SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Transkript

1 Ma sa ry kova unive rz i ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Autor: Jiří POLEHRADSKÝ Brno, 2015

2

3 J méno a příj me ní autor a: Jiří Polehradský Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu N ázev práce v ang ličt ině: Travel to services in selected region Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí baka lářs ké prác e: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2015 Anotace Předmětem bakalářské práce Spádovost za službami ve vybraném regionu je analýza obslužné spádovosti ve správním obvodě obce s rozšřenou působností Tišnov. Bakalářská práce obsahuje úvod do teoreticko-metodologické problematiky regionu a spádovosti za službami v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Na základě analýzy dat z provedeného anketárního šetření jsou určena obslužná střediska a sféry jejich vlivu na nadlokální a mikroregionální úrovni a komplexní obslužné mikroregiony na nadlokální a mikroregionální úrovni. Závěrečná část obsahuje komparaci stávajícího stavu v oblasti spádovosti za službami s dřívějším výzkumem. Annotation The subject of the bachelor s thesis Travel to Services in Selected Region is to analyze the process of travelling to services in the administration district of the municipality with extended competence Tišnov. The thesis is concerned with the basic description of the theory of region and travel to services. On the basis of analysis of questionnaire research there are defined the supralocal and micro-regional centers and areas of their influence in the bachelor s thesis. The last part of the bachelor s thesis deals with the comparison of current results of travel to services with previous research. Klíčová slova: region, Tišnov, maloobchod, služby, mikroregionální úroveň, spádovost, školství, zdravotnictví. Key words: Region, Tišnov, Services, Retail, Microregional level, Travel to Services, Educational System, Public Health.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu zpracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc., a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. V Brně dne 30. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

5 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji starostům zkoumaných obcí za jejich ochotu a poskytnuté informace.

6 Obsah Úvod Základní teoretická a metodologická východiska Region Homogenní region Nodální region Sociálněgeografické regiony Metody výběru středisek obslužné sféry Výběr středisek na základě statických charakteristik Určení středisek na základě dynamických charakteristik Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Vymezení sfér vlivu na základě interakčních modelů Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Maryášovou metodou Charakteristika zkoumaného území Vymezení obslužných středisek SO ORP Tišnov Anketární šetření Školský mikroregion Školská střediska nadlokální úrovně Školská střediska mikroregionální úrovně Mikroregion maloobchodu a služeb Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Mikroregionální střediska malobochodu a služeb Zdravotnický mikroregion Zdravotnická střediska na nadlokální úrovni Zdravotnická střediska na mikroregionální úrovni Komplexní obslužné mikroregiony Komplexní obslužné středisko na nadlokální úrovni Komplexní obslužné středisko na mikroregionální úrovni Komparace...45 Závěr...46 Použité zdroje:...47 Seznam tabulek...50 Seznam kartogramů a obrázků...50 Seznam příloh...50

7 Úvod Tématem této bakalářské práce je problematika významného socioekonomického procesu spádovosti za službami. Spádovost za službami je zkoumána na území správního obvodu obce s rozšířenou působnosti Tišnov (dále jen SO ORP Tišnov), který obsahuje 59 obcí. Úvodním cílem této bakalářské práce je základní popis pojmů region, teoretickometodologický úvod do oblasti problematiky spádovosti za službami a problematiky vymezení obslužných středisek a sfér jejich vlivu. Druhým cílem bakalářské práce je základní popis SO ORP Tišnov se zaměřením na jeho geografickou, administrativní a socio-ekonomickou charakteristiku. Třetí, stěžejní cíl této bakalářské práce je vymezení nadlokálních a mikroregionálních středisek a sfér jejich vlivu a komplexních středisek nadlokální a mikroregionální úrovně. Tato střediska jsou vymezena na základě analýzy obslužných procesů v SO ORP Tišnov za použití údajů získaných prostřednictvím anketárního šetření mezi starosty a referáty obcí zkoumaného území. Čtvrtým cílem je komparace zjištěných výsledků autorem této bakalářské práce s výsledky výzkumu Geografického ústavu Československé akademie věd ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století uskutečněného na území tehdejší ČSSR. 7

8 1 Základní teoretická a metodologická východiska Předmětem této kapitoly je pojem region a úvod do teoreticko-metodologických poznatků problematiky vymezení obslužných středisek a určení sfér jejich vlivu. 1.1 Region Pojem region není snadno definovatelný. Jen samotný fakt, že na pojem regionu se může nahlížet jak z hlediska přírodního, tak společenského, činí definici regionu nesnadnou. Vhledem k významové šíři je pojem region jedním ze základních pojmů řady vědeckých disciplín. Pojem region je používán nejen v různých odvětvích geografie ať již v ekonomické, sociálně geografické, kulturní, ale je fundamentálním pojmem v řadě dalších vědních oborech, např. v prostorové sociologii, ekonomii a dalších. Jak uvádí Ježek (2002, s. 30): Vymezováním regionů se snažíme zjednodušit komplexní odraz reality. Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. (2008, s. 371) uvádí tuto definici regionu: Region můžeme definovat jako určitou část geografické sféry. Region je tedy výsledkem prostorové či územní diferenciace geografické sféry a můžeme pro něj použít termín prostorová jednotka. Prostorová diferenciace může být v zásadě učiněna na přírodním, politickém (administrativním), ekonomickém, sociálním či kulturním základě, případně může výše jmenované faktory kombinovat. Region může být definován jako více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který: vznikl na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů, vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů. Základním geografickým členěním regionů je definice regionů homogenních a heterogenních. 8

9 1.1.1 Homogenní region Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. (2008, s. 377) definují homogenní region jako: "území, kde zvolené regionalizační kritérium platí rovnoměrně v celé ploše takového území. Regionalizační kritérium chápeme jako určitý fyzickogeografický nebo humánněgeografický jev či proces, na jehož základě je region vymezen. Homogenní regiony se nejčastěji vyskytují ve fyzické geografii: geologické, geomorfologické, klimatické či biogeografické prostorové jednotky. Mohou být ale vymezeny i na základě kritérií humánně geografických, například různé politické či administrativní celky, produkční zemědělské regiony apod. Prostorová diferenciace je tedy v případě homogenních regionů založena na různých intenzitách regionalizačního kritéria či kritérií Nodální region Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. (2008 s. 379) uvádí tuto definici nodálního regionu: Základ vymezování nodálních regionů tvoří funkční vztahy v území typicky se uskutečňující ve směru horizontálním. Důležitou roli hraje jádro či také ohnisko, středisko, nodus, kolem kterého je nodální region organizován. Nodální regiony se častěji vyskytují v humánní geografii: například regiony dojížďky do zaměstnání, regiony obslužnosti, spádové regiony nemocnic apod. S nodálními regiony se můžeme setkat i v geografii fyzické. Typický příklad je povodí. Nodální region je definován vztahy mezi jeho různými částmi. Nodální regiony jsou založeny na vazbách a interakcích mezi jádrem regionu a jeho zázemím. U regionalizačních kritérií pak sledujeme intenzitu či sílu regionalizační vazby. Regionalizační kritéria mohou mít charakter administrativní či obslužný (např. v práci Christallera) nebo produkční a spotřební (např. v pracích J. von Thunena, A. Webera či A Losche). Na rozdíl od regionů homogenních jsou regiony nodální vnitřně heterogenní. 1.2 Sociálněgeografické regiony Jedním ze základních přístupů k vymezení regionů tvoří Hamplova (1989) sociálněgeogracická regionalizace. Hampl (1989) rozlišuje ve své regionalizaci tzv. sociálněgeografické regiony. Pro vymezení sociálněgeografických regionů poavažuje za určující funkční, resp. vztahové hledisko. Sociálněgeografický region tvoří komplex sociálně geografických jevů integrovaných jejich 9

10 vzájemnými vztahy. Pro vymezení a určení sociálněgeografického regionů jsou určující vztahy, které jsou primární. Se zvětšováním regionů dochází k postupnému relativnímu uzavírání stále většího počtu vztahů. Regionalizace vychází z definice řádovostní úrovně sociálněgeografické regionální organizace. Hampl (1989) dále definuje pro podmínky tehdejší ČSR následující řádovostní stupně sociálněgeografických regionů: Subregiony, které je možno charakterizovat jako územní celky, kde nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby obyvatel. Pro tento druh regionu jsou nejdůležitější vztahy mezi bydlištěm, základními službami a pracovištěm obyvatelstva. Relativní uzavřenost v rámci subregionu vykazují vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami, částečně jsou pak uzavřeny některé další procesy, např. nákup průmyslového zboží. Charakteristická je, až na výjimky, neuzavřenost pracovních vztahů. Subregion lze s určitou mírou nepřesnosti ztotožnit se spádovými územími středisek místního významu - tedy základními administrativními jednotkami. Mikroregiony - územní celky, které jsou charakterizovány relativně uzavřenějšími a nejintenzivnějšími regionálními procesy - jedná se zejména o dojížďku za prací a za základními druhy služeb. V podmínkách tehdejší ČSR se jednalo o dvoustupňovou mikroregionální organizaci: mikroregiony 1. a 2. stupně, výjimečně i třetího stupně. Mikroregiony 1. stupně jsou vymezené spádovým územím středisek osídlení obvodního významu, mikroregiony 2. stupně okresy. V průběhu posledních desetiletí dochází k určitému přenosu základní integrity z mikroregionů 1. stupně na mikroregiony 2. stupně (publikace byla vydána v roce 1989). Tento jev je způsoben dvěma faktory obecnou tendencí ve vývoji osídlení a s výraznou úlohou územně administrativní organizace. Průvodním jevem je zvyšování podílu středních a velkých pracovních mikroregionů na obyvatelstvu ČSR. Pro mikroregionální úroveň je typická oblast vztahů mezi základními službami, bydlištěm a pracovištěm. Dalším charakteristickým znakem je dominantnost nodální formy - vztahy typu středisko - zázemí. Mezoregionální celky - jedná se území odpovídající rozsáhlé jednotce. Integrita je v mezoregionálním celku tvořena vztahy obyvatelstva. Jedná se např. o nedenní dojížďku za prací, migraci obyvatelstva, dojížďku do vyšších školských zařízení, dojížďku do 10

11 hierarchicky vyšších druhů občanské vybavenosti. Významnými jsou tzv. kvartérní činnosti. V podmínkách tehdejší ČSR se jednalo o tzv. sídelně regionální aglomerace. Pro tento celek je charakteristická jen částečná prostorová forma nodálního typu - vztahy v mezoregionech jsou zajištěné vzájemně propojenými středisky - spíše než jediným centrem v úzkém vymezení. Makroregiony - území tehdejší ČSR jako celek s Prahou jako jednoznačným definovaným makroregionálním centrem. 1.3 Metody výběru středisek obslužné sféry Jak uvádí Maryáš (1983, s. 61): Při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hiearchické úrovně můžeme podle Dickinsona (1964) a Smailese (1967) použít následující metodické přístupy: vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě osblužných procesů mezi sídly Výběr středisek na základě statických charakteristik Jak uvádí Maryáš (1983, s. 61), tato metoda vychází z teorie centrálních míst W. Christallera. Christaller definuje střediska jako sídla obsluhující určité uzemí tzv. centrálním zbožím a službami. Střediska mají podle této metody různý význam a různou hiearchické stupně. Christaller definoval seznam funkcí služeb a maloobchodu s výskytem v různých hierarchických úrovních středisek. Jak dále Maryáš (1983, s. 62) uvadí: Střediskovost sídla se dá vymezit pomocí metod, které vycházejí z Christallerovy teorie centrálních míst: 1. podle druhů funkcí sídla Určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla 2. Většinou je střediskovost sídel určována na základě koncentrace druhů zařízení služeb v sídlech nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Empiricky byla prokázana závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry v sídle na počtu obyvatel (Haggett 1965, Berry 11

12 1967). Výběr středisek založený pouze na metodě hodnocení koncentrace druhů funkcí sídla má určitá omzení, vyplývající z toho, že bere v úvahu pouze potenciální možnost sídla být střediskem. V další části Maryáš (1983, s. 62) uvádí: Metoda je spíše orientační a může být opodstatněná případech, kdy nejsou dostupná jiná data, která by lépe charakterizovala střediskovost sídla, příp. je doplněna dalšími charakteristikami. 3. podle přebytku významnosti sídla 4. podle komplexnějších ukazatelů. Maryáš (1983, s. 62) pak dále uvádí, že: Střediskovost Christaller určuje i podle tzv. přebytku významu: C = B Bz kde C střediskovost místa B poskytované služby v sídle Bz poskytované služby v sídle spotřebované obyvateli sídla Určení středisek na základě dynamických charakteristik K metodě určení středisek na základě dynamických charakteristik Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. (2008 s. 287) uvádí: Metody založené na dynamických charakteristikách, hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za službami se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu střediska a jeho zázemí. 1.4 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Jak uvádí Maryáš (1983), k vymezování sfér vlivu obslužných středisek jsou používány dvě základní metody: interakční modely ankterární šetření Vymezení sfér vlivu na základě interakčních modelů Při tomto druhu vymezení sfér vlivu obslužných středisek se používají dva základní modely: 12

13 Gravitační modely Gravitační model vychází z analogie s Newtonovým gravitačním zákonem, kdy se interakce mezi dvěma středisky (zónami) mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Později je tento model orientován na tzv. produkční proměnnou (úroveň poptávky v daném sídle) a tzv. proměnnou atraktivity (úroveň nabídky v jiném sídle). Z gravitačních modelů je neznámější Reillyho zákon maloobchodní gravitace, kdy v případě existence dvou středisek maloobchodu tato střediska přitahují nakupující přímo úměrně silou svého počtu obyvatel a nepřímou úměrně síle vzdálenosti těchto středisek k okolním sídlům. (Toušek, Kunc, Vystoupil, a kol., 2008 s. 289) Modely mezilehlých příležitostí u těchto modelů je počet cest do cílového sídla přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu mezilehlých ostatních příležitostí. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008, s. 289) Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření Vymezení vlivu pomocí anketárního šetření vedoucího ke zjištění spádovosti za službami lze zjistit dvěma metodami: - anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, - anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti. Tato metoda slouží především ke zjištění struktury spotřebitelů, resp. motivaci spádu. Metoda vykazuje problém stanovení kritéria při šetření v obslužných zařízeních střediska, kterými se určuje rozsah spádového území a intenzita vztahu středisko zázemí. Za vhodnější je tedy považováno anketární šetření prováděné ve všech sídlech oblasti. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008, s. 287) Dále k problematice metod anketárního šetření Maryáš (1983, s. 76) uvádí, že: Za nejvhodnější metodu stanovení středisek a sfér jejich vlivu, která nejlépe odráží realitu je nutno považovat anketární šetření provaděné v domácnostech ve všech sídlech zkoumané oblasti. Ve většině případů však není z technických důvodů možné zajistit šetření ani u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva (2 procenta) zkoumané oblasti. Za vhodné můžeme považovat (zvláště při výzkumu rozsáhlejších území) i použití nahrádního 13

14 anketárního šetření přes tajemníky MNV, učitele škol, případně ve vybraném vzorku domácností, doplněné o hodnocení středisek pomocí statických charakteristik Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Maryášovou metodou V této kapitole je popsána metoda stanovení obslužných středisek a určení sfér jejich vlivu podle Maryáše (1988). Tato metoda byla použita v rámci výzkumu Geografického ústavu ČSAV uskutečněného v tehdejší ČSR v roce 1979, respektive v letech ve Středočeském kraji ve spolupráci s KERG UK Praha. V pozdejším období byla základem řady prací zabývajících se problematikou vymezení obslužných středisek a určení sfér jejich vlivu. Tato metoda bude použita v další části této bakalářské práce při vymezení obslužných středisek a sfér jejich vlivu. Maryáš (1988) pro účely vymezení sféry vlivu obslužných středisek odpovědi z dotazníku definuje níže uvedeným způsobem. Vykazované směry spádu orgány obcí jsou podle intenzity spádu klasifikovány do tří typů: převážný spád, kdy je tomuto typu přiřazena hodnota 10 bodů částečný spád, kdy je tomuto typu přiřazena hodnota 5 bodů výjimečný spád, kdy je tomuto typu přiřazena hodnota 1 bodu Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro obec, která daný cíl vykazuje v daném obslužném procesu: Vij Tij PC ij * PT j *100 T - bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j ij PC - počet cílů v tomto typu ij PTj - součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j. Pro každou obec byl součet hodnot vij roven 100 procentům pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence 14

15 využívání. Celkový relativní význam cv cíle i pro danou obec za všechny hodnocené i obslužné procesy je potom roven: cvi v *k v * k j i ij j j ij *100 j Opět platí, že suma cv je rovna 100 procentům. i Maryáš (1988, s. 34) dále uvádí, že při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo hlavním problém ohodnocení důležitosti jednotlivých obslužných procesů z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Jak Maryáš uvádí (1988, s. 34), vycházel z počtu uváděných cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů. Maryáš (1988, s. 34) poté na základě analýzy hlavních cílů rozlišuje čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně, kterým byl v dalším hodnocení přiřazen rozdílní koeficient. Poměry stanovil následovně: speciální služby: nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. Poté Maryáš (1988, s. 35) stanovil koeficienty: koeficient 1 - nákupy knih, nábytku, dojížďka za speciálními službami a nákupy speciálního výběrového zboží koeficient 2 - nákupy léků koeficient 3 - nákupy běžného průmyslového zboží koeficient 4 - nákupy běžného textilu a obuvi a dojížďka za běžnými službami Dále Maryáš (1988, s. 35) uvádí: K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu - kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty cekového relativního významu prvního nejsilnějšího 15

16 střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku byly považovány za oscilační. 16

17 2 Charakteristika zkoumaného území Zkoumané území SO ORP Tišnov se nachází v severozápadní části Jihomoravského kraje. Na jižní hranici sousedí s SO OPR Rosice, na východě a jihovýchodě s SO OPR Blansko a Kuřim, na severozápadě s SO OPR Blansko, na západě s krajem Vysočina - s SO OPR Bystřice nad Pernštejnem a SO OPR Velké Meziříčí. Geografická mapa SO ORP je zobrazena na obr. č. 1: Obrázek č. 1: Geografická mapa SO ORP Tišnov Zdroj: Český statistický úřad V systému normované klasifikace územních celků České republiky zkoumané území SO ORP Tišnov spadá pod jednotku NUTS 2 Jihovýchod, NUTS 3 Jihomoravský kraj a LAU 1 Brnovenkov. 17

18 Zkoumané území má rozlohu 342,49 km², počet obyvatel činil k SO ORP Tišnov je tvořen 59 obcemi: obcí s rozšířenou působností Tišnovem (k Tišnovu patří i tři exklávy: Jamné, Hájek, Pejškov) a obcemi Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč-Žernů vka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestř abí, Př edklášteř í, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Žď árec, Železné. Hranice SO ORP Tišnov od jeho založení prodělaly následující administrativní vývoj: v roce 2005 bylo 24 obcí: Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka a Žď árec př evedeno z kraje Vysoč ina do Jihomoravského kraje a zároveň byl o tyto obce rozšířen SO ORP Tišnov. V roce 2007 pak bylo převedeno z SO ORP Blansko do SO ORP Tišnov 13 obcí: Běleč, Brumov, Bukovice, Hluboké Dvory, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhaře, Synalov, Unín, Zhoř. Roku 2006 je Doubravníku, Lomnici, Nedvědici a Deblínu přiznán status městys, v roce 2008 pak Drásovu.2 Rozloha a počet obyvatel SO ORP Tišnov k uvadí tab. č. 1: Tabulka č. 1: Obce SO ORP Tišnov - rozloha a počet obyvatel k Obec Běleč Borovník Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Katastrální výměra v ha Počet obyvatel Vybrané ukazatele za správní obvod Tišnov v letech Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 2 Územní změny. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 Drásov Heroltice Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Maršov Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Ochoz u Tišnova Olší Osiky Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rašov Rohozec Rojetín Řikonín Sentice Skalička Skryje Strhaře Svatoslav Synalov Šerkovice Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Unín Úsuší Vohančice Vratislávka Všechovice Zhoř Žďárec Železné Autor na základě dat Českého statistického úřadu, Obyvatelstvo Pro SO ORP Tišnov je charakteristická sídelní stuktura Českomoravské vrchoviny, tedy relativně vysoká hustota (ve srovnání se situací v České republice) populačně a rozlohově menších obcí a sídel. SO ORP Tišnov tvoří 21,8% rozlohy celého okresu Brno-venkov. 19

20 Hustota zalidnění je relativně podprůměrná (87 obyvatel na km²)3 a to jak oproti zalidnění Jihomoravského kraje (162 obyvatel na 1 km²), tak i průměru České republiky (133 obyvatel na 1 km²). Velikostní strukturu obcí SO ORP Tišnov k uvadí tabulka č. 2: Tabulka č. 2: Velikostní struktura obcí SO ORP Tišnov dle počtu obyvatel k Velikostní skupina obcí dle počtu obyvatel Celkem Počet obcí Počet obyvatel Podíl obyvatelstva (%) 10,53 19,14 14,06 26,52 29,71 Autor na základě dat Českého statistického úřadu, 2013 Doprava Základní silniční síť SO ORP Tišnov je tvořena silnicemi druhých tříd: II/385 Hradčany Tišnov Kaly Pernštejnské Jestřabí Olší II/379 Deblín Žernůvka, Tišnov Drásov Malhostovice II/377 Tišnov Železné Bukovice II/387 Předklášteří Štěpánovice Borač Doubravník Černvír Nedvědice II/389 Dolní Loučky Újezd u Tišnova Žďárec Vratislávka II/390 Nedvědice Olší Drahonín II/391 Žďárec. Pro SO ORP Tišnov je významná silnice II/379, která toto území propojuje s dálnicí D1 a s průmyslovou zónou ve Velké Bíteši. Železniční síť v SO ORP Tišnov tvoří dvě železniční tratě: Trať č. 250 Kúty Břeclav Brno Křižanov Havlíčkův Brod Praha se zastávkami v Hradčanech, Tišnově, Dolních Loučkách, Říkoníně a Níhově a trať č. 251 Tišnov Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou se zastávkami v Tišnově, Štěpánovicích, Borači a Doubravníku. Veřejná doprava je na území SO ORP Tišnov zajišťována Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JMK) jak autobousovou, tak železniční dopravou. Většina obcí má přímé spojení s Tišnovem, kromě obcí Rojetín, Skalička a Synalov. Z dotazníkového šetření v obcích SO ORP Tišnov uskutečněného v roce 2006 bylo zjištěno, že 45 procent dojíždějících do zaměstnání využívá autobusové spojení, 38,5 procent osobní 3 Vybrané ukazatele za správní obvod Tišnov v letech Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 automobil a 16 procent železniční dopravu, zanedbatelné procento pak využívá další možnosti dopravy.4 Demografická situace Z ukazatelů přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku stěhováním vyplývá, že dochází na území Tišnovska k mírnému nárůstu obyvatel, který je zapříčiněn převážně migrací obyvatel.5 Některé obce SO OPR Tišnov vykazují relativně vysoký průměrný věk a to jak vztaženo k průměrnému věku SO ORP Tišnov, tak i k průměrnému věku v České republice: NelepečŽernůvka a Skryje 57.3, resp let, u některých je naopak z pohledu současné obecné demografické situace v České republice vybočující fakt, že dochází ke snižování, resp. stagnaci průměrného věku, např.: Zhoř let let, Drásov 39.4 let 37.8 let.6 Ve většině obcí SO ORP Tišnov je patrný relativně mírný nárůst obyvatelstva v roce 2013 oproti roku Pokles obyvatelstva vykazuje Svatoslav, Strhaře, Skryje, Říkonín, Rojetín, Osiky, Nelepeč-Žernůvka, Nedvědice, Lubné, Křižínkov, Doubravník, signifikantní (přirůstek obyvatel v řádu desítek procent) nárůst obyvatelstva je např. u Drásova: rok 2000: 1159 obyvatel rok 2013: 1561 obyvatel, také u Skaličky, Vohančic, Železného. Zdravotnictví V SO ORP Tišnov je nemocnice pouze v Tišnově: Nemocnice Tišnov, p.o vykazující 95 lůžek, 19 lékařů a počet obyvatel v přirozené spádové oblasti Zdravotnická záchranná služba je lokalizována jen v Tišnově. Zdravotnické středisko je v Drásově, Deblíně (bez dětské péče), Dolních Loučkách, Lomnici a Nedvědici. Doprava raněných, nemocných a rodiček je lokalizována pouze v Tišnově. Tabulka č. 3 uvádí přehled vybrané zdravotnické vybavenosti obcí SO ORP Tišnov s lokalizací alespoň jednoho vybraného zdravotnického ukazatele: 4 Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko. Město Tišnov [online] [cit ]. Dostupné z: regionu_tisnovsko.pdf 5 Socio-demografická analýza SO ORP Tišnov. Město Tišnov [online] [cit ]. Dostupné z: 6 Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích SO ORP Tišnov. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: voa=tabulka&cislotab=agoby6031pu_ob O nás. Nemocnice Tišnov, p.o. [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 Tab. č. 3 Přehled vybrané zdravotnické vybavenosti SO ORP Tišnov (obce vykazující alespoň jeden vybraný ukazatel) Obec Deblín Dolní Loučky Drásov Lomnice Nedvědice Předklášteří Tišnov Žďárec Lékař pro dospělé Dětský lékař Stomatolog Gynekolog Lékař specialista 16 - Lékárna Autor na základě Registru zdravotnických zařízení a webových stránek obcí Trh práce Jednou z charakteristik pracovního trhu na zkoumaném území je, že ORP Tišnov není z pohledu salda dojíďky do zaměstání vyznamným regionálním pracovním centrem. Tišnov vykazuje záporné saldo dojížďky za zaměstnáním. Dalším specifikem trhu práce Tišnova je relativně nízký podíl velkých zaměstnavatelů a relativně nízké zastoupení průmyslu vzhledem k velikost města.8 Centrem průmyslu zkoumaného území je zejména Tišnov, Drásov a Nedvědice. K větším zaměstnavatelům (nad 100 zaměstnanců) v Tišnově patří podnik spadající do masozpracujícího průmyslu společnost Steinhauser, s. r. o. K dalším vetším zaměstnavatelům patří Triga Color, a. s., Město Tišnov, Nemocnice Tišnov., ČSAD Tišnov, s. r. o. V Drásově je to Siemens Electric Machines, s. r. o. se 780 zaměstanci (rok 2013) firma se zabývá výrobou elektromotorů a generatorů. (plánovaný obrat v roce ,5 miliardy Kč)9. V Nedvědici je průmysl zastoupen především podnikem MEZ, a. s. výrobcem čerpadel, míchadel, elektromotorů. Cestovní ruch, kultura a sport Nejznámnější památkou v SO ORP Tišnov je hrad Pernštejn - spolu s dalším klášterem Porta Coeli v Předklášteří má statut národní kulturní památky. Krajina SO ORP Tišnov je oblíbeným cílem rekreačních aktivit obyvatelsta Brna a okolí pěší turistiky a cykloturistiky. SO ORP Tišnov není významnou rekreační lokalitou pro zahraničí turisty. Centrem zkoumaného území v oblasti kultury je Tišnov. V Tišnově je kino, městská knihovna, jsou zde organizovány koncerty.10 8 Strategický plán pro město Tišnov. Město Tišnov [online] [cit ]. Dostupné z: 9 Siemens v Drásově postaví novou výrobní halu. Siemens Česká republika [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 3 Vymezení obslužných středisek SO ORP Tišnov Obsahem této kapitoly je vymezení obslužných nadlokálních a mikroregionálních středisek v oblastech školství, zdravotnictví, malobochodu a služeb a dále vymezení komplexních obslužných středisek na nadlokální a mikroreginální úrovni na území SO ORP Tišnov. 3.1 Anketární šetření Pro získání údajů potřebných pro analýzu spádovosti za službami a následnému vymezení obslužných středisek a sfér jejich vlivu v SO ORP Tišnov bylo použito anketární šetření mezi starosty, resp. referáty obcí. Anketární šetření mezi orgány obcí bylo zvoleno z důvodu technické obtížnosti získání odpovědí relevantního vzorku občanů obcí SO ORP Tišnov. Zároveň byla vzata autorem této bakalářské práce úvaha o vysoké výpovědní hodnotě dotazníků vyplněných vedoucími orgány obcí. Dotazník obsahoval 21 otázek, které se týkaly obslužných procesů v jednotlivých obcích SO ORP Tišnov. Dotazník byl vytvořen na základě konzultací s vedoucím práce RNDr. Josefem Maryášem, CSc. Otázky položené v dotazníku metodicky navazovaly na výzkum uskutečněný Geografickým ústavem ČSAV na území ČSR v letech Dotazník se sestával ze tří oblastí: oblast maloobchodu a služeb: denní nákupy (potraviny, drogerie apod.); nákupy běžného textilu a obuvi; běžné služby; nákupy speciálního průmyslového zboží (klenoty, výběrový textil, motoristické zboží apod.); nákupy průmyslového zboží (elektronika apod.); návštěva finančních institucí nebo jejích poboček návštěva lékarny; nákupy knih, CD, DVD; speciální služby (fotograf, šití oděvů apod.); nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, výběrový textil, motoristické zboží apod.); nákupy nábytku; oblast školství: návštěva mateřské školy; návštěva základní školy prvního stupně; návštěva základní školy druhého stupně; návštěva střední školy; 10 První oficiální setkání představitelů představitelů obcí v územní obvodu ORP Tišnov. DSO Tišnovsko [online] [cit ]. Dostupné z: file=data/editor/33cs_1.pdf&original=prezentace+orp+tisnov+cerven+final.pdf 23

24 oblast zdravotnictví: návštěva nemocnice; návštěva zubního lékaře; návštěva gynekologa; návštěva praktického lékaře pro dospělé; návštěva praktického dětského lékaře; návštěva odborného lékaře specialisty polikliniky. Na otázky bylo možno odpovědět s rozlišením úrovně intenzity dojížďky ve výše zmíněných obslužných procesech: převážně (pravidelně) částečně (méně často) výjimečně (zřídka) Dotazník byl zaslán ovou formou s prosbou a informacemi k jeho vyplnění 59 starostům obcí zkoumaného území. Návratnost vyplněných (starosty, resp. referáty obecních úřadů) dotazníků činila cca 30 procent. U zbývajících nezodpovězených dotazníků byli starostové těchto obcí telefonickou prosbou požádani o vyplnění dotazníku, u některých opakovaně. U 19 obcí se nepodařilo získat dotazníky ani po dalších telefonických prosbách, získání těchto dotazníkových údajů bylo provedeno autorem této bakalářské práce návštěvou obecních úřadů. Výběr dotazníků probíhal od dubna 2014 do ledna Dotazníkové údaje poté byly použity pro analýzu obslužných procesů v SO ORP Tišnov a určení obslužných středisek v oblastech maloobchodu a služeb, zdravotnictví, školství a sfér jejich vlivu na nadlokální a mikroregionální úrovni a komplexních obslužných středisek. 3.2 Školský mikroregion V oblasti dojížďky do školských zařízení byla ve zkoumaném území analyzována nadlokální a mikroregionální úroveň Školská střediska nadlokální úrovně Na nadlokální úrovni byla ve zkoumaném území sledována dojížďka do základních škol. Aby mohla být obec označena jako školské středisko nadlokální úrovně, musela se v obci nacházet základní škola vyššího stupně, tj. základní škola poskytující úplnou devítiletou školní docházku a tato obec byla alespoň jednou označena jako cílová v obsluženém procesu dojížďky do základní školy. Pokud obec nesplňovala uvedené kritérium, nebyla zařazena mezi 24

25 školská střediska nadlokální úrovně. Obslužný proces dojížďky do mateřských škol nebyl brán v úvahu, jelikož se jedná o proces lokální úrovně. V rámci zkoumaného území byla jako školská střediska nadlokální úrovně určeny obce Brumov, Deblín, Lažánky, Předklášteří, Drásov, Dolní Loučky, Doubravník, Tišnov, Katov, Nedvědice, Lažánky, Olší, Sentice, Velká Bíteš, Žďárec. Mimo zkoumané území byla určena jako školské středisko nadlkokální úrovně Brno, Veverská Bítýška, Lysice. Nadlokální školská střediska a sféry jejich vlivu jsou zobrazeny v kartogramu č. 1: 25

26 Pro vymezení sfér vlivu školských středisek nadlokální úrovně byla použita metoda uvedená v kapitole

27 Školská střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu: Tišnov: Borač, Bukovice, Heroltice, Tišnov, Hradčany, Lomnička, Nelepeč-Žernůvka, Předklášteří, Rohozec, Sentice, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Unín, Úsuší, Vohančice, Železné; Lomnice: Běleč, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Strhaře, Synalov, Zhoř; Deblín: Březina, Deblín, Maršov; Drásov: Drásov, Malhostovice, Skalička, Všechovice; Dolní Loučky: Dolní Loučky, Drahonín, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Olší, Skryje, Újezd u Tišnova; Nedvědice: Černvír, Nedvědice; Velká Bíteš: Křižínkov, Lubné, Níhov; Veverská Bítýška: Lažánky; Žďárec: Borovník, Rojetín, Říkonín, Tišnovská Nová Ves, Vratislávka, Žďárec. Oscilační obce: Deblín x Tišnov: Braníškov; Lysice x Lomnice: Brumov; Nedvědice x Tišnov x Brno: Doubravník; Dolní Loučky x Tišnov: Horní Loučky, Kaly, Pernštejnské Jestřabí; Velká Bíteš x Dolní Loučky: Katov; Brno x Tišnov: Svatoslav. Z kartogramu č. 1 je patrné, že nejvýznamnějším školským nadlokálním střediskem je Tišnov, následovaný dalšími středisky s relativně obsáhlými sférami vlivu: Lomnice, Žďárec, Dolní Loučky., dále pak středisky s méně jak čtyřmi spádovými obcemi. Z rozmístění spádových středisek a z charakteru obslužného procesu lze usuzovat, že rozhodoující pro volbu střediska je jeho dobrá dopravní dostupnost z poptávajích obcí Školská střediska mikroregionální úrovně Aby mohla být obec označena jako školské středisko mikroregionální úrovně, musela splňovat se v obci nacházet střední škola poskytující úplné středoškolské vzdělání a tato obec byla alespoň jednou označena jako cílová v obsluženém procesu dojížďky do střední školy. Ve zkoumaném území byla podle výše zmíněných kritérií jako školská střediska mikroregionální úrovně určen Tišnov a Lomnice. Mimo zkoumané území výše zmíněná kritéria splňovalo Brno, Boskovice, Blansko, Velká Bíteš a Velké Meziříčí. Pro vymezení sfér vlivu školských středisek mikroregionální úrovně byla použita metoda uvedená v kapitole

28 Mikroreginální školská střediska a sféry jejich vlivu jsou zobrazeny v kartogramu č.: 2 Školská střediska mikroreginální úrovně a sféry jejich vlivu: 28

29 Brno: Běleč, Borač Borovník, Bukovice, Doubravník, Drahonín, Heroltice, Hluboké Dvory, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Nelepeč-Žernůvka, Níhov, Olší, Osiky, Brno, Sentice, Skalička, Skryje, Štěpánovice, Vohančice, Zhoř. Tišnov: Březina, Černvír, Deblín, Rohozec, Říkonín, Synalov, Šerkovice, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova. Oscilační obce: Brno x Tišnov: Braníškov, Dolní Loučky, Drásov, Horní Loučky, Hradčany, Lomnice, Maršov, Ochoz u Tišnova, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Strhaře, Tišnov, Unín, Úsuší, Vratislávka, Všechovice, Žďárec, Železné; Brno x Tišnov x Lomnice: Předklášteří; Brno x Boskovice x Blansko x Tišnov: Brumov; Brno x Boskovice x Lomnice x Tišnov: Kaly; Brno x Velká Bíteš x Tišnov: Katov, Kuřimská Nová Ves; Brno x Velká Bíteš x Tišnov x Velké Meziřčí: Křižínkov; Brno x Bystřice nad Pernšejnem x Tišnov x Lomnice: Nedvědice; Brno x Tišnov x Velká Bíteš x Kuřim: Svatoslav. Z kartogramu č. 2 je patrný hlavní význam Brna jako školského střediska mikroregionální úrovně, menší význam pak má Tišnov. Z pohledu významu těchto dvou středisek pak vykazují relativně nízký význam Kuřim, Lomnice, Velká Bíteš, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Blansko a Velké Meziříčí. Pravděpodobnou příčinou výše uvedeného stavu je široký rozsah středního školství v Brně, který je navíc umocněn relativně dobrou dopravní dostupností Brna žáky obcí, které považují Brno jako hlavní cíl dojížďky v oblasti středního školství. Menší význam Tišnova je způsoben menším výběrem středních škol. Druhé střediska v SO ORP Tišnov Lomnice v posledních letech vykazuje obtíže s naplněností pravděpodobně kvůli neatraktivnosti svých oborů pro uchazeče o středoškolské vzdělání. U dalších označených středisek je pravděpodobný pozitivní vliv dobré dopravní dostupnosti do spádových obcí a rozsah středního školství ve většině daných středisek (Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Blansko, Boskovice minimálně dvě střední školy, v Kuřimi jedna střední škola s maturitními programy a 150 přijmanými). 3.3 Mikroregion maloobchodu a služeb Mikroregion maloobchodu a služeb byl na území SO ORP Tišnov analyzován stejně jako školský mikroregion na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pro vymezení sfér vlivu 29

30 nadlokálních a mikroreginálních středisek maloobchodu a služeb byla použita metoda uvedená v kapitole v kapitole Pro určení obslužných středisek a jejich sfér vlivu v oblasti maloobchodu a služeb byly určující následující otázky z dotazníku: denní nákupy; nákupy běžného textilu a obuvi; běžné služby; nákupy speciálního průmyslového zboží; návštěva lékarny; nákupy knih; speciální služby; nákupy speciálního výběrového zboží; nákupy nábytku. Následovala analýza cílů uvaděných obcemi ve výše zmíněch obslužných procesech. Obslužný proces denní nákupy vykazoval z hlediska hlavních cílů uzavřenost na lokální úrovni (ve značné části obcí jsou denní nákupy uskutečňovány na lokální úrovni) a byl proto z analýzy nadlokální úrovně vyřazen. Jednotlivým obslužným procesům v oblasti maloobchodu a služeb byly přiřazeny koeficienty významnosti. Tyto byly stanoveny na základě poměrů počtu hlavních cílů v jednotlivých oslužných procesech k počtu hlavních cílů obslužného procesu s jejich nejnižším počtem. Koeficienty pro obslužné procesy maloobchodu a služeb ukazuje následující tab č. 4: Tab. č. 4: Koeficienty významnosti pro obslužné procesy maloobchodu a služeb Typ obslužného procesu Počet hlavních cílů Nákupy běžného textilu a obuvi 4 Běžné služby 10 Nákupy speciálního 3 výběrového zboží Nákupy průmyslového zboží 3 Nákupy knih 4 Nákupy nábytku 4 Speciální služby 3 Návštěva lékarny 6 Autor ná základě vlastního výpočtu Koeficient 1,3 1, ,3 1, Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Aby se obec mohla stát nadlokálním střediskem maloobchodu a služeb, musela být označena jako cíl dojíždky alespoň ve dvou ze tří obslužných procesů maloobchodu a služeb: nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby a návštěvy lékarny. Tato kritéria splnily tyto obce: Tišnov, Lomnice, Nedvědice, Drásov, Dolní Loučky. Mimo zkoumané území Veverská Bítyška, Velká Bíteš, Kuřim, Blansko. 30

31 Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu a služeb nadlokální úrovně byla opět použita metoda uvedená v kapitole Při výpočtu relativních významů cílových obcí byl pro každý zmíněný obslužný proces nadlokálního charakteru použit jeho příslušný koeficient významnosti uvedený v tab. č. 4. Střediska maloobchodu a služeb nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu: Tišnov: Běleč, Borač, Březina, Bukovice, Černvíř, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Heroltice, Hluboké Dvory, Hradčany, Kaly, Kuřimské Jestřabí, Lomnička, Nelepeč-Žernůvka, Ochoz u Tišnova, Předklašteří, Rohozec, Rojetín, Sentice, Skryje, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Vohančice, Vratislávka, Zhoř, Žďárec, Pernštejnské Jestřabí. Velká Bíteš: Borovník. Drásov: Drásov, Skalička, Všechovice. Lomnice: Lomnice. Veverská Bítýška: Maršov, Lažánky. Nedvědice: Nedvědice. Oscilační obec: Brno x Tišnov: Olší. Tišnov x Lomnice: Osiky. Brno x Tišnov x Velká Bíteš x Veverská Bítýška x Kuřim: Braníškov. Tišnov x Lomnice x Brno x Lysice: Brumov. Brno x Tišnov x Dolní Loučky: Horní Loučky, Řikonín. Brno x Tišnov x Velká Bíteš: Katov. Brno x Tišnov x Velká Bíteš x Dolní Loučky: Kuřimská Nová ves, Lubné Křižínkov. Tišnov x Brno x Drásov x Kuřim: Malhostovice, Úsuší. Tišnov x Velká Bíteš: Níhov. Tišnov x Lomnice x Blansko: Rašov. Brno x Tišnov x Lomnice: Strhaře. 31

32 32

33 Z kartogramu č. 3 je patrné dominantní postavení Tišnova jako spádového střediska v oblasti maloobchodu a služeb na nadlokální úrovni a menší vliv dalších středisek. Navzdory relatině velké vzdálenosti od Brna, je Brno u některých obcí vnímáno jako částečně dojížďkové Mikroregionální střediska malobochodu a služeb Aby mohla být obec střediskem mikroreginální úrovně maloobchodu a služeb, musela být obec označena jako cílová ve třech z pěti obslužných procesů mikroregionální úrovně maloobchodu a služeb: nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy průmyslového zboží, nákupy knih, nákupy nabýtku, speciální služby. Tato kritéria splňovaly tyto obce: ve zkoumaném území pouze Tišnov, mimo zkoumané území Brno, Velká Bíteš, Bystřice nad Pernštejnem, Blansko. Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu a služeb mikroregionální úrovně byla opět použita metoda uvedená v kapitole Při výpočtu relativních významů cílových obcí byl pro každý zmíněný obslužný proces mikroregionálního charakteru použit jeho příslušný koeficient významnosti uvedený v tab. č. 4. Střediska maloobchodu a služeb mikroreginální úrovně a sféry jejich vlivu: Tišnov: Březina, Černvír, Deblín, Drásov, Hluboké Dvory, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Synalov, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova. Brno: Borač, Borovník, Dolní Loučky, Drahonín, Kaly, Katov, Lomnička, Maršov, Skalička, Svatoslav, Štěpánovice, Všechovice, Žďárec. Oscilační obec: Brno x Tišnov: Běleč, Doubravník, Heroltice, Horní Loučky, Hradčany, Lažánky, Lomnice, Malhostovice, NelepečŽernůvka, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklašteří, Sentice, Skryje, Šerkovice, Unín, Vohančice, Vratislávka, Železné, Braníškov, Brumov, Bukovice, Úsuší. Brno x Velká Bíteš x Tišnov: Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Níhov. Brno x Tišnov x Bystřice nad Pernšejnem: Nedvědice. Brno x Tišnov x Blansko: Strhaře, Zhoř. Z kartogramu č. 4 je patrná vyrovnaná pozice Brna a Tišnova jako hlavních obslužných středisek. Z pohledu těchto dvou středisek je pozice dalších středisek okrajová. 33

34 34

35 3.4 Zdravotnický mikroregion V oblasti problematiky spádovosti ve zdravotnictví byla určena zdravotnická střediska a sféry jejich vlivu na nadlokální a mikroregionální úrovni Zdravotnická střediska na nadlokální úrovni Problematika určení spádovosti v oblasti zdravotnictví na nadlokální úrovni zahrnovala analýzu těchto otázek: návštěvu praktického lékaře pro děti a dorost; návštěvu praktického lékaře pro dospělé; návštěvu zubního lékaře; návštěvu gynekologa. Otázka dojížďky do nemocnice byla vynechána z důvodu hierarchické danosti tohoto obslužného procesu. Aby obec mohla být označena jako zdravotnické středisko nadlokální úrovně, musela být označena jako cíl dojíždky v nejméně ve třech ze čtyř výše uvedených zdravotnických obslužných procesech. Toto kritérium ve zkoumaném území splňují: Drásov, Dolní Loučky, Tišnov, Lomnice, Nedvědice, mimo zkoumané území: Velká Bíteš, Veverská Bítýška, Brno, Osová Bítýška, Kuřim, Blansko, Velké Meziříčí, Strážek. Pro vymezení zdravotnických středisek a sfér na nadlokální úrovni byla použita metoda uvedená v kapitole

36 36

37 Zdravotnická střediska na nadlokální úrovni a sféry jejich vlivu: Spadové středisko: Velká Bíteš: Katov, Křižínkov, Lubné, Níhov; Tišnov: Borač, Březina, Bukovice, Drahonín, Heroltice, Hluboké Dvory, Hradčany, Kaly, Lomnička, NelepečŽernůvka, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Předklašteří, Rohozec, Sentice, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Unín, Vohančice, Deblín; Dolní Loučky: Kuřimská Jestřabří, Řikonín, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišova, Vratislávka; Drásov: Drásov, Skalička; Nedvědice: Černvír, Doubravník, Nedvědice; Veverská Bítýška: Lažánky, Maršov; Brno: Všechovice. Lomnice: Běleč, Lomice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Strhaře, Synalov. Oscilační obce: Borovník: Osová Bítýška x Velká Bíteš x Dolní Loučky; Lomnice x Tišnov: Brumov, Zhoř; Kuřim x Veverská Bítýška: Braníškov; Dolní Loučky x Tišnov x Velká Bíteš: Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves; Dolní Loučky x Tišnov x Velká Bíteš x Kuřim x Brno: Horní Loučky; Brno x Drásov x Kuřim x Tišnov: Malhostovice; Brno x Lomnice x Tišnov x Blansko: Rašov; Brno x Dolní Loučky x Tišnov: Rojetín; Dolní Loučky x Tišnov: Skryje; Deblín x Tišnov x Velká Bíteš x Kuřim x Brno: Svatoslav; Brno x Tišnov x Deblín: Úsuší; Lomnice x Tišnov: Zhoř; Dolní Loučky x Žďárec x Strážek x Tišnov x Velká Bíteš: Žďárec; Brno x Drásov x Tišnov: Železné. Z kartogramu č. 5 je patrný význam Tišnova jako hlavního zdravotnického střediska nadlokální úrovně, ale i další střediska vykazují relativně silnou pozici. Pravděpodobnou příčinou hlavní významové pozice jako spádového střediska Tišnova je zvýšená koncentrace lékařské péče nadlokální úrovně v Tišnově spojená s dobrou dopravní dostupností. U územně okrajových obcí SO ORP Tišnov, které označily jako střediska obce mimo zkoumané území, se příčinou této spádovosti taktéž jeví příznivá dopravní dostupnost do těchto středisek z těchto obcí Zdravotnická střediska na mikroregionální úrovni Aby obec mohla být určena jako zdravotnické středisko mikroregionálně úrovně, musela být alespoň jednou označena jako cílová obslužném procesu lékař specialista a zároveň splňovat definiční kritéria pro zdravotnické středisko nadlokální úrovně. Tuto definici splňuje v SO ORP Tišnov, mimo SO ORP Tišnov poté Brno, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na 37

38 Moravě, Kuřim, Velká Bíteš, Mostiště, Boskovice. Pro vymezení sfér vlivu zdravotnických středisek na mikroreginální úrovni byla použita metoda uvedená v kapitole

39 Zdravotnická střediska mikroreginální úrovně a sféry jejich vlivu: Spádové středisko: Brno: Borač, Dolní Loučky, Heroltice, Kaly, Lomnice, Maršov, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Předklášteří, Rohozec, Strhaře, Svatoslav, Štěpánovice, Újezd u Tišnova, Unín, Všechovice, Žďárec, Železné, Černvír. Tišnov: Běleč, Březina, Bukovice, Deblín, Drahonín, Drásov, Hluboké Dvory, Hradčany, Kuřimské Jestřabí, Lomnička, Lubné, Nelepeč-Žernůvka, Rašov, Říkonín, Sentice, Skryje, Synalov, Šerkovice, Tišnovská Nová Ves, Vohančice, Zhoř. Bystřice nad Pernštejnem: Doubravník. Nové Město na Moravě: Nedvědice. Kuřim: Skalička. Velká Bíteš: Borovník. Oscilační obce: Brno x Tišnov: Braníškov, Kuřimská Nová Ves, Malhostovice, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Tišnov, Úsuší. Boskovice x Tišnov: Brumov. Brno x Tišnov x Kuřim: Horní Loučky, Lažánky. Brno x Velká Bíteš x Tišnov: Katov, Křižínkov. Brno x Tišnov x Mostiště: Vratislávka. Z kartogramu č. 6 je patrná vyrovnanost sfér vlivu dvou hlavních středisek mikroregionální úrovně v oblasti zdravotnictví: Brna a Tišnova. Okrajově je lokalizován i vliv dalších středisek: Boskovic, Kuřimi, Velké Bíteše a Mostiště. Je předpoklad, že tato situace je primárně způsobena lepší dostupností kvalitnější specializované zdravotní péče v Brně, což je důvod toho, že navzdory náročnější dopravní dostupnosti je tak relativně často voleno jako hlavní středisko Brno na úkor Tišnova. 3.5 Komplexní obslužné mikroregiony Obsahem této kapitoly je vymezení komplexních obslužných středisek na nadlokální a mikroregionální úrovni SO ORP Tišnov Komplexní obslužné středisko na nadlokální úrovni Komplexním obslužným střediskem na nadlokální úrovni byla určena obec, která byla vymezena jako nadlokální středisko v nejméně ve dvou ze tří obslužných procesů: maloobchodu a služeb, zdravotnictví, školství. 39