GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Martin VAŠEK GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Brno 2006

2 Jméno a příjmení autora: Martin VAŠEK Název diplomové práce: Globalizační procesy v městském rozvoji Název v angličtině: Globalizing Processes in Urban Development Studijní obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy, historie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Rok obhajoby: 2006 Tato diplomová práce zkoumá vliv globalizace na rozvoj současných měst. Hlavní důraz je kladen na ekonomickou složku globalizace, která působí v interakci i se složkou politickou a společenskou. Úvodní části práce charakterizují základní složky globalizace. V následujících kapitolách práce identifikuje jejich vliv na města a jejich rozvoj, prostorovou strukturu a hierarchii. V závěrečné části práce sleduje vliv globalizace na specifických příkladech měst Londýn, Mexico City a Brno. This thesis deals with the influence of globalization on the development of contemporary cities. The main emphasis is placed on the economic element of globalization which works together with the political and social elements. First the thesis concentrates on the theory which characterizes the basic elements of globalization. Then it identifies their influence on the cities and their developments. Finally it provides specific cases of the influence of globalization on the cities of London, Mexico City and Brno. Klíčová slova: globalizace, globální město, hierarchie měst, prostorová struktura, Londýn, Mexico City, Brno Keywords: globalization, global city, hierarchy of cities, spatial structure, London, Mexico City, Brno

3 Vysoká škola: Masarykova univerzita Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografický ústav Školní rok: 2003/2004 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro obor Martina Vaška Učitelství geografie a kartografie pro střední školy Název tématu: Globalizační procesy v městském rozvoji Zásady pro vypracování: 1. Charakterizujte jednotlivé přístupy k chápání a vysvětlení procesu globalizace 2. Identifikujte hlavní mechanismy globalizace a popište jejich dopady ve městech 3. Zaměřte pozornost zejména na ekonomické, sociální, resp. kulturní globalizační vlivy 4. Při popisu prostorových důsledků globalizace zkoumejte jak změny v hierarchii měst, tak změny vnitřní prostorové struktury měst 5. Na příkladu evropské integrace ukažte politické a institucionální změny v roli města 6. Naznačte možné scénáře a vývojové trendy

4

5 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: dle potřeby cca stran Seznam odborné literatury: SÝKORA, L. (2000) Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In: Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. eds, Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie, s BRIDGE, G., AND WATSON, S., (2000): A Companion to the City, 640 s. periodikum Urban studies další relevantní literatura Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ondřej Mulíček Konzultant: Datum zadání diplomové práce: září 2003 Termín odevzdání diplomové práce: do 15. května Garant programu vedoucí Geografického ústavu V Brně dne 21. září 2003

6 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ondřeje Mulíčka, Ph.D. a uvedl jsem v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne 2. ledna 2006

7 Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu mé práce, Mgr. Ondřeji Mulíčkovi, Ph.D., za cenné podněty, rady a připomínky.

8 1. Úvod Přehled přístupů k problému globalizace Globalizace - glokalizace Celkový pohled na globalizaci Procesní chápání globalizace Časové vymezení Hlavní mechanismy globalizace Ekonomická složka globalizace Vývoj globalizačních procesů Podmínky pro rozvoj ekonomické složky globalizace Nadnárodní společnosti a přímé zahraniční investice Technologická změna Globální finanční a kapitálové trhy Nová mezinárodní dělba práce Politická složka globalizace Oslabení národního státu Re-scaling Společensko-kulturní složka globalizace Chápání společensko-kulturní globalizace Migrace Globalizace zábavy, komunikace a spotřeby Turismus Kulturní globalizace a její politický dopad Vliv globalizace na města Vliv ekonomické globalizace TNC a FDI a rozvoj měst Vliv technologické změny Globální finanční a kapitálové trhy Vliv nové mezinárodní dělby práce Vliv politické globalizace City entrepreneuralism Politická globalizace na příkladě Londýna Vliv kulturně-společenské globalizace Spotřební rámce Turismus Migrace a její vliv na města Sociální struktura obyvatel města Hierarchie měst pod vlivem globalizace Globální hierarchie měst Hypotéza Johna Friedmanna Hypotéza Paula Knoxe Hypotéza Saskie Sassen Hypotéza P. J. Taylora Hypotéza Smithe s Timberlakem...43

9 Hypotéza Taylora a Beaverstocka Změny v hierarchii měst a jejich vzájemná konkurence Prostorová struktura města pod vlivem globalizace Vliv postavení v hierarchické struktuře Suburbanizace Gentrifikace Demograficko-prostorová změna Ekonomicko-prostorová změna Vliv globalizace na případová města Alpha global city - Londýn Ekonomika Londýna a její reakce na ekonomické změny Demograficko-prostorová změna Sociální polarizace Turismus IT a dopravní infrastruktura Londýn jako global city Postavení v globální hierarchii měst Beta global city - Mexico City Ekonomika Mexico City a její reakce na ekonomické změny Ekonomická transformace a demograficko-prostorová změna Sociální polarizace IT a dopravní infrastruktura Mexico City jako global city Postavení v globální hierarchii měst Bridge city - Brno Ekonomika Brna a její reakce na ekonomické změny Demograficko-prostorová změna Komodifikace městského prostoru Brno jako bridge city Postavení v globální hierarchii měst Závěr:...78 Seznam literatury:...80

10 1. ÚVOD Předkládaná práce je pokusem o charakteristiku vlivu globalizace na rozvoj současných měst. Globalizace je pokládána za příčinu mnoha změn, kterým dnešní města podléhají a která zasahují do života jejich obyvatel. Pojem globalizace se v současné, nejen geografické, literatuře objevuje velmi často, s jeho významem je zacházeno mnoha různými způsoby. Je považován za módní pojem zahrnující vše od globalizace finančních trhů po Internet. (Budd 1998, Held 1999, Mulíček 2004, Short a kol. 2000, Tickel a Peck 2003, UN 2004, Giddens 2001a). Definování tohoto pojmu je obtížné, zvláště pak ve vztahu k urbánní geografii. Jednotliví autoři se pokouší o definici globalizace z různých úhlů pohledu. Held považuje globalizaci za proces (soubor procesů), který obsahuje transformaci prostorové organizace vztahů a procesů hodnocených v termínech jejich extensity, intenzity, rychlosti a dopadu vytvářením transkontinentálních nebo mezinárodních toků a sítí aktivit, interakcí a uplatnění moci (1999, s. 16). Sýkora (2000) definuje globalizaci jako proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Held dále podává globalizaci jako rozšiřování, prohlubování a urychlování světové vzájemné propojenosti ve všech aspektech současného společenského života (1999, s. 1). Giddens (2003, 62) globalizaci charakterizuje jako zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou formovány událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak. Mezinárodní měnový fond (IMF) ji charakterizuje jako rostoucí ekonomickou závislost zemí, ve světovém měřítku, v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejší a rozsáhlejší šíření technologií (IMF v Mezřícký 2003, 10). Je otázkou, do jaké míry opravdu ovlivňuje globalizace současný rozvoj měst? Vede současné kolo globalizace k celosvětové homogenitě a potlačení lokálních vlastností? Před vlastní charakterizací vlivu jednotlivých složek globalizace na města identifikuji její jednotlivé ekonomické, politické a kulturně-společenské složky působící na globální úrovni. Největší důraz pokládám na působení ekonomické složky, i když její působení není izolované, a působí s politickou a kulturně-společenskou složkou ve vzájemné interakci. Práce se ve své hlavní části zaměřuje na konkrétní vlivy ekonomických, politických a kulturněspolečenských globalizačních procesů a jejich vyjádření ve městech od 70. let minulého století. Důraz klade na ekonomickou složku globalizace jako klíčového činitele působícího na města. Politickou složku zde chápu jako soubor politicko-institucionálních změn, které probíhají ve městech v rámci posílení a zlepšení lokálních výhod měst v celosvětové vzájemné konkurenci. Tuto změnu se pokusím ukázat na konkrétním příkladě města Londýn. Kulturně-společenskou složku globalizace začleňuji do kontextu celospolečenských přeměn, které se projevují v dnešních městech. 9

11 Ovlivňuje postavení měst v globální urbánní hierarchii jejich rozvoj? Zaměřím se na pozici jednotlivých skupin měst v urbánní hierarchické struktuře a jejich snahu o přesunutí do vyšších pozic. S hierarchickým postavením měst souvisí i jejich vzájemná konkurence. Hlavní důraz předkládaná práce kladu na globální ekonomické procesy. Vliv evropské integrace na politické a institucionální změny v roli města je velice obsažné téma, které je koncepčně odlišné od hlavního tématu mé práce a zasloužilo by podrobnější zpracování v samostatné práci. Proto se, i z důvodu omezeného rozsahu práce, zaměřím hlavně na tři základní složky globalizace a vliv evropské integrace na města vynechám. Pokusím se ukázat vliv globalizace na města na konkrétních příkladech měst Londýn, Mexico City a Brno, které by měly ukazovat odlišnost působení vlivů globalizace na jednotlivá města. Pokusím se znázornit města, která budou odpovídat rozdílným výsledkům působení globalizace na rozvoj měst. 10

12 2. PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K PROBLÉMU GLOBALIZACE Vzhledem k tomu, že přístupy k pojetí globalizace se výrazně odlišují, je potřebné na začátku provést alespoň jejich stručný přehled. Jednotlivé přístupy autorů se odlišují jak v celkovém pojetí, tak v přístupu k jejím jednotlivým vlastnostem. Stejně jako definice, tak ani postoje ke globalizaci nejsou jednotné Globalizace - glokalizace Lze říci, že v pojetí globalizace hraje podstatnou roli lokalita (město), na které globalizace působí. Globalizaci můžeme na jedné straně chápat jako soubor změn, které smetou místní rozdíly, dochází k tzv. deteritorializaci (deterritoralization), oddělení ekonomických, politických a sociálních vztahů od lokálních podmínek, nebo na druhé straně jako soubor vztahů mezi globálním a lokálním. Giddens (2003, 24-25) poukazuje na fakt, že dochází k časoprostorovému rozpojení, jinými slovy místa dění jsou zcela prostoupena a formována sociálními vlivy, které jsou od nich značně vzdáleny. Globalizace ovšem neprobíhá nezávisle na konkrétním geografickém prostoru. Může se zdát, že výsledkem působení globalizačních procesů je stejný obraz, který můžeme vidět kdekoli na světě. V tomto pojetí ale zcela opomíjíme místo, kde globalizační procesy působí. Jak uvádí Jenks (2003), forma ani vzhled měst světa není díky globalizaci ani stejný, ani homogenní. Lokalita se musí projevit ve výsledku vzájemného působení globálna a lokálna, není jednoduše jen pasivním příjemcem jednotných globálních procesů. Globalizační procesy směřují od lokálního ke globálnímu a naopak. Pojmem glokalizace dochází k pojmenování vztahu globálního a lokálního a ukotvení globalizace v čase a prostoru (Short 2000). Globální síly mají tendenci integrovat zemi, region, lokalitu do globální sítě. Místo (město) není ovlivněno jen globálními silami, existují zde i lokální, regionální, národní síly, které lokalitu ovlivňují a mnohdy jsou silnější než ty globální. Město proto můžeme považovat za výsledek působení sil na všech prostorových měřítkách (Beauregard 1995). Glokalizace vyjadřuje výsledek působení globální složky na danou lokalitu s určitými charakteristickými vlastnostmi. Výsledek tohoto působení je různý a závisí jak na intenzitě působení globální složky, tak na konkrétních vlastnostech dané lokality. Short používá pro vyjádření glokalizace termín gateway city 1 v odkazu na fakt, že téměř všechna města mohou být bránou (zprostředkovatelem) přenosu ekonomické, politické a kulturní globalizace. Důležité je ale posoudit, do jaké míry mají tyto síly vliv na dané město. Globalizaci tedy můžeme chápat jako proces, díky kterému je umožněn pohyb komodit, kapitálu, peněz, lidí a informací skrze geografické prostory, ve kterých jsou vytvářeny a přeměňovány relativně fixní a imobilní prostorové infrastruktury k tomu, aby tento proces umožnily (Sassen 2001). To zdůrazňuje místní závislost globalizačních procesů. Podobně se k otázce vlivu lokality staví Brenner (1999), který považuje globalizaci za proces, který se snaží řídit, přeměnit, popř. zrušit prostor, je ale zároveň závislý na kontrole specifických míst, ve kterých jsou zajištěny technologické, institucionální a společenské infrastruktury. Globalizační procesy tvoří komplex, 11

13 který vyjadřuje jak mobilitu kapitálu, tak jeho fixaci. To umožňuje přehodnotit roli měst v globalizovaném světe, kde město obsahuje zdroje (fixní kapitál), který umožňuje firmám i trhům fungovat globálně. I Sassen (2002) staví na tezi, ve které kapitálová mobilita nemusí být jednoduše redukována na mobilní kapitál nebo technologie, které jeho pohyb umožňují, ale počítá do ní i fixaci kapitálu na konkrétním místě Celkový pohled na globalizaci Lze říci, že globalizace je nazírána ze dvou odlišných perspektiv. Na jedné straně je považována za neexistují proces, který je protikladem rostoucí regionalizace, na druhé straně důležitým jevem zahrnujícím vše od ekonomiky po kulturu. Held (1999) rozlišuje tři typy přístupů: globaliztický, skeptický a transformační. Globalizté (viz Brenner 1998, Sýkora 2000) privilegují neoliberální variantu ekonomiky, prosazují myšlenku jednotného globálního trhu, denacionalizaci ekonomiky a degradaci tradičních národních států jako primárních politických a ekonomických jednotek. Jejich vlastnosti přebírají lokální, regionální nebo globální instituce. Zatímco na jednom konci pomyslné houpačky názorů na globalizaci stojí optimističtí globalizté, na opačném vystupují skeptici. Globalizaci považují za mýtus a její rozměry za nadsazené (Budd 1998). Integraci současné světové ekonomiky za méně významnou než na konci 19. století, ekonomiku světa ne za globální, ale rozdělenou do tří regionálních finančních a obchodních bloků. Národní státy nepovažují za oběti internacionalizace, ale spíše za její primární architekty. Mezi oběma těmito extrémními postoji stojí transformátoři. V centru jejich tezí je přesvědčení, že globalizace je centrální řídící silou stojící za rychlými společenskými, politickými a ekonomickými změnami, které tvarují moderní společnost a světový řád. Současnou globalizaci považují za historicky bezprecedentní, odmítají názory globaliztů i skeptiků na národní státy, upřednostňují spíše transformaci nebo rekonstrukci státu pod vlivem globalizace. Podobně se k dělení jednotlivých názorů staví Petrusek (2003), který upozorňuje na tři různé postoje vůči globalizaci, které odpovídají dělení podle Helda (1999): entuziastický (viz globaliztický), nesmířený (viz skeptický) a smířený (viz transformační) postoj. Giddens (2001a) sice poukazuje na existenci jen dvou protichůdných názorů, kde jedni považují globalizaci za mýtus nebo maximálně za pokračování již dlouho probíhajících procesů, druzí za skutečný a velmi pokročilý jev považují svět za prostor bez hranic, v němž se národní stát stal fikcí, ale z jeho přístupu vyplývá i existence mezičlánku mezi těmito extrémy Procesní chápání globalizace Další důležitou otázkou, kterou je nutné si položit, je chápání globalizace na jedné straně jako jednotného, na straně druhé diferenciovaného procesu. Globalizté i skeptici upřednostňují komplexní pohled na globalizaci. Podle nich zachycení globalizace prostřednictvím jednotlivých disciplín, jako jsou ekonomie, sociologie, historie a politologie, vysvětluje jen jednu část fenoménu 12

14 globalizace bez zachycení její komplexnosti (Sýkora 2000, Held 1999, UN 2004). Naopak podle transformátorů by globalizace měla být pojímána jako vysoce diferenciovaný proces, který nachází výrazy ve všech klíčových oblastech společenských aktivit (Held 1999, s. 11). Globalizace se projevuje ve všech v klíčových oblastech společenských aktivit, kde ji musíme chápat jako komplexní proces působící na společnost. Ekonomická změna podmíněná globalizací má vliv i na politické a společensko-kulturní procesy, které jsou na ekonomiku navázány, a naopak. Proto i přes relativní nezávislost jednotlivých složek globalizace ji musíme brát jako komplexní proces Časové vymezení V otázce časového zařazení globalizačních procesů lze pozorovat velké rozpětí názorů. Většina autorů se shoduje v tom, že globalizace chápaná jako expanze kapitalistické ekonomiky probíhá již několik staletí. Dicken (1992) řadí jejich počátek do 16. století, Giddens (2001b) do 18. století, UN (2000) do 19. století. Naopak Tickel, Peck (2003), Sýkora (1995), Jeníček (2002) omezují její trvání do poslední třetiny 20. století. Jednotlivá pojetí časového zařazení odpovídají různému důrazu autorů na postupný časový nástup jednotlivých součástí globalizačních procesů nebo kolísají podle jednotlivých představ o globalizaci. Dicken poukazuje na rozvoj jednotlivých prvků ekonomické globalizace již v 16. století expanze obchodu, jejich urychlení během 19. století rozvoj industrializace, krize za první a druhé světové války a nový ekonomický rozvoj po druhé světové válce. Zpráva UN (2000) zdůrazňuje historický vývoj globalizace v cyklických vlnách. První vlna odstartovala ekonomickou integrací v šedesátých letech 19. století a vyvrcholila před první světovou válkou. Následovala vlna meziválečné antiglobalizace - ekonomických a válečných nacionalismů. Vývoj, který navázal po druhé světové válce na ekonomickou situaci před první válkou, lze charakterizovat růstem světového obchodu. Současná vlna globalizace je charakteristická expanzí mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic, redukcí obchodních bariér, otevřením ekonomik kapitálovým tokům a výměně informací. Podobný postoj, ale konkrétněji specifikovaný na města, nám podává Short (2002). Města byla dějištěm hlavních, mnohdy globálních procesů již po staletí, ale odlišnost od dnešního stavu vidí v intenzitě, komplexnosti a globálním rozpětí těchto procesů. Poukazuje na skutečnost, že globalizace se projevuje v pulsech, tj. v sériích re-globalizace, která kolísá ve formách a intenzitě. Začátek posouvá již do 16. století, nicméně nárůst objemu, rychlosti, intenzity a dosahu globalizace klade do období po roce Považuje města ne za globalizovaná, ale kontinuálně re-globalizovaná. Brenner (1998, 1999) chápe současnou přeměnu měst jako výsledek působení současného kola globalizace, které je ale odlišná od globalizace konce 19. století. Brennerovo pojetí globalizace se shoduje s pojetím Tickela a Pecka (2003), Mezříckého (2003), Sýkory (1995), kteří kladou počátky globalizace do sedmdesátých let 20. století. Popisují ji jako reakci na strukturální krize 70. let a shodují ji se současnou vlnou expanze mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic, redukcí obchodních bariér, otevření ekonomik kapitálovým tokům a výměně informací. 13

15 3. HLAVNÍ MECHANISMY GLOBALIZACE Chceme-li popsat působení globalizačních procesů na rozvoj měst, je nutné nejprve identifikovat procesy, které mají globální charakter a pak studovat jejich dopady na lokální úrovni měst. Globalizace je komplexní trojnásobný proces, skládající se z ekonomické, politické a sociálněkulturní složky. Výsledkem souběžného působení všech tří složek globalizace je dnešní město jako místo (uzel) akumulace v nadnárodních tocích kapitálu, komodit, pracovních sil a informací (Brenner 1999). Žádná její složka nepůsobí samostatně, výsledná podoba města je výslednicí jejich komplexního působení Ekonomická složka globalizace Jak jsem se již zmínil výše, globalizace chápaná jako expanze kapitalistické ekonomiky probíhá již několik staletí. Já se zaměřím hlavně na období současného kola globalizace, při kterém dochází k nárůstu intenzity, komplexnosti a rozpětí jejich procesů. Ekonomickou část lze považovat za nejdůležitější složku globalizace. Tím ale nelze snížit význam dvou zbývajících složek, které jsou k ní i mezi sebou ve vzájemné interakci. Ekonomická globalizace, jak na ni nahlížím ve své práci, se začala vyvíjet během 70. a 80. let 20. století a znamenala významnou změnu v mezinárodní ekonomice. Její vývoj je kontinuální a nezastavuje se ani v současnosti Vývoj globalizačních procesů Poválečný vývoj v západních zemích byl charakterizován tzv. fordistickou ekonomikou. Základním měřítkem akumulace této ekonomiky byl národní stát, který byl i základem pro regulaci politicko-ekonomického života. Světová ekonomika byla rozdělena do autonomních národních ekonomik s vedoucí úlohou Spojených států amerických. Národní ekonomiky charakterizovala masová výroba a masová spotřeba, politika plné zaměstnanosti, kontinuální růst produkce a obchodu, peněžní a finanční regulace, regulace nerovnoměrného prostorového vývoje atd. Od 70. let 20. století nastala změna v převládajícím rámci ekonomického vývoje. Došlo k útlumu národních ekonomik západního světa v důsledku růstu cen ropy a ostatních surovin, růstu ceny práce, nákladů na bydlení a nestability Brettonwoodského systému měn. Rozbily se spoje mezi masovou produkcí a masovou spotřebou, poklesla ziskovost sektorů fordistické ekonomiky, zintenzívnila se mezinárodní konkurence, rozšířila se deindustrializace a nezaměstnanost, rostla inflace, rozklížil se Brettonwoodský systém měn atd. Východiskem z tohoto stavu byla transformace zaběhlých ekonomických systémů a rámců a ustavení nových ekonomických struktur. Došlo k výraznému urychlení integrace států do mezinárodního systému produkce, distribuce a směny zboží a služeb (Sýkora 2000), internacionalizaci ekonomických aktivit, růstu zahraničních investic, technologickým změnám ve výrobě, liberalizaci vnitřních i zahraničních trhů, privatizaci, deregulaci pohybu kapitálu a finančních trhů a expanzi nadnárodních společností. Rostl počet zemí, které se zapojily 14

16 do globálního kapitálového trhu a enormně narostla velikost finančních trhů, které nyní velikostí přesahují většinu národních ekonomik. Klíčovým procesem z perspektivy urbánní ekonomiky se stala rostoucí poptávka po službách od firem všech průmyslových oborů a fakt, že města jsou preferována jako výrobní místa pro takové služby, ať už na globální, národní, regionální nebo lokální úrovni. Města se stala klíčovými místy produkce služeb, výsledkem čehož je formování nového ekonomického jádra služeb ve městě, které nahrazuje starší, typicky průmyslově orientované jádro. Jedná se o formování nové městské ekonomiky ve dvou hlediscích (Sassen 1995), 1) změny ve struktuře obchodu a finančního sektoru, navýšení jeho objemu a významu v městské ekonomice ve srovnání se stavem před rokem 1970, 2) převaha nového komplexu financí a služeb. V tomto formování nové městské ekonomiky se do popředí dostala města, ve kterých dochází ke koncentraci komplexu těchto služeb na globální úrovni. Klíčová pozice těchto globálních měst spočívá v tom, že v nich je koncentrována infrastruktura a služby, které vytváří možnost globální kontroly. Rozsah globálních procesů a trhů znamenal vysokou dynamiku zisků z nových ekonomických aktivit, které vedly ke ztížení konkurenceschopnosti menších zástupců daných ekonomických sektorů. Sassen (1995) tento stav popisuje na sektoru drobných poskytovatelů lokálních služeb, kteří byly nahrazeni novými zástupci s globálním zázemím. Tato změna je nejvíce charakteristická pro gateway cities, která integrují národní ekonomiky do světových trhů a ve kterých dochází ke koncentraci služeb pro globální korporace. Nadnárodní společnosti (TNC) nahrazují drobné lokální poskytovatele služeb sítěmi řetězců maloobchodních služeb (hotelů, restaurací, kin, prodejny potravin atd.) zaměřených jak na příjmovou elitu, tak na většinu obyvatel města. Sassen zdůrazňuje nadále důležitost výrobního sektoru, který stále zůstává důležitým ekonomickým sektorem, ačkoli už nemusí dominovat v ekonomicky nejdůležitějších městech. Výrobní průmysl tvoří sice podklad pro sektor výrobních služeb, ale bez ohledu na jeho lokalizaci ve světě Podmínky pro rozvoj ekonomické složky globalizace Působení ekonomické globalizace je podmíněno několika faktory. Mezi ty nejdůležitější lze zařadit nadnárodní společnosti a jejich vliv pomocí přímých zahraničních investic, technologickou změnu, globální finanční trhy a novou mezinárodní dělbu práce Nadnárodní společnosti a přímé zahraniční investice Po druhé světové válce došlo k rychlé internacionalizaci ekonomických aktivit, vlastnictví a řízení velkých firem. Jejím výsledkem byl růst vzájemné propojenosti a integrace produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Hlavním kritériem internacionalizace byl zisk prostřednictvím expanze do ostatních ekonomických oblastí nebo lokalizace do oblastí s nižšími náklady. Od 70. let minulého století začal růst podíl zahraničních investic nadnárodních společností nad investicemi umístněné do země původu firmy. Nadnárodní společnosti se staly prostřednictvím zahraničních 15

17 investic nejdůležitější silou formující globální posun v ekonomických aktivitách. TNC lze chápat jako společnosti, koordinující produkci z jednoho nebo více center strategického rozhodování, kde tato koordinace nebo vlastnictví jejich poboček přesahuje národní hranice (Dicken 1992). Podle Dickena mají TNC tři základní znaky: kontrolují ekonomické aktivity ve více než jedné zemi, jsou schopné těžit z výhody geografických rozdílů mezi zeměmi a regiony, jsou geograficky flexibilní tzn. schopny přesunu svých zdrojů a operací mezi různými lokalitami v globálním měřítku. Nejdůležitější silou formující posun v globálních ekonomických aktivitách byl růst a komplexnost přímých zahraničních investic (FDI). FDI jsou investice jedné firmy do druhé a tím získáním určitého stupně kontroly nad jejím fungováním, které se uskutečňuje přes národní hranice. Tyto transakce se mohou uskutečnit koupí zahraniční firmy nebo určité její části nebo pobočky, výstavbou nových výrobních aktivit v zahraničí nebo fúzí firem z odlišných zemí původu (Dicken 1992). Od 80. let nastal velký růst počtu TNC, jak v množství, tak v jejich geografickém rozšíření. K původním zemím původu TNC, tedy hlavně zemím severní Ameriky, západní Evropy a Japonska se přidaly později i nově industrializované země jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a transformované země bývalého Sovětského bloku. Podle Dickena (1992, 51) podíl TNC, které fungují opravdu v globálním měřítku je stále menší v porovnání s počtem TNC, které fungují geograficky omezeně. Dickenovo tvrzení podporuje tezi o rozdělení světové ekonomiky do třech ekonomických oblastí (severní Amerika, EU, jihovýchodní Asie), ale nelze zapomínat, že se do světové ekonomiky integruje stále větší počet států a oblastí, díky čemuž dochází i k rozšiřování působností nových, ale i již široce etablovaných TNC do dalších oblastí. V 70. letech proudilo nejvíce FDI do výrobního průmyslu, v 80. letech došlo k vyrovnání podílu FDI mezi výrobním sektorem a sektorem služeb, které začaly od počátku 90. let převládat (60 % ve prospěch služeb). Nastala změna v sektorové distribuci FDI, pokles v primárních sektorech je nahrazován nárůstem ve službách, ve výrobě zůstává objem FDI stabilní. Nejvíce FDI směřuje do třech výrobních sektorů: technicky vyspělé sektory (farmacie, počítačový průmysl, elektronika, umělá vlákna, vědecké přístroje), velko-objemové, středně technicky náročné sektory (automobilový, gumárenský průmysl) a zboží masové spotřeby (cigarety, nealkoholické nápoje, toaletní výrobky, potraviny). V sektoru služeb pak do aktivit spojených s obchodem, bankovnictvím, finančnictvím, pojišťovnictvím, reklamní činností a realitami (Dicken 1992). Příliv FDI do služeb byl charakteristický pro vyspělé země (severní Amerika, EU, Japonsko), naopak příliv FDI do výroby pro nově industrializované země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky (zde dnes dominuje především JV Asie). Specifické postavení zaujaly v 90. letech 20. století i transformované země bývalého Sovětského bloku, které se musely vyrovnat s přechodem od centrálně plánovaných ekonomik k tržním. Ale i v méně vyspělých zemích nastal posun a dochází k silnému přílivu FDI do služeb. Globalizaci produkce zboží rychle následovala i globalizace distribuce zboží, a to hlavně prostřednictvím nadnárodních obchodních společností (Sýkora 2000), které začaly vytlačovat drobné distributory. 16

18 TNC jsou silné nejen ekonomicky, ale hrají významnou roli i v politické sféře. TNC vyjednávají podmínky vstupu do jednotlivých oblastí nejen se státními (regionálními, lokálními) agenturami pro ekonomický rozvoj, ale i s politickými představiteli daných států, regionů a měst (Hyundai jedná 2005). Giddens (2003, 69) ovšem ukazuje na zásadní rozdíl mezi TNC a národními státy v ohledu územní kontroly a kontroly prostředků násilí, moderní státy dosáhly více či méně určitého monopolu na kontrolu násilí na svém vlastním území a průmyslové korporace, ať je jejich ekonomická síla sebevětší, nemohou fungovat jako politické/zákonné entity, které vládnou na daném uzemí (srovnej Taylor 1995, 59). V tomto ohledu nemůžou TNC soupeřit s mocí státu. Na jedné straně lze říci, že v letech 1990 až 2003 tvořily světové FDI jen 8% domácích investic, což podtrhuje fakt, že FDI pouze doplňují domácí investice. Na druhé straně existují i oblasti, kde vliv FDI převládá nad vlivem domácích investic a tvoří jejich dominantní část. Od 80. let dochází k postupnému poklesu podílu vyspělých zemí (hlavně USA) a růstu podílu ostatních zemí jako cílů FDI, k posunu k větší významnosti těchto zemí došlo i v oblasti zdrojů FDI. V postavení rozvojových zemí jako cílů FDI dosáhla v posledních letech dominantního postavení Čína, mezi vyspělými zeměmi dochází k poklesu podílu USA (tab.2.) V současné ekonomice zahrnuje největší podíl FDI finanční sektor, následovaný obchodem (Sassen 2001). Tabulka 1. nám ukazuje jasnou dominanci vyspělých zemí jako zdrojů FDI. Tab.1. Vývoj podílu daných zemí jako zdrojů FDI ve světové ekonomice v letech Země původu Podíl na celosvětovém objemu FDI (%) Rok # USA 35,8 23,6 12,1 24,8 Spojené království 18,8 10,9 19,6 8,9 Japonsko 4,4 6,1 2,6 4,7 Německo 14,3 9,4 4,7 0,4 Francie 5,7 7,9 14,9 9,3 Jižní Korea * 0,8 0,4 0,5 Čína (včetně Hong Kongu) 0,1 4,6 5,0 1,0 Brazílie 0,7 0,1 0,2 * ČR * * * * Rozvinuté země 93,7 85,1 91,3 93,0 Rozvojové země 6,3 14,9 8,7 7,0 * méně než 0,1%, # roční průměr za roky , upraveno podle UNCTAD (2005), tab. B.2., UNCTAD (2004). 17

19 Tab.2. Vývoj podílu daných zemí jako cílů FDI ve světové ekonomice v letech Země původu Podíl na celosvětovém objemu FDI (%) Rok # USA 22,6 19,3 22,6 5,3 Spojené království 18,4 6,3 8,6 2,6 Japonsko 0,5 0,4 0,6 1,1 Německo 0,6 1,9 14,3 2,3 Francie 5,9 6,3 3,11 8,3 Jižní Korea * 0,4 0,6 0,7 Čína (včetně Hong Kongu) 1,3 12,9 7,3 11,9 Brazílie 2,3 2,1 2,3 1,8 ČR * 0,4 0,4 0,5 Rozvinuté země 84,6 60,9 80,5 65,3 Rozvojové země 15,4 39,1 19,5 34,7 * méně než 0,1%, # roční průměr za roky , upraveno podle UNCTAD (2005), tab. B.1., UNCTAD (2004) Technologická změna Rozvoj globální ekonomiky byl podmíněn rozvojem technologií, které by překonaly tření času a prostoru (Dicken 1992, 103). Důsledkem technických inovací došlo k poklesu časové i finanční náročnosti dopravy i komunikace a rozvoji globálních vztahů. Iniciátory technologické změny byly TNC a vlády nejvyspělejších zemí. TNC potřebovaly efektivní a výkonné dopravní a komunikační spojení na propojení svých poboček a jejich operací po celém světě a tím získání větší efektivity a konkurenceschopnosti. Nové informační technologie ovlivnily rozvoj globalizace ve třech klíčových oblastech, kterými jsou obchod se zbožím a kapitálem, řízení TNC a zprostředkování poradenských a finančních služeb (Sýkora 2000). Největší technologické změny zaznamenaly transportní systémy zaměřené na přepravu materiálů, produktů a lidí z místa na místo, informační technologie (IT), zejména komunikační systémy, zaměřené na přemisťování informací, a zpracování informací a technologické změny produktů a procesů řízení. Nejvýznamnější změnu dopravních systémů prodělala letecká doprava (proudová letadla) osob a materiálu, lodní doprava (velké nákladní lodě) a způsob přepravy (kontejnerizace, která zjednodušila přenos dodávek a zajistila jejich větší bezpečnost). V komunikačních systémech zaznamenaly největší pokrok optická vlákna, mobilní telefony, komunikace prostřednictvím satelitů a světová počítačová síť (Internet). Hnacím motorem každé technologické změny je inovace, protože každý ekonomický produkt má určitou limitovanou délku svého života - svůj životní cyklus. V dnešní globální ekonomice dochází ke stále rychlejšímu zkracování životního cyklu výrobku. Zavádění nových výrobků a tím zkracování životaschopnosti (prodejnosti) jejich starších typů je nutností k přežití v celosvětové konkurenci. Dlouhodobý růst ekonomických společností je založen na jejich geografické expanzi nebo stálé inovaci nových produktů nebo obojího. Jednotlivé fáze životního cyklu výrobku jsou 18

20 pro své převládající nároky na charakteristické požadavky rozmístěny v různých ekonomických oblastech. Různá stádia životního cyklu výrobku vyžadují různé lokalizace. Prvotní fáze se soustřeďuje do oblasti vyspělých ekonomik a s postupným vývojem životního cyklu dochází k posunu geografického umístění výrobku do méně vyspělých oblastí (viz tab.3.), popř. do měst s horším postavením v globální hierarchii. V obou případech hrají hlavní roli levnější pracovní síla a náklady. Tab.3. Životní cyklus výrobku Poptávka Konkurence Technologie Kapitálová náročnost Nároky na pracovní sílu Malý počet zákazníků Málo konkurentů Rychlá změna Rostoucí počet zákazníků Vstup nových konkurentů Zpomalení změny Vrchol poptávky Odchod slabých konkurentů Pokles poptávky Stálé množství konkurentů Prudký pokles poptávky Odchod některých konkurentů Určité změny - ale jinak stabilní technologie Nízká Vysoká Vysoká Vysoká Nízká Vědci a inženýři Management Středně kvalifikovaná a nekvalifikovaná Středně kvalifikovaná a nekvalifikovaná Nekvalifikovaná Objem prodeje Stádia výrobku Prvotní rozvoj Růst Vrchol Pokles Zastaralost Upraveno podle Dicken 1992, obr. 4.7, 4.10, tab Technologická změna je považována za primární motor kapitalismu. Dicken (1992) považuje technologickou změnu za klíčový bod současné ekonomiky. Neinovovat znamená zemřít. Inovace umožňuje vznik nových ekonomických struktur, nové organizace a rozvržení ekonomických aktivit, nových produktů a procesů. Fordistická ekonomika byla zaměřena na produkci standardizovaných produktů v masovém měřítku určených k masové spotřebě. Tato produkce byla nahrazena tzv. flexibilní produkcí, která se netýká jen samotné produkce a organizace v továrně, ale i vztahů mezi pobočkami, zákazníky a zásobovacími firmami. Klíčovým faktorem flexibilní produkce je používání informačních technologií. Jejich pomocí lze rychle přejít od jedné části výroby k jiné bez velkých nároků na změny. Při použití flexibilní produkce lze levně vyrobit zboží i v malém množství. IT umožňují flexibilní řízení jednotlivých částí TNC, bez ohledu na jejich geografické rozšíření, oboustrannou výměnou informací. Informační technologie hrají důležitou 19

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 2.2.2013

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005 Summary in Czech Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005 Přehled v českém jazyce Stručný souhrn Pokračuje dlouhodobé směřování k

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Globalizace. S důrazem na ekonomickou globalizaci

Globalizace. S důrazem na ekonomickou globalizaci Globalizace S důrazem na ekonomickou globalizaci Globalizace je jev zahrnující změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, kulturních, sociálních a ekonomických událostí na celoplanetární

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Obsah OBSAH 1. PODNIK... 7 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu * Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost Marketingové prostředí Podnik je při své činnosti a rozhodování ovlivňován prostředím ve kterém působí. Marketingové prostředí společnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivňují schopnost firmy rozvíjet

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Podniková logistika 2

Podniková logistika 2 Podniková logistika 2 Podniková strategie a logistika DNES -Kupující jsou ochotni platit stále více za individuální výrobky a služby, za vysokou kvalitu a pohotovost nabídky Nízké ceny mohou být pro někoho

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Ing. Jan Vogl Abstrakt Cílem této studie je analýza zahraničního obchodu se zaměřením na stroje a dopravní prostředky. V provedené analýze

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 10.4.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY

PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY POLICY PAPER PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY Jan Hřích Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou.

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Přehled Pochopení hospodářského růstu. Perspektiva na makroúrovni a na úrovni jednotlivých odvětví a firem

Přehled Pochopení hospodářského růstu. Perspektiva na makroúrovni a na úrovni jednotlivých odvětví a firem Přehled Pochopení hospodářského růstu. Perspektiva na makroúrovni a na úrovni jednotlivých odvětví a firem Overview Understanding Economic Growth: A Macro-level, Industry-level, and Firm-level Perspective

Více

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Petr Vávra Project Manager / ECE Projektmanagement Praha Nákupní centra ECE 83 center ve správě Celková prodejní

Více

EUROPEAN PRIVATIZATION & INVESTMENT CORPORATION

EUROPEAN PRIVATIZATION & INVESTMENT CORPORATION EUROPEAN PRIVATIZATION & INVESTMENT CORPORATION Vliv globalizace a dalších megatrendů na ekonomiku a management Pavel Rozsypal rozsypal@epic.cz www.epicinvest.com EUROPEAN PRIVATIZATION & INVESTMENT CORPORATION

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech

Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech Výzva v oblasti digitálních dovedností a vytváření pracovních míst v Evropě Riga, 13. března 2015: Zástupci vlád, průmyslu, akademické obce, nevládních organizací

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 13 GEOGRAFIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více