Budeme chovat skot, když nabídky nájmů za ornou činí 8000 Kč/ha?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Budeme chovat skot, když nabídky nájmů za ornou činí 8000 Kč/ha?"

Transkript

1 SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM. červenec-srpen 2013 / č.54 Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Budeme chovat skot, když nabídky nájmů za ornou činí 8000 Kč/ha? České i německé firmy aktuálně nabízejí nájemné 5000 Kč až 320 eur za hektar rozorané louky či pastviny v pohraničních méně příznivých oblastech. Svaz marginálních oblastí doporučuje svým členům připravit se na případné rozorání maximálního podílu travních porostů, protože Ministerstvo zemědělství slibuje Agrární komoře stagnaci či dokonce snížení sazeb Programu rozvoje venkova. úvodem Vážení přátelé, poslední dobou v ČR dochází k vulgarizaci zemědělské politiky, k jejímu nesprávnému zjednodušení. Pod hesly o nutnosti navyšovat produkci hrozí v budoucích 7 letech takové rozdělení podpor, které povede nikoliv k deklarovanému posílení sektoru ŽV a přežvýkavců, ale naopak k rozvoji intenzivní rostlinné výroby v LFA, což současná ekonomika rostlinných komodit podpořených dotacemi bez problému umožní. Jinými slovy neblahé jevy a důsledky intenzivního polaření spojené s úzkými osevními postupy, erozí, úbytkem organické hmoty a nakonec celkovou ztrátou půdní úrodnosti nyní reálně hrozí i v podhorách. Bude to však horší, protože na mělkých půdách a svažitém terénu proces degradace a exploatace postupuje mnohem rychleji. Je opomíjen základní smysl státní intervence do soukromého sektoru, tzn. doplnění trhu v oblasti veřejných statků a externalit, kde trh zákonitě selhává. Namísto toho jsou veřejné peníze rozdávány na soukromé statky typu prasata, cukrovka, kukuřice či řepka a z expertní skupiny ministra zemědělství vycházejí úkoly typu: je potřeba ohnout sazby v PRV směrem dolů, abychom ušetřili na rozpočtu. Pokud bude lobby Agrární komory tak silná, že s tím žádná čísla ani fakta nic nenadělají, tak bohužel až ekonomická realita ukáže, že Agrární komora opět prosadila špatná účelová rozhodnutí obdobně jako u bioplynek, vysokého zornění, širokého vymezení LFA, cukrovky, dotování investic atd. Tou dobou však už budou stálé pastviny rozorané a Česká republika bude zápasit o uhájení alespoň části z balíku 20 mld. Kč přímých plateb. Takže poté, co se agrárním bossům podařilo poškodit český průmysl, podaří se jim podříznout si i vlastní větev. Smysl zachování reálných výší sazeb Ekonomika travních porostů je založena z 20 % na příjmech za produkci a z 80 % na platbách za veřejné statky či pozitivní externality (AEO + LFA) a dotacích vyplývajících z přímých plateb (SAPS + platby spojené s produkcí). Přibližné rozdělení plateb procházejících státem je 30 % SAPS, 25 % AEO, 20 % LFA a 5 % platby spojené s produkcí. Platby AEO a LFA byly bohužel mezi lety 2005 a 2012 devalvovány inflací a kurzem koruny. Pro udržení alespoň jejich reálné úrovně je nutné zvýšení na 166 % sazeb roku 2012, respektive na 140 % korunových sazeb uvedených v Programu rozvoje venkova z roku Zachování reálné úrovně plateb LFA a AEO znamená 3 mld. Kč navíc, což je zcela v možnostech nového Programu rozvoje Uvedený trend nabývá na intenzitě, jako bychom si neuvědomovali, že jde o rozdělování peněz, které nepatří českému ministerstvu zemědělství, a tudíž musí být plně respektována Společná zemědělská politika, na což dozírají evropské instituce chránící finanční zájmy EU jako např. Účetní dvůr EU či OLAF. Ministerstvo se ale ve svých představených návrzích vydalo cestou, která povede ke korekcím. A nebude se jednat jen o nedodržení podílu stálých pastvin, protože se díky české zemědělské politice vyplatí zemědělcům spíše orat než chovat dobytek a nabízené nájemné za rozorané travní porosty činí 5000 až 8000 Kč/ha. Výše uvedeným problémům se věnujeme v hlavním článku bulletinu. Vedlejší článek poukazuje na další malér, na který jsme si zadělali dotováním soukromých statků. A protože se množí dotazy týkající se veřejných statků a externalit, tak přinášíme překlad odborného pojednání, ve kterém jsou mj. kvantifikovány náklady negativních externalit moderního zemědělství, které dosahují až 20 tisíc Kč na hektar orné půdy. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.:

2 venkova, pokud jej ministerstvo nebude úmyslně konzervovat v pokráceném stavu na úrovni 10 miliard a bude doplněn o 15 % z dvojnásobného I. pilíře, jak bylo dohodnuto na jednání v Bruselu, aby byl kompenzován přesun prostředků z Programu rozvoje venkova. Tímto bude zároveň respektován posun ve Společné zemědělské politice. Konverze stálých pastvin do orné V případě, že nebude uchována reálná hodnota sazeb, nelze racionálně očekávat, že v Česku zůstane nezměněný podíl stálých pastvin. Pochopitelně dojde ke snížení rozsahu stálých pastvin, a to především díky jejich rozorání, které bude probíhat nezávisle na vůli farmářů chovajících dobytek, kteří budou přicházet o nájmy, protože nezaplatí tolik, jako hospodáři na orné půdě. Obdobně tomu bude u vlastních pozemků, kde se budou farmáři rozhodovat, zda budou rostlinnou výrobu provozovat sami, či se spolehnou v nějaké míře na pomoc specializovaných firem, nebo půdu rovnou pronajmou zavedeným společnostem, které nabízejí nájmy ve výši 5000 Kč/ha, 7500 Kč/ha, 8000 Kč/ha, popř. 320 eur/ ha, což jsou nabídky, které má SMO aktuálně k dispozici. Pro hospodaření ve vlastní režii hovoří velmi dobrá dostupnost zemědělských strojů a způsobů jejich financování. Prakticky ihned lze mít jakýkoliv stroj, popřípadě si jej lze nepoměrně výhodněji než dříve půjčit, protože vybavenost českého zemědělství mechanizací je dnes už na vynikající úrovni. Situace je nesrovnatelná s devadesátými léty, kdy vznikla podstatná část dnešních travních porostů. Taktéž osiva, chemie a technologické postupy hospodaření podstatně pokročily, takže se vyplatí hospodaření i tam, kde to dříve bylo stěží představitelné. Posledním a rozhodujícím faktem jsou téměř dvojnásobné ceny plodin z orné půdy a vyšší průměrné výnosy, které zásadně změnily ekonomiku hospodaření na orné půdě a učinili ji ziskovou i v méně příznivých oblastech. Dostupnější jsou i poradenské služby, když specializované společnosti jsou ochotny za poplatek či podíl na výnosech zajistit kompletní hospodářský cyklus od zasetí po sklizeň. Poslední možností, kterou mají farmáři k dispozici, protože už většinu pozemků vlastní, je pronájem těchto pozemků za nabízených 5000 až 8000 Kč/ha/rok firmám specializujícím se na rostlinnou výrobu. Zde je má zemědělec-vlastník pozemku daňové zvýhodnění a může si odečíst 30 % 2 z inkasovaného nájmu jako paušální náklad. Rozšíření LFA zkrátí sazby na polovinu Ke snižování výměry stálých pastvin přispějí i účelové návrhy na rozšiřování LFA, nevyváženost pilířů či omezení AEO ve prospěch LFA, jak komentujeme dále. Agrární komora požaduje vymezení LFA oblastí v rozsahu 44 % zemědělské půdy v ČR. To na první pohled vypadá jako pokles ze současných zhruba 50 %, ale musíme si uvědomit, že doposud se vyplácely LFA platby jen na travní porosty a těch je v ČR dokonce i v tzv. méně příznivých oblastech menšina, takže ve skutečnosti byly LFA platby vypláceny jen na 23 % z.p. Podmínka zatravnění pro výplatu LFA doposud alespoň částečně napravovala špatné vymezení LFA a směřovala peníze na skutečně neúrodné pozemky. Nově však budou LFA platby i pro ornou půdu, takže se budou platit nikoli na 23 %, ale už na 44 % půdy. To pochopitelně povede při stejných zdrojích k poklesu plateb na polovinu a je to zřejmá pobídka k rozorávání stálých pastvin díky tomu, že platby na travní porosty klesnou a na ornou půdu vzrostou. Katastrofu pak dokoná nerespektování inflace a kurzových pohybů. Na řepku, místo živočišné výroby Polovina prostředků LFA tak bude vynaložena na řepku, pšenici a kukuřici do bioplynek, což je samozřejmě v ostrém rozporu s deklarovanou podporou živočišné výroby. To je pochopitelně kamuflovaný cíl všech, kdo prosazují rozšíření LFA a současně jsou proti přesunu z I. do II. pilíře. Dvojnásobný objem prostředků v I. pilíři (20 mld. Kč) oproti II. pilíři (pouze 10 mld. Kč při daleko širším spektru úkolů) je výhodnější pro ziskovou rostlinnou výrobu. Identifikaci rozporů mezi cíli a navrhovanými opatřeními nelze očekávat od nikoho jiného než ministerstva zemědělství, protože za to nese odpovědnost a je právě jeho úkolem, aby odmítalo nejrůznější populistické návrhy, pokud si má zachovat svůj odborný kredit. Úředníci ministerstva musí přesně vědět, proč vůbec stát může vynakládat veřejné prostředky na zemědělství, abychom se nedostali do problému dotování soukromých statků s návaznými škodami, které musí kvalifikovaný úředník postupující s řádnou péčí umět předpokládat. AEO nebo LFA? Uvedené souvisí též s diskuzí, zda více prostředků věnovat na AEO, tak jako doposud, nebo na LFA. V této souvislosti stojí za to poznamenat, že tituly pastvina (krmení pro dobytek na léto) a louka (krmení na zimu) jsou jednou z podmnožin AEO, které jsou daleko složitější a cílenější než triviální soustava několika plateb LFA. Agroenvironmentální opatření obsahují vedle podpory integrované a ekologické především podporu produkce krmivové základny pro přežvýkavce. Tímto se LFA pochlubit nemůže a čím více bude rozšířeno na ornou půdu, tím více se bude míjet s živočišnou produkcí. Pokus navýšit prostředky LFA na úkor AEO byl další lstí namířenou ve prospěch orné půdy a proti trvalým travním porostům s živočišnou výrobou. Podstatné však je, že ani u poměru mezi platbami LFA/AEO si nemůžeme dělat, co chceme. To platí možná o dotacích na prasata, ale sazby LFA a AEO musí vycházet z propočtů dle přesně stanovených metodik v souladu se Společnou zemědělskou politikou. Schizofrenie u stálých pastvin Jak potvrdila ředitelka odboru přímých plateb, ministerstvo zemědělství si je vědomo, že už nemá dřívější rezervu v rozsahu 100 tis. ha u stálých pastvin, protože rok 2005, jakožto referenční období už skončil. Kvůli novému referenčnímu období je Česká republika na hraně s plněním podílu stálých pastvin. Přesto odbor přímých plateb prosazuje minimalizaci prostředků v Programu rozvoje venkova a maximalizaci přímých plateb bez protiplnění, což povede k úbytku stálých pastvin a krácení samotných přímých plateb. Těžko pochopitelný je tento přístup i vzhledem k deklarované podpoře živočišné výroby, protože odbor přímých plateb reálně zvyšuje platby na půdu nezatíženou dobytkem a snižuje u půdy s dobytkem. Překroutíme cokoliv? Zdatně v tom pomáhá expertní skupina ministra zemědělství. Poté, co v srpnu náš svaz zveřejnil nové sazby Programu rozvoje venkova, které se nám podařilo získat z expertní skupiny a které nekompenzovaly ani inflaci, zveřejňujeme skandální a základním principům odborné práce odporující pokyn z expertní skupiny ke snížení sazeb AEO a ekologického zemědělství, který byl definován následovně: Objasnění a prověření sazeb AEO a ekologického zemědělství z hlediska nezbytného snížení výdajů. Uvedené jasně ukazuje, zda je cílem objektivní verifikace nebo účelová manipulace předem vybraným směrem, tzn. za účelem snížení ekonomicky odůvodněné újmy a snížení sazeb. S přesunováním prostředků z veřejných na soukromé statky nebudou souhlasit evropské instituce chránící finanční zájmy Evropské unie, jako např. Účetní dvůr EU, Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF apod.

3 Po tomto remodelingu bude Ministerstvo zemědělství, které dosud patřilo mezi vzorové instituce zprostředkovávající čerpání evropských peněz, do Bruselu vracet miliardy či desítky miliard korun, protože nezvládlo ukočírovat hlad produkční části zemědělství po skromných prostředcích, které mají primární sloužit k ochraně stálých pastvin. Problém české politiky je, že se snaží podporu soukromých statků převléci do klasických instrumentů společné zemědělské politiky. U dobytka by to bylo ještě pochopitelné, protože u pasoucího se skotu lze identifikovat příspěvky k veřejným statkům/pozitivním externalitám, jenže ministerstvo převléká už i řepku s pšenicí a kukuřicí do bioplynek. Společná zemědělská politika se však postupně více a více zaměřuje na životní prostředí, resp. veřejné statky. Toto mělo svůj vývoj od padesátých let, kdy se zaměřovala na podporu produkce (soběstačnost), po překonání tohoto konceptu zde byla orientace na sociální funkce. Poté, co se ukázalo, že i tato orientace zemědělské politiky je nevhodná a vede k maření zdrojů, resp. uvedených cílů může být dosaženo racionálněji prostřednictvím sociální politiky, došlo k orientaci na veřejné statky. Zde je potřeba konstatovat, že jedině tato orientace odůvodňuje vydávání veřejných prostředků na zemědělství. Žádný jiný důvod není dle ekonomické teorie legitimní. Viz např. deklarace zemědělských ekonomů. Jak vydělat za evropské peníze? Získat grant, postavit hotel, prodat PRAHA - Přes 277 penzionů či hotelů za více než čtyři miliardy korun. Tolik ubytovacích zařízení za posledních pět let vzniklo v Česku za peníze z EU prostřednictvím regionálních operačních programů. Velká část nemovitostí však místo rozvoje cestovního ruchu měla sloužit k co nejvýhodnějšímu prodeji. Přesně 127 hotelů či penzionů dostalo od roku ,3 miliardy korun z Regionálního operačního programu Střední Morava. Téměř 50 ubytovacích zařízení podpořil ve stejné době částkou 1,5 miliardy operační program Severovýchod a přes jednu miliardu korun rozdělila na další desítky rekreačních nemovitostí i Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, vyplývá z údajů, které získaly LN. Další stovky milionů na hotely či penziony plynuly i z ostatních regionálních programů. Na trhu je nyní k dispozici rekordní množství penzionů či horských hotelů. A to i kvůli tomu, že jich v posledních letech vyrostlo velké množství za pomoci dotací. Evropské dotace na české hotely. Když podnikatelé splní podmínky, zaplatí evropské peníze i polovinu celé rekonstrukce či výstavby nového ubytovacího zařízení. To musí sice majitelé udržovat, ale jen tři roky. Pak ho mohou prodat. A to za plnou cenu, aniž by museli jakoukoliv část dotací vrátit. Postavit hotel či penzion za evropské peníze a po několika letech ho výhodně prodat je v Česku populárnější praxe. Podle samotných regionálních rad, které evropské peníze rozdělují, je těžké zjistit, kolik projektů není určeno k podpoře turismu, ale k prodeji. U většiny projektů stále běží povinná tříletá doba udržitelnosti, během které majitelé nemohli své hotely prodat, potvrzuje ředitel Regionálního operačního programu Střední Čechy Tomáš Novotný. Během doby udržitelnosti, která je pro ubytovací zařízení tři roky, můžeme z různých důvodů dotaci odebrat. Po třech letech si ale podnikatelé mohou dělat s nemovitostí, co chtějí. Nemáme žádný nástroj na to, jak prodeji zamezit, vysvětluje mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava Renata Škrobálková. Jen na tuzemských horách jsou podle realitních makléřů právě kvůli takové praxi na prodej desítky penzionů a hotelů a další stále přibývají. Letos vzrostl oproti loňskému roku počet penzionů a hotelů, které 3 jsou na prodej, o 40 procent, říká makléř novení se týká programovacího období z Evropské RE/MAX dotace Alfa Luděk na české Lukeš. hotely. Nabídka roste, a to především u větších objektů bý- od roku 2014 do roku Když podnikatelé splní podmínky, zaplatí evropské peníze i polovinu celé rekonstrukce či výstavby valých nového podnikových ubytovacího zařízení. chat a To chalup, musí sice řekl majitelé LN Od udržovat, příštího ale roku jen tři by roky. se Pak zároveň ho mohou současných prodat. makléř A to za plnou trutnovské cenu, aniž kanceláře by museli RAKO jakoukoliv reality část dotací 26 operačních vrátit. programů mělo zredukovat Miloš Valášek. Postavit hotel či penzion za evropské peníze a po na několika osm. letech Peníze ho z výhodně Evropské prodat unie je v by Česku měly populárnější praxe. Podle samotných regionálních v rad, příštích které evropské letech směřovat peníze rozdělují, hlavně je na těžké zvýšení ale k konkurenceschopnosti prodeji. tuzemské eko- Už zjistit, od příštího kolik projektů roku by není ale určeno nemělo k podpoře být možné podobným způsobem evropské dotace turismu, U většiny projektů stále běží povinná tříletá doba nomiky, udržitelnosti, na boj během s chudobou které majitelé či rozvoj nemohli infrastruktury. programu Střední Čechy Tomáš Novotný. své využívat. hotely prodat, Bruselští potvrzuje úředníci ředitel Regionálního rozhodli, že operačního evropské peníze už by neměly jít na financování soukromých hotelů a penzionů, Během doby udržitelnosti, která je pro ubytovací zařízení tři roky, můžeme z různých důvodů dotaci odebrat. Po třech letech si ale podnikatelé mohou dělat Zdroj: s nemovitostí, Lidovky.cz, co chtějí. 2. září Nemáme 2013 vysvětluje žádný nástroj Novotný na to, jak s prodeji tím, že zamezit, nové vysvětluje usta- mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava Renata Škrobálková. Jen na tuzemských horách jsou podle realitních makléřů právě kvůli takové praxi na prodej desítky

4 Vyjádření k variantám rozdělení prostředků v Programu rozvoje venkova Vážená paní náměstkyně, děkujeme za promítnutí rostoucích nákladů na živočišnou výrobu prostřednictvím variant E a F. Dovolujeme si celkově shrnout: 1) Diskuze o přesunu či nepřesunu prostředků z I. do II. pilíře je diskuzí o podpoře či nepodpoře živočišné výroby. 2) Výše uvedené je dáno tím, že jediné dvě plošné platby, které nutí zemědělce k chovu dobytka, jsou a ještě silněji budou LFA + AEO (navýšení limitu DJ/ha). 3) Vyjadřujeme znepokojení, že do dnešního dne nejsou k dispozici kalkulace sazeb AEO + LFA. Pokud mají být sestavovány jakékoliv slepé rozpočty, pak je nutno vycházet alespoň z odborných odhadů, tzn. zohlednit základní makroekonomické veličiny. 4) Srovnání sazeb je nutno provádět v reálných hodnotách, tzn. respektovat existenci inflace a kurzového rozdílu. Ad 1+2) Z obou variant E a F je patrné, že pro udržení, případně zvýšení chovu zvířat vázaných na travní porosty, je plánovaný 15% přesun prostředků z 1. pilíře nutný. Podstatný je fakt ztrátovosti živočišné výroby, tzn. pokud mají někteří farmáři chovat více dobytka a nesmějí rozorávat plochy travních porostů, je nutno i toto v platbách zohlednit. Ad 3+4) Za zásadní považujeme co nejrychlejší zveřejnění sazeb AEO a LFA, protože bez nich lze prostředky při udržení objektivnosti alokovat pouze prostřednictvím starých sazeb se zohledněním vývoje základních makroekonomických veličin, tzn. kurzu a inflace, případně odrážejících přímo nárůsty nákladů nevyužitých příležitostí. Ad kurz: Původní újmy jsou spočteny v korunách to je stabilní srovnávací úroveň. Naopak eurové objemy se pochopitelně liší dle použitého kurzu. Kvůli posunu kurzu z úrovně 29,784 na 25,218 Kč/EUR (kurz PRV pro rok 2013) je ekvivalentem 100 eur starého období 118,1 eur v období novém. Pokud to není respektováno, tak jsou vypláceny nižší, než původně stanovené sazby u LFA a AEO tak, jak se to děje v aktuálním PRV: Opatření Management Újma z PRV 2007 Kurzem snížená platba roku 2013 LFA ostatní méně příznivá oblast (typ OA) 3490 Kč/ha 2951 Kč/ha AEO louky 2230 Kč/ha 1891 Kč/ha AEO pastviny 3336 Kč/ha 2824 Kč/ha AEO integrovaná produkce zeleniny Kč/ha Kč/ha AEO integrovaná produkce ovoce Kč/ha Kč/ha Ad inflace: Není možné tvrdit, že 1 Kč v roce 2005 (referenční, resp. středový rok výpočtu újmy) je totéž, jako 1 Kč v roce 2017 (středový rok nového rozpočtového období). Jinak by farmářům nebyla uhrazena újma (rostou náklady na krmiva pro zvířata, naftu, stroje, mzdy ), a to nehovoříme o nákladech obětované příležitosti (viz rostoucí ceny pšenice, řepky ). Dokonce i veřejné (dotované) platby za elektřinu z bioplynových stanic jsou každoročně navyšovány v závislosti na inflaci. Dle ČSÚ činí inflace za předmětné období celkem 40,4 %, viz oficiální údaje dle jednotlivých let a projekce pro roky založená na průměrné inflaci let , tzn. 2,65 % p.a.: Inflace Index 1,9 2,5 2,8 6,3 1 1,5 1,9 3,3 2,65 2,65 2,65 2,65 2,65 101,9% 104,4% 107,4% 114,1% 115,3% 117,0% 119,2% 123,2% 126,4% 129,8% 133,2% 136,7% 140,4% Vynásobením výše uvedených 118,1 eur inflačním koeficientem 1,404 získáme 165,8 eur, což je částka odpovídající reálné hodnotě 100 eur v původním rozpočtu. Např. varianta A znamená ve skutečnosti snížení sazeb nikoli na 50 %, jak je tvrzeno, ale na 50 % v nominální výši. Máme-li uvést reálné snížení, pak musíme nominální úroveň dělit koeficientem 1,658 eur. Prosíme tedy opravit u jednotlivých variant kvantifikaci dopadů zkusili jsme to prostým dělením koeficientem 1,658 bez vhledu do reálné struktury obálky Nároková pro zemědělce (potřeba upravit): U každé z jednotlivých variant A, B, C, D, E, F jsou v dopadech srovnávány nové částky se starými. Srovnání ale není relevantní, protože se jedná o zjednodušené poměření sazeb, či spíše rozpočtů (sazby uvedeny nejsou) v nominální hodnotě, které nic nevypovídá o reálném dopadu na úhradu újmy, jež se změnila. Za účelem správnosti by stačilo u každé z variant uvést nominální a reálnou změnu, přičemž u reálné změny sazeb je nutno zohlednit jednak aspekt kurzu a jednak inflaci: 4

5 Var.A Var.B Var.C Var.D Var.E, Var.F Stávající znění AEO, EZ snížení sazeb od r na 1 ha o 50 %. Platby v LFA od r na 37 %. AEO, EZ, LFA zachovány sazby současného programového období. AEO snížení sazeb u ošetřování travních porostů od r na 1 ha o %. AEO, EZ, LFA zachovány sazby současného programového období. AEO, EZ, LFA, Natura 2000 na z.p. 150 % sazby současného programového období, jedná se o zohlednění inflace a kurzových rozdílů v celkové výši 50%. Nové znění AEO, EZ snížení sazeb od r na 30 % reálné výše současného programového období (50 % nominální výše). Platby v LFA od r na 22 % reálné výše (37 % nominální výše) AEO, EZ, LFA snížení sazeb na 60 % reálné výše současného programového období (zachovány pouze nominální výše) AEO snížení sazeb u ošetřování travních porostů od r na. % reálné výše současného programového období (.. % nominální výše). AEO, EZ, LFA snížení sazeb na 60 % reálné výše současného programového období (zachovány pouze nominální výše) AEO, EZ, LFA, Natura 2000 zachování reálné úrovně sazeb současného programového období (140,4 % nominálních korunových sazeb, resp. 165,8 % nominálních eurových sazeb současného programového období, jedná se o zohlednění inflace a kurzových rozdílů). Jako příklad srovnávání nesrovnatelného si dovolíme uvést první dva body z Dopadů varianty F: AEO, EZ, LFA, Natura 2000 na z.p. 150 % sazby současného programového období, jedná se o zohlednění inflace a kurzových rozdílů v celkové výši 50%. Lesnická environmentální opatření snížena na 50 % vypočtených sazeb. Výše uvedené evokuje navýšení u AEO, LFA apod. na 150 % a snížení u Lesnických enviro na 50 %. Realita rozpočtů v předložených tabulkách je však zcela jiná: Typ podpory Rozpočet Návrh rozpočtu Srovnání Srovnání reálné nominální (očištěno o inflaci (EUR) (EUR) (index) a kurz = 165,8 %) Nároková pro zemědělce % 83 % (AEO, EZ, LFA, Natura 2000) Nároková pro lesníky % 226 % Ad Komentář: Pokud budou provedeny nové kalkulace plateb na základě údajů z let , tak je samozřejmě skutečností, že v uvedených kalkulacích bude inflace už započítána, protože kalkulace budou vycházet z běžných cen uvedených let. Pochopitelně však bude zahrnuta přibližná inflace pouze za období 2005 až 2010 (středový rok období ). Dne , Ing. Kamil Toman, Svaz marginálních oblastí 5

6 Politické výzvy a priority pro internalizaci externalit moderního zemědělství Svaz marginálních oblastí přináší překlad odborného textu zveřejněného devíti autory z univerzit v Esseexu, Londýně, USA a dalších institucí v Dánsku, Holandsku a Británii. Zemědělství je ve své podstatě multifunkční. Produkuje více než jen potraviny a nepotravinářské výrobky. Hluboce ovlivňuje mnoho složek hospodářství a ekosystémů a nese s sebou i externí náklady a pozitivní externality. Aktuální výše externích nákladů byla za pomocí komplexní metodiky vyčíslena odborníky na 147 mld. Kč ročně v Německu, 115 mld. Kč v Británii a 2874 mld. Kč v USA. To odpovídá nákladům Kč/ha zemědělské půdy. Zemědělství také produkuje pozitivní externality, a ačkoli neexistuje žádný ucelený rámec ocenění, veřejné benefity v UK jsou odhadnuty v rozsahu Kč na domácnost, resp Kč/ha zemědělské půdy. Tyto externí náklady a benefity vyvolávají důležité politické otázky. Zejména, měli by zemědělci dostávat veřejnou podporu za veřejné benefity, které produkují? Měli by ti, kteří znečišťují, platit za obnovu životního prostředí a lidského zdraví? Politika má k dispozici tři možnosti jak podpořit změny v chování: poradenství a institucionální opatření, regulační a právní opatření a ekonomické nástroje. Tři nejperspektivnější možnosti eliminace negativních a podpory pozitivních externalit jsou: (1) environmentální daně, (2) dotace a pobídky a (3) institucionální a participativní mechanismy. Největší výzvou je však najít způsoby, jak začlenit takové politické nástroje do efektivních balíčků, které zvýší nabídku žádoucích veřejných statků při odpovídajícím zajištění životaschopnosti zemědělských farem. Úvod Moderní zemědělství druhé poloviny 20. století bylo velmi úspěšné ve zvýšení produkce potravin. Hektarové výnosy obilovin v USA a Evropě vzrostly během 50 let na 2-3násobek, a v Asii a Latinské Americe od roku 1970 o %. Ale na rozdíl od jiných hospodářských odvětví je zemědělství neodmyslitelně multifunkční. Produkuje více než jen potraviny a nepotravinářské výrobky. Má hluboký dopad na mnoho prvků místních, národních a globálních hospodářských systémů a ekosystémů (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství - FAO, 1999). Tyto dopady mohou být negativní nebo pozitivní. Například zemědělský systém, který ničí organickou hmotu nebo produkcí potravin způsobuje erozi půdy, vytváří náklady, které musí nést ostatní. Ale zemědělský systém, který váže uhlík v půdě, přispívá k veřejným i soukromým statkům, ať už je to zmírňováním klimatických změn nebo zlepšováním zdraví půdy. Podobně systém, který chrání volně žijící živočichy, kteří na farmě přispívají k hubení škůdců, podporuje biologickou rozmanitost na rozdíl od systémů eliminujících volně žijící živočichy. Dopady moderního zemědělství na životní prostředí a lidské zdraví jsou široké a dobře zdokumentované a zahrnují: (1) pesticidy znečišťující vodu a poškozující volně žijící živočichy a zdraví lidí, (2) dusičnany a fosfáty z hnojiv, živočišné odpady a silážní šťávy kontaminující vody a přispívající k rozvoji řas, odkysličování, hynutí ryb a obtěžování lidí trávících volný čas u vody, (3) eroze půdy narušující vodní toky a odtok z erodované půdy způsobující záplavy a škody na bydlení a přírodních zdrojích, (4) poškození spotřebitelů vystavených zbytkům škodlivin a mikroorganismů v potravinách a (5) kontaminaci ovzduší metanem, oxidem dusným a amoniakem produkovaným hospodářskými zvířaty, jejich hnojem a průmyslovými hnojivy. Multifunkčnost zemědělství znamená, že přináší také hodnotné nepotravinové funkce, z nichž mnohé nemohou být zajištěny jiným hospodářským odvětvím. Hodně z přirozené biologické rozmanitosti v Evropě je výsledkem staletí zemědělského hospodaření, které tvořilo a tvarovalo krajinu a venkov. Zemědělství má mnoho dalších pozitivních vedlejších efektů, ke kterým patří zejména: estetická hodnota krajiny, rekreace, akumulace a dodávka vody, recyklace a fixace živin, tvorba půdy, volně žijící živočichové včetně zemědělsky prospěšných organismů, ochrana před bouřemi a povodněmi, vázání uhlíku stromy a půdou. Ocenění externalit Většina ekonomických aktivit ovlivňuje životní prostředí - používá přírodní zdroje jako své vstupy a současně je pro ně čisté životní prostředí pohlcovačem produkovaného znečištění. Náklady takového využití životního prostředí se nazývají externality, protože jsou vedlejšími účinky hospodářské činnosti a neprochází trhem. Náklady externalit proto nejsou součástí ceny hrazené producenty nebo spotřebiteli. Pokud externality nejsou zahrnuty v cenách, narušují trh tím, že podporují činnosti, které přinášejí vysoké soukromé benefity, ale náklady přitom nese společnost. Externalitou je každá činnost, která má vliv na blahobyt či příležitosti jednotlivců nebo skupin bez přímé platby nebo kompenzace a může být pozitivní nebo negativní. Externality, se kterými se setkáváme v zemědělském sektoru, mají čtyři charakteristiky: (1) náklady na ně jsou často opomíjeny, (2) často k nim dochází se zpožděním, (3) často poškozují skupiny, jejichž zájmy nejsou hájeny a (4) totožnost původce externality není vždy známa. Externality (někdy též technologické externality ) představují formu selhání trhu. Vylévání splašků do jezera znečišťovatelem bez odškodnění těch, kteří jsou tím nepříznivě ovlivněni, je klasickým příkladem technologické externality. Trh v tomto případě selhává, protože se znečišťuje více, než by tomu bylo, kdyby trh nebo jiné instituce donutily znečišťovatele nést plné náklady na jeho aktivity. Existuje jen málo údajů týkajících se ekonomických nákladů zemědělských externalit. Je to částečně proto, že náklady jsou velmi rozptýlené a ovlivňují mnoho odvětví ekonomiky. Je také nutné znát hodnoty přírodního zboží a služeb a důsledky jejich ztráty. Dle některých názorů současný systém ekonomických výpočtů hrubě podceňuje současnou a budoucí hodnotu přírodního kapitálu. Je poměrně snadné posoudit náklady na snižování emisí a náklady na odstranění znečištění, ale složitější je spočítat pozitivní funkce zemědělství. Jak ocenit, například, skřivany zpívající v letním dni, krajinu s živými ploty a stromy, nebo povodí vyrábějící čistou vodu? Environmentální ekonomové vyvinuli metody pro posouzení uvedených preferencí občanů ohledně environmentálních statků prostřednictvím hypotetických trhů, které umožňují posoudit jejich ochotu platit za přírodní zboží a služby nebo ochotu přijmout náhradu za ztráty. Náklady negativních externalit U nových srovnávacích údajů týkajících se negativních externalit v Británii, USA a Německu (Tabulka 1) je použit rámec vyvinutý pro nedávnou studii britského zemědělství. Rámec používá sedm kategorií pro posouzení negativních environmentálních a zdravotních nákladů. Odhadnuty byly dva druhy škod v Británii: (1) náklady na léčbu nebo prevenci (náklady vynaložené na vyčištění životního prostředí a obnovu lidského zdraví za účelem splnění právních předpisů nebo navrácení do nepoškozeného stavu) a (2) náklady na správu a sledování (vynaložené veřejnými orgány a agenturami pro sledování životního prostředí, potravin a zdravotních parametrů). Byly odhadnuty pouze ty externality, které vedly k finančním nákladům. 6

7 Rámec obsahuje pouze externí náklady, tj. náklady přenesené na zbytek společnosti činností zemědělců. Soukromé náklady, které nesou zemědělci sami, nejsou zahrnuty, např. náklady vyplývající ze zvýšené odolnosti škůdců nebo plevelů kvůli nadužívání pesticidů, nebo náklady manipulace s pesticidy. Mimo kvantifikaci však zůstávají i problémy distribuce nákladů: například přemnožení hmyzu vyplývající z nadužívání pesticidů může ovlivnit všechny zemědělce, tj. i ty, kteří pesticidy nepoužívají. Tabulka 1. Roční externí náklady moderního zemědělství v Británii, USA a Německu Kategorie nákladů Británie USA a Německo a (mil. Kč, ceny roku 2013) 1. Škody na přírodním kapitálu: voda a) Pesticidy ve zdrojích pitné vody b) Dusičnany, fosfáty a půda ve zdrojích pitné vody c) Zoonózy (zejména Cryptosporidum) ve zdrojích pitné vody d) Eutrofizace, znečištění haváriemi, úhyny ryb, náklady monitoringu Škody na přírodním kapitálu: vzduch Emise metanu, amoniaku, oxidu dusného a oxidu uhličitého b b 3. Škody na přírodním kapitálu: půda a) Škody způsobené erozí mimo místo jejího vzniku Záplavy, blokované příkopy a ztráty na retenčních kapacitách Škození v průmyslu, lodní dopravě a rybolovu b) organické hmoty a ztráty oxidu uhličitého z půdy Škody na přírodním kapitálu: biodiverzita a krajina Škody na lidském zdraví: pesticidy c Škody na lidském zdraví: dusičnany d Škody na lidském zdraví: mikroorganismy/původci nemocí a) Bakteriální a virové epidemie v potravinách b) BSE a nové varianty Creutzfeldt-Jacobovy chorobye c) Nadužívání antibiotik (rezistence vůči antibiotikům) n.a. n.a. n.a. Celkové roční externí náklady Přepočtené náklady (Kč/ha) Celkové náklady na hektar zemědělské půdy Náklady pouze na hektar orné půdy f Náklady na kilogram aktivní látky pesticidů g Zdroj: Převzato z Pretty et al., 2000; Pimentel et al., 1992, 1995, Fleischer and Waibel, 1998; Ribaudo et al., 1999; Veškeré podrobnosti o metodice viz Pretty et al. (2000). a Publikované údaje pro USA byly upraveny za účelem odstranění některých zřejmých nadhodnocení a vyloučení soukromých nákladů nesenými samotnými zemědělci (viz Pimentel et al., 1992). Zveřejněné údaje pro USA a Německo jsou doplněny o nové odhady nákladů plynných emisí na základě údajů z US EPA (1999) a EEA (1999). Veškeré podrobnosti o metodice viz Pretty et al. (2000). b Náklady emisí v USA a Německu nezahrnují údaje za amoniak (4 % nákladů v Británii). c Na současné úrovni poznání nelze odhadnout škody z chronických onemocnění (rakovina) a u akutních jsou reportovány většinou jen havárie při manipulaci s pesticidy apod., což jsou při striktním výkladu náklady nesené samotnými zemědělci, nikoliv externí náklady. d Uvažováno, že dusičnany jsou z pitné vody odstraněny. Samotné dusičnany nejsou toxické pro člověka. V této studii není kalkulováno s negativními efekty jejich transformace na dusitany v trávicím traktu. e V případě BSE odpovídají vysoké náklady zvolenému řešení - úplnému odstranění problému. Pokud by bylo takto postupováno i u ostatních položek, pak by celkové vypočtené externí náklady zemědělství byly podstatně vyšší. f Náklady obdělávání orné půdy jsou určeny následně: 80 % z kategorie 1a, 2 (oxid dusný), 50 % z 1b, 1d-e, 2 (metan a oxid uhličitý), 3, 4, 5, a 25 % 7a (tj. 51,6 mld. Kč v Británii, 628 mld. Kč v USA, 42,9 mld. Kč v Německu). g Náklady pesticidů jsou upraveným součtem kategorií 1a, 1c, 1d, 4 a 5 (tj. 9,5 mld. Kč v Británii, 46,8 mld. Kč v USA, 5,1 mld. Kč v Německu). Na konci 90-tých let byly používány pesticidy v zemědělství v následujících objemech účinné látky: v USA 425 mil. kg (77 % z celkového množství), v Británii 22,5 mil. kg (89 % z celkového množství) a v Německu 26,5 mil. kg (89 % z celkového množství). n.a. nejsou k dispozici kalkulace nákladů Pozn: chybějící data doplněna dle ekvivalentních údajů ve zbývajících zemích, tam kde byla dostupná 7

8 I přesto, že výzkum zatím není úplný a nebyly dopočítány ještě všechny náklady, naznačují tyto studie, že externí náklady moderního zemědělství v roce 1996 činily Kč/ha zemědělské půdy v Británii, Německu a USA. Je zřejmé, že negativní externality orné půdy jsou vyšší než u živočišné výroby (pastvin). Externí náklady spojené pouze s pesticidy činí Kč/kg použité účinné látky. Pro nezemědělské sektory se jedná o značné náklady. Z nejrůznějších důvodů jsou tyto odhady pravděpodobně konzervativní: některé náklady jsou významně podhodnocené (např. akutní a chronické otravy pesticidy, náklady na monitorování, eutrofizace nádrží a obnova ztracených živých plotů); některé náklady nyní nelze vypočítat (např. bagrování za účelem udržení splavnosti, protipovodňová opatření, eutrofizace mořského prostředí a otravy domácích zvířat); nebyly vypočteny náklady na obnovu životního prostředí nebo lidského zdraví do nepoškozeného stavu; náklady léčby a prevenci mohou být značně podhodnoceny oproti tomu, kolik by byli lidé ochotni zaplatit za tvorbu pozitivních externalit; údaje neberou v úvahu časová zpoždění mezi příčinou problému a jeho projevením se jako náklad (např. některé dávno zastavené procesy mohou stále vytvářet náklady, zatímco některé stávající procesy ještě náklady nevytvářejí); tato studie nezahrnuje externality vyplývající z přepravy potravin z farem k výrobcům, zpracovatelům, obchodníkům a ke spotřebiteli. Hodnota pozitivních externalit Odhady nákladů jsou však jen částí příběhu, protože zemědělství produkuje také pozitivní externality, kterými jsou například krajina a její estetické hodnoty, zásobování vodou, fixace živin, tvorba půdy, biologická rozmanitost, ochrana před povodněmi a ukládání uhlíku (OECD, 1997). Nicméně, neexistuje žádná komplexní studie, která by ukázala celkové pozitivní vedlejší účinky zemědělství. Mnohé z agroenvironmentálních programů v Británii znamenaly pokusy obnovit části krajiny, stanoviště vzácných rostlinných či živočišných druhů a další pozitivní venkovské atributy, které byly ztraceny během intenzifikační fáze čtyřicátých až sedmdesátých let a ochránit ty atributy, které ještě ztraceny nebyly. Odhady přínosů agroenvironmentálních programů nabízejí alespoň vhled do některých hodnot, které zemědělství poskytuje vedle potravinových a nepotravinových produktů. Britské agroenvironmentální programy byly navrženy tak, aby přinášely výhody v několika formách, včetně přírodních vlivů, krajinných efektů, kvality vody, archeologických nalezišť a lepší prostupnosti krajiny. Benefity mohou čerpat lidé v bezprostřední blízkosti systému i ostatní veřejnost. Odhady přínosů ukazují, že benefity jsou podstatně vyšší než náklady, což potvrzuje hodnotu uvedených politik. Hodnocení deseti ekologicky citlivých oblastí (ESA) v Anglii a Skotsku, plus Nitrátově citlivé oblasti (NSA) a Režimů podpor ekologického zemědělství, prokazují benefit 2,2-12,7 mld. Kč ve srovnání s finančními náklady státní pokladny 497 mil. Kč. Odhady benefitů (pomocí různých metod oceňování: kontingenční oceňování, výběrové experimenty a kontingenční srovnávání) se pohybovaly od 98 do 1477 Kč na domácnost u většiny ekologicky citlivých oblastí, vystoupaly až na Kč pro Norfolk Broads a Kč pro skotské extenzivní travní porosty a činily Kč na domácnost pro Nitrátově citlivé oblasti a Režimy podpory ekologického zemědělství. Hodnota pro místní obyvatele vykázala nižší kolísání než hodnoty pro návštěvníky a veřejnost (většinou v rozsahu Kč, s některými extrémy na úrovni 7387 Kč na domácnost). Vezmeme-li u benefitu v úvahu rozmezí Kč na domácnost a rok a budeme předpokládat, že toto je reprezentativní preference průměrné domácnosti pro všechny zemědělsky produktivní oblasti, pak to naznačuje národní benefit v řádu 9,8-29,5 mld. Kč. Vyjádřeno na hektar, tyto předběžné údaje ukazují benefit v řádu Kč/ha zemědělské půdy v Británii. Jsou vynechány hodnoty takových benefitů, jako potraviny prosté patogenů, neerodovaná půda, bezemisní zemědělství a biologicky rozmanité výrobní systémy. Existuje zatím příliš málo studií pro potvrzení těchto údajů. Jedna studie v Británii srovnávala ekologické a konvenční farmy a dospěla k závěru, že ekologické zemědělství produkuje Kč/ha/rok pozitivních externalit (zejména benefity pro zdraví půdy a volně žijících zvířat). V některých případech mohou být veřejné benefity produkované zemědělstvím vyšší než soukromé výnosy získané samotnými zemědělci. Sala a Paruelo vypočítali roční hodnotu ukládání oxidu uhličitého v USA (Great Plains) na 6156 Kč/ha, což je čtyřikrát více než čistý soukromý výnos farmářů za maso, vlnu a mléko a asi polovina tržní hodnoty pozemků. Ve skutečnosti tito farmáři jsou uhlíkovými farmáři spíše, než jen chovateli hospodářských zvířat. Vychází zásadně efektivněji používat omezené zdroje na podporu postupů nepoškozujících životní prostředí, než muset utrácet za uvedení do původního stavu poté, co se vyskytne problém. Úspory pozitivních environmentálních opatření mohou být značné, jak zjistil stát New York se svou podporou trvale udržitelného zemědělství na ha povodí Catskill - Delaware (Ústav pro zemědělství a obchodní politiku, 1997). New York City získává 90 % své pitné vody z těchto povodí. Avšak v pozdních osmdesátých letech město čelilo nutnosti postavit filtrační zařízení pro splnění nových norem pitné vody, jehož náklady by byly miliard Kč, plus dalších 5,8-14,4 mld. Kč ročních provozních nákladů. Přibližně 40 % z orné půdy v povodí by muselo být vyřazeno z hospodaření, aby se snížil odnos erodované půdy, pesticidů, živin a patogenních bakterií a protozoí. Namísto toho se město rozhodlo pro spolupráci se zemědělci. Založilo Zemědělskou radu povodí - partnerství zemědělců, vlády a soukromých organizací s cílem chránit pitnou vodu pro město a udržitelné venkovské hospodářství. Pracuje na celofaremním plánování s každou farmou a přizpůsobuje řešení místním podmínkám s cílem maximalizovat snížení externích nákladů. První dvě fáze programu, které vedly k dosažení 85 % cíle pro snižování znečištění, stály zhruba 2,9 mld. Kč, tzn. jen malou část nákladů na filtrační zařízení a jeho každoroční provoz. Z tohoto společného přístupu k agroenvironmentálnímu managementu těží nejen daňoví poplatníci, ale také zemědělci, životní prostředí a venkovská ekonomika. Politiky internalizace externalit Tyto externí náklady a přínosy vytvářejí důležité politické otázky. Zejména, měli by zemědělci získat veřejnou podporu za veřejné benefity, které produkují vedle potravin? Mají ti, kteří znečišťují, platit za obnovu životního prostředí a lidského zdraví? V zemědělství byla pozornost zaměřena na široké spektrum politických možností, které jsou k dispozici pro podporu změn v zemědělské praxi. Ty se dělí do tří kategorií: poradenství a institucionální opatření, regulační a právní opatření a ekonomické nástroje (Tabulka 2). V praxi vyžaduje účinná kontrola znečištění a optimální nabídka požadovaných veřejných statků kombinaci všech tří přístupů a integraci napříč odvětvími. 8

9 Tabulka 2. Nástroje politik pro internalizaci pozitivních a negativních zemědělských externalit Nástroj / opatření Vliv zvýšení nabídky Vliv na snižování pozitivních externalit negativních externalit Poradní / institucionální Kodexy správné praxe Stanovují nejlepší postupy, ale negarantují Povzbudí ochotné zemědělce stanovením jejich dosažení nejlepších postupů řízení Vzdělávací systémy Úzká propojení mezi profesionály Úzká propojení umožňují přenos informací (veřejně financované) a zemědělci podporují změny a sledování zemědělské praxe Participační procesy Skupiny zvyšují schopnost zemědělců Skupiny zvyšují schopnost zemědělců a skupiny zemědělců experimentovat s udržitelnými postupy snižovat znečišťování (např. ohledně škůdců a péče o krajinu) Environmentální audity Podporují postupné změny k většímu Motivují zemědělce ke snížení produkce využívání obnovitelných zdrojů odpadů a znečištění Regulační Předpisy a zákony, Předpisy nejsou používány ke zvýšení Široké použití, např. potravinové normy, (včetně politik aplikovaných pozitivních externalit upuštění od postřiků podél břehů, kvalita sokromým sektorem, vody a zdravotní nezávadnost potravin, závazné např. supermarkety) postupy k omezení úniků živin, zákaz vypalování slámy, ochrana stanovišť Vymezení stanovišť a druhů Neutrální Právní ochrana klíčových stanovišť a druhů Ekonomické Environmentální daně Nezvyšují pozitivní externality Daně z pesticidů, minerálních hnojiv (účelově vázané příjmy však mohou být a poplatky za statková hnojiva použity pro pobídky) Reforma dotací a pobídek Kontroly podmíněnosti a podmíněné dotace Nepřímé efekty - pokud vznikají spojené s poskytováním environmentálních udržitelnější systémy a sociálních statků Granty a půjčky Jednorázové dotace (např. na remízky či Jednorázové dotace (např. zařízení pro skladování kamenné zídky) kejdy nebo půdoochranná opatření) Obchodovatelné povolenky na Neefektivní Pouze jedna realizace v zemědělství znečištění - pro zlepšení kvality vody (v USA) Poradenská a institucionální opatření dlouho tvořila páteř politik internalizujících náklady za účelem prevence znečištění způsobeného zemědělstvím. Tato opatření spoléhají na dobrovolnou součinnost zemědělců a jsou oblíbená u politiků, protože jsou levné a pružné. Poradenství je obvykle ve formě zásad správné zemědělské praxe, jako jsou doporučené maximální míry použití pesticidů a umělých hnojiv nebo opatření pro omezení eroze půdy. Většina vlád má ještě zemědělské poradenské služby a zaměstnává agenty pro práci s farmáři. Tato poradní a institucionální opatření však nezaručují výsledky s většími environmentálními a sociálními přínosy. Regulační a právní opatření jsou používána také pro internalizaci externích nákladů, která může být provedena buď stanovením emisních norem, nebo zavedením environmentálních standardů. Znečišťovatelé překračující normy jsou pak sankcionováni. Existuje mnoho typů norem: provozní standardy na ochranu zaměstnanců, výrobní normy pro omezení limitů reziduí kontaminujících látek ve výrobě (např. rezidua pesticidů v potravinách), emisní normy (např. silážní odpadní vody nebo kaly) a normy kvality životního prostředí omezující obsah nežádoucích látek ve zranitelných prostředích (například dusičnany nebo pesticidy ve vodě). Problémem těchto předpisů však je, že většina zemědělského znečištění se odehrává rozptýleně v přírodě. Je proto nemožné, aby inspektoři zajistili dodržování pravidel na stovkách tisíc farem tak, jako je tomu možné u omezeného počtu průmyslových továren. Regulace se používá též k omezení nebo odstranění určitých zemědělských praktik, jako např. postřik pesticidy v blízkosti vodních toků, vypalování slámy (Británie), nebo požadavek povinně vyrovnané bilance živin na farmách (například v Nizozemsku a ve Švýcarsku). Posledním užitím regulace je označení a právní ochrana některých stanovišť a druhů. To může být stanoveno na vnitrostátní nebo meziná- 9

10 rodní úrovni. Opět platí, že takové označení nezaručuje ochranu, ale jasně upozorní na veřejnou hodnotu. Ekonomické nástroje jsou určeny především k zajištění toho, aby znečišťovatel nesl náklady na odstranění škod způsobených znečištěním a/nebo náklady vzniklé při omezování znečištění (náklady na snížení emisí). To znamená, že bezplatný vstup pro zemědělství, tj. čisté a neznečištěné životní prostředí, je oceněn a je s ním zacházeno podobně jako s ostatními náklady (např. práce nebo kapitál). To je princip znečišťovatel platí, který byl přijat všemi vládami OECD v roce 1972 a později, v roce 1995, zakotven v Římské smlouvě. Pro dosažení internalizace je k dispozici celá paleta ekonomických nástrojů, a to včetně ekologických daní a poplatků, obchodovatelných povolenek a cíleného nebo kombinovaného využití veřejných dotací a pobídek. Daně a dotace jsou dvě strany téže mince ekonomických pobídek. Přestože oba přístupy lze použít ke snížení negativních externalit zemědělství a vlivy na produkci zemědělců a omezení znečištění mohou být podobné, oba přístupy mají různé dopady na zisky zemědělců a veřejné rozpočty. Během posledních let došlo k malému, ale důležitému posunu ve využívání veřejných dotací pro společné agroenvironmentální výstupy. Agroenvironmentální politiky v Británii mají tendenci zdůrazňovat vlastnická práva zemědělců, což znamená, že zemědělci by měli být kompenzováni za změny v postupech, které snižují jejich zisky. To je v kontrastu s jinými evropskými zeměmi, kde jsou větší práva na straně státu, což znamená silnější regulaci. Filozofie farmářských vlastnických práv ve Spojených státech je blíže situaci Británie, tzn. regulace bez náhrady byla dosud minimální. Obchodovatelná povolení jsou systémy kvantitativních povolení ke znečištění, které lze kupovat a prodávat na trhu povolenek. Smyslem je soustředit omezení znečištění u těch, kdo nesou nejmenší náklady, a tím snížit náklady na plnění limitů. Obchodovatelné povolenky byly použity pro kyselé deště a kontrolu rybolovu (v USA, Austrálii a na Novém Zélandu), ale teprve nedávno byly využity v zemědělském kontextu pro zlepšování kvality vody v USA. Bodoví znečišťovatelé, kteří podléhají regulaci, si mohou koupit emisní povolenky od zemědělských plošných znečišťovatelů. Koncept je založen na myšlence, že náklady na další snížení znečištění vod mohou být v některých případech úprav zemědělských postupů nižší, než při omezování bodových zdrojů zatížení. Tři z nejperspektivnějších možností politik, jak odradit negativní externality a podporovat pozitivní externality, jsou rozebrány podrobněji níže: (1) environmentální daně, (2) dotace a incentivní reformy a (3) institucionální a participativní mechanismy. Environmentální daně Environmentální nebo eko daně se snaží přesunout břemeno zdanění z ekonomického dobra, jako je práce, na environmentální zlo, jako je odpad a znečištění. Tržní ceny zemědělských vstupů a produktů v současné době neodrážejí plné náklady zemědělského hospodaření. Environmentální daně či platby za znečištění se snaží internalizovat některé z těchto nákladů, a tak přimět jednotlivce a podniky k efektivnějšímu využívání zdrojů. Tyto zelené daně nabízejí příležitost dvojí dividendy snížením škod na životním prostředí, a to zejména z plošných zdrojů znečištění, při současné podpoře dobrých životních podmínek. Stále však existuje rozšířený názor, že environmentální daně omezují hospodářský růst. Rostoucí empirické důkazy o nákladech na dodržování předpisů ochrany životního prostředí a daní naznačují, že se jedná o malý nebo žádný dopad na celkovou konkurenceschopnost podniků a zemí, s náznaky, že tyto předpisy a daně zvýšily efektivnost a zaměstnanost (viz Box 1). Box 1. Účinnost ekologických daní v EU. Zdroj: EEA (1999). - Daně přinášejí environmentální benefity a jsou nákladově efektivní. - Příklady zvláště efektivních daní jsou: švédské zdanění znečištění ovzduší, nizozemské zdanění znečišťování vod a poplatek na oxidy dusíku (NOx) a schémata daňového rozlišení pohonných hmot ve Švédsku. - Motivační daně jsou environmentálně účinné, pokud je výše daně dostatečně stimulující k omezení znečištění. - Významný příspěvek k environmentální efektivitě poplatků je zaručen, jsou-li výnosy použity pro související výdaje na životní prostředí. - Daně mohou fungovat po relativně krátkou dobu (2-4 roky), a proto obstojí i ve srovnání s ostatními nástroji politiky životního prostředí, i když u energetických daní může trvat let, než se projeví výrazné motivační účinky. V zemích Evropy a Severní Ameriky existuje široká škála environmentálních daní a poplatků. Mezi ně patří uhlíkové/energetické daně (např. v Belgii, Dánsku a Švédsku), chlorofluorokarbonové daně (Dánsko a USA), daně ze síry (např. Dánsko, Francie, Finsko a Švédsko), poplatky z oxidu dusného (pouze Francie a Švédsko), daňové rozlišení olovnatého a bezolovnatého benzínu (všechny země EU), daň ze skládek (Dánsko, Nizozemsko a Británie), poplatky za odběr podzemních vod (pouze Nizozemsko) a stočné (Španělsko a Švédsko). Environmentální daně se zatím nepoužívaly v zemědělství s několika výjimkami: daň z pesticidů v Dánsku, Finsku, Švédsku a několika státech USA, daně z průmyslových hnojiv v Rakousku ( ), ve Finsku ( ), ve Švédsku a v některých státech USA a poplatky za hnůj v Belgii a Nizozemí. Velká pozornost se nyní soustředí na realizaci daně z pesticidů. Ideální situací je uvalení nejvyšší daně z pesticidů na výrobky, které způsobují největší škody na životním prostředí a lidském zdraví. Nicméně, není zde metodika pro stanovování míry nebezpečnosti. Existují různé možnosti, včetně pořadníkové soustavy, kde jsou pesticidy seskupeny do tříd podle podobného dopadu, nebo zdanění podle jejich hodnoty/ceny či použité hmotnosti. Důležitou otázkou zůstává, co se po zavedení daně z pesticidů stane s chováním zemědělců. Zejména, zda dojde ke snížení používání pesticidů v případě zvýšení jejich ceny. Cenová elasticita poptávky je pro stanovení takových vlivů na životní prostředí důležitá a odhady z Nizozemska, Řecka, Francie, Německa, Dánska a Británie hovoří obvykle o rozmezí , vzácněji až 0.7, popř Zdá se, že z uvedeného vyplývá, že by byly nutné skutečně velké cenové změny, aby zemědělci změnili své praktiky: neelastická poptávka omezuje environmentální účinnost, i když je prospěšná pro generování příjmů. Nicméně existuje několik důvodů, proč je elasticita pravděpodobně vyšší. Za prvé, poptávka je nepružná, pokud je předpoklad, že zvýšení cen bude rychle zvráceno. Pokud ale zemědělci akceptují, že vyšší 10

11 ceny zahrnující environmentální daně zůstanou v platnosti, pak dojde ke změně chování. Za druhé, dobře navržený balíček daní s předpisy, poradenstvím a pobídkami může zvýšit cenovou citlivost. Za třetí, postupující inovace zemědělcům zpřístupní udržitelnější způsoby hospodaření, a tím bude podpořena další změna. Tam, kde daně byly stanoveny, byly vybírány dle prodejní ceny, nebo dle hmotnosti použité účinné látky. Tyto daně kolísají od 0,7 % z prodejní ceny (USA) po 36 % (Dánsko), a měly různé efekty. Nejpříznivějším bylo snížení používání pesticidů ve Švédsku od roku 1985, a to o 65 %. Daňové výnosy se pohybovaly v rozmezí od 1,8 mld. Kč za rok v USA (z toho 24 % jen v Kalifornii) až po 616 mil. Kč v Norsku a 44 mil. Kč ve Švédsku. Daně na průmyslová hnojiva byly zavedeny v několika zemích a dosahují v současnosti 3-12 Kč/kg dusíku, fosforu a draslíku v Rakousku, Norsku a ve Švédsku. Mnohem nižší jsou v USA (0,02-0,62 Kč/kg dusíku v různých státech). Většinová shoda je, že daňové balíčky s největším vlivem na externality jsou ty, které jsou kombinované s jinými politickými nástroji (poradenství, pobídky a předpisy), a ty, které jsou vázané - jejich výnosy jsou reinvestovány výhradně k podpoře udržitelnějších alternativ. Reforma dotací a incentivů v zemědělské politice Alternativou k postihu zemědělců prostřednictvím daní je motivace k přijetí neznečišťujících technologií a postupů. To může být realizováno tím, že jsou jim nabídnuty přímé dotace na přijetí udržitelných technologií (potenciální využití pro výnosy z environmentálních daní) a jsou odbourány perverzní dotace, které v současné době podporují činnosti znečišťující životní prostředí. Všechny vlády poskytují určitou veřejnou podporu svým domácím zemědělským a venkovským sektorům. Země OECD poskytují zhruba 5565 mld. Kč na podporu svého zemědělství, což představuje asi 478 tis. Kč na zemědělce na plný úvazek, nebo 5319 Kč/ha zemědělské půdy. Existují však velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, od vysokých úrovní podpory v Japonsku dosahujících 71 % z celkové hodnoty zemědělské produkce až po pouhá 3 % na Novém Zélandu (Pretty, 1998). Některé země začaly snižovat cenové podpory a nahrazují je systémy přímých plateb. Jiné země přesměrovaly podporu na udržitelné postupy hospodaření se značným pozitivním účinkem. Obecně platí, že jen malá část je zaměřena na zlepšení životního prostředí, a to prostřednictvím politik jako je US Conservation Reserve Program, v EU agroenvironmentální program a australský Národní program péče o půdu. Box 2. Výběr agroenvironmentálních programů používaných v průběhu devadesátých let v EU. Marketentlastungs und Kulturlandschaftsausgleich (MEKA) schéma Bádensko-Württembersko, Německo nabízí farmářům seznam technologií na výběr, z nichž jim každá může přinést eko-body. Každý bod jim pak přináší 20 DM/ ha (například za nepoužití růstových regulátorů 10 bodů, za setí zeleného hnojení na podzim 6 bodů, za nepoužívání herbicidů a mechanické odstraňování plevele 5 bodů, snížení intenzity chovu dobytka na 1,2-1,8 dospělých kusů na hektar 3 body a za přímé setí na erozních půdách 6 bodů). Iniciativy v Parcs Naturels Régionaux ve Francii slaďují ekonomický rozvoj s ochranou přírody prostřednictvím integrovaného přístupu, včetně procesu vyjednávání a komunikace mezi různými místními aktéry a dobrovolných smluv pro zemědělce. Protože programy nejsou nařízeny, ale spíše rozvíjeny prostřednictvím participačního procesu, zemědělci se k nim necítí být donucováni. Příklady zahrnují vysoko položené pastviny pohoří Vogézy a močály na poloostrově Cherbourg. Národní park La Albufera ve Španělsku s rozlohou ha představuje území mezinárodního významu pro ptáky a ryby, kde jsou zemědělci dotováni, aby znovu zaváděli tradiční způsoby pěstování rýže, jako je mechanické pletí a zaplavování rýžových polí před zralostí, tj. od listopadu do března a omezovali použití jiných vstupů. Tento režim chrání rybí druh žijící v rýžových polích a přispívá k růstu populací čírek a lžíčáků. Tir Cymen (nyní Tir Gofal) Scheme, Wales, odměňoval zemědělce za používání jejich dovedností a zdrojů při péči o krajinu a volně žijící živočichy a za zlepšování jejich pěstitelských postupů. Zvýhodněny byly činnosti, které nabízejí největší veřejné benefity z hlediska životního prostředí u zemědělců zařazených do celofiremního závazku na 10 let. Schéma prospělo zemědělskému hospodaření, volně žijícím živočichům, životnímu prostředí a místní ekonomice. ZDROJ: ADAS (1996), BARRE S (1996), COUNTRYSIDE COUNCIL OF WALES (1996) A PRETTY (1998). 11

12 Reformy Společné zemědělské politiky Hlavní nástroj zemědělské politiky v EU, Společná zemědělská politika (SZP), prošel v posledních letech postupnou ekologizací. V roce 1992 Mac-Sharryho reformy zavedly agroenvironmentální podpory podle nařízení 2078/92, což vedlo k přesunu asi 3,5 % celkových podpor k produkci environmentálních statků. Odpovědnost za provádění a míru podpory však spočívá na jednotlivých členských státech, s různým stupněm zavedení, od 100 % zemědělské půdy v Rakousku po pouhých 0,2 % v Belgii. Nicméně, některé agroenvironmentální programy byly extrémně úspěšné v podpoře takových zemědělských změn, které přinášejí benefity jak soukromé pro zemědělce, tak i veřejné pro životní prostředí a venkovská společenstva (Box 2). V UK většinou přinesly podstatně větší benefity než náklady. Nejnovější reformy, tj. balíček opatření Agenda 2000 dohodnutý v roce 1999 Radou ministrů v Berlíně a naplněný v Helsinkách, se snažily vyrovnat s pokračujícím převisem nabídky hovězího masa a polních plodin, za účelem přípravy na další kolo jednání Světové obchodní organizace (WTO) a za účelem přípravy podmínek pro značné rozšíření EU. Tyto reformy snížily vyrovnávací platby, reformovaly kvóty a připravily opatření pro rozvoj venkova. V listopadu 1999 se ministři zemědělství EU dohodli na dvou nových předpisech SZP, které nabízejí rozšířené možnosti pro pozitivní výsledky v oblasti životního prostředí a rozvoje venkova. (1) Nařízení (ES 1259) podmiňuje platby podpor ochranou životního prostředí, zavádí modulaci jako možné opatření pro přerozdělení podpory ve prospěch rozvoje venkova a povoluje členským státům rozhodnout, jaká opatření přijmou. (2) Nařízení o rozvoji venkova (ES 1257) vytváří pilíř rozvoje venkova v rámci SZP, uznává rozvoj venkova nedílnou součástí SZP a klíčovým prvkem multifunkčního charakteru evropského zemědělství. Zdroj: (zkráceno) 12 Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, Česká Lípa, tel/fax: předseda Ing. Milan Boleslav Internet:

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ MIMOPRODUKČÍ FUNKCE V ČESKÉM M ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Jaroslav Pražan an Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky Prazan.jaroslav@uzei.cz

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Agroprogres Trnava 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha +

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

ODS a životní prostředí ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ = PŘÍLEŽITOST PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST

ODS a životní prostředí ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ = PŘÍLEŽITOST PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST ODS a životní prostředí ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ = PŘÍLEŽITOST PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST Mgr. Tomáš Chalupa ministr životního prostředí 21. ledna 2012, Hradec Králové ODS A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Je životní prostředí skutečnou

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR Jan Březina, europoslanec Chronologie vývoje nové SZP v období 2014-2020 4-6/2010: veřejná konzultace k budoucí podobě a cílům SZP 11/2010:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Půda jako dar a jak s tímto vzácným darem zacházíme Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Některé současné rysy zemědělství v ČR produkce s minimální přidanou

Více

118 EUR LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 EUR. TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP

118 EUR LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 EUR. TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP Porovnání sazeb LFA v minulém a novém programovacím období 2007 2013 (2014) 2015-2020 Typ LFA 2007-2013 Možný rozsah Sazba v EUR Typ LFA 2015-2020 Možný rozsah Sazba v EUR LFA - průměrná sazba 1777 tis.

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší.

Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší. Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Ing. Martin

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Revitalizace jako investice

Revitalizace jako investice Revitalizace jako investice D. Pithart 1, T. Dostál 2, J. Valentová 2, P. Valenta 2, J. Weyskrabová 2 K. Křováková 3, J. Žaloudík 4, J.Hejzlar 4, & J. Dušek 5, 1 Daphne ČR, Institut aplikované ekologie,

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Vytvoření osnov kurzů Vytvoření vzdělávacích materiálů Akreditace kurzů Pilotní ověření kurzů Evaluace kurzů Metody studia ekosystémů Analytická chemie Potravinářská

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Eutrofizace v povodí Orlické přehrady: Ekonomicky efektivní stav nebo problém k řešení?

Eutrofizace v povodí Orlické přehrady: Ekonomicky efektivní stav nebo problém k řešení? EU 7 th FP project GA No. 244121 www.refresh.ucl.ac.uk Eutrofizace v povodí Orlické přehrady: Ekonomicky efektivní stav nebo problém k řešení? Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D. Bc. Jan Macháč Ing. Lenka Slavíková,

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče AKTUÁLNÍ STAV SEKTORU Nízké cenové ohodnocení produkce, problémy s odbytem prakticky

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu Jihovýchod, aby se zajistilo zásobování

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

CROSS - COMPLIANCE. Obsah:

CROSS - COMPLIANCE. Obsah: CROSS - COMPLIANCE Obsah: I. Význam pojmu CC II. Charakteristika CC III. Strašák nebo pomoc? IV. Legislativní úprava CC V. Jednotlivé prvky CC VI. Kontrola CC VII. Sankční systém VIII. Aplikace CC v ČR

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více