Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit

Transkript

1 Provozn ekonomická fakulta Mendelova zem lská a lesnická univerzita v Brn Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit Bakalá ská práce Vedoucí práce Ing. Milena Otavová, Ph.D. Autor práce Michaela Brožová, DiS. Brno 2009

2 Pod kování: Tímto bych ráda pod kovala paní Ing. Milen Otavové, Ph.D., vedoucí bakalá ské práce, za odborné vedení, poskytnuté rady a p ipomínky p i zpracování mé bakalá ské práce.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci na téma Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit vypracovala samostatn s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brn dne 2. ledna 2009

4 Abstrakt Brožová, M., Da ové efekty poskytování zam stnaneckých benefit. Bakalá ská práce. Brno, 2008 Bakalá ská práce je zam ena na zam stnanecké benefity, jejich da ové posouzení u zam stnavatele a zda ování z pohledu zam stnance. Hodnota ur itých zam stnaneckých benefit vstupuje do vym ovacích základ pro odvod sociálního a zdravotního pojišt ní, proto se práce zabývá též touto problematikou. Výsledkem práce je porovnání jednotlivých zam stnaneckých benefit z pohledu da ového zatížení u zam stnavatele a zam stnance a také z hlediska odvod sociálního a zdravotního pojišt ní. Práce podává p ehled o výhodnosti i nevýhodnosti ur itého druhu zam stnaneckých benefit. Abstract Brožová, M. The tax effects of providing employee benefits. Bachelor's thesis. Brno, 2008 Bachelor's thesis is focused on employee benefits, their tax assessments for employers and employees in terms of taxation. The value of certain employee benefits enters the bases for the payment of social security and health insurance, so the work also deals with this issue. The result of this bachelor's thesis is a comparison of each employee benefits from the perspective of the tax burden on employers and employees and also in term of payment of social security and health insurance. Work gives an overview of the advantage or disadvantage of certain types of employee benefits.

5 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA CÍL PRÁCE METODIKA TEORETICKÁ ÁST POJMY SOUVISEJÍCÍ S POSKYTOVÁNÍM ZAM STNANECKÝCH BENEFIT íjmy ze závislé innosti Vymezení p íjm ze závislé innosti íjmy, které nejsou p edm tem dan íjmy osvobozené od dan z p íjm Funk ní požitky Výpo et mezd Ro ní zú tování záloh na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk a da ového zvýhodn ní Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm ZAM STNANECKÉ BENEFITY Obecn k zam stnaneckým benefit m Rozdíl da ového posouzení zam stnaneckých benefit mezi rokem 2007 a Obecný da ový pohled zam stnavatele Obecný da ový pohled zam stnance Obecný pohled z hlediska sociálního a zdravotního pojišt ní Jednotlivé druhy zam stnaneckých benefit Nápoje poskytované zam stnavatelem zam stnanc m Stravování zam stnanc Nadlimitní cestovní náhrady echodné ubytování zam stnanc Prohlubování a zvyšování kvalifikace zam stnanc Sportovní a kulturní vyžití zam stnanc, rekreace Doprava zam stnanc do a z práce Náhrady sjednané p i p ijetí zam stnance do pracovního pom ru podle ustanovení 177 a 178 zákoníku práce Nemocenské dávky v prvních dnech nemoci Nadstandardní zdravotní pé e...36

6 Prodloužení dovolené Zvýhodn ný prodej zboží a služeb íplatky Dary Pohošt ní a ob erstvení Zvýhodn né p ky Sociální výpomoc Penzijní p ipojišt ní a životní pojišt ní Penzijní p ipojišt ní Životní pojišt ní Ostatní pojišt ní Mobilní telefon, telefonní p ístroj a jiný majetek pro soukromé ú ely Osobní automobil pro soukromé ú ely Zam stnanecké benefity a da ové dopady stru PRAKTICKÁ ÁST Výpo et isté mzdy zam stnance a náklad zam stnavatele Výpo et mzdy bez poskytnutých zam stnaneckých benefit Penzijní p ipojišt ní a soukromé životní pojišt ní Poskytnutí stravenek Osobní automobil používaný pro služební i soukromé ú ely Shrnutí ty i pohledy na zam stnanecké benefity Rozd lení benefit dle da ové výhodnosti Varianta výhodná pro zam stnavatele i zam stnance Varianta da ov výhodná pro zam stnavatele Varianta da ov výhodná pro zam stnance Nejmén výhodná varianta pro zam stnavatele i zam stnance Stru ný p ehled o výhodnosti jednotlivých variant ZÁV R POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 67

7 1. ÚVOD Problematika zam stnaneckých benefit je v poslední dob velmi aktuální otázkou. Zda ování t chto zam stnaneckých výhod bylo výrazn zm no již od , kdy byl ijat tzv. doprovodný zákon. 264/2006 Sb., o zm n kterých zákon v souvislosti s p ijetím zákoníku práce. Dle této novely bylo možné da ov uplatnit r zná pln ní na zlepšení pracovních a sociálních podmínek zam stnanc vyplývajících z kolektivních smluv, pracovních, manažerských nebo jiných smluv nebo z vnit ního p edpisu zam stnavatele. Pokud se zam stnavatel rozhodl financovat zam stnanecké benefity z da ov uznatelných náklad, došlo u zam stnanc ke zdan ní a odvod m pojistného. V rámci da ové reformy byla s ú inností od zm na celá ada zákon. Problematiky zda ování zam stnaneckých výhod se mimo Zákon. 586/1992 Sb., o daních z p íjm (dále jen zákona o daních z p íjm i ZoDP) dotýkají také novely Zákona. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpe ení nebo zákon o sociálním pojišt ní) a Zákona. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní (dále jen zákona o zdravotním pojišt ní). Tato zm na mimo jiné zp sobuje, že do vym ovacího základu zam stnance vstupuje také pln ní poskytované zam stnavatelem zam stnanci formou výhody. Pozitivní zm nou, kterou p inesla novela zákona o daních z p íjm, je da ová uznatelnost náklad zam stnavatele na svoz zam stnanc do práce, penzijní p ipojišt ní, životní pojišt ní a p echodné ubytování v plné výši za podmínky, že práva zam stnance na tato pln ní budou sjednána v kolektivní, pracovní i jiné smlouv, p ípadn ve vnit ním edpisu zam stnavatele. P i da ovém uplat ování pln ní zam stnavatele ve prosp ch zam stnance je nutné sledovat, zda konkrétní náklad není uveden v ustanovení 25 zákona o daních z p íjm jako da ov neuznatelný. Od již není možné da ov uplatnit nap. hodnotu nealkoholických nápoj poskytovaných jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Z uvedeného tedy vyplývá, že na zam stnanecké benefity je t eba nahlížet hned z n kolika pohled. Je nutné posoudit, zda se jedná z hlediska zam stnance o zdanitelný p íjem, zda jejich hodnota vstupuje do vym ovacího základu pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní a také z pohledu zam stnavatele je d ležité, zda je lze zahrnout do da ov uznatelných náklad i nikoliv. 7

8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1. CÍL PRÁCE Tato bakalá ská práce zkoumá da ový dopad poskytování zam stnaneckých benefit z hlediska dan z p íjm a s tím souvisejících odvodech sociálního a zdravotního pojišt ní. Cílem bakalá ské práce je poskytnout p ehled o jednotlivých druzích zam stnaneckých benefit, posouzení jejich da ové výhodnosti z pohledu zam stnavatele a zam stnance, zkoumá tuto problematiku také z pohledu sociálního a zdravotního pojišt ní. Práce dále obsahuje porovnání ur itých druh zam stnaneckých benefit a ur ení, které jsou nejvýhodn jší a které naopak nejmén výhodné METODIKA i zpracovávání této bakalá ské práce jsem vycházela ze studia zákon zejména zákona o daních z p íjm, pro ítání odborných asopis a publikací zam ených na problematiku zda ování zam stnaneckých benefit. Metoda deskripce je použita zejména v teoretické ásti, kde definuji základní pojmy týkající se dané problematice. V práci je také použita metoda analýzy a komparace da ové výhodnosti ur itých druh zam stnaneckých benefit. Práce je roz len na na dv hlavní ásti na teoretickou a na praktickou ást. Teoretická ást se zam uje na vytý ení základních da ových pojm, které s danou problematikou souvisí. Popisuje p íjmy ze závislé innosti, které jsou p edm tem dan, které edm tem dan nejsou i jsou osvobozeny, co spadá do základu dan zam stnance, jaké výdaje si m že zam stnavatel uplatnit jako da ov ú inné v souvislosti se zam stnáním a ukazuje také postup p i výpo tu isté mzdy. V neposlední ad se v nuje problematice zam stnaneckých benefit, jejich da ovému posouzení, vytý ení zm n platných od roku Praktickou ást tvo í konkrétní p íklady výpo tu isté mzdy zam stnanc a vy íslení náklad zam stnavatele p i poskytnutí ur itých druh zam stnaneckých benefit s následnou komparací da ového zatížení p íjm v etn všech odvod. Je porovnávána da ová výhodnost vybraných druh zam stnaneckých benefit. Záv rem jsou ty i druhy zam stnaneckých benefit se azeny od nejvíce výhodných po nejmén výhodné. 8

9 3. TEORETICKÁ ÁST 3.1. POJMY SOUVISEJÍCÍ S POSKYTOVÁNÍM ZAM STNANECKÝCH BENEFIT íjmy ze závislé innosti Vymezení p íjm ze závislé innosti íjmy ze závislé innosti vymezuje 6 zákona o daních z p íjm jako: a) íjmy ze sou asného nebo d ív jšího pracovn právního, služebního nebo lenského pom ru a obdobného pom ru, v nichž je poplatník p i výkonu práce pro plátce p íjmu povinen dbát p íkaz plátce. T mito p íjmy se rozum jí i p íjmy za práci žák a student z praktického výcviku, b) íjmy za práci len družstev, spole ník a jednatel spole ností s ru ením omezeným a komanditist komanditních spole ností, a to i když nejsou povinni p i výkonu práce pro družstvo nebo spole nost dbát p íkaz plátce a p íjmy za práci likvidátor, c) odm ny len statutárních orgán a dalších orgán právnických osob vyplacených ze zisku za práci v p edstavenstvu (správní rad ) nebo v dozor í rad, tzv. tantiémy, d) íjmy plynoucí v souvislosti se sou asným, budoucím nebo d ív jším výkonem závislé innosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou innost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou innost nebo funkci nevykonává (nap. náhrada mzdy p i odškodn ní pracovního úrazu vyplacená pojiš ovnou, náhrada mzdy p ísedících u soudu atd.). Poplatník s p íjmy ze závislé innosti a z funk ních požitk je ozna ován jako "zam stnanec", plátce p íjmu jako "zam stnavatel". Zam stnavatelem je poplatník, u kterého zam stnanci vykonávají práci podle jeho p íkaz. Pokyn D-285 vymezuje závislou innost následovn : Pro kvalifikaci p íjm pod azených pro ú ely dan z p íjm v ustanovení 6 zákona o daních z p íjm není rozhodující, na základ jakého právního vztahu poplatníkovi p íjmy plynou. 9

10 Podstatným a základním rysem závislé innosti je skute nost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní ú et, s vlastní odpov dností poplatníka, ale naopak podle pokyn toho, kdo odm nu za vykonanou práci vyplácí. Vymezení pojmu závislá innost proto nem že být redukováno pouze na innost vykonávanou podle íslušných p íkaz a pokyn, nýbrž se musí jednat o innost skute závislou na osob plátce. íjmy podle p edchozích bod se rozumí: - íjem pen žní, - íjem nepen žní, - íjem pravidelný nebo jednorázový bez ohledu, zda je na n j právní nárok i nikoliv, zda je vyplácen nebo p ipisován k dobru nebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem zam stnanci nebo osob, na kterou p ešlo p íslušné právo, - práva poskytnutá za nižší cenu nebo zdarma, - jiné v ci poskytnuté za nižší cenu nebo zdarma, - služby poskytnuté za nižší cenu nebo zdarma íjmy, které nejsou p edm tem dan ZoDP v 6 odst. 7 stanoví, že za p íjmy ze závislé innosti se nepovažují a p edm tem dan, krom p íjm, které nejsou p edm tem dan, dále nejsou: a) náhrady cestovních výdaj poskytované v souvislosti s výkonem závislé innosti do výše stanovené nebo umožn né zvláštním právním p edpisem pro zam stnance zam stnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, ísp vkovou organizací, jejichž náklady na platy a odm ny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpe ovány z p ísp vku na provoz poskytovaného z rozpo tu z izovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních p edpis, nebo školskou právnickou osobou ízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zam stnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní p edpis, jsou zdanitelným p íjmem. Cestovní náhrady lze poskytnout zam stnanci v pracovním pom ru, zam stnanci na základ dohody o provedení práce, je-li to dohodnuto, zam stnanci na základ dohody o pracovní innosti, je-li to dohodnuto, osob vykonávající ve ejnou funkci, len m 10

11 družstva, p i vzájemné vým zam stnanc se zahrani ním zam stnavatelem a také cesty len statutárních orgán vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce a jednatel jako statutárních orgán. b) hodnota osobních ochranných pracovních prost edk, pracovních od a obuvi, mycích, isticích a dezinfek ních prost edk a ochranných nápoj poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním p edpisem, v etn náklad na udržování osobních ochranných a pracovních prost edk, jakož i hodnota poskytovaných stejnokroj, etn p ísp vk na jejich udržování, dále hodnota pracovního oble ení, ur eného zam stnavatelem pro výkon zam stnání, v etn p ísp vk na jeho udržování. Toto pln ní nesmí zam stnavatel nahrazovat finan ním pln ním. Rozsah a bližší podmínky pro poskytování stanoví na ízení vlády. 495/2001 Sb. c) ástky p ijaté zam stnancem zálohov od zam stnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo ástky, kterými zam stnavatel hradí zam stnanci prokázané výdaje, které za zam stnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil p ímo zam stnavatel, d) náhrady za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm pot ebných pro výkon práce poskytované zam stnanci podle zákoníku práce. Hradí-li zam stnavatel zam stnanci výdaje na udržování osobních a ochranných pracovních prost edk paušální ástkou, která byla stanovena na základ kalkulace prokázaných náklad, a je-li výplata paušálu stanovena kolektivní smlouvou, vnit ním p edpisem zam stnavatele nebo v pracovní i jiné smlouv, není tento p íjem zdanitelným p íjmem zam stnanc. Stejným zp sobem postupuje zam stnavatel p i stanovení paušálu v p ípadech, kdy dojde ke zm podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního ná adí, za ízení a p edm pot ebných pro výkon práce zam stnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zam stnavatel uplat oval odpisy srovnatelného hmotného majetku p i rovnom rném odpisování v dalších letech odpisování íjmy osvobozené od dan z p íjm V souvislosti se závislou inností jsou od dan osvobozeny a) ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj spojených s odborným rozvojem zam stnanc a rekvalifikací, související s p edm tem jeho innosti, s výjimkou ástek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Toto osvobození se nevztahuje 11

12 na p íjmy plynoucí zam stnanc m v této souvislosti jako mzda, plat, odm na nebo jako náhrada za ušlý p íjem, b) hodnota stravování poskytovaného jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajiš ovaného prost ednictvím jiných subjekt, c) hodnota nealkoholických nápoj poskytovaných jako nepen žní pln ní ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdan ní anebo na vrub náklad, které nejsou náklady na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Musí se jednat o nepen žní pln ní. Pak neexistuje z hlediska p íjmu zam stnance žádný limit ve výši hodnoty poskytnuté na stravování. d) nepen žní pln ní poskytovaná zam stnavatelem zam stnanc m z fondu kulturních a sociálních pot eb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdan ní anebo na vrub náklad, které nejsou náklady na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm, ve form možnosti používat rekrea ní, zdravotnická a vzd lávací za ízení, p edškolní za ízení, závodní knihovny, t lovýchovná a sportovní za ízení nebo ve form p ísp vku na kulturní po ady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace v etn zájezd, je u zam stnance z hodnoty nepen žního pln ní od dan osvobozena v úhrnu nejvýše ástka K za kalendá ní rok. Jako pln ní zam stnavatele zam stnanci se posuzuje i pln ní poskytnuté pro rodinné p íslušníky zam stnance, e) zvýhodn ní poskytovaná zam stnavatelem provozujícím ve ejnou dopravu osob svým zam stnanc m a jejich rodinným p íslušník m ve form bezplatných nebo zlevn ných jízdenek, f) íjmy ze závislé innosti vykonávané na území eské republiky, plynoucí poplatník m uvedeným v 2 odst. 3 zákona o daních z p íjm od zam stnavatel se sídlem nebo bydlišt m v zahrani í, pokud asové období související s výkonem této innosti nep esáhne 183 dn v jakémkoliv období 12 m síc po sob jdoucích; osvobození se nevztahuje na p íjmy z osobn vykonávané innosti um lc, sportovc, artist a spoluú inkujících osob vystupujících na ve ejnosti a na p íjmy z inností vykonávaných ve stálé provozovn, g) hodnota nepen žních dar poskytovaných z fondu kulturních a sociálních pot eb podle íslušného p edpisu, u zam stnavatel, na které se tento p edpis nevztahuje, hodnota nepen žních dar poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fond nebo ze zisku po jeho zdan ní, anebo na vrub náklad, které nejsou náklady na dosažení, 12

13 zajišt ní a udržení p íjm, a to až do úhrnné výše K ro u každého zam stnance, h) pen žní pln ní za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované p íslušník m ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle zvláštních právních p edpis, zvláštní požitky poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle zvláštního právního p edpisu a úhrada majetkové újmy podle zvláštního právního p edpisu, ch) náhrady za ztrátu na služebním p íjmu poskytované p íslušník m bezpe nostních sbor podle právních p edpis ú inných do 31. prosince 2005, i) hodnota p echodného ubytování, nejde-li o ubytování p i pracovní cest, poskytovaná jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m v souvislosti s výkonem práce, pokud obec p echodného ubytování není shodná s obcí, kde má zam stnanec bydlišt a to maximáln do výše K m sí, j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních p edpis ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojišt ní, k) náhrada za ztrátu na d chodu p iznaná podle zákoníku práce za dobu p ed 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, l) pen žní zvýhodn ní plynoucí zam stnanc m v souvislosti s poskytováním bezúro ných p ek nebo p ek s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zam stnavatelem z fondu kulturních a sociálních pot eb podle zvláštního p edpisu a u zam stnavatel, na které se tento p edpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdan ní, jedná-li se o návratné p ky poskytnuté zam stnanci na bytové ely do výše K nebo k p eklenutí tíživé finan ní situace do výše K a u zam stnance postiženého živelní pohromou do výše K na bytové ú ely a do výše K k p eklenutí tíživé finan ní situace, m) zvláštní p íplatek nebo p íplatek za službu v zahrani í poskytovaný v cizí m podle zvláštních právních p edpis voják m a p íslušník m bezpe nostních sbor vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpe nostních sbor mimo území eské republiky po dobu p sobení v zahrani í, n) odstupné podle vyhlášky. 19/1991 Sb., o pracovním uplatn ní a hmotném zabezpe ení pracovník v hornictví dlouhodob nezp sobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovník m p azeným nebo uvoln ným ze zdravotních d vod pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocn ní vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prost edí, 13

14 p) p ísp vek zam stnavatele na penzijní p ipojišt ní se státním p ísp vkem poukázaný na et jeho zam stnance u penzijního fondu, ástky pojistného, které hradí zam stnavatel pojiš ovn za zam stnance na pojišt ní pro p ípad dožití nebo pro ípad smrti nebo dožití nebo na d chodové pojišt ní, a to i p i sjednání d ív jšího pln ní v p ípad vzniku nároku na starobní d chod nebo plný invalidní d chod, nebo v ípad, stane-li se zam stnanec pln invalidním podle zákona o d chodovém pojišt ní, nebo v p ípad smrti (dále jen "soukromé životní pojišt ní"), na základ pojistné smlouvy uzav ené mezi zam stnancem jako pojistníkem a pojiš ovnou, která je oprávn na k provozování pojiš ovací innosti na území eské republiky podle zvláštního právního p edpisu, nebo jinou pojiš ovnou usazenou na území lenského státu Evropské unie nebo Evropského hospodá ského prostoru, za podmínky, že ve smlouv byla sjednána výplata pojistného pln ní až po 60 kalendá ních m sících a sou asn nejd íve v roce dosažení v ku 60 let; v úhrnu však maximáln do výše K ro od téhož zam stnavatele. Toto platí v p ípadech, kdy má právo na pln ní z pojistných smluv soukromého životního pojišt ní pojišt ný zam stnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojišt ného, osoba ur ená podle zvláštního právního p edpisu o pojistné smlouv, krom zam stnavatele, který hradil pojistné, s) p íjem získaný ve form náhrady mzdy, platu nebo odm ny nebo sníženého platu nebo snížené odm ny za dobu do asné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních p edpis, do výše minimálního nároku ur eného zvláštním právním p edpisem upravujícím pracovn právní vztahy, t) naturální pln ní a náhrada výdaj ve výši pen žité hodnoty naturálního pln ní poskytovaná podle zvláštních právních p edpis p edstavitel m státní moci a kterých státních orgán a soudc m a poslanc m Evropského parlamentu, zvoleným na území eské republiky, u) ástky pojistného, které hradí zam stnavatel pojiš ovn za zam stnance na jeho pojišt ní pro p ípad dožití nebo pro p ípad smrti nebo dožití nebo na d chodové pojišt ní, a to i p i sjednání d ív jšího pln ní v p ípad vzniku nároku na starobní chod nebo plný invalidní d chod, nebo v p ípad, stane-li se zam stnanec pln invalidním podle zákona o d chodovém pojišt ní, nebo v p ípad smrti (dále jen "soukromé životní pojišt ní"), na základ pojistné smlouvy uzav ené mezi zam stnancem jako pojistníkem a pojiš ovnou, která je oprávn na k provozování pojiš ovací innosti na území eské republiky podle zvláštního právního p edpisu, za podmínky, že ve smlouv byla sjednána výplata pojistného pln ní až po 60 14

15 kalendá ních m sících a sou asn nejd íve v roce dosažení v ku 60 let, maximáln však do výše K ro od téhož zam stnavatele, v) ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zam stnanci, s placením p ísp vku na pojistné (p ipojišt ní) ve prosp ch zam stnance, jakož i ástky vynaložené zam stnavatelem na úhradu výdaj spojených s poskytováním nepen žitého pln ní zam stnanci Funk ní požitky Funk ními požitky jsou a) funk ní platy len vlády, poslanc a senátor Parlamentu eské republiky a poslanc Evropského parlamentu, zvolených na území eské republiky a platy vedoucích úst edních ú ad státní správy, b) odm ny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, ob anských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Za funk ní požitek se nepovažují a p edm tem dan nejsou náhrady výdaj poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních p edpis, s výjimkou náhrady ušlého p íjmu. Za funk ní požitek se nepovažují p íjmy znalc a tlumo ník, zprost edkovatel kolektivních spor a rozhodc za innost vykonávanou podle zvláštních edpis. Šubrt, B. Abeceda mzdové ú etní

16 Výpo et mezd Postup p i výpo tu isté mzdy z p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk stanoví 38h zákona o daních z p íjm. Dle tohoto ustanovení je základem pro výpo et zálohy na da z p íjm úhrn p íjm zú tovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendá ní m síc nebo za zda ovací období, vyjma p íjm zdanitelných daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou dan a íjm, které nejsou p edm tem dan. Takto zjišt ný základ dan se a) sníží o ástky, které jsou od dan osvobozeny b) zvýší o ástku odpovídající pojistnému na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojišt ní, které je podle zvláštních právních p edpis povinen platit zam stnavatel sám za sebe Základ pro výpo et zálohy na da se zaokrouhlí do 100 K na celé koruny nahoru a nad 100 K na celé stokoruny nahoru. Sazba dan pro výpo et zálohy iní za kalendá ní m síc 15 % ze základu dan. Pokud poplatník podepsal na p íslušné zda ovací období prohlášení k dani, sníží se vypo tená záloha nejprve o prokázané ástky m sí ních slev na dani a následn o prokázanou ástku sí ního da ového zvýhodn ní. Takto upravená záloha se ozna uje jako záloha po slev. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani, k m sí ní slev na dani a da ovému zvýhodn ní se nep ihlédne. 16

17 Z uvedeného tedy m žeme odvodit následující schémata - schéma. 1 podává p ehled o výpo tu zálohy na da z p íjm v p ípad, že poplatník podepsal prohlášení k dani a schéma. 2 uvádí postup p i výpo tu isté mzdy. Schéma. 1 sí ní hrubá mzda + 9 % zdravotní pojišt ní placené zam stnavatelem + 26 % sociální pojišt ní placené zam stnavatelem Základ dan pro výpo et zálohy na da Základ dan zaokrouhlený na stokoruny nahoru Zdroj: vlastní Záloha na da 15 % ze základu dan (p ed slevami) dle 38h - m sí ní slevy na dani dle 35ba Záloha na da snížená o slevy na dani - sí ní da ové zvýhodn ní na vyživované dít dle 35c Skute ná sražená záloha na da nebo da ový bonus Schéma. 2 Zdroj: vlastní sí ní hrubá mzda - záloha na da z p íjmu - 4,5 % zdravotní pojišt ní placené zam stnancem - 8 % sociální pojišt ní placené zam stnancem istá mzda Pelech, P. Zdan ní mezd, plat a ostatních p íjm ze závislé innosti v roce

18 Ro ní zú tování záloh na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk a da ového zvýhodn ní Dle 38ch zákona o daních m že poplatník, který ve zda ovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátc dan postupn v etn mezd zú tovaných nebo vyplacených poplatníkovi t mito plátci dodate v dob, kdy pro n již nevykonával závislou innost nebo funkci a podepsal u t chto plátc prohlášení k dani, posledního z uvedených plátc dan požádat písemn o provedení ro ního zú tování záloh a da ového zvýhodn ní, a to nejpozd ji do 15. února po uplynutí zda ovacího období. Ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat p iznání k dani. Plátce dan provede ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní jen na základ doklad od všech p edchozích plátc dan o zú tované nebo vyplacené mzd, ástce odpovídající pojistnému, sražených zálohách na da z t chto p íjm, poskytnuté m sí ní slev na dani a vyplacených m sí ních da ových bonusech. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zda ovací období p edložit plátci dan nejpozd ji do 15. února následujícího kalendá ního roku. Nep edloží-li poplatník do daného data tyto doklady, ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní plátce dan neprovede. Výpo et dan a ro ní zú tování záloh a da ového zvýhodn ní provede plátce dan nejpozd ji do 31. b ezna. Poplatníkovi, který neuplat uje da ové zvýhodn ní, vrátí plátce dan jako p eplatek kladný rozdíl mezi zálohov sraženou daní a daní vypo tenou podle 16 a sníženou o slevy na dani, a to nejpozd ji p i zú tování mzdy za b ezen iní-li tento rozdíl více než 50 K. O vrácený eplatek sníží plátce dan nejbližší odvody záloh správci dan, nejdéle do konce zda ovacího období, pokud nepožádá o vrácení p eplatku místn p íslušného správce dan. P ípadný nedoplatek z ro ního zú tování záloh se poplatníkovi nesráží Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm Ve vztahu k zam stnanc m umož uje zam stnavatel m 24 zákona o daních z p íjm uplatnit za výdaje od itatelné od základu dan mimo jiné náklady na pracovní a sociální podmínky, pé i o zdraví a zvýšený rozsah doby odpo inku zam stnanc vynaložené na: 1. bezpe nost a ochranu zdraví p i práci a hygienické vybavení pracoviš ; náklady na po ízení ochranných nápoj lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními edpisy, 18

19 2. závodní preventivní pé i poskytovanou za ízením závodní preventivní pé e v rozsahu stanoveném zvláštními p edpisy a nehrazeném zdravotní pojiš ovnou, na léka ské prohlídky a léka ská vyšet ení stanovené zvláštními p edpisy, 3. provoz vlastních vzd lávacích za ízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zam stnanc a rekvalifikací zam stnanc zabezpe ované jinými subjekty, s výjimkou náklad vynaložených na zvýšení kvalifikace, 4. provoz vlastního stravovacího za ízení, krom hodnoty potravin, nebo p ísp vky na stravování zajiš ované prost ednictvím jiných subjekt a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu sm nu, maximáln však do výše 70 % stravného i trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. P ísp vek na stravování lze uplatnit jako náklad, pokud p ítomnost zam stnance v práci b hem této stanovené sm ny trvá aspo 3 hodiny. P ísp vek na stravování lze uplatnit jako náklad na další jedno jídlo za zam stnance, pokud délka jeho sm ny v úhrnu s povinnou p estávkou v práci, kterou je zam stnavatel povinen poskytnout zam stnanci podle zvláštního právního edpisu, bude delší než 11 hodin. P ísp vek nelze uplatnit na stravování za zam stnance, kterému v pr hu sm ny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního p edpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím za ízení se považuje i stravování zabezpe ované ve vlastním stravovacím za ízení prost ednictvím jiných subjekt, 5. práva zam stnanc vyplývající z kolektivní smlouvy, vnit ního p edpisu zam stnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, 19

20 3.2. ZAM STNANECKÉ BENEFITY Obecn k zam stnaneckým benefit m Každá podnikající spole nost by se m la zabývat otázkou p ístupu k udržení dobrých zam stnanc a mít dob e propracovanou koncepci jejich odm ování. Jednou formou, jak si udržet dobré zam stnance je bezesporu odpovídající mzda. Místo zvyšování mezd je n kdy lepší odm nit zam stnance jinak než pen žní ástkou. Mnoho zam stnavatel zam uje svou pozornost na uplat ování systému vhodných motiva ních pobídek a výhod pro zam stnance. V této souvislosti se mluví o tzv. benefitech, z anglického benefit ozna ující obecn prosp ch, užitek a výhody. I pro zam stnavatele je výhodné nabídnout zam stnanci mimomzdové výhody. Pokud si zam stnanec uv domí, že není jen námezdní pracovní silou, ale že mu firma nabízí adu doprovodných výhod, bude sv domit ji p istupovat k pln ní vlastních pracovních úkol. Zam stnaneckých benefit je celá ada, záleží jen na zam stnavatelích, které se rozhodnou využívat. Systém benefit by m l odpovídat pestrým požadavk m a pot ebám zam stnanc, m l by být zna široký a neomezovat se pouze na jeden typ, m l by reagovat na ohlasy zam stnanc. K nejobvyklejším formám zam stnaneckých výhod pat í nap. poskytování stravování za zvýhodn nou cenu, p ispívání na penzijní p ipojišt ní a životní pojišt ní, zajiš ování spole enských a sportovních akcí pro zam stnance, poskytování nadstandardní délky dovolené a p ísp vk v nemoci. Velmi oblíbeným benefitem je také poskytnutí služebního notebooku, služebního telefonu a vozidla, které zam stnanec m že využít i pro soukromé pot eby. Mezi další benefity m žeme za adit pružnou pracovní dobu, práci z domova, slevy na hromadnou dopravu a také karty na odb r pohonných hmot. Ke zp íjemn ní pracovního prost edí napomáhá také pé e o zam stnance nap. ve form firemních ve írk a kulturních i sportovních aktivit zam stnanc mimo pracovní dobu utužování kolektivu, jídlo a nápoje na pracovišti zdarma, podíly pro zam stnance, p íjemná atmosféra kancelá e, vstupenky na sportovní i kulturní události, blízkost ve ejné doprav, o kování proti ch ipce, volný den navíc, kvalitní kávovar, školení a další rozvoj dovedností zam stnanc, podpora p átelství na pracovišti, neformální pravidla oblékání, pozitivní mluva a p íležitosti pro úsp ch, parkování zdarma a náhrada dopravného, masáže. Nefinan ní benefity mají výhodu v tom, že si je zam stnanci pamatují a oce ují. Na rozdíl od pen z jsou spojeny s emocemi. 20

21 Rozdíl da ového posouzení zam stnaneckých benefit mezi rokem 2007 a 2008 Po celou dobu platnosti da ové soustavy se vzájemn ovliv ují základ dan z p íjm a pojistné na sociální zabezpe ení a pojistné na všeobecné zdravotní pojišt ní. Obecn je vym ovacím základem zam stnance úhrn p íjm, které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob a nejsou od dan osvobozeny, a které zam stnanci zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním, jež zakládá ú ast na nemocenském nebo d chodovém pojišt ní. Zm na výše vym ovacího základu je dána zm nou definice tzv. zú tovaného p íjmu. V roce 2007 se za zú tovaný p íjem považovalo pln ní, jehož hodnota byla u zam stnavatele zú tována jako náklad nebo úbytek prost edk a které bylo v pen žní nebo nepen žní form poskytnuto zam stnanci nebo p edáno v jeho prosp ch. Od roku 2008 definuje Zákon. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a ísp vku na státní politiku zam stnanosti, zú tovaný p íjem jako pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo edáno v jeho prosp ch, pop ípad p ipsáno k jeho dobru anebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. Od dochází ke zmenšení rozdíl mezi základem dan z p íjm ze závislé innosti a vym ovacím základem na sociální a zdravotní pojišt ní, a to tím zp sobem, že n které íjmy, které v p edchozím roce vstupovaly pouze do základu dan z p íjm, jsou v roce 2008 rovn ž sou ástí vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní. Tyto rozdíly lze demonstrovat na p íkladu, kdy zam stnavatel poskytuje zam stnanci bezplatn firemní automobil k používání pro služební i soukromé ú ely. V roce 2007 vstupuje do základu dan z p íjm ze závislé innosti zam stnance ástka 1 % ze vstupní ceny automobilu, do vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní tato ástka nevstupuje, tato výhoda nepodléhá odvod m pojistného. Ovšem v roce 2008 již ástka 1 % ze vstupní ceny motorového vozidla vstupuje nejen do základu dan z p íjm ze závislé innosti zam stnance, ale také do vym ovacího základu na sociální a zdravotní pojišt ní. Rozdíl mezi jednotlivými lety lze vid t také v p ípad, kdy zam stnavatel poskytuje zam stnanc m v souladu s kolektivní smlouvou možnost nákupu svých výrobk za nižší cenu než je cena prodejní. V roce 2007 je sou ástí základu dan z p íjm ze závislé innosti ástka odpovídající rozdílu mezi obvyklou prodejní cenou a cenou, kterou hradí zam stnanec. Do vym ovacího základu na sociální pojišt ní vstupuje rozdíl mezi hodnotou výrobku evidovanou v ú etnictví a cenou hrazenou zam stnancem. Dopad na základ dan z p íjm ze závislé innosti a vym ovací základ pojistného je tedy r zný. V roce 2008 dochází ke 21

22 sjednocení výše základu dan z p íjm a vym ovacího základu. Výše základu dan z p íjm ze závislé innosti zam stnance a vym ovacího základu tedy odpovídá rozdílu mezi obvyklou prodejní cenou a cenou, kterou hradí zam stnanec. Da ová reforma tedy p inesla zna né zm ny týkající se oblasti zam stnaneckých benefit. Tabulka. 1 nabízí p ehled nejd ležit jších z nich. Tabulka. 1: P ehled zm n mezi rokem 2007 a 2008 Oblast zam stnanecké výhody Rok 2007 Po reform (nejd íve od ) echodné u zam stnavatele da ov uznatelné do výše u zam stnavatele da ov uznatelné ubytování zam stnanc K za m síc, u rodinného domu nebo bytu uznatelné v neomezené výši; náklady na provoz vlastních za ízení p evyšující výnosy byly v p ípad vlastních byt a rodinných dom da ov uznatelné v neomezené výši; náklady na provoz vlastních za ízení p evyšující výnosy jsou da ov uznatelné bez ohledu na to, zda se jedná o vlastní ubytovnu i byt nebo rodinný d m ísp vek na penzijní ipojišt ní Soukromé životní pojišt ní u zam stnance osvobozeno od dan z p íjm ze závislé innosti u zam stnavatele da ov uznatelné do výše 3 % úhrnu vym ovacích základ zam stnance pro pojistné na sociální zabezpe ení u zam stnance osvobozeným p íjmem do limitu 5 vym ovacího základu zam stnance pro pojistné na sociální zabezpe ení u zam stnavatele da ové uznatelné do výše K za jednoho zam stnance u zam stnance osvobozeným p íjmem do limitu 12 tis. K u zam stnance osvobozeno do ástky K za m síc, po p ekro ení limitu podléhá dani z p íjm ze závislé innosti a pojistnému u zam stnavatele da ov uznatelné do výše stanovené ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv atd. ( 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP) ísp vek na penzijní p ipojišt ní a pojistné na soukromé životní pojišt ní u zam stnance osvobozen až do úhrnné výše 24 tis. K u zam stnavatele da ov uznatelné do výše stanovené ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv atd. ( 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP ísp vek na penzijní p ipojišt ní a pojistné na soukromé životní pojišt ní u zam stnance osvobozen až do úhrnné výše 24 tis. K 22

23 Poskytnutí rekreace a zájezd poskytnutí t chto pln ní bylo možno ešit zakotvením tohoto nároku zam stnance ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv apod. u zam stnavatele neda ovým nákladem (da ovým m že být pouze v p ípad ekro ení 20 tis. K a zdan ní u jako da ov uznatelné náklady na sociální zam stnance) a u zam stnance podmínky zam stnanc dle 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní osvobozeno od dan z p íjm do 20 tis. ro tohoto požitku u zam stnance ísp vek na kulturní po ady a sportovní akce ísp vek na tato pln ní bylo možno ešit zakotvením tohoto nároku zam stnance ve vnit ním p edpisu, pracovní smlouv apod. jako da ov uznatelné náklady na sociální podmínky zam stnanc dle 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní tohoto požitku u zam stnance u zam stnavatele neda ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem Poskytnutí použití t chto za ízení bylo možno ešit použití t chto za ízení nad rámec rekrea ních, zakotvením tohoto nároku zam stnance ve povinností zam stnavatele dle 24 odst. zdravotnických a vnit ním p edpisu, pracovní smlouv apod. 2 písm. 1 bod 1-3 ZoDP je u jiných za ízení jako da ov uznatelné náklady na sociální podmínky zam stnanc dle 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZoDP, avšak jen za cenu zdan ní tohoto požitku u zam stnance zam stnavatele neda ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem Kvalifikace náklady vynaložené zam stnavatelem na prohlubování kvalifikace jsou u zam stnavatele da ovým nákladem a u zam stnance osvobozeným p íjmem, pokud k prohlubování kvalifikace dochází v rámci pé e zam stnavatele o odborný rozvoj zam stnanc (pokud prohloubení kvalifikace souvisí s pracovním za azením zam stnance) zvyšování kvalifikace bylo u zam stnavatele zvyšování kvalifikace je u da ovým nákladem a u zam stnance zam stnavatele neda ovým nákladem a u osvobozeným p íjmem, pokud ke zvyšování zam stnance osvobozeným p íjmem, kvalifikace docházelo v rámci pé e jsou-li poskytnuty nepen žn ; v p ípad zam stnavatele o odborný rozvoj zam stnanc pen žního poskytnutí podléhají dani (pokud zvýšení kvalifikace souviselo z p íjm ze závislé innosti a pojistnému s pracovním za azením zam stnance) (v tom p ípad mohou být da ovým nákladem zam stnavatele) Nealkoholické nápoje hodnota nápoj poskytnutých zam stnanc m ke spot eb na pracovišti byla u zam stnanc osvobozena od dan z p íjm pouze v p ípad neda ového nákladu u zam stnavatele náklady na poskytnutí t chto nápoj ke spot eb na prac. jsou u zam stnavatele da ov neuznatelné a u zam stnance osvobozené od dan z p íjm Zdroj: Ú etnictví v praxi 2/08 HOUNEK, P. Zm ny v da ové uznatelnosti zam stnaneckých požitk. Ú etnictví v praxi 23

24 Obecný da ový pohled zam stnavatele Pln ní zam stnavatele ve prosp ch zam stnance jsou zpravidla sjednána v kolektivní smlouv, vnit ním p edpise, pracovní i jiné smlouv, nap. manažerské smlouv. Již od roku 2007 umož uje zákon o dani z p íjm zam stnavatel m široký prostor pro da ov inná ešení zam stnaneckých výhod. Obecn platí, že co není zakázáno, to je dovoleno. Dle 24 odst. 2 písm. j) zákona o dani z p íjm se jako da ov ú inné za aly uznávat výdaje na: - pracovní a sociální podmínky, - pé i o zdraví a - zvýšený rozsah doby odpo inku zam stnanc, vynaložené na práva zam stnanc vyplývající z kolektivní smlouvy, vnit ního p edpisu zam stnavatele, pracovní smlouvy i jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zákon nedefinuje rozsah pojmu pracovní a sociální podmínky, proto mají zna široký (obecný) význam. Da ová uznatelnost u zam stnavatele nevypovídá automaticky o da ovém posouzení u zam stnance. Je t eba vždy samostatn vyhodnotit, zda 6 zákona o dani z p íjm umož uje daný druh p íjmu vyjmout ze zdan ní nebo osvobodit od dan z p íjm ze závislé innosti. esto, že od roku 2008 došlo k odbourání ady speciálních ustanovení upravujících zam stnanecké benefity a zlepšení provázanosti mezi jednotlivými ustanoveními zákona o dani z p íjm, je t eba p ihlížet na dov tek pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Tento dov tek je stále aktuální pro: ochranné nápoje speciáln eší 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZoDP; je vylou en výhodn jší postup dle bodu 5 dtto; závodní stravování - 24 odst. 3 písm. j) bod 4 ZoDP stanovuje jinak, neuplatní se nová výhodn jší da ová úprava, ale da ová uznatelnost t chto výdaj je limitována práv tímto speciálním ustanovením; cestovní náhrady zam stnanc speciální ustanovení v podob 24 odst. 2 písm. zh) ZoDP; reprezentace, ob erstvení a dary - 25 odst. 1 písm. t) ZoDP znemož uje da ov uplatnit tyto položky pojistné hrazené za lena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele s.r.o. z titulu odpov dnosti za škodu zp sobenou spole nosti p i 24

25 výkonu funkce - 25 odst. 1 písm. d) ZoDP vylu uje da ovou uznatelnost této výhody u zam stnavatele; úroky a jiné výnosy z vklad p ijatých od zam stnanc p esahující obvyklou výši speciální ustanovení 25 odst. 1 písm. x) ZoDP neumož uje sjednání výhodn jších da ových podmínek nepen žní pln ní pro zam stnance v rámci kultury, sportu, rekreace, zdravotnictví, vzd lávání apod odst. 1 písm. h) ZoDP zpravidla vylu uje da ovou uznatelnost benefitu u zam stnavatele; nealkoholické nápoje poskytované zam stnanc m - 25 odst. 1 písm. zn) ZoDP op t vylu uje da ovou uznatelnost tohoto benefitu u zam stnavatele Obecný da ový pohled zam stnance Jak již bylo zmín no, p ípadnou da ová ú innost benefit je t eba posoudit jak z pohledu zam stnavatele tak i zam stnance. Na stran zam stnance m že mít obecn trojí režim: není p edm tem zdan ní nastává výjime, nap. u ochranných nápoj a pitné vody; je sice p edm tem zdan ní, ale sou asn jde o p íjem osvobozený od dan hojn zastoupená varianta, v tšinou v závislosti na da ovém ešení u zam stnavatele; jedná se nap. o r zné formy vzd lávání, stravování, vstupenky na kulturu, sport, jde o zdanitelný p íjem zam stnance, který se b žnými postupy zdaní spolu se mzdou dosti astá situace, jde nap. o školné na vysoké škole, v tšina dar, hrazení trvalého bydlení Pro správné da ové posouzení benefit z pohledu zam stnance je t eba se zam it p edevším na ustanovení: 6 odst. 3 ZoDP p íjem se rozumí i ástka, o kterou je úhrada zam stnance za poskytnutá práva, výrobky, jiné v ci nebo služby poskytnuté zam stnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena nebo cena, kterou zam stnavatel tuje jiným osobám; výjimkou je koup bytu, kde má zam stnanec bydlišt již 2 roky; 6 odst. 6 ZoDP da ový postup týkající se bezplatn využívaných firemních vozidel pro soukromé ú ely; 25

26 6 odst. 7 ZoDP vymezuje kategorie pln ní, která se nepovažují za p íjem ze závislé innosti. Jedná se o náhrady cestovních výdaj tzv. do limitu, hodnota ochranných pom cek, pracovních od apod., v etn p ísp vku na jejich udržování, ástky p ijaté zam stnancem zálohov od zam stnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo naopak ástky, kterými mu zam stnavatel hradí prokázané výdaje, které za n j vynaložil (drobné nákupy); 6 odst. 9 ZoDP p íjmy ze závislé innosti, které jsou od dan osvobozeny; 3 odst. 4 písm. a) ZoDP dary p ijaté v souvislosti s výkonem závislé innosti jsou p edm tem dan z p íjm a nikoli dan darovací Obecný pohled z hlediska sociálního a zdravotního pojišt ní Jelikož n které zam stnanecké benefity podléhají také odvod m zdravotního a sociálního pojišt ní, je t eba v novat pozornost nejen da ové ú innosti na stran zam stnance a zam stnavatele, ale také problematice pojišt ní. Musí se také ur it, zda daný benefit spadá do vym ovacího základu i je od této povinnosti zprošt n. Navíc od roku 2008, díky principu tzv. superhrubého zdan ní, znamená toto pojistné jistou zp tnou vazbu zvyšující da ový základ a tím i zvyšující samotnou da z p íjm. S ú inností od je vym ovacím základem zam stnance úhrn p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk, které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob podle zákona o daních z p íjm a nejsou od této dan osvobozeny, a které mu zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním. Pro ú ely sociálního pojišt ní platí navíc podmínka, že se musí jednat o zam stnání, které zakládá ú ast na nemocenském nebo d chodovém pojišt ní. Zú tovaným p íjmem se pro tyto ú ely rozumí pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo edáno v jeho prosp ch, pop ípad p ipsáno k jeho dobru nebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. Do vym ovacího základu zam stnance se z výše uvedených p íjm nezahrnují tyto p íjmy: a) náhrada škody podle zákoníku práce Jde o náhradu škody, kterou musí zam stnavatel uhradit zam stnanci podle 266 až 268 zákoníku práce a o náhradu za ztrátu na výd lku v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle 369 zákoníku práce. Z náhrady za ztrátu na 26

27 výd lku za dobu pracovní neschopnosti a po jejím skon ení, kterou poskytuje zam stnavatel zam stnanci, se pojistné neplatí. b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné a odm na p i skon ení funk ního období Dle zákoníku práce náleží odstupné zam stnanci, který kon í pracovní pom r výpov dí nebo dohodou z d vod uvedených v ustanovení 52 písm. a) až d) zákoníku práce, to je v p ípad, kdy se zam stnavatel i jeho ást ruší, p emis uje se zam stnavatel nebo jeho ást, stane-li se zam stnanec nadbyte ným, nebo nesmí-li zam stnanec konat dosavadní práci ze zdravotních d vod následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Do vym ovacího základu se nezahrnuje odstupné bez ohledu na jeho výši. Z odstupného poskytovaného ve vyšší ástce, než je minimální (3násobek i 12násobek pr rné mzdy), se pojistné neplatí. Odchodné je pln ní dle zákona. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce p edstavitel státní moci a n kterých státních orgán a soudc a poslanc Evropského parlamentu. Další odstupné náleží podle ustanovení 13 zákona. 312/2002 Sb., o ú ednících územních samosprávných celk. Odbytné je poskytováno podle ustanovení 55 zákona. 218/2002 Sb. (služební zákon, ú innost odložena na ) Odm na p i skon ení funk ního období náleží podle zákona. 128/2000 Sb., o obcích, zákona. 129/200 Sb., o krajích, a zákona. 131/2000 Sb., o hlavním m st Praze. c) rnostní p ídavek horník Poskytován dle zákona. 62/1983 Sb., o v rnostním p ídavku horník. d) odm ny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvo ení a uplatn ní vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nem lo souvislost s výkonem zam stnání Dle zákona. 527/1990 Sb. se za vynález vytvo ený v souvislosti s výkonem zam stnání považuje podnikový vynález. Jelikož odm ny vyplacené v souvislosti s rozpracováním a zkoušením vynálezu i zlepšovacího návrhu mají souvislost s výkonem zam stnání, jsou zapo itatelné do vym ovacího základu. e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zam stnanci k p eklenutí jeho mimo ádn obtížných pom vzniklých v d sledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo pr myslové havárie nebo jiné mimo ádn závažné události Z uvedených pln ní se neplatí pojistné bez ohledu na výši takového pln ní. 27

28 f) pln ní, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního d chodu po uplynutí jednoho roku ode dne skon ení zam stnání Toto ustanovení se týká bývalých zam stnanc, kte í v dob zú tování zapo itatelného íjmu jsou poživateli starobního nebo invalidního d chodu a k poskytnutí takového íjmu dojde až po uplynutí jednoho roku od skon ení zam stnání. Tento p íjem se nezahrnuje do vym ovacího základu a pojistné se neplatí. P ihlíží se k poslednímu zam stnání, které založilo povinnost platit pojistné na sociální zabezpe ení. Nep ihlíží se k zam stnání, které nezakládá povinnost platit pojistné na sociální zabezpe ení, tj. nap. k p íležitostnému zam stnání nebo zam stnání uzav eném na dohodu o provedení práce. RGEL, M. Zam stnanecké benefity. Poradce 2008/1 28

29 Jednotlivé druhy zam stnaneckých benefit V další ásti se tato práce v nuje vý tu jednotlivých druh zam stnaneckých benefit. U vyjmenovaných benefit konkrétn popisuje, zda je nutno jejich hodnotu zahrnout do zdanitelného p íjmu zam stnance nebo jsou od dan z p íjm osvobozeny, zda je zam stnavatel povinen vyplácet je ze zdan ných p íjm nebo si je m že uplatnit jako náklad na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm. Také se v nuje otázce zahrnování hodnoty poskytnutých benefit do vym ovacího základu sociálního a zdravotního pojišt ní a tím také zvýšení základu dan pro výpo et dan z p íjm Nápoje poskytované zam stnavatelem zam stnanc m Od bylo v 25 odst. 1 ZoDP dopln no, že da ov neuznatelný náklad je také hodnota nealkoholických nápoj poskytovaných jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Existují však výjimky - ochranné nápoje, pitná voda na pracovišti a nápoje hrazené zam stnanci zam stnavateli. Ochranné nápoje je zam stnavatel povinen za ur itých podmínek poskytovat zam stnanc m v souladu s na ízením vlády. 361/2007 Sb. Z pohledu zam stnavatele se jedná o da ov uznatelný náklad, pro zam stnance se jedná o p íjem, který není p edm tem dan z p íjm a nezahrnuje se ani do vym ovacích základ pro výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní. Zajišt ní pitné vody na pracovišti - zam stnavatel je povinen zajistit zam stnanci na pracovišti pitnou vodu a vodu pro zajišt ní osobní hygieny. Pro zam stnavatele se jedná o da ov ú inný náklad, pro zam stnance o pln ní, které nepodléhá dani z p íjm ze závislé innosti. Jiné nápoje na pracovišti - hodnota ostatních nealkoholických nápoj poskytovaných ke spot eb na pracovišti je u zam stnanc osvobozena od dan ze závislé innosti a nepodléhá ani pojistným odvod m. Z hlediska zam stnavatele je hodnota t chto nápoj neda ovým nákladem. Úhrada za poskytované nápoje pokud zam stnanci za poskytované nápoje n co zam stnavateli platí, je hodnota nápoje do výše t chto p íjm da ov uznatelná a sou asn v hrazené výši se nejedná o zdanitelný p íjem zam stnance. 29