soukromého sektoru. Na základ tohoto jednání se píslušná gesní resortní ministerstva rozhodnou o zapojení do práce na píprav programu s danou prioritní zemí. ORS MZV ve spolupráci s teritoriálním odborem následn vypracuje pedbžný podkladový materiál obsahující aktuální informace o prbhu ZRS R (zejména na základ evaluaních zpráv), o rozvojových prioritách vlády dané partnerské zem, o aktivitách ostatních dárcovských zemí v dané partnerské zemi, o politických a ekonomických vztazích mezi R a danou partnerskou zemí a o hospodáské, politické a sociální situaci v dané partnerské zemi. Podkladový materiál ORS MZV poskytne píslušným gesním rezortním ministerstvm. Pokud je v rámci harmonizace donor pipravována spolená analýza rozvojových priorit vlády partnerské zem, aktivit donor a hospodáské, politické a sociální situace v dané partnerské zemi, bude tato analýza využita pro pípravu programu spolupráce R s danou zemí Jednání se zástupci partnerských zemí ORS MZV pipraví a povede programovací misi, v jejímž prbhu spolu se zástupci píslušných teritoriálních odbor MZV, píslušných gesních rezortních ministerstev a Rozvojového stediska bude jednat s partnery v dané prioritní zemi. ORS MZV projedná se zástupci gesních rezortních ministerstev návrhy na partnerské instituce, se kterými by mla být jednání vedena, a následn tyto návrhy pedá píslušným ZÚ. Píslušný ZÚ bude partnerským institucím komunikovat zámr jednat a úel jednání a zajistí s nimi schzky. V rámci programovací mise budou zástupci ORS MZV, píslušných teritoriálních odbor MZV, píslušných gesních rezortních ministerstev a Rozvojového stediska vést jednání se zástupci vlády partnerské zem na centrální, regionální i lokální úrovni, stejn tak jako i se zástupci místní obanské spolenosti a dalšími relevantními aktéry (soukromý sektor, akademická obec, tradiní autority, v míst psobící bilaterální a multilaterální donoi). ZÚ zajišuje programovací misi plnou logistickou podporu. 10

13 2.3.5 Formulace program spolupráce Na základ informací získaných v prbhu jednání a na základ prbžn získávaných informací vypracuje ORS MZV ve spolupráci s gesními rezortními ministerstvy stedndobý program rozvojové spolupráce s danou partnerskou zemí. Stedndobé programy rozvojové spolupráce jsou strukturovány podle vzorové osnovy uvedené v píloze 1. ORS MZV ve spolupráci s teritoriálními odbory MZV vypracuje kapitoly: Cíle a principy ZRS R Politické a ekonomické vztahy mezi R a partnerskou zemí Pedchozí rozvojová spolupráce mezi R a partnerskou zemí Hospodáská, politická a sociální situace v partnerské zemi Rozvojové priority vlády partnerské zem Rozvojové intervence ostatních donor Geografické zamení spolupráce Prezová témata spolupráce Institucionální rámec, ízení a implementace programu. ORS MZV mže povit Rozvojové stedisko zpracováním dílích podklad nebo jednotlivých kapitol. Pokud jsou hospodáská, politická a sociální situace v partnerské zemi, rozvojové priority vlády partnerské zem a rozvojové intervence ostatních donor v rámci harmonizace analyzovány spolen dárcovskými zemmi, bude tato spolená analýza pevzata do program ZRS R. ORS MZV v úzké spolupráci s gesními rezortními ministerstvy vypracuje kapitoly: Sektorové zamení rozvojové spolupráce Indikativní pehled oblastí rozvojových intervencí (gesní rezortní ministerstva spolupracují na vypracování oddíl týkajících se pouze sektor, které jsou v jejich odpovdnosti). Finanní rámec spolupráce s danou prioritní zemí pipraví ORS MZV ve spolupráci s gesními rezortními ministerstvy a Ministerstvem financí R. Návrh programu spolupráce projedná zástupce ZÚ s rozhodujícími relevantními institucemi partnerské zem a pípadn na základ tchto jednání navrhne úpravy dokumentu Schvalování program spolupráce Vypracovaný návrh programu rozvojové spolupráce je následn konzultován s relevantními zástupci parlamentu R, obanské spolenosti, akademické obce a soukromého sektoru. Po tchto konzultacích a po ádném pipomínkovém ízení provede ORS MZV konenou úpravu programu, a to s drazem na aspekty koherence, komplementarity a koordinace. Pipravený program rozvojové spolupráce schvaluje vláda R. V odvodnných pípadech mže vláda R rozhodnout o uzavení specifické bilaterální smlouvy s partnerskou zemí o zahraniní rozvojové spolupráci. 11

14 3. Identifikace 3.1 Úel identifikace Úelem fáze identifikace je urit vhodná témata rozvojové spolupráce, která jsou v souladu s rozvojovými prioritami partnerských zemí a R a v pípad prioritních zemí se stedndobými programy spolupráce. U identifikovaných témat je posuzována zejména jejich relevance. Pravidla pro výbr a financování bilaterálních projekt v rámci zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky schválená usnesením vlády ze dne 12. íjna 2005 rozlišují identifikaci témat rozvojové spolupráce v prioritních a neprioritních zemích. 3.2 Postup identifikace Prioritní zem ZRS R V pípad identifikace témat rozvojové spolupráce v prioritních zemích se navazuje na fázi pípravy program rozvojové spolupráce. Pokud jsou informace získané ve fázi programování dostaující (tj. je urena lokalita realizace, jasn popsán rozvojový problém, identifikovány zainteresované subjekty vetn místních odpovdných orgán, stanoven cíl projektu spolupráce a definována vhodná strategie jeho dosažení), je provena ve spolupráci s místním odpovdným orgánem aktuálnost informací. Zejména je zkoumána otázka, zda je dané téma rozvojové spolupráce nadále relevantní k potebám partnerské zem. Pokud informace získané ve fázi programování nejsou dostaující nebo nejsou aktuální, zahájí se jednání s místním odpovdným orgánem, vedoucí ke specifikaci oblasti spolupráce odpovídající schválenému programu spolupráce pi zajištní relevance tématu. Pokud není na základ fáze programování indikativn znám místní odpovdný orgán, zahájí se jednání s relevantními aktéry (nap. státní správa na centrální a regionální úrovni), na jejichž základ je identifikován místní odpovdný orgán, s nímž jsou následn vedena jednání smující k specifikaci tématu spolupráce. Po upesnní tématu rozvojové spolupráce je na základ charakteru rozvojového problému a navržené strategie ešení, analýzy souvisejících projekt (vetn projekt realizovaných jinými dárci) a limit daných vládou schváleným stedndobým výhledem financování zahraniní rozvojové spolupráce R, respektive finanních limit obsažených ve stedndobých programech spolupráce, stanovena doba realizace spolupráce v dané oblasti a maximální výše prostedk na dané téma rozvojové spolupráce, a to jak výše celková, tak i výše pro jednotlivá léta realizace (v pípad pedpokládané víceleté spolupráce). Seznam identifikovaných témat spolupráce je vetn výše vylenných prostedk schvalován vládou jako Plán ZRS Neprioritní zem ZRS R V pípad identifikace témat rozvojové spolupráce v neprioritních zemích se vychází z návrh témat spolupráce pedložených potenciálními partnerskými subjekty. 12

15 Návrhy podané potenciálními partnerskými subjekty musí obsahovat informace o tomto partnerském subjektu a dalších zainteresovaných subjektech, popis rozvojového problému, stanovení cíle projektu, navržení strategie dosažení cíle a stanovení lokality spolupráce. Návrhy jsou následn posouzeny podle jejich relevance k potebám daných zemí a prioritám rozvojové spolupráce R a mezinárodního spoleenství a podle úplnosti poskytnutých informací. Nejlépe hodnocené návrhy témat rozvojové spolupráce jsou zaazeny do Plánu ZRS a je jim na základ charakteru rozvojového problému a navržené strategie ešení, analýzy souvisejících projekt vetn projekt realizovaných jinými dárci a limit daných vládou schváleným stedndobým výhledem financování zahraniní rozvojové spolupráce R stanovena doba realizace spolupráce a maximální výše prostedk, a to jak celková výše prostedk, tak i výše pro jednotlivá léta realizace (v pípad víceleté spolupráce). Ve výjimených a odvodnných pípadech (jako jsou nap. bezpenostní aspekty) a po projednání s ORS MZV jsou témata rozvojové spolupráce identifikována na základ návrh podaných rezortními ministerstvy. 3.3 Role jednotlivých aktér pi identifikaci Prioritní zem ZRS R Spolupráce v gesci rezortních ministerstev Aktéi V rámci státní správy R náleží odpovdnost za identifikaci témat rozvojové spolupráce v prioritních zemích gesním rezortním ministerstvm v úzké souinnosti s ORS MZV, píslušnými ZÚ a Rozvojovým stediskem. V partnerských zemích jsou do identifikace témat rozvojové spolupráce zapojeny pedbžn identifikované místní odpovdné orgány (orgány státní správy na regionální a lokální úrovni, orgány samosprávy apod.) nebo jiní zástupci partnerské vlády na centrální, regionální nebo lokální úrovni Varianty postupu aktér v závislosti na množství informací získaných ve fázi programování Veškeré potebné informace získány již ve fázi programování V pípad, že gesní rezortní ministerstvo má po realizaci programovací mise informace postaující pro identifikaci tématu, zahájí komunikaci s identifikovaným místním odpovdným orgánem. Tuto komunikaci mže vést bu pímo (elektronickou poštou, klasickou poštou, faxem, telefonicky) nebo prostednictvím ZÚ. Cílem komunikace s místním odpovdným orgánem je ovit, zda je téma nadále relevantní vzhledem k prioritám partnerské vlády a místním potebám. Gesní rezortní ministerstva po ovení relevance informací stanoví dobu realizace projektu a maximální výši prostedk vylenných na projekt a vyplní formulá pro identifikaci témat rozvojové spolupráce uvedený v píloze 2. Komunikací s místním odpovdným orgánem a vyplnním formuláe mohou gesní rezortní ministerstva povit Rozvojové stedisko. 13

16 Vyplnný formulá zasílají gesní rezortní ministerstva do 31. ledna píslušnému ZÚ k vyjádení. ZÚ se k formulái do 28. února vyjádí, piemž mže navrhnout úpravy nebo téma ke spolupráci nedoporuit. Vyjádení ZÚ zasílá v kopii na ORS MZV a Rozvojové stedisko Poteba doplnní informací, ale již identifikován místní odpovdný orgán V pípad, že gesní rezortní ministerstvo nemá aktuální nebo dostaující informace potebné pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce v rámci schváleného programu, ale již indikativn urilo místní odpovdný orgán, zahájí s ním komunikaci s cílem získat informace nezbytné k vypracování popisu rozvojového problému, k rozboru zainteresovaných subjekt, ke stanovení lokality realizace spolupráce, ke stanovení cíle projektu spolupráce a k navržení strategie dosažení cíle. Komunikaci mže vést bu pímo (elektronickou poštou, klasickou poštou, faxem, telefonicky) nebo prostednictvím ZÚ. Alternativn mže také požádat Rozvojové stedisko o pípravu pímého jednání s místním odpovdným orgánem v dané prioritní zemi. Rozvojové stedisko v takovémto pípad koordinuje pípravu mise se ZÚ, který zajistí všestrannou podporu. Poté, co gesní rezortní ministerstvo získá potebné informace a stanoví délku realizace projektu a maximální výši prostedk na projekt vylenných, vyplní formulá pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce uvedený v píloze 2. Komunikací s místním odpovdným orgánem a vyplnním formuláe mohou gesní rezortní ministerstva povit Rozvojové stedisko. Vyplnný formulá pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce zasílají gesní rezortní ministerstva do 31. ledna píslušnému ZÚ k vyjádení. ZÚ se k formulái do 28. února vyjádí, piemž mže navrhnout úpravy nebo téma ke spolupráci nedoporuit. Vyjádení ZÚ zasílá v kopii na ORS MZV a Rozvojové stedisko Poteba doplnní informací a absence identifikovaného místního odpovdného orgánu Pokud gesní rezortní ministerstvo v prbhu fáze programování indikativn neidentifikovalo místní odpovdný orgán, obrátí se s žádostí o spolupráci na Rozvojové stedisko. To v úzké koordinaci se ZÚ v píslušné zemi zajistí jednání s vhodnými institucemi v partnerské zemi (nap. státní správa na centrální nebo regionální úrovni), na jejichž základ bude možné místní odpovdný orgán identifikovat a zahájit s ním jednání smující k získání potebných informací. Pokud místn píslušné ZÚ disponují dostatenými kapacitami, povedou jednání s vhodnými institucemi samy a výsledek budou komunikovat Rozvojovému stedisku. Na základ posouzení charakteru rozvojového problému a navržené strategie ešení, analýzy souvisejících projekt vetn projekt realizovaných jinými dárci a limit daných vládou schváleným stedndobým výhledem financování zahraniní rozvojové spolupráce R, respektive finanních limit obsažených ve stedndobých programech spolupráce pak gesní rezortní ministerstvo stanoví délku realizace projektu a maximální výši prostedk na projekt vylenných a vyplní formulá pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce uvedený v píloze 2. Jednáním s místním odpovdným orgánem a vyplnním formuláe mohou gesní rezortní ministerstva povit Rozvojové stedisko. Vyplnný formulá zasílají gesní rezortní ministerstva do 31. ledna píslušnému ZÚ k vyjádení. ZÚ se k formulái do 28. února vyjádí, piemž mže navrhnout úpravy nebo téma ke spolupráci nedoporuit. Vyjádení ZÚ zasílá v kopii na ORS MZV. 14

17 Zaazení identifikovaných témat spolupráce do Plánu ZRS Formuláe pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce s uvedeným názvem tématu rozvojové spolupráce, popisem rozvojového problému, stanovením cíle projektu, navrženou strategií dosažení cíle, provedenou analýzou zainteresovaných subjekt vetn indikativn stanovené potenciální partnerské instituce, definovanou lokalitou realizace a stanoveným maximálním limitem prostedk a dobou realizace zašlou gesní rezortní ministerstva do 31. bezna ORS MZV. ORS MZV mže gesní rezortní ministerstva požádat o vysvtlení nebo upesnní informací obsažených ve formulái nebo téma ke spolupráci nedoporuit. ORS MZV pipraví na základ zaslaných formulá pro identifikaci témat spolupráce Plán ZRS na další rok, který pedloží vlád do ke schválení Spolupráce hrazená z fondu pro podporu malých lokálních projekt Aktéi Ze strany státní správy R jsou do identifikace témat v rámci spolupráce hrazené z fondu pro podporu malých lokálních projekt zapojeny ZÚ v prioritních zemích, ORS MZV a Rozvojové stedisko. Ze strany partnerské zem jsou do identifikace témat v rámci spolupráce hrazené z fondu pro podporu malých lokálních projekt zapojeny místní partnerské instituce (mj. státní orgány na centrální, regionální nebo lokální úrovni, samosprávné orgány, místní nevládní organizace, výzkumné instituce, neziskové instituce poskytující zdravotní, vzdlávací a sociální služby, komunitní organizace apod.) Postup aktér ZÚ v píslušné prioritní zemi vhodným zpsobem komunikuje informaci o možnostech podávání návrh na financování projekt spolupráce z fondu pro podporu malých lokálních projekt spravovaného daným ZÚ. V pípad zájmu potenciálních partnerských subjekt poskytnou formulá pro návrh tématu rozvojové spolupráce uvedený v píloze 3. Poté, co potenciální partnerské subjekty instituce formulá pro identifikaci témat rozvojové spolupráce uvedený v píloze 3 vyplní, pedají jej zpt ZÚ R. ZÚ návrhy s vlastním vyjádením (vetn poadí návrh) zašle na ORS MZV a v kopii na Rozvojové stedisko. ORS MZV ve spolupráci s Rozvojovým stediskem návrhy posoudí. ORS MZV mže doporuit zmnu poadí navržených témat spolupráce nebo financování spolupráce v nkterých navržených oblastech nedoporuit. Pi posuzování toho, zda návrhy doporuit k financování/dalšímu rozpracování, bude ORS MZV vycházet z výše prostedk alokovaných pro daný fond pro podporu malých lokálních projekt a z realisticky oekávatelných náklad spojených s realizací spolupráce v navržené oblasti. ORS MZV zašle ZÚ zpt své vyjádení k návrhm a uvolní prostedky pro vybrané návrhy. V pípad vtších projekt mže ZÚ dle svého uvážení vyzvat píslušné partnerské instituce, které podaly doporuené návrhy témat spolupráce, aby tyto návrhy rozpracovaly do projektových dokument. O schválení témat spolupráce financovaných z fondu pro podporu malých lokálních projekt pi ZÚ informuje ORS MZV relevantní gesní rezortní ministerstva. 15

18 3.3.2 Neprioritní zem ZRS R Aktéi Do identifikace témat spolupráce v neprioritních zemích ZRS R jsou v rámci státní správy R zapojeny MZV (ZÚ, ORS, Rozvojové stedisko) a gesní rezortní ministerstva. Do procesu identifikace témat spolupráce v neprioritních zemích jsou zapojeni také externí odborníci. Ze strany partnerské neprioritní zem jsou do identifikace témat zapojeny místní partnerské instituce (mj. státní orgány na centrální, regionální nebo lokální úrovni, samosprávné orgány, místní nevládní organizace, výzkumné instituce, neziskové instituce poskytující zdravotní, vzdlávací a sociální služby, komunitní organizace apod.) Varianty postupu aktér Standardní ZÚ vhodným zpsobem komunikují v zemích svého psobení informaci o možnostech podávání návrh projektových zámr pro financování ze ZRS R a potenciálním partnerským subjektm v pípad jejich zájmu poskytnou formulá pro návrh tématu rozvojové spolupráce v neprioritních zemích uvedený v píloze 3. Poté, co potenciální partnerské subjekty formulá pro identifikaci témat rozvojové spolupráce v neprioritních zemích uvedený v píloze 3 vyplní, zašlou jej na píslušný ZÚ R. ZÚ návrhy s vlastním vyjádením zašle do 28. února na ORS MZV. ORS MZV pedá návrhy témat spolupráce k vyhodnocení Rozvojovému stedisku. Rozvojové stedisko ve spolupráci s externími odborníky posoudí návrhy z hlediska relevance k potebám daných zemí, prioritám rozvojové spolupráce R a mezinárodního spoleenství, úplnosti poskytnutých informací, pimenosti cíl a potenciálu udržitelnosti pínos spolupráce, a to podle kritérií uvedených v píloze 4. Návrhy následn seadí podle bodového ohodnocení a tabulku s hodnocením pedá ORS MZV. ORS MZV následn zahájí jednání s gesními rezortními ministerstvy o možnostech jejich gesce nad projekty, odpovídajícími nejlépe hodnoceným tématm v daných sektorech. Pro témata, která se rozhodnou rezortní ministerstva gesn zaštítit, stanoví na základ posouzení charakteru rozvojového problému a navržené strategie ešení, analýzy souvisejících projekt vetn projekt realizovaných jinými dárci a limit daných vládou schváleným stedndobým výhledem financování ZRS R maximální výši prostedk a dobu realizace. Údaje o partnerském subjektu a dalších zainteresovaných subjektech, rozvojovém problému, cíli projektu, navržené strategii pro jeho dosažení, lokalit realizace spolupráce, maximální výši vylenných prostedk a délce realizace projektu vyplní gesní rezortní ministerstvo do formuláe pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce uvedeného v píloze Výjimené a odvodnné pípady Ve výjimených a odvodnných pípadech (jako jsou nap. bezpenostní aspekty) a po projednání s ORS MZV identifikují témata spolupráce v neprioritních zemích eská rezortní ministerstva na základ komunikace s vhodnými orgány v neprioritních partnerských zemích. 16

19 Zaazení identifikovaných témat spolupráce do Plánu ZRS Formuláe pro identifikaci tématu rozvojové spolupráce (píloha 3) s uvedeným názvem tématu rozvojové spolupráce, popisem rozvojového problému, provedenou analýzou zainteresovaných subjekt vetn indikativn stanoveného potenciálního partnerského subjektu, stanovením cíle projektu, navrženou strategií dosažení cíle, definovanou lokalitou realizace a stanoveným maximálním limitem prostedk a dobou realizace zašlou gesní rezortní ministerstva do 31. bezna ORS MZV. ORS MZV mže gesní rezortní ministerstva požádat o vysvtlení nebo upesnní informací obsažených ve formulái. Následn ORS MZV pipraví na základ zaslaných formulá pro identifikaci témat spolupráce Plán ZRS na další rok, který pedloží vlád do 21. kvtna ke schválení. 17

20 4. Formulace 4.1 Úel formulace Ve fázi formulace dochází k formulaci konkrétních projekt spolupráce, tj. definici zámru, stanovení cíl, výstup, indikativn aktivit, ídících a koordinaních mechanism a finanního a pracovního plánu projektu. Zárove je i ve fázi formulace znovu provována relevance a proveditelnost projektového návrhu. Pravidla pro výbr a financování bilaterálních projekt v rámci zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky schválená usnesením vlády ze dne 12. íjna 2005 stanoví, že rezortní ministerstva na základ posouzení charakteru jednotlivých schválených témat ZRS rozhodnou, zda zajistí formulaci projektu a na realizaci projektu vypíší výbrové ízení podle zákona o veejných zakázkách, nebo zda vyhlásí tzv. dotaní titul. V pípad veejných zakázek jsou za formulaci projekt odpovdná gesní ministerstva, u dotaních titul jsou jednotlivé projekty formulovány uchazei. 4.2 Postup formulace projekt V pípad formulace projekt rozvojové spolupráce se navazuje na fázi identifikace témat spolupráce. Vzhledem k zásadnímu významu vlastnictví projektu partnerskou stranou (ve smyslu aktivní participace na identifikaci, formulaci, realizaci a evaluaci projektu a plného ztotožnní se s daným projektem) má pi formulaci projektu klíovou roli identifikovaný partnerský subjekt. Pokud má identifikovaná partnerská instituce kapacitu formulovat projekt spolupráce vlastními silami, probhne dialog, v jehož rámci bude partnerská strana vedena tak, aby byl projekt naformulován v souladu s náležitostmi stanovenými pro projekty ZRS R (tj. zejména aby byly v projektovém dokumentu ádn uvedeny veškeré analýzy a údaje vyžadované osnovou uvedenou v píloze 5 A). Pokud identifikovaný partnerský subjekt kapacitu pro formulaci projektu nemá, významnou roli má expertíza poskytnutá eskou stranou. V rámci formulace projektu je nejprve ve spolupráci s partnerským subjektem a s pímými uživateli projektu ovena relevance tématu, zejména srovnáním s aktuálními rozvojovými prioritami partnerské vlády a lokálními potebami. V tzv. stakeholder analysis (píklad v piloženém CD) jsou následn detailn identifikovány všechny skupiny, které mají jakýkoli zájem na zamýšleném projektu, jejich vzájemné postavení a vztahy. Tato analýza je velmi podstatná z dvodu nutnosti správného pochopení rozvojových poteb cílové skupiny 2. V paralelním kroku je prohloubena analýza rozvojových problém, kterým píjemci v partnerské zemi elí. Je doporueno tyto následn vizualizovat v diagramu problem tree (píklad v piloženém CD), v jehož rámci se problémy týkající se jednotlivých aktér hierarchicky uspoádají do vazeb píina následek. Abychom dospli od popisu problém k popisu cílového stavu v budoucnosti, je teba za pímé participace zainteresovaných subjekt (partnerský subjekt, pímí uživatelé výsledk projektu) peformulovat jednotlivé problémy v diagramu do podoby realisticky dosažitelných cíl, tzv. objective tree (píklad v piloženém CD). Od takto rozpracované 2 Rozlišujeme aktéry osoby nebo instituce, které mohou pímo nebo nepímo, pozitivn nebo negativn ovlivnit projekt nebo jím být ovlivnni; píjemce ty, které jakkoli profitují z realizace projektu. Mezi píjemci je ješt možno rozlišit cílovou skupinu, která je pímo pozitivn ovlivnna realizací projektu na úrovni cíl, a konené píjemce, kteí profitují z realizace projektu v dlouhodobém horizontu a v celospoleenském mítku. 18

21 analýzy se pechází k upesnní strategie projektu a k rozpracování aktivit, výstup, cíl a zámru projektu. Provedena musí být analýza pedpoklad úspšné realizace projektu a rozbor rizik ohrožujících dosažení výsledk projektu. Na stanovení zámru, cíl, výstup a aktivit projektu navazuje stanovení objektivn ovitelných indikátor pro zámr, cíle a výstupy projektu, s jejichž pomocí bude možné objektivn posuzovat projektem dosahované výsledky. Doplnna je analýza finanních a lidských zdroj nezbytných pro realizaci potebných aktivit. Získané informace jsou uspoádány do tzv. tabulky výstup a finanního rámce projektu uvedené v píloze 5 E a do matice logického rámce, jejíž vzor je uveden v píloze 5 F. Následn je doplnna analýza udržitelnosti výsledk projektu a asový harmonogram aktivit projektu (píloha 5H). Veškeré informace relevantní k projektu, a již získané ve fázi programování, identifikace nebo formulace, jsou následn popsány v projektovém dokumentu strukturovaném podle osnovy uvedené v píloze 5 A. 4.3 Role jednotlivých aktér pi formulaci projekt Veejné zakázky a zakázky do 2 mil. K Aktéi Za formulaci projekt v rámci specifikace veejných zakázek a zakázek do 2 mil. K a za následné vyhlášení výbrových ízení odpovídají v rámci státní správy R píslušná rezortní ministerstva, se kterými v pípad jejich zájmu pi formulaci úzce spolupracuje Rozvojové stedisko v souinnosti s píslušnými ZÚ. Do procesu formulace projekt mohou být zapojeni externí odborníci. Do formulace projekt jsou intenzivn zapojeny místní partnerské instituce (mj. státní orgány na centrální, regionální nebo lokální úrovni, samosprávné orgány, místní nevládní organizace, výzkumné instituce, neziskové instituce poskytující zdravotní, vzdlávací a sociální služby, komunitní organizace apod.) Formulace projekt jako specifikace pedmtu plnní do zadávacích dokumentací Pokud se rezortní ministerstva na základ posouzení charakteru jednotlivých schválených témat ZRS rozhodnou, že zajistí formulaci projektu a na realizaci projektu vypíší výbrové ízení podle zákona o veejných zakázkách, zvolí na základ posouzení kapacit svých a kapacit partnerské instituce jeden z níže uvedených postup nebo jejich kombinaci Dostaující kapacity rezortního ministerstva Pokud jsou kapacity odpovdného rezortního ministerstva dostaující pro ádnou formulaci projektu, jeho zástupce obnoví kontakt s partnerským subjektem identifikovaným v pedchozích fázích projektového cyklu a prohloubí analýzu cílové skupiny a zainteresovaných subjekt. Zajistí následn zahájení participaního procesu, v jehož rámci bude pi maximální možné úasti partnerského subjektu a všech zainteresovaných subjekt dosaženo detailního popisu rozvojového problému vetn kauzálních vazeb a hierarchizace 19

22 (problem tree). Participaní charakter bude mít i pevedení hierarchické struktury problému do cíl a výstup (objective tree). Významnou roli bude hrát v tomto procesu zástupce rezortního ministerstva (bude dbát na to, aby nebyly opominuty žádné body potebné pro formulaci projekt ZRS R). Informace získané v prbhu formulace projektu, stejn tak jako v pedchozích fázích (zejména popis výchozího stavu, definice cílové skupiny, rozvojový zámr, cíle a výstupy projektu), jsou rezortním ministerstvem využity pro specifikaci pedmtu plnní v zadávací dokumentaci pro veejné zakázky nebo zakázky do 2 mil. K. Píloha, detailn specifikující pedmt plnní, je strukturována podle osnovy uvedené v píloze 5 A Omezené kapacity rezortního ministerstva a dostaující kapacity partnerského subjektu Pokud jsou kapacity odpovdného rezortního ministerstva omezené a pokud partnerský subjekt disponuje dostatenou kapacitou pro formulaci projekt, tak partnerský subjekt sehraje rozhodující roli pi formulaci projektu. Rezortní ministerstvo obnoví kontakt s partnerským subjektem, navázaný v pedchozích fázích projektového cyklu. Partnerskou stranu detailn informuje o požadavcích na formulaci projektu (vetn struktury projektového dokumentu) a zahájí dialog, v jehož prbhu partnerský subjekt generuje a upesuje údaje pro jednotlivé kroky pi formulaci projektu (potvrzení relevance tématu, analýza píjemc pínos projektu a dalších relevantních aktér, analýza rozvojového problému vetn kauzálních vazeb a hierarchizace dílích problém /problem tree/, rozpracování hierarchicky a kauzáln provázaných cíl a výstup /objective tree/). Zástupce rezortního ministerstva optimáln nejmén jednou vede s partnerským subjektem a píjemci pínos projektu osobní jednání, v jehož rámci jsou pokroky nebo pípadné nejasné body pi formulaci diskutovány, stejn tak jako jsou oveny postupy partnerského subjektu pi formulaci. V pípad extrémního nedostatku kapacit na stran rezortního ministerstva a v pípad partnerského subjektu s mimoádnými kapacitami pro formulaci projekt mže ve výjimených pípadech nahradit osobní jednání komunikace prostednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty nebo pošty klasické. Alternativn mže rezortní ministerstvo povit Rozvojové stedisko a místn píslušné ZÚ, aby komunikaci s partnerským subjektem zajistily. Informace získané v prbhu formulace projektu a v pedchozích fázích (zejména popis výchozího stavu, definice cílové skupiny, rozvojový zámr, cíle a výstupy projektu) jsou rezortním ministerstvem využity pro specifikaci pedmtu plnní v zadávací dokumentaci pro veejné zakázky nebo zakázky do 2 mil. K. Píloha, detailn specifikující pedmt plnní, je strukturována podle osnovy uvedené v píloze 5 A Omezené kapacity rezortního ministerstva i partnerského subjektu Pokud jsou kapacity odpovdného rezortního ministerstva i partnerského subjektu nedostaující pro úspšnou formulaci projektu, využije rezortní ministerstvo externích kapacit (Rozvojového stediska nebo externích odborník). Rozvojovému stedisku nebo transparentním zpsobem vybranému externímu odborníkovi pipraví rezortní ministerstvo zadání pro formulaci projektu, které bude vycházet pedevším z informací získaných v prbhu fáze programování a identifikace. 20

23 Rozvojové stedisko nebo externí odborník následn naváží kontakt s partnerským subjektem, identifikovaným v pedchozích fázích projektového cyklu, a upesní analýzu cílové skupiny a zainteresovaných subjekt. Zástupce Rozvojového stediska nebo externí odborník poté zajistí zahájení participaního procesu, v jehož rámci bude pi maximální možné úasti partnerského subjektu a všech zainteresovaných subjekt dosaženo detailního popisu rozvojového problému vetn kauzálních vazeb a hierarchizace (problem tree). Participaní charakter bude mít i pevedení hierarchické struktury problému do cíl a výstup (objective tree), jakkoli zástupce Rozvojového stediska nebo externí odborník mohou mít v tomto procesu významnou roli. Informace získané v prbhu formulace projektu a v pedchozích fázích (zejména popis výchozího stavu, definice cílové skupiny, rozvojový zámr, cíle a výstupy projektu) jsou rezortním ministerstvem využity pro specifikaci pedmtu plnní v zadávací dokumentaci pro veejné zakázky nebo zakázky do 2 mil. K. Píloha, detailn specifikující pedmt plnní, je strukturována podle osnovy uvedené v píloze 5 A Vyhlášení výbrových ízení S využitím zadávací dokumentace definující pedmt plnní s využitím informací získaných v participaním procesu formulace projektu vyhlásí odpovdné rezortní ministerstvo výbrové ízení na veejnou zakázku podle zákona. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách, nebo výbrové ízení na zakázku do 2 mil. K podle pílohy IB Pravidel pro výbr a financování bilaterálních projekt. Pokud bude v oznámení zadávacího ízení uvedeno, že se pi hodnocení bude posuzovat ekonomická výhodnost nabídky a nikoli jen nejnižší nabídková cena, je siln doporueno zaadit mezi hodnotící kritéria i kritéria specifická pro rozvojovou spolupráci uvedená v píloze Píprava nabídek Uchazei o zakázky ve svých nabídkách definují metody, kroky a aktivity vedoucí k dosažení cíl a výstup obsažených v zadávací dokumentaci, stejn tak jako opatení pispívající k udržitelnosti pínos projektu. Provedou také analýzu lidských a finanních zdroj potebných k realizaci jednotlivých aktivit, výstup a cíl a navrhnou asový harmonogram realizace projektu. Provedou také analýzu pedpoklad úspšné realizace projektu a rizik projekt ohrožujících. O získané informace doplní údaje obsažené v zadávací dokumentaci a pipraví tak plný projektový dokument strukturovaný podle osnovy uvedené v píloze 5 A. Pokud v prbhu zadávací doby vznikne poteba konzultovat nkteré informace s partnerskou organizací, lze tak uinit pouze prostednictvím zadavatele, který je odpovdný za zveejnní nov zjištných informací pro všechny úastníky výbrového ízení Hodnocení nabídek Pokud byla pi oznámení zadávacího ízení uvedena kritéria specifická pro rozvojovou spolupráci uvedená v píloze 8, bude z nich hodnotící komise vycházet pi hodnocení nabídek. 21