Druhý život televizních obrazovek. ASEKOL Solar. Zapomenutý Betamax. Jak se vyrábí stavební izolace z CRT skla. Budoucnost recyklace solárních panelů

Transkript

1 MAGAZÍN ASEKOL přílohy Smo čr a ecobat 2/2012 Druhý život televizních obrazovek Jak se vyrábí stavební izolace z CRT skla ASEKOL Solar Budoucnost recyklace solárních panelů Zapomenutý Betamax Videoformát, který prohrál bitvu s VHSkou

2 Au Zlato (lat. aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký kov žluté barvy. V zemské kůře se vyskytuje vzácně, v horninách převážně v ryzí podobě, jeho průměrný obsah činí pouze 4 5 μg/kg. Největšími producenty zlata jsou Jihoafrická republika, Čína, USA a Austrálie. Roční světová těžba se pohybuje kolem 2500 tun, přičemž spotřeba zlata za toto období činí přes 3500 tun. Klenotníci využijí v průměru 2436 tun, průmyslníci zejména pro elektronické přístroje spotřebují 493 tun a jako investiční zlato se rozprodá 670 tun. Rozdíl mezi těžbou a spotřebou se získává recyklací a odprodejem centrálních bank. Recyklace zlata je nejenom ekonomicky výhodná, ale i šetrná k životnímu prostředí. Z tuny vytěžené horniny ze zlatého dolu se totiž získá pouhých pět gramů zlata, navíc se při zpracování používají nebezpečné látky jako rtuť nebo kyanidy. Přitom třeba z tuny vysloužilých mobilů se zpětně získá 300 gramů zlata. Recyklace je tedy 60x výhodnější. Podle odhadů mají Češi v šuplících v nepotřebných mobilech uloženo přes 300 kg zlata.

3 EDITORIAL OBSAH Vážení čtenáři, úplně první číslo magazínu Zpětný odběr se v roce 2007 věnovalo recyklaci televizorů a počítačových monitorů. Nyní máme velmi dobrý důvod se k této problematice vrátit. V hlavním tématu vám představujeme úspěšné dokončení recyklace CRT skla z televizorů a počítačových monitorů přímo v České republice. Díky spolupráci se společností KNAUF INSULATION z obrazovkového skla vzniká izolační materiál pro stavebnictví. 7 Legendární Triumf v našich sbírkách Rozhlas jako nové médium změnil na začátku 20. století svět a staré radiopřijímače jsou dodnes v hledáčcích sběratelů. Téma využití solární energie a fotovoltaických elektráren je v České republice poměrně frekventované. V různých diskusích má rozdílnou chuť, vůni nebo barvu, podle toho, jak se dotýká účastníků debaty. Svým způsobem nás ale zajímá všechny. Vzhledem ke změnám legislativy na české i evropské úrovni se solární panely nově stávají elektrozařízením, které podléhá zpětnému odběru. Nabízíme vám tedy rekapitulaci této problematiky. Od září došlo k posunu ve školním vzdělávacím programu Recyklohraní, když se propojil s projektem Ukliďme si svět. Kolektivní systémy nyní oslovují školy z jednoho místa a jedním hlasem, a to ústy nové ředitelky Ilony Johnové- Koukalové. Rozhovor naleznete na straně 22. Přinášíme také první informace o IV. ročníku mezinárodní konference Zpětný odběr Závěrem mi dovolte poděkování za spolupráci při zpětném odběru v roce Přeji vám klidné a odpočinkové prožití vánočních svátků a v roce 2013 s novou energií, ať vaše dílo vzkvétá. 8 Ze starých obrazovek děláme stavební izolaci Ve spolupráci se společností KNAUF INSULATION jsme vyvinuli unikátní technologii, která je šetrná k životnímu prostředí. 12 Novinky v recyklaci solárních panelů Zajímalo nás, jak to z hlediska recyklace s fotovoltaikou dnes vypadá a jaké se chystají legislativní změny. 22 S Ilonou Johnovou- -Koukalovou o Recyklohraní S novou ředitelkou vzdělávacího projektu jsme si povídali o partnerství s Elektrowinem a plánech do budoucna. Hana Ansorgová manažerka komunikace Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/2012 název Zpětný odběr VYDAVATEL ASEKOL s.r.o., Československého exilu 2062/8, Praha 4, IČO: ŠÉFREDAKTORKA Hana Ansorgová Redakční rada Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová Číslo registrace MK ČR E Místo vydání Praha Vyšlo VÝROBA Boomerang Publishing, s. r. o., V časopisu jsou použity ilustrační fotografie. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny. Vychází 2 ročně. Náměty a dotazy casopis@asekol.cz, tel.: ,

4 ZPRÁVY / NOVINKY S Charitou Opava pořádáme fotografickou soutěž Ředitel Charity Opava Jan Hanuš a jednatel firmy ASEKOL Jan Vrba vyhlásili 5. ročník celonárodní fotografické soutěže Můj svět. Soutěžit mohou zaměstnanci a dobrovolníci Charity České republiky, a to v kategoriích Portrét, Život kolem nás, Životní prostředí a Charita s podtitulem Třídit elektro? Jsme pro! Také letos v porotě zasedne Jindřich Štreit, profesionální fotograf a pedagog Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Vernisáž oceněných snímků se uskuteční v březnu příštího roku ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Posléze bude výstava putovat po městech České republiky a představí se rovněž u příležitosti IV. ročníku mezinárodní konference Zpětný odběr 2013, která proběhne 16. dubna v Praze. Absolutním vítězem fotografické soutěže Můj svět se v roce 2008 stal s tímto snímkem Štěfan Gúber z Charity Opava Sbírej a vyhraj! ASEKOL vyhlásil soutěž Sbírej a vyhraj, ve které vítěz získá tablet Samsung. Jejím cílem je podpořit sběr drobného elektra a zvýšit povědomí o recyklaci a ochraně životního prostředí. Do soutěže se může přihlásit každá obec v ČR. Její občané pak získají soutěžní kupon v místním tisku nebo na internetových stránkách obce. Kupony jsou ke stažení také na Do slosování o ceny se dostává každý kupon s pěti razítky, která občan dostane ve sběrném dvoře při odevzdání drobného elektra za každý vyřazený elektrospotřebič jedno razítko. Vylosováni budou vítězové za jednotlivé kraje a první místo bude oceněno novým tabletem od společnosti Samsung. Hodnotné spotřebiče dostanou i účastníci na 2. až 5. místě. Přesná pravidla jsou uvedena na webových stránkách každého města, které se do soutěže zapojí, a na Soutěž podporuje ekonomický i ekologický rozměr zpětného odběru. Každý spotřebič totiž obsahuje až 80 % materiálů, které lze znovu využít. Navíc se jeho recyklací zabrání úniku škodlivých látek, jako jsou rtuť nebo olovo, do přírody. SBÍREJ 1. Jak postupovat v soutěži?? VYHRAJ... nový Tablet spotřebičů přineseš razítka za ně dostaneš 5 razítek odešleš a se štěstím vyhraješ! a mnoho dalších cen více info na Orazítkované a vyplněné letáky zasílejte na PMH s.r.o., P. O. BOX č. 75, Liberec ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

5 ZPRÁVY / NOVINKY Ahold věnoval své počítače Jak spojit běžný proces obměny počítačů ve firmě s projevem společenské zodpovědnosti? Jednoduše, stačí se připojit k projektu Věnuj počítač. Právě to učinila i společnost Ahold, provozovatel prodejen Albert, a její vyřazená výpočetní technika tak bude dále sloužit těm, kteří to potřebují dětem z dětských domovů. Mezi cíle strategie společenské zodpovědnosti firmy Ahold patří podpora dětských domovů i ochrana životního prostředí. Také proto se společnost zapojila do projektu Věnuj počítač. ASEKOL vyřazené počítače bezplatně svezl, zajistil bezpečné vymazání veškerých dat a nepoužitelné přístroje ekologicky zlikvidoval. Použitelné počítače pak byly repasovány a putovaly k dětem v dětských domovech. Část počítačů, které vyřazujeme, je ve velmi dobrém stavu a mohou i nadále kvalitně sloužit tam, kde je potřeba. O to více nás těší, že poslouží právě dětem z dětských domovů, které je využijí nejen pro výuku, říká Judita Urbánková, ředitelka komunikace společnosti Ahold. První předání repasovaných počítačů proběhlo ve druhé polovině října letošního roku v dětském domově v Letech. Repase dalších přístrojů pokračují a dětské domovy tak díky spolupráci firem Ahold a ASEKOL obdrží celkem třicet počítačů. Brzy oslavíme první tisícovku Projekt Věnuj počítač organizuje ASEKOL od roku Zapojilo se do něj už přes 50 subjektů, které dohromady odevzdaly 950 počítačů. Téměř 10 % z nich bylo repasováno a předáno dětem. Zapojením do projektu získá partnerská firma možnost užívat logo Ekologická firma ve všech dokumentech a na webových stránkách. Obdrží také Certifikát společenské odpovědnosti za svůj přístup k životnímu prostředí a může si objednat bezplatné zapůjčení interiérové sběrné nádoby (tzv. E-boxu) určené ke sběru drobného elektrozařízení a baterií. Více informací na Vybraná fakta o počítačích Nebezpečné složky jsou rtuť, beryllium, kadmium, šestimocný chrom, bromované zpomalovače hoření, PVC a olovo. Opětovně využít lze zlato, stříbro, hliník, cín, měď, železo a zinek. V domácnosti průměrně slouží čtyři roky. Lidé dnes mění počítač dvakrát častěji kvůli poruše než kvůli modernizaci (v porovnání s obdobím před dvěma roky). Průzkum společnosti ASEKOL ukázal, že 60 % firem nakupuje počítače jednou za dva až pět let, přičemž faktická životnost počítačů je až dvojnásobná. krátce Občané Žamberku sbírali mobily Město Žamberk připravilo pro své občany a návštěvníky osvětovou kampaň za finanční podpory z Fondu ASEKOL. Jedna z aktivit cílila i na sběr starých mobilních telefonů. Od začátku června je mohli lidé odevzdávat k recyklaci a zařadit se tak do slosování o čtyři nové dotykové mobily. Sešlo se 263 přístrojů o celkové váze 26,6 kg, s nabíječkami dokonce 32 kg. Většina už jich byla nefunkčních, ale našly se i takové, které ještě vyzváněly. Lidé nosili jak téměř historické kousky, tak skoro netknuté přístroje. Soutěž tedy splnila svůj účel a motivovala lidi k tomu, aby se zbavili telefonů, které jim doma ležely ladem celé roky. Odevzdané telefony přitom mohou sloužit dál ty rozbité se recyklují, funkční pak putují k dětem z dětských domovů. V Ostravě se rozdávala Keramická sluchátka Zástupci Frýdlantu nad Ostravicí, Trojanovic a Úvalna převzali v Ostravě cenu v podobě Keramického sluchátka za první místa v soutěži ve třídění vysloužilých elektrospotřebičů v Moravskoslezském kraji. V nově vyhlášené kategorii Červený kontejner, v níž se hodnotil počet elektrozařízení odevzdaných do červených kontejnerů, zvítězil Bílovec. Současně byly rozdány také Keramické popelnice za třídění odpadu. Odnesli si je zástupci Hradce nad Moravicí a Karlovy Studánky. Ceny Zlatý mravenec znají své vítěze V rámci mezinárodního kongresu Den odpadového hospodářství proběhlo v Bratislavě vyhlášení vítězů 7. ročníku soutěže Zlatý mravenec za nejlepší projekty v odpadovém hospodářství na Slovensku. V jednotlivých kategoriích uspěli Brantner Fatra, Mondi SCP Ružomberok, OLO, Ing. Juan José Chávez Fuentes a TrashOut. Posledně jmenovaná společnost získala cenu v kategorii Inovativní řešení za projekt Mobilní aplikace na lokalizaci nelegálních skládek odpadů. Funkční a stále ještě velmi zachovalé počítače budou dál sloužit také obyvatelům dětského domova v Chomutově 5

6 zprávy / novinky Eko-centra zaujala české celebrity V prodejně Electro World v Čestlicích u Prahy jsme u Eko-centra, multifunkční nádoby na sběr drobného elektra, zářivek a baterií, zastihli Gábinu Partyšovou. Oblíbené moderátorce a zpěvačce totiž není lhostejné naše životní prostředí a projekty usilujícími o jeho ochranu je nadšená. Myšlence Eko-center fandí i další známé osobnosti, které časopis Zpětný odběr oslovil. Eko centra Multifunkční sběrné nádoby slouží lidem ke třídění mobilních telefonů, dále veškerých drobných elektrozařízení, přenosných baterií, úsporných zářivek a výbojek, tonerů a zásobníků z tiskáren. V současné době je těchto nádob po celé České republice 17. V prodejnách Electro World je jich nyní instalováno 10, další se nacházejí například v nemocnicích či na úřadech. Eko centra společně provozují tři neziskové organizace zabývající se zpětným odběrem elektroodpadu. Kromě kolektivního systému ASEKOL jde o Ecobat, který se stará o baterie, a Ekolamp, sbírající zářivky a výbojky. Gábina Partyšová se s rodinou nedávno přestěhovala, a tak se jí návštěva speciálního multifunkčního kontejneru na drobné elektro hodila. Během poslední doby nashromáždila spoustu vysloužilých spotřebičů, hlavně nabíječek mobilů, vybitých baterií, rozbitých hraček a dalších drobností. Jsme třídící rodina, správně vyhazovat plasty, sklo a papír je pro nás samozřejmostí. Proto jsem za podobné projekty vděčná. Je dobře, že přibývá možností, jak se ekologicky zbavit i jiných druhů odpadu, vysvětlila Partyšová, podle níž je skvělé, že v Eko centrech lze zanechat různé typy spotřebičů na jediném místě. Osvícená myšlenka Pro herce a moderátora Vlastu Korce je třídění odpadů rovněž běžnou součástí každodenního života. Nejprve jsem kampani nepodlehl, ale pak se svědomí při odhození plastu či skla do nádoby se smíšeným odpadem začalo velmi silně ozývat. V současné době třídí celá naše rodina, říká Korec a přidává svůj názor na Eko centra: Je to osvícená myšlenka, která si zaslouží dlouhodobou pozornost a pravidelné návštěvy s vysloužilým elektromateriálem. Ani Josef Klír, jeden z nejvýraznějších a nejznámějších českých módních návrhářů, svým postojem k třídění netrhá partu odpad separuje už od chvíle, kdy tento systém dorazil do České republiky, a to jak doma, tak ve svém ateliéru na Vinohradské ulici v Praze. Stejně zodpovědně přistupuje i k likvidaci spotřebičů. Když jsme před dvěma lety přestěhovali ateliér do současných prostor, vyměnili jsme kompletně všechny žárovky za úsporné zářivky a odvezli jsme je na sběrné místo a že jich bylo opravdu hodně, říká Klír. Také on Eko centra vítá: Každý nemá čas jezdit do sběrného dvora, ale Electro World je součástí mnoha nákupních center a tam chodí většina z nás. Eko centra proto považuji za super nápad, jak se přiblížit lidem a zároveň je upozornit na fakt, že i zářivky a baterie je potřeba separovat. Pro pohodlí zákazníků Dlouhodobě se snažíme našim zákazníkům usnadnit a zpříjemnit nákup tím, že jim poskytneme kompletní služby, které od prodejce elektra očekávají. Jednou z takových služeb je možnost zanechat v prodejně starý vysloužilý spotřebič. V Electro Worldu jsme proto nainstalovali Eko centra, kam mohou lidé zdarma vyhodit použité a vysloužilé elektrospotřebiče, jež předáme k ekologické likvidaci, říká Miroslav Němec, Real Estate Director pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Electro World, a dodává: Lidé mohli vracet elektro v prodejnách i dříve, většinou se však domnívali, že si budou muset koupit nový spotřebič. 6 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

7 legenda / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol Rozhlas přinesl zprávy i do nejzapadlejších vesniček Bývaly časy, kdy rádio vlastnili jen movitější lidé nebo techničtí nadšenci. Když se zrovna vysílalo, sešli se u přijímače sousedé z celého okolí a nevěřícně poslouchali, jaké zvuky se z bedýnky linou. Objev radiopřijímače se datuje do poslední třetiny 19. století, kdy Angličan David Edward Hughes dokázal vytvořit a zachytit signály přenesené pomocí rádiových vln. To se psal rok Královská vědecká společnost však jeho pokus neuznala, což Hughese natolik zklamalo, že výsledky své práce ani nepublikoval. Patent na rádiový systém obdržel až v roce 1897 Ital Guglielmo Marconi, který však rádio používal pouze k přenosu telegrafních kódů. V roce 1901 se mu povedlo signál vysílat dokonce přes Atlantský oceán. Lidský hlas poprvé přenesl o pět let později, přesně na Štědrý den, Reginald Aubrey Fessenden. I když jeho hlas mohli slyšet jen radiotelegrafisté, šlo vlastně o první veřejné rozhlasové vysílání, Jedinečný Triumf Třetí nejstarší radiopřijímač, který má ASEKOL ve své sbírce, byl k recyklaci odevzdán ve Dvoře Králové nad Labem. Unikátní přístroj značky Triumf Bali od firmy Telegrafia byl však zachráněn a prošel kompletní rekonstrukcí. Firma Telegrafia, továrna na telefony a telegrafy, byla založena v roce 1919 na popud ministerstva pošt a telegrafů a Živnobanky, přičemž československý stát v ní vlastnil 51 procent akcií. Výroba byla nejprve zahájena v Roztokách u Prahy, avšak už v roce 1922 se přemístila do Pardubic, kde společnost působila až do svého znárodnění v roce Typ přijímače Triumf Bali se vyráběl v letech 1936 a 1937 a jeho cena tehdy činila 875 Kč. Jde o jednoobvodový přímozesilující přijímač (KV, SV, DV) s napájením ze střídavé sítě, který je osazen elektronkami AF7, AL4, AZ1. Skleněná stupnice se ukrývá v bakelitovém rámečku a dynamický reproduktor je opatřen permanentním magnetem. Přístroj váží 7 kg. během něhož Fessenden přečetl kousek z Evangelia svatého Lukáše, pak sám zahrál na housle a nakonec všem popřál příjemné Vánoce. V roce 1907 už byla vysílána hudba z gramofonové desky z vrcholu Eiffelovky do vzdálenosti 700 km. Před Čechy jen BBC Na našem území probíhaly pokusy s rozhlasovým vysíláním už před první světovou válkou, první rozhlasový pořad složený ze slova a hudby se vysílal 28. října 1919 z radiotelegrafní stanice na pražské Petřínské rozhledně. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno z provizorního stanu v Praze Kbelích a první věta Československého rozhlasu zněla: Haló, haló, tady je Radiojournal Praha. Vážení posluchači, dnes, 18. května 1923, slyšíte první pravidelné vysílání Za zmínku také stojí, že jedinou konkurenci mu v té době tvořilo vysílání BBC. Slavná krystalka Prvním jednoduchým přístrojem, který uměl přijímat rádiový signál, byla legendární krystalka, tedy krystal minerálu, jehož se dotýkal ostrý kovový hrot. Toto zařízení doplňovaly cívka a sluchátka, vše bylo uzemněno a připojeno na dlouhý kus drátu anténu. 7

8 8 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

9 TÉMA ČÍSLA / výroba skelné vlny z CRT skla Druhý život CRT obrazovek Výrobce minerální izolace KNAUF INSULATION a kolektivní systém ASEKOL po dobu čtyř let vyvíjeli a testovali proces, který by vyřešil svízelnou situaci v možnostech využití skla z CRT televizorů a PC monitorů. Řešením je přidávání drti z CRT obrazovek do směsi na výrobu skelné vlny, která se používá jako tepelná izolace při výstavbě budov. 9

10 TÉMA ČÍSLA / výroba skelné vlny z CRT skla / text: hanka novotná / FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL, archiv knauf insulation Proces přeměny CRT skla na skelnou vlnu Demontáž CRT TV a PC monitorů Řezání oddělení kónusu a stínítka, čistění od luminoforu a dalších příměsí Drcení stínítkové části obrazovky a kontrola čistoty Doprava a přečerpání do zásobního sila SMLUVNÍ ZPRACOVATELÉ KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ASEKOL AGRO DRISA ASEKOL Složení skla CRT obrazovek je velice specifické, což limituje možnosti jeho využití. I dnes je ještě stále možné materiálově využít sklovinu z vysloužilých CRT televizorů a PC monitorů pro výrobu nových obrazovek v jihovýchodní Asii. Vlivem obliby plazmových a LCD televizorů ale výrobci klasických obrazovek mizí, a to vede k problémům s nalezením alternativních možností využití obrazovkového skla. CRT sklo se tak používá například jako náhrada kameniva ve stavebnictví nebo jako technologický materiál při zakládání skládek. V těchto případech ale jde o náhražkové využití. Sklo se nijak nezpracuje, nevyužije se materiálově, a představuje stále určité riziko pro životní prostředí. Také z toho důvodu ASEKOL a KNAUF INSULATION věnovali energii výzkumu materiálového využití CRT skla. Nedostatek možností využití CRT skla jsme vnímali jako velký problém, hledali jsme proto řešení, jak jej eliminovat, a já jsem velice rád, že jsme byli nakonec úspěšní, říká jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. Spolupráci vítá také ředitel závodu KNAUF INSULATION Jan Brázda: Jsem rád, že můžeme pomoci se zpracováním tohoto skla, aniž bychom zatěžovali životní prostředí specifickými emisemi z tavení CRT střepů nebo kompromitovali vysoký standard kvality našich izolačních materiálů. Zároveň ve spolupráci se společností ASEKOL řešíme v předstihu potenciální ekologický problém. Jde navíc o řešení velmi efektivní. Díky nepřetržitému provozu výrobce skelné vlny KNAUF INSULATION je možné tímto způsobem zpracovat skoro dvě třetiny veškerých CRT obrazovek ze zpětného odběru v České republice, dodává Martin Fišer, manažer zpracování společnosti ASEKOL. CRT obrazovka se skládá z tzv. kónusu a stínítka. Materiálové využití pro výrobu skelné vlny se týká stínítka, které představuje dvě třetiny hmotnosti CRT obrazovky. Druhá část, kónus, obsahuje totiž nebezpečné olovo, které by celý proces naopak poškodilo. To klade velké nároky na zpracovatele, kteří musejí kónus od stínítka pečlivě odříznout a odsát luminofor. Operátor kontroluje stav odtahu sklářské tavicí pece při výrobě skelné vlny Příprava obrazovkového skla Smluvní zpracovatelé ASEKOLu zajišťují demontáž CRT televizorů a PC monitorů. Do projektu je také zapojena německá společnost AGRO DRISA GmbH, jejíž provozovna je situována nedaleko českých hranic a závodu na výrobu skelné vlny. K projektu byla přizvána, protože je schopna vyhovět požadavku KNAUF INSULATION na 100% kvalitu sklo- 10 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

11 Tavení Písky a odpadní sklo, CRT sklovina tvoří až 8 % odpadního skla Recyklace odřezků Formování Doprava Tepelné zpracování Podélný řez Sušicí pec Úprava rozměrů Příčný řez KNAUF INSULATION viny pocházející z více zdrojů zpracovacích kapacit ASEKOLu a na nadrcení skloviny na velikost menší než 7 mm. Tato velikost drtě následně umožňuje pneumatické dopravování a řízené dávkování do procesu výroby skelné vlny. Sklo je vysoce abrazivní materiál, což klade velké nároky na drtiče. Výše zmíněná německá společnost má dlouholetou zkušenost se zpracováním CRT obrazovek i samotného obrazovkového skla a zná velmi dobře český trh zpracovatelů OEEZ. Zajišťuje tedy nejen nadrcení skloviny na požadovanou velikost, ale i jednodruhovost a čistotu skla, tedy čisté stínítko bez obsahu například kovů, kamenů, keramiky, dřeva, a především olova. Složení, dávkování a tavení směsi ASEKOL v dalším kroku zajišťuje dodání rozdrceného obrazovkového skla v požadované kvalitě do KNAUF INSULATION. Z autocisteren se sklovina pneumaticky přečerpává do zásobního sila, z něhož je následně řízeně dávkována do procesu výroby. Díky tomuto systému je možné dodržet přesné množství rozdrcených CRT stínítek v materiálu. Celkový podíl recyklovaného skla ve vsázce je 80 % (např. tabulové sklo). Z toho je možné do procesu výroby skelné vlny dávkovat až 8 % skloviny z CRT obrazovek. Zbývající objem sklářské vsázky tvoří primární suroviny, jako jsou sklářský písek, soda, vápenec, borax, dolomit, které slouží k řízení specifického chemického složení skelného vlákna. Vsázka se taví zhruba při 1450 C v kyslíkové sklářské peci, otápěné zemním plynem a elektrickým příhřevem. Během této fáze se spaliny a prach zachytávají elektrostatickým filtrem, aby se zamezilo negativnímu vlivu na životní prostředí. Zachycený prach se vrací zpět do kmenárny a tavicí vany. Nulový dopad na životní prostředí Před uvedením do řádného provozu proběhla řada testování, na základě jejichž výsledků obdržel KNAUF INSULATION od Krajského úřadu v Ústí nad Labem povolení používat sklo z CRT střepů při výrobě skelné vlny. Pro výrobu skelné vlny je možné využít dvě třetiny hmotnosti CRT obrazovky. Nejdříve proběhly zkoušky měření emisí, a to ve dvou fázích v první do 3 %, v druhé do 8 % obsahu CRT drti ve směsi na výrobu skelné vlny. Zkoušky prokázaly technologickou i zdravotní nezávadnost a nulový vliv obrazovkového skla na emise z tavicí pece, říká Václav Douda ze společnosti ASEKOL, který na projektu od počátku spolupracoval. Skládky nejsou řešení Byť jsou v jihovýchodní Asii ještě stále funkční výrobny CRT obrazovek, všichni cítí, že je otázka času, kdy vymizí i poslední reprezentanti tohoto odvětví. Právě proto je potřeba zkoumat možnosti materiálového využití CRT skla. Výroba skelné vlny je jedním z takových projektů. Naším cílem je, aby všechno CRT sklo neskončilo pouze v terénu jako základ skládek nebo zpevnění vozovek. Důležité a k životnímu prostředí nepoměrně šetrnější je zkoumat formy materiálového využití, tak jako se to podařilo v našem projektu výroby skelné vlny, shrnuje přínos projektu Martin Fišer z ASEKOLu. Z pohledu ministerstva Způsob využití CRT skloviny vítá také Ministerstvo životního prostředí ČR: V současnosti probíhá revize Plánu odpadového hospodářství České republiky. Jedním ze strategických cílů je dosažení vysoké úrovně využití a recyklace elektroodpadu, což reflektuje počínaje 15. srpnem 2015 pětiprocentní nárůst cílů pro využití a recyklaci elektrozařízení ve skupinách 3 a 4. Jakékoliv aktivity, které nemají negativní dopady na životní prostředí a vedou k naplnění těchto cílů (jde především o nalezení odbytu pro výstupní problematické složky, které v tomto případě tvoří hmotnostně významný podíl v daných skupinách), jsou ze strany ČR sledovány a podporovány, říká Jan Pavlíček, vedoucí oddělení zpětného odběru odboru odpadů MŽP.

12 asekol info / TEXT: Jan Sedlák, Hana Ansorgová / foto: Profimedia Recyklace solárních panelů: aktuální budoucnost Solární elektrárny se staly součástí české krajiny. Dnes vyrábějí elektřinu, dřív nebo později ale doslouží a stane se z nich odpad a potenciální hrozba pro životní prostředí. Aby tento odpad nezůstal jako ekologická zátěž na obcích, je potřeba v zákoně jasně vymezit, jak a za co se budou jednou panely recyklovat. Potřebný legislativní rámec už nastavila Evropská unie a problematiku ošetřila i česká legislativa, poslední krok k zajištění bezpečné recyklace solárních panelů představuje vydání vyhlášky upravující detaily recyklačního procesu, kterou aktuálně připravuje MŽP. Celkový počet funkčních panelů Předpokládaný boom před ukončením podpory Solární boom První solární elektrárny byly v ČR instalovány už na konci devadesátých let, jejich masivní využití je ale spojeno až s tzv. solárním boomem, který v Česku začal v roce 2006 a skončil teprve v roce V tomto období došlo ze strany státu k výrazné podpoře výstavby solárních elektráren, a to prostřednictvím dlouhodobě garantovaných výkupních cen elektřiny. Jen v letech 2009 a 2010 se instalovaný výkon solárních elektráren více než ztřicetinásobil. 1 Hlavní podíl mají velké elek trárny postavené na polích, malé solární elektrárny (do výkonu 30 kw), které jsou typické pro střešní instalace, se na celkovém výkonu podílejí necelou desetinou. Politika státu dnes už nepodporuje velké polní instalace, které jejich majitelé stavěli primárně z obchodních důvodů, ale naopak se přesouvá směrem k podpoře střešních instalací, jejichž cílem je ušetřit domácnostem náklady spojené se spotřebou elektřiny. Výsledkem je téměř fotovoltaických elektráren po celé republice. Pro ilustraci kdyby se dnes všechny solární panely instalované na území ČR postavily na sebe, vznikla by věž vysoká 400 kilometrů. Životnost panelů Průměrná životnost fotovoltaických panelů se odhaduje na 25 až 30 let. Životnost panelu je definovaná jako pokles jeho účinnosti o 20 %. 2 Neznamená to nutně, že každý panel, jehož výkonnost klesne pod 80 %, bude vyřazen k likvidaci. Panely je teoreticky možné využívat i při nižších účinnostech. Zároveň je pravděpodobné, že mnoho panelů bude vyřazeno ještě dříve, než vůbec jejich účinnost klesne na 80 %, protože na trh vstoupí modernější technologie, které vytlačí ty původní. Tyto vyřazené panely bude třeba recyklovat. To se týká i panelů poškozených při převozu či instalaci a těch, u kterých se objevily výrobní vady. Objem předčasně vyřazených panelů nebude zanedbatelný a je potřeba s ním počítat už v blízké budoucnosti. Objem nainstalovaných panelů na území ČR se rapidně zvýšil v době tzv. solárního boomu, trh se nasytil, a ačkoliv lze předpokládat, že trend střešních instalací bude i nadále aktivní, celkový objem nainstalovaných panelů se v nejbližších letech nejspíš výrazně měnit nebude. Raketový růst instalací v letech 2009 až 2011 předznamenává stejně výrazný recyklační boom, ke kterému dojde, až panely začnou dosluhovat 1) 2) 12 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

13 Složení krystalického panelu materiál ŘEZ SOLÁRNÍM PANELEM krycí sklo průhledné lepidlo antireflexní vrstva polovodič typu N (křemík) polovodič typu P (křemík) podíl sklo 74 % EVA, Tedlar 14,97 % hliník 10 % měď 1 % indium 0,02 % galium (ekv. germanium) 0,01 % celkem 100 % sluneční světlo vrchní kontakt spodní kontakt Průměrné rozměry panelu používaného v českých solárních elektrárnách jsou mm, jeho průměrná váha je 20 kilogramů Jak probíhá recyklace Recyklační proces začíná už při demontáži solárních panelů, pokračuje jejich dopravou na sběrné místo a následně na specializovanou recyklační linku. Součástí recyklačního cyklu je také (u polních instalací) rekultivace ploch, kde solární elektrárna stála. Recyklace solárních panelů spočívá v oddělení jednotlivých materiálů, jejich vyčištění a opětovném prodeji, popřípadě likvidaci. Složení materiálů závisí na typu (technologii) panelu a obvykle se rozlišují panely krystalické (monokrystalické i polykrystalické) a amorfní, resp. tenkovrstvé. V zásadě se dnes používají dvě recyklační technologie. Termická recyklace za vysokých teplot odpaří polymerovou část sendviče a zbývající kovové a křemíkové části se vyčistí. Recyklované křemíkové řezy je možné znovu použít při výrobě solárních panelů. Tento postup není kvůli své pracnosti zatím vhodný pro zpracování velkých množství materiálu. Jeho výtěžnost je však okolo 85 %. Recyklace založená na mechanickém drcení a následné separaci nabízí podstatně větší průmyslové využití, avšak křemíková frakce umožňuje využití pouze k výrobě průmyslových křemíkových gelů a podobných výrobků, nelze z ní opět vytvořit křemíkové vrstvy pro solární panely. Výtěžnost této technologie je okolo 90 % pro mechanické frakce a 95 % pro polovodiče. Jak funguje solární elektrárna Ročně na Zemi dopadne 1,5 trilionu kilowatthodin sluneční energie, což je krát více, než činí energetická spotřeba lidstva. V České republice dopadne každý rok na jeden čtvereční metr přímé sluneční záření v celkovém úhrnu mezi 850 a 1200 kilowatthodinami. Solární elektrárny pracují na principu přeměny sluneční energie v elektrickou, čemuž se také říká fotovoltaický efekt. Hlavním stavebním materiálem solárního článku je křemík, který se získává tavením písku. Částice světla, kterým se říká fotony, přímo dopadají na solární článek a svojí energií z něj vyrážejí elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud. Ten se pak odvádí například do rozvodné sítě. I proud + Co panel obsahuje a z jakých částí se skládá? Fotovoltaické panely používané na území naší republiky využívají různé technologie a z nich vyplývají jejich značně rozdílná složení. Zároveň se projevuje vliv masové výroby a tlak na zlevnění technologie, který přináší odklon od cenově nákladných prvků k lacinějším a od nebezpečných látek k neškodným. Podíl technologií na trhu ČR krystalické 95 % amorfní (tenkovrstvé, CdTe) 5 % Trendy ve výrobě panelů náhrada stříbra a olova cínem zmenšování podílu hliníkového rámu z 15 % na 10 % zmenšování tloušťky křemíkového řezu Vývoj technologie a pohled do historie Pojem fotovoltaika pochází ze dvou slov, řeckého phos, což znamená světlo, a ze jména italského fyzika Alessandra Volty. Objev fotovoltaického jevu se ovšem připisuje francouzskému fyzikovi Alexandru Becquerelovi, který ho odhalil při experimentech již ve svých 19 letech. První pokusy s fotočlánky spadají do 70. let 19. století, v roce 1883 byl pak sestrojen první selenový fotočlánek s tenkou vrstvou zlata. V roce 1904 fotovoltaický jev fyzikálně popsal Albert Einstein. V roce 1921 mu byla za práci pro rozvoj teoretické fyziky, zejména objev zákona fotoelektrického efektu udělena Nobelova cena. První patent na solární článek byl podán v roce 1946 Russellem Ohlem, který v roce 1941 stál u zrodu křemíkových solárních článků. První skutečně fotovoltaický článek s účinností 6 % byl vyroben z krystalického křemíku v roce 1954 v Bellových laboratořích. Větší rozvoj nastává v 60. letech minulého století s nástupem kosmického výzkumu, sluneční články slouží jako zdroj energie pro družice. První družicí využívající solární energii byl ruský Sputnik 3. 13

14 asekol info Společnost ASEKOL Solar byla založena v reakci na legislativní úpravy a na požadavky klientů kolektivního systému ASEKOL, kteří v dotčené oblasti působí. Solární panely byly zařazeny do 4. skupiny EEZ, kde ASEKOL spravuje dominantní část trhu. Již v současnosti panely dobrovolně přijímá k recyklaci. Zkušenosti a fungující systém s rozsáhlou sběrnou sítí umožňují poskytovat komplexní a kvalitní služby pro tuto specifickou komoditu. Společnost ASEKOL Solar byla do obchodního rejstříku zapsána v červenci roku 2012 jako neziskově hospodařící dceřiná organizace ASEKOLu s.r.o. V současné době se ASEKOL Solar připravuje na vstup na trh a na jednání s potenciálními partnery. Legislativa Na úrovni EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EC Tato směrnice (The Waste Electrical and Electronic Equipment Directive, známá jako direktiva WEEE) o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) vstoupila v platnost 13. srpna Členské státy mají povinnost směrnici zapracovat do národní legislativy do 14. února Jde o přepracované znění směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. 3 Klíčová sdělení směrnice týkající se FV-panelů: Solární panely byly zahrnuty do 4. skupiny EEZ Spotřební elektronika a fotovoltaické panely. U zařízení s dlouhým životním cyklem, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, jako jsou například solární panely, by mělo být co nejlépe využito stávajících systémů sběru elektroodpadu. Na úrovni ČR Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon byl novelizován pomocí zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů a představuje v Česku legislativní bázi pro recyklaci solárních panelů. Klíčová sdělení zákona 185/2011 Sb. týkající se solárních panelů: Za recyklaci solárních panelů uvedených na trh po 1. lednu 2013 zodpovídá výrobce. Recyklační poplatek proto bude u panelů, které budou uvedeny na trh v novém roce, už automaticky obsažen v ceně panelu. Za recyklaci solárních panelů uvedených na trh před 1. lednem 2013 zodpovídá provozovatel solární elektrárny. Provozovatel musí prostřednictvím kolektivního systému tvořeného alespoň čtyřmi výrobci elektrozařízení zajistit, že budou panely z jeho elektrárny ekologicky zlikvidovány. Svoji povinnost provozovatel solární elektrárny splní prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb poskytovaných minimálně s roční periodicitou počínaje od 1. ledna 2014 tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna Vyhláška MŽP Teprve novela vyhlášky 352/2005 Sb., na které aktuálně pracuje Ministerstvo životního prostředí, stanoví, jak bude v praxi vypadat vybírání recyklačních poplatků podle zákona 185/2001 Sb. Především zakotví výši poplatků, náležitosti, které budou muset splňovat zájemci o recyklaci FV-panelů, atd. Teprve novelizovaná vyhláška umožní, aby se u nás recyklace solárních panelů mohla na základě zmíněných zákonů naplno rozběhnout. Na recyklaci nemusejí přispívat všichni Platit recyklační poplatky budou provozovatelé stávajících solárních elektráren. Je jedno, jestli jde o polní nebo střešní instalaci, klíčové je, zda má provozovatel licenci na výrobu elektřiny tedy zda využil pobídky státu a vyrábí elektřinu pro prodej. Z placení poplatků jsou tak osvobozeni ti provozovatelé, kteří provozují své elektrárny v tzv. ostrovních systémech, tedy vyrábějí pouze pro vlastní spotřebu a neprodávají energii do sítě. 3) 14 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

15 asekol info / text: martin fišer / foto: shutterstock Projekt WEEE TRACE V červenci 2011 byl zahájen španělský projekt podporovaný fondem EU (program Life+), na kterém se kromě španělského kolektivního systému ECOLEC podílí i ASEKOL. Tříletý projekt se zabývá vývojem a využitím informačních a komunikačních technologií ke sledování toku a identifikaci OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení). V rámci projektu se paralelně řeší dvě samostatné části. Španělská část se orientuje na vytvoření systému, který využívá radiofrekvenční identifikaci (RFID). Díky RFID kódům, umístěným na jednotlivých vysloužilých elektrospotřebičích (v současné fázi projektu jde konkrétně o lednice), je možné vystopovat elektroodpad v celém řetězci zpětného odběru kolektivního systému ECOLEC, a to od okamžiku přijetí EEZ na sběrném místě až do momentu vlastního zpracování. Díky tomu bude v budoucnu možné zajistit vyšší procento sběru elektroodpadu (s ohledem na kvóty nastavené legislativou EU) a také zaručit, že je tento odpad doručen patřičným zpracovatelům ke zpracování. Zároveň se tak minimalizuje ilegální export a únik elektroodpadů, se kterými je nakládáno nestandardním způsobem. Česká část projektu vyvíjí ve spolupráci s externí firmou vlastní systém identifikace OEEZ pomocí metod optického snímání. Díky tomu bude moci Jedním z cílů je minimalizovat ilegální export a únik elektroodpadů. ASEKOL vyhodnotit například to, jakým nejvhodnějším způsobem dané OEEZ zpracovat s ohledem na jeho typ a výskyt nebezpečných složek. To přispěje ke zvýšení míry recyklace a znovuvyužití materiálů. V neposlední řadě je jedním z cílů získávat díky systému data automatizovaně, tj. bez zbytečné administrativní zátěže. Pilotní testy proběhly ve Španělsku a v České republice během roku V konečné fázi je jedním z cílů projektu nalezení dalších příležitostí pro uplatnění na trhu. Předpokládá se, že výsledné řešení vybudované španělským kolektivním systémem ECOLEC bude implementováno během 36měsíčního trvání projektu (do července 2014) ještě v rámci dvou kolektivních systémů v Evropě. 15

16 asekol info / TEXT: HAnka Novotná / foto: archiv SCRAP: VIP služba pro významné klienty ASEKOL poskytuje významným partnerům VIP službu v oblasti zpracování DOA a DAP* produktů a následně navazující službu SCRAP. Jde o servis nad rámec smluvních povinností kolektivního systému vůči klientům. SCRAP zajišťuje ekologické zpracování a materiálové využití zboží, které je určené pro stažení z trhu (reklamace, vratky, poškozené zboží). SCRAP pochází z anglického slova to scrap, tedy škrábat, poškodit. Prakticky v našem významu jde o totéž, tedy znehodnocení zboží takovým způsobem, aby se nedalo znovu zprovoznit a dále prodat v distribučních kanálech. ASEKOL poskytuje svým partnerům prostřednictvím této služby stoprocentní jistotu, že se jejich zboží označené při reklamaci jako neopravitelné či vyřazené v žádném případě znovu neobjeví v prodeji (prodejní portály, bazary, aukční síně apod.). Hlavní výhody SLUŽBY SCRAP od ASEKOLu: 1) konsolidace zboží ve sběrném centru, tak aby scrapovací komise klienta mohla pracovat pouze na jednom místě, 2) vlastní doprava, tak aby klient nemusel řešit logistiku svozu, 3) zajištění maximální bezpečnosti nakládání s výrobky, 4) záruka ekologického zpracování, 5) otevřenost vůči konkrétním přáním jednotlivých klientů (přizpůsobení místa, termínů, četnosti ). V praxi tak SCRAP může probíhat pro každého klienta jiným způsobem. S firmou SAMSUNG spolupracuje ASEKOL od března 2011 a dohodly se na následujícím postupu: Speciálně proškolení zaměstnanci řidiči ASEKOLu vyzvedávají zboží určené ke SCRAPu v jednotlivých smluvních servisech klienta po celé České republice. Svoz probíhá vždy do pěti dnů od objednání. Na smluvně určeném místě (servisní partner, centrální sklad klienta ) řidič osobně převezme objednané zboží proti podpisu, vyfotí ho a zaeviduje načte čárový kód výrobního čísla. Zástupce společnosti SAMSUNG je automaticky em informován, kdo, kdy, kde, od koho a jaké zboží převzal. Řidič ASEKOLu průběžně ukládá převzaté zboží z jednotlivých servisů do speciálního kontejneru na centrálním překladišti ASEKOLu. Jednou za měsíc se ke kontejneru dostaví specialista ze společnosti SAMSUNG, znovu načte všechny čárové kódy a určí, je-li zboží v kontejneru opravdu určeno ke znehodnocení. Pokud potvrdí, že ano (po dobu 18 měsíců fungování služby zatím ve všech případech), je zboží v jeho přítomnosti viditelně znehodnoceno scrapováno. Do doby scrapování se se zbožím určeným ke SCRAPu nakládá jako s funkčním, tedy v žádném případě ne jako s odpadem. Do této chvíle je také stále majetkem společnosti SAMSUNG. Teprve znehodnocené (scrapované) zboží oficiálně převezme kolektivní systém ASEKOL k ekologickému zpracování. David Mrzena Senior Customer & Service Manager CZ & SK společnosti Samsung Electronics Podmínky pro zpracování DOA a DAP* produktů a následné zajištění SCRAPu od ASEKOLu jsou skutečně nadstandardní a jsme s nimi nadmíru spokojeni. Služba SCRAP pro nás znamená zajištění veškeré dopravy a dále samotnou likvidaci produktů vykazujících neshody. Pro společnost Samsung to představuje nezanedbatelnou úsporu. Řada ostatních zastoupení společnosti Samsung v Evropě SCRAP provádí odděleně od zpětného odběru. My jsme se rozhodli jít cestou inovace a strategického partnerství se společností ASEKOL, která udává na poli zpracování elektroodpadu tempo, a společně určujeme trendy i do budoucna. Velice jsme ocenili také flexibilitu ASEKOLu, se kterou vyhodnotili naše potřeby a poskytli podmínky přímo na míru. Mohli jsme si tedy sami rozhodnout, kde se bude scrapovat, jak často, jakým způsobem budeme informováni o přesunu zboží a podobně. Výborně probíhají také veškeré operativní procedury. Za celý rok a půl spolupráce s ASEKOLem jsme nezaznamenali při využití služby SCRAP sebemenší problém. * DOA: zboží nefunkční po dopravení do servisu (angl. dead on arrival) DAP: zboží nefunkční při koupi (angl. dead on purchase) S A A S Na sběrném místě společnosti SAMSUNG přebírá pracovník ASEKOLu určené zboží, pořídí fotografii a zaeviduje čárový kód. ASEKOL skladuje sebrané zboží ve speciálním kontejneru. Pod dohledem zástupců společnosti SAMSUNG pracovníci ASEKOLu zboží znehodnotí. ASEKOL zajistí zpracování a ekologickou likvidaci elektrozařízení. 16 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

17 REPORTÁŽ / text: Hanka novotná / foto: archiv asekol Červený tým bodoval v Brně Jednou z podzimních zastávek road-show Najdi si svůj červený kontejner bylo Brno. Stejně jako v ostatních pětapadesáti městech jsme i tady začátkem září zasvěcovali školáky i dospělé do tajů recyklace. Dozvěděli jsme se přitom třeba i to, že pití mléka nás nutnosti recyklovat elektroodpad nezbaví. Červené koloběžky se staly hitem turné společně s plyšovým kontejnerem Mateřská školka to vyřeší Po informaci, že škodlivé látky se mohou dostat do vody, mají předškoláci vymyslet, co s tím. Tak budeme pít šťávu, vykřikne Evička a na tváři se jí rozzáří úsměv. Po otázce A z čeho je šťáva? se trochu zamračí, ale to už je tu kamarád Tomáš s dalším nápadem: Budeme pít jenom mlíko! I toho ale musí Klára zklamat, vždyť vodu pije i kráva, která mléko dává, takže je potřeba se s problémem vypořádat jinak. Cílem projektu není vysvětlit dětem v mateřské školce všechny podrobnosti recyklace, ale navést je k uvažování o třídění elektroodpadu. To potvrzuje i učitelka Kamila Koutná ze ZŠ Šebetov: Myslím si, že když si jedno dítě něco zapamatuje, bude ta akce přínosná. Třeba si jednou při vyhazování staré hračky vzpomenou, jak tady řádili v plyšovém kontejneru. Plyšová verze červeného kontejneru se totiž minimálně v Brně ukázala jako jedna z nejoblíbenějších atrakcí. U stánku před OD Billa na sídlišti v Bystrci se každou chvíli zastaví nějaký zvědavec. Ať už pro informace, nebo jen tak pro bonbon a pro balonek. Nejvíc je v publiku školáků. Každé třídy, která přijde, se ujme promotérka Klára. Po krátkém úvodu se ptá, co všechno patří do červených kontejnerů. Děti si nejčastěji myslí, že se tam házejí baterky a mobily, takže se jim to snažím rozšířit aspoň na dvacet předmětů, popisuje svou zkušenost. Když mají všichni představu, co by mohli do červeného kontejneru hodit, je na řadě další otázka: Proč se vůbec recykluje? Klára potvrzuje i ze zkušeností z jiných měst, že děti si většinou nedovedou představit, co se s odpadem děje dál: Často i středoškoláci odpoví jen odveze se to na skládku, aniž přemýšlejí, proč se vlastně třídí. O tom, že se odpad zpracovává, slyšel málokdo. Kdo nosí PETky? Má tady někdo fleecovou bundu? ptá se Klára. Ve většině skupinek se vždycky najde někdo, kdo se dozví, že jeho bunda je z recyklovaných PET lahví. Po chvilce rozruchu majitel fleecové bundy je nehledě na skupinu vždy aspoň na chvíli terčem posměchu pokračuje Klára dál: Odpadu přibývá až 5 % ročně a to je problém. Třeba elektroodpad obsahuje nebezpečné látky, kyseliny, jedovaté plyny, rtuť, chrom Výrobci sice dnes mají dané maximální hodnoty nebezpečných látek, ale elektroniky se vyrábí hodně. Pak dětem poví, co se stane, když třeba takový mobil pohodí v lese. A musím říct, že když se mluví o nebezpečných látkách, tak i největší sígři začínají dávat pozor. Když jim řekneme, že rtuť se s vodou může dostat zpátky až k nim, tak vidí, že se jich to osobně týká, říká Klára. Darebáci třeští oči S většími žáky a studenty probírá promotérka i tzv. LCA studii. Ta dokládá, že recyklace spoří pitnou vodu, elektřinu nebo ropu. Klára obecenstvu předkládá jeden příklad za druhým: Představte si, že jenom tím, že zrecyklujeme jeden počítač, nevznikne skoro 400 l odpadní vody. Ve chvíli, kdy Klára převádí zmíněné údaje na peníze a říká, že recyklací televizorů a monitorů se uspořila až miliarda korun, vytřeští oči už všichni. Tímto momentem Klára vyhrála a má pozornost i těch největších zlobilů. A směle toho využívá k další diskusi. Ve dvanáct hodin ruch utichá, odpoledne se stavují děti cestou ze škol, láká je trampolína a další atrakce, u infostánku se zastaví i veřejnost cestou na nákup. V pět hodin večer náš Červený tým balí stánky i všechna stanoviště a přesouvá se do dalšího města. Road-show v číslech První část road-show proběhla na jaře letošního roku, druhá od do Celkem jsme se podívali do 56 měst, akce navštívilo téměř žáků ze 160 škol. Sesbírali jsme převážně drobných spotřebičů o celkové hmotnosti 5000 kg. Během podzimního turné donesla nejvíce starého elektra paní Ilona Severinová z Hlinska, a to 1050 kusů. Ve slosování o mobilní telefon SAMSUNG Galaxy Ace zvítězila Karin Libková z Brna. Výherkyním gratulujeme! 17

18 asekol info / text: Milan Anděl / Foto: archiv Neotřelé nápady přinesly boom v třídění elektra Moravskoslezský kraj zažívá doslova boom v třídění vysloužilých elektrospotřebičů. Zatímco v roce 2008 obyvatelé tohoto rázovitého regionu odevzdali k recyklaci průměrně 1,06 kilogramu elektra na osobu, v minulém roce to už bylo 1,58 kg. A další zlepšení můžeme čekat v roce Příčiny tohoto růstu lze hledat mimo jiné v originální komunikační kampani, která lidem i firmám dostává pod kůži červené kontejnery, ale také ve sběrných dvorech a bezplatných svozech elektra. Aktivity kampaně na podporu třídění vysloužilých elektrospotřebičů v Moravskoslezském kraji vycházejí častokrát ze snahy o podporu celoplošných komunikačních aktivit ASEKOLu. Recyklujte a pomáhejte Kampaň s názvem Věnuj počítač byla motivací pro moravskoslezskou RECYKLakci. V létě letošního roku bylo osloveno přesně 2012 firem a institucí z Moravskoslezského kraje s nabídkou bezplatného odvozu vysloužilé kancelářské techniky. Firmy a instituce přitom měly garantováno, že část počítačů a notebooků bude repasována a věnována do dětských domovů, přičemž zbývající část bude ekologicky recyklována. Přes dvacet subjektů si takto nechalo bezplatně svézt několik tun elektra. Navíc certifikáty vydané v rámci RECYKLakce jim budou navždy připomínat, že recyklovat a současně pomáhat je snadné. Ježíšek na sběrných dvorech Také další letošní komunikační aktivita má návaznost na celorepublikovou kampaň ASEKOLu pojmenovanou Sbírej a vyhraj. V jejím rámci mohou lidé nosit do sběrných dvorů elektrospotřebiče, za každý získat razítko a za pět vyhrát tablet. V Moravskoslezském kraji se rozhodli tuto akci podpořit tím, že na vybraných osmi sběrných dvorech v největších městech regionu lidé navíc získají za každý vysloužilý elektrospotřebič praktický dárek lampičku na čtení nebo multifunkční kapesní nůž. Celkem bude v regionu do 15. prosince rozdáno 800 dárků. Tato mimořádná akce způsobila poprask například v Opavě, kde jen za první den lidé rozebrali polovinu všech dárků určených na celý měsíc. Nejvhodnější ke komunikaci jsou kontejnery Podle průzkumů veřejného mínění jsou nádoby na odpad nejvhodnějšími komunikačními nástroji pro reklamu na třídění odpadu. Toho jsou si dobře vědomi také v Moravskoslezském kraji, kde byly za poslední rok polepeny samolepkami kontejnery na směsný komunální dopad v dvanácti největších městech. Sdělení pro občany je přitom jednoduché. Na vysloužilé elektro jsou tady červené kontejnery. Díky osvětové kampani realizované za významné podpory Moravskoslezského kraje jsme se dostali ke zdroji vysloužilého elektra. K člověku, který chce vyhodit elektrospotřebič do popelnice, aniž by tušil, jak přínosné je vytřídit staré elektro k recyklaci, zdůraznil Zdeněk Kovářik, regionální zástupce ASEKOLu v Moravskoslezském kraji. Mgr. Daniel Havlík náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast životního prostředí Podpora zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů je jednou z našich dlouhodobých priorit. Díky systematickým aktivitám se v Moravskoslezském kraji daří každoročně třídit více elektroodpadu. V roce 2011 obyvatelé našeho kraje vytřídili kilogramů vysloužilých elektrospotřebičů, což nás řadí na druhé místo v České republice. Speciálně polepené svozové auto neunikne pozornosti kolemjdoucích 18 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012

19 ROZHOVOR / text: Hanka Novotná / Foto: archiv asekol Jose Ramón Carbajosa: Potřebujeme hodnotná data a silnější interní komunikaci S novým prezidentem WEEE Fora jsme si povídali o jeho vizi do budoucna, výzkumných projektech a možnostech komunikace mezi jeho členy. Nejprve mi dovolte poblahopřát vám k nové funkci. Prezidentem WEEE Fora jste se stal v dubnu Jaké jsou vaše priority v rámci WEEE Fora? WEEE Forum musí pomáhat svým členům, aby byli efektivní a konkurenceschopní. To je pro nás klíčové. WEEE Forum pro své členy vytváří platformu pro sdílení zkušeností. Členové WEEE Fora spolupracují na mnoha výzkumných projektech. Které považujete za nejvýznačnější? Zaznamenali jsme velice dobrou výzkumnou spolupráci mezi členy WEEE Fora v projektu WEEELABEX. To je standard, který byl vyvinutý WEEE Forem, aby nastavil společná kritéria, statistiku, tak abychom dosáhli vysoké kvality v procesu recyklace. WEEELABEX byl financován z programu EU-Life. Za zmínku stojí Projekt sběru, kdy každý člen analyzuje praktiky sběru ve své zemi. Toto jsou dva hlavní projekty, které máme všichni společné. Potom existují bilaterální projekty, které členové realizují mimo WEEE Forum. WEEE Forum samozřejmě podporuje všechny tyto aktivity. Můžete některý jmenovat? Dobrým příkladem může být spolupráce španělského ECOLECu a českého ASEKOLu na projektu WEEE TRACE, který je financovaný z evropského programu EKO-Inovace. Tento projekt se zabývá oštítkováním OEEZ, a tedy plnou kontrolou nad tokem elektroodpadu tím, že užívá RFID (Radio Frequency Identification) identifikaci OEEZ tagy. ASEKOL je jedním z menších kolektivních systémů, které pocházejí ze střední Evropy. Jaká je jeho role v rámci WEEE Fora? Všechny kolektivní systémy jsou ve WEEE Foru vítány. Všichni členové mají stejná práva a povinnosti i váhu volebního hlasu. ASEKOL je dobrý příklad systému, který není velký, ale který je velice aktivní ve spolupráci a organizaci v rámci WEEE Fora. To jenom dokazuje, že i malý systém Jose Ramón Carbajosa, ředitel španělského kolektivního systému ECOLEC, se stal prezidentem WEEE Fora v dubnu 2012 může hrát svou roli. Jeho jednatel Jan Vrba je stálým členem představenstva. Jaký je váš názor na červené stacionární kontejnery ASEKOLu? Je to skvělá iniciativa, která podporuje dobrou komunikaci vůči spotřebitelům. Předává informace o OEEZ a o tom, jak by měl být sbírán a správně recyklován. Samozřejmě se tímto způsobem nyní nesesbírá velký objem, ale v budoucnu třeba ano. Určitě není možné přijít s řešením, které by fungovalo okamžitě. Ale jsem si jistý, že v několika letech to nebude pouze velice efektivní a viditelný způsob, jak oslovit spotřebitele, ale také velice efektivní nástroj pro sběr OEEZ. Existuje podle vašeho mínění dostatek komunikačních kanálů pro výměnu informací mezi členy WEEE Fora? Spolupráce a výměna zkušeností již probíhá, ale máme ještě spoustu práce. Komunikace mezi systémy je dobrý způsob, jak zvýšit efektivitu. Musíme být proaktivnější, harmonizovat způsob sběru a výměny dat. Všechny systémy sbírají množství dat (o stáří, kvantitě, kvalitě ), ale podle rozličných kritérií. Ideálně bychom je měli sjednotit, abychom zajistili, že výsledné informace budou souměřitelné. Například pokud budeme schopni přijít s podobnými kritérii měření množství OEEZ sebraného mimo systém, a jaké je průměrné stáří EEZ, budeme schopni tyto informace sdílet s okolním světem. To může pomoci například politikům při tvorbě legislativy, výrobcům při plánování výroby a zpracovatelům při plánování investic. Tyto informace je potřeba prezentovat veřejnosti například prostřednictvím konferencí, aktivitou v sociálních médiích atd. Především však musíme zajistit smysluplná data to předpokládá silnější interní komunikaci. Toto je jeden z klíčových elementů, kterého musíme ve WEEE Foru dosáhnout v průběhu příštích let. V dubnu 2013 se v Praze koná mezinárodní konference ZPĚTNÝ ODBĚR. Zúčastníte se? Ano, počítejte se mnou. J. R. Carbajosa J. R. Carbajosa studoval Open University, Universidad Complutense de Madrid a Hartford University. Je generálním ředitelem Fundación Ecolec. Dříve pracoval ve vedení společnosti ANFEL, jako ředitel pobočky Oppenhejm & Jansson, senior obchodní technik na dánské ambasádě ve Španělsku a jako obchodní specialista ve Foreign National Service v Madridu. 19

20 asekol info / text: hana ansorgová / FOTO: Archiv WEEE Forum se sešlo v Londýně V pořadí již čtvrtá konference, pořádaná asociací WEEE Forum, se konala koncem září v Londýně. Hostitelský kolektivní systém Repic zvolil pro organizaci této akce hotel Guoman Tower, který se pyšní výhledem na jednu z nejznámějších londýnských památek Palác a pevnost Jejího Veličenstva a vedlejší Tower Bridge. Dvoudenní konference měla velmi pestrý program nabitý zajímavými přednáškami a podněty pro všechny účastníky. Nechyběla ani možnost neformálního setkání na společenské večeři pořádané během vyhlídkové plavby lodí po řece Temži. Mezi klíčová témata byla za- Přijměte naše pozvání na IV. ročník mezinárodní konference Zpětný odběr 2013! Úterý , od 10.00, Praha, Hotel Corinthia Towers Zváni jsou všichni, kteří se zajímají o implementaci nové evropské směrnice o odpadních elektrozařízeních, novinky v oboru odpadového hospodářství i kvóty plněné ve zpětném odběru. Během odpoledních workshopů budeme řešit další aktuální témata: Recyklace kovů vzácných zemin z pohledu zpracovatelů, výrobců elektroniky a baterií, Číny jako monopolního dodavatele i z pohledu ekonomického výnosové/ /nákladové/množstevní hledisko nabídky a poptávky Výkupny druhotných surovin příležitost nebo hrozba pro národní hospodářství? Z pohledu obcí, majitelů sběrných dvorů, kolektivních systémů, ale i výkupen samotných Re-use kontroverzní téma z pohledu kolektivních systémů a jejich zákonné povinnosti opětovného využití OEEZ a baterií, a převážně z ekonomického pohledu jejich zřizovatelů, tedy výrobců elektroniky. Má to smysl, či nikoliv? WEEELABEX evropské standardy pro sběr, dopravu a zpracování odpadního elektrozařízení Podrobné informace o programu konference a přednášejících budou zveřejněny na webových stránkách Přístup na on-line přihlašovací formuláře bude aktivní od řazena ekonomie odpadového hospodářství a zaměstnanost. Jak jsme reálně schopni naplnit výzvy evropské směrnice na OEEZ? Jak bychom mohli přispět k zefektivnění využívání evropských materiálových zdrojů? Jak udělat svět lepším s využitím recyklace elektroodpadů? Mezi hlavními mluvčími se představil i Gunter Pauli, který je mimo jiné autorem knihy a zároveň podnikatelského modelu The Blue Economy. Přednášky i profily jednotlivých mluvčích je možné prostudovat na webových stránkách WEEE Fora Komentáře účastníků konference WEEE Forum v Londýně Z mého pohledu šlo o akci s vysokou účastí a vynikajícími prezentacemi na téma možných způsobů, jak řešit obcházení systémů dohledu nad dodržováním požadavků, které komplikuje dosažení cílů Evropské direktivy. Diskutovalo se rovněž o úloze systémů zpětného odběru při zachování cenných druhotných surovin a budoucích změnách směřujících k lepšímu hospodaření s OEEZ. Možná díky rostoucímu povědomí o hodnotě a potenciálním nedostatku klíčových druhotných surovin do budoucna postačí k zajištění recyklace stávající stanovené cíle a právní předpisy, ale to je velkou otázkou. Než ale tento stav nastane, musí se tvůrci politik ujistit, že údaje o nakládání s OEEZ pokrývají materiály vykazované kolektivními systémy, ale i ty, které jsou obchodovány na volném trhu. David Perchard, Director of Perchards Limited Rychle se měnící prostředí vyžaduje rychlou adaptaci ve všech fázích sběru i zpracování OEEZ. Londýnská konference dala jasně najevo, že globalizace a přechod k získávání hodnotných surovin z městských odpadů jsou již realitou. Jednotlivé subjekty se angažují v různých oblastech: z organizací založených za účelem dodržování předpisů se stávají recyklátoři; původci odpadu, podniky zajišťující sběr a obce vidí nové možnosti pro získávání příjmů. Chceme-li být schopni vyhovět budoucím potřebám, je nutná harmonizace a transparentnost. Dr. Helmut Kolba, Managing Director, REMONDIS Electrorecycling France Excelentní událost, která dovolila sdílet zkušenosti mezi klíčovými hráči v řetězci odpadů a recyklace. Zajímavá diskuse byla také na téma kritického stavu vzácných zemin v kontextu OEEZ. Mattia Pellegrini, Member of Cabinet at European Commission 20 ZPĚTNÝ ODBĚR 2/2012