! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7"

Transkript

1 Sociální služby poskytované v ústavních zaízeních Zpráva modulu 2 esko-britského projektu na podporu MPSV pi reform sociálních služeb Milena Johnová, Praha 2003 Úvod...1 Popis služeb poskytovaných v ústavech...2 Záznamy z rozhovor s obyvateli ústav...19 Bariéry a rizika realizace zmn v ústavech...22 Zdroje zmn...25 Závr...29 Použitá literatura...30 Úvod V rámci esko britského projektu na podporu MPSV pi reform sociálních služeb (dále jen B projekt) byla pod vedením MPSV vytváena v letech metodika inspekcí sociálních služeb. Pod vedením MPSV byla tvorba tohoto koncepního materiálu založena na principech konzultaního procesu a na zkušenostech získaných pímo v praxi. Do výsledné podoby se proto promítly nejen požadavky stání správy ale i praktické zkušenosti zainteresovaných stran, pedevším hodnotitel a poskytovatel sociálních služeb. Zárove s metodikou také vzniklo 39 protokol o výsledcích pilotních inspekcí, 13 se týká ústavních zaízení - ústav sociální pée a domov dchodc. Analýza protokol pilotních inspekcí ukázala, že velké ústavy sociální pée a domovy dchodc mají rozsáhlé problémy s naplováním Standard kvality sociálních služeb [4], dále jen Standardy. To je závažné zjištní, protože všechna hodnocená kritéria Standard se vztahují k ochran lidských práv a dstojnosti uživatel sociálních služeb. Výstupy inspekcí vlastn znamenají, že významná ást našich ústav v souasné dob nevytváí dostatené podmínky pro ochranu lidských práv a dstojnosti senior a lidí s postižením. Uvedené zjištní vedlo k vypracování této zprávy. Z B projektu pro ni byly použity nejen inspekní protokoly, ale i další výstupy vnované kvalit sociálních služeb 1. Výsledky B projektu byly doplnny o informace získané z projektu Hodnocení kvality pée v ústavech pímo ízených MPSV, který v letech probíhal pod gescí MPSV 2. Postoj vedení ústav a jejich zizovatel k výstupm z inspekcí byl vesms pozitivní. Až na výjimky byly i velmi negativní výsledky pijaty s porozumním a jako píležitost nahlédnout na! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7 (8'-!" "#1 -!# "$%'$!$!/3"9:6;7; % "3"9:6; <# =3" $!3 3,$ $#3 7

2 ( vlastní práci z jiné perspektivy. To svdí o snaze zaízení mnit a zkvalitovat své služby. Všechna zaízení podstoupila pilotní inspekce dobrovoln, bu z vlastní vle nebo na základ iniciativy zizovatele. Tato zpráva by rozhodn nemla být vnímána jako výtka pracovníkm, kteí v ústavech pracují. Jejich snaha poskytnout dobrou službu, lidskost a trplivost v jejich starosti o obyvatele ústav je ohromující v porovnání s tím, jak nedostatenou podporu a píležitost k dalšímu vzdlávání mají oni sami. Zpráva obsahuje také píklady dobré praxe, které dokládají že i v zaízení ústavního typu lze vytváet podmínky pro naplování lidských práv uživatel a poskytovat kvalitní služby. Je dležité si uvdomit, že k naplování Standard nestaí zmnit charakter služeb poskytovaných uvnit ústav. Sociální zalenní jako cíl sociálních služeb vyžaduje vytvoení sít návazných služeb terénního a ambulantního charakteru, bez kterých lze služby v ústavech mnit jen z ásti. Požadované zmny pesahují ústavy samotné. Zásadní díl zodpovdnosti proto nesou také zizovatelé a politici, jejichž úkolem je pro zmnu systému vytváet prostedí. Zpráva je urena zejména tm, jimž jejich postavení i profese umožuje situaci v ústavní péi zmnit: vedení i personál samotných zaízení, vzdlavatelé, zizovatelé, politici na národní i místní úrovni. Cílem této zprávy je piblížit charakter sociálních služeb, které jsou v souasné dob poskytovány v ústavech sociální pée a v domovech dchodc, popsat, v em konkrétn spoívají potíže, a otevít diskusi nad postupem zavádní zmn, které služby piblíží stanoveným požadavkm. Popis služeb poskytovaných v ústavech K popisu služeb poskytovaných v ústavech jsou jako základní vodítka použita kritéria Standard, která byla hodnocena v procesu pilotních inspekcí. Tato kritéria se soustedí na ochranu uživatel sociálních služeb, jejich práv a dstojnosti 3. Popis služeb vychází z protokol tinácti pilotních inspekcí, které byly provedeny v ústavních zaízeních v rámci B projektu 4, a z výsledk hodnocení kvality služeb poskytovaných v jedenácti státem pímo ízených ústavech, resp. ze Závrené zprávy z audit. Pro srozumitelnost je do textu zaazeno znní jednotlivých standard, které byly hodnoceny, a vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi. Cíle a zpsoby poskytování služeb, standard. 1 Standard: Cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepíznivé sociální situaci využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti i pirozené vztahové sít, zstat souástí pirozeného místního spoleenství, žít bžným zpsobem. Poskytované sociální služby zachovávají a rozvíjejí dstojný život tch, kteí je využívají, jsou bezpené a odborné. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Tento standard slouží k vymezení charakteru služeb, které by nemly psobit ve smru oddlování lidí s postižením a senior mimo život ostatní spolenosti, mly by být poskytovány transparentním zpsobem (tzn. podle známé metodiky) a mly by podporovat zachování lidské dstojnosti uživatel služeb (pedevším možnost volby, odstranní zdroj stigmatizace > "$"!,/ '- 30 1" 0 7;33,,/0 : 3 -!/%7'5" %7.7 B;-"! # '!$""7

3 uživatel). Naplování první ásti standardu psobí ústavm potíže, protože jejich služby jsou definovány v souladu se zastaralou legislativou, která nereflektuje požadavek na zaleování lidí v nepíznivé sociální situaci do života spolenosti a na prevenci sociálního vylouení. O nco mén frekventovaným problémem je neexistence psané metodiky tzn. vnitních pravidel a postup pro poskytování služby. Naopak závažné nedostatky existují v oblasti zajištní lidské dstojnosti. To je dáno pedevším hromadným ádem, který do znané míry vyluuje uplatnní individuálních pedstav o každodenním život. Významnou roli v tomto ohledu jist hraje fakt, že ústavy mají tendenci pojímat nedostatek soukromí, možnosti volby, stigmatizaci uživatel služeb atd. jako skutenost, která s poskytováním sociálních služeb nezbytn souvisí. Analýza výsledk externího hodnocení Poslání, cíle a principy ústavní pée, a cílová skupina uživatel Ústavy vtšinou charakterizovaly své služby jako poskytování komplexní pée, kam patí výchova, vzdlání, zdravotní a sociální pée, rehabilitace a pracovní innost, kultura a sport. Cílem ústav je poskytovat služby, cíle tchto služeb až na výjimky definovány nejsou, pouze jejich obsah. Formulování veejného závazku (poslání, cíl, cílová skupina uživatel, principy poskytovaných služeb) ve vtšin pípad neodpovídá požadavkm Standard, protože nejsou zameny na podporu setrvání lidí v bžném prostedí a pedcházení sociálnímu vylouení. Autoi Závrené zprávy z audit shrnují nejsou zahrnuty dležité úkoly, které by ústavy plnit mly zejména podpora zalenní uživatele do obce a hájení práv a zájm uživatele. Ústavy pro dti a mládež si dávají do svých úkol vzdlávání uživatel, pro které je však kompetentní školský nikoli sociální systém. Ústavy až na výjimky nevyvíjejí snahu o pracovní uplatnní 5 uživatel, i když tento úkol asto ve svém statutu mají. Výsledky audit i inspekcí ukázaly na nesoulad skutenosti s tím, jak byla cílová skupina uživatel definována ve zizovacích listinách. V diagnostických ústavech byla nap. stejn jako v ústavech nediagnostických vtšina uživatel na dlouhodobém pobytu a lidé byli na adrese zaízení pihlášeni k trvalému pobytu. V ústavech pro dti a mládež byl významný podíl lidí z vyšší vkové skupiny. V jednom z hodnocených ústav byla dokonce zjištna pítomnost skupiny bosenských uprchlík. Uplatnní vlastní vle uživatel Oba systémy hodnocení ve vtšin ústav ukázaly problematinost uplatnní vlastní vle uživatel služeb, danou hromadným ádem hromadný budíek, spolený odchod na snídani bez možnosti výbru jídel, hromadný odchod na denní aktivity, nepístup do ložnic bhem dne, 2x týdn mytí hlavy atd. Pirozenou rytmizaci života a podmínky pro individuální utváení denního programu jsme v nkterých ústavech našli, v jiných nikoli. Obecn se nejvýraznjší deformace životních podmínek týkaly uživatel, kteí potebují velkou podporu (lidé s tžším postižením, lidé s demencí) a kteí v nkterých ústavech tráví celé dny, týdny a msíce pouze ve své posteli. [8] Relativn vtší možnosti v uplatnní vlastní vle mají lidé sobstaní a ti, kteí nejsou zbaveni zpsobilosti k právním úkonm mohou se vtšinou pohybovat i mimo ústav. V nkterých ústavech bylo na druhou stranu inspekcí zjištno omezení pohybu uživatel i v rámci budovy (na vnitní stran dveí na oddleních nebyly kliky, voln mohou procházet jen ti, kteí mají klí - personál), z provozních dvod jsou nkde zamykány pokoje, jinde koupelny. (Dvodem omezení pohybu celých skupin uživatel jsou obavy o bezpenost nkterých jednotlivc, kteí by mohli nepozorovan odejít, ztratit se apod.) < + /! - CD "E' -" $ 3 $%" $3"0 0 "" 7

4 B Právo na volbu je v ústavech obvykle chápáno jako právo na výbr z nabízených alternativ. V nkterých ústavech mají lidé v bžných každodenních situacích jedinou cestou, jak uplatnit vlastní vli - hlasováním. Rozhodující je vtšina, ostatní se musí pizpsobit. Tímto zpsobem se rozhoduje, zda skupina pjde ven nebo zstane doma, co se bude ve skupin dlat, co se bude píští týden vait apod. Systematické a otevené uplatování modelu rodie dti (aplikované na vztah personál uživatelé), který uživatele staví do nerovného postavení vi personálu, bylo zjištno v jednom z ústav, v mnoha ostatních byl tento model patrný ze zpsobu jednání personálu. Rodiovský pístup omezuje pracovníky v jejich schopnosti vnímat pání uživatel služeb jako relevantní, omlouvá pípadné použití manipulace a lsti apod. Naplnní standardu naopak vyžaduje partnerský pístup personálu k uživatelm. Jak inspekce tak audity odhalily jako problematický bod zajištní uplatování vlastní vle uživatel, kteí potebují podporu v oblasti komunikace (zejména lidé s tžkým až hlubokým mentálním postižením nebo lidé s hlubokou demencí). V nkterých ústavech mají uživatelé možnost zaídit si pokoj vlastním nábytkem, jinde je nábytek ve všech pokojích stejný a obyvatelé mají možnost si pinést pouze vlastní doplky. Absurdní se jeví sdlení jedné uživatelky, že jí byla z balkonu odstižena šra na prádlo s poukazem na estetický vzhled budovy viz jeden z inspekních protokol. Problematické je v nkterých ústavech zajištní dstojnosti lidí kvli nedostatku i úplné absenci soukromí. Jde o mnohalžkové pokoje (byly zjištny až 13 lžkové pokoje), spolené koupelny, nutnost umývat se v pokoji ped oima ostatních spolubydlících, neuzamykatelné skíky, nemožnost uzamknout pokoj a mít vlastní klí od pokoje, spolené šatní skín, toalety asto nebývají uzamykatelné, ped vstupem pitom nelze ovit, zda je kabinka obsazena apod. Ochrana uživatel ped stigmatizací Pokud se týká ochrany uživatel ped stigmatizací, má vtšina ústav snahu o to, aby uživatelé dobe vypadali, asto je dbáno na korektnost oslovování, spíš v ojedinlých pípadech dochází k asymetrickému oslovování uživatelm služeb se týká a íká kestním jménem, personálu naopak (vykání, píjmení). Na druhou stranu je prostedí ústav asto infantilizující, uživatelé jsou oznaováni jako dti (kluci, dvata). V nkterých ústavech se ukázal velmi necitlivý pístup k uživatelm - v jednom zaízení bylo nap. zjištno, že staí lidé, kteí jsou omezeni v sebeobsluze, mají na pití k dispozici kojeneckou láhev s dudlíkem, jinde jedí s dtským bryndákem, v nkterých ústavech sociální pée chodí uživatelé v obleení s viditelným nkolikacentimetrovým monogramem nebo íslem oddlení (kvli tídní obleení v prádeln). V prbhu šetení se hodnotitelé setkali s tím, že v nkterých pípadech byli uživatelé namísto pedstavení jménem popisováni odbornou terminologií (vysokofunkní autista, idiocie). Ochrana práv uživatel sociálních služeb, standard. 2 Standard: Zaízení ve své innosti respektuje základní lidská práva uživatel služeb, jejich nároky vyplývající z dalších platných obecn závazných norem a pravidla obanského soužití. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Poskytování sociálních služeb nkdy souvisí s omezováním lidských práv tch, kteí je využívají. V ústavní péi mže jít nap. o omezení možností volného pohybu, používání restriktivních opatení apod. Omezení základních lidských práv je velmi závažná vc. Na druhou stranu v pípad zajištní bezpenosti a zdraví uživatel služeb nkdy nezbývá než nkterá jejich práva omezit. Je ale nezbytn nutné to dlat transparentn, s vdomím a souhlasem uživatele pípadn jeho zástupc atd. Mimo to jsou uživatelé ústavní pée ve vztahu k ústavu, kde žijí, ve velmi nevýhodném postavení. Míra jejich závislosti na službách je totiž enormní: potebují pomoc

5 < i v nejzákladnjších úkonech sebeobsluby, v komunikaci, jsou v zaízení dlouhodob, ústav jim poskytuje bydlení, které ale nemají smluvn zajištno, s trvalým bydlištm na adrese zaízení nemají možnost v pípad nespokojenosti bydlet jinde. Jejich znevýhodnní nkdy pramení ze samé podstaty vlastního postižení nerozumí informacím, neslyší, nevidí, nemohou nkam dojít apod. Nejsou také tmi, kdo za služby platí, nebo tak nejsou vnímáni nap. sami ze své vle do ústavu nešli (o ústavní péi žádali jejich jménem dti nebo rodie) atd. Institut zbavení zpsobilosti k právním úkonm je v pípad uživatel služeb mnohde vnímán jako omezení základních lidských práv. To vše je iní velmi zranitelnými a ústavy si musí tuto skutenost uvdomit a vytvoit podmínky k tomu, aby nemohlo docházet k vdomému i nevdomému zneužití této situace ze strany ústavu nebo jeho pracovník. Analýza výsledk externího hodnocení Zjištní audit i pilotních inspekcí se vzájemn doplují a shodují. Audit sledoval, jak uživatelé služeb s využitím ústavní pée naplují svá základní lidská a nkterá další práva. Inspekce se soustedily pevážn na to, do jaké míry ústavy vytváejí podmínky pro naplování tchto práv. Ne vždy lze z inspekních protokol vyíst, jak konkrétn uživatelé svá práva naplují. Oba systémy hodnocení vedly k závru, že dodržování práv uživatel služeb je pro ústavy nejvíce problematickou ástí Standard. Respektování práv uživatel je oblastí, v níž jsme zjistili relativn nejhorší výsledky. [8] Standard. 2 Ochrana práv uživatel není naplován ve všech typech zaízení nejzetelnjší je tato situace u pobytových zaízení. [7] Z inspekních protokol je jasné, že pracovníci drtivé vtšiny ústav si nejsou vdomi možného stetu svých zájm (a zájm zaízení jako celku) se zájmy uživatel, ani toho, že poskytování služeb mže být spojeno s omezením možností uživatel naplovat svá práva 6. Podmínky pro naplování základních lidských práv Až na výjimky nemají ústavy zpracována vnitní pravidla pro ochranu práv uživatel. Pokud existují, inspekní týmy obvykle shledaly, že pravidla jsou píliš obecná na to, aby na jejich základ bylo možno naplování práv v konkrétním zaízení ovlivnit (nap. jako porušení pracovní kázn se posuzuje zejména: jednání, které zneváží dstojnost a lidská práva klient ) nebo jsou komentované oblasti nahodilé resp. neupravují nkteré oblasti z hlediska charakteru služeb velmi dležité (nap. používání restriktivních opatení, omezení pohybu i práva na volbu apod.). Obecn byl v ústavech konstatován alarmující nedostatek soukromí daný nejen architektonickým ešením ale i provozními a celkem snadno odstranitelnými aspekty (nap. pevážení do naha svleených uživatel do centrální koupelny apod.), dokonce však bylo zjištno, že ústav používá odposlouchávací zaízení (akustická idla) i tam, kde to lze jen obtížn odvodnit zdravotními a bezpenostními dvody - u pohlavn žijícího páru, u dosplého obyvatele s lehkým mentálním postižením. Pokud jde o naplnní práva na volný pohyb uživatel mimo areál zaízení, je v ústavech aplikována platná legislativa vyhláška 182/1991 Sb., tzn., že lidé bez zpsobilosti k právním úkonm musí mít písemné svolení opatrovníka. (Jmenovaná vyhláška je v tomto bod v rozporu se zákonem základní lidská práva, kam patí i právo na volný pohyb, lze omezit pouze zákonem, vyhláška nestaí.) *C+ -$, " "-" -! "7/, " "' /!/,-$,7E&F) G! $ #! " " $ -!/',/ "" 0'/'"! 0!" "# /-" '"- #! "7

6 * V nkterých ústavech je až 100 % uživatel pihlášených k trvalému pobytu na adrese zaízení. Pitom v tchto pípadech nemají prostor pro trvalý pobyt smluvn zajištn: jejich závislost na ústavu a nejistota jsou tak veliké. Jedinými smlouvami (nikoli voln upravenými domácími ády, jak je obvyklé) o bydlení jsme shledali smlouvy s osmi obany Bosny a Hercegoviny 7 [8]. Pravidla omezující stet zájm uživatel a zaízení a jeho personálu Pouze v jednom z ústav byl inspekcí zjištn dokument, který zásti plnil funkci vnitního pedpisu proti stetu zájm. Podobn Závrená zpráva z audit [8] uvádí Domácí ády v ad ústav obsahují nepijatelná pravidla, zakotvující nadazenost personálu nad uživateli. Práce uživatel ústavní pée v rámci ústavu Audity sledovaly úsilí ústav o zrovnoprávnní uživatel svých služeb. Až na jednu výjimku z jedenácti sledovaných zaízení nedokázaly ústavy odpovdt, zda uživatelé s invalidním dchodem pracovat nesmjí nebo mohou za mimoádných podmínek. V pípadech, kdy uživatelé byli zamstnáni v rámci ústavu, byly jejich pracovní podmínky tak neprhledné, že nelze jednoznan íct, že ústavy v tomto ohledu dodržují platnou legislativu. V procesu audit bylo nap. zjištno, že v uzavených dohodách o pracovní innosti bylo stanoveno, že uživatelé dostanou odmnu za práci pevodem na depozitní úet ústavu 1x ron k , píjmy z plnní pracovních smluv spravuje pracovník ústavu, týdenní odmna za práci byla stanovena ve velmi nízké výši (20 K), když souasn byla tato práce vykazována jako vzdlávání v rámci ústavní školiky, ústav stanovil jednotnou max. ástku pro uživatele ve výši 390 K msín. Z inspekcí vyplynulo, že v nkterých ústavech jsou uzaveny dohody o pracovní innosti, jindy je práce uživatel pro ústav (zahrada, kuchy, údržbáské práce, prádelna apod.) kvalifikována jako tzv. terapie bez finanní odmny. Bylo zjištno vyplácení pouze symbolických ástek - odmna ve výši 360 K msín za práci ve prospch zaízení. Shrnuto - uživatelé ústavních služeb 8 vtšinou nepracují, a pokud ano, ne vždy pitom dostávají za práci odmnu, jen výjimen pracují mimo ústav. Uživatelé s omezením k právním úkonm K nejnápadnjším oblastem stet zájm a rizika porušování práv dochází v ústavech v souvislosti se zbavováním zpsobilosti k právním úkonm. V nkterých ústavech je bžnou praxí, že opatrovníkem uživatel služeb je sám ústav. Uživatelé zbavení zpsobilosti nemají v pevážné vtšin obanský prkaz - ústav ani nikdo jiný nepožádal o jeho vydání. Bylo zjištno, že ke zbavení zpsobilosti bžn dochází na návrh ústavu, teprve v poslední dob se uvažuje zmnit plošné zbavování zpsobilosti k právním úkonm, jak lze souasný stav charakterizovat podle jednoho z inspekních protokol. Užití restriktivních opaten Významnou a až na ojedinlé výjimky ošetenou oblastí možného porušení práv je užívání restriktivních opatení (mechanické omezení, fyzické omezení, krátkodobá izolace, uzamené dvee objektu, psychofarmaka a jiné postupy, které jsou na hranici mezi pimenými bezpenostními opateními a restriktivními opateními). V nkterých zaízeních bylo inspekcí zjištno, že naprostá vtšina obyvatel pravideln užívá léky na uklidnní a/nebo se pohybuje v uzamených objektech, odkud se dostane jen s klíem, jež vlastní personál. Postup pro ešení agresivního chování uživatele bývá v tchto. 8! $ 0 # ' 3, /"-$ "-'$!"" "! $ 37 H6# "$%"" 7

7 . zaízení následující: domluva represivní opatení. K represivním opatením pati: dlouhodob podávané tlumivé léky, silnjší dávka pro pípad poteby (léka pedepisuje dopedu), svrací kazajka, samotka apod. Až na jednu výjimku v žádném zaízení, kde bylo užívání restriktivních opatení zjištno, nebyl inspekcí objeven vnitní pedpis, který byl stanovoval, jak se restriktivní opatení mají používat, kdo a za jakých okolností rozhodne o jejich užití, jakou roli pi rozhodování hrají uživatelé a jejich rodina apod. Dále se žádný z tchto ústav systematicky nevnoval prevenci užití restriktivních opatení identifikací a odstraováním spoušt a zdroj neklidu a agresivního chování. Pitom z píbh obyvatel ústav je patrné, že pracovníci na oddleních alespo rámcov vdí, co je píinou zvýšeného neklidu u jednotlivých lidí. Velmi asto jde práv o neuspokojení njaké ze základních lidských poteb (poteba bezpeí, sounáležitosti, uznání, seberealizace atd.), které by ústav jednoznan ml zajistit. Naplnní práva vzdlání V ad zaízení je ást uživatel ve školním vku osvobozena od povinné školní docházky. V jednom pípad bylo zjištno, že ústav nevzdlává žáky ve školách zaazených do sít MŠMT a vyvíjí itelnou aktivitu v tzv. procesu osvobození od povinné školní docházky je bžné, aby odborný posudek, který vede k rozhodnutí o osvobození, psali odborníci zamstnanci ústavu. Na základ jejich dobrozdání rozhodne školský systém o osvobození a titíž odborníci zdvodují potom, pro má být žák zaazen do ústavní školiky, pro kterou neplatí pravidla škol zaazených do sít MŠMT. [8] V jiných pípadech navštvují dti žijící v ústavu školu zaazenou do sít škol, a to i mimo prostory ústavu, nkteré ústavy dokonce usilují o naplnní práva dtí na vzdlání, tedy zrušení tzv. osvobození od povinné školní docházky. Oprávnnost umístní do ústavní pée Audity ovovaly oprávnnost umístní do ústavu. Vycházelo se pitom z platné vyhlášky 182/1991 Sb. (nap. 65 odst. 2 vyhlášky). Autoi Závrené zprávy z audit došli k odhadu 9 minimáln 50 % neoprávnn umístných u dtí a mladistvých a minimáln tvrtiny neoprávnn umístných u dosplých uživatel. Jednání se zájemcem o službu, standard. 3 Standard: Zájemce o službu je ped uzavením dohody seznámen se všemi podmínkami poskytování služby. Pracovník zaízení zjišuje, co zájemce od služby oekává, a spolen pak formulují, jakým zpsobem bude poskytovaná služba dohodnuté cíle naplovat. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Rozhodnutí zájemce využít konkrétní zaízení by mlo pedcházet jednání v jehož rámci by zástupce ústavu ml zájemce detailn informovat o všech aspektech života v ústavu a využívání jeho služeb. Na druhou stranu by také zájemce (pípadn jeho rodina) ml vyjádit vlastní pedstavy, aby mohlo být zjištno, zda ústav je i není schopen tyto pedstavy naplnit. Jednání o poskytování služeb je východiskem pro poskytování kvalitních služeb. V praxi se však zúastnným stranám zdá, že jednání tohoto typu probhnout nemže je-li ústavní pée je poskytována na základ správního rozhodnutí (což byl pípad všech hodnocených zaízen). Analýza výsledk externího hodnocení Ve tetin zaízení bylo inspekcí zjištno, že informování zájemc o poskytované služb je adekvátní. Tetina ústav standard. 3 spluje v tomto ohledu zásti a tetina vbec. Jen o necelé tetin zaízení lze pitom íci, že informaní materiály pizpsobuje schopnostem cílové skupiny uživatel vnímat je a rozumt jim (nap. informaní materiály pro lidi FI3" -"" 0 "'"$/ - " $'-C// /0 %$E7

8 H s mentálním postižením byly psány jednoduchým jazykem a doplnny fotografiemi zaízení a aktivit, které v nm probíhají). Osobní cíle (to, co zájemce od služby oekává) jsou v jednání zjišovány pouze ojedinle (pouze jeden ústav). Ve všech pípadech jsou uživatelé pijímáni k pobytu na základ správního rozhodnutí, a to na žádost vlastní nebo rodi. Ve dvou ústavech pitom zizovatel správní rozhodnutí vydává až na základ dohody zaízení a zájemce o službu. To dokládá, že pi dohod se zizovatelem lze podmínky pro naplování standardu. 3 vytvoit. Kritéria nepijetí do ústavu vycházejí v naprosté vtšin z platné vyhlášky 182/1991 Sb. Více konkrétních informací bylo možno vyíst pímo ze záznam z rozhovor s vylosovanými respondenty. Je patrné, že lidé umístní do ústav málokdy vdí, jak ústav vypadá a funguje, jaké poskytuje služby. Lidé jsou asto do ústavu pemístni pímo ze zdravotnického zaízení bez toho, aby umístní jakkoli ovlivnili. Výsledek reálného stavu jednání zaízení s uživatelem dokreslují zjištní audit, které se týkají odhadu oprávnnosti umístní uživatel [8] viz pedchozí kapitola. Dohoda o poskytování služby, standard. 4 Standard: Sociální služby jsou uživateli poskytovány na základ uzavené dohody o poskytování služby /10. Dohoda stanoví všechny dležité aspekty poskytování služby vetn osobního cíle, který má služba naplovat. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Ústavní pée patí k tomu typu služeb, kde vzhledem k vysoké závislosti uživatele na služb by mla mít úprava vzájemných vztah písemnou podobu. Pestože je asto tento typ služeb poskytován na základ správního rozhodnutí (v souladu s platnou legislativou) není žádným právním pedpisem zakázáno uzavírat s uživatelem ješt dohodu upesující podobu a podmínky poskytovaných služeb. Pesto v žádném zaízení nebyla podobná dohoda uzavena s jednou výjimkou, kde charakter individuálních plán (podepsaný obma stranami) bylo možno považovat za uritou formu písemné dohody. Analýza výsledk externího hodnocení Z inspekcí i audit vyplývá, že dohody o poskytování služeb nejsou v ústavech uzavírány. Uživatelé jsou umístni na základ správního rozhodnutí, žádná další ujednání o specifikaci služby pro jednotlivé uživatele neexistují. Pouze ojedinle dochází k upesnní poskytovaných služeb formou písemného individuálního plánu (nap. u 1 zaízení z 13 hodnocených v rámci inspekcí). U jednoho z ústav však bylo zjištno, že u velké ásti uživatel služeb (10 pípad ze 12) chybí dokonce i správní rozhodnutí o umístní lidí. Podmínky vypovzení jsou obsaženy (pokud existují) ve vnitním ádu. Ukonení poskytování služeb ústavy neeší, rozhoduje zizovatel. Z vnitních pravidel stanovených zizovatelem v jednom pípad vyplývá, že pobyt nemže být ukonen, pokud uživatel nesdlí místo dalšího pobytu. Výsledky audit shrnuté v Závrené zpráv odpovídají zjištním inspekcí. Plánování a prbh poskytování služeb, standard. 5 Standard: Poskytování služeb vychází z osobních cíl a poteb uživatele a je postaveno pedevším na jeho schopnostech. Prbh služby je pimen 11 plánován.?; '-"!/ " %7??4FHH6!7' "!%' / /, 3" ' -" / 3!% -!7

9 F Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Ústavní pée pedstavuje dlouhodobé, intenzivní a na nkolik nebo dokonce všechny sféry života zamené služby (tzv. komplexní služby). Z toho dvodu je požadován písemný individuální plán zohledující vzdálené životní cíle lovka (ím se stanu, kde a s kým budu žít, jak budu získávat prostedky na živobytí apod.) i blízké kroky (co budu tento týden dlat, kdy dnes vstanu a co si dám k jídlu, nechám se ostíhat). V ústavech se setkáme s lidmi, kteí nejsou s to vyjádit jednoduchým zpsobem své tužby a poteby. Existují ale metody, jak i u tchto lidí zjistit jejich preference a jak jim umožnit úast na plánování. Individuální pístup k uživatelm znan usnaduje zavedení systému tzv. klíových pracovník, kteí mají lepší možnost zabývat se jednotlivci, nikoli celými skupinami uživatel jak je to u tradiního pojetí tohoto typu služeb. Efektivitu individuáln poskytovaných služeb lze sledovat jestliže si pro naplnní jednotlivých cíl pedem stanovíme kritéria. Analýza výsledk externího hodnocení Souhrnn eeno, souladu mezi individuálními potebami uživatel a poskytovanými službami není v ústavech v naprosté vtšin vnována systematická pozornost. Až v poslední dob se zaíná pracovat na zavedení systému individuálních plán. Závrená zpráva z audit konstatuje systém klíových pracovník a individuálních plán pée je zaveden v jediném ústavu. Poteba individualizované pée a podpory pomocí takového systému je velmi hmatatelná u uživatel s tžším postižením. Naopak velmi samostatní uživatelé si dovedou vytvoit prostor pro své individuální poteby sami. [8] Podpora rozvoje adaptaních dovedností Audity zjišovaly, do jaké míry odpovídá ústavem poskytovaná podpora potebám uživatel v šesti tzv. adaptaních dovednostech komunikace, sebeobsluha, vedení domácnosti, používání veejných míst a služeb, volný as a práce. Tuto analýzu udlaly i nkteré inspekní týmy. V obou pípadech se došlo k obdobným závrm. Až na výjimky nejsou v oblasti komunikace v ústavech známy ani uplatovány metody alternativní komunikace ve vztahu k lidem s tžkým a hlubokým stupnm mentálního postižení nebo s hlubší demencí. Z inspekních protokol rovnž vyplývá, že zaízení nejsou s to zjistit, vli uživatel, nebo personál neví, jak se s nimi dorozumt v pípad abstraktnjších témat než je jídlo, spánek, chci/nechci nkam jít apod. Naopak pimená podpora byla audity shledána u lidí se sluchovým postižením, kde byla zjištna poteba komunikace znakovou eí i pomocí naslouchadel. V oblasti sebeobsluhy byl audity i inspekcemi shledán pomrn znaný soulad mezi potebnou a poskytovanou podporou. Jen výjimen byla podpora hodnocena jako nedostatená. Audity i inspekce ukazují, že uživatelé služeb vzhledem k charakteru bydlení nemají možnost praktikovat a uit se dovednostem spojeným s vedením domácnosti. Primárním dvodem, pro lidé sami pro sebe tyto bžné denní úkony nevykonávají (a musí je za n udlat nkdo jiný), tedy není jejich omezení dané postižením i stáím, ale absencí píležitosti. V oblasti vedení domácnosti je tém univerzálním projevem neadekvátní podpory skutenost, že uživatelé nemohou vést vlastní domácnost v míe odpovídající jejich schopnostem. [8] Podpora rozvoje (i udržení) adaptaních dovedností v oblasti užívání veejných zdroj je obecn nedostatená. Personál se více vnuje innostem probíhajícím uvnit ústavu, cesty uživatel vyžadujících doprovod mimo ústav probíhají pevážn ve skupinách. U uživatel s tžkým postižením se s touto oblastí adaptace vbec nepoítá. [8] + 3"/3$ 37!/ 0 -!3// - 0 ' '!/ 0 -! " /0# " -!! -

10 ? Zhruba polovina respondent potebovala podporu ve vytváení zájmové innosti pro volný as, z této poloviny zhruba tetina podle našeho posouzení nedostává podporu v potebné míe. I zde jsme nejvtší nedostatek podpory našli u uživatel s tžkým postižením. [8] Audity bylo zjištno, že 42 % respondent nedostávalo dostatenou podporu v oblasti pracovního uplatnní [8]. Charakter plán Souhrnn lze pro popis situace v ústavech použít citaci jednoho z inspekních protokol služby jsou pizpsobovány na úrovni skupin. Jednotlivcm jsou služby pizpsobovány spíš v jednotlivostech (dojednání pedikúry, operace), osobní cíle nejsou stanovovány. I tam, kde bylo zjištno, že individuální plány jsou sestavovány, vtšinou neodpovídaly svým charakterem komplexn pojímaným, dlouhodobým službám. Takový charakter služeb vyžaduje zabývat se dlouhodobými, celoživotními cíli uživatel a to bylo v hodnocených zaízeních objeveno zcela ojedinle. V jediném z ústav inspekce zjistila, že pro jednotlivce jsou služby systematicky poskytovány na základ individuálních plán, jejichž tvorby a hodnocení se úastní samotní uživatelé. Ve tech dalších ústavech jsou mapovány dovednosti uživatel, zjištné skutenosti jsou využívány pro plánování nkterých prvk služeb, zejména v oblasti sebeobsluhy. Jeden z inspekních protokol se zabýval faktory, které ovlivují individuální rozdíly v poskytování služeb, jestliže nejsou zjišovány individuální poteby uživatel. Bylo zjištno, že služby jsou poskytovány na základ náhody, míry schopností uživatele prosadit se, pání vtšiny uživatel ve skupin, prostorové nebo personální kapacity. Vnitní pravidla pro plánování Pravidla pro plánování služeb, pokud je ústavy vytváejí, vztahují plány na období školního roku a to i v pípadech ústav, které poskytují služby dosplým lidem. Nejde v nich pitom o instrukce k vytváení individuálních plán, ale o plány pro jednotlivé skupiny uživatel. Systém klíových pracovník a pedávání informací o jednotlivých uživatelích V nkterých ústavech se zaíná se zavádním systému klíových pracovník (podle inspekcí ti ústavy ze tinácti). Jinde je za systém klíových pracovník zcela neadekvátn považována zodpovdnost staniních sester za služby poskytované v jejich oddleních (2 ústavy). Ostatní inspekcemi hodnocená zaízení s tímto systémem nepoítají vbec. Inspekcemi bylo zjištno, že pedávání informací je komplikováno zejména dvma základními faktory. 1) ústavy se soustedí pedevším na informace o skupinách uživatel formou denních hlášení, zápisy v žurnální knize, tematických plán práce pro oddlení, denníku výchovné skupiny apod. 2) jednotlivé týmy pracovník (výchova, zdravotní úsek, sociální pracovníci, pedagogové, lékai) si vedou vlastní oddlené záznamy, což pedávání k informacím o jednotlivých uživatelích velmi ztžuje. Mnohde je pak obtížné informace dohledat, nebo zavedený systém je navíc postaven pevážn na ústní form. Kritéria naplnní cíl jednotlivých uživatel V ústavech pevážn nebylo jasné, jaká jsou kritéria naplnní cíl poskytovaných služeb. V jednom pípad se uvádí jako kritérium obecn spokojenost. Ve tech pípadech ústavy pro inspekní tým uvedly, že naplnní cíl služeb hodnotí na poradách, bez jakéhokoli bližšího upesnní. U ostatních ústav nebylo zkoumání míry naplnní osobních cíl uživatel zmínno vbec.

11 Osobní údaje, standard. 6 Standard: Zaízení shromažuje a vede takové údaje o uživatelích, které umožují poskytovat bezpené, odborné a kvalitní sociální služby. Zaízení vytváí podmínky k tomu, aby zpracování osobních údaj odpovídalo platným obecn závazným normám. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Z tohoto standardu bylo ve finále hodnoceno pouze jediné kritérium (ostatní jsou njakým zpsobem obsažena na jiných místech Standard nebo nemají vztah k ochran práv a dstojnosti uživatel služeb.) Jde o kritérium 6.2 Zaízení zpracovává jen ty osobní údaje uživatel, které jsou stanoveny jako nezbytné pro poskytování bezpených, odborných a kvalitních služeb. Analýza výsledk externího hodnocení Údaje jsou shromažovány oddlen jednotlivými úseky (jen v jednom pípad byly všechny údaje soustedny v jednom osobním uživatel (viz komentá k minulému standardu). Ve tech pípadech nebylo v inspekních protokolech dostatek informací pro zjištní zpsobu zpracování informací, z ostatních pípad je zejmé, že dokumentace je rozdlena minimáln do dvou ástí: zdravotní a sociální (pevážn domovy dchodc), v ústavech sociální pée ješt existoval njaký typ výchovné a pedagogické dokumentace. Sociální dokumentaci pedstavuje v naprosté vtšin soubor podklad pro výpoet úhrad, žádostí a správních i soudních rozhodnutí. Tém zcela chybí záznamy o prbhu poskytování služby. Ty jsou soustedny pevážn do rzných typ denních hlášení, která shrnují prbh služeb na jednotlivých oddleních. V žádném pípad nebylo shledáno, že ústavy shromažují údaje, které nepotebují. Naopak z informací uvedených v protokolech a záznamech z rozhovor s respondenty a pi porovnáním s charakterem služeb je zejmé, že ústavy nezjišují dostatek informací k tomu, aby mohly poskytovat bezpené, odborné a kvalitní služby. Stížnosti na kvalitu nebo zpsob poskytování služeb, standard. 7 Standard: Uživatelé si mohou stžovat na kvalitu nebo zpsob poskytování sociálních služeb, aniž by tím byli jakýmkoli zpsobem ohroženi. Zaízení za tímto úelem má stanovena a uplatuje vnitní pravidla, se kterým jsou seznámeni uživatelé i pracovníci. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Možnost stžovat si i v pípad závislosti na poskytované služb je jednou ze základních podmínek zachování dstojnosti lovka. Lidé se mohou cítit ohrožení (nkdy odvodnn), mají-li si stžovat na nkoho, na kom jsou závislí. O to vtší musí být úsilí pracovník zaízení vybudovat v zaízení kulturu, v níž se uživatelé nebudou obávat vznést pipomínku i stížnost na službu nebo postupu personálu. Analýza výsledk externího hodnocení Pravidla pro podávání a vyizování stížností Až na jednu výjimku se všechna inspekcí hodnocená zaízení njakým zpsobem zabývají ešením stížností ze strany uživatel, míra naplnní kritérií tohoto standardu je ale rzná. Ti z tchto zaízení nemají zavedené stížnostní postupy zpracovány písemn. Pouze v jednom pípad inspekní protokol potvrdil, že existuje také forma vhodná pro informování cílové skupiny (nejastji chybl zpsob, jak postup pi podávání stížností piblížit lidem, kteí neumí íst, mají tžší mentální postižení nebo demenci). Ve vydaných vnitních pravidlech také velmi asto chybly nkteré dležité informace, zejména lhta pro vyízení stížností, kontakt na osobu/instituci, které má být stížnost podána, kontakt na instituci, kam je možno se odvolat v pípad nespokojenosti s vyízením stížnosti. Zveejnné stížnostní postupy byly vyhodnoceny jako kompletní pouze v pípad jednoho zaízení, kde však na druhou stranu chybla ada dležitých krok pi praktickém použití této vnitní normy.

12 ( Zavádní možnosti stžovat si na kvalitu služeb je v ústavech pomrn nový prvek. Ve tyech z devíti zaízení, kde byla zjištna existence písemného vnitního pedpisu pro podávání a vyizování stížností, šlo o normy staré nkolik msíc (2-4 msíce). Bezpenost procesu vyizování stížností Pokud se týká zajištní bezpenosti uživatel, kteí podají stížnost, bylo ve dvou pípadech zjištno, že stížnosti jsou projednávány veejn. V jednom zaízení dokonce sociální pracovnice inspeknímu týmu sdlila, že v zaízení nelze v souasné dob uplatovat standard. 7, nebo zprhlednní vyizování stížností by mohlo mít pro uživatele negativní dsledky v chování zamstnanc vi obyvatelm. Podávání a vyizování stížností v praxi Pokud se inspekní protokoly zmiují o potu evidovaných stížností, je vidt, že podávání a vyizování stížností není souástí bžné praxe ve tech zaízeních byla evidována pouze jediná stížnost (v jednom zaízení se dokonce uvádí jediná stížnost za posledních 12 let), ve tyech zaízeních žádná. Tam, kde nejsou poty stížností v protokolech uvedeny, je vtšinou zaveden systém zakládání stížností do osobních spis uživatel (3 zaízení) pro evidenci stížnostní není zaveden zvláštní systém, což komplikuje efektivní využití stížností pro další rozvoj zaízení. Je otázka, do jaké míry je tento zpsob pro uživatele ohrožující. Zaízení myln považují nízký poet podaných stížností za doklad o vysoké kvalit služeb, které poskytují. Zkušenosti a znalosti naopak svdí o tom, že neexistence stížností také mže být indikátorem njakého problému, nap. špatného systému zajištní podávání a vyizování stížností, anebo toho, že uživatelé mají strach stížnosti podávat. Návaznost na další zdroje, standard. 8 Standard: Zaízení aktivn podporuje uživatele ve využívání bžných služeb, které jsou v daném míst veejné. Dále zaízení podporuje uživatele ve využívání vlastních pirozených sítí, jako je rodina, pátelé a snaží se pedejít jeho návyku na sociální službu. V pípad poteby umožuje využívání dalších sociálních služeb. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Tento standarde je zamen na prevenci sociálního vylouení, ke kterému mže dojít práv umístním lovka do ústavní pée. Další kritéria standardu se soustedí na spolupráci zaízení s dalšími subjekty. Spolupráce ústav s dalšími subjekty mže výrazn snížit závislost uživatel na jednom zaízení ve všech oblastech. Analýza výsledk externího hodnocení Využití bžných služeb pro veejnost obecn Vtšina (10 ze 13) zaízení hodnocených inspekcí nahrazuje v širokém rozsahu bžné služby poskytované veejnosti. Nejastji jde o alternativu zdravotního systému (vlastní nebo pravideln docházející externí praktický léka, stomatolog, psychiatr), dále slouží jako kulturní zaízení, cestovní kancelá, pedikúra, kadenictví apod. Na druhou stranu obyvatelé nkterých ústav využívají bžných zdroj spolenosti hojn jezdí do veejného plaveckého bazénu a do divadla, nakupují v místním obchod a cukrárn apod. V inspekních protokolech je asto konstatováno, že zaízení uživatelm nebrání využít bžnou nabídku v blízké obci, ale také nijak uživatele ve využití této nabídky nepodporují. To je však v pípad komplexních služeb typu ústavní pée velká chyba. Situaci v tomto smru navíc komplikuje umístní ústav na okrajích malých obcí nebo dokonce mimo obec. Do místních obchod, ke kadeníkovi, na kulturní akce apod. se proto dostanou pevážn jen sobstaní uživatelé. Ke stejnému závru došli také autoi Závrené zprávy z audit, kteí v souboru 113 respondent z osmi ústav zjistili naplnní kritéria kontaktu s obcí jen u 29 % hodnotitelných pípad. Ústavy si asto nejsou vdomy, že se jedná o výrazné zhoršení

13 kvality života a mají tendenci pijímat nízkou frekvenci kontakt s obcí u lidí s tžším postižením jako samozejmost, která k postižení patí. [8] Zajímavé je v tomto smru zjištní autor Závrené zprávy z audit, kteí mli možnost porovnat, jak své služby hodnotí v otázce podpory uživatel v zalenní do obce samotná zaízení a k jakým závrm došly týmy nezávislých hodnotitel pi auditech. Ústavy v sebehodnotícím dotazníku vybíraly z následující škály: 0 život v ústavu je optimální zpsob, není teba hledat jiné zpsoby, 1 ústav uznává, že je možné s podporou žít v obci, ale nepovažuje to za svj úkol, 2 - ústav aktivn podporuje pechod z ústavu do obce. Ústavy v sebehodnocení považují svoji pozici za blízkou tvrzení 2. Nadhodnocení ústav v této tak zásadní otázce svdí o tom, že vdí, že jde o téma s žádoucím, kladným nábojem; praxe se však podle našeho odhadu pohybuje o stupe níže a kolísá mezi názory 0 a 1. [8]. Vzdlávání v systému škol zaazených do sít MŠMT Velmi rozmanitý je postoj ústav ke vzdlání uživatel. Ze ty hodnocených zaízení, která podle statutu poskytují služby dtem a mládeži, jedno zaízení vbec neaspiruje na podporu školní docházky uživatel v rámci systému bžných škol (na druhou stranu v ústavu žijí lidé znan pesahující vk povinné školní docházky), další z ústav inicioval otevení speciální tídy v místní ZŠ, kam mohou chodit obyvatelé zaízení spolu s jinými dtmi z okolí, další zaízení se snaží o zaazení uživatel do systému bžných škol, zaízení nap. dosáhlo zrušení tzv. osvobození od povinné školní docházky, poslední zaízení až na nkolik výjimek (dle informací zaízení na výslovnou žádost rodi) posílá dti do speciální školy v budov zaízení. K podobným zjištním dospli autoi zprávy z audit, kteí se zajímali o to, zda organizace prokazateln usilovala o to, aby respondentovo vzdlání poskytl školský systém a kteí došli k závru, že ústavy nepodporují inkluzivní vzdlávání v bžných školách (až na jednu výjimku, kdy dti navštvují speciální tídu bžné ZŠ) a nkde ústav dokonce cílen nahrazuje vzdlávání ve školském systému vlastním systémem ústavního vzdlávání [8]. Zamstnavatelé a služby zamstnanosti V žádném pípad nebyla zjištna systematická spolupráce ústavu s místními zamstnavateli a/nebo službami zamstnanosti. Pouze v jediném pípad bylo v inspekním protokolu konstatováno, že respondent pracuje v bžném pracovním vztahu mimo zaízení. Podobn audity: žádný z ústav soustavn, zámrn a programov nehledá (nebo nenechává hledat) pracovní píležitosti na oteveném trhu práce. Nedostatek takových píležitostí tak nemže prokázat. Žádný z inspekních protokol ani Závrená zpráva z audit nezmiují spolupráci ústavu s místním úadem práce nebo jiným subjektem, který se zamstnávání lidí vnuje. Spolupráce ústav s externími odborníky Pokud se týká spolupráce ústav s externími odborníky, ve dvou pípadech si pracovníci v pímé péi stžovali na nevalnou úrove spolupráce s nimi psychiatr nebyl ochoten domlouvat se s personálem zaízení o medikaci pro uživatele služeb, v jiném zaízení se prakticky neprojevila pravidelná pée stomatologa (2-4 x msín) - polovina uživatel 12 je nucena jíst tekutou stravu vzhledem k velmi špatnému stavu chrupu. Audity neukázaly žádné významné problémy v oblasti pée o tlesné zdraví. Autoi závrené zprávy dokonce na základ výsledk audit dospli k závru, že Segregované služby ústavní jsou v tomto bod tedy zejm kvalitnjší, než prmrné služby zdravotnického systému. (# "$%""

14 B Pée o duševní zdraví V péi o duševní zdraví naopak v nkterých, ne sice etných, ale závažných pípadech oprávnné poteby uživatel pokryty nejsou. Na možnost psychoterapeutické pomoci se v ústavech obecn nemyslí a nejsou tak využity možnosti, které zdravotnický systém mže uživatelm poskytnout, stejn jako je poskytuje bžné populaci. [8] Spolupráce s dalšími návaznými službami a rodinou Ve tech pípadech bylo zjištno, že zaízení spolupracuje s místními poskytovateli návazných služeb s cílem umožnit uživatelm vyšší míru samostatnosti a pechod do pirozenjšího prostedí dva uživatelé ukonili trvalý pobyt a odsthovali se do místního domu s peovatelskou službou, jeden se odsthoval k pítelkyni do bžného bytu v obci, nkolik dtí jiného zaízení bylo umístno do náhradní rodinné pée. V žádném pípad nebyla vyhodnocena jako nedostatená spolupráce s rodinou, totéž potvrzují audity. Personální zajištní služeb, standard. 9 Standard: Struktura, poet pracovník i jejich vzdlání a dovednosti odpovídají potebám uživatel služeb a umožují naplování standard kvality sociální služby. Noví pracovníci jsou zaškoleni. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: V oblasti personálního zajištní ústavní pée stejn jako v jiných typech služeb se nezbytn musí vycházet z poteb cílové skupiny uživatel a jejich potu. Soustedit se na zastoupení profesí nestaí. Dovednosti pracovník a jejich další vzdlávání musí odrážet také aktuální zvláštnosti v potebách uživatel služeb (nap. pítomnost lovka s mentálním postižením, který nemluví, vyžaduje, aby v dovednostech týmu byla zastoupena dovednost alternativní komunikace). Analýza výsledk externího hodnocení Zastoupení profesí Služby poskytované ústavy jsou v pevážné míe zajištny zdravotnickým personálem (stední a nižší zdravotnický personál). V šesti ze tinácti ústavních zaízení, která procházela inspekcí, pracuje dokonce % pracovník zdravotnických profesí (s jednou výjimkou jde o domovy dchodc). Pouze ve tyech zaízeních (typu ÚSP) je pomr pracovník nezdravotnických profesí vyšší než zdravotnických. V jednom z nich dokonce není žádný pracovník zaazený na zdravotnickou pozici, v jednom je funkce zdravotní sestry obsazena pouze na ástený úvazek. Z inspekních protokol vyplývá, že nejastjším problémem personálního zajištní služeb jsou práv jednostrann zdravotnicky zamené týmy, které nemohou zajišovat tzv. komplexní služby (v protokolech 3x). K podobným zjištním dospli také autoi Závrené zprávy z audit, kteí navíc posuzovali, do jaké míry podíl zdravotnického personálu ovlivuje model poskytované pée. Zjistili, že ani výrazn pevládající podíl nezdravotnického personálu nemusí znamenat, že se ústav odklonil od zdravotnického smrem k sociálnímu modelu. Tito pracovníci jsou bžn oslovováni sestro a vykonávají ošetovatelskou péi, jakou v jiných zaízeních vykonává pomocný zdravotní personál. [8] V inspekcích se naopak ukázalo, že zdravotnický personál mže vykonávat sociální práci, pokud k tomu má pedpoklady a podmínky. V jednom z hodnocených zaízení má pracovnice pvodní profesí zdravotní sestra funkci zdravotníka sdruženou s funkcí v zaízení jediné sociální pracovnice. Z dalších ástí protokolu je zejmé, že její práce jednoznan odpovídá sociálnímu pojetí sociálních služeb. Zarážející je poet pracovník ústav zaazených na místa sociálních pracovník. Inspekce zjistily nejvyšší poet sociálních pracovník v zaízení sedm (v pomru k padesáti

15 < zdravotníkm a padesáti tem administrativním a technickým pracovníkm). V jednom zaízení byly tyi, v jednom ti, ve tech zaízeních jeden sociální pracovník, v jednom cca 0,5 úvazku. Ve tech se tato profese neobjevila vbec. 13 V ad protokol se navíc konstatuje, že sociální pracovníci nepatí do personálu v pímé péi a zabývají se zejména administrativou spojenou s úhradami apod. Ve tech zaízeních nebyli pracovníci schopni používat alternativní formy komunikace s uživateli s mentálním postižením, kteí nebyli s to se dorozumt bžným zpsobem. Domovy dchodc jsou pevážn zameny na zdravotní péi, ústavy sociálních služeb na péi zdravotn výchovnou až výchovnou. V ústavech až na výjimky tém chybí to, co dlá sociální služby skuten sociálními sociální práce. Pracovní týmy Ve vtšin zaízení odpovídá lenní personálu do jednotlivých pracovních tým profesnímu zaazení úsek zdravotnický, ekonomicko-hospodáský, pokud je to relevantní tak výchovný a sociální. Výjimky lze dohledat jen v pípad malých zaízení, kde se pracuje v jednom týmu složeném ze všech zastoupených profesí. Profesn zamené úseky zmnilo v rámci transformace na úseky bydlení, v nichž jsou zastoupeny všechny profese, také jedno velké zaízení (120 lžek). Pomr personálu a uživatel služeb Závrená zpráva z audit se vnovala posouzení efektu, jaký má na kvalitu poskytovaných služeb pomr potu uživatel na jednoho pracovníka v pímé péi, což je íslo tradin používané pro orientaní posouzení kvality pée. V ústavech, kde probíhalo hodnocení, se toto íslo pohybuje od 1,2 do 2,8. Nebyla shledána závislost ve smyslu ím více pracovník, tím kvalitnjší služby. Dle našeho názoru je to ukazatel nevalidní. Bez znalosti dalších okolností nelze jeho význam posoudit. Klíovou doplkovou informací, která však v souasné dob není nikde k dispozici, by byl stupe postižení jednotlivých uživatel a z nj vyplývající nároky na poskytované služby. [8] Podíl ídících a administrativních pracovník Ze závrené zprávy z audit vyplývá také to, že v nkterých ústavech byl zjištn tém trojnásobn vyšší podíl ídícího a administrativního personálu než v ústavech jiných. Autoi zprávy se domnívají, že tento stav je odrazem ídících schopností vedení. Pijímání a zaškolování nových pracovník Pokud se týká pijímání a zaškolování nových pracovník, vtšina ústav má jasný systém. Pijetí nového pracovníka nkdy pedchází možnost práci si vyzkoušet v praxi (dva ústavy), v nkterých ústavech je nejprve uzavírán pracovní pomr na dobu uritou (šest nebo dvanáct msíc), který je poté v pípad spokojenosti prodloužen na dobu neuritou. Nejastji za zapracování odpovídá staniní sestra i vedoucí vychovatelky. Pouze v jediném pípad se inspekní protokol zmiuje o tom, že souástí zaškolení nových pracovník jsou principy práce s uživateli (Etický kodex). V ostatních pípadech, pokud je to zmínno, nejsou pracovníci v principech vzdláváni z dvodu neexistence tchto princip. Profesní rozvoj pracovník a pracovních tým, standard. 11 Standard: Zaízení zajišuje profesní rozvoj pracovních tým a jednotlivých pracovník, jejich dovedností a schopností potebných pro splnní veejných závazk zaízení i osobních cíl uživatel služeb. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Z tohoto standardu se v závrené fázi realizace pilotních inspekcí hodnotily pouze dv kritéria, která mají pímý ; 3% " % 7

16 * vliv na odbornost a profesionalitu služeb a které mohou významn ovlivnit naplování práv uživatel. Standard nemá žádný zvláštní význam práv v oblasti ústavní pée. Analýza výsledk externího hodnocení Vzdlávání pracovník O žádném z hodnocených zaízení nelze íci, že má zaveden systém vzdlávání pracovník, který by se odvíjel od zjištných poteb uživatel. Pokud je njaký systém zaveden, soustedí se vtšinou na zajištní základních zdravotnických dovedností a znalostí (sanitárský kurs, kurs první pomoci). V jediném zaízení mlo vedení snahu zamit vzdlání s ohledem na poteby skupiny uživatel, kteí jsou v letech, kdy dti odcházejí od rodi, a požaduje na personálu vzdlání v oblastech pechod do bžného prostedí a chránné bydlení. Výbr vzdlávacích akcí pro pracovníky v pímé péi je vtšinou nahodilý a odráží spektrum nabídek vzdlávacích akcí, které do zaízení pijdou. Další vzdlávání personálu není plánováno ani se samotnými pracovníky. Vzdlávání pracovník se vtšinou omezuje na krátké vnitroústavní semináe cca 1x msín. Nikde není programov orientováno na transformaci ústavní pée Nikde nejsou snahy zjišovat individuální výcvikové poteby jednotlivých pracovník na základ jejich pracovního výkonu. [8] Supervize Supervize je všeobecn prakticky neznámý pojem. [8] Z inspekních protokol plyne, že ústavy ji bu nevyužívají vbec (deset zaízení) nebo ji využívají pracovníci, kteí se nevnují pímé práci s uživateli služeb - editel, sociální úsek (dv zaízení). Pouze v jediném pípad ústav doložil využití této formy podpory v tžké osobní situaci jedné z pracovnic zaízení. Místní a asová dostupnost služby, standard. 12 Standard: Místo a denní doba poskytování služby odpovídají cílm a charakteru služby a potebám cílové skupiny uživatel. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Pi hodnocení dostupnosti ústavní pée se nabízí otázka, jak zohledovat skutenost, že služby poskytované ústavy jsou v odlehlých a obtížn dostupných místech. Ústavní pée si ve svých statutech neklade za cíl podporovat uživatele ve využívání bžných služeb, kontaktu s obcí a místní spoleností. Z tohoto pohledu v podstat nezáleží na tom, kde se zaízení nalézá. Pokud však pipustíme, že takto formulované cíle jsou chybné a mly by být zmnny, je teba hodnotit i umístní ústavu a nap. i velikost obce, která ovlivuje možnosti zalení uživatel služeb do spolenosti. Analýza výsledk externího hodnocení Všechna zaízení hodnocená v inspekcích poskytovala služby v souladu se svým statutem, nejastji 24 hod. denn, po celý rok. Pístupnost služeb omezovaly poadníky ekatel na pijetí a odlehlost míst, kde zaízení jsou - ve tyech pípadech inspekní tým konstatoval, že zaízení je jen tžce pístupné hromadnou dopravou. Pi umístní ústav v malých obcích dochází zákonit k tomu, že lidé s postižením jsou koncentrováni na jednom míst ve velkém potu (vzhledem k potu obyvatel obce) a nemají šanci se pirozen integrovat do okolního prostedí. Ve vtšin ústav jsou navíc umístni obyvatelé i z pomrn vzdálených okres, což má za následek, že tito lidé jsou vytržení ze svého pvodního prostedí. [8]

17 . Prostedí a podmínky pro poskytování služeb, standard. 14 Standard: Prostedí a podmínky v zaízení odpovídají kapacit, charakteru služeb a potebám uživatel. Zaízení dbá na to, aby byly plnny všechny platné obecn závazné normy související s poskytováním sociálních služeb. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Naplování tohoto standardu je nutno nahlížet opt s vdomím toho, k emu ústav vlastn slouží. Je místem, kde lidé dlouhé roky žijí a který se tak stává jejich domovem. V jeho rámci se nesleduje dodržování hygienických norem, ale to, do jaké míry ústavní prostedí odpovídá domácímu (samozejm s ohledem na poteby konkrétních lidí, kteí v ústavu žijí). Z celého standardu se inspekcemi hodnotilo pouze první kritérium: Prostedí a vybavení zaízení (zejména bezbariérovost, možnost soukromí, sociální zaízení, svtelná a tepelná pohoda, kompenzaní zaízení a pomcky) odpovídají kapacit, charakteru poskytované služby a potebám a zájmm uživatel. Analýza výsledk externího hodnocení Charakter ubytování Všechny inspekní protokoly svdí o tom, že zaízení jsou istá, jen ojedinle se vyskytuje zápach. Ve tyech pípadech bylo konstatováno, že pohodlí uživatel služeb narušují architektonické bariéry - personál musí nap. imobilní uživatele ven vynášet, což negativn ovlivuje frekvenci jejich pobytu venku. Nejrozšíenjším typem ubytování je stále oddlení v ústavu, to znamená ada pokoj ústící do jedné chodby, toalety a koupelny spolené pro nkolik pokoj, spolená denní místnost a spolená jídelna. [8] Ze tinácti zaízení hodnocených v rámci inspekcí mají dva ústavy ást pokoj vybavených sociálním zaízením (toaletou, koupelny jsou spolené) a ve dvou zaízeních žijí obyvatelé v bytech. Minimáln ve tvrtin ze všech 24 hodnocených zaízeních (ze tí inspekních protokol nebylo možno údaj vyíst) se vyskytují hromadné ložnice (se šesti a více lžky), v jednom zaízení bylo dokonce zjištno používání klecových lžek. V jednom z hodnocených zaízení byla konstatována nedostaující kapacita sociálních zaízení (jedna koupelna pro tyicet obyvatel). Ve tech zaízeních byla zaregistrována vnitní neprostupnost zaízení, daná nepítomností klik u dveí). ada zaízení se podle inspekních tým vyznauje neosobním charakterem (vysoké stropy, nemocniní nebo jednotný ústavní nábytek, infantilizující, neosobní výzdoba z produkt arteterapeutické dílny, dtské plakáty v prostorech pro dosplé apod.) akoliv ve svém statutu, názvu i veejném prohlášení se oznaují za domov nebo pirozené prostedí. V ad zaízení není prostor pro pijímání návštv mimo spolené pokoje uživatel, problematické bývá zajistit soukromí u píchozích telefonických hovor pro obyvatele, které nelze pepojit z kanceláe i sesterny apod. Vnitní vybavení ústav V ústavech asto chybí zaízení pro podporu sobstanosti (kuchyky, menší praky apod.). Ze Závrené zprávy z audit vyplývá, že využití tchto zaízení závisí na pístupu personálu nebo vedení zaízení - nkde mají obyvatelé využívání kuchyn zakázáno (údajn z bezpenostních a provozních dvod), akoli kuchyky v zaízení existují a nkteí obyvatelé je chtjí využívat jinde obyvatelé mají kuchyky bu pímo v rámci bytové jednotky, nebo mohou využívat kuchyky spolené. [8] Další nemovitosti náležící k ústavm V inspekních protokolech nelze pehlédnout, že nkteré ústavy sociální pée nemají odpovdnost pouze za péi o uživatele služeb, ale také za rozlehlá hospodáství, pozemky, hospodáské provozy apod. To znamená, že ást práce ústavu musí být vnována práv péi o jiné záležitosti, než jsou služby uživatelm.

18 H Rekonstrukce ást ústav, které byly hodnoceny prostednictvím audit, prošla rozsáhlými rekonstrukcemi, které rozšíily nabídku služeb a zásti odstranily nevhodné vnitní lenní starších budov došlo (v nkterých ústavech) k vybudování samostatných bytových jednotek (garsoniér i vícepokojových byt), které se pibližují bžnému zpsobu bydlení a podailo se tak odstranit typicky ústavní uspoádání jako velké nebezpeí velkoryse provádných rekonstrukcí vidíme vznik rozsáhlých polyfunkních areál, které na svém území nabízejí všechny potebné služby i aktivity pro volný as a jsou tém nezávislé na svém okolí. Tím však paradoxn umocují sociální izolaci svých obyvatel. [8] Nouzové a havarijní situace, standard. 15 Standard: Zaízení, pracovníci i uživatelé jsou pipraveni na ešení havarijních a nouzových situací. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Stejn jako v pípad jiných typ služeb i v ústavech je poteba pi naplování standard vycházet zkonkrétní situace, zejména z charakteru služeb a aktuální skupiny uživatel. Analýza výsledk externího hodnocení Všechna hodnocená zaízení mla njakým zpsobem zpracovány postupy pro havarijní situace (požár, evakuace, živelné a ekologické katastrofy apod.), v nichž jsou vyškolováni zamstnanci. Vtšina protokol se bohužel nezmiovala o tom, do jaké míry jsou s postupy pro havarijní situace seznámeni uživatelé. Pouze u ty zaízení bylo v protokolu zaznamenáno, zda zaízení vnuje pozornost také stanovení postupu pro nouzové situace související s poskytováním služeb - náhlé zhoršení zdravotního stavu, úmrtí, konflikt mezi uživateli, agresivita, hledání uživatel služeb, úraz apod. Zajištní kvality služeb, standard. 16 Standard: Vedení zaízení dbá o to, aby se kvalita poskytovaných služeb zvyšovala. Do hodnocení kvality služeb zapojuje uživatele služeb i pracovníky. Vysvtlení významu standardu v návaznosti na ústavní péi: Tento standard nemá žádný zvláštní i odlišný význam od jiných typ služeb. Pi inspekcích byla hodnocena celkem ti kritéria zamující se na zjišování spokojenosti uživatel, zapojení pracovník do rozvoje služby a dále na existenci systému hodnocení toho, zda zaízení napluje své poslání a cíle a cíle dohodnuté s jednotlivými uživateli služeb. Analýza výsledk inspekcí a zprávy z audit Systém zjišování spokojenosti uživatel Ve tyech ze tinácti inspekcí hodnocených ústavech slouží pro zjišování spokojenosti pravidelná setkání vedení s obyvateli zaízení, ve tech existující výbor obyvatel a/nebo jejich rodi. Žádné bližší informace však nejsou v protokolech uvedeny. Zaízení asto jako doklad o existenci systému zjišování spokojenosti uživatel uvádí zavedený systém zjišování nespokojenosti pravidla pro podávání a vyizování pipomínek a stížností. Systém kontroly naplování cíl zaízení a osobních cíl Vlastní zavedený systém kontroly naplování poslání, cíl a dalších veejných prohlášení ústavu není v protokolech uveden. Uvádí se pouze, že kontrolu služeb provádí vedoucí úsek nebo editel. Posuzování toho, do jaké míry jsou cíle služeb naplovány, je komplikováno tím, že v ústavech chybí systém individuálních plán se stanovenými osobními cíli uživatel - eho chtjí uživatelé prostednictvím služeb dosáhnout.

19 F Zapojení pracovník do zvyšování kvality služeb Z inspekcí vyplývá, že systém komunikace mezi vedením a pracovníky v pímé péi probíhá formou porad, vtšinou organizovaných dvoustupov: 1. editel a vedoucí základních tým, 2. vedoucí základních tým a pracovníci v pímé péi. pevažuje centrální zpsob ízení a informaní tok shora dol [8]. V pípad existence úsek tvoených jednotlivými profesemi probíhají porady oddlen. Pouze ve dvou zaízeních, která v dob inspekce procházela obdobím poínající transformace, probíhaly mimo standardní provozní porady ješt semináe a diskuse vedení s pracovníky v pímé péi. V jednom ze zaízení nap. editel uspoádal anketu, v jejímž rámci všichni pracovníci vyjádili svj názor na budoucnost ústavu, na základ výsledk ankety byl vytvoen plán dalšího rozvoje zaízení. Záznamy z rozhovor s obyvateli ústav Pevážná ást informací, které jsou uvedeny v pedchozí kapitole, vychází z tzv. záznam z rozhovor s respondenty. V úvodní fázi inspekce je vylosován uritý poet uživatel služeb hodnoceného zaízení, se kterými je veden rozhovor o poskytovaných službách. Uživatel je zde oznaen jako respondent. Referující pracovník je len pracovního týmu, který byl ústavem stanoven k tomu, aby poskytl informace o poskytování služeb vybranému respondentovi. Rozhovor je poté inspektorem zaznamenán. V rámci každé inspekce je vždy vytvoeno minimáln pt záznam. Záznamy jsou anonymní, aby nemohlo dojít k poškození respondenta. Pro tuto zprávu byly vybrány 3 záznamy z rozhovor, které ilustrují zjištní uvedená v kapitole Popis služeb poskytovaných v ústavech. muž 80 let domov dchodc Rozhovor probhl v pokoji, kde respondent bydlí spolen se temi dalšími uživateli. Respondent byl vstícný, ochotn odpovídal. V zaízení je 3 msíce, na trvalý pobyt. Dvodem využívání služby je to, že manželka nezvládala pomoc pro respondenta v jejich spolené domácnosti, nkolikrát upadl, nemohla ho zvednout. Do domova pišel pímo z léebny pro dlouhodob nemocné (LDN). Nevdl, do eho jde, všechno vyídila manželka. Nemohl si zaízení prohlédnout, dostal jen kusé informace od manželky. Respondent sám nechodí, na posteli se posadil jen s pomocí druhé osoby. Zaízení mu poskytuje ubytování, stravování, jednou týdn se koupe s pomocí personálu, potebuje pomoc pi oblékání a ostatní sebeobsluze, které se mu dostává. Respondent je v zaízení 3 msíce, za tuto dobu zaízení neopustil. Pokoj mže opustit jen na vozíku, který má pistaven u postele. K tomu dochází jen v pítomnosti manželky, která za ním pravideln dochází. Respondent neví, jestli by si mohl íct ošetujícímu personálu o to, aby ho odvezli nap. do spoleenské místnosti nebo na njaké aktivity, nechce je obtžovat. Když je v zaízení njaký koncert, slyší ho otevenými dvemi pokoje. O tom, co by si pál nebo poteboval nad rámec plošn poskytovaných služeb na pavilonu pro ležící s ním nikdo z pracovník nemluvil. Respondent nemá žádné požadavky, respektive neví, o co si mže ošetujícímu personálu íct. Ví, že toho mají hodn, nechce je obtžovat. Respondentv denní život se odehrává na lžku, kde tráví prakticky celý den a celou noc. V zaízení využívá služeb pedikérky, která dochází za ním na pokoj, objednává mu ji sestika. Vlasy si nechává stíhat od dcery. Léka dochází za ním do pokoje, ale on je na tom zdravotn dobe, bere jen njaké vitamíny. Chodí s ním cviit rehabilitaní pracovnice, respondent si myslí, že mu to stejn nepomáhá.

20 (? Na dotaz, zda má uzavenou njakou dohodu o poskytování služeb ukazuje listiny uložené na noním stolku. Jedná se o Rozhodnutí o umístní do domova dchodc, jež však neobsahuje vymezení konkrétních služeb, které respondent potebuje a které jsou mu poskytovány. Kdyby si chtl stžovat, ekl by to rovnou sestice, která práv byla pítomna. Neví o tom, že by si mohl stžovat anonymn nebo písemn, sám by to možná ani nezvládl. Bydlí na tylžkovém pokoji, svoje vci má uložené v noním stolku bez možnosti uzamení. Nad postel mu manželka povsila obrázkový kalendá. Na noním stolku má postavenou kojeneckou láhev s dudlíkem, ve které má aj to víte, abych se nepobryndal, sestiky by mly práci. Sestry respondentovi íkají zdrobnlinou jeho píjmení, je mu to píjemné. Když se pipravuje na koupání, sestra ho svlékne v pokoji do naha, posadí na vozík, pikryje osuškou a odveze pes chodbu do koupelny. Je to tak proto, aby si neumáel obleení, respondent si na to už zvykl. Respondenta pravideln, tém denn navštvuje manželka. Manželka si pinese k posteli židli a povídají si. Obas za ním jezdí dcera a vnuci. Kamarádi za ním chodili do LDN, nyní za ním už nechodí nikdo krom rodiny. Respondent nevyužívá žádné veejné služby mimo zaízení. Respondent je buzen tím, že sestra asi v 6.00 hodin ráno rozsvítí, kolem osmé mu pinesou snídani. Dopoledne jen leží, obd mu donesou kolem hodin, potom eká na manželku, která za ním tém denn pichází, nkdy ho vyveze na vozíku na procházku po chodbách zaízení. V dostává opt k posteli veei, nají se a pak vtšinou spí. Sobota a nedle probíhá ve stejném rytmu jako všední den. Na Vánoce byl doma, u manželky, kdyby to bylo možné, jezdil by tam astji. Pedložená osobní dokumentace obsahuje žádost o pijetí do zaízení, rozhodnutí o pijetí do zaízení a rozhodnutí o úhradách za služby. Dokumentace neobsahuje dohodu o poskytování konkrétní pomoci respondentovi, ani dohodu o poskytování konkrétních služeb. Závr: Respondent nemá dostatek informací o službách, které zaízení nabízí a neví, jaké služby mže od kterých pracovník žádat. Dostává se mu dostatené podpory v základní sebeobsluze, nedostává se mu žádné podpory v hledání jakékoli aktivity, ve využívání veejných služeb a v zachování bžného rytmu života. 54 let, muž ústav sociální pée S respondentem jsem mluvila na sestern oddlení, v kterém bydlí. Protože jsme nenavázali komunikaci, z které bych získala potebné údaje, požádala jsem referující pracovnici, aby se zúastnila celého rozhovoru. Podle její výpovdi je k respondentovi a jeho matce ve velmi blízkém vztahu, zná oba 23 let a péi o nj bere spíš jako poslání. Respondent má problémy s komunikací, prý špatn slyší, referující pracovnice neví, jakého druhu je sluchová vada. Sluchadla nenosí. Vyjadoval se pomocí jednotlivých slov nebo sousloví, vzhledem k spasticit málo srozumiteln. Použil spontánní znaky a ikonické pohyby. Referující pracovnice mi jednak tlumoila, jednak mluvila za klienta. V prvním ústavu byl respondent umístn z rozhodnutí KNV s doporuením od zemské tídící stanice, která provedla zdravotní vyšetení. Žádost rodi ani dvody pro rozhodnutí nelze dohledat. Po pemístní respondenta do stávajícího ústavu se rodie se pesthovali do jeho blízkosti a v ústavu si našli práci. Oba zde pracovali až do dchodu. Proto, když dostali po 18ti letech oznámení, že bude jejich syn z dvodu vkové diferenciace pemístn, vyslovili písemný nesouhlas (z dokumentace).

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003 1 Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl Praha, Olomouc 2003 Jedním z nejbolavjších míst v našem systému sociální pée je zajištní

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE

ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE Prvodce poskytovatele Praha 2002 ÚVOD... 3 CO JSOU TO STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 3 PROCEDURÁLNÍ STANDARDY:... 4 STANDARD 1. Cíle a zpsoby

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. Azylový dm, Horní 1113/23 Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Místo poskytované služby: Azylový dm Horní 1113/23 742 21 Kopivnice Posláním

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

lánek 1 Pedmt Smlouvy

lánek 1 Pedmt Smlouvy Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín I: 49562827 DI: CZ49562827 Bankovní spojení: 36739851/0100.j.: Zastupující: Organizaní jednotka: (dále jen Poskytovatel

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ 10 hlavních problém souasné legislativy 1. Neexistence stechového zákon a na nj navazujících

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Problematika zdravotn sociální pée. PhDr. Hana Janeková PhD. 2007

Problematika zdravotn sociální pée. PhDr. Hana Janeková PhD. 2007 Problematika zdravotn sociální pée PhDr. Hana Janeková PhD. 2007 Celostní (holistický) pístup k lovku lovk jako bio-psycho-sociální entita Ekosystémové paradigma lovk a jeho prostedí Definice zdraví WHO

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující sociální zalenní uživatele do spolenosti 1 Koncepce podpory

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PEOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-STED Poslání peovatelské služby Peovatelská služba M Brno -sted je zaízení, které prostednictvím svých služeb pomáhá seniorm a zdravotn

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní)

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) 40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o nájmu bytu 685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel penechává nájemci za nájemné

Více

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím ZÁKLADNÍ ŠKOLA BEZNICE, píspvková organizace tel. 318 682 165 Rožmitálská 419 fax 318 683 608 262 72 Beznice e-mail: skola@zsbreznice.cz Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha,

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. (dále jen Všeobecné podmínky )

Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. (dále jen Všeobecné podmínky ) Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. l. I. Úvodní ustanovení (dále jen Všeobecné podmínky ) V souladu s právním ádem eské republiky, zejména zákonem.

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kopivnice ÍLOHA. 2 ke Smlouv o poskytnutí služby sociální pée Odlehovací služby PRAVIDLA POSKYTOVATELE PRO ODLEHOVACÍ SLUŽBU 1. Poslání

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ rok 2010 Základní informace o PO Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Smlouva. o dodávce vody a odvádní odpadních vod. uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích

Smlouva. o dodávce vody a odvádní odpadních vod. uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích o dodávce vody a odvádní odpadních vod uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích Níže uvedeného dne, msíce a roku uzaveli 1. Obchodní firma : Vodovody a kanalizace

Více

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED Etický kodex firem skupiny HOSPIMED 1. Úvod Firmy skupiny HOSPIMED (tj. FSH HOSPIMED, spol. s r.o., medisap,s.r.o., Hoyer Praha s.r.o., Stargen EU s.r.o. a HOSPIMED Slovakia, spol. s r. o.) nabízejí a

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení: íjen 2009 2 VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY V uplynulém dvouletém období naše MŠ testovala a

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky

Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky Plzeské mstské dopravní podniky, a. s., zapsané v Obchodním rejstíku vedeném Krajským soudem v Plzni, v oddíle

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více