Indikátory zranitelnosti regionů ČR vůči změně klimatu

Transkript

1 Indikátory zranitelnosti regionů ČR vůči změně klimatu

2 AUTOŘI Mgr. Miroslav Havránek, Centrum pro otázky životního prostředí Mgr. Hana Škopková, Centrum pro otázky životního prostředí Mgr. Zuzana Martínková, Centrum pro otázky životního prostředí Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Název dokumentu Indikátory zranitelnosti regionů ČR vůči změně klimatu Typ dokumentu Výzkumná zpráva Datum 29. červen 2016 PROHLÁŠENÍ Výzkum, jehož výsledky jsou zveřejněny v této zprávě, byl financován v rámci řešení projektu Podpora výměny informací o dopadech změny klimatu a adaptačních opatření na národní a regionální úrovni (EHP-CZ02-OV ) financovaného z EHP fondů programu CZ02 Životní prostředí.

3 PODĚKOVÁNÍ Na vytvoření rozšířeného obsahu indikátorových karet se podíleli následující odborníci z CENIA (Česká environmentální informační agentura životního prostředí) - Tereza Ponocná, Jan Mertl, Josef Kratina, Hana Pernicová, Jan Pokorný, Miluše Rollerová, Václava Vlčková, Zbyněk Stein a Pavel Doubrava. Jejich vstupy umožnily rozšířit tuto zprávu nad plánovaný rámec prací. 3

4 Obsah Seznam tabulek...6 Seznam obrázků...6 Seznam grafů...6 Seznam zkratek...7 Předmět a cíl výzkumu...9 Regionální zranitelnost vůči změně klimatu...9 Projevy změny klimatu v regionech ČR Navrhovaný systém indikátorů Rámec k identifikaci determinant zranitelnosti Determinanty zranitelnosti a výběr indikátorů Sledování dráhy dopadu Kategorizace indikátorů Návrh hodnocení indikátorů Regionální pohled Hodnocení stavu Hodnocení vývoje Hodnocení srovnání mezi regiony Frekvence hodnocení Přehled indikátorů zranitelnosti Indikátory zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu Indikátory zranitelnosti vůči povodním a přívalovým srážkám Indikátory zranitelnosti vůči zvyšování teplot Indikátory zranitelnosti vůči vlnám horka Ukázka naplnění a interpretace vybraných indikátorů Vyhodnocení Indikátor expozice: Podíl srážek k dlouhodobému normálu Indikátor citlivosti: Rozloha oblastí ČR s překročením imisního limitu pro suspendované částice Indikátor citlivosti: Celková rozloha holin Indikátor citlivosti: Kalamitní těžba v důsledku projevů změny klimatu Indikátor citlivosti: Obhospodařovaná zemědělská půda Indikátor citlivosti: Osevní plochy plodin s vyššími nároky na vodu... 43

5 7.1.7 Indikátor citlivosti: Obyvatelé nenapojení na veřejné vodovody Indikátor citlivosti: Spotřeba vody Indikátor adaptační kapacity: Podíl plochy půdy obhospodařované ekologickým zemědělstvím Závěr Indikátorové karty Dílčí charakteristiky karet indikátorů Zařazení Popis Zpracování Zdůvodnění Příloha I. Indikátorové karty Indikátory projevu Sucho Indikátory projevu Povodně a přívalové srážky Indikátory projevu Zvyšování teplot Indikátory projevu Vlny horka Univerzální indikátory (indikátory postihující více než jeden projev změny klimatu) Příloha II. Seznam indikátorů Příloha III. Schémata determinant zranitelnosti dle jednotlivých projevů změny klimatu

6 Seznam tabulek Tabulka 1: Kategorizace indikátorů zranitelnosti Tabulka 2: Grafické znázornění hodnocení stavu Tabulka 3: Grafické znázornění hodnocení vývoje Tabulka 4: Grafické znázornění hodnocení v regionálním srovnání Tabulka 5: Přehled počtu jednotlivých typů indikátorů v členění dle projevů a složek zranitelnosti Tabulka 6: Faktory a indikátory zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu Tabulka 7: Faktory a indikátory zranitelnosti vůči povodním a přívalovým srážkám Tabulka 8: Faktory a indikátory zranitelnosti vůči zvyšování teplot Tabulka 9: Faktory a indikátory zranitelnosti vůči vlnám horka Tabulka 10: Ukázka srovnání mezi regiony, vybrané indikátory zranitelnosti vůči suchu Seznam obrázků Obrázek 1: Systematický pohled na změnu klimatu a základní systémové komponenty Obrázek 2: Postup výběru determinant zranitelnosti a indikátorů (příklad) Obrázek 3: Dráha dopadu obecného projevu změny klimatu Seznam grafů Graf 1: Roční úhrny srážek ve srovnání s dlouhodobým normálem na území jednotlivých krajů ČR, údaje za rok Graf 2: Roční úhrny srážek ve srovnání s dlouhodobým normálem na území jednotlivých krajů ČR, pětiletý průměr Graf 3: Porovnání ročních úhrnů srážek s dlouhodobým normálem v nejvíce a v nejméně klimatickému suchu exponovaném kraji Graf 4: Překročení imisního limitu PM10 na území jednotlivých krajů ČR, % plochy územního celku, rok Graf 5: Celková rozloha holin a podíl holin na celkové rozloze lesů v kraji, rok Graf 6: Objem vytěženého dřeva z nahodilé těžby živelní (m 3 b.k.), rok Graf 7: Podíl orné půdy na celkové ploše zemědělské půdy na území jednotlivých krajů ČR, rok Graf 8: Plocha orné půdy na území jednotlivých krajů ČR, rok Graf 9: Plochy osevních plodin s vyššími nároky na vodu na území jednotlivých krajů ČR, rok Graf 10: Podíl obyvatel nenapojených na veřejné vodovody na území jednotlivých krajů ČR, rok Graf 11: Spotřeba vody na území jednotlivých krajů ČR (l/osobu/den), rok Graf 12: Specifické množství fakturované vody (l/os./den) Graf 13: Podíl plochy půdy obhospodařované ekologickým zemědělstvím, rok

7 Seznam zkratek APROVAK ČR BPEJ BSK CENIA COŽP ČAP ČHMÚ ČSÚ DIBAVOD DPZ DZES EEA EIB ERDF ERÚ ES FS HZS ČR CHSK JRC INP IOP IZS JSSV LHS LPIS LS PČR MD MF ČR MHMP MMR MPO MPSV MV ČR MZ ČR MZD MZe MŽP Asociace provozovatelů vodovodů a kanalizací ČR bonitovaná půdně ekologická jednotka Biochemická spotřeba kyslíku CENIA, česká informační agentura životního prostředí Centrum pro otázky životního prostředí Česká asociace pojišťoven Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad DIgitální BÁze VOdohospodářských Dat dálkový průzkum země Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (dříve GAEC) Evropská agentura pro životní prostředí Evropská investiční banka Evropský fond regionálního rozvoje Energetický regulační úřad elektrizační soustava Fond soudržnosti Hasičský záchranný sbor ČR Chemická spotřeba kyslíku Joint Research Centre Index nebezpečí požárů Integrovaný operační program integrovaný záchranný systém Jednotný systém varování a vyrozumění Letecká hasičská služba Veřejný registr půdy Letecká služba Policie České republiky menday (člověkohodiny) Ministerstvo financí ČR Magistrát hl. města Prahy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo zdravotnictví České republiky meliorační a zpevňující dřeviny Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí 7

8 NAP NSZM OPIS OPRL OPŽP OTE PČR PENB PIS PO POVIS PS RSO RUIAN SAŽP SEKM SIVS s.p. Povodí SOVAK ČR SPŽP ČR SZIF SZÚ TPS TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚZIS ČR VMB VÚV T. G. M. VZ ZK ŽP Národní akční plán Adaptační strategie Národní síť zdravých měst operační a informační střediska Oblastní plány rozvoje lesů Operační program Životní prostředí Operátor trhu s elektřinou Policie České republiky Průkaz energetické náročnosti budovy Pylová informační služba požární ochrana Povodňový informační systém pracovní skupina Registr sčítacích obvodů a budov Registr územní identifikace, adres a nemovitostí Slovenská agentúra životného prostredia Systém evidence kontaminovaných míst Systém integrované výstražné služby státní podnik Povodí Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Státní politika životního prostředí ČR Státní zemědělský intervenční fond Státní zdravotní ústav tematická pracovní skupina trvalé travní porosty územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní plán Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vrstva mapování biotopů Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná zakázka změna klimatu životní prostředí 8

9 Předmět a cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo navrhnout sadu indikátorů pro měření zranitelnosti vůči klimatické změně, která by byla využitelná pro hodnocení míry zranitelnosti na úrovni regionů. Smyslem takové sady je poskytnout informaci, které předpokládané projevy změny klimatu jsou pro jednotlivé regiony ČR nejvíce rizikové, a které segmenty populace, sektory hospodářství a oblasti jsou jimi nejvíce ohroženy. Výzkum reaguje na potřebu monitorovat zranitelnost regionů ČR vůči projevům změny klimatu a snaží se identifikovat měřitelné a interpretovatelné prvky v systému vztahů mezi projevy změny klimatu a lidskou společností. Cílem výzkumu bylo navrhnout systém prvků, které dle současného stavu poznání a relativní dostupnosti dat umožní hodnotit zranitelnost vůči projevům klimatické změny z pohledu vybraných projevů změny klimatu a z hlediska jednotlivých složek zranitelnosti či z hlediska hospodářských sektorů a dotčených oblastí společenského života v jednotlivých regionech. Navrhovaný systém indikátorů zranitelnosti umožňuje rozšíření o další důležité prvky, které jsme dle současného stavu poznání a předpokládaných dopadů změny klimatu na našem území nepovažovali za zásadní, jejich důležitost však může v budoucnu nabývat na váze. Projevy změny klimatu a dráha jejich dopadu napříč socioekonomickým systémem stále patří mezi fenomény, na nichž nepanuje úplná shoda. To je dáno rozdílnými zájmy jednotlivých aktérů a nejistotou, která je vlastní každému dlouhodobějšímu výhledu. V neposlední řadě také mírou poznání o jednotlivých projevech a společenských interakcích. Při přípravě systému indikátorů jsme také stavěli na aktivitách pro hodnocení zranitelnosti měst vůči vybraným projevům změny klimatu v rámci Evropského tematického centra na adaptace na změnu klimatu při Evropské environmentální agentuře (ETC CCVIA European topic center on climate change vulnerabilities, impacts and adaptations). Regionální zranitelnost vůči změně klimatu Projevy změny klimatu dopadají v různých částech světa, i v různých částech ČR s různou intenzitou a závažností. Změna klimatu je komplexní fenomén, jehož projevy jdou napříč socioekonomickým systémem a životním prostředím. Jaký bude reálný efekt daného dopadu, záleží přitom nejen na místně specifické intenzitě samotného projevu, ale také na tom, zda jsou v systému, který je projevem zasažen, přítomny prvky, které jsou tímto projevem negativně ovlivněny. Tedy, kolik se v místě vyskytuje lidí, jak citlivé jsou na daný projev místní ekosystémy a živočišné i rostlinné druhy, zda jsou v oblasti přítomny průmyslové či zemědělské provozy, jejichž produkce bude daným projevem výrazně ovlivněna atd. V neposlední řadě rozhoduje o závažnosti dopadu daného projevu změny klimatu také schopnost dotčeného systému dopad předvídat či na něj reagovat, tedy schopnost přizpůsobit se nastalé změně. Soubor těchto faktorů vypovídá o tzv. zranitelnosti systému vůči projevům změny klimatu. Ta je obecně definována jako sklon nebo predispozice (náchylnost) být nepříznivě ovlivněn 1. Zranitelnost je tedy konstrukt, který vypovídá o určitém potenciálu rizika. Zachycení míry zranitelnosti poskytuje informaci 1 IPCC, 2014: Annex XX: Glossary. In: Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, pp

10 nejen o tom, které projevy změny klimatu jsou pro dané území nejvíce rizikové, ale především nám říká, které segmenty populace, sektory hospodářství a oblasti jsou jimi nejvíce ohroženy a jaká je jejich kapacita vypořádat se s důsledky těchto hrozících projevů. Měření zranitelnosti je podkladem pro efektivní zacílení potřebných adaptačních opatření. Hodnocení zranitelnosti nám umožňuje lépe identifikovat potenciál hrozeb a poskytuje podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, navrhování vhodných adaptačních opatření a pomoci. Jedině dlouhodobé a porovnatelné hodnocení zranitelnosti může poskytnout informaci o tom, zda opatření, která implementujeme, směřují správným směrem. Koncept zranitelnosti je součástí širšího pohledu na změnu klimatu a procesy, které v souvislosti s ní probíhají. Vztahy mezi jednotlivými koncepty a procesy zachycuje Obrázek 1. Každý z konceptů zachycených ve schématu má v systému jinou roli. Cílem mitigace je zmírňovat změnu klimatu a její projevy. Koncept zranitelnosti zahrnuje řetězec vztahů mezi dopadem, zasaženým receptorem a jeho obranyschopností či resiliencí a je tak funkcí expozice danému dopadu, citlivosti dotčeného prvku či systému (receptoru expozice) a jeho schopnosti se adaptovat. Zranitelnost vypovídá o potenciálním dopadu daného projevu změny klimatu na sledovaný systém. Cílem adaptace je pak snižovat zranitelnost systémů dotčených změnou klimatu a jejími projevy a koncept resilience se zaměřuje na obnovu systému do původních (či lepších) funkčních parametrů. Systematické hodnocení zranitelnosti v čase podává informaci o tom, zda je adaptace systému na klimatickou změnu úspěšná (zranitelnost klesá) či nikoli (zranitelnost roste). 10

11 Obrázek 1: Systematický pohled na změnu klimatu a základní systémové komponenty Změna klimatu Mitigace Projev změny klimatu Expozice Adaptační kapacita Zranitelnos t Receptory expozice Citlivost Potenciální dopady Adaptační opatření Dopady Adaptace Obnova Resilience Projevy změny klimatu v regionech ČR Pro návrh indikátorové sady k měření zranitelnosti v regionech ČR potřebujeme v první řadě znát projevy změny klimatu, které se s velkou pravděpodobností budou na našem území vyskytovat. Predikce a analýza dopadů změny klimatu na našem území je předmětem řady studií a výzkumných projektů. Jejich přehled a závěry shrnuje např. nedávná Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR 2. Pro naše účely jsou relevantní především dvě studie, které se v poslední době zabývaly modelováním a predikcí vývoje klimatu a jeho dopady na našem území. Pretel a kol. 3 se zaměřili na zpřesnění a aktualizaci regionálních scénářů vývoje klimatu na území ČR pro období , a Jejich studie dále obsahuje zpřesnění předpokládaných dopadů klimatické změny na vybrané 2 Ekotoxa, 2015: Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR. 3 Pretel. J. a kol., 2011: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Technické shrnutí výsledků projektu. ČHMÚ. MF UK. VUV TGM. Centrum výzkumu globální změny AV ČR. Výzkumný ústav rostlinné výroby

12 sektory hospodářství, návrhy opatření na snižování rizik dopadů a formulace adaptačních opatření pro vybrané sektory. Na regionální specifika se lépe zaměřila nová studie Belda et al. 4, která se podrobněji věnuje modelování jednotlivých předpokládaných projevů v ČR právě na regionální úrovni. Studie vycházela ze dvou scénářů budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, které byly představeny v 5. hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu, a na jejich základě byl modelován vývoj klimatu na našem území pro časová období a v porovnání s hodnotami z období Porovnáním závěrů obou těchto studií lze za nejzávažnější projevy změny klimatu na našem území považovat systematické zvýšení teploty, zvýšení počtu a prodloužení délky vln horka, výrazný nárůst epizod sucha a jevy přímo související s očekávanou výraznější prostorovou i sezónní proměnlivostí srážek, tedy povodně a přívalové srážky. Důležitým výsledkem srovnání simulací budoucích období s historickým obdobím přitom je, že se dále prohlubují rozdíly mezi oblastmi s minimálním a maximálním výskytem předpokládaných projevů. Stav poznání v oblasti změny klimatu a jejích projevů se neustále posouvá. Navrhovaný systém kategorizace indikátorů zranitelnosti tak musí především umožnovat rozšíření o další projevy a nové typy dopadů, aniž by došlo k narušení navrhovaného systému sledování a vyhodnocování. V rámci tohoto výzkumu navrhujeme indikátorové sady pro 4 hlavní předpokládané projevy změny klimatu na našem území: zvyšování teplot; vlny horka; epizody sucha; povodně a přívalové srážky. Navrhovaný systém indikátorů 4.1 Rámec k identifikaci determinant zranitelnosti Při navržení rámce k identifikaci indikátorů vycházíme primárně z definic zranitelnosti ve 4. a 5. hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu, která zranitelnost popisuje jako funkci povahy, velikosti a rychlosti změny klimatu, kolísání, kterému je systém vystaven, jeho citlivosti a schopnosti adaptace. 5 Zranitelnost zahrnuje různé koncepty a prvky, včetně citlivosti nebo náchylnosti k poškození a nedostatku schopnosti situaci zvládat a přizpůsobit se. 6 Zranitelnost je dle 4 Belda, M., Pišoft, P., Žák, M., 2015: Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze. Zpráva z projektu Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu. 5 IPCC, 2007: Climate Change 2007: Climate Change Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Cambridge University Press, Cambridge, IPCC, 2014: Annex XX: Glossary. In: Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, pp

13 této definice dána třemi složkami expozicí, citlivostí a adaptační kapacitou daného systému vůči projevům klimatické změny. Expozicí rozumíme intenzitu, délku, a/nebo rozsah vystavení sledovaného systému narušení v podobě projevů klimatické změny. 7 Indikátory expozice vypovídají o výskytu, případně velikosti projevu klimatické změny na daném území. Expozici je vhodné měřit ex-ante, tedy očekávaný či projektovaný výskyt i ex-post, tedy zda daný projev již nastal a jak často se v minulosti vyskytoval. Indikátory expozice tak mohou být na jedné straně naměřené hodnoty výskytu vybraných klimatických (meteorologických) prvků, zároveň ale také klimatickými modely projektované projevy. Další komponentou konceptu zranitelnosti je citlivost daného systému vůči projevům změny klimatu. Citlivost je faktor, který zvyšuje, nebo snižuje míru ovlivnění systému projevem klimatické změny. Citlivost měříme nejlépe přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou projevu ZK exponované, např. populace, různé oblasti hospodářství, infrastruktura či přírodní ekosystémy. V rámci jednotlivých typů receptorů expozice se potom mohou vykytovat obzvláště citlivé prvky, které ještě zvyšují závažnost dopadů na sledovaný systém, a tedy i jeho celkovou zranitelnost. Příkladem mohou být zvlášť ohrožené skupiny populace při vlnách horka, jako jsou starší či nemocní obyvatelé. Za třetí složku zranitelnosti považujeme adaptační kapacitu systému. Adaptační kapacita je schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími důsledky. 8 Zde je potřeba jednoznačně rozlišit adaptační kapacitu od samostatné adaptace, tedy konkrétních adaptačních opatření. Adaptační kapacita představuje potenciál daného systému k adaptaci a vypovídá tak o potenciálu ke snižování zranitelnosti systému, kdežto samotná adaptace (adaptační opatření) již přímo ovlivňují (snižují) citlivost daného systému, nebo jeho expozici projevům ZK a mění tak již samotnou podobu či fungování systému. Adaptační kapacita zahrnuje jak dlouhodobou schopnost systému, která má preventivní charakter, tak i připravenost reagovat zpětně na již nastalý stimul, tedy mírnit následky. V literatuře lze identifikovat dva hlavní přístupy ke konceptualizaci zranitelnosti - tzv. výslednou zranitelnost (outcome vulnerability) a kontextuální zranitelnost (contextual vulnerability). Kontextuální zranitelnost je určena výhradně vnitřními charakteristikami dotčeného systému nebo společenství, které determinují jeho sklon být postižen nejrůznějšími projevy změny klimatu. Naopak výsledná zranitelnost představuje integrovaný koncept zranitelnosti, který kombinuje informace ohledně potenciálních klimatických dopadů a schopnosti socio-ekonomického systému reagovat a adaptovat se 9. Různé interpretace zranitelnosti mohou vést k různým výsledkům hodnocení zranitelnosti, ale také k různým přístupům ke strategiím adaptace a snižování zranitelnosti. Při pojetí výsledné zranitelnosti to jsou často technologická řešení, zatímco pojetí kontextuální zranitelnosti se zaměřují na strategie 7 ETC, 2012: Urban Vulnerability Indicators. A joint report of ETC-CCA and ETC-SIA. ETC CCA. 8 IPCC, 2014: Annex XX: Glossary. In: Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA, pp O'Brien, K., Eriksen, S., Nygaard, L. P., Schjolden. A., 2007: Why different interpretations of vulnerability matter in climate change discourses. Climate Policy, 7:

14 udržitelného rozvoje, které zvýší reakční kapacitu lidské společnosti vyrovnat se s velkou šířkou hrozeb Třísložkový koncept zranitelnosti, který vychází s definice IPCC, kombinuje oba výše zmiňované teoretické přístupy. Expozice a adaptační kapacita jsou kombinací potenciálních klimatických dopadů a schopnosti systému se adaptovat a tedy sledují stejné komponenty jako přístup tzv. výsledné zranitelnosti. Naopak složka citlivosti vychází z přístupu kontextuální zranitelnosti tím, že vypovídá o vnitřních charakteristikách sledovaného systému. 4.2 Determinanty zranitelnosti a výběr indikátorů Při identifikaci a návrhu indikátorů jsme nejprve jednotlivým projevům změny klimatu přiřadili ty receptory (v podobě sektorů hospodářství a populace), které budou jednotlivým projevům pravděpodobně vystaveny, a lze u nich tedy očekávat negativní dopady. Identifikovali jsme přitom celkem 10 takových receptorů: lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství a vodní režim v krajině, biodiverzita, urbánní prostředí, obyvatelstvo, cestovní ruch, průmysl, doprava, energetika. Tato identifikace byla založena na struktuře národní adaptační strategie tak, aby se zaručila vertikální provázanost mezi národní úrovní a krajskou úrovní. Následně byly pro jednotlivé projevy změny klimatu identifikovány konkrétní dopady na jednotlivé sektory hospodářství a oblasti života společnosti. Přitom jsme vycházeli především ze studie Ekotoxa 12 a strategického dokumentu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR schváleného vládou v říjnu Pro jednotlivé sektory jsme následně hledali prvky či faktory, které mohou ovlivnit závažnost předpokládaných dopadů, a to jak vzhledem k citlivosti sledovaného systému, tak i jeho adaptační kapacitě. Faktory expozice se vesměs dotýkají všech sektorů, a jsou proto navrhovány většinou jako společné pro všechny nebo většinu dotčených sektorů. Dotčené sektory jsou opět uvedeny v indikátorové kartě. V posledním kroku jsme pro tyto faktory formulovali vhodné indikátory. Pro každý z faktorů je možné identifikovat více vhodných indikátorů, z důvodu optimalizace velikosti indikátorové sady však byly do podoby indikátorových karet zpracovány jen vybrané z nich. Ostatní uvádíme v přehledové tabulce jako možné alternativy či doplňkové indikátory zvoleného ukazatele a označujeme je na místě kódu jako doplňkové. Postup výběru determinant zranitelnosti a indikátorů znázorňuje Obrázek 2, detailné schémata pro jednotlivé popisované projevy jsou pak v Příloze III. 10 Füssel, H.-M., 2009: Review and quantitative analysis of indices of climate change exposure, adaptive capacity, sensitivity, and impacts. Background note to the World Development Report Potsdam Institute for Climate. 11 Eriksen S., Kelly, P., 2007: Developing Credible Vulnerability Indicators for Climate Adaptation Policy Assessment. Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change, 12(4): , May URL 12 Ekotoxa, 2015: Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR. 14

15 Obrázek 2: Postup výběru determinant zranitelnosti a indikátorů (příklad) Projev ZK Expozice projevu Receptory dopadu Dopady v rámci receptoru Faktory citlivosti a adaptační kapacity v rámci sektoru Návrhy indikátorů Dopady v zemědělství Faktor citlivosti v lesnictví Faktor adaptační kapacity v lesnictví Indikátor citlivosti v lesnictví Indikátor adaptační kapacity v lesnictví Projev ZK (sucho) Expozice (půdní sucho) Expozice (hydrologické sucho) Expozice Receptor dotčené sektory (lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí ) Dopady v lesnictví Dopady v urbánním prostředí Faktor adaptační kapacity v zemědělství Faktor adaptační kapacity v zemědělství Faktor adaptační kapacity v urbánním prostředí Faktor adaptační kapacity v urbánním prostředí Indikátor adaptační kapacity v zemědělství Indikátor adaptační kapacity v zemědělství Indikátor adaptační kapacity v urbánním prostředí Indikátor adaptační kapacity v urbánním prostředí

16 4.3 Sledování dráhy dopadu Jak již bylo zmíněno, projevy změny klimatu mají různé dopady na různé receptory. Tyto dopady jsou popsány v řadě výše citovaných studií, v národní adaptační strategii a v akčním plánu k národní adaptační strategii. Pro každý identifikovaný dopad nebo skupinu dopadujsme se snažili pomocí indikátorů zranitelnosti popsat to, čemu pracovně říkáme dráha dopadu, která se dá zjednodušeně popsat, jak ukazuje Obrázek 3. Dráha dopadu se dá rozdělit na několik prvků, které určují konečnou velikost výsledného dopadu. Prvním prvkem je expozice ČR, nebo jejích částí, projevům změny klimatu. Expozice nám říká, jak velkou změnu můžeme například očekávat v oblasti proudění, srážkových vzorců, průměrné teploty a dalších charakteristik klimatu území ČR. Dalším prvkem, který významně určí intenzitu různých dopadů v ČR, jsou vlastnosti, které například příroda, krajina, společnost, ekonomika, průmysl, dopravní sítě a další důležité systémy naší země mají. Pokud tyto vlastnosti budou umocňovat působení expozice, zvýší celkové dopady změny klimatu. Zkráceně se soubor těchto vlastností dá nazvat jako citlivost. Aktivity a opatření, které například umožní vytvářet systémové řešení, reakční kapacitu, znalostní základnu a řadu dalších systémových komponent, které v konečném důsledku sníží expozici a citlivosti ČR vůči projevům změny klimatu a budou tak předcházet, nebo umenšovat dopady, nazýváme adaptační kapacitou. Kombinace expozice, citlivost a adaptační kapacity tedy vytváří celkovou zranitelnost ČR a čím je větší zranitelnost (v důsledku jednoho z prvků), tím větší jsou poté dopady. Systém, kde měnící se klima ovlivňuje jednotlivé koncové dopady, je komplexní. Na jedné straně máme sedm identifikovaných projevů, ty přes tři komponenty zranitelnosti ovlivňují různé receptory (skupiny receptorů, sektory). Receptorů dopadu (sektorů) jsme definovali deset a v rámci těchto sektorů lze na základě podkladových studií identifikovat potenciální konkrétní dopady, kterých je ale opět celá řada. Obrázek 3: Dráha dopadu obecného projevu změny klimatu Projev změny klimatu + Expozice + Citlivost - Adaptační kapacita = Dopad Sledování dráhy dopadu umožňuje sledovat dráhu pouze přímého dopadu. To znamená, že jsme schopni pomocí tohoto přístupu identifikovat komponenty systému, které zvyšují zranitelnost zemědělství vůči suchu, a v konečném důsledku povedou k přímým dopadům např. na zemědělské produkci, ale již nejsme schopni popsat, jak se tento dopad (nižší zemědělská produkce) projeví v rámci socioekonomického systému. Jestli tento dopad neovlivní makroagregáty, jako jsou HDP, zaměstnanost apod. a pokud ano, jaká bude distribuce těchto nepřímých dopadů v rámci společnosti. To jde mimo rámec tohoto přístupu a toto hodnocení by vyžadovalo řádově více analytických prostředků a času, protože by bylo nutné detailně modelovat (ekonometrie, systémová dynamika atd.) fungování celého systému s řadou ne úplně prozkoumaných vztahů. V rámci přípravy této zprávy proběhla redukce uvažovaných dopadů a jejich drah tak, aby byly v souladu s adaptační strategií a ostatními podkladovými dokumenty.

17 4.4 Kategorizace indikátorů Navrhovaná indikátorová sada je strukturována jednak dle kategorií projevu změny klimatu, tedy: 1) zvýšení teploty, 2) vlny horka, 3) epizody sucha a 4) povodně a přívalové srážky a jednak dle jednotlivých složek zranitelnosti. U indikátorů dále rozlišujeme, zda se jedná o indikátor, který měří i) expozici sledovaného systému vůči danému projevu změny klimatu, ii) citlivost regionu vůči danému projevu, která je vyjádřena přes receptory expozice a iii) indikátory adaptační kapacity, tedy schopnost systému přizpůsobit se dopadům, případně jim předejít, a/nebo zmírnit škody jimi způsobené. Navrhovaná struktura však umožňuje systematické rozšíření o další typy projevů. Strukturu zjednodušeně znázorňuje Tabulka 1. Tabulka 1: Kategorizace indikátorů zranitelnosti SLOŽKA ZRANITELNOSTI PROJEV ZK Zvyšování teplot Vlny horka Epizody sucha Povodně a přívalové srážky další projevy Expozice Indikátory expozice Citlivost (receptory dopadu) Indikátory citlivosti Adaptační kapacita Indikátory adaptační kapacity Každý indikátor je označen unikátním a snadno interpretovatelným kódem. Kód je kombinací písmenných zkratek a pořadového čísla v následujícím řazení: Projev Složka zranitelnosti Receptor dopadu (sektor) Pořadové číslo v rámci sektoru Zkratky pro jednotlivé kategorie jsou následující: Projev UN (indikátor relevantní pro více než 1 projev) ZT (zvyšování teplot) VH (vlny horka) SU (sucho) PO (povodně a přívalové srážky) Složka zranitelnosti D (indikátor dopadu, interpretován jako proxy pro celkovou zranitelnost) E (expozice) C (citlivost) A (adaptační kapacita) Receptor dopadu (sektor) X (indikátor relevantní pro více než 1 receptor) L (Lesnictví) Z (Zemědělství) V (Vodní hospodářství a vodní režim v krajině) B (Biodiverzita) U (Urbánní prostředí) O (Obyvatelstvo) C (Cestovní ruch) P (Průmysl) D (Doprava) E (Energetika) Pořadové číslo 1.n 17

18 Pro snadnou orientaci v systému má každý indikátor unikátní kód, z nějž lze odvodit, ke kterému projevu změny klimatu se daný indikátor vztahuje, o které složce zranitelnosti vypovídá, a který receptor dopadu, resp. sektor reprezentuje. Několik indikátorů označujeme za tzv. univerzální indikátory. O těch mluvíme tehdy, pokud se jedná o indikátory popisující fenomén, který je relevantní pro více než jeden uvažovaný projev změny klimatu. V kartě indikátorů jsou pak uvedeny všechny dotčené projevy. Další výjimku ze základního schématu představují tzv. dopadové indikátory. O těch mluvíme tehdy, pokud nebylo možné pro jednotlivé složky zranitelnosti nalézt vhodné ukazatele a pro sledování daného fenoménu proto navrhujeme jako proxy indikátor ukazatel, který vypovídá o celkovém dopadu daného projevu změny klimatu na sledovaný systém. Takový indikátor často reprezentuje některý z navržených faktorů citlivosti nebo adaptační kapacity, a je proto v sadě zařazen na odpovídající pozici. Dále se v sadě vyskytují indikátory, které zachycují fenomény relevantní pro více receptorů dopadu (sektorů). Takové indikátory jsou identifikovány na 3. položce identifikačního kódu písmenem X. V kartě indikátorů jsou pak uvedeny všechny dotčené sektory. Návrh hodnocení indikátorů Navrhovaný systém zranitelnosti souborně popisuje expozici systému projevu změny klimatu, citlivost systému na daný projev a kapacitu systému danému projevu odolat, nebo se mu přizpůsobit. Zranitelnost jako celek je tedy funkční vlastností dopadu. V návrhu jsou minimalizovány indikátory, které popisují dopad (např. různé škodní indikátory), naopak je zaměřen na jednotlivé komponenty zranitelnosti. Důvod je právě to, že na základě dopadového je málokdy možné udělat nějaký silnější závěr. Kupříkladu navrhovaný indikátor škod způsobených povodněmi. Jeho interpretace a jeho hodnocení v čase je velmi obtížné, pokud není zřejmé, jak se měnila zranitelnost. Představme si, že máme indikátor škoda způsobená povodněmi a ten v čase klesá. Je to z důvodu toho, že je povodní méně? Nebo proto, že ze záplavového území mizí cenné stavby a zařízení, nebo proto, že se daří tuto infrastrukturu před povodněmi zabezpečit? Bez znalosti komponent zranitelnosti, si nemůžeme být jisti. Na druhou stranu dopadové indikátory mohou sloužit tam, kde komponent zranitelnosti je příliš mnoho na to, aby šly snadno postihnout konečným počtem indikátorů. U složených příčin nějakého jevu, kdy každá přispívá malým dílem k celkové zranitelnosti, je dopadový indikátor elegantní možnost jak všechny tyto dílčí příčiny shrnout. Proto v naší sadě občas dopadové indikátory používáme. Je ale třeba mít na vědomí, že dopadový indikátor je pouze určitá proxy (zástupný indikátor), který může něco říci o celkové zranitelnosti, ale neumožní rozklíčovat zranitelnost na jednotlivé komponenty. Tento typ proxy se dá také použít v případě, že řada okolností vzniku daného dopadu (tedy komponent zranitelnosti) není známa, nebo neexistuje znalost interakcí těchto komponent. Dobrým příkladem jsou třeba dopady v oblasti méně prozkoumaných ekosystémových služeb, nebo lidského zdraví. I v těchto případech je použití dopadových indikátorů opodstatněné, protože poskytují alespoň základní informaci, co se s projevem změny klimatu děje, ale interpretace těchto indikátorů bude vždy zatížena silnou nejistotou. Každý indikátorový list v sobě obsahuje návrh na jeho hodnocení. Hlavním kritériem hodnocení daného je jeho vztah k zranitelnosti. Obecně platí, čím menší expozice, tím menší zranitelnost, čím 18

19 menší citlivost, tím menší zranitelnost a čím větší adaptační kapacita, tím menší zranitelnost. V případě proxy indikátorů je to podobně čím menší dopad, tím menší zranitelnost, ale u tohoto typu je třeba počítat s mnohem vyšší nejistotou Regionální pohled Kraje v ČR mají vysokou míru samosprávy a nezávislosti na centralizovaných institucích veřejné správy. Kraje mají vlastní rozpočtové priority a jsou v řadě aspektů, kterých se adaptační problematika dotýká, přímo zodpovědné za tuto agendu a je v jejich zájmu mít o zranitelnosti regionu přesné informace. Regionální informace jsou důležité i pro centrální vládu a Evropskou Unii, v případě že se rozhoduje alokovat prostředky na adaptace na změnu klimatu na snížení zranitelnosti jednotlivých regionů. Stále se také na úrovni ČR uvažuje, zda by si jednotlivé regiony neměly zpracovávat regionální adaptační strategie anebo regionální adaptační plány. Indikátory navržené v této zprávě se snaží poskytovat primárně informaci regionu, který se rozhodne tuto sadu naplnit. Pokud by tato sada měla sloužit primárně pro národní úroveň, nebo meziregionální srovnání, je třeba celou řadu indikátorů upravit tak, aby reflektovaly rozdílnou rozlohu a lidnatost krajů ČR Hodnocení stavu Hodnocení stavu se vztahuje k aktuální hodnotě v daném roce. K hodnocení stavu je vhodné používat cílové hodnoty, pokud jsou tyto známy (například indikativní cíl ekologického zemědělství je daný x% do roku 2020). V případě, že cílové hodnoty neexistují, lze provést hodnocení stavu ve vztahu k přírodním limitům (např. podíl plochy nemůže být větší než plocha samotná), nebo vůči maximální dosažitelné hodnotě (např. maximální procento obyvatel napojených na kanalizaci nemůže být vyšší než 100). Pokud neexistují pro daný indikátor cílové, nebo limitní hodnoty, lze srovnat stav vdaném kraji třeba s průměrem ČR v daném, ale tady už vypovídací hodnota klesá. Pokud ani toto srovnání nedává smysl, nelze stav objektivně hodnotit, nicméně jde hodnotit jiné kategorie hodnocení. Tento hodnotící klíč je ale pouze orientační a při hodnocení konkrétních indikátorů je třeba pracovat s jejich indikátorovými kartami, zejména pak s interpretací a s nejistotami. Grafické znázornění hodnocení stavu ukazuje Tabulka 2. Tabulka 2: Grafické znázornění hodnocení stavu Hodnocení Cílový stav je dosažen, limitní hodnota není překročena Grafický prvek Cílový stav není dosažen, limit je překročen Stav není možné vyhodnotit Nejsou data 19

20 5.1.3 Hodnocení vývoje Hodnocení vývoje postihuje vývoj mezi hodnotícími obdobími. V podstatě se jedná o vyjádření toho, zda v čase sledovaný indikátor roste, nebo klesá a zda je jeho vztah k zranitelnosti pozitivní či negativní. Obecně platí, že pokud trend ukazuje na snížení expozice nebo citlivosti, mělo by být hodnocení pozitivní, stejně tak pokud trend ukazuje na zvýšení adaptační kapacity, mělo by být hodnocení pozitivní. Naopak pokud trend ukazuje na rostoucí expozici nebo citlivost mělo by být hodnocení negativní, stejně tak pokud trend ukazuje na pokles adaptační kapacity. Nicméně stejně jako u předchozího hodnocení, je potřeba hodnotit každý indikátor na základě specifik, které jsou popsány v indikátorové kartě. Grafické znázornění hodnocení vývoje ukazuje Tabulka 3. Tabulka 3: Grafické znázornění hodnocení vývoje Hodnocení Trend ukazuje na snížení (zvýšení) expozice, citlivosti (adaptační kapacity) Grafický prvek Trend ukazuje na zvýšení (snížení) expozice, citlivosti (adaptační kapacity) Trend není jednoznačný Nejsou data, není hodnotitelné v čase Hodnocení srovnání mezi regiony Hodnocení ve srovnání mezi regiony umožňuje hodnotit stav a vývoj adaptací na projevy změny klimatu i v případě, že nejsou pro daný indikátor známy limitní hodnoty a není znám ani trend v čase. I v kombinaci s ostatními druhy hodnocení nám toto srovnání poskytuje informaci, jak si stojí daný region vůči ostatním regionům v zemi, a jak intenzivně se některým problémům v porovnání s ostatními regiony věnuje. Meziregionální srovnání je téměř vždy vhodné normovat tak, aby kraje s rozdílnou rozlohou a rozdílnou populací byly mezi sebou srovnatelné. Tabulka 4: Grafické znázornění hodnocení v regionálním srovnání Hodnocení Region patří ve sledovaném ukazateli mezi nejlepší srovnávané regiony Grafický prvek Region patří ve sledovaném ukazateli mezi nejhorší srovnávané regiony Region patří ve sledovaném ukazateli mezi průměr Nejsou data, nemá smysl hodnotit indikátor v meziregionálním srovnání Frekvence hodnocení Adaptaci na změnu klimatu nelze pojímat jako jednorázovou akci, která by vyřešila všechny problémy v rámci jednoho roku, nebo jednoho volebního období. Řada opatření na snížení zranitelnosti je dlouhodobého charakteru (jejich implementace je rozdělena do delšího časového období) anebo 20

21 inkrementálního charakteru (se zintenzivňujícími se projevy změny klimatu se budou zintenzivňovat opatření), nebo má odložený účinek (opatření se realizuje nyní, ale jeho efekt se projeví až po delší časové prodlevě). Řada navrhovaných indikátorů je také poměrně náročná na sběr dat a nelze předpokládat, že by se v čase tyto údaje měnily příliš dynamicky. I proto doporučujeme sběr dat i vyhodnocování řady ve víceleté periodě. Jako přijatelné navrhujeme čtyř až pětileté období. Přehled indikátorů zranitelnosti Navrhovaná indikátorová sada obsahuje celkem 95 indikátorů, z toho 23 je navrženo jako univerzální indikátory s relevancí pro více než jeden projev klimatické změny. V této kapitole uvádíme přehledové tabulky identifikovaných faktorů a k nim navrhovaných indikátorů vždy v členění dle jednotlivých projevů změny klimatu a složek zranitelnosti a dále dle kódového řazení sektorů. V přehledových tabulkách uvádíme u každého projevu i relevantní univerzální indikátory. Rovněž v nich kurzívou uvádíme i tzv. doplňkové faktory a eventuálně i indikátory, k nimž nejsou v rámci zakázky zpracovány indikátorové karty, nicméně se jedná o fenomény relevantní z hlediska zranitelnosti vůči hodnoceným projevům změny klimatu a je tedy vhodné je dále uvažovat, přestože nebudou v současnosti vyhodnocovány v rámci navrhované indikátorové sady. Jednotlivé indikátory jsou dále uvedeny v Příloze I této zprávy, kde jsou řazeny přímo indikátorové karty dle jednotlivých projevů změny klimatu. V přílohách nejsou u jednotlivých projevů změny klimatu uvedeny univerzální indikátory, ty jsou řazeny v samostatné příloze na konci tak, aby nebyly uváděny opakovaně. Celkový přehled indikátorů je pak v Příloze II. Při návrhu indikátorové sady byly nejprve pro jednotlivé projevy změny klimatu identifikovány příslušné dopadové kategorie. Dále jsme identifikovali receptory v podobě sektorů hospodářství a populace, které budou sledovanými projevy změny klimatu ovlivněny, a v rámci těchto sektorů prvky či faktory, které mohou ovlivnit závažnost předpokládaných dopadů, a to jak vzhledem k citlivosti sledovaného systému, tak i jeho adaptační kapacitě. Následně jsme pro tyto faktory hledali vhodné indikátory. Pro každý z těchto faktorů je možné identifikovat více vhodných indikátorů, z důvodu optimalizace velikosti indikátorové sady však byly do podoby indikátorových karet zpracovány jen vybrané z nich. Ostatní uvádíme v přehledové tabulce jako možné alternativy či doplňkové indikátory zvoleného ukazatele a označujeme je na místě kódu jako doplňkové. Většina indikátorů expozice popisuje fenomén, který se vztahuje k více než jednomu receptoru dopadu. Indikátory expozice jsou tak z hlediska přiřazení k sektorům povětšinou univerzální. U faktorů citlivosti nebylo vždy možné identifikovat vhodný indikátor, a to z důvodu neexistence dat nebo nemožnosti daný fenomén kvantifikovat. V takových případech volíme proxy indikátor většinou ve formě dopadového. Faktory adaptační kapacity by měly vypovídat o schopnosti systému reagovat na hrozbu nebo předcházet jejím dopadům. Adaptační kapacita vypovídá o potenciálu sledovaného systému k adaptaci. Ten ovšem není vždy možné kvantifikovat. V takových případech je navržen indikátor, který vypovídá o již realizované adaptaci či volíme rovněž proxy indikátor ve formě dopadového. 21

22 V následujících kapitolách v členění na jednotlivé projevy uvádíme přehledové tabulky navrhovaných indikátorů a faktorů. Uvádíme v nich jak unikátní indikátory pro daný projev, tak i univerzální a doplňkové. Pro snazší orientaci rozlišujeme jednotlivé typy faktorů a indikátorů barevně a formátem písma viz tato ukázka: Unikátní indikátor pro daný projev Univerzální indikátor s relevancí pro více projevů Doplňkový indikátor Přehled počtu jednotlivých typů indikátorů, které navrhujeme pro sledování zranitelnosti vůči jednotlivým projevům změny klimatu, viz Tabulka 5. Tabulka 5: Přehled počtu jednotlivých typů indikátorů v členění dle projevů a složek zranitelnosti Projev ZK Složka zranitelnosti Unikátní indikátor Univerzální indikátor Doplňkový faktor Celkem SUCHO Expozice Citlivost Adaptační kapacita Celkem POVODNĚ Expozice ZVYŠOVÁNÍ TEPLOT Citlivost Adaptační kapacita Celkem Expozice Citlivost Adaptační kapacita VLNY HORKA Celkem Expozice Citlivost Adaptační kapacita Celkem

23 6.1 Indikátory zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu Pro účely identifikace dopadů a hodnocení zranitelnosti rozlišujeme 4 základní typy sucha: i) klimatické (či také meteorologické) sucho, ii) půdní (či také zemědělské) sucho, iii) hydrologické sucho a iv) socioekonomické sucho. Každému typu sucha přitom odpovídá jiná definice. Výchozím je v podmínkách ČR vždy sucho klimatické, tedy deficit atmosférických srážek. Na počátku je tedy vždy sucho klimatické, další typy pak mohou nastat s menším či větším zpožděním. První tři typy sucha obdobně rozlišuje ČHMÚ, jehož definici přebíráme. Za socio-ekonomické sucho potom považujeme stav, kdy jsou ohroženy dodávky vody pro obyvatele a služby. Obecně doporučujeme hodnotit zranitelnost vůči suchu s přihlédnutím k dalším projevům ZK, především zvyšování teplot a extrémně vysokým teplotám, které mohou násobit výskyt sucha. Celkem navrhujeme pro sledování zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu 31 indikátorů, z toho 17 indikátorů je unikátních pro sledování zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu a 14 je formulováno jako indikátory univerzální s relevancí i pro další projevy změny klimatu. Tyto indikátory je možné dále rozšířit o další faktory relevantní pro sledování zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu. V této zprávě proto navrhujeme celkem dalších 16 doplňkových faktorů, o které je možné sledování doplnit. Doplňkové faktory uvádíme jako další fenomény, které je ve vztahu k dlouhodobému suchu vhodné sledovat. I u těchto oblastí hrozí potenciální dopady, z důvodu optimalizace velikosti indikátorové sady či neexistenci dat pro naplnění odpovídajících indikátorů však byly vyhodnoceny jako méně závažné a nebyly pro ně navrženy indikátorové karty. Pro expozici klimatického, půdního a hydrologického sucha navrhujeme sledovat celkem 6 indikátorů, přičemž 1 z nich uvažujeme jako univerzální, z důvodu relevance i pro oblasti povodní a zvyšování teplot. Dále navrhujeme 3 doplňkové faktory, pro které nejsou zpracovány indikátorové karty, z toho jeden obecně predikční. Ke sledování socio-ekonomického sucha navrhujeme pouze 2 doplňkové indikátory, tedy bez zpracování indikátorových karet. Na základě Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a dalších podkladových studií 13, uvažujeme potenciální dopady v důsledku dlouhodobého sucha na sektory lesnictví a zemědělství, na vodní hospodářství a vodní režim v krajině, na biodiverzitu, cestovní ruch, průmysl, dopravu a energetiku a v případě socio-ekonomického sucha i na samotné dodávky vody obyvatelstvu a k zajištění služeb. Celkem navrhujeme 15 indikátorů citlivosti, z toho 6 indikátorů je formulováno jako univerzální s relevancí i pro jiné projevy změny klimatu. Dále navrhujeme 5 doplňkových faktorů bez zpracování indikátorové karty. Z hlediska adaptační kapacity navrhujeme sledování 9 hlavních indikátorů, z toho 7 je navrženo jako univerzální s relevancí i pro jiné projevy ZK. Dále uvádíme i 6 možných doplňkových faktorů, pro něž je v budoucnu možné formulovat i konkrétní indikátory a zahrnout je do systému sledování a vyhodnocování zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu. Přehled hlavních i doplňkových faktorů a navrhovaných indikátorů vypovídajících o zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu viz Tabulka 6. Doplňkové faktory jsou uvedeny s či bez návrhu znění možného. 13 Především studie Ekotoxa, 2015: Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR. 23

24 Tabulka 6: Faktory a indikátory zranitelnosti vůči dlouhodobému suchu Receptor dopadů Faktor Indikátor Kód Expozice L, Z, V, B, O, C, P, D, E Budoucí výskyt období sucha Predikce počtu a délky období sucha doplňkový L, Z, V, B, O, C, P, D, E Výskyt období sucha Počet dní s výskytem klimatického sucha SU-E-X.01 L, Z Klimatické (meteorologické) sucho Podíl srážek k dlouhodobému normálu SU-E-X.02 L, Z, V, B Klimatické (meteorologické) sucho Vláhová bilance travního porostu SU-E-X.03 L, Z, V, B, U Půdní sucho Využitelná vodní kapacita v půdě SU-E-X.04 L, Z, V, B, U Půdní sucho Relativní nasycení půdního profilu doplňkový L, Z, V, B, U, C, P, D, E Hydrologické sucho Průměrné množství vody ve sněhové pokrývce v zimním období UN-E-X.02 L, Z, V, B, U, C, P, D, E Hydrologické sucho Průtoky ve vodních tocích SU-E-X.05 L, Z, V, B, U, C, P, D, E Hydrologické sucho Stav podzemní vody doplňkový L, Z, V, B, U, O, C, P, D, E Socio-ekonomické sucho Poptávka na povolených (rezervovaných) odběrech vody doplňkový L, Z, V, B, U, O, C, P, D, E Socio-ekonomické sucho Omezení nakládání s vodami doplňkový Citlivost L, Z, V, O, C, P, E Sektory náročné na spotřebu vody Odběry vody jednotlivými sektory SU-C-X.01 O, D, U Oblasti s vyšší prašností Rozloha oblastí ČR s překročením imisního limitu pro suspendované částice SU-C-X.02 Lesnictví Lesy náchylné k ohrožení suchem Kalamitní těžba v důsledku projevů změny klimatu UN-D-L.01 Lesnictví Lesy náchylné k ohrožení suchem Lesy s nevhodným porostním typem z hlediska odolnosti suchu SU-C-L.01 Lesnictví Strukturální stabilita lesních porostů Celková rozloha holin SU-C-L.02 Lesnictví Zdravotní stav lesů Zdravotní stav lesů UN-C-L.01 Lesnictví Přirozenost lesních porostů Stupeň přirozenosti lesních porostů doplňkový Zemědělství Obhospodařovaná zemědělská půda Obhospodařovaná zemědělská půda SU-C-Z.01 Zemědělství Pěstování plodin vyžadující zavlažování Osevní plochy plodin s vyššími nároky na vodu SU-C-Z.02 Vodní hospodářství a vodní režim v krajině Vodní hospodářství a vodní režim v krajině Jakost vod ve vodních tocích Kvalita vody v tocích UN-D-V.01 ČOV na tocích s nízkými průtoky Počet Eqobyvatel v ČOV na tocích s nízkými průtoky doplňkový Biodiverzita Suchem ohrožené taxony Rozloha biotopů vlhkomilných druhů SU-C-B.01 Obyvatelstvo Oblasti s méně vydatnými vodními zdroji Vydatnost vodních zdrojů SU-C-O.01 Obyvatelstvo Populace nejvíce ohrožené suchem Obyvatelé nenapojení na veřejné vodovody SU-C-O.02 Obyvatelstvo Spotřeba vody Spotřeba vody SU-C-O.03

25 Obyvatelstvo Diverzita vodních zdrojů Počet nezávislých zdrojů vodárenské soustavy; Možnost přepojení na jinou soustavu (převody) doplňkový Cestovní ruch Jakost vod ke koupání Kvalita koupacích vod UN-D-C.01 Cestovní ruch Splavnost vodácky využívaných toků v letním období Počet splavných dní v létě, délka vodácky splavných úseků vodních toků doplňkový Doprava Využití říční dopravy Podíl přepravních výkonů vodní nákladní dopravy na celkové nákladní dopravě UN-C-D.01 Energetika Produkce elektřiny z vodních elektráren Instalovaný výkon vodních elektráren UN-C-E.01 Energetika Chlazení elektráren z vodních toků Výkon elektráren odebírajících vodu na chlazení z ohrožených toků doplňkový Adaptační kapacita L, Z, V, B, U, O, C, P, D, E Alokace veřejných zdrojů na prevenci a ochranu před suchem Veřejné prostředky vynaložené na přizpůsobení se projevům změny klimatu UN-A-X.02 L, Z, V, B, Zvýšení potenciálu zadržení vody v krajině Bez návrhu doplňkový L, Z, V, B Ochrana území pro akumulaci podzemních vod Plocha území, akumulační potenciál území doplňkový Lesnictví Uchování biodiverzity v lesních ekosystémech Bez návrhu doplňkový Lesnictví Adaptace lesů na očekávanou změnu klimatu Lesy s odpovídající cílovou druhovou skladbou UN-A-L.01 Zemědělství Ekologické zemědělství Podíl plochy obhospodařované ekologickým zemědělstvím SU-A-Z.01 Zemědělství Dodržování zásad správné zemědělské praxe Rozloha půdy obhospodařovaná dle standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu Zemědělství Vodní hospodářství a vodní režim v krajině Urbánní prostředí Velikost půdních bloků (zadržování vody v obhospodařované krajině) Průměrná velikost půdních bloků UN-A-Z.01 UN-A-Z.02 Zadržení vody v krajině Retenční kapacita krajiny UN-A-V.01 Přírodě blízké způsoby hospodaření se srážkovými vodami v sídlech Bez návrhu doplňkový Urbánní prostředí Účinnost systému dodávek vody Ztráty ve vodovodních sítích SU-A-U.01 Obyvatelstvo Míra znovuvyužití vod Bez návrhu doplňkový Obyvatelstvo Informovanost o možnostech prevence a ochrany před suchem Veřejné zdroje vynaložené na osvětu obyvatelstva o změně klimatu UN-A-O.01 Průmysl Znovuvyužití vod v průmyslu Bez návrhu doplňkový Energetika Decentralizace výroby elektřiny Diverzifikace výroby elektřiny podle průměrné velikosti výrobní jednotky UN-A-E.03 25