GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Martin VAŠEK GLOBALIZAČNÍ PROCESY V MĚSTSKÉM ROZVOJI Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Brno 2006

2 Jméno a příjmení autora: Martin VAŠEK Název diplomové práce: Globalizační procesy v městském rozvoji Název v angličtině: Globalizing Processes in Urban Development Studijní obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy, historie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Rok obhajoby: 2006 Tato diplomová práce zkoumá vliv globalizace na rozvoj současných měst. Hlavní důraz je kladen na ekonomickou složku globalizace, která působí v interakci i se složkou politickou a společenskou. Úvodní části práce charakterizují základní složky globalizace. V následujících kapitolách práce identifikuje jejich vliv na města a jejich rozvoj, prostorovou strukturu a hierarchii. V závěrečné části práce sleduje vliv globalizace na specifických příkladech měst Londýn, Mexico City a Brno. This thesis deals with the influence of globalization on the development of contemporary cities. The main emphasis is placed on the economic element of globalization which works together with the political and social elements. First the thesis concentrates on the theory which characterizes the basic elements of globalization. Then it identifies their influence on the cities and their developments. Finally it provides specific cases of the influence of globalization on the cities of London, Mexico City and Brno. Klíčová slova: globalizace, globální město, hierarchie měst, prostorová struktura, Londýn, Mexico City, Brno Keywords: globalization, global city, hierarchy of cities, spatial structure, London, Mexico City, Brno

3 Vysoká škola: Masarykova univerzita Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografický ústav Školní rok: 2003/2004 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro obor Martina Vaška Učitelství geografie a kartografie pro střední školy Název tématu: Globalizační procesy v městském rozvoji Zásady pro vypracování: 1. Charakterizujte jednotlivé přístupy k chápání a vysvětlení procesu globalizace 2. Identifikujte hlavní mechanismy globalizace a popište jejich dopady ve městech 3. Zaměřte pozornost zejména na ekonomické, sociální, resp. kulturní globalizační vlivy 4. Při popisu prostorových důsledků globalizace zkoumejte jak změny v hierarchii měst, tak změny vnitřní prostorové struktury měst 5. Na příkladu evropské integrace ukažte politické a institucionální změny v roli města 6. Naznačte možné scénáře a vývojové trendy

4

5 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: dle potřeby cca stran Seznam odborné literatury: SÝKORA, L. (2000) Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In: Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. eds, Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie, s BRIDGE, G., AND WATSON, S., (2000): A Companion to the City, 640 s. periodikum Urban studies další relevantní literatura Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ondřej Mulíček Konzultant: Datum zadání diplomové práce: září 2003 Termín odevzdání diplomové práce: do 15. května Garant programu vedoucí Geografického ústavu V Brně dne 21. září 2003

6 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ondřeje Mulíčka, Ph.D. a uvedl jsem v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne 2. ledna 2006

7 Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu mé práce, Mgr. Ondřeji Mulíčkovi, Ph.D., za cenné podněty, rady a připomínky.

8 1. Úvod Přehled přístupů k problému globalizace Globalizace - glokalizace Celkový pohled na globalizaci Procesní chápání globalizace Časové vymezení Hlavní mechanismy globalizace Ekonomická složka globalizace Vývoj globalizačních procesů Podmínky pro rozvoj ekonomické složky globalizace Nadnárodní společnosti a přímé zahraniční investice Technologická změna Globální finanční a kapitálové trhy Nová mezinárodní dělba práce Politická složka globalizace Oslabení národního státu Re-scaling Společensko-kulturní složka globalizace Chápání společensko-kulturní globalizace Migrace Globalizace zábavy, komunikace a spotřeby Turismus Kulturní globalizace a její politický dopad Vliv globalizace na města Vliv ekonomické globalizace TNC a FDI a rozvoj měst Vliv technologické změny Globální finanční a kapitálové trhy Vliv nové mezinárodní dělby práce Vliv politické globalizace City entrepreneuralism Politická globalizace na příkladě Londýna Vliv kulturně-společenské globalizace Spotřební rámce Turismus Migrace a její vliv na města Sociální struktura obyvatel města Hierarchie měst pod vlivem globalizace Globální hierarchie měst Hypotéza Johna Friedmanna Hypotéza Paula Knoxe Hypotéza Saskie Sassen Hypotéza P. J. Taylora Hypotéza Smithe s Timberlakem...43

9 Hypotéza Taylora a Beaverstocka Změny v hierarchii měst a jejich vzájemná konkurence Prostorová struktura města pod vlivem globalizace Vliv postavení v hierarchické struktuře Suburbanizace Gentrifikace Demograficko-prostorová změna Ekonomicko-prostorová změna Vliv globalizace na případová města Alpha global city - Londýn Ekonomika Londýna a její reakce na ekonomické změny Demograficko-prostorová změna Sociální polarizace Turismus IT a dopravní infrastruktura Londýn jako global city Postavení v globální hierarchii měst Beta global city - Mexico City Ekonomika Mexico City a její reakce na ekonomické změny Ekonomická transformace a demograficko-prostorová změna Sociální polarizace IT a dopravní infrastruktura Mexico City jako global city Postavení v globální hierarchii měst Bridge city - Brno Ekonomika Brna a její reakce na ekonomické změny Demograficko-prostorová změna Komodifikace městského prostoru Brno jako bridge city Postavení v globální hierarchii měst Závěr:...78 Seznam literatury:...80

10 1. ÚVOD Předkládaná práce je pokusem o charakteristiku vlivu globalizace na rozvoj současných měst. Globalizace je pokládána za příčinu mnoha změn, kterým dnešní města podléhají a která zasahují do života jejich obyvatel. Pojem globalizace se v současné, nejen geografické, literatuře objevuje velmi často, s jeho významem je zacházeno mnoha různými způsoby. Je považován za módní pojem zahrnující vše od globalizace finančních trhů po Internet. (Budd 1998, Held 1999, Mulíček 2004, Short a kol. 2000, Tickel a Peck 2003, UN 2004, Giddens 2001a). Definování tohoto pojmu je obtížné, zvláště pak ve vztahu k urbánní geografii. Jednotliví autoři se pokouší o definici globalizace z různých úhlů pohledu. Held považuje globalizaci za proces (soubor procesů), který obsahuje transformaci prostorové organizace vztahů a procesů hodnocených v termínech jejich extensity, intenzity, rychlosti a dopadu vytvářením transkontinentálních nebo mezinárodních toků a sítí aktivit, interakcí a uplatnění moci (1999, s. 16). Sýkora (2000) definuje globalizaci jako proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Held dále podává globalizaci jako rozšiřování, prohlubování a urychlování světové vzájemné propojenosti ve všech aspektech současného společenského života (1999, s. 1). Giddens (2003, 62) globalizaci charakterizuje jako zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou formovány událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak. Mezinárodní měnový fond (IMF) ji charakterizuje jako rostoucí ekonomickou závislost zemí, ve světovém měřítku, v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejší a rozsáhlejší šíření technologií (IMF v Mezřícký 2003, 10). Je otázkou, do jaké míry opravdu ovlivňuje globalizace současný rozvoj měst? Vede současné kolo globalizace k celosvětové homogenitě a potlačení lokálních vlastností? Před vlastní charakterizací vlivu jednotlivých složek globalizace na města identifikuji její jednotlivé ekonomické, politické a kulturně-společenské složky působící na globální úrovni. Největší důraz pokládám na působení ekonomické složky, i když její působení není izolované, a působí s politickou a kulturně-společenskou složkou ve vzájemné interakci. Práce se ve své hlavní části zaměřuje na konkrétní vlivy ekonomických, politických a kulturněspolečenských globalizačních procesů a jejich vyjádření ve městech od 70. let minulého století. Důraz klade na ekonomickou složku globalizace jako klíčového činitele působícího na města. Politickou složku zde chápu jako soubor politicko-institucionálních změn, které probíhají ve městech v rámci posílení a zlepšení lokálních výhod měst v celosvětové vzájemné konkurenci. Tuto změnu se pokusím ukázat na konkrétním příkladě města Londýn. Kulturně-společenskou složku globalizace začleňuji do kontextu celospolečenských přeměn, které se projevují v dnešních městech. 9

11 Ovlivňuje postavení měst v globální urbánní hierarchii jejich rozvoj? Zaměřím se na pozici jednotlivých skupin měst v urbánní hierarchické struktuře a jejich snahu o přesunutí do vyšších pozic. S hierarchickým postavením měst souvisí i jejich vzájemná konkurence. Hlavní důraz předkládaná práce kladu na globální ekonomické procesy. Vliv evropské integrace na politické a institucionální změny v roli města je velice obsažné téma, které je koncepčně odlišné od hlavního tématu mé práce a zasloužilo by podrobnější zpracování v samostatné práci. Proto se, i z důvodu omezeného rozsahu práce, zaměřím hlavně na tři základní složky globalizace a vliv evropské integrace na města vynechám. Pokusím se ukázat vliv globalizace na města na konkrétních příkladech měst Londýn, Mexico City a Brno, které by měly ukazovat odlišnost působení vlivů globalizace na jednotlivá města. Pokusím se znázornit města, která budou odpovídat rozdílným výsledkům působení globalizace na rozvoj měst. 10

12 2. PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K PROBLÉMU GLOBALIZACE Vzhledem k tomu, že přístupy k pojetí globalizace se výrazně odlišují, je potřebné na začátku provést alespoň jejich stručný přehled. Jednotlivé přístupy autorů se odlišují jak v celkovém pojetí, tak v přístupu k jejím jednotlivým vlastnostem. Stejně jako definice, tak ani postoje ke globalizaci nejsou jednotné Globalizace - glokalizace Lze říci, že v pojetí globalizace hraje podstatnou roli lokalita (město), na které globalizace působí. Globalizaci můžeme na jedné straně chápat jako soubor změn, které smetou místní rozdíly, dochází k tzv. deteritorializaci (deterritoralization), oddělení ekonomických, politických a sociálních vztahů od lokálních podmínek, nebo na druhé straně jako soubor vztahů mezi globálním a lokálním. Giddens (2003, 24-25) poukazuje na fakt, že dochází k časoprostorovému rozpojení, jinými slovy místa dění jsou zcela prostoupena a formována sociálními vlivy, které jsou od nich značně vzdáleny. Globalizace ovšem neprobíhá nezávisle na konkrétním geografickém prostoru. Může se zdát, že výsledkem působení globalizačních procesů je stejný obraz, který můžeme vidět kdekoli na světě. V tomto pojetí ale zcela opomíjíme místo, kde globalizační procesy působí. Jak uvádí Jenks (2003), forma ani vzhled měst světa není díky globalizaci ani stejný, ani homogenní. Lokalita se musí projevit ve výsledku vzájemného působení globálna a lokálna, není jednoduše jen pasivním příjemcem jednotných globálních procesů. Globalizační procesy směřují od lokálního ke globálnímu a naopak. Pojmem glokalizace dochází k pojmenování vztahu globálního a lokálního a ukotvení globalizace v čase a prostoru (Short 2000). Globální síly mají tendenci integrovat zemi, region, lokalitu do globální sítě. Místo (město) není ovlivněno jen globálními silami, existují zde i lokální, regionální, národní síly, které lokalitu ovlivňují a mnohdy jsou silnější než ty globální. Město proto můžeme považovat za výsledek působení sil na všech prostorových měřítkách (Beauregard 1995). Glokalizace vyjadřuje výsledek působení globální složky na danou lokalitu s určitými charakteristickými vlastnostmi. Výsledek tohoto působení je různý a závisí jak na intenzitě působení globální složky, tak na konkrétních vlastnostech dané lokality. Short používá pro vyjádření glokalizace termín gateway city 1 v odkazu na fakt, že téměř všechna města mohou být bránou (zprostředkovatelem) přenosu ekonomické, politické a kulturní globalizace. Důležité je ale posoudit, do jaké míry mají tyto síly vliv na dané město. Globalizaci tedy můžeme chápat jako proces, díky kterému je umožněn pohyb komodit, kapitálu, peněz, lidí a informací skrze geografické prostory, ve kterých jsou vytvářeny a přeměňovány relativně fixní a imobilní prostorové infrastruktury k tomu, aby tento proces umožnily (Sassen 2001). To zdůrazňuje místní závislost globalizačních procesů. Podobně se k otázce vlivu lokality staví Brenner (1999), který považuje globalizaci za proces, který se snaží řídit, přeměnit, popř. zrušit prostor, je ale zároveň závislý na kontrole specifických míst, ve kterých jsou zajištěny technologické, institucionální a společenské infrastruktury. Globalizační procesy tvoří komplex, 11

13 který vyjadřuje jak mobilitu kapitálu, tak jeho fixaci. To umožňuje přehodnotit roli měst v globalizovaném světe, kde město obsahuje zdroje (fixní kapitál), který umožňuje firmám i trhům fungovat globálně. I Sassen (2002) staví na tezi, ve které kapitálová mobilita nemusí být jednoduše redukována na mobilní kapitál nebo technologie, které jeho pohyb umožňují, ale počítá do ní i fixaci kapitálu na konkrétním místě Celkový pohled na globalizaci Lze říci, že globalizace je nazírána ze dvou odlišných perspektiv. Na jedné straně je považována za neexistují proces, který je protikladem rostoucí regionalizace, na druhé straně důležitým jevem zahrnujícím vše od ekonomiky po kulturu. Held (1999) rozlišuje tři typy přístupů: globaliztický, skeptický a transformační. Globalizté (viz Brenner 1998, Sýkora 2000) privilegují neoliberální variantu ekonomiky, prosazují myšlenku jednotného globálního trhu, denacionalizaci ekonomiky a degradaci tradičních národních států jako primárních politických a ekonomických jednotek. Jejich vlastnosti přebírají lokální, regionální nebo globální instituce. Zatímco na jednom konci pomyslné houpačky názorů na globalizaci stojí optimističtí globalizté, na opačném vystupují skeptici. Globalizaci považují za mýtus a její rozměry za nadsazené (Budd 1998). Integraci současné světové ekonomiky za méně významnou než na konci 19. století, ekonomiku světa ne za globální, ale rozdělenou do tří regionálních finančních a obchodních bloků. Národní státy nepovažují za oběti internacionalizace, ale spíše za její primární architekty. Mezi oběma těmito extrémními postoji stojí transformátoři. V centru jejich tezí je přesvědčení, že globalizace je centrální řídící silou stojící za rychlými společenskými, politickými a ekonomickými změnami, které tvarují moderní společnost a světový řád. Současnou globalizaci považují za historicky bezprecedentní, odmítají názory globaliztů i skeptiků na národní státy, upřednostňují spíše transformaci nebo rekonstrukci státu pod vlivem globalizace. Podobně se k dělení jednotlivých názorů staví Petrusek (2003), který upozorňuje na tři různé postoje vůči globalizaci, které odpovídají dělení podle Helda (1999): entuziastický (viz globaliztický), nesmířený (viz skeptický) a smířený (viz transformační) postoj. Giddens (2001a) sice poukazuje na existenci jen dvou protichůdných názorů, kde jedni považují globalizaci za mýtus nebo maximálně za pokračování již dlouho probíhajících procesů, druzí za skutečný a velmi pokročilý jev považují svět za prostor bez hranic, v němž se národní stát stal fikcí, ale z jeho přístupu vyplývá i existence mezičlánku mezi těmito extrémy Procesní chápání globalizace Další důležitou otázkou, kterou je nutné si položit, je chápání globalizace na jedné straně jako jednotného, na straně druhé diferenciovaného procesu. Globalizté i skeptici upřednostňují komplexní pohled na globalizaci. Podle nich zachycení globalizace prostřednictvím jednotlivých disciplín, jako jsou ekonomie, sociologie, historie a politologie, vysvětluje jen jednu část fenoménu 12

14 globalizace bez zachycení její komplexnosti (Sýkora 2000, Held 1999, UN 2004). Naopak podle transformátorů by globalizace měla být pojímána jako vysoce diferenciovaný proces, který nachází výrazy ve všech klíčových oblastech společenských aktivit (Held 1999, s. 11). Globalizace se projevuje ve všech v klíčových oblastech společenských aktivit, kde ji musíme chápat jako komplexní proces působící na společnost. Ekonomická změna podmíněná globalizací má vliv i na politické a společensko-kulturní procesy, které jsou na ekonomiku navázány, a naopak. Proto i přes relativní nezávislost jednotlivých složek globalizace ji musíme brát jako komplexní proces Časové vymezení V otázce časového zařazení globalizačních procesů lze pozorovat velké rozpětí názorů. Většina autorů se shoduje v tom, že globalizace chápaná jako expanze kapitalistické ekonomiky probíhá již několik staletí. Dicken (1992) řadí jejich počátek do 16. století, Giddens (2001b) do 18. století, UN (2000) do 19. století. Naopak Tickel, Peck (2003), Sýkora (1995), Jeníček (2002) omezují její trvání do poslední třetiny 20. století. Jednotlivá pojetí časového zařazení odpovídají různému důrazu autorů na postupný časový nástup jednotlivých součástí globalizačních procesů nebo kolísají podle jednotlivých představ o globalizaci. Dicken poukazuje na rozvoj jednotlivých prvků ekonomické globalizace již v 16. století expanze obchodu, jejich urychlení během 19. století rozvoj industrializace, krize za první a druhé světové války a nový ekonomický rozvoj po druhé světové válce. Zpráva UN (2000) zdůrazňuje historický vývoj globalizace v cyklických vlnách. První vlna odstartovala ekonomickou integrací v šedesátých letech 19. století a vyvrcholila před první světovou válkou. Následovala vlna meziválečné antiglobalizace - ekonomických a válečných nacionalismů. Vývoj, který navázal po druhé světové válce na ekonomickou situaci před první válkou, lze charakterizovat růstem světového obchodu. Současná vlna globalizace je charakteristická expanzí mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic, redukcí obchodních bariér, otevřením ekonomik kapitálovým tokům a výměně informací. Podobný postoj, ale konkrétněji specifikovaný na města, nám podává Short (2002). Města byla dějištěm hlavních, mnohdy globálních procesů již po staletí, ale odlišnost od dnešního stavu vidí v intenzitě, komplexnosti a globálním rozpětí těchto procesů. Poukazuje na skutečnost, že globalizace se projevuje v pulsech, tj. v sériích re-globalizace, která kolísá ve formách a intenzitě. Začátek posouvá již do 16. století, nicméně nárůst objemu, rychlosti, intenzity a dosahu globalizace klade do období po roce Považuje města ne za globalizovaná, ale kontinuálně re-globalizovaná. Brenner (1998, 1999) chápe současnou přeměnu měst jako výsledek působení současného kola globalizace, které je ale odlišná od globalizace konce 19. století. Brennerovo pojetí globalizace se shoduje s pojetím Tickela a Pecka (2003), Mezříckého (2003), Sýkory (1995), kteří kladou počátky globalizace do sedmdesátých let 20. století. Popisují ji jako reakci na strukturální krize 70. let a shodují ji se současnou vlnou expanze mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic, redukcí obchodních bariér, otevření ekonomik kapitálovým tokům a výměně informací. 13

15 3. HLAVNÍ MECHANISMY GLOBALIZACE Chceme-li popsat působení globalizačních procesů na rozvoj měst, je nutné nejprve identifikovat procesy, které mají globální charakter a pak studovat jejich dopady na lokální úrovni měst. Globalizace je komplexní trojnásobný proces, skládající se z ekonomické, politické a sociálněkulturní složky. Výsledkem souběžného působení všech tří složek globalizace je dnešní město jako místo (uzel) akumulace v nadnárodních tocích kapitálu, komodit, pracovních sil a informací (Brenner 1999). Žádná její složka nepůsobí samostatně, výsledná podoba města je výslednicí jejich komplexního působení Ekonomická složka globalizace Jak jsem se již zmínil výše, globalizace chápaná jako expanze kapitalistické ekonomiky probíhá již několik staletí. Já se zaměřím hlavně na období současného kola globalizace, při kterém dochází k nárůstu intenzity, komplexnosti a rozpětí jejich procesů. Ekonomickou část lze považovat za nejdůležitější složku globalizace. Tím ale nelze snížit význam dvou zbývajících složek, které jsou k ní i mezi sebou ve vzájemné interakci. Ekonomická globalizace, jak na ni nahlížím ve své práci, se začala vyvíjet během 70. a 80. let 20. století a znamenala významnou změnu v mezinárodní ekonomice. Její vývoj je kontinuální a nezastavuje se ani v současnosti Vývoj globalizačních procesů Poválečný vývoj v západních zemích byl charakterizován tzv. fordistickou ekonomikou. Základním měřítkem akumulace této ekonomiky byl národní stát, který byl i základem pro regulaci politicko-ekonomického života. Světová ekonomika byla rozdělena do autonomních národních ekonomik s vedoucí úlohou Spojených států amerických. Národní ekonomiky charakterizovala masová výroba a masová spotřeba, politika plné zaměstnanosti, kontinuální růst produkce a obchodu, peněžní a finanční regulace, regulace nerovnoměrného prostorového vývoje atd. Od 70. let 20. století nastala změna v převládajícím rámci ekonomického vývoje. Došlo k útlumu národních ekonomik západního světa v důsledku růstu cen ropy a ostatních surovin, růstu ceny práce, nákladů na bydlení a nestability Brettonwoodského systému měn. Rozbily se spoje mezi masovou produkcí a masovou spotřebou, poklesla ziskovost sektorů fordistické ekonomiky, zintenzívnila se mezinárodní konkurence, rozšířila se deindustrializace a nezaměstnanost, rostla inflace, rozklížil se Brettonwoodský systém měn atd. Východiskem z tohoto stavu byla transformace zaběhlých ekonomických systémů a rámců a ustavení nových ekonomických struktur. Došlo k výraznému urychlení integrace států do mezinárodního systému produkce, distribuce a směny zboží a služeb (Sýkora 2000), internacionalizaci ekonomických aktivit, růstu zahraničních investic, technologickým změnám ve výrobě, liberalizaci vnitřních i zahraničních trhů, privatizaci, deregulaci pohybu kapitálu a finančních trhů a expanzi nadnárodních společností. Rostl počet zemí, které se zapojily 14

16 do globálního kapitálového trhu a enormně narostla velikost finančních trhů, které nyní velikostí přesahují většinu národních ekonomik. Klíčovým procesem z perspektivy urbánní ekonomiky se stala rostoucí poptávka po službách od firem všech průmyslových oborů a fakt, že města jsou preferována jako výrobní místa pro takové služby, ať už na globální, národní, regionální nebo lokální úrovni. Města se stala klíčovými místy produkce služeb, výsledkem čehož je formování nového ekonomického jádra služeb ve městě, které nahrazuje starší, typicky průmyslově orientované jádro. Jedná se o formování nové městské ekonomiky ve dvou hlediscích (Sassen 1995), 1) změny ve struktuře obchodu a finančního sektoru, navýšení jeho objemu a významu v městské ekonomice ve srovnání se stavem před rokem 1970, 2) převaha nového komplexu financí a služeb. V tomto formování nové městské ekonomiky se do popředí dostala města, ve kterých dochází ke koncentraci komplexu těchto služeb na globální úrovni. Klíčová pozice těchto globálních měst spočívá v tom, že v nich je koncentrována infrastruktura a služby, které vytváří možnost globální kontroly. Rozsah globálních procesů a trhů znamenal vysokou dynamiku zisků z nových ekonomických aktivit, které vedly ke ztížení konkurenceschopnosti menších zástupců daných ekonomických sektorů. Sassen (1995) tento stav popisuje na sektoru drobných poskytovatelů lokálních služeb, kteří byly nahrazeni novými zástupci s globálním zázemím. Tato změna je nejvíce charakteristická pro gateway cities, která integrují národní ekonomiky do světových trhů a ve kterých dochází ke koncentraci služeb pro globální korporace. Nadnárodní společnosti (TNC) nahrazují drobné lokální poskytovatele služeb sítěmi řetězců maloobchodních služeb (hotelů, restaurací, kin, prodejny potravin atd.) zaměřených jak na příjmovou elitu, tak na většinu obyvatel města. Sassen zdůrazňuje nadále důležitost výrobního sektoru, který stále zůstává důležitým ekonomickým sektorem, ačkoli už nemusí dominovat v ekonomicky nejdůležitějších městech. Výrobní průmysl tvoří sice podklad pro sektor výrobních služeb, ale bez ohledu na jeho lokalizaci ve světě Podmínky pro rozvoj ekonomické složky globalizace Působení ekonomické globalizace je podmíněno několika faktory. Mezi ty nejdůležitější lze zařadit nadnárodní společnosti a jejich vliv pomocí přímých zahraničních investic, technologickou změnu, globální finanční trhy a novou mezinárodní dělbu práce Nadnárodní společnosti a přímé zahraniční investice Po druhé světové válce došlo k rychlé internacionalizaci ekonomických aktivit, vlastnictví a řízení velkých firem. Jejím výsledkem byl růst vzájemné propojenosti a integrace produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Hlavním kritériem internacionalizace byl zisk prostřednictvím expanze do ostatních ekonomických oblastí nebo lokalizace do oblastí s nižšími náklady. Od 70. let minulého století začal růst podíl zahraničních investic nadnárodních společností nad investicemi umístněné do země původu firmy. Nadnárodní společnosti se staly prostřednictvím zahraničních 15

17 investic nejdůležitější silou formující globální posun v ekonomických aktivitách. TNC lze chápat jako společnosti, koordinující produkci z jednoho nebo více center strategického rozhodování, kde tato koordinace nebo vlastnictví jejich poboček přesahuje národní hranice (Dicken 1992). Podle Dickena mají TNC tři základní znaky: kontrolují ekonomické aktivity ve více než jedné zemi, jsou schopné těžit z výhody geografických rozdílů mezi zeměmi a regiony, jsou geograficky flexibilní tzn. schopny přesunu svých zdrojů a operací mezi různými lokalitami v globálním měřítku. Nejdůležitější silou formující posun v globálních ekonomických aktivitách byl růst a komplexnost přímých zahraničních investic (FDI). FDI jsou investice jedné firmy do druhé a tím získáním určitého stupně kontroly nad jejím fungováním, které se uskutečňuje přes národní hranice. Tyto transakce se mohou uskutečnit koupí zahraniční firmy nebo určité její části nebo pobočky, výstavbou nových výrobních aktivit v zahraničí nebo fúzí firem z odlišných zemí původu (Dicken 1992). Od 80. let nastal velký růst počtu TNC, jak v množství, tak v jejich geografickém rozšíření. K původním zemím původu TNC, tedy hlavně zemím severní Ameriky, západní Evropy a Japonska se přidaly později i nově industrializované země jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a transformované země bývalého Sovětského bloku. Podle Dickena (1992, 51) podíl TNC, které fungují opravdu v globálním měřítku je stále menší v porovnání s počtem TNC, které fungují geograficky omezeně. Dickenovo tvrzení podporuje tezi o rozdělení světové ekonomiky do třech ekonomických oblastí (severní Amerika, EU, jihovýchodní Asie), ale nelze zapomínat, že se do světové ekonomiky integruje stále větší počet států a oblastí, díky čemuž dochází i k rozšiřování působností nových, ale i již široce etablovaných TNC do dalších oblastí. V 70. letech proudilo nejvíce FDI do výrobního průmyslu, v 80. letech došlo k vyrovnání podílu FDI mezi výrobním sektorem a sektorem služeb, které začaly od počátku 90. let převládat (60 % ve prospěch služeb). Nastala změna v sektorové distribuci FDI, pokles v primárních sektorech je nahrazován nárůstem ve službách, ve výrobě zůstává objem FDI stabilní. Nejvíce FDI směřuje do třech výrobních sektorů: technicky vyspělé sektory (farmacie, počítačový průmysl, elektronika, umělá vlákna, vědecké přístroje), velko-objemové, středně technicky náročné sektory (automobilový, gumárenský průmysl) a zboží masové spotřeby (cigarety, nealkoholické nápoje, toaletní výrobky, potraviny). V sektoru služeb pak do aktivit spojených s obchodem, bankovnictvím, finančnictvím, pojišťovnictvím, reklamní činností a realitami (Dicken 1992). Příliv FDI do služeb byl charakteristický pro vyspělé země (severní Amerika, EU, Japonsko), naopak příliv FDI do výroby pro nově industrializované země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky (zde dnes dominuje především JV Asie). Specifické postavení zaujaly v 90. letech 20. století i transformované země bývalého Sovětského bloku, které se musely vyrovnat s přechodem od centrálně plánovaných ekonomik k tržním. Ale i v méně vyspělých zemích nastal posun a dochází k silnému přílivu FDI do služeb. Globalizaci produkce zboží rychle následovala i globalizace distribuce zboží, a to hlavně prostřednictvím nadnárodních obchodních společností (Sýkora 2000), které začaly vytlačovat drobné distributory. 16

18 TNC jsou silné nejen ekonomicky, ale hrají významnou roli i v politické sféře. TNC vyjednávají podmínky vstupu do jednotlivých oblastí nejen se státními (regionálními, lokálními) agenturami pro ekonomický rozvoj, ale i s politickými představiteli daných států, regionů a měst (Hyundai jedná 2005). Giddens (2003, 69) ovšem ukazuje na zásadní rozdíl mezi TNC a národními státy v ohledu územní kontroly a kontroly prostředků násilí, moderní státy dosáhly více či méně určitého monopolu na kontrolu násilí na svém vlastním území a průmyslové korporace, ať je jejich ekonomická síla sebevětší, nemohou fungovat jako politické/zákonné entity, které vládnou na daném uzemí (srovnej Taylor 1995, 59). V tomto ohledu nemůžou TNC soupeřit s mocí státu. Na jedné straně lze říci, že v letech 1990 až 2003 tvořily světové FDI jen 8% domácích investic, což podtrhuje fakt, že FDI pouze doplňují domácí investice. Na druhé straně existují i oblasti, kde vliv FDI převládá nad vlivem domácích investic a tvoří jejich dominantní část. Od 80. let dochází k postupnému poklesu podílu vyspělých zemí (hlavně USA) a růstu podílu ostatních zemí jako cílů FDI, k posunu k větší významnosti těchto zemí došlo i v oblasti zdrojů FDI. V postavení rozvojových zemí jako cílů FDI dosáhla v posledních letech dominantního postavení Čína, mezi vyspělými zeměmi dochází k poklesu podílu USA (tab.2.) V současné ekonomice zahrnuje největší podíl FDI finanční sektor, následovaný obchodem (Sassen 2001). Tabulka 1. nám ukazuje jasnou dominanci vyspělých zemí jako zdrojů FDI. Tab.1. Vývoj podílu daných zemí jako zdrojů FDI ve světové ekonomice v letech Země původu Podíl na celosvětovém objemu FDI (%) Rok # USA 35,8 23,6 12,1 24,8 Spojené království 18,8 10,9 19,6 8,9 Japonsko 4,4 6,1 2,6 4,7 Německo 14,3 9,4 4,7 0,4 Francie 5,7 7,9 14,9 9,3 Jižní Korea * 0,8 0,4 0,5 Čína (včetně Hong Kongu) 0,1 4,6 5,0 1,0 Brazílie 0,7 0,1 0,2 * ČR * * * * Rozvinuté země 93,7 85,1 91,3 93,0 Rozvojové země 6,3 14,9 8,7 7,0 * méně než 0,1%, # roční průměr za roky , upraveno podle UNCTAD (2005), tab. B.2., UNCTAD (2004). 17

19 Tab.2. Vývoj podílu daných zemí jako cílů FDI ve světové ekonomice v letech Země původu Podíl na celosvětovém objemu FDI (%) Rok # USA 22,6 19,3 22,6 5,3 Spojené království 18,4 6,3 8,6 2,6 Japonsko 0,5 0,4 0,6 1,1 Německo 0,6 1,9 14,3 2,3 Francie 5,9 6,3 3,11 8,3 Jižní Korea * 0,4 0,6 0,7 Čína (včetně Hong Kongu) 1,3 12,9 7,3 11,9 Brazílie 2,3 2,1 2,3 1,8 ČR * 0,4 0,4 0,5 Rozvinuté země 84,6 60,9 80,5 65,3 Rozvojové země 15,4 39,1 19,5 34,7 * méně než 0,1%, # roční průměr za roky , upraveno podle UNCTAD (2005), tab. B.1., UNCTAD (2004) Technologická změna Rozvoj globální ekonomiky byl podmíněn rozvojem technologií, které by překonaly tření času a prostoru (Dicken 1992, 103). Důsledkem technických inovací došlo k poklesu časové i finanční náročnosti dopravy i komunikace a rozvoji globálních vztahů. Iniciátory technologické změny byly TNC a vlády nejvyspělejších zemí. TNC potřebovaly efektivní a výkonné dopravní a komunikační spojení na propojení svých poboček a jejich operací po celém světě a tím získání větší efektivity a konkurenceschopnosti. Nové informační technologie ovlivnily rozvoj globalizace ve třech klíčových oblastech, kterými jsou obchod se zbožím a kapitálem, řízení TNC a zprostředkování poradenských a finančních služeb (Sýkora 2000). Největší technologické změny zaznamenaly transportní systémy zaměřené na přepravu materiálů, produktů a lidí z místa na místo, informační technologie (IT), zejména komunikační systémy, zaměřené na přemisťování informací, a zpracování informací a technologické změny produktů a procesů řízení. Nejvýznamnější změnu dopravních systémů prodělala letecká doprava (proudová letadla) osob a materiálu, lodní doprava (velké nákladní lodě) a způsob přepravy (kontejnerizace, která zjednodušila přenos dodávek a zajistila jejich větší bezpečnost). V komunikačních systémech zaznamenaly největší pokrok optická vlákna, mobilní telefony, komunikace prostřednictvím satelitů a světová počítačová síť (Internet). Hnacím motorem každé technologické změny je inovace, protože každý ekonomický produkt má určitou limitovanou délku svého života - svůj životní cyklus. V dnešní globální ekonomice dochází ke stále rychlejšímu zkracování životního cyklu výrobku. Zavádění nových výrobků a tím zkracování životaschopnosti (prodejnosti) jejich starších typů je nutností k přežití v celosvětové konkurenci. Dlouhodobý růst ekonomických společností je založen na jejich geografické expanzi nebo stálé inovaci nových produktů nebo obojího. Jednotlivé fáze životního cyklu výrobku jsou 18

20 pro své převládající nároky na charakteristické požadavky rozmístěny v různých ekonomických oblastech. Různá stádia životního cyklu výrobku vyžadují různé lokalizace. Prvotní fáze se soustřeďuje do oblasti vyspělých ekonomik a s postupným vývojem životního cyklu dochází k posunu geografického umístění výrobku do méně vyspělých oblastí (viz tab.3.), popř. do měst s horším postavením v globální hierarchii. V obou případech hrají hlavní roli levnější pracovní síla a náklady. Tab.3. Životní cyklus výrobku Poptávka Konkurence Technologie Kapitálová náročnost Nároky na pracovní sílu Malý počet zákazníků Málo konkurentů Rychlá změna Rostoucí počet zákazníků Vstup nových konkurentů Zpomalení změny Vrchol poptávky Odchod slabých konkurentů Pokles poptávky Stálé množství konkurentů Prudký pokles poptávky Odchod některých konkurentů Určité změny - ale jinak stabilní technologie Nízká Vysoká Vysoká Vysoká Nízká Vědci a inženýři Management Středně kvalifikovaná a nekvalifikovaná Středně kvalifikovaná a nekvalifikovaná Nekvalifikovaná Objem prodeje Stádia výrobku Prvotní rozvoj Růst Vrchol Pokles Zastaralost Upraveno podle Dicken 1992, obr. 4.7, 4.10, tab Technologická změna je považována za primární motor kapitalismu. Dicken (1992) považuje technologickou změnu za klíčový bod současné ekonomiky. Neinovovat znamená zemřít. Inovace umožňuje vznik nových ekonomických struktur, nové organizace a rozvržení ekonomických aktivit, nových produktů a procesů. Fordistická ekonomika byla zaměřena na produkci standardizovaných produktů v masovém měřítku určených k masové spotřebě. Tato produkce byla nahrazena tzv. flexibilní produkcí, která se netýká jen samotné produkce a organizace v továrně, ale i vztahů mezi pobočkami, zákazníky a zásobovacími firmami. Klíčovým faktorem flexibilní produkce je používání informačních technologií. Jejich pomocí lze rychle přejít od jedné části výroby k jiné bez velkých nároků na změny. Při použití flexibilní produkce lze levně vyrobit zboží i v malém množství. IT umožňují flexibilní řízení jednotlivých částí TNC, bez ohledu na jejich geografické rozšíření, oboustrannou výměnou informací. Informační technologie hrají důležitou 19

Ekonomická globalizace verze 2011

Ekonomická globalizace verze 2011 Ekonomická globalizace verze 2011 Co je to ekonomická globalizace? = proces zvyšujících í se ekonomické ké integrace mezi zeměmi, ě který vede ke vzniku globálního trhu neboli jednotného světového trhu

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Odvětvová struktura Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Odvětvová struktura Struktura odvětví Strukturální politika Struktura = prvky a vztahy mezi nimi Národohospodářská

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU L 7 Ing. Jiří Šnajdar 2015 Distribuce a distribuční politika Distribuce = soubor postupů a činností, pomocí kterých je zboží dáno k dispozici spotřebiteli nebo uživateli

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Mezinárodní marketing Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Přednášky 1. Úvod, definice, základní pojmy, vývoj koncepcí, vývoj názorů na zahraniční obchod. 2. Důvody

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

Úkoly pro samostatnou práci

Úkoly pro samostatnou práci Úkoly pro samostatnou práci Název předmětu: Investice a akvizice 2. semestr Podklady pro seminář Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/MARK Přednáška č 4 a 5 a 6 Marketingový algoritmus Jako

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 7 LS, akad.rok 2014/2015 Strategtický management - VŽ 1 Analýza obecného (generálního) okolí podniku LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Analýza

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Obsah OBSAH 1. PODNIK... 7 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK Reklama 1. Cíl: Seznámit s posláním reklamy v rámci integrované marketingové komunikace.

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK Reklama 1. Cíl: Seznámit s posláním reklamy v rámci integrované marketingové komunikace. Reklama - ZS 2011 Bakalářské studium Garant předmětu: prof. PhDr. D. Pavlů, CSc. Vyučující:.. prof. PhDr. D. Pavlů, CSc. PhDr. Ladislav Lašek Ing. Petr Indra Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:..

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2180(INI) 6. 11. 2013. Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu (2013/2180(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2180(INI) 6. 11. 2013. Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu (2013/2180(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 6. 11. 2013 2013/2180(INI) NÁVRH ZPRÁVY Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu (2013/2180(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodajka:

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia Název tématického celku: Východiska marketingu v pojišťovnictví, jeho obsah a smysl Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné na finančním

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Název tématického celku: Aktuální tendence ve vývoji burz ve světě Cíl: Charakterizovat současné vývojové tendence

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra umístila na 31. místě ze 140 ekonomik

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více