Eva Tvrdá 2005 ISBN Vydalo: Reklamní studio imm Tisk: Tiskárna MAJ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Eva Tvrdá 2005 ISBN 80-86458-16-4 Vydalo: Reklamní studio imm Tisk: Tiskárna MAJ"

Transkript

1

2

3 DĚDICTVÍ Eva Tvrdá

4 Eva Tvrdá 2005 ISBN Vydalo: Reklamní studio imm Tisk: Tiskárna MAJ

5 Dědictví je charakterizováno tím, že si je nevybíráme, že si naopak nekompromisně volí ono nás. J. Derrida v rozhovoru s E. Roudinesco

6 Vše, co se v knize děje, se stalo. Místa, na nichž se děj odehrává, existují. Podobnost postav se skutečnými osobami je však čistě náhodná. Postavy vznikly z příběhů a vzpomínek, které jsem od dětství slýchala a tušila, a jsou pouhým výplodem mé fantazie. Děkuji všem, kteří vyprávěli a vzpomínali a jitřili mou fantazii.

7 AGNES» 1 «Jedné prosluněné březnové neděle roku tisíc devět set třicet tři se Agnes dočkala. Měla se vdávat. Skončily námluvy a vše bylo ujednáno. Matka se usmívala, Agnesiny sestry Maryčka a Trudka se culily, otec zamračen přežvykoval tabák. Bude svatba. Agnes se jako nejstarší ze tří dcer musela vdát první. Maryčce, druhé v pořadí, spadl kámen ze srdce, protože teď mohla pomýšlet na svatbu i ona sama. Děvčatům připadalo, že je navštívilo štěstí. Agnes sklidila nádobí ze stolu a postavila se k dřezu. Sama umyje nádobí z námluv. Námluvy! Bála se, že se rodiče nedohodnou, ale všechno běželo hladce. Možná až příliš. Otřásla se a snažila se zahnat černé myšlenky. Věděla, že potíže vždycky musí být. A jestli nejsou teď, přijdou později. Jaké asi budou? Agnes přimhouřila oči. S Karlem zvládne všechno. Vzpomněla si na svou babičku. Od mala ji vedla k tomu, že žena je na práci. Roba je enem na robotu, říkávala. Zdálo se, že to cítí jako křivdu, ale Agnes věřila, že Karel je jiný než její děda či otec, cítila, že ji moc miluje. Babičce i matce ženicha vybrali, Agnes si vybrala sama. Těšila se, až bude mít svou domácnost, svou rodinu a bude svou vlastní paní. Odejde sice z rodného Benešova, ale věřila, že si poradí. Víš, děvče, že jdeš na statek? ptala se jí dnes budoucí tchyně a měřila si ji jako krávu na trhu. Ano, já se práce nebojím, řekla jí mírně, ale v duchu se smála. Statek! Jak vznešeně nazývala své hospodářství. Agnes si statek představovala jinak. Jako Moravec. Obrovské stavení se stodolami, chlévy a stájemi uprostřed obrovských polností. To byl statek. Karlovi rodiče měli jen hospodářství, bylo sice větší než domek, ve kterém Agnes vyrostla v Benešově, ale nic oslňujícího to nebylo. Agnes se zasnila. Už za pár měsíců jako Agnes Kocurová bude mýt nádobí 7

8 v Darkovicích. Viděla samu sebe v bílé zástěře, vlasy stažené do drdolu, jak ve vzorně uklizené kuchyni drhne hrnce. Těšila se. U Kocurových se ukázala jen jednou, když ji Karel představil jako svoji nevěstu. Dvůr byl uklizený, v chlévě bučel dobytek, zahrada vypadala obdělaná a udržovaná. K domu patřila i nějaká pole a kousek lesa, ale ty Agnes neviděla. Polepší si. I když Kocurovo hospodářství mělo do statku daleko. Vrátila se duchem zpět do domu svých rodičů, domyla poslední talíř, vylila vodu z dřezu do kbelíku a dala se do utírání nádobí. Matka se sestrami o čemsi za jejími zády mluvily, ale Agnes byla na míle daleko. Tak nevím, ozval se otec, jestli si v těch Darkovicích zvykneš. Benešov je město a Darkovice jsou malé, ani vlak tam nejezdí, je to jenom dědina. Agnes se k němu překvapeně obrátila. Tak, přitakala matka. A nikoho tam neznáš, budeš tam sama. Darkovice jsou daleko. Proč to říkáte až teď? Ještě včera jste byli potichu Na, ja, pokýval hlavou otec, sama ses rozhodla, my tě nenutili. Proč takové řeči? zašeptala Agnes. Máma taky přišla z Bohuslavic. Ale Bohuslavice jsou od nás kousek, však víš Proč najednou tolik starostí? Nelíbili se jim, blesklo Agnes hlavou a dostala strach. Všechno šlo příliš hladce, věděla to. Vám se Karel nelíbí, řekla nahlas. Jak jsi na to přišla? podivila se matka. Tak. Včera jste neřekli nic a dneska vám to není recht. To není pravda. Budeš mít pěkného muže, pěknou chalupu Ale budeš daleko, moc daleko, povzdychla matka. Tchyně se jí nelíbila. Představila-li si Agnes v její společnosti, běžel jí mráz po zádech. A z Darkovic nemůže odběhnout domů, aby si postěžovala. Agnes cítila, že něco není v pořádku. Doutírala nádobí a uklidila ho. Zajdu za Bětkou, řekla. Teď? podivil se otec. Do tmy jsem doma, usmála se Agnes. Zabalila se do hitky a ostrým krokem vyrazila. Běta, sestřenice, bydlela v Bohuslavicích, ve vedlejší vesnici. Agnes prošla kolem školy, přešla koleje a mašírovala dál po silnici. Nechtěla jít za Bětou, i když se u ní bude muset stavit, kdyby se rodiče někdy ptali, jestli u ní byla. Svírala v dlani několik mincí a srdce jí bušilo až v krku. Možná to bylo rychlou chůzí, možná vzrušením. Agnes šla za starou kartářkou. Hodně žen za ní chodilo a Agnes už dlouho uvažovala o tom, že i ona zkusí poodhalit svoji budoucnost. Stále ale váhala. Dnes, když vycítila matčiny obavy, se rozhodla během vteřiny. Musí vědět, co ji čeká. A jestli se dá neštěstí nějak zabránit, pokusí se o to. 8

9 » 2 «Agnes bušilo srdce až v krku. Stála před malým domkem na konci Bohuslavic a sbírala v sobě odvahu, aby zaklepala. Najednou se dveře domku otevřely. Stála v nich stařena, kterou Agnes občas vídávala, když přišla na návštěvu k tetě. Všichni se jí báli, ale v těžkých chvílích za ní chodili. Ze širokého okolí. Co chceš? zeptala se jí bez pozdravu. Já? vyhrkla Agnes. No ty. Půjdeš dál? Agnes přikývla. Žena ustoupila ze dveří a pustila ji dovnitř. Agnes vešla do domku a vyplašeně se kolem sebe rozhlédla. Jak vypadá příbytek čarodějnice? Hadi, žáby, černý kocour? Halila se do černé hity, ruce tiskla k sobě a bála se. Proč jsem sem chodila, vyčítala si v duchu, ale šla dál do světnice. S překvapením zjistila, že místnost vypadá jako každá jiná v kterémkoliv domě. Bílá kredenc, stůl a židle, v okně krajková záclonka, pod oknem gauč. Tak co chceš? zeptala se jí znovu kartářka. Karty, řekla Agnes. Potřebuju znát svoji budoucnost. Tak? A na co ti je toho třeba? Mám se vdávat, tak chci vědět, co mě čeká. Ty si ho nechceš vzít? Chci, ale bojím se, na chvíli zaváhala. Nevím, čeho vlastně. Dneska byly námluvy a rodiče se tak divně tváří Nic neříkají, ale cítím, že se jim něco nezdá. Bojím se. Kartářka se na ni zamyšleně zahleděla. Zaplatíš mi??? korun. Máš je? Tolik? vydechla Agnes. Tolik. Ještě to chceš? Agnes přikývla. Tak se posaď. Agnes se usadila za stolem a čekala. Uvědomila si, že ani neví, jak ženu oslovovat. Neznala její příjmení, věděla, že se o ní mluví jako o Haně, ale může jí ona sama říkat Hano? To těžko. Agnes byla jako na jehlách. Hana se posadila proti ní a vytáhla ze stolu balíček karet. Chvíli je míchala a pak je rozložila do vějíře před Agnes. Vyber si jich deset. Levou rukou. Agnes třesoucí se rukou volila karty. Když jich vytáhla deset, uklidnila se. Hotovo. Tak to je a ona to teď bude vědět. Konečně Haně pohlédla do očí. Byla překvapena jejich hloubkou a klidem, který z nich vyzařoval. Tak se ukaž, řekla Hana a karty rozložila na stůl. Agnes upřeně hleděla na obrázky, které se objevily na stole. Nikdy podobné 9

10 karty neviděla. Když se teď nevdáš, řekla Hana, zůstaneš už sama. Když se vdáš, nebude to lehké. Manžel v cizině, děti se narodí, ale budeš na ně čekat. Víc než manžela vidím tchyni a tchána, s těmi budeš žít. A co Karel? To je on? Karel? Agnes přikývla. Máš ho ráda, on tě má taky rád. To je dobrý začátek. Pak už je to vždycky těžké. Ale ta láska, to je štěstí. Takže trápení? vydechla Agnes. Trápení má každá, řekla Hana. Některou muž bije, jiný všechno propije, další se zas musí vdát tak, jak chtějí rodiče Ty máš lásku a budeš mít děti. Víc žena od života chtít nemůže. Agnes se rozplakala. Neplač, řekla Hana. Radši bys zůstala rodičům na krku? Agnes zatřepala hlavou. Já nevím. Sama žena, to není dobré. Žena potřebuje muže a děti, to je tvůj osud. Tak nebreč. Vy myslíte, že si ho mám vzít? zeptala se Agnes přes slzy. To je to nejlepší, co můžeš udělat. Když mě ale čeká trápení Osud ti dá to, co potřebuješ. A trápení má každý. Každý? Bez trápení není život. Agnes cítila zklamání. Doufala, že jí karty ukáží krásnou budoucnost, takovou, jakou si ji představovala. Vzorné hospodářství, hodný manžel, kupa zdravých dětí Kolik budu mít dětí? Dost. Kolik? To sama uvidíš. Děti určitě budou. A manžel v cizině? Je to Karel? Karel je přece z Darkovic a dělá na šachtě v Petřkovicích. Je to manžel. Bude v cizině. Dneska ještě neumíš všechno dohlédnout. Hana v kartách viděla víc, ale všechno Agnes říci nemohla. Byla moc mladá. Třeba se časem věštba vylepší. Tak jsem se zase moc nedozvěděla, řekla Agnes. Že ne? Řekla jsem ti, že když se vdáš, uděláš dobře. A kvůli tomu jsi přišla. To je vlastně pravda, povzdychla Agnes. Tak nějak jsem si myslela To je vlastně jedno, co jsem si myslela. Každý si v mládí představuje štěstí, lásku a radost. A kolik myslíš, že jich to 10

11 všechno najde? Agnes pokrčila rameny. Je to na tobě, na nikom jiném. Na mně? Teď jste mi ukázala, že mě čeká tolik trápení Ale taky dary, láska a děti. Prožívej, co chceš. Bolest, nebo radost, zvol si. Agnes se zdálo, že Haně nerozumí. Zaplatila jí a rozloučila se. Hana shrábla peníze do stolu a vyprovodila ji. Hodně štěstí, nevěsto, řekla jí na rozloučenou. Děkuji, špitla Agnes. Vyšla ze dveří, přitáhla si hitu k tělu a už se neohlédla. Cestou domů se jí honily hlavou Haniny řeči. Kroky utřepaly bolavé myšlenky. Láska a děti. Snad je to opravdu nejvíc, co žena v životě může dostat. A ona to dostane. Tak čeho se bojí? Přitáhla si hitu více k tělu. Když brala za kliku dveří domu svých rodičů, připadala si klidná. 11

12 12» 3 «Agnes otevřela oči. Její první myšlenka patřila Johanovi. Jeho upřenému pohledu, před nímž nebylo možné uniknout, jeho velkým neklidným rukám a vševědoucímu úsměvu. Pohlédla vedle sebe do postele. Karel spal vedle ní a netušil, že jeho žena myslí ráno po svatební noci na jeho bratra. Po svatební noci. Agnes pocítila stud. Očekávala NĚCO. Svatební noc měla přinést zemětřesení do jejího života a udělat z ní ženu. Co se ale stalo? Veškerá touha se rozbila při pádu opilého Karla na postel. Agnes mu s pláčem sundala boty, kalhoty, sako i košili, ale nic ho neprobralo. Chvíli pak hleděla na mohutnou postavu s hlavou zvrácenou nazad. Hlasité chrápání v ní umocňovalo podivný stav, jemuž nerozuměla. Tohle je všechno? Bože, jestli takhle vypadá život vdané paní Pak přece jen vklouzla do postele ke svému muži a snažila se usnout. Nakonec se jí to povedlo. Ráno. Agnes si s hrůzou uvědomovala, že ji Johan oslnil. Cosi ji na něm nezřízeně odpuzovalo, ale cosi v něm ji magicky přitahovalo. Chvěla se hrůzou, protože cítila, že je tady něco neznámého, co nedokáže zvládnout. Umyla se, učesala, co nejpečlivěji se upravila a odvážila se opustit místnost, kterou s Karlem dostali k bydlení. Snad měla počkat, až se probudí i Karel, ale to mohlo trvat ještě celou věčnost. A dobrá hospodyně vstává časně. Dobrá hospodyně. Ještě před pár dny měla krásné představy o tom, jak s Karlem bude vést hospodářství. Dnes už věděla, že leccos bude jinak. Ještě včera touto dobou byla veselá a šťastná. Celá rodina zase jednou pohromadě, jídlo, pití, zábava. Říká se, že jaká svatba, takový celý další život. A svatba byla pěkná. Moc pěkná. Až večer, když přišli domů Agnes se otřásla. Tchyně si ji posadila v kuchyni za stůl a kázala. Poroučela, jak se má chovat, co má dělat, koho poslouchat. Agnes by vlastně měla poslouchat všechny. Copak je tady ale za děvečku? Statek jednou bude patřit Karlovi a ona tady bude hospodyní. Agnes rázně vzala za kliku kuchyňských dveří. Byla odhodlaná vydobýt si respekt a postavení. Dobrý den, pozdravila nahlas. V kuchyni byla jen tchyně. Stála u sporáku a připravovala oběd. Dobrý, odpověděla a ani nevzhlédla od hrnců. Agnes z jejích zad sehnutých nad sporákem cítila zášť. To v ní však místo strachu vyvolalo odhodlání. Ne, nebude se tady bát. Přistoupila ke sporáku, přistrčila hrnec s vodou nad oheň a začala chystat meltu. Pak ukrojila chléb a připravila máslo, položila na stůl talíř plný koláčů od včerejška. Mezi oběma ženami nepadlo ani slovo. Když už se zdála atmosféra napjatá k prasknutí, otevřely se dveře a napětí povolilo. Ne však na dlouho. Do kuchyně vstoupil Johan. Agnes zbledla. Nabrala do hrnku meltu a posadila se ke kamnům. Johan usedl ke stolu a zamyšleně pozoroval Agnes. Ukrojil si krajíc chleba, namazal jej máslem a posolil. Kde je Karel? zeptal se. Spí, řekla Agnes, ale dívala se do hrnku s meltou.

13 Vzbuď ho, poručil jí Johan. Agnes na něj překvapeně pohlédla. Spí, zopakovala a znovu se zahleděla do hrnku. Vzbuď ho, řekl Johan o poznání ostřeji. Agnes chtěla vzdorovat. Mohla ale? Koutkem oka zahlédla tchyni, jak přestává míchat v hrnci a hledí na ni. Pomalu vstala, položila hrnek na stůl a odešla do světnice. Tváře jí hořely, v hlavě hučelo. Karle, zatřásla manželem. Máš vstávat Co? zachrochtal Karel. Co se děje? Johan mi poručil, ať tě vzbudím. Johan? Co chce? Nevím. Agnes se posadila na postel. Cítila vztek. Počítala s tím, že bude poslouchat tchána, tchyni a manžela. To jí bude ale poroučet i Johan? Karel se s hekáním vyhrabal z postele. Agnes ho sledovala jedovatýma očima. Měl by se jí zastat. Místo toho je opilý, sotva leze, vypadá jako troska. Agnes se ošila. Tenhle dům jí přinese neštěstí. Ještě tady není ani celý den a už pocítila tolik zášti Tchyně ji nenávidí, Johan provokuje a Karel, jak se zdá, tady nemá slovo. Poroučí mu i jeho mladší bratr. Karel se konečně opláchl a upravil natolik, aby mohl do kuchyně. Dobré ráno, pozdravil zdvořile matku a bratra. Agnes mu nabrala do hrnku meltu a chtěla mu podat chléb, ale tchyně ji předběhla. Agnes skousla rty, vzala si svůj hrnek a usadila se u kamen. Vyspáváš jak pán, vyčetl Johan Karlovi. Agnes hleděla s překvapením na Karla, jak klopí hlavu. Stydí se? Víš, že musíme všechno udělat, abychom mohli odpoledne jít. Kam? zeptala se Agnes. Johan ji snad ani neslyšel. Kam? zeptala se Agnes znovu. Máme povinnost Povinnost? Co to je? Vždyť přijedou naši na popravky. Johan se ušklíbl. Kam půjdeme, Karle? zeptala se Agnes. Ona jde taky? zeptal se Johan. Karel stále mlčel. Ukusoval chléb, upíjel meltu a hleděl před sebe. Agnes bylo do pláče. Tak takhle vypadá manželství? Sedí tady poníženě u kamen a čeká. Na co vlastně? Běž poklidit do chlíva, poručila jí tchyně. Agnes dopila kávu, položila hrnek na stůl a upřeně hleděla na Karla. Ten dělal, že ji nevidí. Agnes spolkla vztek a odešla ven. Odpoledne přijdou rodiče a sestry. Agnes si pomyslela, že by nejradši odešla s nimi zpět do Benešova. 13

14 Pustila se do práce. Po chvíli si uvědomila, že je neděle a že by měla jít do kostela. Jak mohla zapomenout! Ožila. Přidala na tempu. Práci dokončila, umyla se u studny na dvoře a spěchala do kuchyně. Půjde někdo do kostela? zeptala se tchyně. Tchyně na ni překvapeně pohlédla. Dnes? Vždyť je neděle. Je moc práce. Ale já musím jít. Když musíš, tak musíš. Ale kostel je až v Hati, to víš. Vím, řekla Agnes. Já chodím do kostela často, snažila se vysvětlit. Však my taky, neboj se, odsekla jí tchyně. Agnes už nechtěla nic říkat, ale musela se zeptat na Karla. Dostalo se jí stejného odseknutí jako předtím: Je v lese. Je moc práce. Jako by jí tchyně chtěla naznačit, že do kostela chodí jen lenoši. Agnes si s povzdechem uvázala šátek, do rukou vzala modlitební knížku a vyrazila. Cesta do kostela byla dlouhá. Mezi poli foukal vítr. Bylo léto, ale Agnes se cítila celá ztuhlá. V zádech cítila nevraživost celého stavení a Karlův chlad. Oči ale upínala před sebe. Těšila se do kostela, na chvilku klidu, kdy si bude moci při farářově kázání srovnat myšlenky. Haťský kostel stál na kopci a byl z daleka vidět. Agnes na něj hleděla, tiskla k hrudi modlitební knížku a zoufale si přála štěstí. Štěstí pro sebe, pro Karla a pro své děti. První den jako vdaná žena. Bože dej, ať je aspoň to odpoledne dobré. Jsem vdaná žena, když v noci k ničemu nedošlo? problesklo hlavou Agnes. To přece nikdo neví. Jen ona sama. Ale co když? Karel si ji už vzal několikrát před svatbou. Na seníku, na mezi, v lese. Manželská postel měla všechno posvětit. Když k ničemu nedošlo, neznamená to neštěstí? Agnes se pokřižovala. Jen aby jí Karel byl schopen udělat dítě. Zastat v domě se jí asi nedokáže, to pochopila hned ráno, ale Agnes došla do kostela. Usadila se v jedné z lavic a cítila, jak si ji všichni prohlížejí. Měla tady být s Karlem. Jak mohl odejít do lesa, když je neděle? Agnes ucítila v očích slzy. Začala se modlit a modlila se celou mši. Snad se bůh nebude zlobit, že myslí jen na sebe a na Karla. Dej bože, ať se srovnáme, dej bože, ať jsme šťastní, dej bože, ať se srovnáme Agnes opustila kostel jako v transu. Křečovitě svírala modlitební knížku a odhodlaně kráčela domů. No že jdeš, přivítala ji vyčítavě tchyně. Nachystej na stůl, bude se obědvat. Agnes poslušně nachystala na stůl a šla všechny svolat k obědu. U jídla cítila znovu velké napětí. Odpoledne nebudu doma, řekl Karel kamsi před sebe. 14

15 Agnes ztuhla. To patřilo jí? Ale budou popravky, namítla tiše. Johan si ji měřil přivřenýma očima. Cítila, že ho nenávidí. Máme práci, řekl Karel. Práci? podivila se Agnes. Co se to tady děje? Všichni se tvářili nesmírně důležitě, jediný tchán byl nesvůj. Ten tady ale, jak se Agnes po dnešku zdálo, nemá slovo. Podobně jako Karel. Oba museli poslouchat. Ve stavení vládla tchyně s Johanem. Agnes zamrazilo. Jakou práci? chtěla vědět Agnes. Nemůžu o tom mluvit, řekl Karel. Johan ji dál zpod přivřených víček pozoroval. Agnes nehodlala ustoupit. Jsem tvoje žena, připomněla nejen Karlovi, ale i celé rodině. Dobrá žena se nevyptává, poučila ji tchyně. muž ví, co má udělat. Agnes sevřela rty. Mlčky dojedla oběd a postavila se k nádobí. Uklidila kuchyň, připravila koláče a cukroví, prostřela vyšívaný ubrus z výbavy a odešla se upravit. Karel se oblékal do svatebního obleku. Nemusíš si brát oblek, řekla Agnes. Naši Nebudu doma, odbyl ji Karel. Karle, ale přijdou za námi. Budeš tu ty a máma s tátou. To musí stačit. Kam jdeš? zeptala se. S Johanem. Ale kam? Do toho ti nic není, zamračil se. Jak to že ne? Jsem tvoje žena. Tak se starej, aby bylo všechno v pořádku. Kde jsi byla dopoledne? Přece v kostele. Měl jsi jít se mnou. Karel si oblékl sako a chystal se odejít. Karle, já tady nejsem za služku. Jsem tvoje žena, řekla Agnes. Já ti nemůžu nic říct a musím jít, odsekl Karel a odešel. Agnes uhladila přehoz na posteli a jen tak tak se jí podařilo zadržet pláč. Když přišli rodiče se sestrami, nedokázala jim vysvětlit, kde je Karel. Tchyně se chovala nepřístupně a dávala najevo, že ji návštěva obtěžuje. Nebylo divu, že se rodiče brzy sbírali k odchodu. Na dvoře nasedli na vůz tažený kravami a loučili se. Pojedu kousek s vámi, řekla Agnes a naskočila na vůz. Otec pobídl krávy a vůz se pohnul. Agnes přivřela oči a představila si, jak by to bylo krásné, kdyby odsud odjížděla navždy. Ještě včera se na nový domov těšila, dnes cítila lítost ze zklamání. Jak ale vůz kodrcal po nerovné cestě, lítost se vytrá- 15

16 cela. Za Darkovicemi seskočila z vozu a rozloučila se. To se všechno spraví, řekla jí matka. Co? podivila se Agnes. Všechno. Vypadáš nešťastně, ale zvykneš si, uvidíš. Nezapomeň, že jednou budeš paní v domě ty. Karel je nejstarší syn. Máš tady hodně práce, ale ty pracovat umíš, tak se neboj. Matka jí udělala na čelo křížek a usmála se. Sbohem, rozloučila se. Otec na ni pohlédl téměř přísně, pak stočil pohled ke kravám a pobídl je. Vůz se rozhrčel a pomalu se začal od Agnes vzdalovat. Agnes stála na kopci jako socha. Neřekla ani slovo a oni přesto pochopili. Pochopili, ale nepomohli. Teď pochopila Agnes: nikdo jí nepomůže. Pokud nechce skončit jako děvečka ve vlastním domě, musí si pomoci sama. Vůz se ztratil z dohledu. Agnes se otočila a vydala se k domovu. Ano, v Darkovicích je teď její domov. Nemůže utéct, musí přijmout boj. Boj za sebe, za Karla, za své děti. Tak to má být a tak to taky bude. Z darkovického náměstí se nesl křik. Agnes přidala do kroku. Přišla právě včas, aby viděla, jak Johan vzdává čest vlajce s hákovým křížem. Vlajka šla vzhůru a Johanovi zářily oči. Kolem něj stál hlouček mladíků, mezi nimi i Karel. Když byla vlajka vztyčena, obrátil se Johan k hloučku a ke zvědavcům kolem. Sláva třetí říši! vykřikl. Hitler nás osvobodí od Čechů! My nejsme Češi! My patříme k Němcům! Jeho výkřiky zanikly v nadšeném potlesku lidí kolem. Tak, pomyslela si Agnes, to je můj první den v manželství. Nenávistně hleděla na Johana. Proč do toho tahá Karla? Karel přešlapoval v hloučku mladíků a hleděl do země. Agnes měla pocit, že ji zahlédl. Na náměstí se objevili četníci. Těžko říci, kde se tady tak rychle vzali. Agnes se zalekla, protože začali zatýkat. První byl na řadě samozřejmě Johan. Pak další. Někteří stačili utéct, ale Karla sebrali. Agnes se na něj zamračila. Karel stiskl rty a pohlédl na ni se vzdorem. Agnes prošla náměstím a zamířila domů. Karel a Johan vyvěsili na náměstí vlajku s hakenkrojcem, řekla tchyni. Zatkli je. Oba. Tchyně zalapala po dechu a posadila se. Agnes pohlédla do škopku na nádobí a na stůl. Nádobí neumyté, stůl neuklizený. Převlékla se do domácích šatů a dala se do uklízení. Zítra vygruntuje celou kuchyň. Vymete odsud všechnu špínu a začne se chvat jako hospodyně. Na Karla ani nepomyslela. Teprve večer, když ulehala do prázdné postele, si uvědomila, že ji čeká druhá manželská noc. Nebude o nic lepší než ta první. Koho si to vzala? 16

17 » 4 «Kamna v kuchyni sálala. Přestože byl červenec, zvenku táhla zima. Už třetí den pršelo a vzduch byl po ránu tak chladný, že šla pára od úst. Jako každé ráno i dnes vstala Agnes první. Zatopila, umyla se, upravila a nachystala snídani pro Karla. Karel pracoval v dole v Petřkovicích, a tak odjížděl na svém kole už hodně brzy. Agnes mu s sebou dávala kávu a chleba k obědu, večer pro něj měla navařeno. Každé ráno Agnes pečlivě chystala snídani, prostřela a zatopila, protože to byla jediná chvíle dne, kdy byla se svým mužem sama. Karel však den co den snídani snědl mlčky, sbalil se a odjel. Vracel se v podvečer, to se zase mlčky najedl a zmizel venku na poli, na zahradě, ve stodole. Práce bylo všude dost. Karel doma téměř nemluvil. Podobně jako jeho otec. Řeč tady držela tchyně s Johanem. Hned od prvního dne se tchyně snažila dostat i Agnes pod svou kontrolu, Agnes se ale vzpírala. Nechtěla se stát pokornou služebnou, která je vděčná za jídlo a byt. Uvědomovala si, že jednou bude statek patřit Karlovi a že ona sama brzy bude zastávat tchynino místo. Od rána do večera pracovala v kuchyni, na zahradě, na poli, obstarávala dobytek i drůbež. Znala hodnotu své práce a nehodlala se prodávat lacino. Přiložila do kamen, aby uvařila meltu a aby se trochu prohřála. Před chvílí začala krvácet. První měsíční krvácení po svatbě. Zatímco před svatbou při krvácení cítila úlevu, teď, po svatbě, při pohledu na krev zrozpačitěla. Očekávala těhotenství. Karel do ní vstupoval každou noc, myslela si proto, že určitě otěhotní. Připadalo jí to divné. Vařila meltu a uvědomovala si, že tady nemá nikoho, s kým by si promluvila. Tchyně je jedovatá ženská, té by se nesvěřila ani za nic. Tchán byl sice dobračisko, ale co naplat, byl to jenom chlap. Agnes připadalo, že Karel je hodný po svém otci a že Johan zdědil pýchu a zlost po své matce. Agnes nesnášela Johanovy pronikavé oči, které na ní spočinuly vždy, když se objevila v jeho blízkosti. Jeho pohledy byly lačné, smyslné a posměšné. Varovala se zůstat s ním někde sama. Půjdu dnes odpoledne k našim, vyhrkla, když se Karel objevil v kuchyni. Běž, řekl Karel a objal ji. Šlo z něj teplo, které ji uvolňovalo. Přitiskla se k němu a už už by mu svěřila svou úzkost, když se otevřely dveře a do kuchyně vešel Johan. Karel s Agnes zrozpačitěli, Johan se zasmál. Ani nepozdravil, posadil se ke stolu, vyzval Agnes : Dej kafe, a ukrojil si chleba. Agnes se příčilo obsluhovat Johana, dosud ale nenalezla v sobě odvahu vzepřít se jeho příkazům. Nalila kávu, podala jim hrnky a začala připravovat oběd. Vždycky si po ránu všechno přichystala, aby, až přijde z chléva a ze zahrady, byl oběd rychle hotový. Tchyně si práci představovala jinak, ale už po týdnu Agnes nechala, protože ať jí vadilo na Agnes cokoliv, musela uznat, že je pracovitá. Johan s Karlem nemluvili. Od oné neděle, kdy je oba zatkli, se bavili jen úsečně a vždy jen o tom nejnutnějším. Agnes připadalo, že se Karel konečně rozhodl 17

18 vystoupit z vleku za svým mladším bratrem. Netušila, co se mezi nimi opravdu stalo, ale Karlova poddajnost byla ta tam. Johan se zdál být zpočátku uražený, pak ale pochopil, že se Karel opravdu změnil. Že už za ním jako slepá ovce chodit nebude. Agnes se zdálo, že Johan Karlovu změnu přičítá jí. Mýlil se však. Agnes Karlovi nic neřekla, Johanovi to ale nedala najevo. Vyčkávala. Karel beze slova dojedl, sebral ze stolu přichystanou svačinu, rozloučil se s Agnes a odešel do práce. Johan zůstal sedět u stolu a dál pomalu jedl. I to Agnes vadilo. Johan neměl práci. Zastal sice dost práce v hospodářství, ale stejně se většinu dne poflakoval a chodil po schůzích. Karel se změnil, co jsi tu přišla, zaútočil na Agnes. Agnes pokrčila rameny. Oženil se. Ty mu zakazuješ chodit mezi nás. Cože? vykulila Agnes překvapeně oči. Já mu nic nezakazuju. Od té doby, co se oženil, nepřišel ani jednou. Kam? Do hospody. Jestli nechce Všichni se mu smějí, že tě musí poslouchat. Agnes zčervenala. Karel má snad svoji hlavu. Nemá. Poslouchá, co mu nařídíš. A ty mu nařizuješ břichem. Každý večer. Každý večer vás slyším Agnes zalapala po dechu. Nesnese ho. Už ho déle nesnese. Prudce se otočila a vyběhla z kuchyně. Ve dveřích se srazila s tchyní. Dávej pozor, okřikla ji tchyně. Agnes nic nevnímala. Z očí jí tekly slzy vzteku. Kdyby Johan nebyl její švagr, liskla by ho za ty odporné řeči po tváři. Jenže nemohla. Představila, si, jak Johan stojí na chodbě za dveřmi jejich pokoje a poslouchá. Slyší vrzání postele, vzdechy a směje se. V životě nepoznala odpornějšího člověka. Co se stalo? uslyšela za sebou. Tchán. Přicházel brankou do ovocné zahrady, kam Agnes utekla. Nic, nic se nestalo, řekla rychle a otřela si rukama uslzený obličej. Johan ti cosi řekl, že? Agnes přikývla. Tchán se usmál. Má na tebe zlost. Dříve za ním Karel poslušně běhal, dělal, co mu poručil. Teď je tomu konec. Já vím. Řekl, že se Karlovi všichni smějí. Ale to je tak vždycky. Oženil se a už nemá na ty jeho řeči čas. Jaké řeči? Johan, to je politika. Ten se stará jenom o to, abychom byli zpátky u Němců a Karel byl pořád s ním. Proto je tak zlostný. Teď mu budou vyčítat, že místo aby získával nové lidi, vlastního bratra ztratil. Karel ale nikdy neříkal, že dělá politiku. 18

19 Však Karel mu jenom ustupoval, aby měl klid. Od Johana i od mamy. Nedali mu pokoj, ani jeden. Agnes se usmála. Tak to tu moc vítaná nejsu, že? Tchán zakroutil hlavou. Nejsi, řekl a zasmál se. Agnes se ulevilo. To, že Karel přestal otročit Johanovi, ji posílilo. Že jsou Johan i tchyně proti ní, to pochopila hned první den. Konečně věděla i proč. A co vlastně chtějí? Johan v hospodě poslouchá německý rozhlas, chválí Hitlera a chce, aby Hlučín patřil zase Německu. Toho je všude plno, i u nás. Tak vidíš. Tchán se otočil a odešel zase po svých. Agnes se vrátila do kuchyně. Johan na ni vlastně žárlil. Měl Karla pro sebe, jako poskoka, a Agnes mu ho vzala. A že je Johan tchynin mazánek, zlobila se na ni i tchyně. V kuchyni seděli Johan s tchyní u stolu a pili kávu. Agnes se na ně ani nepodívala. Oškrábala brambory, udělala jíšku, zalila ji vodou a hodila do ní zeleninu. Klidně míchala v hrnci, za chvíli přiložila do kamen a znovu míchala. Už je málo dřeva, řekla nahlas. Tak si dones, odsekl jí Johan. Na dvoře je ho málo, upřesnila Agnes. Však budu dneska řezat, řekl Johan a vstal od stolu. Agnes měla pocit malého vítězství. Johan už ji nerozpláče. Polévka začala vařit. Kam jsi tak letěla? zeptala se jí tchyně. Ven. To vím, ale proč? Zapomněla jsem mrkev do polívky. Ale přišla jsi bez mrkve. Pak jsem si vzpomněla, že tu ještě je. Agnes jí vzdorovitě pohlédla do očí. Znovu zalitovala svého krvácení. Kdyby byla těhotná, bylo by její postavení tady pevnější. Ale ani tak se nesmí nechat. Jinak by skončila hůř než děvečka. Stáhla polévku z ohně, nechala ji mírně bublat a odešla uklidit chlévy. Přestalo pršet. Dvůr i chlévy byly prázdné a klidné. Agnes za tu samotu byla vděčná. Popadla vidle a pustila se rázně do práce. S každým zapíchnutím vidlí v ní narůstal vzdor. Nehodlala ze sebe udělat chudinku, která bude všem v domě ustupovat. Vydržet ale tlak tchyně a Johana bylo nad její síly. Měla si postěžovat Karlovi? To sice mohla, ale připadalo jí to zbytečné. Karel nemohl nic změnit. Všechno bylo jen a jen na ní. Náhle se jí v zádech usídlil divný pocit. Ohlédla se přes rameno. Ve dveřích do chléva stál Johan. Ruce měl složené na hrudi a posměšně ji pozoroval. Co chceš? vyštěkla na něj nepřátelsky. 19

20 Jen se dívám, řekl a zasmál se. To nemáš nic na práci? odsekla mu zle. Ne, nemám, řekl Johan klidně a pomalu šel k ní. Agnes dostala strach. Sevřela pevněji v rukou vidle. Pocítila strašlivou chuť zapíchnout vidle do Johana. Johan to asi vycítil, protože zpomalil a přestal se usmívat. Agnes přece jenom vidle zapíchla do slámy. Otřela si ruce o zástěru a zamířila ke dveřím. Když míjela Johana, zdálo se jí, že se na ni vrhne, ale nic takového se nestalo. Vyšla na dvůr a uklidnila se. Po třech deštivých dnech se znovu rozezpívali ptáci a zdálo se, že mraky se přece jenom roztrhají a zasvítí slunce. Musím domů, blesklo jí hlavou, musím domů, jinak se tady zblázním. Když dokončovala oběd, stále pokukovala po hodinách. Zdálo se jí, že neuvěřitelně spěchají kupředu. Bála se, že nestihne podat oběd a pak uklidit kuchyň. Musela stihnout vlak po jedné hodině, jinak neměla šanci, že by se do večera z Benešova vrátila. Ještě před polednem si stihla nachystat oblečení tak, aby do něj co nejrychleji vklouzla. Zaskočila k sousedovi, který jezdil denně kolem poledne s vozem do Hlučína, a domluvila se s ním, aby na ni počkal. V poledne už všichni seděli za stolem. Protože přestalo pršet, bylo všude venku plno práce, a tak měla naději, že se nebude dlouho vysedávat u oběda. A měla pravdu. Všichni se starali, aby talíře byly co nejdříve prázdné a aby mohli pokračovat v práci. Když se kuchyň vyprázdnila, Agnes si vydechla. Nádobí už měla téměř umyté, myla ho během oběda, a tak to netrvalo dlouho a byla na odchodu. Neřekla jsi, že jdeš pryč, řekla jí v předsíni tchyně. Neřekla. Proč? Chtěla jsem, že vykopeš brambory a zaneseš je tetce Bětce do Hati. Jedu k rodičům a venku je stejně bláto, do brambor se nedá jít. Tchyninu tvář křižovaly blesky. Karel to ví? zeptala se přísně. Ví, řekla Agnes klidně. Tchyně už neřekla nic. Otočila se zlostně a neodpověděla Agnes ani na pozdrav. Agnes ale utekla z domu šťastná tak, jak už dlouho nebyla. Cítila se svobodná. Svítilo slunce, oteplilo se a vzepřela se tchyni i Johanovi. Malounko sice, ale vzpoura to byla. Když naskakovala na vůz za sousedem, uvědomila si, že už si nepotřebuje u rodičů postěžovat. Dnešní dopoledne jí dalo naději, že si bude moci vyřešit své problémy sama. 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny:

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha PŘEČTI SI: 17,1-7 KLÍČOVÝ VERŠ: 17,5 C9 Ve dnech Eliáše

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Jan Kameníček VACANT

Jan Kameníček VACANT Jan Kameníček VACANT Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz VACANT U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 6

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs1/02 Voda a její proměny Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Rozmanitost přírody Cílová skupina: 1. ročník Klíčová

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců.

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Dívat se na muže, kterého milujete, jak sedí na druhé straně stolu, se slzami v očích a

Více

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za-

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za- I ČOKOLÁDOVÝ DORT Jen se zvedla opona a v hledišti zhaslo, Johana vyklouzla z lóže ven na chodbu. Teplý průvan pohnul záclonou u zrcadla a dveře vedoucí na schodiště se zakývaly v pantech. Zůstala stát

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to KAPITOLA PRVNÍ: Tak jsem tady Je mi padesát. Přestože, alespoň v to doufám, mám ještě spoustu let před sebou, ráda bych formou této knihy Se sestrou Danuškou poprvé u fotografa. Řekl, ať nemrkám, ale ne

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a

Více

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben Pro začátek Poklady a drahokamy patří, jak dobře každý ví, do truhlice, pokladnice či bankovního trezoru. Tam se uchovávají a odtud si je můžeme půjčit, prohlížet si je a těšit se s nimi. K takovým velkým

Více

Prázdniny s dráčkem. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz

Prázdniny s dráčkem. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz Prázdniny s dráčkem také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček Prázdniny s dráčkem e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Malované čtení z pohádky do pohádky

Malované čtení z pohádky do pohádky Malované čtení z pohádky do pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Marie Tetourová, Antonín Šplíchal Malované čtení z pohádky do pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna

Více

Vražda. na Hallandovi. Pia Juulová

Vražda. na Hallandovi. Pia Juulová Vražda na Hallandovi Román Pia Juulová Kniha vychází s finanční podporou dánského Státního fondu umění. This translation has been published with the financial support of Danish Arts Council. Copyright

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu

A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu posilovali vojáci. Ti ovšem labužnicky nepopíjeli, ti pod

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil

Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil rádio. Filip pustil rádio a já myl skříň a taky jsem dal

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

O CESTOVNÍ KANCELÁŘI. www.ctenizdarma.cz

O CESTOVNÍ KANCELÁŘI. www.ctenizdarma.cz O CESTOVNÍ KANCELÁŘI Znal jsem jednoho postaršího psího krále. Měl jediného syna Rafovana a ten se pořád neměl k ženění. Takhle zjara už to otce naštvalo a povídá: Jak tak na tebe koukám, mládenče, žádná

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: e-mail: Vedoucí skupiny: 1. Příběh Josef a anděl poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Matouš 1,18-25 Na Josefa a Marii čekala spousta

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ Obsah MILOST Milost je projevem Boží lásky k nám. 1. Zvláštní děťátko Chany 9 2. Chanin dar Bohu 13 3. Uši k slyšení 17 4. Samuelova služba 21 UCTÍVÁNÍ Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará.

Více