JAK AKTIVNĚ PŘISTOUPIT KE VZDĚLÁVACÍMU POTENCIÁLU KULTURNÍCH INSTITUCÍ A TVOŘIVĚ HO VYUŽÍT

Transkript

1 JAK AKTIVNĚ PŘISTOUPIT KE VZDĚLÁVACÍMU POTENCIÁLU KULTURNÍCH INSTITUCÍ A TVOŘIVĚ HO VYUŽÍT Prezentační struktura: 1) Muzeum jako jedno z míst neformálního vzdělávání, kde se daří v posledních letech úspěšně praktikovat hravé edukační aktivity; 2) Workshop kreativních způsobů pozitivního ovlivňování procesu poznávání dětí, které lze úspěšně realizovat v kulturních institucích. Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.

2 ANOTACE Několik málo informací do začátku aneb Co lze od předloženého příspěvku očekávat? Vymezení muzejněpedagogického oboru, představení dobrých příkladů z edukační reality konkrétního muzea, případně obohacených o projekci krátkých dokumentárních filmů; workshopové ukázky oživujících aktivit aplikace názornědemonstračních, aktivizujících a zážitkových metod do učení v mimoškolním prostředí osvětlení zvláštního významu didaktické hry; diskuse o širokých možnostech uplatnění tvořivého přístupu při vzdělávání a výchově současné mladé generace v českých paměťových/kulturních institucích jako o novém celospolečenském fenoménu; Zvláštní příležitost k porozumění muzeím i knihovnám jako místům vhodným k šíření poznatků a předávání kultury, která můžou být právem také považována za specifická a zcela nezastupitelná média.

3 MUZEUM jako jedna z mnoha jiných kulturních a paměťových institucí Spolu s Komenským sdílíme názor, že čas strávený v zahradě utěšené podívané (1966, s. 455)*, o němž mluví ve spisu Obecná porada o nápravě věcí lidských (v části Panorthosia), může napomoci uchovávání paměti lidstva, prospět vzdělání a zároveň posloužit mezigeneračnímu předávání kulturních hodnot. Slova Učitele národů nás přivádí do prostředí muzejní instituce, kde může každý rozhovor návštěvníků nabývat na mnoha významech, do nichž se navíc tu více tu méně promítají historické souvislosti z dějin lidstva. *Vybrané spisy Jana Amose Komenského. Sv. 4, výbor z Obecné porady o nápravě věci lidských a z Věcného pansofického slovníku. Praha: SPN, s.

4 Muzeum jako edukační činitel Současné zkušenosti muzejních pedagogů a návštěvníků míst veřejného zájmu, kteří jsou konfrontováni s tím nebo s oním kontextem historických událostí, přináší v každodenní praxi škálu nových neotřelých obrazů s nejrůznějšími významy. Specifické edukační procesy probíhající na počátku 21. století v českých muzeích nebo ve vazbě na ně přináší lidem výjimečnou příležitost odhalovat zajímavé poznatky z celé řady oborů lidské kultury.

5 Co muzejního pedagoga, který vede kromě jiného děti ke čtenářské gramotnosti napadá, když se řekne Archeologie Mineralogie Entomologie Národopis Školství Železnice Loutkové divadlo Hrady a zámky Japonsko České svátky a tradice Lidová řemesla Osobnosti dějin (JAK) E. Štorch: Lovci mamutů B. Němcová: Sůl nad zlato O. Sekora: Ferda Mravenec a jeho kamarádi P. Klapil: Záhorský zpěvník J. Žák: Študáci a kantoři B. Říha: Honzíkova cesta E. Petiška: Bylo jednou jedno loutkové divadlo K. Smolíková: Jak se staví město J. Hloucha: Sakura ve vichřici J. Karafiát: Broučci K. Smolíková: Řemesla R. Fučíková: Jan Amos Komenský

6 Muzejní pedagogika jako vědní disciplína integrující poznatky pedagogické, muzeologické a oborové (dle charakteru sbírek), ale také mnohé použitelné názory z ostatních věd (psychologie, antropologie, sociologie, filozofie, literární vědy atd.) Muzejní edukace bývá chápána jako výchova muzeem (Šobáňová, 2012, s. 44)*, což ve skutečnosti může znamenat jak působení sbírkami muzea, tak určitým specifickým sociálním prostorem, který svým kulturním přesahem ovlivňuje návštěvníky. Obecně jde o výchovu ke kultur. hodnotám a tradicím. *ŠOBÁŇOVÁ, P. Muzejní edukace. Olomouc: UP v Olomouci, s.

7 Současné české muzeum jako místo vzdělávání Muzeum, které svým jasně vymezeným charakterem zdaleka neodpovídá tradiční představě lidí o vzdělávacím zařízení, je nositelem edukační funkce. Hodnotící a poznávací vztah, který nás dodnes vede k uchovávání předmětů minulých generací, popsali odborníci z řad muzeologů už mnohokrát jako tzv. muzealitu (např. Stránský in Žalman, 2010, s. 71)*. Na objasňování muzeality lze pohlížet jako na proces zespolečenšťování hodnot, které předměty reprezentují. Ty však nabývají na reálném významu až ve chvíli, kdy začíná docházet ke vzájemnému působení mezi návštěvníkem a předmětem. *ŽALMAN, J. Sbírkotvorná činnost muzeí a správa sbírek muzejní povahy. In: Úvod do muzejní praxe. Učební texty Školy muzejní propedeutiky. Praha: AMG, 2010, s

8 Interakce a komunikace o muzeálii jako základ muzejně-edukačního procesu Na interakci, která vybízí ke komunikaci, nenahlíží muzejní pedagogika jinak než jako na výchovnou situaci. Muzejní předmět sám o sobě zároveň nese celou řadu informací o událostech, jevech či procesech v minulosti a ty nabízí využít k interpretacím a širokému poznávání. Na muzejní edukaci lze nahlížet jako na soubor intencionálních výchovně vzdělávacích procesů, v jejichž jádru leží specifický edukační prostředek muzeálie.

9 *KOMENSKÝ, J. A.; ed. KOPECKÝ, J. Vybrané spisy Jana Amose Komenského, svazek II, Výbor z pedag. prací potockých a amsterodamských. Praha: SPN, s. Současné české muzeum jako místo vhodné pro vzdělávání mladé generace Předměty samy žákům předložené musí zasáhnout, pohnout a uchvátit smysl a smysl zase rozum. Proto nesmíme mluvit k žákům my, nýbrž věci samy. (Komenský, ed. Kopecký, 1960, s. 47)*.

10 Co napadá knihovníky??

11 Co napadá knihovníky??

12 Co napadá knihovníky?? Mikoláše Alše, 1898

13 Za předáváním obsahů předmětů muzejní povahy dnes stojí muzejně-pedagogičtí profesionálové

14 Intencionalita muzejní edukace jako podstata skutečného naplnění edukační funkce muzea

15 Přímá facilitace učení v muzeu pole působnosti muzejního pedagoga Muzejní pedagog jako profesionál jedné z pedagogických disciplín a zároveň jednoho z muzejních oborů (Kalhous, Obst, 2002)*: Muzejní pedagog je expert znalec svého oboru, profilovaný odborník na oblast, které lidé v ostatních profesích nerozumí vůbec nebo v potřebné šíři. Jak by se dala vymezit role knihovního lektora? Osoba facilitátora účastníkům animačních programů pomáhá při edukaci, komunikuje s nimi, odpovídá na otázky a provádí reflexi proběhnutých aktivit. *KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto, a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.

16 Vyhledávat a získávat informace neznamená (nejen) pro dítě totéž, co poznávat! S verbálním způsobem zprostředkování poznatků v muzeu i v knihovně musí jít ruku v ruce i zisk vlastní zkušenosti a příležitost sdílet ji s druhými. Hravá podoba učení se novým poznatkům nabývá z hlediska pedagogického na zvláštním významu, protože podporuje imaginaci a fantazii dítěte a pozitivním způsobem ovlivňuje jeho náklonnost k tvořivým aktivitám a dovednostem.

17 Muzeum Komenského v Přerově jako místo vstřícné k rozvíjení procesů muzejní edukace

18 Animace jako oblíbená forma muzejní edukace, která často staví na využití metod didaktické hry

19 Na jakých principech pedagogických kvalit funguje přerovská muzejní ŠKOLA HROU

20 Zůstáváme věrni pedagogickým zásadám Jana Amose Komenského

21 Ctíme zvláštní význam didaktických prostředků v muzejně-edukačním procesu

22 V rámci objektového učení se při převyprávění příběhů dobových předmětů mnohdy otvírá zajímavá diskuse Školní výuka probíhala A už se tehdy děti ve škole učily i po obídku?

23 Při muzejní edukaci se využívá vzdělávacích obsahů muzeálií způsobem, který není jako ve škole jen stínem věcí Pedagogický cíl Ano, pane profesore. Lze však z prostého obrázku také pochopit ostatní významy Vaší dubové hole? Prosím, vyprávějte Vězte, že každý dobrý profesor i jeho scholar chápe význam spisu Orbis Pictus

24 Názorný příklad objektové učení realizovaný v procesu přerovské muzejní edukace Hůl a metlička, z dnešního pohledu muzeálie Pane profesore, zdá se mi to, nebo máte dnes jaksi blíže po své pravici hůl a taktéž metličku? Stochov, r. 903 Narativ Věz, Jene, že při lovu zvěře v hlubokých českých lesích kněžna Drahomíra šťastně přivedla na svět syna Václava. Babička čerstvě narozeného hošíka, sv. Ludmila, měla z dobré zprávy velkou radost a na nádvoří svého sídla vrazila do země dubovou hůl. Druhý den z rána, jaký to div, se dubová hůl celá zazelenala Vašku, už zase napovídáš? Hoši milí, pojďte si oba raději tu hůl řádně prohlédnout

25 Otázka směřující ke generalizaci (obecného problému) Otázka Jak poznávat souvislosti a dobírat se pravd? se může stát ústředním motivem společného úsilí facilitátora a návštěvníků muzea v procesu muzejní edukace. Polemika nad realizací výuky v mimoškolním prostředí. Zvažování specifika muzea jako výzkumného vzdělávacího pracoviště, kde každý účastník animačních programů může bádat a ve skupině vrstevníků sám odhalovat vědecké pravdy. Přirozený postup učení

26 Široké kontextuální učení v muzeu Učení v muzeu vyžaduje zásadní nutnost přebudování předchozích znalostí žáka do kontextu nových informací a zkušeností. Vynaložené úsilí bývá adorováno vysokou kulturní hodnotou toho, co se žáci naučili, přičemž tento ukazatel svědčí pro kvalitu muzejní edukace.

27 Muzeum není knihovna, ALE obě uvedené instituce, stejně jako škola nebo univerzita, umožňují svým návštěvníkům verbální způsob zprostředkování poznatků. Dosahování edukačních cílů se odvíjí od vzdělávacích motivů, což je analogie mezi individuálním tvořivým výrazem a širšími kulturními nebo socio-biologickými souvislostmi objevená v procesu výuky (Slavík, Wawrosz 2004, s. 175)*. *SLAVÍK, J. a P. WAWROSZ. Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). II. díl. Praha: Univerzita Karlova Pedagogická fakulta, 2004, s. 175.

28 Dvě ukázky z literární tvorby současných spisovatelů knih pro děti a mládež s naučně-populárním přesahem od 19. století jsou vltavíny sbírány jako šperkový kámen. Nejprve byly broušeny, ale záhy se objevily padělky z lahví od šampaňského. Pak teprve nastala éra přírodního vltavínového šperku i drobných plastik vyrytých do tohoto kosmického skla. Upřímně řečeno, málokterý vltavínový šperk vyzní dobře. Vltavíny jsou krásné, když si je prohlížíme proti světlu, ale na látkovém podkladu šednou a ostré hrany přírodní skulptury se zachytávají o šaty. Navíc se často objevují kusy s uměle vyleptaným povrchem a v poslední době dokonce i padělky odlévané do forem z přírodních kamenů. Přesto stojí za to nějaký vltavín zakoupený třeba na burze a od místního sběratele mít a občas jej vzít do ruky. Snad pro dotyk prostoru, kosmického kataklyzmatu a záblesk obrovské energie, který vltavín vytvořil (V. Cílek: Kameny domova) Takže Husa na mě, řekl si. A očekávám nějaký originální přístup, zopakoval Petr profesorku doslova a pousmál se. Ale vzápětí mu úsměv zhasl. Vybavil si, jak mu předhodila ověřování informačních zdrojů. Co ta o tom ví? Hlavním informačním zdrojem většiny učitelů bývá jedna ohmataná učebnice. Ottův slovník naučný. Posadil se do parku před nádražím a vytáhl mobil. Dotykový displej trochu vzdoroval, na listování naskenovanými svazky dělaný není. Tablet by byl šikovnější, ale nakonec se Petr zorientoval. Hus Jan, mistr bylo heslo v jedenáctém svazku encyklopedie, strana 902 až 923, zpracoval J-k. O muzice skoro nic. Jen že prý jako žák zpíval Jan z Husi po kostelích. V dálce před ním se rýsovala záda Jana Husa. No jasně, zkontroloval cedulku s názvem náměstí na rohovém domě, sedí v Husově parku na Husově náměstí a dívá se na Husův pomník. (K. Smolíková: H.U.S.) S jakými vzdělávacími náměty vybraní autoři pracují? WORKSHOP

29 Kulturní a paměťové instituce jako edukační média Zdaleka se dnes edukační činnost těchto institucí nemůže profilovat tradičním způsobem jako prosté vyhledávání a prezentace informací Muzeum i knihovna zároveň nejsou ani místem k uctívání, kazatelnou apod., ba ani zábavným podnikem a prostorem laciných počítačových her, přestože stále častěji využívají audiovizuální a interaktivní prvky Muzea a knihovny se společně se školou podílí na šíření vědomostí, ale mohou také nabízet poznávání a podpořit předávání kulturní kontinuity.

30 Otázkou zůstává: JAK TO DĚLAT (vzdělávat) CO NEJLÉPE? DĚKUJI ZA POZORNOST Následuje workshop kreativních způsobů pozitivního ovlivňování poznávání dětí a mládeže v mimoškolním prostředí. Kontakt: tomeskova@prerovmuzeum.cz