Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Operní režie Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století Diplomová práce Autor práce: BcA. Tomáš Pilař Vedoucí práce: MgA. Tomáš Studený Oponent práce: Mgr. Václav Málek 1

2 Brno 2013 Bibliografický záznam PILAŘ, Tomáš. Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století [Educational Trends of Opera Direction at the European Academies in the 21th Century]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební Fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, rok. 2013, s.59, Vedoucí diplomové práce MgA. Tomáš Studený. Anotace Diplomová práce Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století je výsledkem ročního výzkumu na téma výuky operní režie a režie hudebního divadla. Obsahuje základní srovnání evropských škol, kde se tento obor vyučuje, a to jak pohledem statistickým, tak zahrnutím subjektivních názorů studentů. Druhá část práce srovnává pohledy na směřování výuky operní režie očima evropských umělců. Annotation Diploma thesis Educational Trends of Opera Direction at the European Academies in the 21th Century is a result of a research in the field of musical theatre and opera direction education. It contains a comparison of European academies teaching this programme from the statistic point of view and by subjective opinions of students. The second part of the text compares opinions on the educational trends of European artists. Klíčová slova Opera, hudební divadlo, výuka, výzkum, vzdělání, studijní plán, curriculum, režie, operní režie Keywords Opera, musical theatre, educaion, research, curriculm, direction, opera direction 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Liberci, dne Tomáš Pilař 3

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu Tomáši Studenému za cenné informace, podněty a podporu v nelehkých fázích výzkumu. A dále Vendule Novákové a Pamele Howard za zprostředkování množství kontaktů. 4

5 Obsah PŘEDMLUVA... 6 ÚVOD VÝZKUM EVROPSKÉ ŠKOLY VYUČUJÍCÍ OPERNÍ REŽII Berlín Německo Hamburk Německo Mnichov Německo Londýn Velká Británie Stockholm Švédsko Vídeň Rakousko Praha Česká republika Brno Česká republika Krakov Polsko DOTAZNÍK MEZI UMĚLCI OTÁZKA PRO UMĚLCE Jiří Nekvasil Alexander Medem Pamela Howard Magdalena Krčková Švecová Rocc KAM TEDY VÝUKA OPERNÍ REŽIE SMĚŘUJE? ZÁVĚR POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6 Předmluva Za dobu mého studia operní režie na JAMU nevycestoval ani jeden z mých spolužáků za stáží na školu, která by operní režii vyučovala, a nevím ani o jiném akademickém kontaktu mezi studenty JAMU a těchto škol. Dokonce si ani nejsem vědom, že by o výuce operní režie v Evropě panovalo v našich studentských kruzích nějaké bližší povědomí. Vzhledem k tomu, že nastala doba, kdy je profesní existence operního režiséra podmíněna zahraničním působením, rozhodl jsem se, že se porozhlédnu po Evropě a pokusím se zjistit, jak se to má s výukou tohoto oboru, a kam výuka operní režie směřuje. Záměrem přitom není jen získat sadu informací, ale také navázat kontakty se studenty ostatních škol, kteří se téměř jistě dříve či později stanou našimi evropskými kolegy. 6

7 Úvod Jak jsem zmínil, cílem této práce není jen vytvořit přehled údajů o vysokých školách ze statistického hlediska, nýbrž i z pohledu studentů uměleckých škol, a zároveň z pohledu mého studenta a praktikujícího začínajícího umělce. Mým záměrem bylo získat veškeré informace nejen ze vzdělávacích plánů, ale také z odpovědí pedagogů a studentů jednotlivých škol, abych tak mohl více porozumět skutečnosti, co je při výuce operní režie důležité, čeho si studenti nejvíce cenní a co nejvíce využijí ve své budoucí praxi. Byl jsem si samozřejmě vědom určitého subjektivního zabarvení celého tohoto záměru, ale považoval jsem jej za větší přínos, než abych jen porovnával údaje a data. Kromě toho je nutné brát v potaz, že sám studuji na jedné ze škol zařazených do výzkumu, a tudíž je i můj pohled subjektivní. I z tohoto důvodu bylo bezpředmětné ptát se zdejších pedagogů na to, jak se zde operní režie učí, proto jsem na JAMU tento krok vynechal. Stejně tak jsem na pražské AMU vynechal některé části výzkumu (informační dopis studijnímu oddělení, unifikovaný dotazník pro pedagogy), neboť se s většinou zdejších studentů i pedagogů znám osobně. Můj výzkum začal hned v prvním týdnu září 2012 tím, že jsem si obstaral informace o vzdělávacích institucích (tedy ne jen vysokých školách), na kterých se operní režie v současnosti vyučuje. Využil jsem pro to několik metod nejprve jsem prošel dostupné seznamy vyučovaných oborů všech evropských uměleckých vysokých škol, čehož jsem velmi jednoduše docílil přes jejich internetové stránky, a u několika škol, které tyto informace na internetu neposkytovaly, jsem vznesl dotaz na jejich studijní oddělení. Dále jsem pátral v životopisech evropských operních režisérů, kde jsem však k žádným dalším novým institucím nepřišel. Následně jsem pomocí internetového vyhledavače nalezl jeden kurz zaměřený na operní režii, který se pravidelně koná v Itálii, a konečně jsem obeslal své kolegy a přátele žijící v evropských metropolích, ve kterých jsem dosud žádné školy vyučující operní režii nenašel (Paříž, Barcelona, Madrid ), zda jsem se nezmýlil a tento obor v jejich městě nepřehlédnul. Potvrdili mi, že ani jim není známo, že by se tam operní režie vyučovala. Vzhledem k tomu, že jsem nenalezl další, objektivnější způsob, jak dohledat případné další školy, kde by se tento obor vyučoval, uzavřel jsem tuto první část výzkumu tezí, že se v této práci budu zabývat všemi školami, které jsou mi známy a které jsou mými prostředky dohledatelné. 7

8 V této první fázi jsem se také musel rozhodnout, jak široké spektrum vyučovaných oborů budu v této práci považovat za relevantní vzhledem k jazykové různorodosti jsem usoudil, že obory jako Opera direction, Musical theatre direction 1 a Musiktheater Regie spadají pod cílové zaměření této práce, ale už nikoliv Režie show a varieté 2 Musikpädagogik: Musiktheater Regie 3, činoherní režie s volitelnými předměty zaměřenými na hudbu 4, ani Theater 5. Další fáze proběhnula také v září, kdy jsem na studijní oddělení všech nalezených škol rozeslal elektronický dopis s prosbou o zapojení se do tohoto výzkumu 6. Bylo docela zajímavé sledovat, jak rychle a jakou formou školy reagovaly, dokonce se odvážím tvrdit, že to hned z prvního dojmu to vypovědělo mnohé o jejich výuce, kterou jsem později rozkrýval. Bohužel mi na tento první dopis neodpověděly všechny školy a i přes několikanásobné ověření správnosti adresy, na kterou jsem dopis odesílal, jsem od některých neobdržel žádnou reakci ani do data dokončení této práce (Například z Moskvy 7 a Krakova). Přičemž podotýkám, že jsem svoji prosbu opakoval několikrát v průběhu celého akademického roku. Vzhledem k tomu, že cílem této magisterské práce byl výzkum na dálku (na rozdíl od např. disertace, která by vyžadovala návštěvu zkoumaných lokalit), uvážil jsem, že absence některých dat pro tuto práci není ohrožující. Rozhodl jsem se, že o školách, které mi na žádnou z výzev neodpověděly, se pokusím dohledat maximum informací jinými cestami. Následující fáze zahrnovala kontaktování konkrétních profesorů a studentů. Bohužel jen málo studijních oddělení mi poskytnulo kontakty na studenty. Proto jsem studijní oddělení těchto škol obeslal s prosbou, aby distribuovala svým studentům můj dopis 1 V překladu Režie hudebního divadla nikoliv režie muzikálu 2 Vyučující se v různých jazykových obměnách. 3 Obor vyučovaný na univerzitě v Norimberku zaměřený na dovednosti výuky zpěvu, tance a herectví, nikoliv na operní režii jako takovou 4 Tento obor vyučuje Беларуская дзяржаўная акадэмія мастацтваў - Běloruská státní akademie umění. 5 Obor vyučovaný na Hochschule der Künste Bern, který zahrnuje operní režii jako předmět, ale vzhledem k celkovému zaměření studia jako teoretického poznání vzniku divadelního díla, jsem se rozhodl jej do výzkumu nezařadit. 6 Viz. Příloha č. 1: Dopis rozeslaný v září na studijní oddělení všech dohledaných univerzit 7 Moskevská GITIS poskytuje elektronicky bohužel jen minimum informací, a proto jsem ji vzhledem k ne-komunikaci musel vynechat v sumarizaci informací o školách, která je jádrem této práce. 8

9 s žádostí o pomoc 8, avšak tento krok zůstal bohužel bez jakékoliv odezvy. Tuto fázi jsem ještě jednou zopakoval v lednu, ale výsledek byl stejný. V říjnu jsem rozeslal pedagogům a studentům, na které jsem měl kontakty, dotazník sestavený tak, aby bylo možné vytvořit si představu o tom, jak je výuka na jejich školách koncipována 9. Tuto emisi jsem opakoval třikrát v těch případech, kdy se mi nedostalo odpovědi - naposledy to bylo v březnu. K mému překvapení mi od pedagogů dorazila jen jediná odpověď - od profesora Faasche z Hamburku, který mě odkázal na své studenty. Zde jen připomínám, že JAMU a HAMU jako domácích škol se tento krok netýkal. Od studentů mi odpovědi přicházely v průběhu celého akademického roku a některé z nich zmíním níže, přímo v textu samotného výzkumu. V této fázi výzkumu jsem vážně přemýšlel, kudy svou práci vést, když selhalo množství potenciálních zdrojů informací, ze kterých tento text měl čerpat. Zde mě napadnula možnost analogie s absolventskými pracemi studentů vědeckých oborů. Z tohoto důvodu jsem oslovil Prof. Ing. Aleše Procházku CSc, vedoucího výzkumné skupiny číslicového zpracování signálů a obrazů Fakulty chemicko-inženýrské pražské Vysoké školy chemicko-technologické, zda by mi objasnil postup, který přichází na řadu v okamžiku, kdy dospěje exaktní výzkum do stádia, ve kterém pro dokončení schází potřebné množství údajů, popřípadě není možné potvrdit vstupní hypotézu, a proto je zamýšlený cíl nedosažitelný. Odpovědí mi bylo, že u vědeckých (tedy i diplomových) prací, je i negativní výsledek výzkumu správným řešením práce, tj. pokud výzkum nedosáhne cíle, je doporučeno detailně popsat výzkumný postup a snažit se v jednotlivých dílčích výsledcích výzkumu nalézt motivy, které by mohly mít vědecký přínos. Abych parafrázoval: pokud má student chemicko-technologické školy v rámci diplomového výzkumu za úkol syntetizovat novou látku, a následně v polovině výzkumu zjistí, že tuto látku za daných podmínek syntetizovat nelze, je správným řešením práce závěr, že tuto látku za daných podmínek skutečně syntetizovat nelze. Ovšem je vhodné, aby se v dílčích závěrech svého výzkumu pokusil nalézt co nejvíce informací, jejichž rozvedení je pro vědu přínosem. 8 Viz. Příloha č. 2: Dopis určený studentům škol, jejichž studijní oddělení mi odmítnula poskytnout jejich kontaktní údaje 9 Viz. Příloha č. 3: Dotazník určený studentům oboru operní režie; Příloha č. 4: Dotazník určený pedagogům hlavního oboru 9

10 Stejně tak i já jsem se rozhodnul, že zpracuji informace, které mám k dispozici a pokusím se najít co nejpřesnější odpověď na otázku jaké má být směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století. Proto jsem vytvořil další dopis, který jsem rozeslal uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa, ve kterém jsem položil záměrně velmi obecnou otázku, na kterou jsem požadoval co nejsubjektivnější odpověď v rozsahu od jednoho slova do jednoho odstavce: jaké má být směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století? 10 Jednotlivé emise proběhly v lednu, březnu, dubnu a skutečně mi s většími či menšími prodlevami dorazilo 14 odpovědí. Na doporučení Pamely Howard, kterou jsem poprosil o laskavou korekturu anglické verze tohoto dopisu, jsem zahrnul ujištění, že pokud mi dotyční respondenti neposkytnou souhlas, tak nebudu zveřejňovat jejich jména a jejich odpovědi budu považovat za součást anonymního výzkumu. Ti, kteří mi souhlas poskytnuli, budou ocitováni přímo v textu práce. Samotného mě překvapilo, jak zdlouhavé bude některé dotázané přimět k odpovědi, a jak náročný a bez nadsázky řečeno namáhavý výzkum bude. Nicméně jak bylo popsáno, proces to byl velice napínavý a dobrodružný. Dokonce jsem několikrát sám zaváhal, zda bude technicky možné v něm vůbec pokračovat, ale informace a zkušenosti, které mi přinesl, považuji za velmi hodnotné a inspirativní. 10 Viz. Příloha č. 5: Dopis určený uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa 10

11 1 Výzkum 1.1 Evropské školy vyučující operní režii Hned první data, která z výzkumu vzešla, mě velmi překvapila. Režie hudebního divadla či operní režie se totiž v Evropě vyučuje na pouhých deseti (!) akademiích, a z toho pouhé čtyři školy tento obor vedou pod označením Operní režie. Celkem to jsou Berlín, Mnichov, Hamburk, Londýn, Stockholm, Krakov, Moskva, Vídeň, Praha a Brno, z toho mají Operní režii ve Stockholmu, Berlíně, Praze a v Brně. Je překvapivé, že zrovna Česká republika je takovouto baštou operní režie, neboť v přepočtu na počet obyvatel má mezi ostatními státy největší četnost těchto akademií na osobu. Pro úplnost dodejme, že Brno je co do počtu obyvatel nejmenším městem v Evropě (a možná i na světě), kde se tento obor vyučuje. Naopak Moskva je největší a hned po ní následuje Londýn. Překvapující je skutečnost, že ani v Paříži, či v Římě v městech tradičně spojených s kanonickými událostmi v historii opery se dle dostupných informací operní režie ani režie hudebního divadla nevyučuje. Zaneseme-li naše zkoumaná města na mapu, můžeme jednoznačně tvrdit, že výuka těchto oborů je specifická pro střední Evropu, vezmeme-li v potaz, že ve Velké Británii je režie hudebního divadla vyučována jen jako nástavbový obor pro studenty zpěvu, a ve Stockholmu se vyučuje jen jako dvouletý magisterský program. Tudíž se ty pro nás nejdůležitější školy nalézají právě ve střední Evropě. Kladu si otázku, proč je tomu právě tak, a proč se žádná taková škola nenalézá na Jih od Alp? A naopak právě v České Republice se vyučuje hned na dvou školách? Zde bych navrhnul hypotézu, že to souvisí s praxí, jak se v minulosti uplatňovali konkrétní operní režiséři. V Česku teprve nedávno zmizela stálá místa angažmá kmenových režisérů, která zajišťovala široké skupině režisérů pravidelný příjem, zatímco například v Itálii nejsou v operních domech téměř žádná stálá místa pro umělce a všechny inscenace se provozují v režimu stagiony. Německo sice od stálých míst režisérů již upustilo, ale je zde velké množství operních domů, ve kterých mohou němečtí - domácí režiséři pracovat. Proto se domnívám, že obory operní režie vznikaly na školách v závislosti na tom, jakou formou a v jakém množství se mohli režiséři na domácí půdě uplatnit. 11

12 Studentka akademie v Hamburku Friederike Blum zmínila zajímavé a velmi důležité kritérium, které zohledňovala při výběru školy, a totiž kulturní milieu města, ve kterém se chystala studovat. Je pravda, že studium operní režie není jen samotná výuka a praxe, ale ve velké míře také pobyt v místě, které má samo o sobě určitou praxi provozování oper, jsou v něm zavedeny určité dramaturgické trendy a je pravděpodobné, že zde studenti po dobu svého studia budou navštěvovat operní představení daleko častěji než v jiných městech. Následující kapitoly proto budou shrnovat základní informace o jednotlivých školách, a v několika slovech přiblíží i operní nivó těchto měst v sociokulturním kontextu. 12

13 1.1.1 Berlín Německo Berlín, hlavní město Spolkové republiky Německo patří s 3,4 miliony obyvatel k největším evropským metropolím. 14% stálých obyvatel města tvoří cizinci, což tvoří z Berlína přirozeně multikulturní město. Současnost města dozajista určuje i nedávná dramatická politická minulost a dlouholeté rozdělení města na Východní a Západní Berlín. Na poli kultury je toto město známé především rozsáhlými muzejními a galerijními sbírkami, Berlínská filharmonie patří mezi ty nejprestižnější světové symfonické orchestry a pro Berlín typický je také světoznámý filmový festival. 11 Z hudebních festivalů zmiňme Musikfest Berlin, MaerzMusik a z divadelních festivalů Theatertreffen. V Berlíně působí tři kamenné opery, Staatsoper, Deutsche Oper a Komische Oper, které zaujmou především svou vyhraněnou profilací a velmi přesně zaměřenou dramaturgií. Staatsoper je tradiční historickou scénou a její operní soubor je členem dvousouborového divadla, společně s baletem. Dramaturgicky se opírá o velké tituly tradičního operního repertoáru a dvanáct z dvaceti současných repertoárových představení zde režírovali němečtí režiséři. Soudě dle recenzí a fotografií z inscenací se zde nedělají inscenace s nijak radikálním inscenačním názorem. Deutsche oper patří s osmi velkými a pěti komorními premiérami za sezonu mezi nejproduktivnější evropské opery a její repertoár nyní zahrnuje 31 titulů. Mezi nimi jsou jak klasická velká díla, tak soudobá opera, představení pro děti a množství romantických oper, které se běžně v jiných operách prakticky neuvádějí. Mezi režiséry je zastoupeno velké množství mladých a začínajících inscenátorů, což je vzhledem k tématu této práce důležitá informace. Komische Oper není typickým mainstreamovým divadlem, jak by si mohl leckdo myslet z názvu, který lze skutečně přeložit jako komická opera. Kromě několika populárně zpracovaných inscenací klasického repertoáru uvádí zejména díla nová, popřípadě neznámé historické opery ve velmi progresivních a vyhraněných inscenačních koncepcích. V inscenačních týmech nalezneme převážně světová jména operní avantgardy a právě mladé režiséry. 11 (Dostupné z [cit ]) 13

14 Hochschule für Musik Operní režie se zde vyučuje jako dvouletý magisterský kurs. V bakalářském stupni se jedná o tříleté studium režie činoherní (ovšem i v rámci tohoto tříletého kurzu činoherní režie se vyskytují předměty ryze hudebního charakteru). Dá se tedy říci, že záměrem školy je, aby profilace absolventa bakalářského stupně činoherní režie zprostředkovala základní přehled o režii operní. Mezi vyučované předměty na obou stupních patří režie jako individuální výuka, v bakalářském stupni povinný klavír, jeden rok sborového zpěvu a cizí jazyky. Velkou váhu zde má scénografie a kostým, která se vyučuje jako jeden předmět po celou dobu studia bakalářského i magisterského s dotací šedesáti hodin za akademický rok, z nichž část může být samostatná práce. Po celou dobu studia se také vyučuje předmět osvětlení tedy pět let, což je mezi evropskými školami nejvíce, a hned na začátku bakalářského studia se vyučuje estetika, psychologie hudby, kulturní antropologie a historie umění (což je například naopak než na JAMU, kde se obdobné předměty zařazují až na konec studia). V bakalářském i magisterském studiu se povinně vyučuje televizní a filmová režie se zaměřením na operu, což je obor, který se mi dále povedlo dohledat pouze v Praze. Kromě klavíru mají studenti bakalářského programu povinné tři semestry hry na nástroj nebo zpěv. Během studia je povinná praxe, která může zahrnovat asistenci svému pedagogovi při školních nebo profesionálních operních projektech, anebo klauzurní práce se studenty zpěvu. Sylaby jednoznačně neuvádějí, zda je závěrečná práce realizována jako veřejné operní představení, nebo zda se jedná jen o koncepci, a nepodařilo se mi ani dohledat konkrétní studentské realizace. Z dotazníku mezi studenty vyplynulo, že mezi třemi německými školami má právě ta Berlínská pověst spíše avantgardní a novátorské akademie razící experimentální přístup k operní režii. I přes velké množství hudebních předmětů (nástroje, sborový zpěv ) jsou prý studenti vedeni k činoherní práci a hudební složka inscenace zde rozhodně nehraje nadřazenou roli, čemuž by ostatně nasvědčovala i skutečnost, že se na bakalářské úrovni učí režie nazvaná jako činoherní. Dalším důležitým rysem je důraz na technologickou složku režisérské práce, což odpovídá i zmíněné vysoké hodinové dotaci scénografie a osvětlení. Mimoto jsou anotace jednotlivých předmětů ve výukovém plánu prodchnuty požadovanými 14

15 technickými dovednostmi jako práce s půdorysem orientace v jevištní technologii a podobně. Zajímavostí je, že ačkoliv se program nazývá Operní režie, tak hlavní obor nese název Režie hudebního divadla (dostupné z [cit ]) 15

16 1.1.2 Hamburk Německo Hamburk, druhé největší německé město, je tradičním střediskem velkých univerzit. Vzhledem k tomu, že je významným dopravním uzlem, pochází třetina jeho obyvatel ze zahraničí. Z rozhovorů se studenty vyplynul názor, že je zde centrum německé populární kultury a jezdí se sem za muzikály. Pozornost upoutává blížící se dokončení stavby Elbephilharmonie, velkolepé avantgardní koncertní síně postavené na základech přístavního doku. 13 V Hamburku působí dva stálé operní soubory: Staatsoper Hamburg a Opernloft, které na první pohled profiluje extrémní hrací prostor obrovská Staatsoper s 1200 místy a Opernloft jako komorní scéna s místy sto dvaceti, tedy přesně desetkrát menší. Staatsoper je dramaturgicky velice pestrá scéna se širokým záběrem. 16 titulů na repertoáru je složeno z různých operních žánrů a velmi různorodých režijních přístupů. Opernloft je alternativní, ba možná až klubová operní scéna s variabilním sálem a taktéž velmi pestrou dramaturgií. Doma jsou zde zejména mladí tvůrci a dle informací od studentů je toto divadlo populární i mezi hamburskou mládeží Hochschule für Musik und Theater Když jsem rozesílal první prosbu o pomoc s výzkumem na studijní oddělení škol, tato univerzita byla vůbec první, která mi odpověděla. Zdejší Profesor Faasch byl také jediný, kdo mi odpověděl na mail určený pedagogům, a laskavě mě odkázal na studenty, jejichž kontakty mi také poskytnul. Z komunikací se studenty vzešly dvě velmi zajímavé a rozsáhlé sady odpovědí od dvou místních studentek (je zvláštní, že v celém výzkumu odpovídali studenti buďto nejstručnějšími možnými způsoby, anebo naopak takto rozsáhlými), jejichž části uvádím v příloze 14. V Hamburku se režie hudebního divadla vyučuje jako osmisemestrální bakalářský kurz, který otevírá jednu třídu ročně a přijímá průměrně tři studenty do ročníku. 13 (dostupné z [cit ]) 14 Viz Příloha č. 7: Výběr z dotazníků vyplněných studentkami Hamburské akademie. 16

17 Z curricula, které mi škola poskytnula, vyplývá, že velkou většinu vyučovaných předmětů si student vybírá sám, a řadí je do modulů, které musí povinně absolvovat. Kromě těchto volitelných prvků jsou zde povinné moduly Režie, Hudba, Teorie a Drama. Kromě stálých pedagogů zde funguje i instituce hostujících docentů, což je jev mezi školami v tomto výzkumu ojedinělý (totéž se praktikuje v Londýně, jenže tam se jedná o pedagogy zpěvu), nicméně se jedná o praxi dlouhodobě zavedenou například ve výuce architektury nebo designu. Tento systém má za úkol přivést na školu pedagogy, kteří mají velmi aktivní samostatnou uměleckou činnost, a úvazek na škole by pro ně nepřipadal v úvahu. Proto je škola najme jen na pár týdnů nebo měsíců, kdy jsou studentům k dispozici, a vedou intenzivní výuku, nebo dohlížejí nad vznikem konkrétního díla. Dle informací od studentů je hlavní obor vyučován v prvním ročníku formou čtyřhodinového bloku jednou týdně a v dalších letech už má praktickou podobu při práci na konkrétních inscenacích. V současnosti studuje ve čtvrtém ročníku původem česká studentka Vendula Nováková, která k výuce napsala: Předpokladem pro přijetí na HfMT v Hamburku je bezpodmínečná zkušenost v divadle. Nejdřív jsem asistovala, hospitovala v oboru režie, abych se vůbec na školu mohla hlásit. Praktické vzdělání je poměrně v popředí studia, kromě praktických workshopů, pohybových a choreografických průprav, výuky režie s pěvci, musí každý student během studia samostatně inscenovat. Celkem čtyři projekty za studium ve čtyřech letech. Ten poslední je tzv. závěrečná inscenace. Každý projekt má svého "dohlížejícího" profesora nebo hostujícího docenta. Během studia v profesionálních divadlech neasistuji, je to časově prakticky nezvladatelné, jediná možnost je o prázdninách, kdy ale většinou není divadelní sezona. Asistovala jsem, jak jsem již zmínila, před studiem. Možná v posledním ročníku to půjde také, tehdy už nemám tolik výuky. I další studenti oceňují silně praktické zaměření výuky. Studentka z pátého ročníku Friederike Blum napsala, že během studia již realizovala čtyři projekty, a z toho se jeden hrál ve veřejném divadelním provoze. Táž studentka uvedla subjektivní srovnání dalších dvou německých škol a rakouské akademie, na které se též hlásila a konstatovala, že Hamburská akademie má ze všech čtyř nejširší zaměření (i vzhledem k tomu, že se obor z velké části vyučuje společně pro operní i činoherní 17

18 režiséry), ale i přes šíři zaměření mají studenti prostor pro profilaci vlastní cesty ve vzdělávání. 18

19 1.1.3 Mnichov Německo Mnichov je třetí největší německé město, hlavní město Bavorska, velikostí infrastruktury srovnatelné s Prahou. Je střediskem vědy a výzkumu a domovem hlavních německých univerzit. Je známé pořádáním mnoha kulturních (Münchner Opern-Festspiele) a sportovních události světového významu (včetně olympijských her v roce 1972) Zajímavá je skutečnost, že zde stojí sedm velkých divadel určených k provozování opery. 15 Přesto, že je zde zmíněných sedm operních divadel, pravidelný operní provoz funguje ve třech z nich. Prinzregenten Theater je velká (1029 míst) scéna s unikátní organizací provozu. Střídají se zde totiž Bayerische Staatsoper, Staatstheater am Gärtnerplatz a Bavorská akademie zde uvádí některá studentská představení. Je zde tedy možné vidět široké spektrum inscenací od nejrůznějších tvůrců. Technologicky připomíná divadlo Festspielhaus v Bayreuthu, proto je vhodné zejména pro velká operní díla. Gärtner Platz Theater je čtyřsouborové (opera, opereta, muzikál, balet) hudební divadlo zaměřené na hostování a zájezdy. Operu chápe spíše jako populární žánr, výběrem titulů i inscenačním pojetím se evidentně snaží zaujmout spíše publikum středního proudu. Bayerische Staatsoper je jedním ze dvou souborů Bavorského národního divadla. Její repertoár čítá 42 titulů, a to výhradně z těch světově nejhranějších a nejpopulárnějších. Jediné méně obvyklé dílo na současném repertoáru je Cavalliho opera Calisto. V kontrastu se značně populárně zaměřenou dramaturgií jsou kontroverzní a progresivní inscenační týmy, které opery připravují (režiséři Kušej, Warlikowski, Alden ) Bayerische Theaterakademie Na této škole se vyučuje režie činohry a hudebního divadla v jednom studijním programu. Ten je osmisemestrální magisterský a organizačně členěný do dvou dvouletých stupňů základní studium a hlavní studium. V rámci hlavního studia se lze zaměřit na hudební divadlo nebo na činohru. 15 (dostupné z [cit ]) 19

20 Studium začíná v prvním ročníku výukou teoretických předmětů. Ve druhém ročníku mají studenti povinnou praxi v divadle, kde si musejí obejít kolečko u jednotlivých technicko uměleckých složek po dvou týdnech u jevištní techniky, v dílnách, v krejčovnách, u zvukařů, čtyři týdny u osvětlovačů, další čtyři u výpravy a na závěr osm týdnů u produkce. V dalších letech studenti pracují jako asistenti nejdříve ve školních inscenacích a v rámci absolutoria jako asistenti v profesionálním divadle. První dva roky studia zahrnují tyto předměty: Hlavní obor se vyučuje střídavě formou seminářů a individuální výuky. Z hudebních předmětů se vyučuje Hudební teorie, Zpěv, Klavír, z teoretických Historie opery, Historie divadla, Dramaturgie činohry, Dramaturgie hudebního divadla, z výtvarných poté Scénografie a kostým a Osvětlení. Zajímavostí je dvouletá Nauka o provozu firmy. V těchto prvních dvou letech navštěvují studenti mnoho předmětů společně se studenty herectví a zpěvu. Jsou to Dechová výchova, Tvorba postav a situací, Tělesné cvičení rytmu a muzikálnosti, šerm a deseti (!) hodinami týdně dotovaný Základ pro studium vyučovaný v prvním semestru, který obnáší základy herectví, improvizaci a další dovednosti společné pro tyto tři obory. Zvláštností je, že jediný povinný jazyk je Italština vyučovaná ve třech posledních semestrech. V rámci navazujícího dvouletého hlavního studia se skladba předmětů mění zůstává jen Hlavní obor, Italština, Dějiny divadla a Dramaturgie. Přibývá Pohybová výchova, Herectví, Dějiny umění a Základy psychologie. Zbytek studia je v těchto letech praktický a zahrnuje zmíněnou povinnou asistenci. Studium je zakončeno diplomovou prací, za kterou je považována vypracovaná režijní kniha, inscenací ve studentském divadle (nikoliv v Prinzregenten Theater, kde režírují profesionální režiséři) a absolventskou asistencí v profesionálním divadle. Tato škola je zajímavá zejména propojením výuky pro různé studijní obory, které mi subjektivně dává smysl a považuji jej za přínosné a logické. Zároveň je zde patrný důraz na praktické sbírání zkušeností na poli skutečného divadelního světa, a to v různých odvětvích. Není zde však patrné, že by škola od studentů kromě 20

21 absolventského představení vyžadovala samostatnou režijní práci a spíše je podporuje v tom, aby odkoukávali při asistenci a praxích v divadle. 21

22 1.1.4 Londýn Velká Británie Londýn patří mezi nejdůležitější světové metropole. Je tradičním historickým kulturním a v současnosti i ekonomickým centrem. 16 Jedním z výrazných rysů jeho kulturní politiky je snaha o maximální dostupnost kultury. Sídlí zde např. 240 muzeí a galerií, které jsou veřejnosti přístupny zdarma. Londýnský West End je světoznámým střediskem populárního divadla a zejména pro hudební divadlo jsou důležité scény jako Lyceum Theatre, Prince Edward Theatre nebo Globe Theatre, které jsou signifikantní pro celoevropský vývoj populárního hudebního divadla. 17 Podotkněme, že právě Londýn byl domovem alžbětinského divadla Globe, jež bylo pro evropské drama kanonickou scénou. V Londýně jsou dvě kamenná operní divadla a doma je zde také English Touring Opera, která zde ovšem vystupuje jen zřídkakdy. Kromě toho zde sídlí množství komorních a klubových scén, jako například Second Movement. Známou letní openair scénou je Opera Holland Park. Royal Opera House, operní dům nazývaný též Covent Garden je tradiční repertoárovou operní scénou orientovanou na zavedené a renomované umělecké osobnosti. Její repertoár se skládá jak z dlouho uváděných inscenací v dobovém inscenačním pojetí, tak i z inscenací současných, mezi nimiž ovšem nenalezneme žádné příliš progresivně pojaté opery. Její komorní scéna Linbury studio uvádí široký operní repertoár v inscenacích začínajících umělců. Zde si dovolím poznamenat, že umělecká profilace Královské opery je mi ze všech evropských operních domů nejbližší. English National Opera je složkou tradičního třísouborového divadla. Svou budovu sdílí s baletem (činohra je uváděna jinde) a funguje v režimu stagiony. Zakládá si na zařazování velkých oper klasického repertoáru a zve si režiséry s širokým radiem uměleckého zaměření. Z rozhovoru se zdejší studentkou scénografie jsem se dozvěděl, že každá premiéra je zde velkým překvapením, jaké inscenační pojetí to bude tentokrát. 16 SASSEN Saskia.The Global City: New York, London, Tokyo 17 (dostupné z [cit ]) 22