Vzor citace: Děrgel, M. Sleva na manželku a dítě. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 76 s.

Transkript

1

2 Vzor citace: Děrgel, M. Sleva na manželku a dítě. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 76 s. Odpovědi publikované v této knize zpracovali tito autoři: JUDr. Ing. Ariana Bučková 35 Ing. Martin Děrgel 3, 4, 5, 6, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 21, 24, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 46, 48, 49, 50, 53 František Kocour 23 Jaroslava Křížová 14, 18, 51, 52 Ing. Vlasta Ptáčková 1, 2, 7, 8, 9, 10, 19, 20, 25, 26, 33, 43, 44, 45 Jana Strakošová 22 Ing. Jiří Vychopeň 34, 47 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Děrgel, Martin Sleva na manželku a dítě / Martin Děrgel. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. Zpracováno ke dni ISBN (brož.) * * (437.3) - daň z příjmů fyzických osob Česko - slevy na dani Česko - příručky 336.1/.5 - Veřejné finance [4] Publikace je zpracována ke dni Martin Děrgel, 2011 ISBN

3 Obsah Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů použitých v publikaci... 5 Úvod Sleva na manželku (manžela) - podmínky nároku Peněžitá pomoc v mateřství a spolupracující osoba Základ daně a daňový bonus u nerezidenta, fyzické osoby s daňovou evidencí Sleva na dlouhodobě nemocného manžela Lze uplatnit slevu na manželku (studentku), která má trvalé bydliště jinde? Sleva na manželku (manžela) - vlastní příjem Sleva na manželku s invalidním důchodem a příspěvkem na péči Sleva na manželku s rodičovským příspěvkem a malým příjmem z dohod o provedení práce Daňové zvýhodnění manželů Uplatnění slevy na manželku v případě příjmů ze závislé činnosti Podmínky uplatnění slevy na dani na manželku Sleva na manželku na mateřské dovolené Uplatnění slevy na manželku pobírající rodičovský příspěvek Sleva na manželku (manžela) - uplatnění slevy Sleva na manželku v domácnosti s invalidním důchodem Sleva na manželku v případě jejího úmrtí Sleva na manželku pracující jen po část roku Prokazování nároku na slevu na manželku Sleva na dítě - podmínky nároku Společná domácnost s dítětem Daňové zvýhodnění při střídavé péči Sleva na dani na dítě v případě přerušení podnikání Daňové zvýhodnění u samoživitelky jen s invalidním důchodem Uplatnění slevy na jedno dítě po část roku otcem a po část roku matkou Sleva na dítě v případě střídavé péče obou rodičů Podmínka společné domácnosti splněna jen po část roku Daňové zvýhodnění na dítě po rozvodu

4 Sleva na manželku a dítě 5 Sleva na dítě - daňový bonus Měsíční versus roční daňový bonus Splněna podmínka na měsíční daňový bonus, ale nikoli na roční Zaměstnankyně od prosince a daňový bonus na dvě děti za celý rok Sleva na dítě - vyživované dítě Podmínka vztahu poplatníka k dítěti Další příklady vyživovaných dětí Práce syna po maturitě Práce po maturitě při pokračování na vysoké škole Zdravotní podmínka vyživovaného dítěte Daňové zvýhodnění na vdanou studující dceru Vliv sňatku na daně Sleva na vyživovaného studenta vysoké školy Daňové zvýhodnění u dohody o provedení práce Daňové zvýhodnění na děti odloučených manželů zaměstnanců Daňové zvýhodnění rodiče na dceru provdanou za zaměstnaného manžela Sleva na dani za studium a daňové zvýhodnění na studenta-policistu Sleva na dítě - studující dítě Daňové zvýhodnění na dítě pracující na dohodu o provedení práce Postupné studium na střední škole vyšší odborné škole roční jazykové škole Výdělečná činnost po maturitě při pokračování ne vysoké škole Daňové zvýhodnění při opakování maturity v září Omezení výše příjmu studenta vysoké školy uplatněného pro slevu na dítě Sleva na dítě studující dálkově vysokou školu při zaměstnání Daňové zvýhodnění na dítě, které je jednatelem s. r. o Daňové zvýhodnění na dítě pokračující po učilišti na vyšší odborné škole Sleva na dítě, které ukončilo studium Sleva na dítě - uplatnění slevy Daňové zvýhodnění jen za část roku Jiný případ daňového zvýhodnění jen za část roku Modelový variantní přiklad uplatnění daňového zvýhodnění Potvrzení o studiu na vysoké škole pro uplatnění slevy na dani Důsledky opožděného podepsání prohlášení k dani Přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu při ročním zúčtování Znalostní test Rejstřík... 72

5 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci občanský zákoník OSVČ pokyn č. D-300 vysokoškolský zákon vyhláška č. 182/1991 Sb. zákon o daních z příjmů zákon o nemocenském pojištění zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon o penzijním připojištění zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon o rodině Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů osoba samostatně výdělečně činná Pokyn Ministerstva financí České republiky č. D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů 5

6 Sleva na manželku a dítě zákon o sociálním zabezpečení zákon o státní sociální podpoře Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů zákon o stavebním spoření Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 6

7 Úvod V knižní edici Otázky a odpovědi jsou uspořádány zodpovězené dotazy týkající se vždy jednoho ústředního tématu. V tomto případě se Vám dostává do rukou velmi příjemné téma umožňující snížit daňovou povinnost poplatníků z řad fyzických osob. Z široké a pestré palety daňových nástrojů snižujících daň z příjmů fyzických osoby se přitom konkrétně zaměříme na dva poměrně hojně využívané zástupce: slevu na dani na vyživovanou manželku (manžela) ve smyslu 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve smyslu 35c a 35d zákona o daních z příjmů, které se slangově označuje za slevu na dítě, třebaže za určitých podmínek může mít podobu i tzv. daňového bonusu. Takto vymezená tematika je rozčleněna do osmi kapitol věnujících se vždy převážně jedné dílčí problematice, přičemž nejprve je na počátku každé kapitoly krátký shrnující výklad, který je následně konkretizován řešenými dotazy. Je nasnadě, že v řadě případů se dotazy a zejména odpovědi na ně věcně i textově překrývají a rovněž přetékají z jednoho dílčího tématu do druhého. Tazatele totiž zpravidla nezajímá jen úzce vymezená dílčí problematika, ale má zájem o komplexní řešení své konkrétní daňové situace. Poslední devátá kapitola představuje test znalostí tématu slevy na manželku a dítě, kterým si čtenář může prověřit, zda těmto příznivým daňovým instrumentům správně porozuměl a umí je správně uplatňovat. Tato publikace je zamýšlena a cílena k prohloubení znalostí zasvěcených osob zabývajících se dotčenou tematikou, které si v rámci stručného shrnutí a zejména na příkladech ověří, zda problematiku slev na manželku a dítě dostatečně ovládají a ve své praxi postupují, případně by v pozici tazatelů postupovaly, správně nebo ne. 7

8 Sleva na manželku a dítě 8

9 1 Sleva na manželku (manžela) podmínky nároku Jedná se o speciální druh osobní slevy na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, na kterou má poplatník (fyzická osoba) nárok, pokud jsou současně splněny stanovené podmínky pro její uplatnění: poplatník má manželku (manžela); tuto slevu nelze přiznat na druha nebo na družku, která (který) s ním žije ve společné domácnosti, nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč, nejde o spolupracující osobu, na kterou jsou v souladu s 13 zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy a výdaje dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka. Co se rozumí vlastním příjmem manželky (manžela), si podrobně uvedeme v následující kapitole 2 a podrobnostmi způsobu uplatnění této slevy na dani se budeme zabývat v další kapitole 3. Speciální dodatečné podmínky se týkají nerezidentů, kteří dále musejí splnit podmínku, že: úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky podle 22 zákona o daních z příjmů činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů: které nejsou předmětem daně podle 3 nebo 6 zákona o daních z příjmů nebo které jsou od daně osvobozeny podle 4, 6 nebo 10 zákona o daních z příjmů nebo z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( 36 zákona o daních z příjmů). Při splnění uvedených podmínek může poplatník uplatnit osobní slevu na dani na dotyčnou vyživovanou manželku (manžela) ve výši Kč za celé zdaňovací období. Pokud je dotyčná manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) průkaz ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P ), zvyšuje se částka Kč na dvojnásobek, tedy na Kč. Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením (uvedeným v příloze č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů), které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I. (průkaz TP neboli těžké postižení), II. (průkaz ZTP neboli zvlášť těžké postižení) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P neboli zvlášť těžké postižení/průvodce). Žádost se podává na odboru sociální péče místně příslušné obce (podle trvalého pobytu občana žadatele). Zdravotní stav občana posuzuje lékař úřadu práce, přičemž o posouzení zdravotního stavu žádá úřad, nikoli občan. Dodejme, že 9

10 Sleva na manželku a dítě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého ani třetího stupně automaticky nezakládá nárok na průkazku ZTP/P. O tento typ mimořádných výhod je nutno žádat samostatně a posuzuje se ve správním řízení. 1 Peněžitá pomoc v mateřství a spolupracující osoba V roce 2011 jsem byla od 1. ledna do 10. března na nemocenské z důvodu rizikového těhotenství a od 11. března jsem začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství a od října 2011 rodičovský příspěvek. Může manžel podnikatel rozdělit část svých příjmů a výdajů na mě jako na spolupracující osobu od dubna 2011? Odpověď: Po dobu, po kterou jste pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nemůže manžel rozdělit část svých příjmů a výdajů na vás jako na spolupracující osobu, protože ve smyslu ustanovení 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění vzniká nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství vyplácené z nemocenského pojištění pouze v případě, že po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství nevykonává OSVČ samostatnou výdělečnou činnost. Manžel podnikatel může rozdělit část svých příjmů a výdajů na vás jako na spolupracující osobu nejdříve od října 2011 za níže uvedených podmínek. Podnikatel může převést na manžela/manželku či ostatní osoby žijící s ním ve společné domácnosti (tj. trvale spolu žijí a uhrazují společně náklady) pouze příjmy z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti dle 7 odst. 1 písm. a) až c) a 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle 13 zákona o daních z příjmů může OSVČ převést na spolupracujícího manžela/manželku maximálně 50 % příjmů a výdajů, přičemž částka, o kterou přesahují příjmy výdaje, smí činit nejvýše Kč při spolupráci za celé zdaňovací období nebo 1/12, tj Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracující osoby musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Pozor! Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manželku, je-li ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani na manželku podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Ale můžete si uplatnit z příjmů ze spolupráce stejné odčitatelné položky a slevy na dani jako OSVČ, včetně základní slevy na poplatníka ve výši Kč za celý rok 2011 dle 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Spolupracující osoba nemusí vlastnit živnostenský list, ale pokud sama nepodniká, musí se ve stanovených lhůtách zaregistrovat na finančním úřadě, u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a zvolené zdravotní pojišťovny, protože spolupracující osoba je samostatným daňovým subjektem a je považována za samostatný subjekt sociálního a zdravotního pojištění a podává přiznání k dani z příjmů i přehled na sociální a zdravotní pojištění. Spolupracující osoba může oznámit zahájení spolupráce zpětně od , ale s rizikem, že příslušné úřady mohou (nemusí) vyměřit pokutu za nesplnění ve stanovené lhůtě povinnosti nepeněžité povahy (tj. ve vašem případě za pozdní oznámení zahájení spolupráce). 10

11 Sleva na manželku (manžela) podmínky nároku Související právní předpisy: 7, 13, 35ba o daních z příjmů 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění 48 odst. 1 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 3 odst. 8 písm. c) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2 Základ daně a daňový bonus u nerezidenta, fyzické osoby s daňovou evidencí Nerezident slovenská fyzická osoba (OSVČ s daňovou evidencí) má příjmy pouze v České republice podle 7, které tvoří 100 % celosvětových příjmů. K nim uplatňuje výdaje 80 % a daň po uplatnění slevy na poplatníka a manželku činí 0 Kč. Má nárok na daňový bonus za tři vyživované děti, se kterými žije na Slovensku? Pro doplnění manželka nemá žádné příjmy. Odpověď: Daňový nerezident může uplatnit slevu na dani za vyživovanou manželku a také daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním v domácnosti pouze za podmínky, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (ve smyslu 22 zákona o daních z příjmů) činí nejméně 90 % všech jeho celosvětových příjmů (viz 35ba odst. 2 a 35c odst. 5 zákona o daních z příjmů). Nezapočítávají se přitom příjmy, které podle zákona o daních z příjmů nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny anebo z nichž je daň vybírána tzv. konečnou srážkovou daní. Naproti tomu se započítávají příjmy ze zahraničí bez ohledu na to, zda jsou podle příslušných zahraničních daňových zákonů ve státě zdroje osvobozeny od daně nebo podléhají nějakému obdobnému režimu konečné srážkové daně apod. Při splnění jinak standardních stanovených podmínek zákona o daních z příjmů si nerezidentní poplatník uplatní tyto slevy na dani a stejně tak na daňovém zvýhodnění v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. U nerezidenta může být přitom problémem, že zletilé studující dítě nebude považováno za vyživované dítě ve smyslu 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů. Příprava na budoucí povolání se totiž posuzuje podle českého zákona o státní sociální podpoře. Tedy primárně jen jako studium na středních a vysokých školách v České republice, případně v cizině, pokud ovšem podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR je toto studium postaveno na roveň studia v tuzemsku. Takovéto potvrzení může správce daně požadovat po poplatníkovi k prokázání nároku na daňové zvýhodnění v České republice stejně jako k prokázání existence společné domácnosti s vyživovanými dětmi. Dodejme, že daňový nerezident uplatňuje slevu na dani za vyživovanou manželku/ /manžela a daňové zvýhodnění na děti vždy pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to i když má pouze příjmy ze závislé činnosti a z jiného důvodu by přiznání podávat nemusel ( 38h odst. 12 a 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů). Související právní předpisy: 35c zákona o daních z příjmů 38h odst. 12 zákona o daních z příjmů 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů 11

12 Sleva na manželku a dítě 3 Sleva na dlouhodobě nemocného manžela Mám nemocného manžela, se kterým se dělím v podnikání. Od minulého roku (od května) je nemocen. Do odpisu za poplatníka mám uvést alikvotní část, nebo celou částku ve výši Kč? Odpověď: Ze zadání není jednoznačné, co tazatelka míní termínem s manželem se dělím v podnikání. Věcně se ale zřejmě jedná o situaci, kdy manželka podniká a její manžel je tzv. její spolupracující osobou, na kterou dotyčná podnikatelka (jeho manželka) převádí část příjmů a výdajů ze své podnikatelské činnosti v souladu s 13 zákona o daních z příjmů. V tomto případě je ovšem irelevantní otázka na slevu na dani z titulu vyživovaného manžela s vlastními příjmy nepřesahujícími Kč ročně [ 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů], protože podle poslední věty 13 zákona o daních z příjmů nelze příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osobu, tedy na manžela, je-li na něj ve zdaňovacím období uplatněna tato sleva na dani. Ohledně zákazu využití slevy na dani za tzv. vyživovaného manžela přitom není vůbec podstatné, po jakou část roku spolupráce probíhala, ani jak vysoké jsou na manžela převedené podíly na příjmech a výdajích z podnikání manželky. Tato skutečnost má pochopitelně ale význam na maximální (absolutní) výši rozdílu mezi příjmy a výdaji převedenými na manžela, který v souladu s 13 zákona o daních z příjmů může činit nejvýše 4 x Kč, protože spolupráce trvala jen do dubna, když od května byl manžel nemocen. Manžel si může ve svém daňovém přiznání kam zahrne na něj převedený podíl na příjmech a výdajích, uplatnit celou základní slevu na poplatníka podle 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Tuto svou slevu na dani nebude nijak poměrově dělit, třebaže spolupracoval s manželkou a tedy pobíral zdanitelné příjmy pouze po část roku (od ledna do dubna). Jestliže by za celý rok manžel nebyl uplatněn jako spolupracující osoba a neměl přitom vlastní příjmy vyšší než Kč za rok ve smyslu 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů mohla by si jeho manželka uplatnit tuto slevu za vyživovaného manžela opět v plné výši Kč. Její krácení totiž přichází do úvahy pouze tehdy, pokud v daném roce dojde ke svatbě nebo naopak k rozvodu manželství. Související právní předpisy: 13 zákona o daních z příjmů 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů 4 Lze uplatnit slevu na manželku (studentku), která má trvalé bydliště jinde? Může manžel uplatnit slevu na manželku (studentku), když bydlí spolu v jedné domácnosti, avšak manželka má trvalé bydliště jinde? 12

13 Sleva na manželku (manžela) podmínky nároku Odpověď: Podle 115 občanského zákoníku tvoří (společnou) domácnost fyzické osoby (občané), které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Není zde tedy podmínka společného místa trvalého pobytu, nicméně v tomto případě bude obecně problematičtější prokázat existenci (společné) domácnosti. Pokud je tedy dotyčný manžel schopen hodnověrně prokázat (až na případné vyžádání správce daně), že s manželkou (studentkou) žije ve (společné) domácnosti, pak má samozřejmě nárok na osobní slevu na vyživovanou manželku bez vlastních příjmů podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Je ovšem třeba si uvědomit, že podle názoru soudů může být každý občan členem pouze jedné domácnosti, takže je vyloučeno, aby tuto manželku (studentku) uplatňovali např. ještě i její rodiče jako člena své (společné) domácnosti. Dodejme, že do testovaných vlastních příjmů manželky (studentky) v rámci limitu Kč za celý rok (zdaňovací období) se nezahrnují pouze v citovaném ustanovení uvedené druhy příjmů. Naopak se do něj zahrnují ostatní příjmy, a to i když jsou osvobozené od daně nebo zdaňované konečnou srážkovou daní apod. Související právní předpisy: 115 občanského zákoníku 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů 13

14 2 Sleva na manželku (manžela) vlastní příjem Vlastními příjmy vyživované manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených za dané zdaňovací období (nikoliv dosažené v kalendářním roce), nesnížených o daňové výdaje (úhrn hrubých příjmů), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, nebo nejsou předmětem této daně, a včetně příjmů, které jsou např. předmětem daně dědické a darovací. Do vlastního příjmu se tedy započítává i např. důchod, nemocenské dávky, mateřská, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání atp. Nepřihlédne se jen k příjmům uvedeným v 3 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů (k úvěrům a půjčkám), k příjmům uvedeným v 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů a k výživnému, které je určeno dítěti. Do vlastního příjmu vyživované manželky (manžela) se nezahrnují následující druhy příjmů, které taxativně vyjmenovává ustanovení 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů: dávky státní sociální pod pory (zákon o státní sociální podpoře), tj. přídavek na dítě, sociální příplatek (nárok má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě), příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte do péče a příspěvek na zakoupení motorového vozidla), porodné a pohřebné, dávky sociální péče, které poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností nebo pověřené obecní úřady, kde se jedná o peněžité i věcné dávky poskytované jednorázově, nebo opakovaně, jako je např. příspěvek na výživu dítěte při neplacení výživného, příspěvek na zřízení a změnu připojení telefonní účastnické stanice těžce zdravotně postiženým nebo starším 70 let apod., dávky pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů), jako je příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc, sociální služby a příspěvek na péči (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytovaný za účelem zajištění potřebné pomoci osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby (u příjemců příspěvku), státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon o penzijním připojištění), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření (zákon o stavebním spoření), stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na bu doucí povolání, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů (viz dále), 14

15 Sleva na manželku (manžela) vlastní příjem u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. příjem z pronájmu nemovitosti ve společném jmění, která je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela) nebo který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů [např. příjmy z pronájmu nemovitostí ve společném jmění manželů, které se zdaňují jen u jednoho z manželů ( 9 odst. 2 zákona o daních z příjmů), příjmy z prodeje nemovitostí nezahrnuté do obchodního majetku, které se také zdaňují jen u jednoho z manželů ( 10 zákona o daních z příjmů) apod.], příjem plynoucí z důvodů péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (za poskytnutou pomoc), je osvobozen od daně do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nepožaduje registrace podle zákona o sociálních službách. Jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se čtvrtým stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. 5 Sleva na manželku s invalidním důchodem a příspěvkem na péči Manželka pobírala ve zdaňovacím období roku 2011 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši Kč měsíčně, dále příjem z pracovního poměru za dobu od do v úhrnu Kč hrubého a ještě příjem z důvodu péče o nemocnou matku, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to do výše poskytnutého příspěvku. Může její manžel nárokovat slevu na vyživovanou manželku? Odpověď: Započitatelný vlastní příjem vyživované manželky pro účely uplatnění slevy na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2011 činí: Kč (12 x Kč) Kč, tzn. v úhrnu celkem Kč. Protože vlastní započitatelný příjem manželky za zdaňovací období roku 2011 nepřesáhl stanovený limit Kč, může si její manžel uplatnit po skončení roku slevu na dani na manželku ve výši Kč. Tuto slevu na dani nemohl manžel uplatňovat v průběhu roku 2011 i kdyby u svého zaměstnavatele měl podepsáno prohlášení k dani ale až po jeho skončení v rámci ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem anebo v podaném přiznání k dani z příjmů. Související právní předpisy: 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů 38h odst. 6 zákona o daních z příjmů 6 Sleva na manželku s rodičovským příspěvkem a malým příjmem z dohod o provedení práce Poplatník vyživuje v domácnosti manželku, která v roce 2011 pobírá rodičovský příspěvek Kč měsíčně a příležitostně ještě malý příjem z dohod o provedení práce, který měsíčně nepřesáhne Kč. Může manžel uplatnit speciální slevu na dani za manželku za rok 2011? 15

16 Sleva na manželku a dítě Odpověď: Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která se při uplatnění slevy na dani dle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů do vlastního příjmu manželky nezahrnuje. Vlastní příjem manželky za zdaňovací období 2011 tak nepřesáhl 12 x Kč = = Kč, a je tedy nižší než stanovený roční limit Kč. Proto manželovi náleží sleva na dani na vyživovanou manželku za rok 2011 ve výši Kč. Související právní předpisy: 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů 7 Daňové zvýhodnění manželů Chtěla bych požádat o radu ohledně daňového zvýhodnění manželů. Jsem vdaná, manžel je zaměstnán ve školství s čistým měsíčním příjmem kolem Kč. Já jsem od října 2010 nezaměstnaná, do dubna 2011 jsem pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši přibližně Kč. Od května 2011 jsem zcela bez příjmů. Chtěla bych se informovat, zda má manžel nárok za rok 2011 žádat daňové zvýhodnění na manželku a zda mu vzniká nárok na daňový bonus. Pokud ano, jakým způsobem má postupovat a co je zapotřebí k žádostem doložit? Odpověď: Podle 35ba zákona o daních z příjmů a pokynu č. D-300 může poplatník uplatnit slevu na dani na manželku žijící s poplatníkem ve společné domácnosti ve výši Kč, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč. Je-li manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka Kč na dvojnásobek. Do příjmů manžela či manželky pro účely uplatnění slevy na dani se zahrnují veškeré příjmy v hrubém včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Jedná se o příjmy: ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání), z nájmu, z příjmů od daně osvobozených, např. prodej nemovitosti, automobilu, cenných papírů, všechny druhy důchodů, nemocenská, náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění). Nepřihlédne se k příjmům uvedeným v 3 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů a příjmům uvedeným v 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, které jsou taxativně v zákoně vymezené. 16

17 Sleva na manželku (manžela) vlastní příjem Konkrétně se do příjmu manžela či manželky nezahrnují tyto příjmy: dávky státní sociální podpory (zákon o státní sociální podpoře), dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a na sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon o penzijním připojištění), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon o stavebním spoření), stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře), příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen, rodičovský příspěvek a porodné (představují formu dávek státní sociální podpory). Závěr: Pokud příjem manželky za rok 2011 nepřekročil limit Kč (závislá činnost v hrubém, podpora v nezaměstnanosti a další vyjmenované příjmy), je možné uplatnit slevy na dani do výše vypočtené daně. Daňový bonus je možné uplatnit pouze na vyživované dítě za zákonem stanovených podmínek. Související právní předpisy: 35ba zákona o daních z příjmů pokyn č. D-300 zákon o nemocenském pojištění zákon o státní sociální podpoře zákon o sociálním zabezpečení vyhláška č. 182/1991 Sb. zákon o penzijním připojištění zákon o stavebním spoření 8 Uplatnění slevy na manželku v případě příjmů ze závislé činnosti Podnikatel, OSVČ, rozděluje část svých příjmů na svou manželku. Zároveň má příjmy ze závislé činnosti a taktéž manželka má příjmy ze závislé činnosti. Podnikání je pro oba vedlejší činností (příjmy z podnikání jsou nižší než ze závislé činnosti). V letošním roce manželka pracuje na částečný úvazek a lze předpokládat, že její příjmy včetně z podnikání nepřekročí Kč. Bude moci manžel v přiznání za rok 2011 uplatnit slevu na manželku, i když je manželka osobou spolupracující? Odpověď: Podle 13 zákona o daních z příjmů nelze příjmy a výdaje rozdělovat na manželku, je-li na ni ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. To znamená, že pokud je manželka osobou spolupracující, nebude moci manžel v přiznání uplatnit slevu na manželku. 17

18 Sleva na manželku a dítě Podnikatel by měl zvážit, zda by nebylo výhodnější, aby manželka oznámila ukončení samostatné výdělečné činnosti spolupráce na finančním úřadě a pojišťovnách pak by si totiž manžel mohl uplatnit slevu na dani na vyživovanou manželku, a to za následujících podmínek. Podle 35ba zákona o daních z příjmů a pokynu č. D-300 může poplatník uplatnit slevu na dani na manželku žijící s poplatníkem ve společné domácnosti ve výši Kč, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč. Je-li manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka Kč na dvojnásobek. Do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani se zahrnují veškeré příjmy v hrubém včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Pozor, započítávají se i další příjmy, např. dávky z nemocenského pojištění! Konkrétně se započítávají příjmy: ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání), z nájmu, z příjmů od daně osvobozených, např. prodej nemovitosti, automobilu, cenných papírů, všechny druhy důchodů, nemocenská, náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění). Nepřihlédne se k příjmům uvedeným v 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, které jsou taxativně v zákoně vymezené. Konkrétně se do příjmu manžela či manželky nezahrnují tyto příjmy: dávky státní sociální podpory (viz zákon o sociální podpoře), dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a na sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon o penzijním připojištění), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon o stavebním spoření), stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře), příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen, rodičovský příspěvek a porodné (představují formu dávek státní sociální podpory). Související právní předpisy: 13 a 35ba zákona o daních z příjmů pokyn č. D