Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období Představení pořizovatele Strategie Analýza území MAS 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období Představení pořizovatele Strategie Analýza území MAS 5"

Transkript

1 *Arabic

2 Obsah: 1. Představení pořizovatele Strategie 4 2. Analýza území MAS Geografické vymezení oblasti Sociální, kulturně historické a ekonomické souvislosti Charakteristika životního prostředí Obyvatelstvo Zaměstnanost Zdravotnictví a sociální služby Zdůvodnění jednotného charakteru území Shrnutí dosud uplatňovaných politik Popis národních politik nebo politik na úrovni EU dosud uplatňovaných na území 29 mikroregionu 3.4 Existující rozvojové programy a rozvojové strategie mikroregionu Podněty a strategie územního rozvoje Podněty pro rozvoj mikroregionu SWOT analýza Popis strategie Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS Strategie na léta Zdůvodnění pilotní povahy Strategie Fiche Partnerství MAS Seznam členů MAS Popis účasti jednotlivých subjektů při přípravě Strategie Úloha a zodpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování a realizaci Strategie Míra aktivního zapojení a podněty jednotlivých partnerů při sdružování MAS a při 66 zpracování Strategie 7.5 Sdílení principů a cílů definovaných ve Strategii pro roky jednotlivými 66 partnery 7.6 Vývoj spolupráce v budoucím období Účast a informovanost obyvatelstva Organizace MAS Administrativní postupy Propagace strategie a postup při vyhlášení příjmů žádostí Informování konečných příjemců o možnosti předkládání dílčích projektů Způsob školení samotných předkladatelů projektů Administrativní postup, hodnocení a výběr žádostí a projektů 72 2 (celkem 86)

3 9.5 Zaměstnanci MAS nebo osoby, které se budou podílet na příjmu a hodnocení 72 žádostí a jejich funkce v procesu přijímání žádostí 9.6 Administrace při realizaci vybraných projektů Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS Rozčlenění ve vztahu k ostatním politikám uplatněným v území Spojitost s ostatními strategiemi a koncepcemi Spojitost s ostatními územními aktivitami Spolupráce s organizacemi, které nejsou členy MAS SZK Územní struktury a programy Závěr Seznam příloh 77 3 (celkem 86)

4 1. Představení pořizovatele Strategie Strategický plán Místní Akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období (dále jen Strategie) je zpracován pro území sdružené v mikroregionu Západní Krušnohoří, ve kterém působí stejnojmenné občanské sdružení Sdružení Západní Krušnohoří se sídlem ve Vejprtech. Identifikace pořizovatele: Přesný název MAS: Místní akční skupina Sdružení Západní Krušnohoří Sídlo MAS: Máchova 31/15, Vejprty Statutární zástupce: Hana Dufková Právní forma MAS: Občanské sdružení IČO: Kraj: Ústecký Region NUTS II: Severozápad Sdružení je dobrovolným, nezávislým, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, které spojuje zájem na dalším rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Za tímto účelem plní sdružení zároveň funkci tzv. Místní akční skupiny. Mezi základní formy činnosti sdružení patří: Koordinace rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří ve všech oblastech Rozvoj a propagace mikroregionu Západní Krušnohoří a jeho turistického potenciálu Vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu Podpora multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí Služby při financování projektů k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Příprava informační databanky ke shromažďování informací prospěšných k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Tvorba informační databanky ke shromáždění informací prospěšných k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří Součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k mikroregionu Západní Krušnohoří Příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek Výchova, vzdělávání a informování dětí a mládeže Spolupráce na rozvoji lidských zdrojů Zajišťování osvěty a vzdělanosti lidského potenciálu kraje Provoz IC koordinace a rozvoj Komunikace s orgány státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří Tyto formy činnosti slouží k zajištění základních cílů činnosti sdružení, kterými jsou zlepšování kvality života, životní úrovně a životního prostředí v mikroregionu Západní Krušnohoří. Zpracovatel Strategie: Sdružení Západní Krušnohoří - kolektiv Hlavní řešitel a zpracovatel projektu: Hana Dufková Na zpracování se dále podíleli: Mgr. Jan Kučera Antonín Budaj Ing. Petr Šmíd Bc. Kateřina Černá Ing. Jaroslav Brožka Martin Černý Adolf Loos Růžena Grimmová Michal Tarant 4 (celkem 86)

5 2. Analýza území MAS 2.1 Geografické vymezení oblasti Hranice mikroregionu kopírují na západě hranice původního okresu Chomutov a zároveň státní hranice se SRN, na severu i východě kopírují hranice původního okresu Chomutov s tím, že zde připojily obce Nová Ves v Horách a Hora Svaté Kateřiny patřící do původního okresu Most. Na jihu je mikroregion Západní Krušnohoří ohraničen územím mikroregionů Koridor a Údlicko. Administrativně je oblast vymezena jako 31 obcí a měst - Bílence, Blatno, Boleboř, Černovice, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny, Hrušovany, Jirkov, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná, Málkov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Nová Ves v Horách, Okounov, Otvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní a Vysoká Pec. Podle sčítání lidu k žilo na území mikroregionu o rozloze 646 ha obyvatel. Hustota osídlení je 78,18 obyvatele/km 2. Území mikroregionu spadá do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností - Chomutova a Kadaně. Správní obvod CHOMUTOV Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov svou rozlohou 486 km 2 zaujímá 9,1 % rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým největším správním obvodem v kraji. Převážná většina obyvatel žije ve městech Chomutov a Jirkov. Sousedí se správními obvody Kadaň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápadě hraničí se Spolkovou republikou Německo, kam vede hraniční přechod Hora sv. Šebestiána Rietzenhain. Severozápad území je tvořen Krušnými horami, kde nejvyšším vrcholem správního obvodu je Mezihořský vrch s výškou 916 metrů nad mořem. Krušné hory jsou zalesněny převážně smrkovou monokulturou, nachází se zde množství chráněných území, například národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště nedaleko Kalku, národní rezervace Jezerka u Vysoké Pece nebo přírodní rezervace Na loučkách. Podhůří je poznamenáno povrchovou těžbou uhlí. Nejníže položeným místem správního obvodu je údolí řeky Ohře (230 m n. m.), která tvoří jižní hranici správního obvodu. Na území tohoto správního obvodu nejsou zapsána žádná sídla na seznam vesnických památkových zón ani rezervací. Historické jádro města Chomutova bylo pro své památkové hodnoty prohlášeno městskou památkovou zónou. Mezi atraktivní památky této oblasti patří například raně barokní zámek Červený Hrádek se zajímavými interiéry a galerií nedaleko Jirkova. Pozoruhodnou památkou oblasti je pseudorománský kostel sv. Václava ve Výsluní nebo barokní kostel Nejsvětější Trojice v Místě. Chomutovsko je průmyslovou oblastí s železářskými, uhelnými a energetickými společnostmi. Sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností je město Chomutov. Druhým městem správního obvodu je Jirkov. Počátek tohoto města je datován do poslední třetiny 13. století. Dominantou Jirkova je městská věž s vyhlídkou, která je součástí děkanského kostela sv. Jiljí. K mikroregionu Západní Krušnohoří náleží všechny obce správního obvodu Chomutov, mimo města Chomutov pro jeho velikost. 5 (celkem 86)

6 Správní obvod KADAŇ Správní obvod obce s rozšířenou působností Kadaň je pátým největším správním obvodem, má rozlohu 449 km 2, což představuje 8,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo žije v menších obcích, celkem obvod zahrnuje 19 obcí, z toho jsou tři města. Centrem osídlení je Kadaň a Klášterec nad Ohří, obě města mají do dvaceti tisíc obyvatel. Správní obvod sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, svou západní až jihozápadní hranicí přiléhá ke Karlovarskému kraji. Přirozenou hranici se Spolkovou republikou Německo tvoří masiv Krušných hor. Cestu do sousední SRN umožňuje hraniční přechod Vejprty Bärenstein. Pohoří Krušných hor stoupá do své maximální výše v místech, kde se stýkají tři hranice - našeho kraje, Karlovarského a státní hranice s Německem. Nejvyšší vrchol Krušných hor, Klínovec, leží v těsné blízkosti hranice v sousedním kraji Karlovarském, nedaleko něj se nachází nejvyšší vrchol kadaňského správního obvodu Macecha (1 113 m n. m.). Vysoko v horách se nalézá i třetí město správního obvodu, Vejprty. Nedaleko nich u obce Kryštofovy Hamry se nachází vodní nádrž Přísečnice, která je zdrojem pitné vody. Prostory v blízkosti nádrže a hráz jsou trvale uzavřeny i pro pěší. Nedaleko Měděnce leží vzácný skalní útvar zvaný Sfingy, který vznikl mrazovým zvětráváním ruly. Další lokalitou je tabulová stolová hora Úhošť nedaleko Kadaně, vysoká 592 metrů, která je součástí Doupovských hor. Je považována za legendární slovanské hradiště a vede tudy naučná stezka. Nejvydatnějším tokem, který protéká správním obvodem, je řeka Ohře, na níž byla vybudována rozlehlá vodní nádrž Nechranice využívaná pro vodní sporty a rekreaci. Tento správní obvod leží na území podkrušnohorské hnědouhelné pánve, důležitou roli zde hraje energetika, strojírenství a těžba uhlí. Sídlem správního obvodu je město Kadaň. Druhým větším sídlem tohoto obvodu je Klášterec nad Ohří. Ve městě založil v roce 1794 J. M. Weber manufakturu na porcelán. Roku 1820 továrnu převzala rodina Thunů, od té doby nesou všechny výrobky značku Thun. Jádro tohoto města je městskou památkovou zónou. Do mikroregionu Západní Krušnohoří nepřináleží obce správního obvodu Kadaň, které jsou součástí mikroregionů (svazků obcí) Nechranicko a Radonicko. Takto definované území mikroregionu Západní Krušnohoří nepovažujeme za konečné a přístup pro další obce je i nadále otevřený (předpokládáme přistoupení obcí Perštejn, Domašín, Brandov). Mikroregion leží na rozhraní dvou středoevropských zemí České republiky a Německa. Po roce 1989 je patrná snaha příslušných pohraničních území o přerušení násilné izolace a obnovení historicky významné přeshraniční spolupráce se sousedními obcemi na německé straně. Mikroregion Západní Krušnohoří je součástí NUTS II Severozápad. 6 (celkem 86)

7 Mapa mikroregionu Západní Krušnohoří 2.2 Sociální, kulturně - historické a ekonomické souvislosti Historie Podle významných a velice cenných archeologických nálezů se předpokládá osídlení některých území současného mikroregionu již v době pravěké (Klášterec nad Ohří, Strupčice) a v mladší době kamenné před více než 5000 lety (Droužkovice). Další osady vznikaly na přelomu našeho tisíciletí (např. Údlice). Jednalo se již o slovanské osady. První písemné zmínky o sídelních útvarech na území mikroregionu jsou z roku 1175, kde je zmiňována osada na území dnešních Sušan (osada Strupčic), následují zmínky z roku 1203 o další osadě Strupčic Hošnicích. Do doby let spadá vznik samotného Klášterce nad Ohří, který se váže na malý klášter vybudovaný zde postoloprtskými benediktýny. Další z nejstarších obcí mikroregionu jsou Hrušovany, k nimž se váže první zmínka v roce 1266, následují první zmínky o Černovicích (1281), Otvicích (1295) i o Jirkově, dál pak o Málkově z počátku 14. století, Boleboři z poloviny 14. století. Území bylo zasaženo husitskými válkami, např. Hora Svatého Šebestiána byla v letech zcela zničena. Obléhání husitských vojsk byl uchráněn Jirkov, který podle pověsti uchránila mlha. Již v roce 1480 působil v Jirkově pivovar. V 16. století Jirkov velmi dobře prosperoval díky šlechtickým rodům, které jej měly v držení. Působilo tu v té době již 6 cechů, těžila se kamencová ruda, už roku 1597 měl Jirkov vodovod. Od roku 1544 zde působil Střelecký spolek. V letech vznikl 7 (celkem 86)

8 pod Jirkovem systém podzemních chodeb, později využívaný jako pivovarská sklepení, který se dochoval dodnes. V roce 1520 se poprvé objevuje znak Klášterce nad Ohří, i když je záhadou, kdo a kdy jej městu udělil. V roce 1523 byl založen první cech řemeslníků v Klášterci nad Ohří, v té době byl také postaven na levém břehu Ohře výstavný panský dům, který se stal základem dnešního zámku. Až do doby třicetileté války v letech žilo ve zdejším kraji slovanské obyvatelstvo. Třicetiletá válka kraj hluboce zasáhla, znamenala naprostou katastrofu. Lidé trpěli hladem a zimou, na celý kraj dolehla bída. Po jejím skončení se lidé začali intenzivně věnovat chovu dobytka, ovcí, koz a prasat. Po bitvě na Bílé hoře ztratil Jirkov téměř veškerá práva a stejně jako ostatní obce byl i on mnohokrát vypleněn vojsky všech armád třicetileté války. Zničený Červený Hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. V roce 1623 získal Klášterec nad Ohří Kryštof Šimon z Thunu. V roce 1639 císařští vojáci, ve snaze vypudit Švédy, zapálili klášterecký zámek a požár nakonec zachvátil celé městečko. V té době tvořilo kláštereckou farnost 16 obcí s filiálními kostely v Petlerech a v Mikulovicích, v 17. století se zde dařilo řemeslníkům cihlář, jirchář, lazebník, koželuh, bečváři, provazník, mandlíř, tesaři, tkadlec, ševci, sklenář, pekař, mydlář, sládci, kováři, řezníci, krejčí. Dále bylo v té době v Klášterci 42 právovarečných měšťanů, k jejichž vlastnictví domu bylo vázáno právo vařit pivo. V roce 1665 byla v Klášterci zahájena stavba farního kostela, aby v roce 1670 byl zasvěcen Nejsvětější trojici. V roce 1627 byl vydán v Hoře Sv. Šebestiána první cechovní řád pro zdejší koláře, zámečníky a kováře, následně zde byl v roce 1658 vydán cechovní řád pro bednáře a truhláře a dál v roce 1667 pro pláteníky. V té době se rozvíjely i další obce Kalek, Boleboř. Obyvatelé se živili chovem dobytka, výrobou šindelů a sudů. V polovině 18. století se např. v Loučné, která v té době byla již městem, výborně dařilo řemeslům. Město vlastnilo několik výtažních rybníků, pivovar a tři mlýny. V roce 1769 zde byla založena továrna na stuhy a postavena velká sladovna. V roce 1748 byl v Kalku opět uveden do provozu hamr. V polovině 18. století, r. 1755, byla přenesena hrdelní soudní pravomoc zdejší vrchnosti na soudy v krajských a vybraných městech. V Droužkovicích vychází listina svobod (1751), která zaručovala svobodné užívání cest, právo pastvy dobytka pod a nad vsí, právo využívání pole k obecnému užitku a umožňovala Droužkovickým svobodně lovit v potoce. V Otvicích byla založena jezuity škola (1760). Koncem 18. století byla v Klášterci již textilní manufaktura a provoz zahájila Weberova porcelánka. V letech zasáhla kraj sedmiletá válka, která měla opět katastrofální následky. Nájezdy pruských vojsk trpěl celý kraj. Krušné hory postihla v letech bída, podniky neprosperovaly, v kraji vládl hlad, přidal se tyfus. Řada lidí hladem zemřela. V roce 1771 byla v Kalku přebudována neprosperující železárna na velký podnik, prodávající své výrobky až do Prahy. V okolí navázala také výroba hřebíků, byla tu založena výroba hraček a dřevěného zboží, od roku 1784 zde fungovala dřevosoustružnická továrna. Koncem 18. století již měl Kalek 2 vysoké pece, 3 válcovny tyčí a hamr na nářadí. V Loučné byl v provozu také místní hamr a puškařská dílna. V roce 1773 byla v Blatně otevřena první lesnická škola v Rakousku Uhersku. Od roku 1832 byla podřízena továrně v Kalku železárna v Kovářské a v roce 1834 byla postavena silnice z Kovářské do Přísečnice a dál do Kalku. Chod provozu obce Kalek byl podřízen provozu železárny a místní obyvatelé se téměř neživili zemědělstvím. V roce 1879 byl v Hoře Sv. Šebestiána otevřen soukromý dětský domov, v r v Loučné otevřena pobočka pražské výrobny rukavic. V polovině 19. století nastal na Chomutovsku velký průmyslový rozmach spojený s rozvojem těžby uhlí. Jen na katastru obce Droužkovice byly vybudovány dvě železniční tratě a nádraží Černovice na vejprtské trati. V Droužkovicích byl roce 1873 založen Spolek dobrovolných hasičů. Významným 8 (celkem 86)

9 bylo stále zemědělství. V Klášterci byl roku 1884 zrenovován kostel Nejsvětější trojice, v roce 1885 byl následně poprvé rozšířen zdejší hřbitov. Roku 1883 byl objeven pramen minerální vody a vznikla tak stáčírna klášterecké kyselky, 1887 byla otevřena spořitelna, od roku 1890 existovalo v Klášterci jedno společenstvo řemeslníků. Jirkov měl již v roce 1854 poštovní úřad, v roce 1869 zde působila spořitelna, r zde vznikl hasičský spolek, který působí dodnes. Roku 1911 bylo město napojeno na el. síť. Koncem 19. a začátkem 20. století se do obcí a měst začala zavádět elektrická energie, v Loučné byl uveden r do provozu parní stroj jako pohon šicích strojů, který byl prvním v celém Rakousku Uhersku. Zde a také na celých horách začínají paličkovat krajky, byla v provozu výrobna mýdla a mýdlového prášku, drátovna, poštovní a telegrafický úřad, činných bylo 7 místních spolků. V té době dochází k rozvoji měst a obcí např. v roce 1895 byla na Hoře Svatého Šebestiána otevřena městská spořitelna, v roce 1898 vybudována kanalizace. V roce 1882 zde vznikl hasičský sbor. V roce 1905 byl v Blatně vybudován vodovod. El. energie byla zavedena v Málkově v roce 1921 a v Blatně v roce Koncem 19. století vznikla kolem Strupčic řada cihelen to mělo za následek růst poptávky po uhlí, v roce 1888 byl otevřen důl Anna. Kromě cihel se vyráběly střešní tašky, různé tvarovky, drenážní roury, dlaždice a dlažba. V Jirkově působil od počátku 20. až do poloviny 30. let proslulý cirkus Kludský. Klášterec nad Ohří se dočkal počátku zavádění elektřiny až v roce V té době byly také obnoveny trhy, v roce 1921 byl povolen dobytčí trh, roku 1924 povolen prasečí trh a v roce 1925 povolen koňský trh. Jako majitelé zdejších panství jsou postupně uváděni: Řád německých rytířů v Chomutově, Linhart Štampach ze Štampachu, Bohuslav Felix z Lobkovic a Hasištejna, Bohuslav Jáchym z Hasištejna, Jiří Popel z Lobkovic, Ferdinand Maxmilián Hrzán z Harasova, Jindřich František z Rottenhahnu a Jiří Buquoy, Jindřich z Auesperku, Šumburkové, Vilém z Ilburka, Fictumové, Dětřichové, Thunové, Šlikové, Martinicové, Mikuláš Chlup, Petr Velemyský z Velemyšlevi, Vít z Hartenberku a Doupovci z Doupova. V polovině roku 1938 byli přesunuti příslušníci praporu Stráže obrany státu z Kadaně do Načetína. Následovala Mnichovská zrada a po ní obsazení Sudet německou armádou. Po válce byla většina německého obyvatelstva z celé oblasti odsunuta, čímž došlo prakticky k vylidnění obcí, které již nebyly nikdy zcela dosídleny. Výjimku tvořily Spořice, kde na rozdíl od ostatních obcí nedošlo k příliš podstatnému poklesu počtu obyvatel. Po válce patřily obce a města mikroregionu do okresu Chomutov (s výjimkou města Vejprty, které patřilo ke Karlovarskému okresu a teprve později bylo přičleněno k okresu chomutovskému). Obce Hora Sv. Kateřiny a Nové Ves v Horách patřily do okresu mosteckého. Pro území mikroregionu byla charakteristická jednak důlní činnost, která značně ovlivňovala směr rozvoje obcí, a s ní spojená výstavba tepelných elektráren. Obyvatelé obcí nacházeli zaměstnání zejména v těchto velkých průmyslových podnicích, které také měly velký vliv na kvalitu životního prostředí v oblasti a svým působením významně zasáhly i horskou oblast mikroregionu. V horských obcích byly po válce zrušeny téměř všechny tradiční výroby (textilní výroba, punčochářská výroba, krajkářství, výroba prýmků, výroba dřevěných hraček), byly zde vytvářeny provozovny tzv. Okresních průmyslových podniků, kde byla zaváděna drobná kovovýroba. Část obyvatel z horských obcí dojížděla za prací na elektrárny a doly, část se věnovala zemědělství. V 9 (celkem 86)

10 oblasti mikroregionu působily až na malé výjimky většinou státní statky, a to v souvislosti s odlivem původního německého obyvatelstva po válce. Mikroregion je vzhledem ke své geografické poloze ochuzen o stálé obyvatelstvo a starousedlíky, obyvatelstvo nemá historickou kontinuitu a z historického hlediska převládá obyvatelstvo přistěhovalé v rámci dosídlování pohraničí po válce. Kromě českých obyvatel z vnitrozemí bylo území dosídlováno také repatriovanými volyňskými Čechy a kvalitu přistěhovalých obyvatel také ovlivnila skutečnost potřeby zaměstnání velkého množství dělníků, mnohdy nekvalifikovaných, v dolech a na elektrárnách, i různé podpory, které motivovaly městské a obecní národní výbory k nesouvislým přísunům Romů, zejména ze Slovenska. Předválečné lidnatosti se už na celém území nepodařilo dosáhnout. Vzhledem k trvalému osídlení regionu prakticky nepřetržitě od neolitu až do dneška je možné zde narazit na množství památek z různých historických období. Především v minulých desetiletích se při velkoplošných skrývkách nadložních vrstev při těžbě hnědého uhlí velmi často objevovaly cenné archeologické, ale i paleontologické nálezy. Velkoplošnou extenzívní těžbou nerostů byl však do značné míry narušen původní charakter krajinného rázu regionu. Některá místa ztratila svoji krajinnou paměť. Z následných historických období se lze setkat jak se zříceninami feudálních hradních sídel, tak i s řadou zámků a zámečků, z nich ty nejvýznamnější (např. zámek v Klášterci nad Ohří nebo v Červeném Hrádku u Jirkova) jsou přístupné veřejnosti. Součástí historické kulturní krajiny Krušnohoří jsou od dob raného středověku také sakrální stavby, které často vytvářejí důležité krajinotvorné dominanty. Bohužel řada z nich není stále v uspokojujícím stavu. Nutno ocenit přístup některých občanských sdružení, které i za ztížených podmínek usilují o jejich záchranu - příkladem může být nadace pro záchranu kostela sv. Václava ve Výsluní. Neméně cennou část památkového fondu představují historická města, plošně památkově chráněna jako městské památkové zóny - příkladem je historická část města Klášterec nad Ohří, postupně obnovovaná do původní krásy. Důležitým, i když dosud často opomíjeným, ale právě z hlediska historického vývoje uváděného území velmi významným druhem, jsou památky vývoje vědy a techniky, které jako svědkové důležitého průmyslového rozvoje od 2.pol. 19. stol. si zaslouží uchovat a hlavně nalézt nové využití, vhodně propojené s místními podnikatelskými aktivitami. Příkladem mohou být různé historické provozy textilek, pivovarů, městských elektráren, skláren apod., často s architektonicky velmi hodnotným řešením jednotlivých staveb. Ani různé vysídlovací procesy po roce 1945 neochudily oblast Krušných hor o řadu typických představitelů převážně hrázděných lidových staveb, dochovaných do současnosti hlavně zásluhou soustavné péče chalupářů. Doprava Pro horskou oblast mikroregionu není situace v dopravní obslužnosti dobrá a vyhovující. Pro automobilovou dopravu Vejprty a okolí spojují s nížinnou částí bývalého chomutovského okresu silnice II. třídy č. 223 a 224, jejichž zimní údržba je problematická a jejichž technický stav je víc než problematický. Silnice II. tř. č. 224 navazuje na silnici II. třídy č. 219 a spojuje Vejprtsko s Karlovarským krajem. Pro železniční dopravu slouží jednokolejná trať z Vejprt do Chomutova, směrem na Karlovy Vary žádné spojení po železnici neexistuje. Některé z obcí Vejprtska jsou od 10 (celkem 86)

11 železnice natolik vzdáleny, že jediným možným spojením je pouze silnice a protože se jedná o silnice II. a III. třídy, ač jediné, není jejich údržba prováděna v takové míře, aby byl jejich technický stav úměrný jejich regionálnímu významu pro místní obyvatelstvo. Horská část mikroregionu nad Jirkovem Boleboř, Blatno, Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách jsou dostupné směrem k Jirkovu pouze po místní komunikaci 3. třídy a směrem k Mostu taktéž. Železniční spojení do těchto obcí není. Dopravní obslužnost v nížinné části mikroregionu je zajištěna mezinárodní silnicí I. třídy číslo E 442 (silnice č. 13), která vede směrem od Mostu přes Chomutov na Kadaň, Klášterec nad Ohří, Karlovy Vary a dál. Kolmo na tuto silnici vede další důležitá dopravní tepna, a to silnice 1. třídy č. 7, která ve od Prahy přes Chomutov na hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána. Dále pak je dopravní obslužnost zajištěna železniční tratí Chomutov - Žatec.Obyvatelé obcí, které nemají přístup k těmto zmiňovaným dopravním koridorům, mají výrazně omezenou možnost své integrace do pracovního procesu, ale i obtížný přístup ke vzdělání, kulturnímu a sportovnímu vyžití. Tato absence dostatečné dopravní obslužnosti je pak limitujícím faktorem rozvoje těchto obcí jednak co do počtu rozvoje obyvatel, tak i co do příchodu podnikatelů a vzniku pracovních míst v katastrech těchto obcí. Ekonomika Celá oblast je přirozeně rozdělena do několika oblastí rozvoje průmyslu, svým geografickým profilem dokonce vytváří podmínky pro kontinuální, širokospektrální ekonomický rozvoj celé oblasti. Jsou zde podmínky pro: - cestovní ruch a to jak zimní (horské oblasti), tak o letní (rekreační oblasti v podhůří). - industrializace podhůří pak dává předpoklady pro rozvoj průmyslu, a to především těžkého. - dostatek surovin způsobuje rozvoj těžebního průmyslu. - kvalitní půda vytváří podmínky i pro zemědělství, horské pastviny pak pro chovy hospodářského zvířectva. Celková ekonomika byla nejvíce ovlivněna těžkým průmyslem, těžbou hnědého uhlí a koncentrací výroby elektřiny v daném regionu. V důsledku ekologického zatížení prostředí tímto průmyslem došlo k dlouhodobé degradaci všech ostatních ekonomických aktivit v regionu, které svou diverzifikací vytváří v ostatních regionech dostatečný polštář ve výkyvech v zaměstnanosti. Absence širokospektrální ekonomické činnosti v dané oblasti v konečném důsledku velmi tvrdě zapříčinila existenční potíže velkých zaměstnavatelů, kteří byli vesměs orientováni na těžký průmysl. O vlastních příčinách kolapsů těchto velkých ekonomických subjektů je možno široce diskutovat, ale obecně se většinou jedná o dlouhodobé podinvestování, technologické zastarání a energetickou náročnost výroby. Díky těmto aspektům se jeví v dané oblasti ekonomika jako výrazně plochá nízkospektrální, s výraznou náchylností k prudkým reakcím na sebemenší výkyvy cyklického vývoje ekonomiky. V budoucnu je nutné zaměřit podporu na rozšíření různorodosti podnikání a diverzifikace rizik spojených s cyklickými útlumy v jednotlivých oborových činnostech. Samostatnou kapitolou je ekonomická činnost horkých oblastí. Obecně jsou horské oblasti spojené s aspekty, které nepodporují ekonomický rozvoj dané oblasti. Jedná se zejména o: - komplikovanou dopravní obslužnost, a to jak materiálovou, tak i dopravní obslužnost zaměstnanců; - dlouhou dobu nutnosti vytápění; 11 (celkem 86)

12 - řídkou hustotu obyvatelstva; - velkou vzdálenost od dopravních a průmyslových center; - zvýšené nároky na ekologii; - riziko výpadků dodávek v důsledku kalamitních situací; - velkou vzdálenost správních orgánů (finanční úřad, zdravotní pojišťovny, celnice apod.). Pozitivem se jeví blízkost hranic, nicméně tato potenciální příležitost je tlumena absencí přechodů a absencí správních orgánů. Obecně lze předpokládat další, výraznější eskalaci výše zmiňovaných problémů v budoucnosti, kdy se nedá ve spojení s nedostatečnou dopravní obslužností počítat v brzké době s pozitivními náznaky. Ekonomický rozvoj těchto oblastí je nutné zaměřit na přirozený rozvoj těch činností a aktivit, které jsou předností tohoto regionu. Obecně by k tomuto rozvoji mělo přispět i výrazně zlepšené životní prostředí regionu, které je nutnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, a podobně. Dalším limitujícím faktorem ekonomického rozvoje dané oblasti je vzdělanostní struktura populace. Vlastní skutečnost, že daná oblast má jednu z nejhorších vzdělanostních charakteristik v republice, je dána z minulosti nízkou a absorpční potřebou strukturálních ekonomických subjektů, působících v daném regionu. Nicméně do budoucna tento jev nevytváří jakýkoli prostor pro rozvoj dalších ekonomických aktivit, a to především s vyšší mírou přidané hodnoty. Obecně lze hodnotit ekonomickou situaci oblasti jako problémovou s pozitivnějším výhledem. Tento pozitivní výhled je způsoben za prvé snahou odpovědných orgánů o zlepšení dopravní infrastruktury, a to jak budováním (přípravou) rychlostní komunikace R7, tak i podporou autobusových přepravců. Dalším aspektem pozitivního očekávání je záměr zvýšit vzdělanostní úroveň populace. Současný trend v rozvoji středního a vysokého školství v bývalém okresním městě by tomu měl napomoci. V neposlední řadě i budování průmyslové zóny Triangle bude mít nepochybně pozitivní dopad na celý region. Nejdůležitější zaměstnavatelé: Pro obyvatele mikroregionu jsou nezvýznamnějšími zaměstnavateli Severočeské doly a.s., ČEZ elektrárny Prunéřov a Tušimice. Další významné podniky a závody, dříve spojované s danou lokalitou (Válcovny trub a železárny Chomutov, Mlékárna Chomutov, Jatka Chomutov a další) byly po roce 1989 postupně rušeny. Na jejich místo ale nastupují postupně většinou zahraniční zaměstnavatelé v nově budovaných průmyslových zónách, a to jak v Klášterci nad Ohří, tak u Kadaně a u Chomutova. Školství Oblast je poznamenána těžkým průmyslem se vším všudy. Základní školství je na dostatečné úrovni, děti z menších obcí dojíždějí do škol do Chomutova, Jirkova, Kadaně a Klášterce nad Ohří. Problém je v dopravní obslužnosti. Střední školy jsou jak v Chomutově, tak i v Kadani a Klášterci nad Ohří. Do roku 1989 byla na okrese 1 střední průmyslová škola, jedna střední stavební škola, 1 zemědělsko technická škola a jedna zdravotní škola. Všechna tato zařízení vychovávala kvalifikované odborníky ve svém oboru. Byla zde ještě řada učilišť, která vyučovala obory spojené s potřebou zaměstnávání dělníků právě v těžkém průmyslu doly, elektrárny, Válcovny trub. Mimo to byla v okrese ještě dvě gymnázia v Chomutově a v Kadani, která připravovala studenty k dalšímu studiu na vysokých školách. 12 (celkem 86)

13 V současné době některé učební obory zanikly, výuka některých se sloučila do integrovaných středních škol a učilišť, učební obory se samozřejmě přizpůsobují potřebám současných zaměstnavatelů. Rozšířila se síť středních škol, zejména víceletých gymnázií, a to i o školy soukromé, v Chomutově mají možnost zájemci studovat i na vyšší odborné škole a od nového školního roku zde bude otevřeno i vysokoškolské studium. Lze konstatovat, že podmínky pro vzdělávání v oblasti jsou přijatelné. Historie a současnost zemědělství v Západním Krušnohoří První stopy činnosti člověka v severozápadních Čechách pochází již z doby paleolitu starší doby kamenné více než 250 tisíc let před naším letopočtem. Teprve v neolitu se zásadně mění způsob života pravěkých lidí. Místo lovu zvěře a sběru divoce rostoucích rostlin se zhruba 5000 let před naším letopočtem začal člověk v této oblasti věnovat obdělávání půdy a chovu dobytka.v době bronzové let před naším letopočtem, kdy zasahovala až ke Krušným horám tzv. Únětická kultura, prokazatelně zdejší lid pěstoval vedle pšenice i ječmen a proso, z luskovin hrách a čočku. Z doby keltských Bójů v 5. až 2. století před naším letopočtem jsou známy i na území regionu Západního Krušnohoří první železné nástroje tehdejších zemědělců kosy, srpy a hrábě. V následném údobí osídlení této oblasti germánskými Markomany došlo k primitivizaci zemědělské výroby. Orba se vrací k dřevěnému háku a absentuje z keltské doby známý kamenný rotační mlýn. V 5. a zejména 6. století našeho letopočtu pronikají i do západního Krušnohoří Slované, kteří se zde natrvalo usazují. Budují osady o několika chatrčích roztroušených daleko od sebe. Chlévy neexistují, dobytek se pase zpravidla v lese, primitivně obdělávaná pole poskytují nízké výnosy jedno zaseté zrno dává dvě, maximálně čtyři zrna při sklizni. Výnosy cereálií se pohybují kolem 2 q z ha. V 7. století se oblast stává pravděpodobně okrajovou částí území Sámovy říše, prvního známého státního útvaru na území Čech a Moravy. Ke spojení slovanských kmenů pod vedením bohatého franckého kupce došlo kvůli nájezdům turkotatarských Avarů, kteří opakovaně plenili až v naší oblasti. Po porážce Avarů pravděpodobně zde na území západního Krušnohoří došlo k rozhodující bitvě mezi Slovany a Franky u hradu Vogastiburku (některé prameny uvádějí Úhošť u Kadaně ). V následném 9. století, po porážce zde žijících slovanských Lučanů, se stává západní Krušnohoří součástí sjednocených Čech pod vládou Přemyslovců. V době jejich vlády panovala i zde obvyklá středověká závislost poddanství. Poddaní tvořili většinu obyvatelstva a obdělávali půdu, na níž byli usedlí. Ta jim však nepatřila pozemky náležely feudálním pánům, biskupstvím, klášterům a drobným zemanům. Za její využívání odváděl lid naturální dávky, konal povinné roboty na panských pozemcích i cestách a později odevzdával i tzv. desátek církvi. Přemyslovská knížata spravovala oblast až do 13. století prostřednictvím hradištní soustavy, jejímž hlavním článkem bylo hradiště v Žatci. V důsledku poměrně řídkého osídlení došlo v 12., ale zejména ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. k význačné kolonizaci oblasti, nejprve z českého vnitrozemí, později i z Bavorska a zejména ze Saska. Území se zalidnilo. Došlo k rozvoji řemesel, obchodu a tím i cest a ke vzniku prvních středověkých měst. Vedle hlavních měst v oblasti Kadaně a Chomutova vzniká ve 3. čtvrtletí 14. století město Jirkov a později Klášterec (přelom 15. a 16. století) a několik městeček s horním právem. Venkovské obyvatelstvo v kraji bylo usazeno původně zejména kolem vodních toků Ohře, Chomutovky, Hutné a Bíliny. Soustava obcí se následně vytvořila též v okolí měst a šlechtických statků a rovněž i podél cest vedoucích k hlavní křižovatce oblasti Lipsko Praha a Cheb - Ústí. V průběhu 14. až 16. století došlo k souvislému osídlení vlastního Krušnohoří. Ve středověku tvořila města s vesnicemi různě veliká hospodářství a správní celky, tzv. panství,a to až do r. 1850, kdy byly tyto územní a správní celky nahrazeny okresy se státní správou. Venkov a 13 (celkem 86)

14 zemědělství představovaly až do této doby základní složku ekonomiky, na níž byla města a panství zcela závislá. Produkce vesnic a vrchnostenských dvorů zajišťovala obživu městského obyvatelstva, výnosy z prodeje zejména obilí a dobytka spolu s příjmy od poddaných (berně, poplatky) vytvářely po staletí základní zdroj kapitálu šlechty, církve a bohatých měšťanů. Takto získané prostředky byly použity na stavbu panských sídel (Hasištejn, Červený Hrádek, Jezeří), kostelů či investovány do hospodářských a výrobních budov. Územní rozsah a hranice jednotlivých panství se v průběhu staletí měnily. Drobné zemanské statky (Nezabylice, Údlice) byly v této oblasti typické zejména pro předhusitskou dobu. Skládaly se z jedné nebo dvou vsí s tvrzí. Ve zmiňovaném období se jich nacházelo na území západního Krušnohoří zhruba dvacet. Jejich pozemkový majetek byl příliš malý a nedokázal zajistit trvalou obživu. Proto docházelo především v 15. a 16. století k zániku zemanských rytířských statečků a scelování pozemkové držby kolem větších hradů. V západním Krušnohoří to byly především hrady Hasištejn, Perštejn, Šumburk a Červený hrádek. Po přechodu majitelů panství ze studených stěn hradů do teplých zámeckých sídel a zejména následně po bitvě na Bílé hoře následuje v oblasti stabilizace pozemkového majetku. Řada držeb přešla do rukou německých majitelů či poněmčených českých katolických kolaborantů. Tato situace ve své podstatě zůstala neměnná až do prvé poloviny 19. století. Území západního Krušnohoří bylo v průběhu 17. až 19. století rozděleno následovně: severovýchodní část Hora svaté Kateřiny, Vysoká Pec, Kalek, Strupčice a Vrskmaň byla od roku 1623 v majetku Lobkowitzů se sídlem v Jezeří. V sousedství se nacházel majetek oseckého kláštera, kam patřily obce Škrle, Vysočany, Lažany a Hošnice. Panství Červený Hrádek se skládalo z městeček Jirkov a Údlice a dále k němu přináležely vesnice v pásu od saských hranic (Brandov) přes Blatno, Pesvice, Otvice, Bílence, Všestudy až po Nezabylice, Všehrdy a Spořice. Dalším vlastníkem pozemků bylo město Chomutov, kam patřily dva statky - Krásná Lípa s Křimovem, Novou Vsí a okolními osadami a statek Hrušovany s obcí Denětice. Pozemky mezi Kadaní a Chomutovem koupil Jaroslav Bořita z Martinic jako pobělohorský konfiskát v roce 1623 a zabral tak celé panství Ahníkov - Prunéřov s obcemi Černovice, Málkov, Místo. V roce 1716 byl k této držbě připojen i statek Boleboř. Největšími držiteli půdy v té době byli od r Thunové, jejichž majetek zahrnoval 57 vsí mezi Kadaní a Bočí a směrem k Pětipsům, jehož součástí byl i Klášterec, Perštejn a Okounov. V horské oblasti se nacházelo panství: Přísečnice (12 vesnic), Měděnec a pět svobodných královských horních měst Přísečnice, Hora Svatého Šebestiána, Výsluní, Loučná a Vejprty. Staletími zažité feudální zemědělské hospodaření prošlo v období do r (kromě na tu dobu obvyklých morových ran) dvěma zásadními otřesy. První přišel již během husitských válek, kdy k městu Chomutovu přitáhla r husitská vojska. V důsledku bojů byly poškozeny obce Droužkovice, Údlice a téměř zcela zničena obec Otvice. Ještě daleko větším otřesem však bylo pro oblast období třicetileté války a zejména pobyt švédských vojsk na území západního Krušnohoří pod vedením generála Bennera. Zcela zničeny byly Perštejn, Okounov, Klášterec a Výsluní. Velmi silně poškozeny byly Vejprty, Křímov, Blatno, Pesvice, Údlice, Boleboř a Hora Svatého Šebestiána. Druhým důsledkem této války byl i odchod protestantského obyvatelstva, zejména z příhraniční oblasti, do sousedního Saska (Kovářská, Vejprty, Měděnec). O nedobrém stavu oblasti vypovídá i Berní rula z r. 1654, která konstatuje prakticky v celé oblasti řadu opuštěných, zcela zničených a rozbořených hospodářských stavení. V tomto období se v údolní části regionu pěstovala pšenice, řepa, chmel, ale i zelenina a ovoce, choval se skot, ovce a vepři. Horská část byla plná neudržovaných luk a pastvin, pěstovalo se žito a oves. Zásadní změnu ve feudálních vztazích na venkově přinesla revoluce r a následné zrušení roboty a poddanství. Poddanské povinnosti dnů roboty ročně, sběr lesních plodů a povinnost předení 14 (celkem 86)

15 lnu bylo zcela zlikvidováno. Půdu, na níž sedlák robotoval, získal tento za jednu třetinu odhadní ceny, druhou třetinu zaplatil stát a třetí třetina nebyla majitelům proplacena. Sedláci přitom půdu spláceli po dobu 40 let. V důsledku úhrady majetků došlo k akumulaci kapitálu v rukou velkostatkářů, jež přinesla zásadní modernizace velkých hospodářství. Objevily se první parní mlátičky a byl zaveden systém využívání strojených hnojiv. K celkovému růstu vzdělanosti v oblasti přispěl následný vznik vyšší rolnické školy v Kadani (r. 1862). Další zásadní zvrat ve vztazích na západokrušnohorské vesnici přišel se vznikem československé republiky. Byly vyvlastněny držby nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy. Tato reforma se dotkla zejména šlechtických a církevních majetků v oblasti. Probíhající proces 1. pozemkové reformy byl zejména v údolní oblasti západního Krušnohoří spojen i s návratem českého obyvatelstva a vznikem tzv. zbytkových statků ha (Škrle) se soukromými vlastníky. Zejména u těchto větších celků se objevují na vesnicích motorizované stacionární mlátičky i traktory a pluhy. Hlavním pohonem v zemědělské výrobě ale nadále zůstává koňské spřežení. Po mnichovském diktátu v r však prakticky veškeré české obyvatelstvo nuceně odchází do vnitrozemí. Po 2. světové válce, v r. 1945, probíhá další obrovská změna na venkově západního Krušnohoří. Konfiskaci půdy nepřátelům a zrádcům národa a následné vysídlení německého obyvatelstva završila pozemková reforma v r vyvlastněním půdy nad 50 ha. Celá oblast byla následně dosídlena zčásti obyvatelstvem z vnitrozemí, zčásti volyňskými Čechy. V některých vesnicích regionu (Hrušovany) byla obměna obyvatelstva 100%. Přídělové půdní listiny nově příchozím rolníkům zněly zpravidla na výměru ha orné půdy. Na některých místech téměř následně vznikají strojní družstva (Domašín 1948) a v průběhu padesátých let minulého století se zakládají prakticky všude jednotná zemědělská družstva zpravidla o velikosti ha. Kolektivizace této oblasti nepřinesla tak závažné problémy jako ve vnitrozemí. Nové obyvatelstvo v mnoha případech nemělo velkých zkušeností se zemědělskou výrobou a nemělo citovou vazbu ani k půdě, ani k rodinnému hospodářství. Vznik družstev proto mnoho tehdejších rolníků dokonce přivítalo. V 50. letech vznikaly v oblasti rovněž strojní a traktorové stanice, jež zajišťovaly zavádění nové mechanizace i opravu strojů pro zemědělské podniky, jež postupně sloučily svou činnost do STS Prunéřov. V důsledku toho došlo k zvýšení podílu mechanizované práce na vesnici, a to zejména s příchodem traktorů a následně sklízecích mlátiček. Na přelomu let začala etapa slučování prosperujících a neprosperujících družstev především v údolní oblasti. V horské a podhorské oblasti, tam, kde nebyla prosperita možná, byly zřízeny provozovny Československých státních statků. Proces slučování a koncentrace vyvrcholil na přelomu 60. a 70. let zánikem většiny JZD a jejich přechodem do státních statků, případně sloučením do zbylých tří zemědělských družstev Strupčice (Vrskmaň), Údlice (Spořice, Černovice, Droužkovice),a Račetice. V r vzniká na území západního Krušnohoří Oborový podnik Státní statek Chomutov, jež s výjimkou výše jmenovaných družstev obhospodařuje celou oblast o rozloze cca ha. Po neúspěšném pokusu o zavedení odvětvového řízení vznikají uvnitř podniku odštěpné závody o velikosti cca 5000 ha, mj. Klášterec, Místo, Jirkov a Křímov. Závody jsou tvořeny relativně samostatnými provozy o výměře 1500 až 2500 ha (Bílence, Blatno, Hrušovany, Málkov). Samostatným odděleným závodem se stává chov prasat a drůbeže se sídlem v Droužkovicích. V horské oblasti převládá odchov jalovic, pastevní způsob hospodaření, sečení luk a pěstování obilovin (žito a později triticale) a brambor (Blatno, Křímov, Místo). V údolní oblasti (Bílence, Hrušovany, Málkov) pak převažuje pěstování pšenice, ječmene, kukuřice na siláž, řepky, cukrovky a okrajově luskovin. Živočišná výroba se stěhuje už v 60. letech z malokapacitních chlévů do stájí pro 15 (celkem 86)

16 100 až 200 ks dobytka a následně i do velkokapacitních objektů pro až 1000 ks skotu (Všestudy). To má za následek ovšem i opuštění a následnou devastaci tradičních stavení. Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k celkové konsolidaci výroby a postupnému vyrovnání životní úrovně venkovského obyvatelstva s městskými aglomeracemi. Rostlinná výroba je fakticky mechanizovaná a podíl lidské ruční práce ustupuje výstavbou dojíren a potrubního dojení i v živočišné výrobě. Ve výnosových a užitkových parametrech se oblast vyrovnává vnitrozemí. Po roce 1989 dochází k privatizaci státních statků a postupnému ukončení výrobní činnosti zemědělských družstev. Spontánně vzniká řada soukromých právnických i fyzických podniků. V rostlinné výrobě ustupuje z hor pěstování obilovin a prakticky mizí produkce brambor, v údolní oblasti pak končí v návaznosti na zavření žateckého cukrovaru výroba cukrové řepy a také fakticky produkce krmných plodin. To je důsledek ústupu chovu skotu v oblasti, kde z původních ks zůstává v regionu pouze něco málo přes 3000 ks dobytka. Výroba mléka je v současné době téměř nulová a zaniká i chov prasat. Nevyhnutelně s tím dochází k opuštění a chátrání objektů zejména živočišné výroby (Měděnec, Místo, Nezabylice), případně změna jejich využití (Blatno, Klášterec Ciboušov). Nově se v této oblasti objevuje pěstování slunečnice a kukuřice na zrno. V současné době funguje v regionu Západní Krušnohoří na 80 subjektů, jež jsou sdruženy v OAK Chomutov a obhospodařují téměř ha zemědělské půdy. Přes 60 fyzických osob obhospodařuje výměru v rozmezí od 8 do 2000 ha, osm právnických osob pak výměru od 50 do 2300 ha. S výjimkou drobných hospodářství na vlastní půdě převážná většina subjektů hospodaří v nájemním vztahu, kde % půdy pronajímá prostřednictvím PF stát. V současné době stát odprodává pozemky za úředně stanovenou katastrální cenu, jež mohou zemědělci splácet po dobu 30 let. 2.3 Charakteristika životního prostředí území Klima Horský masiv Krušných hor je základním ovlivňujícím faktorem zdejšího klimatu. Oblast je sice chráněna před pronikáním studeného severního a severozápadního proudění, ale tím jsou také nepříznivě ovlivňovány srážky, kterých je zde méně než v jiných oblastech. Území leží v dešťovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů. Projevuje se zde také zhoršená ventilace, závětrné víry, vlnové proudění, a díky těmto klimatickým poměrům je v území zhoršený rozptyl exhalací. Průměrná roční teplota je 8 C a průměrné srážky dosahují ročně mm. Vodní toky Chomutovska jsou součástí povodí Labe, dílčí povodí jsou zastoupeny řekami Ohře a Bílina s jejich přítoky. Přirozené vodní toky mají charakter potoků a říček. Zalesnění Celková výměra mikroregionu Západní Krušnohoří je ha, z toho tvoří lesní půda (zdroj: ČSÚ) ha, t.j. 51,3 %. Podle údajů Českého statistického úřadu zaujímá lesní půda 33,5 % celkové výměry v rámci ČR, v rámci Ústeckého kraje tvoří lení půda 29,8 % rozlohy. Je zřejmé, že zalesnění v mikroregionu Západní Krušnohoří značně převyšuje jak celostátní, tak i krajský průměr. Takto vysoká míra zalesnění je dána klimatickými podmínkami území, které je z velké části v tzv. méně příznivých oblastech (LFA), méně vhodných pro intenzivní zemědělství, ať již z důvodů srážkových stínů v oblasti nebo z důvodu vysoké nadmořské výšky. S tím souvisí i celkově nízký podíl orné půdy ( ha). Podíl orné půdy vůči rozloze mikroregionu tvoří 15,5 %. V mikroregionu je vysoký podíl 16 (celkem 86)

17 zalesnění, ale jehličnaté porosty poškozené vlivem exhalací je třeba nahradit ve prospěch listnatých stromů a jiných dřevin. Zvláště chráněná území přírody Základním nástrojem ochrany přírody v České republice je Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon ). Z novelizací je nejdůležitější Zákon č. 218/2004 Sb., který zavádí do české právní úpravy institut oblastí NATURA 2000, vymezení jejich území, péči a ochrany o tyto oblasti. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu NATURA Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry ( 1 Zákona). V 14 jsou vymezeny kategorie tzv. zvláště chráněných území (dále jen ZCHÚ ), za která jsou považována území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Zákon rozlišuje následující ZCHÚ: A) Velkoplošná ZCHÚ: - národní parky (NP) - chráněné krajinné oblasti (CHKO) B) Maloplošná ZCHÚ: - národní přírodní rezervace (NPR) - přírodní rezervace (PR) - národní přírodní památky (NPP) - přírodní památky (PP) Velkoplošná zvláště chráněná území V současné době se na území mikroregionu Západní Krušnohoří nevyskytuje žádné území se statutem národní park či chráněná krajinná oblast. 17 (celkem 86)

18 Maloplošná zvláště chráněná území Kategorizace a rozloha MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území) na území mikroregionu Západní Krušnohoří Obec Kód Název Kategorie Rozloha (ha) Bílence 2173 Slanisko u Škrle PP 3,48 Vysoká Pec 144 Jezerka NPR 141,94 Černovice 1004 Hradiště u Černovic PP 4,77 Málkov 1620 Merkur PP 3,19 Hora Sv. Šebestiána 278 Novodomské rašeliniště NPR 230,00 Křimov 1540 Krásná Lípa PP 1,22 Kalek 2104 Bučina na Kienhaidě PR 48,96 Kalek 2103 Buky a javory v Gabrielce PR 64,62 Kalek 278 Novodomské rašeliniště NPR 230,00 Blatno 1682 Buky nad Kameničkou PR 38,88 Výsluní 1003 Lokalita břízy ojcovské u Volyně PP 1,49 Výsluní 646 Na loučkách PR 15,20 Loučná 1681 Horská louka u Háje PR 18,60 Měděnec 825 Sfingy PP 0,60 Klášterec n./ohří 811 Ciboušov NPP 4,96 Klášterec n./ohří 812 Doupňák NPP 12,80 Klášterec n./ohří 1507 Mravenčák PP 1,50 Klášterec n./ohří 1541 Rašovické skály PP 35,00 Pramen: AOPK 2006 Zdroj: 18 (celkem 86)

19 Z uvedeného grafu je zřejmé, že v rámci celého Ústeckého kraje je na území chomutovského okresu, a v té souvislosti i na území mikroregionu Západní Krušnohoří, z celé oblasti nejvyšší podíl rozlohy maloplošných chráněných památek vůči celkové rozloze okresu. Rozloha těchto maloplošných chráněných památek v okrese Chomutov jako jediném okresu v rámci celého kraje je vyšší než 1% a jsou zde zastoupeny jak národní přírodní památky, tak národní přírodní rezervace, přírodní památky i přírodní rezervace. MZCHÚ Počet Rozloha (ha) % z území MAS ( ha) NPR 2 371,94 0,57 PR 5 186,26 0,28 NPP 2 17,76 0,03 PP 8 51,25 0,08 Celkem ,21 0,97 NPR národní přírodní památka PR - přírodní rezervace NPP - národní přírodní památka PP - přírodní památky Památné stromy na území mikroregionu ZK Katastrální území Kód Název Typ objektu Počet Datum vyhlášení Málkov 2033 Ahníkovská lípa jednotlivý strom Málkov 2031 Lípy u kapličky v Málkově skupina stromů Málkov 2032 Zelenská lípa jednotlivý strom Místo 2021 Dolní úbočský smrk jednotlivý strom Místo 2020 Hasištejnská lípa jednotlivý strom Místo 2022 Horní úbočský smrk jednotlivý strom Místo 2023 Lípa v Místě jednotlivý strom Místo 2071 Smrky u Prunéřovského skupina stromů potoka Blatno 2076 Lípa v Šerchově jednotlivý strom Blatno 2024 Lípy u kostela v Blatně skupina stromů Výsluní 2074 Javor u Volyně jednotlivý strom Vejprty 2063 Jasan v Husově ulici jednotlivý strom Kryštofovy Hamry 2081 Švédská lípa jednotlivý strom 1 Jirkov 2073 Dub u Červeného Hrádku jednotlivý strom Jirkov 2059 Dub u Nivského potoka jednotlivý strom Jirkov 2061 Dub v Křižíkově ul. jednotlivý strom Jirkov 2046 Hlošina u Olejomlýnského jednotlivý strom parku Jirkov 2060 Skupina dubů v ul. U dubu skupina stromů Klášterec n./ohří 2069 Dub u koupaliště jednotlivý strom 1 Klášterec n./ohří 2065 Dub u Pavlova jednotlivý strom 1 Klášterec n./ohří 2068 Duby ve Školní ulici skupina stromů 3 Klášterec n./ohří 2067 Jírovec v Miřeticích jednotlivý strom 1 Klášterec n./ohří 2072 Mikulovická lípa jednotlivý strom 1 Lokality soustavy NATURA 2000 (zdroj: Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Soustava Natura 2000 Ptačí lokality Mikroregion Západní Krušnohoří se rozkládá na území 646 km 2. Na tomto území byla vyhlášena 19 (celkem 86)

POŽÁRNÍ POPLACHOVÝ PLÁN. Bílence, Škrle, Voděrady. HZS Chomutov SDH Jirkov HZSP SŽDC Chomutov HZS Žatec

POŽÁRNÍ POPLACHOVÝ PLÁN. Bílence, Škrle, Voděrady. HZS Chomutov SDH Jirkov HZSP SŽDC Chomutov HZS Žatec Bílence Bílence, Škrle, Voděrady HZS Žatec Blatno Blatno, Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov, Zákoutí SDH Blatno SDH Hora Sv. Šebestiána Boleboř Boleboř, Orasín, Svahová SDH Strupčice

Více

POŽÁRNÍ POPLACHOVÝ PLÁN. Stupeň Jednotka I. HZS Chomutov SDH Jirkov HZSP SŽDC Chomutov

POŽÁRNÍ POPLACHOVÝ PLÁN. Stupeň Jednotka I. HZS Chomutov SDH Jirkov HZSP SŽDC Chomutov Bílence Bílence, Škrle, Voděrady HZS Žatec Blatno Blatno, Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov, Zákoutí SDH Blatno SDH Hora Sv. Šebestiána Boleboř Boleboř, Orasín, Svahová SDH Hora Sv.

Více

Okres Chomutov. Počet obyvatel Okres, obec, část obce (díl), historická osada / lokalita

Okres Chomutov. Počet obyvatel Okres, obec, část obce (díl), historická osada / lokalita Okres Chomutov Okres, obec, část obce (díl), historická osada / lokalita Katastrální území Výměra v ha Rok připojení Počet obyvatel 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 a b j k l 1 2 3 4 5

Více

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda 2.3.2. Zemědělství a lesnictví Největší podíl zemědělské půdy na rozloze ORP mají správní obvody Jaroměř a Nový Bydžov, podíl orné půdy na zemědělské je nejvýraznější v okresech Hradec Králové a Nový Bydžov,

Více

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Pasport č. 1 údaje o území. I. oddíl poskytovatel údaje (identifikační údaje)

Pasport č. 1 údaje o území. I. oddíl poskytovatel údaje (identifikační údaje) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Pasport č. 1 údaje o území poskytnutý krajskému úřadu / úřadu územního plánování ORP CHomutov I. oddíl poskytovatel údaje (identifikační údaje) 1. Jméno a příjmení

Více

Historický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU

Historický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU Historický vývoj krajiny České republiky Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU nepojmenovatelna@gmail.com Základní principy krajinné ekologie ve vztahu ke změnám v krajině Struktura - Prostorová - Časová

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7''

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7'' Vlčice u Javorníka Identifikační údaje Lokalita Vlčice u Javorníka Obec Vlčice Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Vlčice u Javorníka, kód: 783811 GPS souřadnice 50 20' 47.5'' 17 2' 46.7''

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 Obsah Význam Historický vývoj SZP EU Faktory ovlivňující zemědělskou produkci Zemědělské výrobní oblasti Rostlinná produkce Živočišná produkce

Více

Z N A L E C K Ý P O S U D E K. č /2016

Z N A L E C K Ý P O S U D E K. č /2016 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 2495 17/2016 o ocenění Obvyklou cenou pozemkovou parcelu č. 1291, druh pozemku ostatní plocha se způsobem využiti ostatní komunikace o výměře 436 m2 a pozemkovou parcelu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategický plán Leader MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období

Strategický plán Leader MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období Strategický plán Leader MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008-2013 1. Žadatel / předkladatel SPL Identifikace žadatele: Přesný název MAS: MAS Sdružení Západní Krušnohoří Právní forma MAS: Občanské

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Akční plán rozvoje obce Pístina. na období

Akční plán rozvoje obce Pístina. na období Akční plán rozvoje obce Pístina na období 2015-2020 Schváleno Zastupitelstvem obce Pístina dne 23.07.2015 1 Obsah: Úvod... str. 3 Základní údaje....str. 4 Doplňující údaje.....str.4 Rozvoj obce 2011-2015......str.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NAD č. Brany Místní národní výbor Brany 278 1945-1955 0,41 0 0,41 P Březenec Archiv obce Březenec 137 1676-1945 (1948) 2 0,12 2,12 CP

NAD č. Brany Místní národní výbor Brany 278 1945-1955 0,41 0 0,41 P Březenec Archiv obce Březenec 137 1676-1945 (1948) 2 0,12 2,12 CP Ahníkov Archiv obce Ahníkov 231 1828-1944 0,16 0 0,16 P Ahníkov Místní národní výbor Ahníkov 275 1945-1960 0,51 0 0,51 P Běšice Jednotné zemědělské družstvo Běšice 188 1951-1964 0,86 0 0,86 P Bílence Archiv

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Okres Chomutov 935 km2 K ,8 155,8 134,5 80,08 K ,3 156,7 135,2 80,95. Ústecký kraj km2

Okres Chomutov 935 km2 K ,8 155,8 134,5 80,08 K ,3 156,7 135,2 80,95. Ústecký kraj km2 1. aktualizace SPL / květen 2010 Obyvatelstvo tabulka č. 3 hustota obyvatel k 31.12.2007 a k 31.3.2010 - porovnání Počet obyvatel/ 1 km2 ČR 78 866 km2 Ústecký kraj 5 335 km2 Okres Chomutov 935 km2 K 31.12.2007

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Obec Stará Červená Voda (něm. Alt Rothwasser, Alt-Rothwasser, Altrothwasser, pol. Stara Czerwona Woda) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký.

Obec Stará Červená Voda (něm. Alt Rothwasser, Alt-Rothwasser, Altrothwasser, pol. Stara Czerwona Woda) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Stará Červená Voda Identifikationsangaben Lokalita Gemeinschaft Bezirk Erdstrich Stará Červená Voda Stará Červená Voda Jeseník Olomoucký kraj Katastrální území Stará Červená Voda, Kode: 753688 GPS-Koordinaten

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Dodatečné informace č. 1 zadavatele k veřejné zakázce malého rozsahu Zhotovení fotografií a videosekvencí Chomutova a okolí

Dodatečné informace č. 1 zadavatele k veřejné zakázce malého rozsahu Zhotovení fotografií a videosekvencí Chomutova a okolí Dodatečné informace č. 1 zadavatele k veřejné zakázce malého rozsahu Zhotovení fotografií a videosekvencí Chomutova a okolí Zadavatel upřesňuje zadávací dokumentaci výše uvedené veřejné zakázky na služby,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče

Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Památky Ústeckého kraje v číslech 1 archeologická památkové rezervace 5 městských památkových rezervací

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické

Více

Lidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy

Lidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy Lidice Strana 1 Základní údaje Status: obec Kraj: Středočeský Okres: Kladno Obec s rozšířenou působností a pověřená obec: Kladno Historická země: Čechy Katastrální území: Lidice Katastrální výměra: 4,74

Více

Analytická část strategie. Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech

Analytická část strategie. Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech Analytická část strategie Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech Obsah 1. Analýza území MAS Krušné hory, o.p.s. 2. Obyvatelstvo 3. Technická infrastruktura 4.

Více

Strategický plán rozvoje obce Brnířov. na období Obec Brnířov Brnířov Kdyně IČ: DIČ:CZ

Strategický plán rozvoje obce Brnířov. na období Obec Brnířov Brnířov Kdyně IČ: DIČ:CZ na období 2019-2022 Obec Brnířov Brnířov 41 345 06 Kdyně IČ: 00572608 DIČ:CZ00572608 Schváleno zastupitelstvem obce Brnířov dne 21.1.2019 1 Obsah: 1. Vznik obce...3 2. Současnost obce.3 2.1. Infrastruktura.3

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL:

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL: Zaloňov Identifikační údaje Lokalita Zaloňov Obec Zaloňov Okres Náchod Kraj Královéhradecký kraj Katastrální území Zaloňov, kód: 790699 GPS souřadnice 50 22' 14.6'' 15 53' 1.4'' Hist. název Salnai Výměra

Více

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Vývoj počtu obsazených pracovních míst na venkově Ústeckého kraje od roku Mgr. DOLEŽAL Pavel Mgr. HRUŠKA Vladan, Ph.D.

Vývoj počtu obsazených pracovních míst na venkově Ústeckého kraje od roku Mgr. DOLEŽAL Pavel Mgr. HRUŠKA Vladan, Ph.D. Vývoj počtu obsazených pracovních míst na venkově Ústeckého kraje od roku 1991 Mgr. DOLEŽAL Pavel Mgr. HRUŠKA Vladan, Ph.D. Vývoj počtu OPM na krajské a státní úrovni v období 1991-2001 pokles počtu OPM

Více

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 4 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 4 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.09.2013 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky. Geografická charakteristika Jihočeského kraje

Více

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Staré Město u Uherského Hradiště, kód: Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,

Více

Struktura možností financování kulturního dědictví v souvislostech Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče

Struktura možností financování kulturního dědictví v souvislostech Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Struktura možností financování kulturního dědictví v souvislostech Ústeckého kraje Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Památky Ústeckého kraje v číslech 1 archeologická památkové rezervace

Více

TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko. Iveta Hennetmairová

TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko. Iveta Hennetmairová TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o. ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Vnorovy Číslo jednací: 09/Z05/11 Datum vydání: 3. 10. 2011 Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba

Více

Strategický plán rozvoje obce Němčice

Strategický plán rozvoje obce Němčice Strategický plán rozvoje obce Němčice na období 2011-2015 Obec Němčice Němčice 53 384 11 Netolice IČ: 00250554 Schváleno zastupitelstvem obce Němčice dne 22. 03. 2011 1 Obsah: 1. Historie obce, památky,

Více

Ilustrace ke sporu o dodržení Územních. ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13)

Ilustrace ke sporu o dodržení Územních. ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13) Ilustrace ke sporu o dodržení Územních ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13) Pro srozumitelnější pochopení významu zachování ÚEL sestavil Karel Beránek leden 2014 Mostecko a Litvínovsko nejkomplikovanější

Více

Strategický rozvojový plán Obce Ústí

Strategický rozvojový plán Obce Ústí Strategický rozvojový plán Obce Ústí Schváleno zastupitelstvem obce dne: Zpracovatel: PL realizace s. r. o, v XI/2015 Obsah 1 Základní údaje o obci 2 1.1 Základní údaje 2 1.2 Identifikační a kontaktní

Více

Strategický plán obce Vráto na období

Strategický plán obce Vráto na období Strategický plán obce Vráto na období 2014 2018 Vráto Vráto 20 370 01 IČ: 00 581 950 1 Obsah....2 1. Historie obce... 3 2. Současnost... 3 3. Památky... 3 4. Tvorba strategického plánu... 4 5. SWOT analýza

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

HABROVANY KARTA OBCE

HABROVANY KARTA OBCE 4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ÚSTÍ NAD LABEM KARTA OBCE Základní údaje o obci: Výměra: 282 ha Počet katastrálních území: 1 Počet základních

Více

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 10.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

Kód: Pořadové číslo materiálu: 02

Kód: Pořadové číslo materiálu: 02 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: ŠKOLA PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2362 Kód: 05.02 Pořadové číslo materiálu: 02 V/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Fiche stručný popis opatření stanovených MAS v souladu s SPL

Fiche stručný popis opatření stanovených MAS v souladu s SPL Fiche stručný popis opatření stanovených MAS v souladu s SPL Formy financování Bezhotovostní platby Hotovostní platby Věcné plnění ze strany žadatele/příjemce dotace leasing Kritéria přijatelnosti Projekt

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Výzva k předkládání projektů

Výzva k předkládání projektů Výzva k předkládání projektů 1. Číslo výzvy Číslo výzvy: 3 Program Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 / Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Osa Opatření IV. Leader IV. 1.2 Realizace

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3635 256 obyv/km2 3718 261 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3635 256 obyv/km2 3718 261 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Zemědělská půda v České republice

Zemědělská půda v České republice Zemědělská půda v České republice 4700000 4200000 3700000 4279712 4205228 1998 2018 3200000 2700000 3090609 2958603 2200000 1700000 1200000 953267 1006552 700000 zemědělská půda (ha) orná půda (ha) trvalé

Více

OBCE LOUČNÁ POD KLÍNOVCEM

OBCE LOUČNÁ POD KLÍNOVCEM II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE LOUČNÁ POD KLÍNOVCEM POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního

Více