Chování a role ryb v Evropských nádržích a jezerech
|
|
- Radka Šmídová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Chování a role ryb v Evropských nádržích a jezerech Milan Říha, Petr Blabolil, Martin Čech, Vladislav Draštík, Jaroslava Frouzová, Tomáš Jůza, Michal Kratochvíl, Milan Muška, Jiří Peterka, Marie Prchalová, Michal Tušer, Mojmír Vašek a Jan Kubečka Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, Na Sádkách 7, České Budějovice , Česká republika Velké nádrže a jezera představují největší objemy kapalné povrchové sladké vody na světě. Hydrobiologické pracoviště AV ČR se dlouhodobě specializuje na tyto složité a rozsáhlé ekosystémy a usiluje o pochopení základních příčinných mechanismů a toku látek a energie. Právě na tomto pracovišti byl objeven regulační mechanismus celého ekosystému, kde společenstvo ryb hraje klíčovou roli (tzv. top down control). V minulosti však bylo možné popsat a pochopit tyto zákonitostí poměrně dobře především na menších vodách (tůně, rybníky), zatímco interakce mezi rybami a ostatními složkami systémů (zooplankton, řasy, bentičtí živočichové, atd.) ve větších jezerech a nádržích zdaleka tak jasné nebyly. Důvodem limitace těchto znalostí bylo rovněž poměrně slabé porozumění rozmístění ryb, jejich preferencí k určitým typům prostředí a neposledně k denní a sezónní dynamice těchto faktorů. Preference ryb k různým habitatům a migrace mezi nimi není stále dobře pochopena a popsána ve srovnání s ptáky či jiných terestrickými zvířaty z prostého důvodu. Pod vodu se lidem obtížně nahlíží a výzkum ryb i dalších vodních organismů v jejich přirozeném prostředí tak vyžaduje mnoho speciálních přístupů a technologií, jejichž vývoj a pochopení je samo o sobě vědeckou disciplínou. Teprve v posledních létech se podařilo rozluštit alespoň základní vzorce prostorového výskytu ryb v českých nádržích. Stalo se tak díky značnému úsilí ke zkvalitnění přístupů ke vzorkování a sledování ryb, což posunulo naše znalosti na tomto poli o značný kus kupředu. Rozmístění ryb se výrazně mění mezi jednotlivými fázemi roku, a to především díky změnám nároků ryb na jejich prostředí. V závislosti na vnitřních potřebách daného druhu bychom mohli zjednodušeně rozdělit roční cyklus na tři hlavní období. Prvním obdobím je období tření, kdy se ryby věnují především plození nového potomstva. Druhým je období sběru potravy, kdy se ryby věnují převážně vyhledávaní a konzumaci potravy nutné pro růst, vytvoření energetických rezerv a přípravě pohlavních orgánu na další třecí sezónu. Třetím typickým obdobím je zimní období, ve kterém je aktivita ryb snížena. Vhodnost jednotlivých habitatů splnit požadavky jedinců pro výše zmíněné potřeby se u mnoha druhů nepřekrývá a například habitat vhodný pro tření je obvykle zcela odlišný od habitatu vhodného pro sběr potravy. Tento nesoulad nutí jedince k migracím a častým změnám obývaného prostoru. V následujících odstavcích si popíšeme některé migrace ryb v našich nádržích v jednotlivých obdobích a vliv určitých faktorů prostředí, které mohou migrace a rozmístění v jednotlivých sezónách ovlivňovat. V našich podmínkách se převážná většina druhů obývajících nádrže tře v jarním období i. V tomto čase se rozmnožující část populace přesouvá na místa vhodná pro tření. Pro většinu dominantních druhů v našich nádržích jsou takovým místem příbřežní oblasti či řeky přitékající do nádrže. V těchto částech
2 totiž mohou být nalezeny vhodné substráty pro odložení jiker. Preference třecích substrátů se mezi druhy poměrné značně liší. Například štika, perlín, kapr či lín jsou druhy třoucí se na ponořené rostliny (fytofilové; Obrázek 1), hrouzek na písčité dno (psamnonfil) či bolen na kamenitý substrát (litofil). Nejúspěšnějšími druhy však jsou obvykle plastické, indiferentní druhy (zvané též fyto litofilní), které jsou schopné využít velké spektrum substrátů například cejn, plotice a okoun. Rozmnožující se jedinci se tedy během tření přesouvají do oblastí, kde se tyto vhodné substráty nalézají a v těchto částech se po dobu tření koncentrují. Pro poměrně mnoho druhů je takovým místem již zmíněná přitékající řeka či část nádrže blízko vtoku řeky do nádrže (Obrázek 2). V tomto prostředí je totiž nejen proudící voda vyžadována některými druhy, ale často i ponořená makrofyta ii. U druhů se striktní vazbou na přítok nádrže využívá tento habitat celá rozmnožující se část populace (například pstruzi či bolen). Na druhou stranu u druhů vázaných na makrofyta může intenzita migrace do přítoku kolísat dle výskytu makrofyt i v jiných částech nádrže. Tento efekt byl pozorován například u cejnka malého, u něhož intenzita migrace do přítoku byla vyšší v letech s malým či žádným výskytem ponořených rostlin ve zbylých částech nádrže. Poměrně zajímavým fenoménem, který jsme pozorovali na mnoha nádržích, je velká oblíbenost migrace za třením do řeky i u druhů, které se zároveň třou i v nádrži samotné. Tento jev byl pozorován především pro ouklej, plotici, okouna či cejna. Přičemž u cejna a okouna migrovali většinou jedinci, kteří se po zbytek roku zdržovali v blízkosti přítoku nádrže, zatímco u oukleje a plotice se jednalo o jedince i ze vzdálenějších oblastí. Příčina těchto rozdílů mezi druhy nebyla zatím uspokojivě vysvětlena. Po skončení tření začíná období, při kterém se ryby věnují hlavně vyhledávání potravy a je tak důležité využití stanovišť s její největší dostupností iii. V tomto bodě je důležité se zmínit o specifické morfologii našich přehradních nádrží. Většina z nich byla vytvořena zatopením úzkých hlubokých údolí, proto jsou dlouhé, úzké, se strmými břehy a poměrně rychle stoupající hloubkou od přítoku k hrázi, navíc často pouze s jedním či dvěma hlavními přítoky (Obrázek 3). Tato morfologie značně ovlivňuje řadu biologických parametrů a pro všechny složky přehradního ekosystému je tím nejzásadnějším parametrem specifická distribuce živin. Ty jsou přinášené řekou a mají velkou tendenci sedimentovat, proto se jich nejvíce vyskytuje a realizuje blízko přítoku nádrže a již méně se jich dostane úzkým dlouhým kaňonem do hrázové části iv. Vzniká tak gradient dostupnosti živin směrem od přítoku k hrázi. Na dostupné živiny jsou velice úzce napojeny primární producenti, v tomto případě řasy, jejichž koncentrace kopíruje výskyt živin, tj. nejvyšší nedaleko přítoku a klesající směrem k hrázi. Na řasy jsou napojeny samozřejmě i další patra potravní pyramidy jako zooplankton a bentičtí bezobratlí. Jelikož veškeré druhy ryb obývající naše nádrže se aspoň v některé fázi svého vývojového cyklu živí především zooplanktonem či bentickými organismy, jejich výskyt a množství ve výsledku následuje distribuci těchto složek, tj. věrně kopíruje živinový gradient, s nejvyššími koncentracemi v přítokové zóně a nejnižšími u hráze. Samozřejmě tento trend s nejvyšší koncentrací jedinců u přítoku a nejnižší u hráze neplatí beze zbytku pro všechny druhy ryb. Zvýšená koncentrace živin totiž snižuje, díky vyšší koncentraci řas, průhlednost vody. Obecně a velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že druhy dobře adaptované na více živinami zatížené vody se nacházejí ve větších koncentrací blíže přítoku (například cejn, cejnek, ježdík či candát), zatímco druhy hůře adaptované na malou průhlednost se nacházejí více ve střední a hrázové části (například okoun). Navíc, ve velmi čistých nádržích, ve kterých je dostatek kyslíku v chladných spodních částech vodního sloupce, preferují tyto hrázové části také chladnomilné druhy náročné na kyslík, jako jsou například síhové či pstruzi.
3 V letním období se tedy ryby koncentrují v určitých částech nádrže v závislosti na množství potravy či vhodných podmínkách prostředí. Avšak i v tomto období se ryby pravidelně přesunují. Mnoho druhů totiž pravidelně mění své stanoviště mezi příbřežní mělkou vodou (tzv. litorálem) a volnou vodou nádrže (tzv. pelagiálem)(obrázek 4). Každé z těchto prostředí má svá určitá specifika. Příbřežní část je mělká s mnoha úkryty před dravci a dostupnými bentickými bezobratlými, avšak v našich nádržích se strmými břehy je tato oblast prostorově velmi omezena. Volná voda tvoří většinu zbývajícího objemu. V této oblasti úkryty nejsou a díky nedostatku kyslíku v blízkosti dna, nejsou často dostupní ani bezobratlí živočichové žijící blízko dna pod hlubšími vrstvami volné vody. Zato v mělčích vrstvách pelagiálu je koncentrováno mnoho zooplanktonní potravy. Výhodnost výskytu v těchto dvou zónách se u ryb mění s intensitou světla a velikostí jejich těla. Intensita světla má zásadní význam pro schopnost ryb detekovat svou potravu, ale také zpozorovat predátora či být predátorem spatřen. Riziko být sněden se mění v závislosti s velikostí ryby a především u malých ryb (tj. nedospělých jedinců či dospělců velikostně malých druhů) je toto riziko nejvyšší. Ve světelné části dne se malé ryby snaží toto riziko snížit, a to především tak, že se vyskytují v blízkosti úkrytů v příbřežní části nádrže či velice blízko dna v mírně hlubších částech. Výhodou těchto stanovišť je poskytnutí úkrytu, v nichž ryby se mohou při včasné detekci dravce skrýt. Nevýhodou, je omezené množství těchto úkrytů. Dochází zde k velké koncentraci malých jedinců a k poměrně brzkému vyčerpání dostupné potravy. Malé ryby tak musí čekat v těchto úkrytech na přechody mezi dnem a nocí (stmívání a rozbřesk), kdy je díky nižší intensitě světla redukována možnost být spatřen predátorem, ale stále je dostatek světla pro lov méně pohyblivé zooplanktonní potravy. Malé ryby proto ve velkých počtech migrují do volné vody nebo příbřežních lokalit bez struktur, kde mohou využívat dostupnou koncentrovanou zooplanktonní potravu. Jak již to v přírodě bývá, tento obecný vzorec chování není platný pro všechny malé ryby. Některé druhy se naučily najít si útočiště před predátory i v ne příliš bezpečných podmínkách volné vody. V našich podmínkách bylo toto chování sledováno především u raného plůdku okounovitých ryb.. Například u okouna dochází na některých nádržích k rozdělení na skupiny žijící v jednak povrchové vrstvě volné vody (epipelagické ryby), dále v hlubinné vrstvě volné vody (bathypelagické ryby) a nakonec v příbřežní oblasti (litorální ryby). Asi nejzajímavější je život ryb v hlubinné vrstvě, tyto rybky se během dne vznáší v hloubkách 8 15 m (Obrázek 5). Obývají tmavé vody s teplotou, která pro ně byla dříve považována za letální a prakticky nepřijímají potravu. Stejně jako ryby v příbřežních úkrytech vystupují tyto rybky k hladině během pouze během stmívání a snaží se dohnat, co přes den zanedbaly. Na to však nemají dost času, protože v úplné noci je příliš tma na efektivní lov a rovněž krátké rozednívání neposkytuje dostatečný časový interval k nažrání. Proto tyto hlubinné plůdky v rychlosti růstu obvykle zaostávají za plůdkem žijícím v povrchových vrstvách vody či blízko břehu po celý den. Ten totiž přijímá potravu po celou světelnou část dne, avšak je také dlouhodobě vystaven predaci dravých ryb. Velmi zajímavé je, že k diferenciaci mezi tyto tři skupiny (epipelagické, bathypelagické a litorální) dochází už v rané fázi po narození a že poměry jednotlivých společenstev se zatím nepredikovatelně mění. O mechanismech, jak se ryby pro tu kterou strategii rozhodují, známe zatím velmi málo. Migrace mezi příbřežními stanovišti a volnou vodou, však nebyly pozorovány pouze u rozměrově malých ryb, ale i u dospělců velkých druhů. U velkých jedinců je však tato migrace pozorována především v obráceném směru, kdy dospělci zůstávají během dne ve volné vodě a na noc připlouvají do příbřežních
4 oblastí. Tento typ chování byl na mnoha našich nádržích pozorován například u nejběžnějších druhů, jako je plotice či cejn. U těchto druhů je výskyt ve volné vodě v průběhu světelné části dne vcelku dobře pochopitelný. Na rozdíl od nedospělých malých jedinců, dospělci cejna a plotice díky své velikosti již nejsou ohroženi rybími predátory a mohou tedy ve dne pro příjem potravy využívat volnou vodu, kde je vyhledávání zooplanktonu snadnější. Na mnoha nádržích tak byly ve dne pozorováni jedinci těchto druhů pomalu proplouvající volnou vodou a lovící zooplanktonní potravu. Bylo zjištěno, že jedinci těchto druhů využívají k odhalení průhledné zooplanktonní potravy tzv. sinusového plavání. Při sinusovém plavání ryby plavou se zdola nahoru a poté se otočí a plavou se shora dolů, s velikostí amplitudy asi jednoho metru (Obrázek 6). Tento způsob plavání v obou směrech (dolů i nahoru) usnadňuje detekci zooplanktonu, protože zooplankton je lépe viditelný oproti kontrastnímu pozadí jako je světlá hladina či temné dno. Pohled ze zdola či shora je tak mnohem účinnější, než kdyby ryby plavaly přímo a vyhledávání tak byla uskutečňováno proti málo kontrastnímu pozadí vodní masy. Na noc se dospělci těchto dvou druhů přesunují do příbřežních oblastí. Velice zajímavé je, že tento přesun byl pozorován pouze u části populace a poměrně velká část jedinců zůstává i v nočním období ve volné vodě. Toto chování je tak závislé na individuálním chování určitých jedinců a zatím není mnoho známo, co toto chování způsobuje. Bylo navrženo několik hypotéz, jako změna potravního habitatu, únik před pelagickými predátory či pouhé šetření energie odpočinkem na dně nádrže. Avšak zatím ani jedna z těchto hypotéz nemůže tento jev uspokojivě vysvětlit v. Distribuce ryb v průběhu zimního období je zatím poměrně velkou neznámou. A to z několika prostých důvodů. Výzkum je značně ztížen pod ledovým příkrovem, stejně jako i možnosti přístrojů a personálu v tomto období ryby vzorkovat. Dále se také zmenšuje aktivita ryb a jejich výzkum vyžaduje více času, což v přeneseném slova smyslu do řeči dnešní mluvy znamená i více peněz. I přes tato omezení byly některé zajímavé distribuční vzorce pozorovány. Například v severských mělkých jezerech, kde může docházet k nedostatku kyslíku, řada druhů (okoun, plotice, perlín) v pozdním podzimu migruje do přitékajících řek, kde zůstávají přes zimu a v brzkém jaře se vracejí zpět do jezera. U nás takovéto migrace nejsou běžné pravděpodobně především proto, že v hlubokých nádržích k deficitu kyslíku v zimě nedochází a tyto vody se naopak jeví jako vhodné pro klidné přezimování. Například u dospělých jedinců jelce tlouště byla pozorována opačná migrace, kdy jedinci žijící přes jaro a léto v řece blízko vtoku do nádrže, migrovali na zimu do tělesa nádrže. Dále se obecně traduje, že ryby v zimě leží neaktivně na dně, což není u řady druhů pravda. Ryby jsou sice v zimě o poznání méně aktivní než v létě, ale i přesto aktivitu vykazují. Například u okouna, který je aktivní především ve dne po celý rok, byla aktivita ve světelné části dne podobná v zimním období jako v letním (pouze po kratší část dne díky kratší světelné periodě). Doufejme, že v budoucnosti se budeme moci více zaměřit na výzkum života ryb v tomto období, protože s velkou pravděpodobností se pod ledem skrývá ještě mnoho neznámého ze života ryb a dalších vodních organismů. Jak již bylo řečeno v úvodu, mnoho poznatků o ekologii ryb ve velkých vodních tělesech bylo objeveno teprve v nedávné době. Velkou měrou k tomu přispěl rozvoj metodiky vzorkování ryb a značné úsilí mnoha vědeckých pracovníků, jak z ČR tak i z mnoha jiných evropských i zámořských států. Metodický rozvoj se týkal hlavně zavedení řady přístupů osvědčených především při výzkumech mořských ekosystémů, ale mnoho inovací různých metod vzešlo i z hlav našich vědeckých pracovníků. Asi nejzásadnějším průlomem v této oblasti bylo uplatnění různých typů vědeckých sonarů (Obrázek 7), dále
5 tralových (Obrázek 8), košelkových a tenatních sítí či různých typů značení ryb (Obrázek 9). Všechny tyto metody totiž při správném použití a při jejich vzájemné kombinaci dokáží s velkou mírou spolehlivosti určit obsádku a distribuční vzorec ryb v daném vodním tělese. Jsou totiž využitelné na různých lokalitách a typech habitatů a začínáme také rozumět jejich selektivnosti a efektivnosti vzorkování (tj. do jaké míry se náš vzorek odlišuje od skutečného složení společenstva na daném stanovišti). Zavedením málo selektivních robustních vzorkovacích prostředků a korekcí chyb je pak možné říci kolik, jaké druhy či velikostní a věkové kategorie se v dané oblasti nádrže nachází. Navíc při použití značení ryb je možné určit i přesuny jedinců mezi částmi nádrže či změny jejich individuální kondice mezi jednotlivými odlovy. I v této oblasti je však stále mnoho aspektů, které čekají na své vylepšení a pochopení. Cílem je totiž vývoj takových metod a jejich kombinací, díky kterým by bylo možné získat kompletní a pravdivý obrázek o rybí komunitě daného vodního tělesa nezávisle na denním či ročním období. Tento článek pouze v hrubých obrysech nastínil rozvoj našich znalostí o prostorové distribuci a chování ryb v našich nádržích. Zájemce o hlubší poznání odkazujeme na stránky naší skupiny FishEcU ( kde je možné získat kompletní sadu dosud publikovaných studií o této a dalších problematikách rybího života v našich nádržích. Studium chování a role ryb v nádržích je v současné době podporováno Centrem pro ekologický potenciál rybích obsádek nádrží a jezer projekt CZ.1.07/2.3.00/ (CEKOPOT) financovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Tento projekt si klade za cíl nejen pochopit strukturu, výskyt a chování rybích obsádek, ale i zamyšlení, jak by měla vyvážená a ekologicky hodnotná rybí společenstva vypadat. Komplexní pochopení role ryb ve velkých vodách stále zůstává výzvou pro odborné týmy a v budoucnosti můžeme očekávat ještě mnoho dalších zajímavých objevů v této oblasti. i Výjimku tvoří pstruh obecný třoucí se na podzim a dále mník jednovousý a druhy z čeledi síhovitých, kteří se třou v zimě. ii Velké kolísání hladiny a malá průhlednost hladiny brání rozvoji makrofyt na většině našich údolních nádrží. Druhy striktně vyžadující makrofyta pro odložení jiker se tak často mohou třít pouze v přítokové části. Chybí li makrofyta i v této časti, pak se fytofilní ryby v nádržích nemohou reprodukovat vůbec. iii V našich podmínkách je toto období od pozdního jara či časného léta do konce podzimu (s určitými výjimkami u některých druhů). U většiny našich druhů je pouze jedno třecí období během roku, které u některých druhů může být prodlouženo díky tzv. porcionálnímu tření. Při něm se ryby vytírají v několika dávkách, přičemž mezi dávkami je několik dnů až týdnů prodleva (známé u kaprovitých ryb jako např. cejn, plotice atd.). V období mezi jednotlivými dávkami je distribuce ryb odlišná od období sběru potravy, protože ryby se stále zdržují v blízkosti trdlišť. iv Koncentrace živin v jednotlivých částech závisí na mnoha faktorech jako koncentraci živin v přitékající vodě, mocnosti přítoku, velikosti nádrže, hloubce v jednotlivých částech nádrže, přítomnosti látek schopných živiny vázat atd. v Testování těchto hypotéz proběhlo na římovské nádrži u cejna velkého. Ani jedna hypotéza neposkytla přesvědčivé vysvětlení pro tento typ chování. Zřejmě se nejednalo o změnu potravního habitatu, protože jedinci migrující do příbřežních habitatů v noci potravu nepřijímali. Dále ani únik před pelagickými predátory není dobrým vysvětlením, protože velcí jedinci cejna jsou již příliš vzrostlí a nejsou predátory vyskytujícími se v nádrži ohroženi, navíc počet predátorů byl v noci v příbřežních částech vyšší než ve volné vodě. A nakonec u teorie přesunu do příbřežních částí za účelem odpočinku je poněkud zvláštní tím, že by tento přesun vykonávala pouze určitá část populace, zatímco druhá by v klidu odpočívala v pelagické části.
Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.
Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D. odbor monitoringu biodiverzity, SOPK, AOPK ČR Praha, 6. 12. 2016 Zjištění stavu populací bolena
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceBiomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
VíceAnalýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu
SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Praha 10. 11. 2016 Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském
VíceMigrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M.
SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH PRAHA 9. 10. 2014 Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M. Biologické centrum
VíceRybí společenstvo vodního díla Rozkoš: výsledky ichtyologického průzkumu v roce 2013
Rybí společenstvo vodního díla Rozkoš: výsledky ichtyologického průzkumu v roce 2013 Vašek M., Blabolil P., Draštík V., Kubečka J. České Budějovice, prosinec 2013 BIOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, v.v.i. HYDROBIOLOGICKÝ
VíceRyby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje
Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje J. Peterka, J. Kubečka Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i. konference
VíceMetodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
VíceMZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.8 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceVýsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013
Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 213 HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7 České Budějovice 375 tel.: +42 385 31 262 fax: +42 385 31 248 email: hbu@hbu.cas.cz
VíceStudie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě
Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceVysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceZákladní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí
CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Základní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí RNDr. Richard Faina ENKI o.p.s. Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceTEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.
TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.11 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý
Test č. 10 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý 2. O jaký druh ryby se jedná? a) losos obecný b) pstruh obecný c) hlavatka obecná 3. O jaký druh ryby se jedná?
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.9 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VícePotravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceAnotace - Autor - Jazyk - O eká k vaný n v ýstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova - Druh učebního materiálu - Druh interaktivity -
Anotace - Ryby Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, schopnosti rozlišit mořské a sladkovodní ryby, odpovědět na doplňující otázky
VícePodle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
VíceDlouhodobý ekologický výzkum
Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor Martina Čtvrtlíková Galerie Nahoře DK Metropol České Budějovice 19. října 27. listopadu 2016 Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor
Víceč. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně
č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech
VíceJihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VíceModerní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceVliv predátorů na migraci raků v toku
Vliv predátorů na migraci raků v toku Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway http://crayfish2015.vuv.cz Jitka Svobodová, VÚV TGM,
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03 Ryby Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.7 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceSkupina ekologie ryb - Fish Ecology Unit (FishEcU) Specialisté na komplexní ichtyologické průzkumy velkých vnitrozemských vod
Hydrobiologický ústav (HBÚ) Biologické centrum Akademie věd České republiky, v.v.i. Skupina ekologie ryb - Fish Ecology Unit (FishEcU) Specialisté na komplexní ichtyologické průzkumy velkých vnitrozemských
VíceNevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
VíceVzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
VícePstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm
Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna
VíceOBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH
OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH Zpracovatel projektu: Jihočeský územní svaz ČRS Odborný garant: Jihočeská Universita, Fakulta rybářství a ochrany vod Partneři: Jihočeský kraj Nadace ČEZ Březen
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.6 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.8 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceHydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
VíceMOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.13 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.3 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceRybářský řád na rok 2017 vydaný pro obecní rybník v Milíčovicích
Rybářský řád na rok 2017 vydaný pro obecní rybník v Milíčovicích I. Denní doba lovu Lov ryb je povolen od 1. dubna do 30. listopadu běžného kalendářního roku. Doba lovu: duben a květen od 5.00 hodin do
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceKoníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká
Amur bílý - žije v rybnících a řekách - původně z Asie (řeka Amur) - živí se makrovegetací (vodní rostliny, řasy) - v Čechách má délku kolem 1m a hmotnosti 15-20kg - rychle se stal velmi oblíbenou rybou
VíceRybí přechod na příčné překážce
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 22 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Rybí přechod na příčné překážce 1. POPIS PROBLÉMU Příčné překážky a vzdouvací objekty tvoří nepřekonatelné překážky pro migraci
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceZáklady produkce kapra a dalších druhů ryb
Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých
VíceSUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 SUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,8.09 Vzdělávací oblast:
VíceNOVÉ METODY V CHOVU RYB
NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.7 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceSBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY
Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství Citace: 16/2006 Sb. Částka: 8/2006 Sb. Na
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceOdběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod
PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM NOREM A METOD ODBĚRŮ VZORKŮ A MĚŘENÍ ČSN EN ISO 5667-1 (757051) Jakost vod odběr vzorků část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků ČSN EN ISO 5667-2
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceBudování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
VícePOTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ
POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2011 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka
VíceLosos obecný - Salmo salar
Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny
VíceTest A: RYBÁŘSTVÍ. 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů. b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů
Test A: RYBÁŘSTVÍ 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů c) sportovní rybolov 2. Obecně rybářství dělíme na: a) mořské
VíceŠtika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá
Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceČ.j.: 3645/OŽP/15-9 Karlovy Vary R O Z H O D N U T Í
Dle rozdělovníku Č.j.: 3645/OŽP/15-9 Karlovy Vary 6.1.2016 R O Z H O D N U T Í Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí, jako orgán ochrany přírody příslušný dle ust. 77 odst.1 písm. f)
VíceOkoun říční - Perca fluviatilis
Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
VícePRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme PRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY M.
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VícePlnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý A2-3 Amur bílý Bo1 Bolen dravý Br1 Bílá ryba BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Mimo ÚSO 7 763 7 526,00 542 747,51 507 667,51 MO ÚSO 2 534 1 493,00 114 000,00 114 000,00 Vlastní
VíceMorfologie těla ryb, vnější popis, meristické a plastické znaky
Morfologie těla ryb, vnější popis, meristické a plastické znaky Tvar těla ryb Přizpůsoben trvalému životu ve vodě Vypovídá o preferovaném habitatu - charakteru prostředí výskytu daného druhu Ovlivněn etologií
VícePlnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý Bo1 Bolen dravý Br1 Bílá ryba BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Ca2-3 Candát obecný Mimo ÚSO 3 281 3 145,00 205 450,00 196 950,00 MO ÚSO 2 075 1 112,00 88 960,00 88 960,00
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.14 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceVODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
VíceMO ČRS Jindřichův Hradec
MO ČRS Jindřichův Hradec pořádá z pověření Rady ČRS a Ústředního odboru LRU v termínu 25. 26. dubna 2015 Mezinárodní závod jednotlivců v lovu ryb udicí na plavanou v Jindřichově Hradci na řece Nežárce
Více