SOU ASNÁ ENERGETICKÁ SITUACE A BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI z pohledu MPO. Ing. Tomáš Hüner, Ministerstvo pr myslu a obchodu

Transkript

1 SOU ASNÁ ENERGETICKÁ SITUACE A BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI z pohledu MPO Ing. Tomáš Hüner, Ministerstvo pr myslu a obchodu

2 ZM NY NA SV TOVÉM TRHU SUROVIN 4nár st spot eby energetických surovin, hlavn v modernizujícím se n kdejším t etím sv 4z mnoha tradi ních producent a vývozc nerostných surovin se stali jejich spot ebitelé p íp. dokonce dovozci 4vyšší tlak na stran poptávky 4vyšší ceny energetických surovin (ropa, zemní plyn, erné uhlí, uranový koncentrát)

3 MEZINÁRODN -POLITICKÉ SOUVISLOSTI 4uzavírání nových spojenectví nejen mezi t mi, co suroviny mají, ale zejména mezi t mi, co je pot ebují (nap. tzv. anti-opec, který založilo Japonsko, Jižní Korea, ína a Indie) 4nár st sebev domí a mezinárodní prestiže zemí hojn vybavených surovinami 4snaha n kterých zemí t etího sv ta o ehodnocení dosavadního rozd lování profitu z t žby surovin

4 SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4zásadní zm na postoje k jaderné energetice: ada zemí - zejména v dynamicky se rozvíjející Asii, ehodnocuje sv j d ív jší odmítavý i zdrženlivý postoj (ekonomický, bezpe nostní, ekologický aspekt) 4v Evrop se staví nová jaderná elektrárna ve Finsku, úvahy o využití jaderné energie se za ínají ozývat ze Švýcarska 4jaderná energetika má nesporný ekologický rozm r jaderné elektrárny totiž p i výrob elekt iny neprodukují skleníkové plyny

5 SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4Vytvá ejí se spole enské tlaky na: úspory energií se známým heslem Nejlevn jší a nejekologi jší MWh je ta, co se nevyrobí masivn jší využívání OZE a kogenera ních zdroj efektivní využívání primárních zdroj energií

6 SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4návrat istých uhelných technologií 4s ohledem na zásadní zm ny, ke kterým došlo v posledních letech na sv tovém trhu nerostných surovin, se do hry zp t vrací termíny energetická bezpe nost a surovinová bezpe nost a s nimi související hledání optimalizace náklad s vazbou na jejich zajišt ní 4v t chto souvislostech dochází v Evrop k ehodnocení bývalých strategií dovozu co nejv tšího množství surovin z neevropských teritorií, a to ve prosp ch úvah o p ednostním a hospodárném využívání domácích surovinových zdroj

7 SITUACE V R 4 eská republika disponuje v porovnání s adou evropských zemí velkou, dosud ne zcela docen nou výhodou stále ješt relativn nízkou dovozní závislostí eské energetiky 4 eský energetický mix pracuje s domácími zdroji hn dého uhlí, jadernou energetikou, vodními elektrárnami a postupným zavád ním obnovitelných zdroj, jejichž role je však s ohledem na naše zem pisn klimatické podmínky limitovaná 4tém 100% závislosti na importu ropy a zemního plynu, tyto suroviny však zatím nevstupují zásadním zp sobem do eské energetiky

8 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI a) uhlí 4spot eba hn dého i erného je uhlí kryta domácí produkcí (na rozdíl od plynu a ropy), v p ípad erného uhlí se ást eské produkce i vyváží 4po zásadním poklesu objem t žby, ke kterému docházelo v 90. letech, se cca od roku 2000 objem žby hn dého uhlí stabilizoval na úrovni kolem 50 mil. tun ro 4hn dé uhlí se zásadním zp sobem podílí na výrob elektrické energie a tepla v R

9 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI 4další st edn dobá perspektiva bude záležet na ehodnocení i ponechání v platnosti tzv. územn ekologických limit 4krom hn dého uhlí jsou na území R ložiska jak energetického, tak koksovatelného erného uhlí; domácí t žba erného uhlí se v posledních letech pohybuje mezi 13 a 15 mil. Tun 4veškeré koksovatelné uhlí je spot ebováváno v koksovnách a ocelárnách, cca 2/3 energetického uhlí je využíváno pro výrobu elekt iny a tepla a 1/3 v pr myslu

10 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI b) zemní plyn 4podíl domácí t žby zemního plynu na spot eb je zanedbatelný 4 R importuje tém 100% pot ebného plynu 4v roce 2005 bylo dovezeno cca 9350 mil. m3, z toho asi 7000 mil. m3 z Ruska 4rovn ž vysoká zát ž pro saldo eského ZO ( mld. K, mld. K, mld. K ) 4hlavním dovozcem je spole nost RWE Transgas a.s. 4v souvislosti s liberalizací eského trhu s plynem dochází postupn v souladu s požadavky legislativy EU k otevírání trhu s plynem

11 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI c) ropa 4podíl domácí t žby ropy na spot eb iní pouze 4 až 5%, R tak importuje cca 95% pot ebné ropy 4Dovoz ropy zat žuje saldo eského zahrani ního obchodu v roce 2005 cca 68 mld. K, v roce 2006 cca 82 mld. K, p i srovnatelném množství 4nedávné problémy s dodávkami ruské ropy p es lorusko ukázaly, jak správný krok u inila R diverzifikací svých zdroj (ropovod IKL, který je schopen ropovod Družba eventuáln nahradit) 4krom toho R má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produkt na dobu p esahující 3 m síce

12 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI výroba a prodej elektrické energie a tepla 4 R sice pat í v sou asnosti k vývozc m elektrické energie, ale kv li zanedbání v asné obnovy energetických kapacit se tato situace b hem n kolika málo let zm ní 4tím by se R mohla dostat do problematické situace, protože bude v té dob velmi pravd podobn v celém st edoevropském regionu a v tšin evropských region nedostatek elektrické energie a m že se stát, že pot ebnou energii nebude snadné odn kud dovézt 4je tedy žádoucí rozhodnutí o eventuální výstavb i rekonstrukci kapacit dále neodkládat

13 BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI výroba a prodej elektrické energie a tepla 4v energetice je nutno init všechna rozhodnutí s velkým p edstihem (30 letý životní cyklus energetických výrobních zdroj ) 4nedostate ná podpora kogenera ní výroby a CZT (ekologie) 4velké rezervy má R v oblasti úspor a ve snižování energetické ú innosti

14 VÝVOJ VYUŽITÍ PRIMÁRNÍCH ZDROJ OZE Využití kapacity Jaderná energie 6 jednotek celková kapacita 3760 MW plyn 80% [GWh] uhlí 60 jednotek p es 50MW Celková kapacita 7940 MW Využití kapacity %

15 KLÍ OVÍ HRÁ I NA POLI ENERGETIKY 1. Stát 4 Udává žádoucí sm r a orientaci eské energetiky formou deklarované a vládou odsouhlasené Koncepce eské elektroenergetiky 4 Vytvá í pravidla fungování trh s energiemi a podnikání v energetickém sektoru, v etn zp sobu regulace 2. Podnikatelské subjekty 4 doly, výrobny el. energie a tepla, p enosová soustava, ropné a plynárenské spole nosti s rozdílnou formou vlastnictví

16 ZÁV R 4 es rozdílné a místy protich dné zájmy je t eba nalézt optimální energetický a ekonomický konsensus, p edevším z hlediska požadavk zákazník (státu). 4Nutno zajistit bezpe né a kvalitní dodávky veškerých energetických produkt a energií v dlouhodobém horizontu (30 a více let). 4 kuji Vám za pozornost.