Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Moţnosti elektronické komunikace při provádění nemocenského pojištění Jiří Rozehnal DiS. 2011/2012

2 "Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Možnosti elektronické komunikace při provádění nemocenského pojištění zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."

3 Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu bakalářské práce JUDr. Jaroslavovi Stránskému za jeho odborné vedení a vstřícný přístup při tvorbě mé bakalářské práce.

4 Obsah Seznam použitých zkratek Úvod Nemocenské pojištění jako součást sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení a Okresní správy sociálního zabezpečení Nemocenské pojištění Osobní rozsah nemocenského pojištění Věcný rozsah nemocenského pojištění Povinnosti zaměstnavatelů Česká správa sociálního zabezpečení Kompetence ČSSZ Organizační struktura ČSSZ Okresní správy sociálního zabezpečení Jednotlivá oddělení OSSZ a agendy jimi vykonávané Datové schránky Zákonná úprava datových schránek Datová schránka a datová zpráva Typy datových schránek Podání ţádosti, přístup do datové schránky Informační systém datových schránek Doručování dokumentů prostřednictvím datových schránek Doručování dokumentů orgánů veřejné moci Provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob Konverze dokumentů Datové schránky v podmínkách ČSSZ Vyuţití datových schránek při provádění nemocenského pojištění e-podání Vymezení pojmů souvisejících s problematikou e-podání Veřejné rozhraní elektronického podání Transakční část Portálu veřejné správy Elektronický podpis a zaručený elektronický podpis Certifikát a kvalifikovaný certifikát Šifrovací certifikát Akreditovaný poskytovatel certifikačních sluţeb... 30

5 3.2 Základní předpoklady k využívání elektronického podání Registrace na správě sociálního zabezpečení Softwarové poţadavky Prostředky pro podepisování a šifrování dokumentů Služby e-podání Zpracování e-podání DIS-systémem ČSSZ e-podání v praxi OSSZ Závěr Resumé Seznam použitých zdrojů a literatury Přílohy Zadání bakalářské práce

6 Seznam použitých zkratek ČSSZ DNP ELDP IČPE ISDS MSSZ Brno ONZ OSSZ OSVČ TR PVS ÚP PSSZ VREP Česká správa sociálního zabezpečení Dočasná pracovní neschopnost Evidenční list důchodového pojištění Identifikační číslo pracoviště e-podání Informační systém datových schránek Městská správa sociálního zabezpečení Brno Oznámení o nástupu do zaměstnání Okresní správa sociálního zabezpečení Osoba samostatně výdělečně činná Transakční část Portálu veřejné správy Územní pracoviště praţské správy sociálního zabezpečení Veřejné rozhraní elektronického podání

7 Úvod S prostředky moderní komunikace se v našem ţivotě setkáváme prakticky kaţdý den. Pouţívání ů, internetového bankovnictví apod. je pro mnohé z nás zcela běţnou záleţitostí. Je však moţné těchto nových a moderních komunikačních nástrojů vyuţít při komunikaci s orgány veřejné moci? Pokud ano, jaké prostředky to jsou? Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s moţnostmi elektronické komunikace vůči České správě sociálního zabezpečení a nastínit, jaké výhody, ale i úskalí můţe tento způsob komunikace představovat. Hlavním důvodem ke zvolení tohoto tématu bakalářské práce je má osobní zainteresovanost k danému problému. Jsem zaměstnancem Okresní správy sociálního zabezpečení ve Vyškově, kontaktním pracovníkem pro elektronická podání a s danou problematikou tak přicházím do kontaktu prakticky denně. Projekt Datových schránek byl naplno spuštěn aţ koncem roku 2009, a tak na toto téma není k dispozici nepřeberné mnoţství odborné literatury. U specifického projektu České správy sociálního zabezpečení, zvaného e-podání, je situace ještě horší. Při tvorbě práce je vycházeno především z platné právní úpravy, která tvoří právní rámec oběma zmiňovaným prostředkům elektronické komunikace. Vyuţívám rovněţ svých praktických poznatků a zkušeností získaných díky svému zaměstnání. První kapitola stručně pojednává o vzniku a účelu sociálního zabezpečení v České republice. Vymezuje osobní a věcný rozsah nemocenského pojištění spolu s povinnostmi zaměstnavatelů v oblasti nemocenského pojištění. Prováděním nemocenského pojištění zaměstnanců je České republice pověřena Česká správa sociálního zabezpečení. V kapitole je popsán její vznik, kompetence a organizační struktura. V jejím závěru je popsána organizační struktura a agendy vykonávané Okresními správami sociálního zabezpečení. Ve druhé kapitole se věnuji institutu Datových schránek prostředku pro bezpečné a efektivní doručování mezi orgány veřejné moci, občany 8

8 a podnikatelskými subjekty. Sledována je platná právní úprava, vysvětlen pojem datová schránka, její typy a doručování jejím prostřednictvím jednotlivým subjektům, které ji pouţívají. Česká správa sociálního zabezpečení od samého počátku fungování datových schránek, tedy konce roku 2009, sama vyuţívá tohoto způsobu komunikace a umoţňuje i svým klientům činit podání jejich prostřednictvím. Jaké jsou klady a zápory tohoto komunikačního prostředku při provádění nemocenského pojištění, tomu je věnována závěrečná část této kapitoly. e-podání, tento specifický projekt České správy sociálního zabezpečení, je předmětem třetí kapitoly. Je to prostředek pro rychlou a bezpečnou komunikaci mezi Českou správou sociálního zabezpečení a subjekty plnícími povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení pomocí vybraných formulářů, které je moţno zaslat elektronickou formou. V této části práce jsou vysvětleny a popsány základní pojmy související s agendou e-podání, dále jsou pak uvedeny základní předpoklady k vyuţívání tohoto způsobu komunikace a představeny jednotlivé sluţby e-podání. S jakými problémy se e-podání za dobu svého fungování potýkalo a jaké jsou naopak výhody jeho pouţívání, je uvedeno v závěru kapitoly. Tato bakalářská práce obsahuje poměrně velké mnoţství technického názvosloví a pojmů, jejichţ podrobné vysvětlení a popis fungování by jistě bylo moţné v práci uvést. Domnívám se však, ţe taková práce by jiţ přesahovala rozsah práce bakalářské, odkláněla se aţ příliš od vytyčeného cíle a svým obsahem by se tak stala aţ příliš technickou. 9

9 1. Nemocenské pojištění jako součást sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení a Okresní správy sociálního zabezpečení Zabezpečení občanů v nepříznivých sociálních situacích způsobených sociálními událostmi, jako jsou zejména nemoc, úraz, invalidita, mateřství, stáří a ztráta ţivitele, je problémem kaţdé společnosti; kaţdá společnost se jím musí zabývat a řešit jej. 1 Sociálnímu zabezpečení, v podobě v jakého známe dnes, předcházel dlouhý vývoj od podpůrných hornických spolků a bratrstev ve středověku, péči církve a vrchnosti o chudé v 18. století aţ ke vzniku a rozvoji moderních forem sociálního zabezpečení v 19. století. Za společný a jednotící znak všech podob sociálního zabezpečení můţeme povaţovat především princip solidarity. Ať jiţ bohatých s chudými, zdravých s nemocnými či ekonomicky aktivních s nezaměstnanými. Pojem sociální zabezpečení definuje Gregorová v publikaci Sociální zabezpečení jako soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichţ účelem je předcházet moţným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka. 2 Soudobé sociální zabezpečení v České republice stojí na třech pilířích a to: státní sociální podpoře, sociální pomoci a sociálním pojištění. Součástí sociálního pojištění je pojištění nemocenské. 1.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění, jako nedílná součást soustavy sociálního zabezpečení, zabezpečuje pracovně činné občany v případě tzv. krátkodobých 1 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení, 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2005, s GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M., Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s

10 sociálních událostí 3 dávkami nemocenského pojištění. Jeho smyslem je pomoci překonat pojištěnci tíţivou ţivotní situaci spojenou s obdobím krátkodobé ztráty výdělku. Právní úpravu nalezneme v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nemocenském pojištění ). Jedná se o pojistný systém, který je zaloţen na povinných a pravidelných měsíčních odvodech pojistného jak od samotných zaměstnanců, tak i od jejich zaměstnavatelů. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ) Osobní rozsah nemocenského pojištění Osobní rozsah nemocenského pojištění zahrnuje zaměstnance 4 a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ ). Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění je povinná za předpokladu, ţe výkon práce je prováděn na území ČR, v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který můţe účast na nemocenském pojištění zaloţit, jenţ trval nebo měl trvat alespoň 15 kalendářních dnů a u kterého minimální výše sjednaného příjmu činí 2500 Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná Věcný rozsah nemocenského pojištění Věcný rozsah představuje okruh poskytovaných nemocenských dávek. Jedná se o čtyři druhy dávek a to: nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Všechny dávky se hradí ze státního rozpočtu a poskytují se za kalendářní dny. Pojištěnec si můţe zvolit výplatu dávky na svůj účet vedený u peněţního ústavu v České republice nebo výplatu v hotovosti (poštovní poukázkou). 3 Dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci, úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství 4 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. 11

11 1.1.3 Povinnosti zaměstnavatelů Nemocenské pojištění provádějí okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ ). Zaměstnavatelé mají stanovenu povinnost se přihlásit se při svém vzniku do registru zaměstnavatelů, při zániku se z tohoto registru odhlásit, oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání zaměstnance a ohlásit kaţdou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu. Pro hlášení všech výše uvedených skutečností je stanovena lhůta osmi kalendářních dnů, kterou je však moţno po dohodě s OSSZ prodlouţit. 5 Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je dále povinen přijímat ţádosti svých zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné OSSZ. 1.2 Česká správa sociálního zabezpečení Systém sociálního zabezpečení v České republice můţeme rozdělit do tří skupin: státní sociální podpora, sociální pomoc a sociální pojištění. Poslední zmiňovanou agendu zabezpečuje Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ ). Její vznik k je spojen se zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým došlo ke sloučení Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních druţstev. ČSSZ není samostatnou právnickou osobou. Dle ustanovení 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je organizační sloţkou státu. V rámci své působnosti (dle zvláštních právních předpisů) má však právo jednat jménem státu. Je řízena Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ústředí ČSSZ sídlí v Praze odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. 12

12 1.2.1 Kompetence ČSSZ Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o organizaci a provádění soc. zabezpečení ). ČSSZ tak vykonává státní správu v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové sluţby. 6 Je styčným orgánem vůči institucím EU v oblasti důchodů a dávek nemocenského pojištění. Dále pak kontroluje plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení, vede evidenci práce neschopných občanů, posuzuje jejich zdravotní stav a pracovní schopnost a v určených případech provádí nemocenské pojištění. ČSSZ výběrem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zajišťuje více neţ jednu třetinu všech příjmů státního rozpočtu. Není bez zajímavosti, ţe úspěšnost tohoto výběru činí dlouhodobě přes 99% při zachování minimální nákladovosti ve výši 0,3% z inkasa všech plateb. ČSSZ je tak ze všech systémů realizujících příjmy státního rozpočtu v ČR nejlevnější. ČSSZ spravuje agendu zhruba 8,5 mil. klientů, vyplácí přes 3,5 mil. důchodů a měsíčně zhruba 200 tisíc dávek nemocenského pojištění. 7 ČSSZ při plnění svých úkolů úzce spolupracuje i s ostatními orgány státní správy a organizacemi, které se podílejí na výkonu sociálního zabezpečení v ČR. Spolupracuje tak především s orgány sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, obrany, spravedlnosti (ve věcech důchodových), Ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ostatními zdravotními pojišťovnami (ve věcech lékařské posudkové sluţby), Ministerstvem financí (ve věcech rozpočtových prostředků a zřizování nových účtů), Českou národní bankou (vede účty ČSSZ a krajských správ sociálního zabezpečení), státním podnikem Česká pošta (hotovostní výplata důchodů a dávek nemocenského pojištění), ústavy sociální péče, zdravotnickými zařízeními a s fyzickými a právnickými osobami při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové sluţby. 6 5 odst. 1 zákona o organizaci a provádění soc. zabezpečení. 7 Podrobněji Výroční zpráva 2010 dostupná z < 13

13 1.2.2 Organizační struktura ČSSZ V čele ČSSZ stojí ředitel jmenovaný ministrem práce a sociálních věcí. Strukturu ČSSZ pak tvoří ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Praţská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Útvary ČSSZ a všechny organizační jednotky mají své ředitele. V čele územního pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen MSSZ Brno ) a územního pracoviště Praţské správy sociálního zabezpečení stojí vedoucí. Ústředí ČSSZ sídlí v Praze. Je centrální organizační jednotkou s koncepční, metodickou, řídící, koordinační a kontrolní působností. Provádí rovněţ výkon určených agend sociálního zabezpečení. Tvoří jej sedm úseků přímo řízených ředitelem ČSSZ. Kromě toho ústřední ředitel řídí celkem 8 pracovišť ČSSZ a to pracoviště ČSSZ Brno, pracoviště ČSSZ Ostrava, pracoviště ČSSZ Hradec Králové, pracoviště ČSSZ České Budějovice, pracoviště ČSSZ Plzeň, pracoviště ČSSZ Střední Čechy, pracoviště ČSSZ Ústí nad Labem a Praţskou správu sociálního zabezpečení. K lepší orientaci poslouţí následující grafické znázornění organizační struktury ČSSZ. Obr. 1: Organizační struktura ČSSZ Zdroj.: 14

14 Za více neţ 20 let své existence se ČSSZ stala moderní, klientsky orientovanou institucí, coţ podtrhuje i její motto: Lidé na prvním místě. Snaţí se být rovněţ úřadem vyuţívajícím nejmodernější informační a komunikační technologie, o čemţ svědčí například ojedinělá digitalizace více neţ 10 milionů tzv. soupisových lístků (tedy evidence přidělených rodných čísel) na přelomu let 1996 a 1997 nebo digitalizace více neţ 31 milionů papírových podkladů o dobách zaměstnání či pojištění na přelomu let 2001 a Obě tyto akce byly jakousi předzvěstí příchodu nových informačních systémů a databází a otevřely tak moţnost k zavedení nových technologií, ke kterým mimo jiné například patří i elektronický sběr a ukládání dat. ČSSZ se stala jednou z prvních institucí v ČR podporujících a budujících myšlenku tzv. e-governmentu. 1.3 Okresní správy sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ ) jsou organizační jednotky ČSSZ, které se podílejí ve vymezených oblastech na realizaci sociálního pojištění v rozsahu působnosti svěřené příslušnými právními předpisy. OSSZ jsou podřízeny pracovištím ČSSZ. V čele kaţdé OSSZ stojí ředitel, který je přímo podřízen příslušnému řediteli pracoviště ČSSZ. Ředitele a ostatní vedoucí zaměstnance OSSZ jmenuje a odvolává ústřední ředitel ČSSZ na návrh místně příslušného ředitele pracoviště ČSSZ. OSSZ zajišťují informační servis pro klienty. Vnitřní organizační struktura jednotlivých OSSZ se liší v závislosti na počtu jejich zaměstnanců, na tom zda sídlí ve městě, které je zároveň sídlem pracoviště ČSSZ, zda je v jejich rámci zřízeno územní pracoviště, případně na základě odůvodněného rozhodnutí ústředního ředitele ČSSZ. Podle uvedených kriterií jsou pak v některých OSSZ určená oddělení sloučena do odborů, v jiných (většině OSSZ) existují jako samostatné organizační útvary. 15

15 1.3.1 Jednotlivá oddělení OSSZ a agendy jimi vykonávané 8 oddělení nemocenského pojištění provádí nemocenské pojištění zaměstnanců a dalších osob dle příslušných právních předpisů, rozhoduje ve věcech nemocenského pojištění zaměstnanců a pojistného, provádí činnosti spojené se vznikem, trváním a ukončením pojistného poměru jednotlivých subjektů nemocenského pojištění, připravuje podklady pro výplatu dávek nemocenského pojištění, vede evidenci spojenou s výplatou těchto dávek, provádí registraci zaměstnavatelů k elektronickému přenosu dat, zejména oznámení o nástupu zaměstnanců do zaměstnání a dalších údajů, které můţe ČSSZ přijímat elektronickou cestou, vede evidenci dočasně práce neschopných, poskytuje metodickou a instruktáţní pomoc všem subjektům nemocenského pojištění a občanům (včetně agendy související s aplikací práva sociálního zabezpečení EU a mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení) oddělení důchodového pojištění především sepisuje a dokladuje ţádosti o dávky (případně o úpravu dávek) důchodového pojištění, kontroluje správnost a úplnost předkládaných dokladů, vede evidenci osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění, sepisuje ţádosti o dávku důchodového pojištění s mezinárodním prvkem, vyřizuje dotazy občanů a na vyţádání vydává potvrzení o pobírání důchodu oddělení osob samostatně výdělečně činných - provádí důchodové a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců, vykonává činnosti spojené se vznikem, trváním a ukončením pojistného poměru OSVČ v nemocenském a důchodovém pojištění, vyřizuje dotazy OSVČ, zpracovává přehledy o příjmech, výdajích a dalších údajích o pojistném za příslušný rok, vede evidenci OSVČ, kontroluje plnění ohlašovací a oznamovací povinnosti OSVČ, rozhoduje platebním výměrem o pojistném a penále na pojistném, ukládá pokuty za neplnění povinností OSVČ 8 U agend jednotlivých oddělení jsou vţdy uváděny pouze nejdůleţitější a nejfrekventovanější prováděné činnosti a úkony. Nejedná se o úplný výčet všech činností. 16

16 oddělení pojistného a účtárny dávek - sleduje dodrţování platební povinnosti zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, vystavuje výkazy nedoplatků zaměstnavatelům, kontroluje a účtuje Přehledy o výši pojistného předloţené zaměstnavateli, provádí měsíční a roční účetní závěrku příjmových účtů pojistného a dávkového výdajového účtu, vydává potvrzení zaměstnavatelům, OSVČ a občanům o tom, ţe nemají v evidenci ČSSZ zachyceny nedoplatky na pojistném a penále oddělení vymáhání pojistného a provádění exekučních srážek - sleduje evidenci pohledávek OSSZ a rozhodnutí o nich, zajišťuje vymáhání pohledávek OSSZ pomocí správních a soudních exekucí, zajišťuje pohledávky všemi právními nástroji, zpracovává podklady pro pověřené pracovníky ČSSZ pro insolvenční řízení; sleduje a vyhodnocuje Insolvenční rejstřík, v oblasti exekuce dávek důchodového pojištění pak zajišťuje zpracování agendy exekučních sráţek z důchodu kontrolní oddělení kontroluje vznik a zánik pojistného poměru, kontroluje plnění povinností zaměstnavatelů při provádění nemocenského a důchodového pojištění, vede příslušné evidence, kontroluje správnost údajů na evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen ELDP ), provádí registraci zaměstnavatelů k elektronickému přenosu dat, především ELDP a dalších dokumentů, které můţe ČSSZ přijímat elektronickou cestou, provádí rekonstrukci ELDP v případech, kdy povinnost vyhotovit ELDP zaměstnavatel nesplnil oddělení vnitřní správy zajišťuje chod OSSZ po technickoadministrativní a ekonomicko-správní stránce (spisová evidence, podatelna, elektronická podatelna, spisovna - archiv OSSZ, autodoprava, nákup kancelářského materiálu, inventarizace hmotného majetku apod.) oddělení lékařské posudkové služby - plní úkoly OSSZ v oblasti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely systémů sociálního zabezpečení, rozhoduje o ukončení dočasné pracovní 17

17 neschopnosti, dává ošetřujícímu lékaři (na základě jeho ţádosti) předchozí písemný souhlas ke zpětnému uznání dočasné pracovní neschopnosti za období delší neţ tři dny, dává podněty k provedení kontroly dodrţování reţimu dočasně práce neschopnými pojištěnci. V Praze vykonávají působnost OSSZ Územní pracoviště Praţské správy sociálního zabezpečení (dále jen ÚP PSSZ ). Pro klienty s trvalým pobytem či sídlem na území hlavního města Prahy není stanovena místní příslušnost jednotlivých ÚP PSSZ a klient si tak můţe zvolit kteroukoliv z nich. V Brně vykonává působnost OSSZ MSSZ Brno. 18

18 2. Datové schránky Začátkem července 2009 spustilo Ministerstvo vnitra další sluţbu egovernmentu 9 a to projekt Datové schránky. Tento projekt má za úkol zjednodušit komunikaci právnických i fyzických osob se státními orgány veřejné moci, tedy státními subjekty. Tento projekt je naprostá novinka v komunikaci nejen státní správy. Datové schránky slouţí jako nástroj pro efektivní doručování a zároveň autorizované konverze dokumentů fyzickým osobám, podnikatelům a úřadům Zákonná úprava datových schránek Právní rámec datových schránek tvoří zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů ). Zákon upravuje elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (dále jen orgán veřejné moci ) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek. Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek. Dále definuje informační systém datových schránek a autorizovanou konverzi dokumentů. 11 Pod pojem elektronické úkony nespadají pouze úkony 9 Série procesů, umoţňujících výkon veřejné správy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky. Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování sluţeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uţivatelům (občanům). : ŠTĚDROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a vyuţití informačních technologií a právních informačních systémů (E- Justice) Praha: Linde, 2008, s Datové schránky: Info [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z < zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů. 19

19 veřejnoprávní povahy (jako např. rozhodnutí vydávaná ve správním, soudním řízení), ale i úkony soukromoprávní povahy a veškerá komunikace probíhající při výkonu veřejné moci Datová schránka a datová zpráva Datová schránka je elektronickým úloţištěm určeným k doručování orgánů veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a v neposlední řadě k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Doba uloţení datové zprávy činí 90 dnů. 13 Datovou zprávu tvoří obálka a obsah zprávy. Obsahem zprávy pak můţe být jedna nebo i více příloh. Povolené přílohy datových zpráv jsou stanoveny vyhláškou Typy datových schránek Všechny datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. Zákon rozeznává čtyři typy datové schránky: a) datová schránka fyzické osoby, b) datová schránka podnikající fyzické osoby, c) datová schránka právnické osoby, d) datová schránka orgánu veřejné moci. ad a) datová schránka fyzické osoby se zřizuje bezplatně a výhradně na ţádost fyzické osoby, která je plně způsobilá k právním úkonům. Tato ţádost musí obsahovat jméno a příjmení, rodné příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a okres narození a v případě, ţe není fyzická osoba státním občanem České republiky i údaj o státním občanství. Splňuje-li ţádost všechny poţadavky, pak Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku do tří pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky. Pokud ovšem vystupuje fyzická osoba ve více rolích (občan, podnikatel, osoba 12 Viz SMEJKAL, V. Datové schránky v právním řádu ČR, 1.vyd. Praha: MJF, 2009, s vyhl. č. 194/2009 Sb. o stanovení podrobností uţívání a provozování informačního systému datových schránek (dále jen vyhláška o stanovení podrobností a provozování ISDS ). 14 Příloha 3 vyhlášky o stanovení podrobností a provozování ISDS. 20

20 vykonávající advokacii nebo veřejnou moc, resp. přesněji řečeno veřejnou, resp. státní správu na základě pověření), pak můţe mít zřízeno více datových schránek. 15 ad b) datová schránka podnikající fyzické osoby se zřizuje bezplatně na ţádost fyzické osoby. Náleţitosti ţádosti jsou shodné s ţádostí fyzické osoby, ţádost podnikající fyzické osoby musí navíc obsahovat identifikační číslo osoby a místo podnikaní, případně sídlo. Při splnění všech poţadavků ţádosti zřídí datovou schránku Ministerstvo vnitra do tří pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Daňovému poradci, advokátu a insolvenčnímu správci zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku bezplatně a bezodkladně poté, co obdrţí informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky. ad c) datová schránka právnické osoby právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační sloţce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku zřizuje automaticky a bezplatně datovou schránku Ministerstvo vnitra a to bezodkladně po vzniku právnické osoby (v případě právnické osoby zřízené zákonem) a bezodkladně poté, co obdrţí informaci o zapsání právnické osoby do obchodního rejstříku. Právnická osoba výše neuvedená můţe o zřízení datové schránky poţádat. Ta ji bude Ministerstvem vnitra zřízena bezplatně do tří pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Ţádost musí obsahovat název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby (případně registrační, evidenční číslo), adresu sídla, jméno a příjmení, datum narození a adresu pobytu osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby a stát registrace nebo evidence právnické osoby. Právnická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky. ad d) datová schránka orgánu veřejné moci datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně a bezodkladně po jeho vzniku. V případě 15 Viz SMEJKAL, V. Datové schránky v právním řádu ČR, 1.vyd. Praha: MJF, 2009, s

21 notářů a soudních exekutorů bezplatně a bezodkladně poté, co obdrţí informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Pro potřeby vnitřních organizačních jednotek orgánu veřejné moci nebo pro výkon konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci lze po podání ţádosti 16 zřídit další datovou schránku orgánu veřejné moci Podání ţádosti, přístup do datové schránky Jestliţe je ţádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby zasílána na poštovní adresu Ministerstva vnitra, musí tato ţádost obsahovat úředně ověřený podpis ţadatele (u právnické osoby úředně ověřený podpis osoby oprávněné jednat jejím jménem). V případech, kdy je ţádost podávána na kontaktním místě veřejné správy (pracoviště Czech POINT 18 ) nebo vyplněním elektronického formuláře ţádosti, jeho podepsáním zaručeným elektronickým podpisem a odesláním na e-podatelnu Ministerstva vnitra není úředně ověřený podpis vyţadován. Pro přístup do datové schránky je oprávněna vţdy osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena. Tato osoba můţe pověřit další fyzické osoby k přístupu do její datové schránky. Pověřená osoba můţe číst zprávy, číst zprávy určené do vlastních rukou, vytvářet a odesílat datové zprávy, prohlíţet seznam dodaných zpráv i doručenek a vyhledávat datové schránky. Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky se do ní přihlašují pomocí přístupových údajů. Ty bezodkladně po zřízení datové schránky zasílá Ministerstvo vnitra do vlastních rukou osobě, pro kterou byla datová schránka zřízena, na její ţádost i osobám, kterým bylo uděleno pověření k přístupu do datové schránky. Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením, nejpozději však patnáctým dnem po dni 16 Náleţitosti ţádosti jsou uvedeny v odst. 3 6 zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů. 17 To je případ i ČSSZ, kde jednotlivým pracovištím ČSSZ, PSSZ, ÚP PSSZ, MSSZ Brno a OSSZ jsou zřízeny jejich datové schránky. 18 Český podací ověřovací informační národní terminál kontaktní místo veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 22

22 doručení přístupových údajů. Náleţitosti přístupových údajů a elektronické prostředky k přihlášení jsou stanoveny vyhláškou. 19 Subjekty, kterým byla zřízena datová schránka na základě jejich ţádosti, mohou poţádat o její znepřístupnění. Ministerstvo vnitra samo znepřístupní datovou schránku fyzické a podnikající fyzické osobě také v případě jejího úmrtí, zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, vzetí osoby do vazby, výkonu trestu odnětí svobody apod. K znepřístupnění datové schránky rovněţ dojde v případech, kdy je podnikající fyzická a právnická osoba vymazána ze zákonem stanovené evidence, zrušena právnická osoba zřízena zákonem či zrušen orgán veřejné moci. Při ztrátě, odcizení či vyzrazení přístupových údajů Ministerstvo vnitra neprodleně tyto přístupové údaje zneplatní, jakmile se o výše uvedených skutečnostech dozví. Pokud dojde ke změně obsazení statutárního orgánu nebo vedoucího orgánu veřejné moci, je nutné téţ zneplatnit přístupové údaje osob, které jiţ do datové schránky přístup mít nemají. 20 Ke zrušení datové schránky dochází vţdy po uplynutí tří let ode dne ukončení existence osob nebo orgánu veřejné moci, pro které byla datová schránka zřízena. 2.2 Informační systém datových schránek Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy (dále jen ISDS ), který zajišťuje bezpečnou a průkaznou elektronickou komunikaci mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými či právnickými osobami na straně druhé, jakoţ i mezi orgány veřejné moci navzájem. Jeho správcem je Ministerstvo vnitra, provozovatelem pak drţitel poštovní licence v současnosti Česká pošta, s. p. ISDS je provozován nepřetrţitě 24 hodin sedm dní v týdnu s výjimkou plánovaných odstávek, které provozovatel zveřejňuje na webových stránkách projektu. 21 V ISDS se vedou údaje o datových schránkách 19 Vyhláška o stanovení podrobností a provozování ISDS. 20 Viz SMEJKAL, V. Datové schránky v právním řádu ČR, 1.vyd. Praha: MJF, 2009, s

23 a jejich uţivatelích. 22 Na vedené údaje se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Údaje jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám. Na správce a provozovatele je tak kladena povinnost zachování bezpečnosti ISDS. Správce ani provozovatel ISDS nemají přístup do datových schránek jiných subjektů. K přehledu a vyhledání, které subjekty vyuţívají datové schránky, vede Ministerstvo vnitra jejich veřejný seznam, který je součástí ISDS. V něm umoţní identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno. K identifikaci datové schránky slouţí identifikátor, který je jedinečný pro kaţdou datovou schránku. Seznam se dělí na samostatné části vedené pro fyzické osoby, pro podnikající fyzické osoby, pro právnické osoby a pro orgány veřejné moci. 2.3 Doručování dokumentů prostřednictvím datových schránek Doručování dokumentů orgánů veřejné moci Jak jiţ bylo výše uvedeno, úkolem datových schránek je především snaha o rychlejší a levnější doručování subjektům práva v České republice. Proto zákon v 17 ukládá povinnost orgánu veřejné moci komunikovat s jiným orgánem veřejné moci, ale i ostatními uţivateli datových schránek pomocí datových schránek, umoţňuje-li to povaha dokumentu a nedoručuje-li se veřejnou vyhláškou nebo na místě. Jistým omezením tak můţe být například maximální povolená velikost datové zprávy (10 MB) nebo nemoţnost některé dokumenty konvertovat. 23 Dokument dodaný do datové schránky je doručen okamţikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která do ní má přístup. Pokud se tak nestane ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, povaţuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty (pokud odst. 3 zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů odst. 5 zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů. 24

24 nevylučuje toto náhradní doručení jiný právní předpis). 24 právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Doručení má stejné Provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba můţe provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnou svou datovou schránku a umoţňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. 25 Je jen na úvaze subjektu, zda tuto moţnost vyuţije. Naopak je povinností orgánu veřejné moci takovýto úkon akceptovat. Úkon učiněný pomocí datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně v listinné podobě. Provádění úkonů vůči ČSSZ, respektive OSSZ, pomocí datové schránky bude podrobněji probráno v podkapitole Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob Zákon umoţňuje vzájemnou komunikaci mezi fyzickými, podnikajícími fyzickými a právnickými osobami pomocí datových schránek. Tato sluţba, kterou povoluje Ministerstvo vnitra, je zpoplatněna. Dokument takto zaslaný je pak doručen okamţikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky. 2.4 Konverze dokumentů Těţištěm konverze dokumentů je převádění dokumentů z jedné formy listinné do druhé elektronické a naopak, aniţ by došlo ke sníţení informační hodnoty a věrohodnosti obou dokumentů. 26 Konverzi mohou provádět kontaktní místa veřejné správy 27, advokáti a pro výkon své působnosti i orgány veřejné 24 Např. 64 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů. 26 Viz SMEJKAL, V. Datové schránky v právním řádu ČR, 1.vyd. Praha: MJF, 2009, s Viz 8 odst. 2 zákona o informačních systémech veřejné správy. 25

25 moci. Zákon v 24 podrobně upravuje postup při provádění konverze, náleţitosti ověřovací doloţky v 25 a konečně i evidenci provedených konverzí v Datové schránky v podmínkách ČSSZ Jak zákon o nemocenském pojištění, tak ani zákon o organizaci a provádění soc. zabezpečení aţ do své novelizace, 28 účinné od , ve svých ustanoveních výslovně neuváděly moţnost podávání dokumentů prostřednictvím datových schránek. Podávání však bylo moţné a přípustné podle zákona o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů. Jiţ před tzv. ostrým startem datových schránek, tj , měla ČSSZ, respektive všechny její organizační sloţky, aktivovánu svoji datovou schránku. Zprvu se nejednalo o nijak zvlášť významnou agendu a počty doručených datových zpráv nebyly nijak významné. Přístup do datové schránky byl realizován pomocí webového portálu ISDS. Vzrůstající počet doručovaných a odesílaných datových zpráv si však v průběhu roku 2010 od ČSSZ vyţádal vytvoření jednotné interní aplikace napojené na ISDS, díky které se činnosti spojené výkonem agendy související s datovými schránkami nejen zjednodušily, ale především zrychlily a zefektivnily. Příjem a odesílání datových zpráv mají na starosti podatelny jednotlivých organizačních sloţek ČSSZ. Při výkonu agendy datových schránek postupují dle jednotné metodiky a směrnic vydaných ústředím ČSSZ Vyuţití datových schránek při provádění nemocenského pojištění Ustanovení paragrafů 93 a 94 zákona o nemocenském pojištění ukládají zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnané osoby řadu povinností: přihlásit se při svém vzniku 29 do registru zaměstnavatelů, přihlásit kaţdou svoji mzdovou účtárnu, hlásit změny údajů uvedených při svém přihlášení, 28 Zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 29 Dnem vzniku zaměstnavatele se rozumí den nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání. 26

26 odhlásit se z registru zaměstnavatelů, oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, hlásit změny údajů uvedených při přihlášení zaměstnance, oznámit den skončení zaměstnání zaměstnance. Pro hlášení všech výše uvedených skutečností slouţí předepsané tiskopisy (Přihláška do registru zaměstnavatelů, Odhláška z registru zaměstnavatelů, Oznámení o nástupu do zaměstnání). Lhůta ke splnění ohlašovací povinnosti je osm kalendářních dnů 30 ode dne, kdy k rozhodné skutečnosti došlo. Je velkou výhodou a předností datových schránek, ţe všechny výše uvedené povinnosti můţe zaměstnavatel splnit jejich prostřednictvím. Na rozdíl od projektu e-podání, u kterého je moţné (v případě nemocenského pojištění) pouze přihlašování, hlášení změn a odhlašování zaměstnance. Hlavně pro menší zaměstnavatele je pak jistě výhodou i to, ţe komunikace prostřednictvím datových schránek nevyţaduje pořízení kvalifikovaného certifikátu od kvalifikované certifikační autority a tím nepřináší další zvyšování nákladů na komunikaci s úřadem, ale naopak je sniţuje. Jistou nevýhodou oproti e-podání je pak skutečnost, ţe se nejedná o on-line komunikaci jak je tomu v případě e-podání a zasílající tak není okamţitě informován o případných chybách, kterých se dopustil ve vyplňování příslušného tiskopisu. Počet zaměstnavatelů, kteří komunikují s OSSZ Vyškov pomocí datových schránek roste jen velmi pomalu a stále se jedná spíše o výjimečné případy. To samé jiţ však nelze říci v případě orgánů veřejné moci, kterým je stanovena povinnost komunikovat prostřednictvím datových schránek. V tomto smyslu přijímá OSSZ Vyškov nejvíce podání od soudních exekutorů, soudů a Policie ČR. Jedná se v převáţné většině o ţádosti o poskytnutí součinnosti ve smyslu ustanovení 116 odst. 1 a odst. 6 písm. d) zákona o nemocenském pojištění. 30 Dle ust. 94 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění můţe zaměstnavatel s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností. 27

27 3. e-podání Jak bylo jiţ v první kapitole zmíněno, ČSSZ má za cíl být moderním úřadem a tedy i úřadem vyuţívajícím moderních informačních a komunikačních technologií a prostředků. Mezi takové můţeme zcela jistě zařadit projekt ČSSZ zvaný e-podání. 31 Jeho smyslem je zajistit rychlou a bezpečnou komunikaci mezi ČSSZ a subjekty plnícími povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení pomocí vybraných formulářů, které je moţno zaslat elektronickou formou. Nasazení tohoto prostředku komunikace sahá do konce roku 2004, kdy bylo jako první moţné zaslat formulář ELDP. Důvodem ke vzniku tohoto komunikačního kanálu pak byla bezpochyby i novelizace 32 zákona o nemocenském pojištění, účinná od , která zapříčinila vznik registru pojištěnců. K naplnění tohoto registru bylo zapotřebí získání velkého mnoţství dat o pojištěncích, kteří do té doby vůbec nebyli v evidencích ČSSZ zachyceni. 33 Tomu, jak se tento úkol podařilo i díky vyuţití e-podání zvládnout, ale i kaţdodennímu fungování e-podání s jeho klady a zápory, se budu věnovat v závěru této kapitoly. 3.1 Vymezení pojmů souvisejících s problematikou e-podání Jelikoţ problematika elektronického podávání dokumentů je ve své podstatě, dalo by se říci, technickou záleţitostí, povaţuji za vhodné pro lepší pochopení a orientaci na tomto místě zavést a vysvětlit několik nejzákladnějších pojmů, se kterými bude v další části práce operováno Veřejné rozhraní elektronického podání Veřejné rozhraní elektronického podání (dále jen VREP ) je v souladu s ust. 162 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a s ust. 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení elektronickou podatelnou pro příjem předepsaných tiskopisů v elektronické podobě formou 31 Jedná se oficiální název zavedený ČSSZ. Jde o sloţeninu slov elektronické podání. 32 Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 33 Do evidovala ČSSZ pouze zaměstnance tzv. malých organizací tj. organizací s počtem zaměstnanců do

28 datové zprávy v datovém formátu XML (vyhovující specifikaci ČSSZ) podepsané zaručeným elektronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Komunikační kanál VREP ke dni zcela nahradil zrušenou 34 transakční část Portálu veřejné správy (dále jen TR PVS ), slouţící do té doby jako komunikační kanál pro e-podání Transakční část Portálu veřejné správy 35 PVS se aţ do , kdy novelou zákona o informačních systémech veřejné správy došlo ke zrušení jeho transakční části, dělil právě na dvě části a to informační a transakční. Informační část Portálu veřejné správy nabízí mimo jiné návody, jak postupovat v různých ţivnostních situacích, přináší aktualizovaná plná znění zákonů či seznam datových schránek. Transakční část slouţila jako komunikační kanál pro e-podání Elektronický podpis a zaručený elektronický podpis Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronickém podpisu ) definuje elektronický podpis jako údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a slouţí jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. 36 Vyšší formou elektronického podpisu je zaručený elektronický podpis. Ten musí splňovat tyto poţadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umoţňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba můţe 34 Zániku TR PVS a redefinici nového PVS se věnuje ve svém článku např. PETERKA, J., Portálová rošáda, [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z < 35 I kdyţ k byla TR PVS zrušena, povaţuji za vhodné tento pojem zmínit a popsat, neboť v počátcích e-podání měla TR PVS velký význam a v textu práce se tak bude tento pojem objevovat písm. a) zákona o elektronickém podpisu. 29

29 udrţet pod svou výhradní kontrolou a k datové zprávě je připojen takovým způsobem, jenţ umoţňuje zjistit jakoukoliv následnou změnu dat Certifikát a kvalifikovaný certifikát Certifikát je datová zpráva, která je vydána poskytovatelem certifikačních sluţeb, spojuje data pro ověřování elektronických podpisů s podepisující osobou a umoţňuje ověřit její identitu. Certifikát lze z jistého úhlu pohledu chápat jako obdobu průkazu totoţnosti, například občanského průkazu. Certifikáty obsahují obvykle ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující jednoznačnou identifikaci subjektu, kterému byl tento certifikát vydán. Běţně pouţívané certifikáty téţ obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace. 37 Kvalifikovaným certifikátem je pak certifikát splňující náleţitosti 12 zákona o elektronickém podpisu, a který byl vydán kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Kvalifikovaný certifikát má univerzální pouţití pro podpis při komunikaci se státní správou a dalšími institucemi Šifrovací certifikát Pro zabezpečení co moţná nejvyšší bezpečnosti komunikace slouţí šifrovací klíč (šifrovací certifikát ČSSZ). Ten slouţí výhradně pro komunikaci s ČSSZ a zajišťuje, aby podání zašifrované podávajícím mohl číst výhradně server ČSSZ. Šifrovací certifikát zveřejňuje ČSSZ na svých internetových stránkách, kde je zdarma ke staţení Akreditovaný poskytovatel certifikačních sluţeb Akreditace ve smyslu zákona o elektronickém podpisu je osvědčení vydávané příslušným (dohledovým a kontrolním) úřadem (momentálně Ministerstvem vnitra ČR) poskytovatelům certifikačních sluţeb. Akreditací je 37 Viz BUDIŠ, P. Elektronický podpis a jeho aplikace v praxi, 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s

30 chápáno osvědčení, ţe poskytovatel certifikačních sluţeb splňuje podmínky stanovené zákonem pro výkon činnosti akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb. 38 V současné době na českém trhu působí tři akreditovaní poskytovatelé sluţeb a to: I. certifikační autorita, PostSignum a e-identity. 3.2 Základní předpoklady k využívání elektronického podání K funkčnímu a úspěšnému vyuţívání e-podání je nutné splnit několik podmínek. Jsou to: registrace na správě sociálního zabezpečení, softwarové poţadavky, prostředky pro podepisování a šifrování dokumentů Registrace na správě sociálního zabezpečení ČSSZ povoluje pouţívat své elektronické sluţby na základě registrace klientů na OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno). K registraci je nutné vyplnit a předloţit místně příslušné správě sociálního zabezpečení tiskopis Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s e-podáním ČSSZ v případě, ţe se jedná o pověřenou osobu, která je v organizaci zaměstnaná nebo tiskopis Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s e-podáním ČSSZ, (pro zastupující osobu) v případě, kdy pověřený subjekt vykonává agendu e-podání dodavatelsky (typicky účetní v podobě OSVČ, účetní firmy). Na uvedených tiskopisech musí být vţdy identifikován pověřující subjekt (název, sídlo, IČ, variabilní symbol u ČSSZ, případně i jednající statutární orgán, jde-li o osobu právnickou), pověřená (zastupující) osoba (jméno, příjmení, rodné číslo, ová adresa, sériové číslo certifikátu a jeho vydavatel, variabilní symbol zastupující osoby, její sídlo, variabilní symbol u ČSSZ). Na tiskopisu se vyznačí, jaké sluţby 39 hodlá podávající vyuţívat. V případě zastupující osoby je nutné 38 Viz BUDIŠ, P. Elektronický podpis a jeho aplikace v praxi, 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s Jaké sluţby lze pomocí e-podání vyuţívat je popsáno v podkapitole

31 oprávněnost k zastupování doloţit plnou mocí. Tiskopisy musí být samozřejmě opatřeny podpisem, případně i razítkem zaměstnavatele. Registraci lze provést osobně návštěvou na správě sociálního zabezpečení, ale i elektronicky, v případě, ţe je vyplněný tiskopis podepsaný platným kvalifikovaným certifikátem statutárního zástupce zaměstnavatele (případně jiné oprávněné osoby), bude zaslán elektronicky do e-podatelny příslušné OSSZ (ÚP PSZZ, MSSZ Brno) nebo datové schránky příslušné OSSZ (ÚP PSSZ, MSSZ Brno). Jakmile má správa sociálního zabezpečení všechny výše zmíněné podklady k dispozici, zaregistruje pověřeného pracovníka k e-podání za zaměstnavatele, za kterého je oprávněn činit podání a přidělí mu registrační číslo případně Identifikační číslo pracoviště pro e-podání (dále jen IČPE) pro zasílání e-podáníhpn. Jiţ od zavedení e-podání v roce 2004 jsou na kaţdé OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno) určeni zaměstnanci, tzv. kontaktní pracovníci, kteří se věnují problematice e-podání. Jejich úkolem je poskytovat informace klientům majícím zájem o elektronickou komunikaci, registrovat nové podávající a v neposlední řadě poskytovat pomoc a informace stávajícím podávajícím při řešení nejrůznějších problémů vyskytujících se při e-podání. Seznam těchto kontaktních pracovníků zveřejňuje ČSSZ na svých internetových stránkách. Mimo to bylo zřízeno i Call centrum ČSSZ pro e-podání poskytující rovněţ informace související s danou problematikou Softwarové poţadavky Existuje poměrně velké mnoţství personálních a mzdových programů, které umoţňují vytvoření datové věty ve formátu XML, připojení zaručeného elektronického podpisu v podobě kvalifikovaného certifikátu, zašifrování zprávy a její odeslání ČSSZ. Jejich výhodou je bezpochyby moţnost napojení (alespoň u většiny z nich) na personální databáze zaměstnavatele, coţ přináší úsporu času při vytváření datové věty, vše se totiţ děje takříkajíc automaticky. Jejich 32

32 nevýhodou, zvláště pak pro menší zaměstnavatele, můţe být jejich pořizovací cena. Alternativou pro placené programy můţe být bezplatný program 602XML Filler, který rovněţ umoţňuje vyplnění a následné odeslání tiskopisu e-podání. Odkaz k jeho staţení je k dispozici na internetových stránkách ČSSZ. Z logiky e-podání vyplívá, ţe další podmínkou je i počítač s připojením k síti Internet Prostředky pro podepisování a šifrování dokumentů Kvalifikovaný certifikát při elektronickém podání je v systému ČSSZ pouţit k identifikaci a autorizaci klienta. Pokud dojde k zaslání dokumentu podepsaného platným kvalifikovaným certifikátem, jehoţ identifikátory ČSSZ klient nesdělil, podání bude zamítnuto. Proto také klient sděluje pracovníkům OSSZ (ÚP PSSZ, MSSZ Brno) změnu identifikátorů kvalifikovaného certifikátu při novém i opětovném přidělení certifikátu. Identifikátory kvalifikovaného certifikátu jsou vystavitel a sériové číslo. 41 Aţ do bylo moţné identifikaci a autorizaci klienta pouţít podpisový klíč vydávaný přímo ČSSZ. Tento byl v počátcích e-podání podávajícími hojně vyuţíván, neboť byl na rozdíl od kvalifikovaných certifikátů, vydávaných akreditovanými certifikačními autoritami, vydáván ČSSZ zdarma, s platností na tři roky. Vydávání podpisového klíče bylo ukončeno Jeho pouţívání s sebou neslo jednu podstatnou nevýhodu. Jím podepsaná podání musela být doplněna do pěti dnů písemným potvrzením. 42 Z důvodu zajištění bezpečnosti a integrity přenášených dat je pouţíváno jejich zašifrování pomocí šifrovacího certifikátu. Šifrovací certifikát ČSSZ má 40 Určitou výjimku představuje vytvoření a podepsání datové věty, její uloţení na přenosné medium (CD, DVD, apod.) a doručení na OSSZ (ÚP PSSZ, MSSZ Brno). Takové podání je pak zpracováno ručně tj. nahráním do příslušné aplikace právě z přenosného media. I takové podání snese označení e-podání, nejedná se však o e-podání v jeho nejtypičtější podobě a nutno dodat, ţe taková podání nejsou v praxi příliš často vyuţívána. 41 Registrace na správě sociálního zabezpečení [online]. Změněno cit. [ ]. Dostupné z: < 42 V souladu s ust. 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen správní řád ) 33

33 platnost zpravidla jednoho roku a je zdarma ke staţení na internetových stránkách ČSSZ. Zde je uveřejněn i návod k jeho instalaci a pouţívání. 3.3 Služby e-podání Od začátku fungování e-podání v roce 2004, kdy bylo moţné zasílat pouze ELDP, se počet sluţeb značně rozrostl. Společným znakem všech sluţeb je skutečnost, ţe pověřené osoby (zastupující osoby) vyuţívající e-podání mají moţnost volby mezi jednotlivými způsoby doručení dokumentů OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno). Pouţívání e-podání tak pro ně není povinností, ale moţností. V současné době je tedy moţné přes e-podání posílat tyto dokumenty (vyuţívat sluţby): e-podání ELDP vedení ELDP je jednou z povinností zaměstnavatelů, uloţenou zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde o jednu z nejvíce vyuţívaných sluţeb e-podání, 43 e-podání ONZ slouţí k podání tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (dále jen ONZ ) a ke splnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatele podle zákona o nemocenském pojištění. Jde o nejvíce vyuţívanou sluţbu e-podání, e-podání NEMPRI - umoţňuje odeslat tiskopis Přílohy k ţádosti o dávku nemocenského pojištění. Tato sluţba se zatím u podávajících nesetkala s přílišným zájmem. Důvodem je fakt, ţe k vyřízení příslušné dávky nemocenského pojištění je nutno na OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno) zaslat i další doklady 44, které není moţno zasílat e-podáním, e-podání PVPOJ - umoţňuje pověřeným osobám a zastupujícím osobám odeslat v elektronické podobě na ČSSZ měsíční Přehled o výši pojistného. 43 Počty elektronicky zasílaných ELDP koncem dubna kaţdého roku (konec lhůty pro zaslání ELDP z předchozího roku) byly svého času způsobilé zapříčinit výpadky TR PVS. 44 Např. IV. a V. díl tiskopisu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" v případě ţádosti o nemocenské. 34

34 Přehled můţe být trojího typu: normální, změnový a storno. Právě storno podání činí tuto sluţbu jedinečnou. U jiných typů sluţeb storno podání není moţné, 45 Přehled OSVČ OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatně výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno) na předepsaném formuláři Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. U této sluţby není zapotřebí, aby byla OSVČ registrována k e-podání. V porovnání s počty elektronicky podaných ELDP a ONZ je tato sluţba vyuţívána jen zlomkem OSVČ, e-podání HNP tuto sluţbu můţe vyuţívat ošetřující lékař (zdravotnické zařízení) k zasílání tří formulářů souvisejících s tiskopisem Dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN ). Konkrétně tedy I. díl Hlášení o vzniku DPN, II. díl Ukončení DPN a tiskopis Hlášení ošetřujícího lékaře, e-podání POS Potvrzení o studiu a teoretické a praktické přípravě na budoucí povolání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postiţením, e-podání USRCERT - nahlášení nového kvalifikovaného certifikátu pověřené, případně zastupující osoby. Tato sluţba je vyuţívána jen minimálně. 3.4 Zpracování e-podání DIS-systémem ČSSZ Zpracování elektronických podání učiněných prostřednictvím e-podání se děje plně automaticky. Zpracování a prvotní kontrolu podání provádí program ČSSZ DIS-systém. Podání můţe obsahovat 1 aţ 1500 formulářů (kromě sluţeb Přehled OSVČ a PVPOJ, kde e-podání musí obsahovat pouze jeden formulář). Podání do 300 formulářů jsou zpracovávána neprodleně, ta větší mají tzv. odloţené zpracování (ve večerních hodinách, při menším vytíţení systému). U podání jsou kontrolovány základní poţadavky na ně kladené a to zejména: je-li 45 U jiných typů e-podání je pro storno podání nutno písemně poţádat příslušnou OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno). 35

35 podání podepsáno platným kvalifikovaným certifikátem, zašifrováno, tiskopis správně a úplně vyplněn, osoba podání zasílající oprávněná podání za daného zaměstnavatele činit apod. V případě, ţe všechny kontroly jsou v pořádku, je podávající o tomto vyrozuměn pomocí ové zprávy zaslané na jeho , který uvedl při své registraci k e-podání. Podání je pak dále zpracováváno a tzv. překlopeno do příslušných registrů ČSSZ. V případě, ţe kontroly odhalí nějaký nedostatek či chybu v tiskopisu (případně duplicitu podání) je i o tomto podávající prostřednictvím u vyrozuměn. Podání o více tiskopisech jsou chápána jako celek a tak tedy i v případě, kdy podání obsahuje byť pouze jedinou chybu u jediného tiskopisu, je toto zamítnuto jako celek a je nutné jej opravit a zaslat znovu. Kaţdá chyba má přidělen svůj jedinečný kód. Seznam chybových hlášení je zveřejněn na internetových stránkách ČSSZ. K řešení problémů vyskytujících se v souvislosti s e-podáním jsou nápomocni kontaktní pracovníci e-podání. 3.5 e-podání v praxi OSSZ Jak jsem jiţ v úvodu této kapitoly předestřel, důvodem ke vzniku e-podání a jeho začlenění jako moţného způsobu komunikace s ČSSZ, byl především vznik registru pojištěnců ke dni Toto období bylo spojeno s velkým počtem nových registrací k e-podání, především z řad velkých zaměstnavatelů. V průběhu měsíce července 2005 byl proveden jednorázový hromadný sběr údajů o zaměstnancích organizací a od této doby tak docházelo k naplňování registru pojištěnců Kmenových evidencí, jak tento registr pracovně nazvala ČSSZ. K tomuto jednorázovému hromadnému sběru nebylo e-podání přímo určeno, 46 slouţilo však od k přihlašování zaměstnanců, kteří byli od nově zaměstnáni u svých zaměstnavatelů a byli účastni nemocenského pojištění. Velkým nedostatkem, ani ne tak pro podávající, ale především pro zaměstnance 46 Zaměstnavatelé nemohli tuto hromadnou ohlašovací povinnost splnit prostřednictvím elektronického podání přes Internet, mohli však datový soubor obsahující hromadné hlášení předat na přenosném mediu na příslušnou OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno). I takové podání však muselo být doplněno papírovým seznamem, obsahujícím tatáţ data. Důvodem bylo ještě zcela neodzkoušené ostré prostředí e-podání. 36

36 OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno) byla skutečnost, ţe podání byla kontrolována pouze DIS-systémem. Pracovníci na správách sociálního zabezpečení neměli ţádný nástroj ke zjištění, zda se přihlašovaní a odhlašovaní zaměstnanci opravdu dostávají do příslušných evidencí. Tato skutečnost zapříčinila nemalé problémy při následném výkonu činností OSSZ (ÚP PSSZ a MSSZ Brno) spojených s prováděním nemocenského pojištění. Později pak musely proběhnout náročné (technicky i personálně) akce na odstranění nedostatků a chyb v registru pojištěnců. Poměrně nešťastným se pak také ukázalo vyuţití podpisového klíče vydávaného ČSSZ. Podání, která byla tímto klíčem podepsána, musela být v souladu s ust. 37 odst. 4 správního řádu do pěti dnů od jejich odeslání písemně potvrzena. Splnění této lhůty se v praxi ukázalo být značně komplikované. e-podání byla aţ do zániku TR PVS (ke dni ) zasílána právě pomocí TR PVS. K fungujícímu e-podání bylo nutné, aby se subjekt vyuţívající e-podání na PVS zaregistroval. Tato registrace se pro některé z klientů stala doslova noční můrou a je pravdou, ţe registrace zejména zastupující osoby nebyla zrovna nejjednodušší operací. Zejména v počátcích fungování e-podání navíc docházelo k poměrně častým výpadkům TR PVS v délce trvání i několika dnů. Od mohla a od musí být všechna e-podání prostřednictvím sítě Internet zasílána přes komunikační kanál VREP. V průběhu roku 2011 se začaly na veřejnosti objevovat informace o zániku TR PVS. To u podávajících zapříčinilo obavy, jakým způsobem budou jiţ fungující a dalo by se říci i oblíbenou sluţbu e-podání nadále vyuţívat. Odpovědí je jim právě zmiňovaný VREP. Snahou ČSSZ bylo, aby změna z TR PVS na VREP byla pro klienty co moţná nejméně problematická a zatěţující. Nebyla tedy potřeba ţádná nová registrace k e-podání (jak se spousta podávajících obávala) a úprava jednotlivých softwarů pro podávání se pro koncového uţivatele stala často jen otázkou aktualizací příslušného programu. Přechod na nové komunikační rozhraní tak proběhl velice hladce. 37

37 Hlavními výhodami systému e-podání jsou jeho dostupnost 365 dní v roce, bezpečnost zajištěná pouţitím moderních šifrovacích metod a rychlost, s jakou se podávající dozví o výsledku svého podání. Přes výše uvedené nedostatky a problémy, se kterými se hlavně ve svých počátcích tento systém potýkal, je moţné dle mého názoru konstatovat, ţe se v současné době jedná o velmi spolehlivý a praktický způsob komunikace subjektů nemocenského pojištění s ČSSZ. Při nezavedení e-podání by byly jednotlivé správy sociálního zabezpečení nuceny přijímat obrovská mnoţství papírových tiskopisů, které by musely následně pořizovat, coţ by přineslo nejen větší personální zátěţ, ale i větší poţadavky na spisové a archivační prostory. 38

38 Závěr Je zřejmé, ţe technický pokrok, a v oboru výpočetní techniky zvláště, nebude v příštích letech a desetiletích ubírat nic na svém rozmachu. Můţeme to pozorovat i sami na něčem tak obyčejném jako je kupříkladu disketa. Zatímco v roce 1990 se v naší zemi jednalo spíše o technickou vymoţenost, tak v roce 2000 jiţ o běţné médium slouţící k přenosu a ukládání dat. Kolik počítačů je však v dnešní době vybaveno disketovou mechanikou? Bude tomu tak i v případě klasických poštovních sluţeb a papírových tiskopisů? Tuto paralelu volím zcela záměrně, vţdyť i většině z nás v současné době připadá papírový tiskopis jako klasický a spolehlivý nosič informací a dat, pomocí kterého splňujeme např. nejrůznější ohlašovací povinnosti vůči různým úřadům. Seznámit čtenáře s tím, ţe jiţ dnes existují moderní komunikační prostředky, pomocí kterých můţeme s úřady komunikovat, bylo cílem této bakalářské práce. ČSSZ je nositelem sociálního, potaţmo nemocenského pojištění. Jedná se v České republice o zcela ojedinělý úřad co do počtu klientů, jejichţ záleţitosti spravuje. Vykonává rozsáhlou agendu ve věcech nemocenského a důchodového pojištění, lékařské posudkové sluţby a je i styčným orgánem vůči zahraničním institucím vykonávajícím obdobnou agendu v zemích EU a ostatních státech. Má za cíl být moderním úřadem vyuţívajícím nejmodernější informační a komunikační technologie, coţ v minulosti prokázala např. digitalizací milionů papírových podkladů o dobách zaměstnání. Tomuto trendu odpovídá i připravenost ČSSZ na zavedení komunikace prostřednictvím datových schránek a další rozvíjení a rozšiřování sluţeb svého projektu e-podání. Institut Datových schránek byl do našeho právního řádu zanesen teprve v nedávné době. Smyslem datových schránek je zjednodušit a zefektivnit komunikaci právnických i fyzických osob se státními orgány veřejné moci, tedy státními subjekty. Nejedná se o ovou komunikaci, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o komunikaci, u které je na rozdíl od u moţné přesně a jednoznačně identifikovat odesílatele, čas odeslání jeho zprávy a dokonce 39

39 neporušenou integritu zprávy, respektive dat. V době nejrůznějších hackerských útoků je toto jistě jejich velkou předností. Je to zákon o el. úkonech a autoriz. konverzi dokumentů, který díky svým ustanovením o autorizované konverzi dokumentů tvoří jakýsi pomyslný most mezi klasickým dokumentem v listinné podobě a elektronickým dokumentem, kdyţ tyto dva typy podání staví sobě na roveň. Nastínit skutečnost, ţe datové schránky je moţno pouţít k provádění nemocenského pojištění a jak je tento prostředek vyuţíván subjekty komunikujícími s ČSSZ, bylo úkolem druhé kapitoly. Být proklientsky orientovaným úřadem můţe pro kaţdého z nás znamenat něco jiného. Pro někoho je to otevřený úřad v kaţdý pracovní den, velká a bezbariérová klientská centra, rychlost a profesionalita, se kterou bude jeho věc vyřízena. Všechny zmíněné, ale i další skutečnosti spojené s termínem proklientský se snaţí ČSSZ naplňovat. Pro zaměstnavatele však můţe tento termín představovat moţnost splnit svoje povinnosti vyplívající z právních předpisů jednoduchou a pro ně co moţná nejméně zatěţující formou. Odpovědí jim má být, a dle mého názoru i je, projekt ČSSZ nazvaný e-podání. Jde o rychlou a bezpečnou komunikaci mezi ČSSZ a subjekty plnícími povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení pomocí vybraných formulářů, které je moţno zaslat elektronickou formou. Opět se tak setkáváme s faktem, ţe papírový tiskopis můţe být plně nahrazen elektronickým. Přínos své práce spatřuji především v seznámení čtenáře s moţnostmi elektronické komunikace vůči ČSSZ. Studium právních přepisů souvisejících s danou problematikou mne pak přivedlo, zvláště pak v případě datových schránek, k daleko lepší orientaci v dané oblasti. 40

40 Resumé We come across the means of communication almost every day. The use of s, internet banking, etc. is, for many of us, a routine. However, is it possible to use the new and modern tools for communication with the public sector? If yes, what tools to use? The goal of this bachelor thesis is to introduce the means of electronic communication with The Czech Social Security Administration (CSSA) to the public, specifically the realisation of the Sickness Insurance. First chapter shortly describes the formation and purpose of the Social Security in the Czech republic. Its inseparable part is the Sickness Insurance which provides financial support, in case of a citizen losing his or her earnings in so called short-term social occurence (e.g. illness, injury or maternity leave), by a Benefit. The CSSA is entitled to implement the Sickness insurens in the Czech republic. It is the largest financial organization of the Czech public administration with a clientele of app. 8.5 mil. This chapter describes its establishment, authority and organizational structure. The smallest subdivisions of the CSSA are District administration offices. This chapter offers the overview of their organizational structure and their most importatnt duties. Second chapter is devoted to Data boxes the mean of safe and effective data transfer between public institutions, citizens and entrepreuners. The current legislation is described and the term Data box is explained together with its types and the way how it is used for data delivery between the subjects. Since the start of Data Box project in 2009, the CSSA has been fully accepting submissions of the forms via the Data Box. The final part of the chapter is devoted to the advantages and disadvantages of this mean of communication used for providing the Sickness benefits. e-podání, this specific project of the CSSA, is the topic of the third chapter. It is the mean of fast and safe communication between the CSSA and its clients 41

41 fullfilling their obligations, within the area of social security, via forms sent electronically. The security is based on the usage of qualified certificate, the integrity on the usage of encrypted certificate. The using of the service is connected to the fullfilling of several requirements, not only organizational (service registration), but also technical (software equipment). All terms mentioned above, and other, which are connected to the e-podání project, are described and explained in this chapter. Services of e-podání, which clients may use, are also introduced. During the seven years of its operation, the e-podání has become a well-known and popular mean of communication between the CSSA and its clients, especially among big employers. The advantages and disadvantages of this mean of communication is mentioned at the end of this chapter. 42

42 Seznam použitých zdrojů a literatury Seznam použité literatury: BUDIŠ, P. Elektronický podpis a jeho aplikace v praxi, 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s. 157 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M., Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 280 SMEJKAL, V. Datové schránky v právním řádu ČR, 1.vyd. Praha: MJF, 2009, s. 176 ŠTĚDROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a vyuţití informačních technologií a právních informačních systémů (E-Justice) Praha: Linde, 2008, s. 272 TRÖSTER P. a kol. Právo sociálního zabezpečení, 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2005, s. 348 Právní předpisy: Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 43

43 Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, veznění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 194/2009 Sb. o stanovení podrobností uţívání a provozování informačního systému datových schránek Elektronické zdroje Datové schránky: Info [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z < PETERKA, J., Portálová rošáda, [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z < Registrace na správě sociálního zabezpečení [online]. Změněno cit. [ ]. Dostupné z: < Výroční zpráva ČSSZ 2010 [online]. Praha: ČSSZ, vydáno 2011, [cit ] dostupná z < 44

44 Přílohy Příloha č. 1 Počty registrovaných zaměstnavatelů ke službě e-podání. Počty zaregistrovaných zaměstnavatelů ke službě e-podání