Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Blanský les

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Blanský les"

Transkript

1 Agentura ochrany p írody a krajiny eské Republiky Správa Chrán né krajinné oblasti Blanský les Vyšný 59, eský Krumlov Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Blanský les na období

2 2

3 Obsah 1. Úvod Základní údaje Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO Cíle ochrany pírody a krajiny Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic Návrhy na zmnu bližších ochranných podmínek Návrhy na zmnu zonace CHKO Vybraná zvlášt chránná území Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území Lokality soustavy Natura Památné stromy Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinná spoleenstva Rostliny Živoichové Invazivní druhy Neživá píroda Územní systém ekologické stability Cíle OPK v ochran krajinného rázu Monitoring, výzkum Cíle OPK v oblasti terénní služby Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesy a lesní hospodáství Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy Podporované aktivity lesního hospodáství Limity pro lesní hospodáství Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí ový stav na ZPF Cíle OPK na významných nelesních biotopech Další obecná doporuení k aktivitám na zemdlské pd Myslivost a rybáství Cíle OPK v péi o zv Cíle OPK v péi o rybáské revíry Cíle OPK v hospodaení na rybnících Cíle OPK ve vodním hospodáství Pée o vodní plochy a toky Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod Hospodáské aktivity a rozvojové zámry Rozvojové zámry sluitelné s posláním CHKO ( inverzní zonace )

4 Cíle OPK v oblasti výstavby Cíle OPK v oblasti dopravy Prmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Zásady umisování technické infrastruktury a inženýrských sítí Cíle OPK v oblasti tžby nerostných surovin a rašeliny Rekreace, sport, turistika Cíle OPK v oblasti práce s veejností Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO pro dobu platnosti plánu pée Seznam použitých zkratek Seznam literatury

5 1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pée o CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmtu ochrany ve zvlášt chránném území ( 38, odst. 1 zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (AOPK R), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou stanoveny provádcím pedpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 6/2004. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pée neobsahuje opatení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající pímo ze zákona o ochran pírody a krajiny. Plán pée o CHKO Blanský les je zpracován na období let 2008 až 2017 a navazuje na plán pée s platností od roku 1997 do roku 2006, prodloužený do roku Plán pée byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník Správy CHKO Blanský les a oddlení CHKO editelství AOPK R Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO Dlouhodobým cílem ochrany pírody a krajiny v CHKO Blanský les je uchování typického rázu harmonické krajiny (s komplexy les na hebenech a se stídáním lesních a zemdlské ploch a menších sídel v Kemžské kotlin a okrajových ástech CHKO) a zachování pirozených a polopirozených spoleenstev se vzácnými druhy rostlin a živoich. V ochran pírody bude pozornost zamena na zachování a ochranu vzácných spoleenstev zejména na vápencích a hadcích, udržení podílu lesních spoleenstev s dochovanou pírod blízkou devinnou skladbou a jejich ucelených celk, zvyšování ekologické stability les, revitalizaci drobných tok, udržování druhové pestrosti území péí o cenná spoleenstva a udržování, píp. vytváení vhodných životních podmínek pro chránné a vzácné druhy rostlin a živoich. V ochran krajiny bude pozornost soustedna na zachování a ochranu typického rázu harmonické krajiny s vysokým podílem les a zelen a udržení její pestrosti, vetn zachování kulturních a historických charakteristik sídel, zejména celk s dochovanou urbanistickou strukturou a lidovou architekturou. 5

6 2. Cíle ochrany pírody a krajiny 2.1. Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic Návrhy na zmnu bližších ochranných podmínek CHKO Blanský les byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prostedí SR. 197/1989 Sb. ze dne 8. prosince 1989, o zízení Chránné krajinné oblasti Blanský les. Zizovací pedpis nevyhovuje ze dvou hlavních dvod: 1) Hranice CHKO jsou špatn identifikovatelné nebo neodpovídající praktickým potebám: a) Vta v 12 vyhlášky "Na sídelní útvary, jejichž zastavným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu msta eský Krumlov" neumožuje pesn identifikovat, na jaké území se vztahuje a zda hranicí sídelního útvaru je mínno souasn zastavné území nebo zastavitelné území obcí. b) Opakovaný požadavek msta eský Krumlov na úpravu hranice CHKO - vyjmutí prmyslové zóny Domoradice. Tento problém by mohl být vyešen zaazením uvedeného území do IV. zóny CHKO pi navrhované zmn zonace. 2) Výnos neobsahuje bližší ochranné podmínky, které jsou nezbytné pro dostatenou ochranu ale obsahuje bližší ochranné podmínky nad rámec zákona (nap. zakazuje ve II. zón umísování staveb mimo zastavná území sídel). - zachování krajinných i pírodních hodnot území - pi zmn zonace iniciovat zárove zmnu zizovacího pedpisu Návrhy na zmnu zonace CHKO Zonace CHKO Blanský les je zakreslena v píloze zizovací vyhlášky. Platná zonace, která na území CHKO vylišuje 3 zóny, neodpovídá hodnotám území z hlediska ochrany pírody a krajiny ani metodickým zásadám pro vymezování zón CHKO. Již v roce 1993 byl pipraven návrh nové zonace, který byl v regionu i projednán, ale nebyl právoplatn schválen. Zonaci je nutno aktualizovat i s ohledem na vývoj území a ochranu lokalit soustavy Natura Platná zonace neodpovídá dokonce ani rozložení MZCHÚ. Dvody pro zmnu zonace jsou následující: 1) Zonace daná vyhláškou není pesná (nelze vždy pesn urit, v které zón CHKO se pozemek nachází) - pílohu k vyhlášce tvoí mapa v mítku cca 1: , pro urení konkrétní parcely nepesná. 2) Tístupová zonace - CHKO Blanský les má jen ti zóny; vymezení IV. zóny patilo mezi dlouhodobé cíle již podle pedchozího plánu pée. Vymezení tvrté zóny zjednoduší vydávání závazných stanovisek podle 44 odst. 2. 3) Nedostatená ochrana nkterých ástí CHKO - poteba zmny zonace z dvodu zlepšení ochrany uritých oblastí v rámci EVL: do první zóny je zejména nutné zahrnout dílí ásti EVL Blanský les, které jsou nejvýznamnjší z hlediska ochrany biotop (nap. Lazecký vrch a další), které jsou v souasné dob souástí tetí zóny. Do druhé zóny by mly být zaazeny vybrané vymezené ásti ÚSES a oblasti s dochovanou urbanistickou strukturou rozptýlené zástavby na samotách s pestrou mozaikou sad, remízk a pírod blízkých luk. V souasné dob je zpracováván nový návrh zonace. Podle pedbžného návrhu zaujímá území s nevhodnou zonací asi 30 % plochy CHKO. Celková plocha navrhované I. zóny je pedbžn odhadnuta na cca 10 %. Plocha II. zóny zstane na pibližn 20 %, bude však oproti stávající zonaci jinak rozmístna. IV. zóna je navrhována asi na 1,5 % území. Tento návrh bude dále upesován, není tedy možné uvést pesné údaje, nebo se ješt mohou bhem zpracování dosti zmnit. 6

7 - zachování krajinných i pírodních hodnot území - dopracovat rozpracovaný návrh tystupové zonace CHKO - pedložit odborné podklady pro zmnu zonace (vydání vyhlášky MŽP) a spolupracovat pi jejich projednávání Vybraná zvlášt chránná území Území chránná formou MZCHÚ podchycují v CHKO Blanský les nejvýznamnjší typy stanoviš a nejdležitjší lokality výskytu chránných rostlinných a živoišných druh a také jednu pírodní památku cennou z hlediska geomorfologie. V MZCHÚ mají nejvtší zastoupení lesní ekosystémy (buiny, suové lesy a hadcové bory), které tvoí okolo 75 % rozlohy všech MZCHÚ. Z hlediska druhové bohatosti jsou významné pedevším nelesní ekosystémy (zvlášt teplomilná spoleenstva na vápencích a mokadní spoleenstva). Na území CHKO Blanský les je v souasné dob 19 maloplošných chránných území. Jejich podíl na celkové rozloze CHKO je však velmi malý - iní pouze 1,35 %. - zachovat nebo zlepšit pírodní prostedí v MZCHÚ umožující udržení a rozvoj dochovaných spoleenstev a populací vzácných a ohrožených druh, píp. jejich rozvoj podpoit vyhlášením dalších MZCHÚ Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území - na základ inventarizaních przkum zpracovat návrh a vyhlásit PP Kulatý vrch (jižní svahy bývalého vojenského cviišt v k.ú. Vyšný) ochrana teplomilných trávník s výskytem vzácných živoich (brouci, motýli) a zajistit péi o toto území - na základ inventarizaních przkum zpracovat návrh a vyhlásit PP "Vyšenský lom - Výí vrch" pro ochranu chránných druh hmyzu vázaných na sukcesní stadium nezapojených travních porost a dále kvtnatých buin a bor s výskytem chránných druh rostlin a zajistit péi o toto území - provést inventarizaní przkumy v lokalitách "Liší hora" a "Lazecký vrch" (zbytky vápnomilných buin) a v pípad jejich ohrožení zvážit možnost vyhlášení PP (pokud nebude zajištna ochrana zonací CHKO) Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území - pipravit podklady pro pehlášení PR Chrášanský vrch zmna vedení hranic, rozšíení MZCHÚ (do území zahrnout na severu i jihu navazující staré porosty s pevahou listná - celková rozloha nového MZCHÚ cca 15 ha) - dle návrh v platném plánu pée o NPR Vyšenské kopce nadále usilovat o pehlášení tohoto MZCHÚ Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území - u vtšiny MZCHÚ (s výjimkou PP Kalamandra) vyešit jejich zanesení do katastru nemovitostí, ke kterému bude nezbytné zamení nebo pehlášení s vymezením dle parcel 7

8 Lokality soustavy Natura 2000 Prakticky celé území CHKO bylo naízením vlády. 132/05 Sb. zaazeno do národního seznamu jako evropsky významná lokalita (EVL) Blanský les. Její ochrana a management jsou zásti pokryty plány pée o MZCHÚ, vhodná opatení jsou i souástí rámcových smrnic pée o lesy. Území celé EVL je vyhlášeno k ochran populace rysa. Z hlediska ochrany biotop nejcennjší ásti EVL Blanský les - tzv. dílí EVL (oblast Klet, Vyšenské kopce - Lazecký vrch a Vltava - Díví Kámen) jsou v navrhované zonaci (viz kapitola ) zaazeny do I. zóny ochrany. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. - zachování píznivého stavu biotop a druh, které jsou pedmtem ochrany v EVL - monitorovat skalní vegetaci (T3.1, S1.2) v údolí Vltavy a v pípad poteby provádt managementová opatení (potlaování sukcese) - udržovat xerotermní trávníky (T3.4, T3.5) na eskokrumlovských vápencích a v údolí Vltavy (pastva ovcí a koz, odstraování devin) - pravidelnou seí udržovat mezofilní (T1.1) a stídav vlhké louky (T1.9) v EVL (pedevším v oblasti Klet, Vyšenských kopc - Lazeckého vrchu, Vltavy - Dívího Kamene) - nepipustit pi lesnickém hospodaení zvyšování podílu stanovištn nepvodních devin v lesních biotopech, které jsou pedmtem ochrany (pedevším v oblasti Klet, Vyšenských kopc - Lazeckého vrchu, Vltavy - Dívího Kamene) - pravideln udržovat lokalitu hoeku eského (Gentianella praecox ssp. bohemica) - pastva, píp. se a narušování pdního povrchu - monitorovat vodní vegetaci (V4A) v ece Vltav v souvislosti s rekreaní plavbou (viz kap ) - monitorovat a vhodnými zásahy podporovat populace druh: mihule potoní (Lampetra planeri) - zachování náplav v toku, netopýr velký (Myotis myotis) - zachování pístupnosti štol a pdních prostor, pástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) - vytváení mozaiky porost v nelesních ekosystémech, rys ostrovid (Lynx lynx) - osvta, vranka obecná (Cottus gobio) - obnova drobných regulovaných tok, vrko útlý (Vertigo angustior) - zamezení zarstání lokalit kovinami (viz také kap ) Památné stromy Na území CHKO je dlouhodob uplatována ochrana významných strom. Za památné stromy je vyhlášena naprostá vtšina strom významných svou velikostí, vkem, tvarem nebo estetickým psobením. Celkový poet památných strom v CHKO je 160 ks, vtšina strom je v alejích Novoveské a Borovské. Správa CHKO vede v evidenci další významné stromy (10 ks), které by v budoucnu mohly být vyhlášeny za památné. Stav památných strom je pravideln monitorován a stromy jsou dle poteby ošetovány. Je teba opravit omyly vzniklé pi vyhlašování památných strom tj. pehlásit dva stromy neplatn vyhlášené na území CHKO magistrátem msta eské Budjovice a vyhlásit v terénu oznaený, ale nevyhlášený (omyl v oznaení parcel) Dub u Lipanovic II. - zachování významných strom v krajin Dílí cíle - udržení dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom (vhodná ešení pi sanaci a péi i vzhledem ke saproxylické faun) - zachování dalších významných strom v krajin - náprava chyb ve vyhlášení - pehlásit Dub u Lipanovic, Lípu u Dobic II a vyhlásit Dub u Lipanovic II (odstranní právních problém v jejich souasném vyhlášení) 8

9 - vyhlásit (v pípad jejich ohrožení) další památné stromy a zajistit péi o n: - 2 lípy u mostu mezi Kemží a Chlumem parc.. 435, 436 v k.ú. Kemže - javor v Krásetín u kapliky parc.. 808/2 v k.ú. Holubov - lípa a dub u Janského údolí parc /1 v k.ú. Brloh pod Kletí - jilm u silnice z Chlumeku na. Budjovice, pi odboce na Bohouškovice parc /1 v k.ú. Kemže - zajistit další etapy celkového ošetení Borovské aleje - zajistit odlehení koruny u Lípy v Jaronín a rozsáhlejší ošetení Tísovské lípy - stav všech památných strom prbžn monitorovat, v pípad poteby provést nutná opatení k stabilizaci nebo zlepšení zdravotního stavu (zdravotní oez, ošetení dutin s vyhodnocením vlivu na zvlášt chránné saproxylické druhy hmyzu, vazby, odstranní výmladk apod.) - prbžn doplovat seznam významných strom a zajistit sledování jejich stavu - monitorovat stav aleje z eského Krumlova do erveného Dvora a vyhodnotit možnosti její ochrany ve spolupráci s obcí Kájov (v CHKO je pouze polovina strom, nebo cesta tvoí hranici CHKO) - spolupracovat s vlastníky lesa (pedevším s Lesy R) na evidenci významných strom v lese a dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, v pípad poteby spolupracovat na návrzích vhodného zpsobu jejich ošetení - u evidovaných významných strom mimo les poskytovat obcím a vlastníkm odbornou pomoc (nap. návrhem nutného ošetení a vhodného zpsobu provedení zasahu), pokud možno dohodnout provádní ošetení na náklady vlastníka nebo obce Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinná spoleenstva V CHKO Blanský les mírn pevažují lesy (55 %), z vtšiny však jde o pírod vzdálené kultury (podle mapování biotop pes 70 %). Zdaleka nejrozšíenjším lesním spoleenstvem (vyjma monokulturních smrkových porost) jsou acidofilní i kvtnaté buiny, z nelesních pak ovsíkové louky. Na vysoký stupe biodiverzity stanoviš a organism má píznivý vliv pestré geologické podloží, rznorodé orografické podmínky, spojené s psobením vrcholového a údolního fenoménu, a také inverze vegetaní stupovitosti. Na kaon Vltavy a eskokrumlovské vápence je vázána mozaikovit roztroušená xerotermní vegetace, v jižních echách neobvyklá. Vegetace (jako pedmt ochrany v EVL Blanský les) je též ešena v kap zvýšení zastoupení druh pirozené druhové skladby v lesích - udržení luních spoleenstev na dostatených plochách ve stavu píznivém z hlediska ochrany pírody - zachování xerotermní a mokadní vegetace v souasném rozsahu Dílí cíle - údržba luních a mokadních porost s významným výskytem druh erveného seznamu R - pée o xerotermní spoleenstva - podpora pirozeného zmlazení místních populací devin (buk lesní, jedle blokorá, jilm drsný, javor klen, javor mlé) - pi obnov lesních porost nedopustit zvyšování zastoupení stanovištn nepvodních devin (viz kap ) - v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nepvodní deviny a dle poteby odstraovat jejich pípadné samovolné zmlazení - prosazovat snížení stavu zve na mez umožující samovolné zmlazování devin (viz kap ) - pravidelnou seí peovat o spoleenstva mokrých luk (sv. Calthion, Molinion); na lokalitách s výskytem ohrožených druh bezobratlých aplikovat mozaikovou se 9

10 - peovat o další cenné travinné porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spoleenstev i druh (viz též kap ) - monitorovat významné komplexy xerotermní a mokadní vegetace a pi objevení ohrožujících faktor zasáhnout (pedevším odstraování devin) Rostliny Blanský les je pomrn floristicky bohaté území, novji zde bylo potvrzeno 50 druh cévnatých rostlin azených do erveného seznamu R (sensu Procházka 2001). Mnohé tyto druhy jsou vázány na ostrvky ultrabazických hornin (vápence a hadce), další pak na vlhké louky a mokady. K nejvýznamnjším patí výskyt nap. zbhovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis), hvozdíku kartouzku hadcového (Dianthus carthusianorum ssp. capillifrons) a prstnatce pleového (Dactylorhiza incarnata). Praktická ochrana vtšiny druh spoívá v zachování jejich stanoviš a je uskuteována údržbou spoleenstev (viz pedchozí kapitolu). - uchování diverzity rostlinných druh Dílí cíle - aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh - sledovat populaci hoeku mnohotvarého eského (Gentianella praecox ssp. bohemica) a provádt aktivní management k udržení lokality (viz kap ) - sledovat populace zbhovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis) a v pípad negativních trend zahájit aktivní zásahy na lokalit (narušování drnu, výez apod.) - udržovat lokality ohrožených luních druh, nap. vstavae kukaky (Orchis morio), kosatce sibiského (Iris sibirica), prstnatce pleového (Dactylorhiza incarnata), hladýše pruského (Laserpitium pruthenicum) a všivce lesního (Pedicularis sylvatica), a to pedevším pravidelnou seí - zajistit pravidelný výez devin na skalních biotopech v NPR Vyšenské kopce a PP Kalamandra na podporu populací vousatky krvavé (Bothriochloa ischaemum), ožanky hroznaté (Teucrium botrys), sasanky lesní (Anemone sylvestris), tolice nejmenší (Medicago minima), hniláku lysého (Monotropa hypophegea), svízele sivého (Galium glaucum), skalníku obecného (Cotoneaster integerrimus) - podporovat vhodnými zásahy (prosvtlení) populaci kýchavice bílé pravé (Veratrum album subsp. album) v PP Hejdlovský potok a okolí - zajistit vhodné hospodaení na lokalitách okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia) a o. ervené (Cephalanthera rubra) - zamezení pevedení lesních porost s výskytem okrotic na smrkové nebo borové kultury a zamezení celoplošnému smýcení - udržovat píhodný stav lokality tunice obecné (Pinguicula vulgaris) obasným výezem náletových devin a vyhodnotit již zaniklou lokalitu v PP Horní luka pro možný penos rostlin i semen - zajistit pežití populace tešn kovité (Prunus fruticosa) v blízkosti drážního tlesa v eském Krumlov (provádt monitoring a obasný výez konkurenní druh, zvážit sbr semen a výsev na jiné, vhodné stanovišt). - sledovat lokality dalších chránných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap. zavážením, odvodnním nebo lesní tžbou) a nepipustit jejich omezování a poškozování - informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chránných druh a opateních na jejich ochranu Živoichové Díky charakteru CHKO Blanský les zstaly v území zachovány cenné populace vzácných a rznou mrou ohrožených druh živoich, pedevším na vápencovém bezlesí a v zachovalejších, vkov a prostorov strukturovaných lesích. 10

11 V dobrém stavu jsou populace druh vázaných na lesní prostedí jehlinatých les, jako nap. mravenci rodu Formica. Na druhou stranu jsou v území vzácnjší druhy vázané na pvodní pirozené buiny s vysokým podílem pestárlých doupných strom a druhy kvalitních oligotrofních luk. Udržení stabilních populací pedevším stepních a luních druh se neobejde bez trvalé pée a cílených zásah. Nejvtší ohrožení fauny lze spatovat v možném zániku lokalit (zarstání stepních lokalit, nevhodné hospodaení v lese, zneišování vodních tok apod.). Správa se soustedí pedevším na vytvoení pestré mozaiky nelesních ekosystém a ochranu vkov a prostorov lenitého lesa. - zachování a zlepšení souasné rozmanitosti biotop a pestrosti území a krajiny jako základního pedpokladu druhové diverzity živoich - stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živoich a druh soustavy Natura 2000 Dílí cíle - ochrana zachovaných lesních porost a pírod blízké lesní hospodaení z dvodu ochrany biotop živoich (viz kap ) - kontrola a opatení smující k udržení kvality vodních tok a vod stojatých jako biotop živoich - vhodnými opateními v zemdlské krajin zvyšovat diverzitu krajiny a tím zárove množství stanoviš vhodných pro živoichy - monitorovat avifaunu - pedevším hnízda velkých dravc, ápa erného, holuba doupáka a nkterých dalších ohrožených druh (nap. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištní jejich ochrany v dob hnízdní, pedevším v pípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap. tžbou deva) - zajistit kontinuální petrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách jako biotopu vzácného xylofágního hmyzu a pták - pokraovat v mapování denních motýl jako významné bioindikaní skupiny v CHKO - chránit biotopy výskytu ohrožených druh živoich (zejména denních motýl) a zajistit ízenou péi o vybrané lokality; vhodné lokality (Vyšenské kopce, prostor bývalého vojenského cviišt) udržovat proti plošnému zarstání (výez devin, kosení), kosit vybrané luní porosty (Provázková louka) - zajistit monitoring populace rysa - vyhledávat a monitorovat zimní a letní úkryty netopýr, zajistit odpovídající ochranu - chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin solitérní stromy, aleje, pásy kovin a remízky - zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chránné druhy (mihule potoní, vranka obecná, obojživelníci), realizovat v souladu s bionomií druh, vylouit negativní zásahy v povodí tchto tok - nadále zabezpeovat jarní tah obojživelník pi pechodu komunikace v Holubov a monitorovat výskyt obojživelník a plaz v CHKO - podpoit budování drobných nádrží pro obojživelníky na lesních lokalitách - monitorovat populaci raka a zajistit její podporu - informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chránných druh a opateních na jejich ochranu Invazivní druhy Invazními druhy rozumíme geograficky nepvodní taxony, které se v území nekontrolovan šíí. Invazní druhy rostlin mají asto sklony vytváet monodominantní porosty a negativn tak ovlivují pvodní vegetaci. Nejohroženjší jsou nivní spoleenstva, která mohou být invazí, pedevším kídlatek (Reynoutria sp. div.), naprosto zniena. Dalším nebezpeným druhem invadujícím do poíních ekosystém je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se v Blanském lese podél Vltavy také hojn vyskytuje. Invazemi nepvodních druh bývají siln ohroženy i neudržované suché trávníky - zde se asto invazn chovají nap. celíky (Solidago sp. div.), blotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), vrati obecný (Tanacetum vulgare) i vlí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus). Do 11

12 lesních porost hojn invaduje netýkavka malokvtá (Impatiens parviflora). Z devin se jako problematické jeví trnovník akát (Robinia pseudacacia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který je v Blanském lese pravdpodobn nepvodní. Nepíznivý vliv na cenná spoleenstva mohou mít také pvodní, masivn se šíící druhy, oznaované jako expanzivní - v Blanském lese jsou to nap. ttina kovištní (Calamagrostis epigejos), hasivka orlií (Pteridium aquilinum) i ostice teslicovitá (Carex brizoides). Z invazních druh živoich se jako nejproblematitjší na území Blanského lesa jeví stevlika východní (Pseudorasbora parva), kižák pruhovaný (Argiope bruennichi) a plzák španlský (Arion lusitanicus). Dalšími potenciáln nebezpenými druhy živoich jsou norek americký (Mustela vison) a psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), jejichž výskyt dosud nebyl v CHKO Blanský les potvrzen. - potlaení výskytu a rozšiování invazních druh - pednostn na cenných lokalitách, vetn likvidace jejich ohnisek v okolí - potlaení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke stetu s pedmtem ochrany Dílí cíle - bránní šíení invazních i expanzivních druh rostlin na pírodovdn hodnotných plochách (lokality ohrožených druh a spoleenstev) - odstraování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spoleenstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u nejrychleji se šíících druh rostlin - soustavn potlaovat výskyt bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na celém území CHKO - možné mechanické postupy (bolševníku je teba zabránit v kvtu) i postik herbicidem - soustavn potlaovat výskyt kídlatek mimo nivu Vltavy - možná je kombinace postiku herbicidem a kosení - potlaovat výskyt netýkavky žláznaté mimo nivu Vltavy - vhodné je runí vytrhávání lodyh ped dozráním semen - mechanicky odstraovat blotrn kulatohlavý v PP Na Stráži - potlaovat výskyt hasivky orlií v PP Šimekova strá a PP Provázková louka (se 2x ron) - potlaovat výskyt ostice teslicovité v PP Provázková louka (se 2x ron) - omezovat výskyt i šíení ttiny kovištní na cenných lokalitách (Výí vrch apod.); doporuuje se astá se (3-5 krát za rok) i vytrhávání - potlaovat výskyt vlího bobu mnoholistého a blotrnu kulatohlavého na bývalém vojenském cviišti ve Vyšném (pravidelná se, pastva, event. mulování) - psobit na rybáské subjekty ve smyslu omezení šíení stevliky východní (nenavracení odlovených kus zpt do rybník pi odlovech, zamezení šíení strouhami pi vypouštní rybník, dsledná selekce pi vysazování násad aj.) - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin a živoich na celém území CHKO, pedevším na pírodovdn hodnotných lokalitách - podporovat vdecký výzkum problematických druh na území CHKO Blanský les (šíení invazních druh podél Vltavy, dynamika šíení jasanu ztepilého v NPR Vyšenské kopce, PP Kalamandra a okolí, dynamika šíení kižáka pruhovaného a plzáka španlského) - osvta veejnosti zamená na problematiku invazí rostlin a živoich (pednášky, informaní letáky) - informovat vlastníky (správce) a nájemce o výskytu invazních a geograficky nepvodních druh, provádných opateních a použití chemických prostedk na jejich likvidaci Neživá píroda Blanský les se vyznauje pestrým horninovým podložím, s rozhodujícím zastoupením jihoeského moldanubika. Proslulá jsou nkterá zdejší mineralogická nalezišt, ochranásky zajímavé jsou mnohé prvky reliéfu. Vtšina z evidovaných významných geologických lokalit se nachází v MZCHÚ, ostatní je 12

13 nutné podrobnji zhodnotit a pípadn pipravit k vyhlášení jako pírodní památky. Do té doby je nezbytné zajistit jejich ochranu ped pípadnou devastací (divoká tžba, zavezení odpady, jednostrann pojatá rekultivace). Specifická problematika se váže na nalezišt vltavín, které se získávají sbrem a v poslední dob neízenou divokou jámovou tžbou, která siln narušuje morfologii krajiny a zpsobuje škody na lesních porostech. - zachování všech významných geologických lokalit Dílí cíle - nedopustit zakrytí mineralogicky významných lokalit, zamezit jejich likvidaci stavební, ale i jinou hospodáskou inností (nap. lomy u Holubova) - pijmout opatení, která by zamezila živelné tžb vltavín - informovat vlastníky nebo nájemce lokalit mineralogického výskytu nebo nalezišt o jejich významu - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých lom - udržovat profily u Holubova, instalovat zde informaní tabuli - sledovat stav významných geologických lokalit - zajistit vyhodnocení dalších lokalit, píp. vybrané lokality vyhlásit za pírodní památky - zvážit možnosti ochrany lokalit výskytu vltavín Územní systém ekologické stability V území CHKO Blanský les byla navržena dv nadregionální biocentra: Kle-Bulový (51) a Díví kámen (52) spojená na východním okraji CHKO nadregionálním biokoridorem a dále nkolik regionálních biocenter a biokoridor. Lokální ÚSES jsou zpracovány pro celé území CHKO Blanský les. S výjimkou obce Písená, kde je k dispozici pouze generel ÚSES, se jedná o plány ÚSES. Tyto plány jsou souástí územního plánu velkého územního celku Blanský les a jednotlivých územních plán obcí nacházejících se na území CHKO. Zde je výjimka u obcí Ktiš, Lhenice a Písená, kde plány ÚSES nejsou souástí schválených územních plán obcí, ale jsou samostatným dokumentem. Systém ÚSES je v CHKO Blanský les pouze ásten funkní a doplnní jeho nefunkních prvk bude prosazováno v rámci komplexních pozemkových úprav jednotlivých katastrálních území. Na území CHKO Blanský les nebyl doposud zrealizován žádný projekt ÚSES. - plná funknost vymezených biocenter a biokoridor - zabezpeení odpovídající ochrany již existujících prvk ÚSES - budování prvk ÚSES tam, kde jsou dosud nefunkní, a posilování funknosti stávajících skladebných prvk ÚSES; definitivní zakotvení a schválení ÚSES, jejich prosazení jako veejn prospšných opatení ve všech územních plánech na území CHKO a jejich promítnutí do komplexních pozemkových úprav - iniciovat a podporovat (pevážn v rámci projekt KPÚ) budování nových skladebných prvk ÚSES - biocentra, biokoridory i interakní prvky (zejména v zemdlské krajin) - respektovat ÚSES pi realizaci pozemkových úprav a pi pracech na revitalizaci Kemžské kotliny - spolupracovat s pozemkovými úady na KPÚ - podporovat vlastníky pozemk a obcí pi budování prvk ÚSES pomocí stávajících i pipravovaných dotaních program MZe a MŽP 13

14 Cíle OPK v ochran krajinného rázu Krajinný ráz je tvoen souborem pírodních i lovkem vytváených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoí ráz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen pírody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu lovkem. Krajina CHKO Blanský les je od okolní krajiny vtšinou výrazn geomorfologicky oddlena a vytváí pomrn uzavený celek. Výrazný hbet Klet, Bulového a Buglaty na jihu a západ a nižší hbet Kluku na severu uzavírají Kemžskou kotlinu. Zatímco na uvedených hbetech má krajina výrazn lesní charakter, jen ojedinle perušený rozptýlenou zástavbou, v Kemžské kotlin a v okrajových ástech CHKO krajinu tvoí mozaika les, luk, polí a menších sídel, vtšinou s pomrn dochovanou pvodní urbanistickou dispozicí a asto s lidovou architekturou, která v nkterých sídlech vytváí významné celky (Holašovice památka UNESCO, Vodice). Stídání zalesnných hbet a obhospodaovaných svah s nevelkými sídly vytváí ráz harmonické mozaikovit uspoádané kulturní krajiny. Území CHKO je v Preventivním hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les (autor Spolenost pro životní prostedí spol. s r.o., 2007) podrobn analyzováno a je vylišeno 7 krajinných oblastí, 29 nadazených krajinných celk a 93 krajinných celk. Ve vztahu ke krajinnému rázu mže zpsobovat problémy pedevším nová výstavba (rozšiování sídel výstavbou satelitních sídlišt) a pestavby stávajících objekt pro nové využití. Výrazný vliv mže mít i zpsob lesního a zemdlského hospodaení, zejména v pohledov exponovaných nebo dominantních polohách. V minulosti nevhodn umístné nebo ztvárnné zemdlské stavby jsou vedle lom nejvýraznjším negativním zásahem do krajinného rázu oblasti. Podle zákona ( 12) je na území CHKO možné provádt innosti, které by mohly snížit estetickou a pírodní hodnotu krajinného rázu, jen se souhlasem orgánu ochrany pírody. S ochranou krajinného rázu souvisí i pístupnost krajiny, která je v nkterých ástech CHKO snížena oplocováním pastevních areál. - zachování souasného stavu území a rozvoj v souladu se zásadami ochrany krajinného rázu dle Preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les - postupná náprava nevhodných zásah do krajinného rázu z minulosti, tzn. odstranní nebo zmírnní negativního vlivu rušivých nebo doplnní zaniklých prvk krajiny (nap. obnova rozptýlené zelen), pednostn v pohledov nejexponovanjších místech - pi ochran volné krajiny ped zástavbou (ve volné krajin povolovat jen stavby nutné technické infrastruktury nebo pro obhospodaování území) využívat regulativ pro volnou neurbanizovanou krajinu uvedené v píloze. 2 - dbát na prosazování zásad ochrany krajinného rázu do územn plánovacích dokumentací, zastavitelné území pro rozvoj obcí smovat do ploch mén pohledov exponovaných, v pímé návaznosti na urbanizované plochy, pi zástavb jednotlivých ploch respektovat pvodní urbanistické lenní - pi individuálním posuzování staveb využívat Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les, zejména v nm obsažené zásady, limity a regulativy (objemové, tvaroslovné a materiálové) a vymezené stupn ochrany krajinného rázu - pi posuzování zámr z hlediska ochrany krajinného rázu vnovat zvýšenou pozornost stavbám ve volné krajin, na okrajích obcí a na horizontech - v cennjších územích dbát na používání tradiních architektonických prvk (viz píloha. 2) - zabránit výstavb plošných zemdlských, prmyslových a rekreaních areál a umisování bilboard ve volné krajin - v krajinásky zachovalých a exponovaných zónách omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého naptí, vysílae apod.), pednostn pro jejich umístní volit stávající stavby; viditelné konstrukce umisovat tak, aby ást jejich konstrukce byla zakryta lesními porosty (viz kap ) - pi zavádní alternativních zdroj energie (vodní, vtrné, slunení, biomasa, bioplyn) pednostn využívat stávající výrobní a zemdlské areály, vyhýbat se pohledov exponovaným polohám a krajinásky cenným územím (viz též kap ) - pi rekonstrukcích nevhodných objekt (zemdlské areály) usilovat o zmírnní jejich negativního projevu v krajin, nap. zmnou charakteru staveb (materiály, barvy a architektonické ešení lépe 14

15 korespondující s tradiní architekturou), odstranním nevyužívaných objekt i zalenním do krajiny pomocí vegetaních prvk - pednostn v Míí, Chlumu, Jankov, Nové Vsi - v prmyslové zón Domoradice prosazovat výsadbu izolaní zelen - udržet a obnovovat mozaikovitost a lenitost krajiny, pípadn ji doplnit zakládáním nových vegetaních a terénních prvk (aleje, drobné remízy, meze, tarasy, prlehy) pedevším v centrální ásti Kemžské kotliny, za tím úelem poídit zpracování studie revitalizace Kemžské kotliny - zabránit zalesování drobných luk v komplexech lesa (hlavn v komplexu Klet, Bulového a Buglaty), v ízeních o zalesování nelesních pozemk bránit zarovnávání okraj lesních celk a geometrizaci krajiny - udržovat a doplovat nelesní zele v sídlech i podél komunikací, pi nezbytném kácení doprovodné vzrostlé zelen podél silnic a cest dsledn uplatovat náhradní výsadby (viz píloha. 3) - podporovat udržení nebo obnovení pístupnosti krajiny (nerušit polní cesty, snažit se o obnovu zaniklé historické cestní sít, umožnit prchod po cestách pes pastevní areály, nezakládat obory apod.) - tžbu nerostných surovin udržet pouze ve stávajícím plošném rozsahu, z dlouhodobého hlediska pak usilovat o ukonení veškeré tžby v CHKO (viz kap ) - nepovolovat zizování golfových hiš a jiných plošných sportovních areál v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu Monitoring, výzkum V CHKO Blanský les byla nejvtší pozornost vnována cévnatým rostlinám, rybám a ptákm. Staršího data jsou údaje o mkkýších, v posledních letech jsou zpracováváni motýli, nkteré eledi brouk a bezcévné rostliny. Z nkterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv údaje, zcela výjimen byl výzkum zamen mimo MZCHÚ. Nedostaten probíhá spolupráce s jednotlivými fakultami a katedrami Jihoeské univerzity a rovnž s pracovišti Akademie vd R. Pro další zajištní následné pée o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provádné managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospodaení, tlak zve, sukcese apod.). - získání uceleného pehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstvech, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu pírody v území) Dílí cíle - komplexní inventarizace území uvažovaných k vyhlášení - zpracování inventarizaních przkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty - monitoring výskytu ohrožených druh rostlin a živoich i jejich spoleenstev v CHKO - monitorování a vyhodnocování vlivu managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva - monitoring a zhodnocení provádných opatení u druh a biotop chránných soustavou Natura komplexn zpracovat lokality Kulatý vrch, Vyšenský lom Výí vrch, píp. Lazecký vrch a Liší hora (pipravovaná a uvažovaná MZCHÚ) - inventarizovat PR Chrášanský vrch, PP Provázková louka a PR Ptaí stna (botanika, zoologie) - zpracovat botanické przkumy v MZCHÚ, kde dosud nebyly provedeny (PP Hejdlovský potok, PP Meandry Chvalšinského potoka) - provést mykologické przkumy, pedevším v NPR Vyšenské kopce a lesních PR (Kle, Díví kámen, aj.) a bryologický przkum PR Kle - provést inventarizaci savc na území CHKO 15

16 - ornitologický výzkum zamit na sovy, dravce a dutinové druhy pták skupiny ohrožené náhlou ztrátou hnízdních píležitostí (dutiny, staré stromy) - provést inventarizaci obojživelník a plaz na území CHKO - zpracovat faunu bezobratlých v dosud neprozkoumaných MZCHÚ (PR Jaronínská buina, PP Horní luka, PR Mokad u Borského rybníka, PP Meandry Chvalšinského potoka, PP Dobrokovské hadce, PR Boinka, PP Hejdlovský potok, PR Díví kámen, PR Malá skála, PP Šimekova strá), zamit se na indikaní skupiny (motýli, pavouci, mkkýši, brouci) - v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí hradu Díví Kámen vnovat zvýšenou pozornost PR Díví kámen - zpracovat inventarizaní przkumy z obor lichenologie, mykologie, zpracovat faunu bezobratlých (motýli, pavouci, mkkýši, brouci) a obratlovc (ptáci) - pravideln monitorovat a vyhodnocovat vliv managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva - monitorovat sukcesní vývoj na Výím vrchu - zpracovat hodnocení úspšnosti provedených revitalizaních opatení v povodí Borové - zpracovat projekt návrhu revitalizaních opatení Kemžské kotliny - zadržení vody v krajin, protipovodová funkce, zlepšení biologických a ekologických funkcí (hydrobiologie, botanika, ichtyologie, obojživelníci a hmyz) - monitorovat vliv vodáckých aktivit v ece Vltav na populaci stolístku klasnatého (Myriophyllum alterniflorum) a rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus). - sledovat lokality okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), o. ervené (C. rubra), hoeku mnohotvarého eského (Gentianella praecox subsp. bohemica), zbhovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis), tunice obecné (Pinguicula vulgaris) a tešn kovité (Prunus fruticosa) - navázat intenzivnjší spolupráci na výzkumu CHKO s Jihoeskou univerzitou a pracovišti Akademie vd R Cíle OPK v oblasti terénní služby Terénní služba má velký význam v prevenci poškozování pírody. Výrazný vliv na usmrnní a ovlivnní návštvník má terénní informaní systém, jehož cílem je umožnit návštvníkm poznat pírodn cenná a zajímavá místa, aniž by docházelo k jejich poškozování (více kap ). V prevenci poškozování pírody má dležitou roli také stráž pírody. Strážní službu organizuje pracovník Správy CHKO. V Blanském lese je 9 dobrovolných strážc, aktivn však strážní službu vykonávají jen 2-3 z nich. Pi zajišování strážní služby na dvou nejexponovanjších místech (Kle a Díví kámen) spolupracuje Správa CHKO s Policií R a Lesy R. Poet strážc, kteí budou aktivn se Správou CHKO spolupracovat, je teba zvýšit alespo na 4, aby byla v letní sezón pokryta nejexponovanjší území. - prevence poškozování pírody (pomocí stráže pírody a udržováním terénního informaního systému) - oslovit zájmová sdružení s cílem získat další dobrovolné strážce pírody; zrušit ustanovení stráže u strážc, kteí strážní službu aktivn nevykonávají - zajistit dlouhodob strážní službu v návštvnicky exponovaných lokalitách (Kle, Holubov - Díví kámen, NPR Vyšenské kopce) alespo v letní sezón (erven - záí) - spolupracovat se zájmovými organizacemi pi sledování stavu pírody a pi prevenci jejího poškozování - podporovat innost dobrovolných strážc, organizovat v rámci CHKO jejich pravidelná setkání spojená se školením a odborným vzdláváním strážc 16

17 2.2. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesy a lesní hospodáství CHKO Blanský les má pomrn velkou lesnatost (54,8 % území). Lesní hospodáství je jednou z inností, které mají na stav území rozhodující vliv. Vtšina les CHKO je zaazena ve III. zón, plocha les ve II. zón dosahuje asi 32,5 % a v první pouhých 2,3 %. Lesy jsou v rámci CHKO rozmístny nerovnomrn; na západ, severu a hlavn jihu vytváí rozsáhlé souvislé celky, které uzavírají málo lesnatou Kemežskou kotlinu. Další nelesní enklávy se vyskytují v okrajových ástech CHKO. Vlastnictví les v CHKO je rznorodé (státní vlastnictví, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem les obhospodaovaných Lesy R, s.p. Obecní a soukromé majetky se vyskytují spíše pi okrajích lesních celk, ve vtším rozsahu na severozápad a jihu CHKO. Stav les je výrazn ovlivnn jejich historickým vývojem. Oblast CHKO je tvoena z vtší ásti bývalým Schwarzenbergským majetkem (dnes státní majetek, ve správ Les R s.p.), který byl cílevdom obhospodaován. V pilehlých lesích tchto komplex (lesy soukromé a obecní) bylo hospodaení velmi nevyrovnané, zpravidla tžebn toulavým zpsobem, a lesy byly siln poškozeny pastvou a hrabáním steliva. Odlišné zpsoby hospodaení v minulosti se na charakteru les projevují napíklad zachováním nebo naopak absencí souvislejších bukových porost vzniklých z pirozené obnovy. Výrazné ovlivnní les vedoucí k úplné pemn druhové skladby se nejvíce projevuje v oblasti hbetu Kluka. Hospodaení v oblasti Blanského lesa se od 70. let, kdy bylo ve vtší míe pednostn používáno holoseného zpsobu hospodaení a preferování smrku ped bukem, postupn mní na diferencovaný zpsob hospodaení s maximálním využitím pirozené obnovy. Prudký pokles zastoupení jedle byl zpsoben jejím masovým odumíráním, což vedlo i k omezení její kultivace do porost a zavádní alternativní jedle obrovské. Vzhledem k výraznému zlepšení zdravotního stavu jedle blokoré v posledních letech se poítá se zvyšováním jejího podílu pi budoucím zalesování. Využívání pirozené obnovy buku je provádno na státním majetku dlouhodob, v posledních letech je patrná snaha o další posun k pírod bližším zpsobm obnovy lesa. Pomalu vzrstá i význam druh devin, které dosud nepatily k hospodásky významnjším (nap. píms jeábu ve vyšších polohách nebo porosty olše lepkavé a šedé na potoních a íních aluviích). Nastoupený trend je teba udržet a na cenných lokalitách ješt zvýraznit. V roce 2006 byla pro území o velikosti 38,3 ha v západní ásti PR Kle podepsána mezi AOPK R a Lesy R dohoda o ponechání lesa v této lokalit bezzásahovému režimu a zajišující monitoring vývoje lokality Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí ( let). I. zóna V I. zón budou cílen pstovány porosty stanovištn pvodní devinné skladby (v závislosti na stanovištích zejména listnáe a JD), geograficky nepvodní druhy se v I. zón nebudou vyskytovat vbec. Lesní porosty budou jednotliv nebo skupinovit smíšené, druhov, vkov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Pi obnov lesních porost bude maximáln využívána pirozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích devin budou pi obnov využívány výbrné principy, pípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích bude bžn zstávat ást odumelého deva rzných dimenzí pro udržení biodiverzity. Ve vybraných nejcennjších ástech I. zóny budou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón budou pstovány lesní porosty tvoené pevážn stanovištn pvodními druhy. Porostní skladba i struktura bude sice mírn zjednodušená, ale produkn významné pvodní domácí druhy (zejména SM, BO) budou vždy v závislosti na stanovišti pstovány ve smsi s listnái nebo JD a jejich zastoupení ve smsi vtšinou (podle stanovišt) nepekroí 50 %. Geograficky nepvodní druhy se nebudou prakticky vyskytovat nebo jen vtroušen a na omezené ploše. I ve druhé zón bude podporována druhová bohatost lesních porost a jejich vková a prostorová rozrznnost. Pevažovat bude pirozená obnova porost, bžné bude použití clonných seí, pomístn se uplatní výbrné principy. Obnova na holé ploše bude využívána jen v pípad nezdaru pirozené obnovy. V lesích bude zstávat ást odumelého deva, pi obnov budou malé skupinky ponechávány na dožití. 17

18 III. zóna Ve III. zón budou pstovány lesní porosty stanovištn vhodných devin alespo s ohledem na poznatky lesnické typologie. Porostní skladba i struktura bude zjednodušená, ale bez zakládání monokultur. V závislosti na ekologických nárocích devin a stanovištních podmínkách se bude uplatovat pirozená i umlá obnova. V lesích bude zstávat alespo malá ást odumelého deva. Vzhledem k souasnému stavu, kdy platná zonace neodráží skutené hodnoty lesních porost, je nutné vybírat i v území II. (pípadn III.) zóny cenné, strukturované lesní porosty a domlouvat s vlastníkem i správcem lesa citlivjší zpsob hospodaení (a tento také patin podpoit nap. formou dotací). Naopak v porostech I. zóny s devinnou skladbou, která neodpovídá stanovištním podmínkám, lze zvolit pi obnov i razantnjší zásahy, než by odpovídalo jejich zaazení, pokud tím bude cílen umožnna a urychlena jejich pemna na pírod bližší formu lesa. Nov vymezená zonace by mla lépe zohledovat pírodovdné hodnoty lesních porost. Lesní porosty budou zaazeny do I., II. a III. zóny, dojde však zejména k navýšení plochy prvních zón. V pípad nov vymezené zonace bude i nadále petrvávat poteba rozlišovat kvality jednotlivých porost v rámci stejné zóny. V lesích CHKO Blanský les jsou pomrn dobe zachovány fragmenty nedotžených porost nejstarších vkových stup. Tento stav je z pohledu ochrany pírody hodnocen jako mimoádn píznivý a je nutné i do budoucna s ohledem na jejich význam jako nenahraditelného biotopu ady druh živoich, rostlin a hub zajistit zastoupení tchto porost v lesích. V každém velkém komplexu lesa by ml být vždy pítomen podíl starých porost. Vhodná velikost tchto lesních celk a výše plošného zastoupení starých porost závisí na charakteru konkrétních stanoviš, jejich významu pro ochranu pírody a domluv s vlastníkem lesa. (Tento zpsob zachování podílu starých porost markantnjší prodloužení obmýtí na menších plochách - by mohl pinést lepší výsledky než plošné mírné zvyšování obmýtí v rámci celých hospodáských soubor a zárove být i pijatelnjší pro lesního hospodáe, napíklad s ohledem na nepravé jádro u buku.) Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy Stedndobé cíle pée o lesy: - udržení vtších celk s pírod blízkou druhovou skladbou a postupné zlepšování druhové skladby les v ostatních lesích - udržení genetické kvality porost - podpora druhové pestrosti stanovištn pvodních devin v lesních porostech - udržení, pípadn zlepšení vkové a prostorové diferenciace lesa Stedndobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování kvality biotopu druh vázaných na lesní prostedí, zpsoby pée v jednotlivých zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodáských soubor a aktuální devinné skladby porostu v Rámcových smrnicích pée o les (píloha. 1) Podporované aktivity lesního hospodáství - podporovat vlastníky lesa pi používání pirozené obnovy stanovištn pvodních devin - prosazovat zvýšené používání jedle blokoré pi obnov lesních porost na vhodných stanovištích a podporovat vlastníky lesa pi jejím pstování, zejména za použití pirozené obnovy, pi umlé obnov dbát na používání místního ekotypu (vetn finanní podpory) - podporovat vlastníky lesa pi pstování druhov bohatých porost, zejména pi zavádní a následném udržení vtroušených devin pirozené skladby (v závislosti na stanovištích zejména jilmu, javor, lípy, tešn, jeábu a tisu) a pi udržení produkn mén významných druh strom a ke v lesních porostech - podporovat vlastníky lesa pi provádní podsadeb jedle a buku v kalamitou proedných nebo narušených porostech - ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny stanovištn pvodních devin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu - vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v pedmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spoívat v tom, že vlastník lesa je nebude odstraovat v prbhu výchovy nebo pi asananích tžbách 18

19 Limity pro lesní hospodáství - geograficky nepvodní deviny (zámrné rozšiování zakázáno - možno pouze na základ výjimky ze zákona) I. zóna (a všechna MZCHÚ, pírodní komplexy Natura 2000, nadregionální a regionální biocentra ÚSES) - geograficky nepvodní druhy nepovolovat, pípadnou pirozenou obnovu tchto devin výchovnými zásahy redukovat nebo eliminovat II. zóna - lze tolerovat MD do 5 % zastoupení (porostní skupiny) na HS 13, 23, 43, 53, 45, 55, 27, 47, 57 a do 1 % na HS 41 a 51 III. zóna - lze tolerovat MD do 10 % zastoupení (porostní skupiny) na HS 13, 23, 43, 53, 45, 55, 27, 47 a do 5 % na HS 41, 51, 57, pípadn DG do 5 % na HS 23 a 43, za podmínek uvedených ve stávající výjimce (stanovisko SCHKO Blanský les.j. 288/05) - ponechávání uritého podílu starých porost s pírod blízkou devinnou skladbou (zejména bukových) na dohodnutém území (mimo MZCHÚ) do vyššího vku (cca 200 let) a jednotlivých strom i malých skupinek (v potu individuálním dle stanovištních podmínek a devin, obvykle 5-10 ks/ha) ve vybraných porostech jako rezervoáru biodiverzity - dsledná ochrana obsazených doupných strom s ohledem na druhovou ochranu - ve III. zón je teba z dvodu druhové ochrany pedem konzultovat se Správou CHKO plošné zraování pdy pro zmlazení a použití chemických látek, zvlášt herbicid - zachování dosavadního zpsobu hospodaení náseným zpsobem s lehkým narušením drnu v lokalit výskytu Ajuga pyramidalis (prostor na východ od silnice Holubov - Mí) - nezalesovat lesní ediny a svtlinky do 0,04 ha, (pípadn i vtší v lokalitách výskytu ZCHD, vyžadujících prosvtlení porostu) - zachování porost na skalnatých lokalitách, vetn menších skalek, které nejsou kategorizovány jako les ochranný - nestavt nové lesní cesty, které by mohly mít negativní dopad na ekologickou stabilitu lesních ekosystém nebo lokality chránných druh (stávající dopravní sí je dostatená) Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji - dlouhodob monitorovat lokalitu ponechanou samovolnému vývoji v PR Kle, vyhodnocovat výsledky monitoringu a využívat je v managementu lesních MZCHÚ v obdobných podmínkách - ponechat samovolnému vývoji PR Jaronínská buina, zvolit vzhledem k malé velikosti území vhodný zpsob monitoringu a zajistit jeho provádní a vyhodnocování - managementovými zásahy dlouhodob postupn pipravovat k ponechání samovolnému vývoji území pírodních rezervací Ptaí stna, Vysoká Bta, Malá skála, Díví Kámen (mimo oblast hradu) a Chrášanský vrch (vetn navrhovaného rozšíení) Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí Zemdlská pda zabírá pibližn 33 % CHKO Blanský les, rovnomrn je zastoupena orná pda a trvalé travní porosty. Území s nejvtší koncentrací zemdlství se nachází v centrální ásti CHKO v Kemžské kotlin, další lokality využívané k zemdlství se nacházejí na okrajích, podél hranic CHKO. Pvodní ráz krajiny byl v minulosti narušen zejména scelováním pozemk, rozoráním luk a pastvin a úpravou vodního režimu. Zemdlství v souasné dob prochází extenzifikací, orná pda, která je mén kvalitní, je zatravnna a pevedena na trvalý travní porost a zaíná se opt do krajiny vracet pastva hospodáských zvíat a nkteré krajinotvorné prvky (meze, remízky, polní cesty). Vtšina zemdlsky hospodaících subjekt je zaazena do agroenvironmentálních program, dotací LFA a plateb SAPS. Nejvíce jsou rozšíeny agroenvironmentální tituly v rámci podopatení hospodaení na travních porostech. 19

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí: !" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

Z 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje

Z 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje Výroková ást zmny: Z 1862 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1862 / 07 Mstská ást: Praha 22 Katastrální území: Pitkovice Parcelní íslo: v lokalit pi hranici M Praha 22 a Praha Keslice, západn od ulice

Více

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti eský les Nám stí republiky 110, 348 06 P imda Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les na období 2007-2016 2 Obsah 1. Úvod...5

Více

Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko

Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa chránné krajinné oblasti Kivoklátsko 270 24, Zbeno. 5 Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko na období 2007-2016 2 Obsah strana 1. Úvod

Více

Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les

Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES CHKO BLANSKÝ LES - založena 1990, rozloha 212 km2 - nadmořská výška 420 1083 m - komplexy bukových a smíšených podhorských lesů, teplomilné trávníky na vápenci, hadcové

Více

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

východn od Kunratické spojky, smr Vestec Jesenice

východn od Kunratické spojky, smr Vestec Jesenice Výroková ást zmny: Z 1807 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1807 / 07 Mstská ást: Katastrální území: Parcelní íslo: Praha Šeberov, Praha Kunratice Šeberov, Kunratice východn od Kunratické spojky, smr

Více

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Labské pískovce na období 2011 2020

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Labské pískovce na období 2011 2020 Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa Chránné krajinné oblasti Labské pískovce Teplická 424/69, 405 02 Dín Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Labské pískovce na období 2011 2020 OBSAH

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Tebosko

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Tebosko Agentura ochrany pírody a krajiny R Správa Chránné krajinné oblasti Tebosko Valy 121, 379 01 Tebo Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Tebosko na období 2008-2017 2 Obsah strana 1. Úvod 5 1.1.Základní

Více

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny Z 1890 / 07 Výroková ást zm ny: A. základní údaje íslo zm ny: M stská ást: Katastrální území: Parcelní íslo: Z 1890 / 07 Hlavní cíl zm ny: Zm na funk ního využití ploch, z funkce izola ní zele /IZ/, zahradnictví

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Obecn závazná vyhláška. 1/2006 obce Tršice. kterou se vyhlašuje závazná ást územního plánu obce. Tršice

Obecn závazná vyhláška. 1/2006 obce Tršice. kterou se vyhlašuje závazná ást územního plánu obce. Tršice 1 Obecn závazná vyhláška. 1/2006 obce Tršice kterou se vyhlašuje závazná ást územního plánu obce Tršice Zastupitelstvo obce Tršice se na svém zasedání dne 10. 10. 2006 usneslo vydat na základ ustanovení

Více

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023 Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie

Více

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Výroková ást zmny: Z 1875 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Parcelní íslo: v úseku "Pankrác Budjovická Hlavní cíl zmny: Zmna funkního

Více

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko srpen 2018 1 Co je smyslem zonace NP? Účelem zonace je rozčlenit území národního parku do zón ochrany přírody podle cílů ochrany, stavu

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Lokalita leží v souasn zastavném území, v jeho zastavitelné i nezastavitelné ásti. Zmnou dojde k rozšíení zastavitelného i nezastavitelného území.

Lokalita leží v souasn zastavném území, v jeho zastavitelné i nezastavitelné ásti. Zmnou dojde k rozšíení zastavitelného i nezastavitelného území. Výroková ást zmny: Z 1497 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1497 / 07 Mstská ást: Praha 4, Praha 12 Katastrální území: Hodkoviky, Modany Parcelní íslo: v rozsahu US Hodkoviky V Náklích Hlavní cíl zmny:

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví

Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví Agentura ochrany pírody a krajiny eské Republiky Správa Chránné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Husova 906/5, 784 01 Litovel Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví na období 2009

Více

Regulaní plán Litvínov - Osada. Zmna. 5. Zadání

Regulaní plán Litvínov - Osada. Zmna. 5. Zadání Regulaní plán Litvínov - Osada Zmna. 5 Zadání (schválené zastupitelstvem msta) Listopad 2015 Zpracováno v souladu s 64 zákona. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu, ve znní pozdjších pedpis

Více

Právní předpisy k ochraně a péči o pohodu zvířat

Právní předpisy k ochraně a péči o pohodu zvířat Právní předpisy k ochraně a péči o pohodu zvířat Právní předpisy upravující tuto problematiku se poměrně rychle mění a doplňují, proto uvádíme pouze přehled, který slouží k základní orientaci. Aktuální

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská

Více

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA (k.ú. Rotava a Smolná) istopis územního plánu Závazná ást ÚP Poizovatel: Msto Rotava starosta: Mgr. Jií Holan Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch.

Více

Obec K U N I C E Kunice LYSICE

Obec K U N I C E Kunice LYSICE Obec K U N I C E Kunice 16 679 71 LYSICE Zmna.III územního plánu obce Kunice Zastupitelstvo obce Kunice, píslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné

Více

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu Zpracováváno jako standardní příloha všech plánů péče o CHKO dle metodických listů AOPK ČR Pro

Více

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1 Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 2/2002. ást první

Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 2/2002. ást první Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 2/2002 o závazných ástech regulaního plánu Mstské památkové zóny Stíbro Zastupitelstvo msta Stíbra vydalo dne 2.5.2002 v souladu s ustanovením 10 písm. a) a 84 odst.

Více

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území

Více

VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI

VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Výzva k podání žádosti o poskytnutí píspvku na obnovu hospodaení na vybraných luních enklávách EVL Krkonoše

Výzva k podání žádosti o poskytnutí píspvku na obnovu hospodaení na vybraných luních enklávách EVL Krkonoše Výzva k podání žádosti o poskytnutí píspvku na obnovu hospodaení na vybraných luních enklávách EVL Krkonoše Správa KRNAP ve spolupráci s Evropskou komisí za prostednictví projektu LIFE CORCONTICA (dále

Více

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc V Olomouci dne

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc V Olomouci dne č. j.: KUOK 26439/2016 SpZn: KÚOK/25083/2016/OŽPZ/431 vyřizuje: RNDr. Miroslava Kudýnová tel.: 585 508 631 e-mail: m.kudynova@kr-olomoucky.cz Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a

Více

Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, Rychnov nad Knžnou

Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, Rychnov nad Knžnou Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, 516 01 Rychnov nad Knžnou Obec Pín Pín 207 517 57 Pín u Rychnova nad Knžnou íslo jednací: Vaše.j.: Ze dne:

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení VYJÁDENÍ O EXISTENCI SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A VŠEOBECNÉ PODMÍNKY OCHRANY SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ SPOLENOSTI O2 CZECH REPUBLIC A.S. vydané podle 101 zákona. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

ÚZEMNÍ STUDIE HERÁLEC. Chaloupky. - zadání - odbor regionálního rozvoje a územního plánování

ÚZEMNÍ STUDIE HERÁLEC. Chaloupky. - zadání - odbor regionálního rozvoje a územního plánování ÚZEMNÍ STUDIE HERÁLEC Chaloupky - zadání - Poizovatel územní studie: stský úad Žár nad Sázavou odbor regionálního rozvoje a územního plánování Datum: záí 2010 1. Vymezení ešeného území ešené území je vymezeno

Více

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován

Více

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu Sucho v kraji praktický seminář pro obce Petra Kolářová odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŽP Opatření v krajině proti suchu Obnova a tvorba krajinných

Více

3.1. Lesní hospodářství

3.1. Lesní hospodářství 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních

Více

Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes. Mstys Neustupov, Neustupov 94 KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV

Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes. Mstys Neustupov, Neustupov 94 KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV Autor projektu - HIP Zodp. projektant ásti: Vypracoval: Investor Mstys Neustupov, Neustupov 94 Akce: KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV Datum: I. 2015 Stupe: Obsah: PRVODNÍ ZPRÁVA Píloha: DSP Zak.

Více

OBEC L I BÁ. o závazných ástech územního plánu sídelního útvaru

OBEC L I BÁ. o závazných ástech územního plánu sídelního útvaru OBEC L I BÁ V Y H L Á Š K A o závazných ástech územního plánu sídelního útvaru LIBÁ Starosta obce Libá.wriá.v4 na základ" usnesení Obecního zastupitelstva Libá. ze dne. p o d l e 8 9, odst.3, zákona FS

Více

M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C

M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C 2. zasedání zastupitelstva msta dne: 21.12.2006 Bod poadu jednání: Vc: Návrh 27. zmny územního plánu msta Liberec Zpracovala: Simona Petroviová odbor, oddlení: Stavební

Více

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech 1 Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE RD s pozemky a polohou drobná vestavná obanská bytové domy 3 a více PN B,Bz Bydlení isté neumožující významnjší podíl jiných inností vybavenost (obchod, služby, drobná

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní

Více

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH)

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH) LXVI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Obecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP

Obecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP Obecná ochrana přírody a krajiny Přednáška KGG/UOZP obecnou ochranu krajiny, (územní systém ekologické stability, významný krajinný prvek, krajinný ráz a přírodní park a přechodně chráněnou plochu, obecnou

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, , Neratovice

Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, , Neratovice ZMNA.4 ÚPSNÚ NOVÉ STRAŠECÍ Poizovatel: Projektant: Mstský úad Nové Strašecí Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, 277 11, Neratovice leden 2013 Název dokumentace: Poizovatel: Urený zastupitel: Projektant: Zmna.4

Více

Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava

Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny KRITÉRIA FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A PŘIJATELNOSTI PRO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) K OPERAČNÍMU PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2014 2020, PRIORITNÍ OSE 4 Dokument slouží pouze jako souhrn kritérií formálních

Více

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023 Plán pée o PP Hvížalka na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Hvížalka Kategorie PP Evidenní kód 1111 Kategorie IUCN

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.1.101 NÁRODNÍ PARK

Více

VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU

VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU Místní akční skupina MAS Blanský les Netolicko o.p.s, IČO 260 80 575 vyhlašuje výzvu MAS k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu

Více

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R VOLEBNÍ ÁD pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R razítko Spolenosti radiologických asistent R podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R (1) Voliem je každý ádný len SRLA

Více

Katastrální území: Pitkovice, Benice Parcelní íslo: 235/1; 233 a 252/1, 2; 253/1; 256; 258; 259; 260/1; 312/1, 17

Katastrální území: Pitkovice, Benice Parcelní íslo: 235/1; 233 a 252/1, 2; 253/1; 256; 258; 259; 260/1; 312/1, 17 Výroková ást zmny: Z 1713 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1713 / 07 Mstská ást: Praha 22, Praha - Benice Katastrální území: Pitkovice, Benice Parcelní íslo: 235/1; 233 a 252/1, 2; 253/1; 256; 258;

Více

Závr 107. o rybáství. 99/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis vlastnické právo k rybám vzniká až jejich ulovením (tj. odntím z rybáského revíru).

Závr 107. o rybáství. 99/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis vlastnické právo k rybám vzniká až jejich ulovením (tj. odntím z rybáského revíru). Závr 104 6 ZÁVR Rybáské právo v eské republice je v souasné dob upraveno zákonem. 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné

Více

TEXTOVÁ ÁST ÚDAJE O ÚZEMÍ

TEXTOVÁ ÁST ÚDAJE O ÚZEMÍ TEXTOVÁ ÁST ÚDAJE O ÚZEMÍ Vybrané lánky ze Zákona. 458/2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (Energetický zákon) Odkazy na Energetický zákon

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. XLIX. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím

Více

ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN

ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN j. 25953/2011-43810 ze dne 19. prosince 2011 Organizaní ád Správy kolejí a menz Mendelovy univerzity v Brn ást I Zízení, právní postavení a

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Koncept návrhové ásti RPSS

Koncept návrhové ásti RPSS Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)

Více

KUNDRATICE Ú Z E M N Í P L Á N + OD VODN NÍ. - textová ást -

KUNDRATICE Ú Z E M N Í P L Á N + OD VODN NÍ. - textová ást - ING. MARIE PSOTOVÁ, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PS 591 01 ŽÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: m.psotova@iol.cz I: 13648594 Ú Z E M N Í P L Á N KUNDRATICE + ODVODNNÍ - textová ást - Zpracovatelský kolektiv:

Více