Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa"

Transkript

1 FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa Barbora Skálová obor finština květen 2008 Vedoucí diplomové práce: Alice Hudlerová, Ph.D

2 2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 30. dubna Barbora Skálová Velmi děkuji Alici Hudlerové Ph.D za obětavou pomoc a cenné rady a připomínky.

3 3 Obsah Úvod Dějiny Komunistické strany Finska Život v ilegalitě od občanské k pokračovací válce ( ) Na cestě vzhůru z ilegality do vlády ( ) SKP ve vládě Rafaela Paasia ( ) SKP ve vládě Mauna Koivista ( ) Reakce na okupaci Československa v srpnu Situace na levici SKP a SKDL Situace mimo komunistické kruhy Rozkol v SKP vznik stalinistické frakce Finlandizace Definice finlandizace Finlandizace v praxi 60. a 70. let Cenzura a autocenzura Levicová inteligence Revoluce na finský způsob Taistovci Kdo, kdy, kde? Proč? Kenen joukoissa seisot? Taistovství v praxi Případ Solženicyn Černá kniha taistovců Jaký fašismus? Konec iluzí?...96 Závěr Přílohy Seznam osob Literatura:...117

4 4 Úvod Téma radikální levice ve Finsku a obzvláště její zbytnělá forma v podobně hnutí taistovců (taistolaiset) je v českém prostředí zcela neznámá. I v samotném Finsku si získávají taistovci svou pozornost postupně a teprve v posledním desetiletí. Českého čtenáře může tato problematika zaujmout především díky jejímu úzkému spojení s okupací Československa v srpnu 1968, jejíž čtyřicáté výročí si tento rok připomínáme. Finsko bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let již zcela adaptováno na nový směr zahraniční politiky určované především korektními vztahy se Sovětským svazem, neboť již - mimo jiné - uplynula dvě desetiletí od podepsání Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci (YYAsopimus). Svůj úřad už více než deset let zastával prezident Urho Kaleva Kekkonen, jenž se stal živoucím symbolem snahy o udržení neutrálního postavení Finska, snahy o všemi akceptovaný obraz Finska jako mostu mezi Východem a Západem a také ztělesněním specifické formy détente tzv. finlandizace. Protiruská atmosféra panující v meziválečném období byla již téměř zapomenuta. Do bláznivého roku 1968 nečekaně zasáhla okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a Finsko jako stát, jenž si přes porážku v druhé světové válce i přes společnou hranici se Sovětským svazem udržoval s velkým úsilím svou nezávislost, hleděl na osudy středoevropské země se značnými obavami. Stanovisko finské politické reprezentace k okupaci Československa bylo - kvůli obavě z reakce Sovětského svazu - velmi zdrženlivé. Velmi emotivně se však k událostem postavila mladá inteligence, zejména vysokoškolští studenti. Demonstrace na podporu československého reformního vedení zaplavily celou zemi. O dva roky později však situace mezi mladými intelektuály vypadala přesně opačně rušily se staré rezoluce odsuzující okupaci Československa a přijímaly se nové, vyjadřující podporu

5 5 politice Sovětského svazu. Vzniklo radikálně levicové hnutí taistovců, jež na několik let ovládlo akademickou půdu. Studenti začali jezdit na brigády do Sovětského svazu, zemí Východního bloku i na Kubu, sepisovali pamflety proti Alexandru Solženicynovi a Andreji Sacharovovi a vyjadřovali souhlas s bratrskou pomocí při záchraně socialismu v Československu. Právě souhlas či nesouhlas s okupací byl jedním z hlavních rozlišovacích znaků mezi námi, taistovci a nimi, reakcionáři. Na otázku, co se ve Finsku v těchto letech stalo a jak a proč došlo k tak radikálnímu obratu, se snaží alespoň částečně odpovědět má diplomová práce. Jelikož se chci radikální levici ve Finsku věnovat i ve svém doktorském studiu, koncipovala jsem tuto práci jako úvod do dané problematiky. Považovala jsem za nutné stručně zmapovat vývoj Komunistické strany Finska, neboť vznik fenoménu taistovství byl úzce spojen s její stalinistickou frakcí. Stejně tak je pro českého čtenáře nezbytné seznámit se se specifickou vnitropolitickou i zahraničněpolitickou situací Finska v 60. a 70. letech. Jedna kapitola je věnována reakci na okupaci Československa na finské politické scéně. Zcela záměrně jsem se především z prostorových důvodů ve své práci nevěnovala podrobnému vývoji finské levicové inteligence (který omezeně započal již v meziválečném období), ani metodologické analýze studentského levicového hnutí v 60. letech (např. definici rebelství a revolty). Situaci ve Finsku jsem nesrovnávala se situací v jiných západoevropských zemích a nevěnovala jsem se konceptu neutrality Finska. Všechny tyto nedostatky zamýšlím zpracovat ve své dizertační práci, která by měla na diplomovou práci navazovat. Ve své práci používám jak primární, tak sekundární literaturu vycházela jsem z materiálů, které již o problematice taistovství ve Finsku vznikly. Hnutí taistovců se ve Finsku věnuje především historik Kimmo Rentola, téma finlandizace jsem se snažila pojednat jednak z finského úhlu

6 6 pohledu a rovněž z pohledu zahraničních badatelů. Použila jsem dvě vzpomínkové knihy bývalých taistovců, jež ve Finsku vyšly na přelomu tisíciletí (Černá a Šedá kniha taistovství), hlavním zdrojem mi však byly dobové tiskoviny (noviny, časopisy, rezoluce apod.), materiály z archivu Ministerstva zahraničí České republiky a rovněž rozhovory s pamětníky událostí. 1 1 Citace ze zahraničních zdrojů, jež nebyly přeloženy do češtiny, jsou v mém překladu.

7 7 1. Dějiny Komunistické strany Finska 1.1. Život v ilegalitě od občanské k pokračovací válce ( ) Když v březnu 1917 smetla revoluce ruského cara, nabraly události i ve Finsku rychlý spád. Po neshodách s finskou parlamentní levicí ruská Prozatímní vláda rozpustila finský parlament 2 a v nových volbách sociální demokracie ztratila většinu. Již v té době existovalo ve straně radikální křídlo, které doufalo, že se situace vyvine podobně jako v Rusku, stranická většina ho však prozatím měla pod kontrolou. Po listopadovém výstřelu z Aurory a převzetí moci bolševiky se finská politická reprezentace nebyla schopna domluvit na dalším postupu. I ve společnosti se prohlubovaly rozpory mezi buržoazií a proletariátem, jež navíc živil nedostatek potravin, nezaměstnanost a hospodářský úpadek způsobený světovou válkou (Jutikkala 1999: 229). V této napjaté situaci vznikly dvě náhražky neexistující finské armády, tzv. bílé a rudé gardy, jež si obě osobovaly právo na ochranu pořádku v zemi. Odbory, které byly v rukou radikálů, navíc vyhlásily generální stávku, takže politická situace se ještě více vyhrotila. Vládu nad zemí nakonec dočasně převzal parlament a 4. prosince mu předložil předseda buržoazní vlády Pehr Evind Svinhufvud ( ) návrh na vznik finské republiky. O dva dny později byla ve vší tichosti vyhlášena finská nezávislost. V té době již byla finská společnost natolik polarizovaná, že k žádným bouřlivým oslavám nedošlo, bílí a rudí se nedokázali shodnout ani na deklaraci nezávislosti, neboť rudí požadovali konzultaci s ruskými bolševiky. To se nestalo, přesto již 31. prosince bolševická Rada komisařů jako první uznala finskou nezávislost. 2 Finský parlament vznikl v říjnu 1906 ze zemského sněmu složeného ze zástupců čtyř stavů. Nový parlament měl 200 členů a jako v první zemi v Evropě získaly volební právo i ženy. (www.eduskunta.fi)

8 8 (Jutikkala 1999: 227). Měla pro to poměrně pragmatické důvody chtěla demonstrovat deklarované právo národů na sebeurčení a zároveň chtěla dát najevo, kdo nyní v Rusku drží otěže (ibid.). V té době však již Finskem zmítala začínající občanská válka 3 a další dech nabírala radikální finská levice. Radikální křídlo ovládlo i sociální demokracii a ustanovilo tzv. Výbor finského lidu (Kansanvaltuuskunta), revoluční vládu, v jejímž čele stanul Kullervo Manner ( ), jeden z pozdějších zakladatelů Finské komunistické strany. Jedním z ministrů byl i Otto Ville Kuusinen ( ), ústřední postava vznikajícího finského komunistického hnutí a pozdější předseda sovětské loutkové vlády v Terijoki. 4 Rudé gardy ovládly jižní Finsko včetně hlavního města a na své straně měly i ruské jednotky, které nadále setrvávaly na území nového státu, přestože podle brestlitevského míru uzavřeného mezi Německem a Ruskem měly být z Finska staženy. Do čela bílých gard se postavil generál Carl Gustav Mannerheim ( ) a na pomoc mu (přestože s tím ze začátku nesouhlasil) přišly německé jednotky (Jutikkala 1999: 230). Na straně bílých se občanské války zúčastnili i tzv. myslivci (jääkärit), dobrovolníci, již získali výcvik v Německu s cílem vybojovat Finsku nezávislost na Rusku. Ve finské společnosti se tedy rozevřela nebezpečně hluboká propast proti sobě stáli bílí s podporou vlády (bílé, neboli občanské gardy se staly oficiální finskou armádou) a s německými jednotkami v zádech a rudí, již měli podporu dělnictva a radikální levice a jimž pomáhaly ruské jednotky. Finsko v té době navíc stále ještě nemělo státní zřízení a moc byla v rukou regenta Svinhufvuda. Vláda se klonila k monarchii a trůn nabídla německému princi Fridrichu Karlovi Hesenskému ( ), nicméně Německo se nezadržitelně blížilo k porážce v první světové válce a bylo čím dál jasnější, že 3 Bílí občanskou válku nazývali válkou osvobozovací (vapaussota), rudí válkou třídní (luokkasota), Neutrálně se válka nazývá občanskou (kansalaissota) či vnitřní (sisällissota). 4 Osud dvou přátel, kteří spoluzakládali komunistickou stranu, má poměrně příznačné vyústění. Manner i s manželkou byli na popud Kuusinena zatčeni a oba dva zahynuli v gulagu.

9 9 toto spojenectví nepřinese kýžené plody. 5 Generál Mannerheim začal navazovat diplomatické styky s Anglií a s Francií a převzal po Svinhufvudovi funkci regenta. V roce 1919 vyhrála volby sociální demokracie a generál Mannerheim, ač nerad, v červenci podepsal ústavu nové Finské republiky 6 (Jutikkala 1999: 236). Rudé gardy byly nakonec poraženy a jejich přívrženci zatýkáni a zavíráni do zajateckých táborů. Jádrem rudých byli komunisté, zatím však bez vlastní strany. Jejich první velké angažmá přišlo při generální stávce v roce 1905 (Suurlakko), po níž se začalo vzmáhat dělnické hnutí. 7 Komunisté zakládali odbory a různé profesní organizace a později i rudé gardy. Jejich cílem byl komunistický převrat (Rentola 1992: 79-80). V občanské válce došlo na obou stranách ke krvavým ztrátám, v zajateckých táborech však zemřelo dalších několik tisíc rudých, příčinou byly nemoci i nedostatek potravin. Ti, co přežili, buď utíkali do Ruska a hlásili se do Rudé armády (většina z nich se pak stala obětí Stalinových čistek 8 ), nebo se postavili do čela finského dělnického hnutí. Finští komunisté se tedy ocitli na dvou různých místech část jich (mezi nimi například i Otto Ville Kuusinen) přesídlila do Ruska a založila tam v roce 1918 Komunistickou stranu Finska (Suomen kommunistinen puolue, SKP), část jich zůstala ve Finsku a založila tam vlastní stranu Finskou socialistickou dělnickou stranu (Suomen Sosialistinen Työväenpuolue, SSTP). Jednalo se o původní radikální křídlo sociálních demokratů, kteří byli zčásti ze strany vyloučeni a zčásti z ní sami vystoupili. Zbytek strany pod vedením Väina Tannera ( ) odsoudil rudé povstání a přihlásil se k sociálně- 5 Finové doufali, že jim Německo pomůže postavit zeď na obranu proti Rusku a snad jim i pomůže získat východní Karélii - území, které nikdy nebylo součástí Finska, ale Finové vždy cítili (a někteří stále ještě cítí), že na ni mají především kvůli jazykové příbuznosti karelského národa - morální nárok. 6 Právě sociální demokracie podporovala republiku jako státní zřízení, naopak buržoazní strany, které byly před volbami ve vládě, považovaly za lepší variantu monarchii. Tu jako šlechtic preferoval i Mannerheim. 7 Právě velká stávka je považována za počátek komunistického hnutí ve Finsku (Rentola 1992: 76). 8 Obětí Stalinových čistek mezi finskými komunisty bylo cca 20000, tedy více než obětí bílého teroru (Putík 2006: internetové vydání).

10 10 demokratické politice západního střihu. 9 Spojkou mezi moskevskými a finskými komunisty byl Otto Ville Kuusinen, jenž ve 20. letech tajně pobýval ve Finsku (Jutikkala 1999: 239). Po otcích zakladatelích 10 nastoupila nová generace komunistů, jež byla většinou příliš mladá na to, aby se aktivně účastnila občanské války, ale dost stará na to, aby chápala, co se ve válce odehrálo (Rentola 1992: 82). Přijali název Punaorvot, Rudí sirotci, neboť mnoho (ačkoliv ne většina) z nich přišla v občanské válce o rodiče. Mezi Rudé sirotky se počítala například Hertta Kuusinen ( , dcera Otta Villeho Kuusinena) nebo její budoucí manžel a první komunistický ministr Yrjö Leino ( ). Byla to silná komunistická generace, jež stranu, které zůstávala vždy věrná 11, ovládala až do 60. let (Rentola 1992: 84). Na konci 20. a v průběhu 30. let jezdili Rudí sirotci studovat do Leningradu a do Moskvy a po vyškolení byli posílání zpět do Finska, což jim zřejmě zachránilo život. Stalinovým čistkám se vyhnuli pobytem ve finském vězení (ibid.). Komunistická strana byla totiž od roku 1922 ve Finsku zakázána - ve volbách ve stejném roce sice získala 27 křesel, ale vzápětí byla obviněna z velezrady a její oficiální činnost byla zastavena (Jutikkala 1999: ). Po tomto zákazu se komunisté účastnili voleb v rámci Volebního sdružení socialistického dělnictva a malorolníků (Sosialistinen Työväen ja Pienviljelijöiden vaalijärjestö, STPV), nadále samozřejmě operovali v Moskvě a částečně pracovali v ilegalitě. Mezi moskevskou SKP a finskou STPV nepanovala vždy shoda. Finští komunisté sice do jisté míry ovládali odbory a profesní organizace, ale byli zároveň nuceni na této úrovni spolupracovat i se sociálními demokraty. 9 Väinö Tanner se později stal v Rusku personou non grata první kategorie. 10 Jedná se především o Otta Villeho Kuusinena ( ), Kullerva Mannera ( ), Yrjöho Sirolu ( ) a Edvarda Gyllinga ( )(Rentola 1992: 76). 11 Kimmo Rentola upozorňuje na fanatickou optiku, kterou hleděli na svět ( svět buď a nebo ); tato skupina komunistů totiž na svou stranu nezanevřela ani po té, co jim Stalin zavraždil blízké. Ville Pessi (budoucí předseda strany) tímto způsobem například přišel o matku svého dítěte.

11 11 Nedodržovali tudíž za všech okolností pokyny z Moskvy a na konci 20. let se snažili od exilového dozoru odpoutat (Jutikkala 1999: 241). V roce 1924 dokonce nepodpořili v prezidentské kandidatuře Kuusinena, nýbrž svého vězněného soudruha Mattiho Väisänena (Putík 2006: internetové vydání). Napětí mezi sociálními demokraty a komunisty i ve společnosti obecně obrušoval Väinö Tanner, který jako předseda vlády ( ) prosadil zákon, jenž navracel občanská práva ještě neamnestovaným rudým gardistům (Jutikkala 1999: 242). Vztah mezi komunisty a sociálními demokraty se v meziválečném období neustále přeléval od spolupráce k rivalitě. Většina sociálních demokratů stála v občanské válce na straně rudých a rovněž původní program strany, založené v roce 1899, byl podle německého vzoru marxistický. Až po válce se sociální demokracie v čele s Väinem Tannerem rudého dědictví zřekla a cesty sociálních demokratů a komunistů se začaly rozcházet. 12 Spolupráce umírněné a radikální levice začala mít povážlivé trhliny na konci 20. let, kdy se komunistům podařilo zcela ovládnout odborový svaz (Suomen Ammattijärjestö, SAJ), takže si sociální demokraté nakonec založili svůj vlastní (Suomen ammattiyhdistysten keskusliitto, SAK). Komunisté byli rovněž velmi aktivní v organizování nejrůznějších stávek a protestů, a byli proto většinovou společností vnímáni jako rozvratný prvek mladé demokracie (Jutikkala 1999: 242). Situaci nezlepšilo ani extrémně pravicové hnutí, jež vzniklo ve městě Lapua a převzalo i jeho název. Hnutí usilovalo o potlačení jakékoliv komunistické činnosti, a než se uchýlilo k násilí, mělo poměrně velkou podporu veřejnosti. Později ovšem začalo unášet komunisty i sociální demokraty 13 na hranice se SSSR a nutit je k přechodu, takže bylo nakonec 12 S radikálním křídlem, které mělo blízko ke komunistům, však sociální demokracie musela bojovat vždy viz dále tzv. kuutoset. 13 Takto byl unesen i bývalý prezident Ståhlberg ( , prezidentem ).

12 12 v roce 1932 zakázáno. 14 Členům hnutí Lapua se však opravdu na čas podařilo činnost komunistů ochromit a až do roku 1937 stagnoval nábor nových členů (Rentola 1992: 86). Poté však nastoupila nová generace, které Kimmo Rentola (ibid.) nazývá republikány. Má pro to dva důvody zaprvé tuto skupinu silně ovlivnila španělská občanská válka levicových republikánů proti pravicovým frankistům, a za druhé - což je pro finské dějiny důležitější - se jednalo o první skupinu komunistů, která začala uznávat Finskou republiku a slavila Den nezávislosti. Po nástupu Hitlera k moci začala tato generace více spolupracovat se sociální demokracií a začalo se mluvit o společném postupu proti fašismu. Ve 30. letech se k levici začíná hlásit i inteligence - do Finska se dostává levicová literatura a spisovatelé a umělci se od sociální demokracie přesouvají postupně k socialismu i komunismu (Rentola 1992: 87). V roce 1936 vzniká levicová umělecká skupina Kiila a spisovatelé se sdružují kolem časopisu Soihtu (Pochodeň). Komunistická strana je sice nadále zakázána a na základě zvláštních zákonů jsou od roku 1930 zakázány i všechny komunistické spolky a organizace, nicméně krajní levice funguje i mimo stranu, především v odborech a profesních sdruženích. Z toho důvodu se klade důraz spíše na praktickou politiku, nikoliv na Stranu či ideologii (ibid.). Zahraniční politika státu však nadále zůstává tradičně protiruská, Finsko se i díky prezidentovi Svinhufvudovi orientovalo především na Německo. Po nástupu Hitlera k moci Stalin nevěřil, že je Finsko schopno se samo bránit, a když odmítlo nabízenou pomoc v případě, že by se německé jednotky vylodily na území Finska, a posléze i postoupení některých svých území, pod 14 Paradoxně bylo zakázáno na základě stejných tzv. zvláštních zákonů, které samo iniciovalo a jež měly původně sloužit k potírání komunistů. Aby byly přijaty, musela být změněna ústava, a to zase vyžadovalo pětišestinovou většinu v parlamentu, kterou zastánci zákonů neměli. Proto prezident Relander ( ) rozpustil parlament a vyhlásil nové volby (Jutikkala 1999: 243). I to demonstruje všeobecně protikomunistickou náladu ve finské společnosti mezi válkami.

13 13 zinscenovanou záminkou zaútočil (Jutikkala 1999: 252). Začala tak jedna z nejkrvavějších událostí moderní finské historie. Válka se Sovětským svazem měla však jeden pozitivní dopad finská společnost stála jako jeden muž za svou vládou. Nikdy předtím ani nikdy potom Finsko nezažilo takovou jednotu a spolupráci jako v době zimní války (talvisota). Bojů proti Sovětskému svazu se zúčastnilo i mnoho komunistů, v Tampere a v Helsinkách se pak seznamy členů SKP psaly i s válečnými vyznamenáními a zraněními 15 (Rentola 1992: 88). V trochu odlišné situaci byli komunisté v moskevském exilu. Stalin jich využil a hned po vypuknutí zimní války instaloval k hranicím do Terijoki (dnešní Zelenogorsk) loutkovou vládu v čele s Ottou Villem Kuusinenem. Finští komunisté na území SSSR byli zdecimováni Stalinovými čistkami, takže se našlo jen šest osob, které mohly zasednout v připravované vládě. Jeden z nich byl i Kuusinenův syn, který byl k výkonu vládní funkce povolán z gulagu (Putík 2006: internetové vydání). Vláda v Terijoki sloužila pouze k tomu, aby mohl Stalin deklarovat, že neutlačuje finský lid a není agresorem, neboť podporuje finskou vládu (Jutikkala 1999: 252). Finsko nejdříve útoku svého východního souseda zázračně odolávalo, nicméně postupně mu docházely síly a očekávaná pomoc ze strany Švédska nepřišla. Země se nakonec musela podrobit přísným mírovým podmínkám přišla o pás podél severovýchodní hranice a o základnu Hanko. Ze zabraných území muselo být evakuováno 11 % obyvatelstva (Jutikkala 1999: 254). Po konci zimní války se finští komunisté snažili obnovit činnost strany. V roce 1940 se ze sociální demokracie oddělilo šest poslanců, tzv. kuutoset, a vytvořili vlastní parlamentní skupinu, jež požadovala přátelštější vztahy se SSSR. Zároveň založili Finsko-sovětskou společnost míru a přátelství (Suomen- Neuvostoliiton rauhan ja ystävyyden seura), předchůdkyni pozdější Sovětsko- 15 Našlo se jen několik komunistů, kteří stáli na straně SSSR, jeden z nich, Ahti Myrsky, se dokonce pokusil přeběhnout. Nestal se však vysněným sovětským parašutistou, ale zemřel na úplavici v gulagu (Rentola 1992: 88).

14 14 finské společnosti. Kuutoset byli během pokračovací války zatčeni a odsouzeni, nicméně po válce se stali zakládajícími členy nového levicového seskupení Demokratický svaz finského lidu (Suomen kansan demokraattinen liitto, SKDL), jehož součástí byla i komunistická strana (SKP)(Ahola 1991: 87). Zcela jinou kapitolu představovala pro finské komunisty válka pokračovací (jatkosota), kterou v červnu 1941 vyhlásila finská vláda 16 a jež měla za cíl získat zpět ztracená území. 17 Nešlo již o obranu před agresorem, a dělnictvo i sociální demokracie, již se paradoxně postavili na stranu Hitlera, byli v očích komunistů na špatné frontě. Podle Vihavainena (1998: 280) je postoj sociální demokracie pochopitelný, pokud vezmeme v úvahu fakt, že alternativou k Hitlerovi byl Stalin. Německo bylo daleko a k představě o připojení Finska k Říši byla nutná notná dávka fantazie. Sovětské jednotky na finském území však nebyly zdaleka tak nepředstavitelné. Finští komunisté byli za pokračovací války zatýkáni a zavíráni, ale součástí příměří uzavřeného v září 1944 bylo i zrušení protikomunistických zákonů a zlegalizování komunistické strany Na cestě vzhůru z ilegality do vlády ( ) Mír vyjednaný maršálem Mannerheimem, jenž těsně před koncem války vystřídal na prezidentském postu Rista Rytiho ( ), připravil Finsko i o přístup k Severnímu ledovému oceánu a o vojenskou základnu na poloostrově Porkkala, kterou si SSSR pronajal (Jutikkala 1999: 262). Nad dodržováním podmínek příměří bděla spojenecká (ve skutečnosti sovětská) komise v čele s A. A. Ždanovem ( ). Komunisté se v nové situaci 16 Vyhlásila ji ale až po té, co SSSR začal bombardovat jižní Finsko reagoval tak na manévry německé armády v Laponsku. Finsko bylo na válku připraveno, ale zřejmě vyčkávalo na první úder od SSSR (Jutikkala 1999: 258). 17 Finská armáda však během pokračovací války obsadila i území východní Karélie, která Finsku nikdy nepatřila.

15 15 rychle zorientovali a podporováni Sovětským svazem požadovali zřízení zvláštního tribunálu a přijetí zákonů k potrestání těch, kteří válku zavinili (tzv. sotasyyliset 18 ), což se nakonec stalo i jednou z podmínek příměří (Jutikkala 1999: 264). Podle těchto zákonů pak byl skutečně odsouzen například prezident Ryti, předsedové válečných vlád Johan Vilhelm Rangell, a Edwin Linkomies, ministr Väinö Tanner nebo velvyslanec v Berlíně Toivo Kivimäki. Mannerheim se vzdal úřadu a na jeho místo nastoupil Juho Kusti Paasikivi ( ), jenž v roce 1947 pod velkým sovětským tlakem odmítl Marshallův plán a o rok později podepsal zásadní smlouvu se SSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci (tzv. YYA-sopimus) 19, jež zavazovala Finsko k vojenské pomoci Sovětskému svazu v případě, že by byl přes území Finska napaden Německem či jeho spojenci. 20 Začala tak éra finské zahraniční politiky, která je někdy nazývána Paasikivi-Kekkonenovou linií. 21 Oficiální činnost SKP byla obnovena, ale vzápětí byl založen Demokratický svaz finského lidu (SKDL) - politické koaliční sdružení levicových stran a spolků. Jeho součástí se stala i Komunistická strana Finska. 22 Zatímco obecně byly roky ve Finsku vnímány jako léta nebezpečí, pro komunisty naopak znamenaly roky naděje (Rentola 1992: 90). Hertta Kuusinen mluvila o československé cestě, komunisté snili o vládě jedné strany a doufali v zásah Rudé armády. Bez pomoci si na ozbrojený převrat netroufli, neboť věděli, že navzdory demobilizaci je mezi lidmi ukryto mnoho 18 Nejednalo se tedy o sotarikolliset, válečné zločince. 19 viz příloha 20 Podobné smlouvy měly se Sovětským svazem i mezi sebou uzavřeny všechny země Východního bloku, za Československo tuto smlouvu uzavřel již v roce 1943 Edvard Beneš. Na základě těchto multilaterálních smluv vznikl v roce 1955 vojenský pakt Východního bloku tzv. Varšavská smlouva. Finsko se však od ostatních východoevropských zemí lišilo právě klauzulí o pomoci SSSR pouze v případě, že by byl napaden přes území Finska. 21 Ne tak úplně právem rozdíl mezi politikou Paasikiviho a Kekkonena byl diametrální. Paasikivi nikdy neměl k Sovětskému svazu extrémně vřelý vztah a vždy se snažil udržet Finsko v sice přátelském, ale přeci jen odstupu od svého východního souseda. 22 Demokratický svaz finského lidu měl podobnou strukturu jako československá Národní fronta. Jedinou levicovou stranou vně SKDL byla sociální demokracie, přestože se její radikálně levicové křídlo podílelo na založení svazu. Dalšími členy SKDL byly: Akademická socialistická společnost, Finský demokratický svaz žen, Socialistická strana jednoty, Finský demokratický svaz mládeže a Socialistický studentský svaz.

16 16 zbraní, takže by se s největší pravděpodobností setkali s masivním odporem (Jutikkala 1999: 267). Stalin komunistický převrat také nepodporoval, ovšem měl k tomu naprosto pragmatické důvody z Finska měly brzo plynout do Sovětského svazu válečné reparace. Stalin proto potřeboval, aby byla země stabilní a její průmysl dobře fungoval. 23 V roce 1945 komunisté získali čtvrtinu křesel v parlamentu a tím si udrželi i jedno ministerské křeslo. 24 Vlastní vinou se však SKP na politické scéně izolovala často organizovala demonstrace, vyvíjela tlak na vládu při vyjednávání smlouvy YYA a dokonce chtěla zabránit tomu, aby Finsko na mírové konferenci v Paříži zažádalo o zmírnění mírových podmínek (Jutikkala 1999: 266). Jako politický partner byla čím dále méně přijatelná, a spolupráce levice se tak začala komplikovat. Po uzavření smlouvy YYA parlament nakonec vyjádřil nedůvěru komunistickému ministrovi Leinovi, takže musel ze svého postu odstoupit. 25 Zatímco v roce 1945 získal SKDL čtvrtinu křesel v parlamentu, v dalších parlamentních volbách roku 1948 si výrazně pohoršil, takže nakonec vládu sestavili sociální demokraté s premiérem Fagerholmem. Političtí vůdci odsouzení válečnými soudy byli propuštěni, což se vůbec nelíbilo Sovětskému svazu. Fagerholm byl v Kremlu postavou velmi neoblíbenou a čelil silnému nátlaku, měl však podporu Paasikiviho, jenž nebyl ochoten v ústupcích vůči SSSR překročit jistou hranici. Po Stalinově smrti sovětský tlak povolil a Finsko se stalo členem OSN a Severské rady. Roku 1956 vrátil Sovětský svaz zpět základnu Porkkala a finským prezidentem byl zvolen Urho Kaleva Kekkonen 23 Po uzavření smlouvy YYA se nicméně finskou společností začala šířit fáma, že Finsko nastupuje cestu k sovětskému satelitu. Armáda byla v pohotovosti a právě odcházející záložníci byli v armádě pozdrženi (Jutikkala 1999: 267). 24 Ministrem zůstal Yrjö Leino, který měl v předchozí vládě na starost rezort sociálních věcí, po volbách v roce 1945 získal post ministra vnitra. SKDL celkově získala šest křesel, ostatní ministři však nebyli v komunistické straně (viz ministerikortisto). 25 K jeho odstoupení však přispěly i rozepře s vlastní stranou z SKP vystoupil v dubnu a rovněž jeho nemalé problémy s alkoholem. (viz např. Olle Leino: Kuka oli Yrjö Leino, 1973 Tammi)

17 17 ( ) 26, jenž se stal aktivním propagátorem přátelských vztahů se Sovětským svatem a jednou z ústředních postav finské zahraniční politiky, tzv. finlandizace 27 O dva roky později, v létě 1958, komunisté vyhráli volby, nicméně vládu vytvořily ostatní parlamentní strany opět v čele s Fagerholmem. Předsedou sociálních demokratů byl navíc zvolen zrádce Väinö Tanner, což Moskvu vydráždilo natolik, že stáhla z Finska velvyslance (Jutikkala 1999: 270). Vláda pod tlakem skutečně odstoupila - i proto, že Kekkonen za Fagerholmem nestál zdaleka tak pevně jako Paasikivi. Kekkonen naopak odjel k Chruščovovi vyjasnit situaci a jmenoval menšinovou agrární vládu. Noční mrazy (yöpakkaset), jak byla aféra pojmenována, povolily. Komunistická strana byla od Leinova odchodu z vlády v opozici a v podstatě jí to uspokojovalo. Mohla útočit na vládu, aniž by nesla jakoukoliv odpovědnost. Finsko však v 50. a 60. letech procházelo masivním růstem, zaměstnanost v produktivním věku vzrostla z 60 % na 80 %, rozvíjel se průmysl i služby, lidé se začali stěhovat do měst (Leppänen 1999: 14). Růst životní úrovně museli brát v úvahu i samotní komunisté, které Kimmo Rentola nazývá generací pragmatiků či také generací se železným zadkem byli totiž ochotni desítky hodin prosedět na nejrůznějších schůzích. Politicky již byli velmi zruční a do vedení strany se dostávali první vysokoškoláci (Rentola 1992: 93). Když byl Nikita Chruščov v roce 1964 náhle donucen odejít do politického důchodu, byli finští komunisté sice poněkud v rozpacích, nicméně přijali nastalou situaci bez námitek. Předseda strany Ville Pessi ( ) v jistém projevu prohlásil, že na chyby Chruščova už dávno upozorňoval Kuusinen (ten to ovšem již nemohl potvrdit, protože byl mrtvý), za což si SKP vysloužila vlnu kritiky vyjadřovanou zejména spisovatelem Penttim K jeho vítězství přispěla právě Porkkala účastnil se vyjednávání a měl velké zásluhy na jejím vrácení. O finlandizaci viz dále,

18 18 Saarikoskim obvinil stranu, že je na dálkové ovládání a že vše, co se ve straně řekne, je jen moskevskou ozvěnou (Leppänen 1999: 20). Již v té době se začalo schylovat k velkému vnitrostranickému konfliktu, politbyro ovládali staří straníci, z nichž většina prošla sovětským školením, dvanáct z třinácti nemělo vysokoškolský titul a byl mezi nimi i jeden ministr z loutkové vlády v Terijoki (Leppänen 1999: 23). Na jejich místo se již drali mladší, ale o to zapálenější komunisté. V této situaci vyhrála levice v roce 1966 volby 28 a komunisté se poprvé od roku 1948 v první zemi mimo Východní blok dostali do vlády. Začala nová kapitola dějin Komunistické strany Finska SKP ve vládě Rafaela Paasia ( ) Cesta finských komunistů k vládním postům nebyla zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled mohlo zdát (proti jejich účasti neměl námitky prezident Kekkonen, ba právě naopak, a ke spolupráci byla ochotná i sociální demokracie). Největší překážky museli komunisté kupodivu překonávat ve vlastních řadách, které se již od roku 1964 šikovaly do dvou nesmiřitelných táborů. Problém byl jednak generační (o potřebě omlazení strany mluvil i Brežněv a sovětský poradce Alexej Beljakov, kterého si komunisté pozvali v roce 1965 do Helsinek [Leppänen 1999: 45]) a samozřejmě ideový. Zdaleka ne všichni považovali vstup do vlády za dobrý nápad, neboť strana by záhy ztratila svůj opoziční potenciál (neboli nemohla by již kritizovat každý krok vlády). Jakmile SKP do vlády vstoupila, musela rovněž čelit tlaku svých řadových členů a jejich velkým očekáváním, jež byla živena osmnáctiletým přesvědčováním od vedení, že po vstupu strany do vlády se vše v zemi změní k jejich obrazu (Paastela 1991: 91). K většímu personálnímu zemětřesení ani generační výměně ve straně nakonec nedošlo, 28 Bylo to však spíše zásluhou sociálních demokratů, komunisté naopak ztratili. (viz volební tabulka MZV 1 )

19 19 staří straníci jako Ville Pessi v politbyru zůstali, přece jen se však v roce 1964 do vedení dostala hlavní postava formující se stranické opozice, Taisto Sinisalo ( )(Leppänen 1999: 50). V červnu 1965 se na stránkách komunistických či lidovědemokratických 29 novin rozhořela debata o ideovém směřování strany, a to i z důvodu možné spolupráce se sociálními demokraty. Ústředním tématem byla diktatura proletariátu (Brežněv naznačil v Moskvě Pessimu a Kuusinenové, že se tohoto úhelného kamenu komunismu nesmějí vzdát [Leppänen 1999: 55]), demokracie v reálném socialismu a stalinismus dříve a nyní (ibid.). Urho Jokinen ( ), bývalý šéfredaktor deníku Uusi Päivä a jeden ze spolupracovníků Taista Sinisala se pustil do vášnivé obhajoby Sovětského svazu a jeho údajného omezování svobodného pohybu: Obviňování komunistů z násilí ztroskotá na tom, že je to buržoazie, která se vždycky nejdříve chopí zbraní,, tvrzení o problémech s pasy sovětských občanů jsou pouhá propaganda a Sovětský svaz je schopen nad podobnými těžkostmi vyhrát. (Leppänen 1999: 60) Polemika o povaze SSSR a tamějším režimu se v nejrůznějších novinách 30 rozrostla na 400 příspěvků. (ibid.) Možná i nejednota strany přispěla k nepříliš dobrým výsledkům v parlamentních volbách v roce 1966, které vynikaly neobvykle vysokou volební účastí (85%). Levice sice poprvé získala většinu (103 vs. 97 mandátů pro pravicové a středové strany), ale zásluhu na tom nesl především obrovský volební úspěch sociální demokracie. Zatímco v předchozích volbách v roce 29 V dobovém tisku se velmi často používá termínu lidově-demokratický (kansan demokraattinen), což samo o sobě ilustruje poněkud umírněnější postoj finských komunistů v období před vznikem radikální frakce. Termín lidová demokracie označuje systém garantující činnost několika legálně existujících stran a dodržující pravidla limitované parlamentní demokracie. (Vykoukal 2000: 244). Jak ale Vykoukal upozorňuje, model lidové demokracie je značně asymetrický, neboť jsou zcela eliminovány pravicové strany a celý systém se opírá o silně až radikálně levicové strany (sociální demokraté, komunisté). O lidové demokracii se mluví především v souvislosti se situací ve východní Evropě v druhé polovině 40. let, než se politický systém jednotlivých zemí různými způsoby přeměnil na stalinský socialismus (přestože název lidově-demokratický často nadále zůstával v oficiální státní terminologii). 30 Mezi komunistické tiskoviny patřily např. Uusi Päivä, Kansan Uutiset, Hämeen Yhteistyö, Satakunnan työ, Kansan Tahto apod.

20 získala jen necelých 20 %, tedy 38 mandátů, o čtyři roky později to bylo již 27 %, tedy 55 mandátů. Šlo o největší volební úspěch sociální demokracie od konce války. Demokratický svaz finského lidu (SKDL) přišel o jedno procento, což ovšem znamenalo ztrátu šesti parlamentních křesel (MZV 1 ). Někteří sociální demokraté (např. Pekka Kuusi, Bo Alhfors nebo budoucí premiér Mauno Koivisto) navrhovali hned po volbách spolupráci s komunisty na vládní úrovni (Leppänen 1999: 95). Tuto spolupráci podporoval i sovětský poradce Beljakov, Brežněv však SDP příliš nevěřil. Podezřelý mu byl paradoxně slavný převlékač kabátů Väinö Leskinen. Tento tradičně antikomunisticky a antisovětsky zaměřený socialista v roce 1964 provedl koperníkovský obrat a stal se z něj horlivý propagátor sbližování SPD a SKP a upevňování vztahů se Sovětským svazem. Dokonce odjel tajně do Varšavy, kde se setkal s členy KSSS a přesvědčoval je o pevnosti svého nového postoje (Leppänen 1999: 96). Zřejmě Brežněva nepřesvědčil a ten setrval v názoru, že sociální demokracie je a nadále zůstává ve slepé uličce (ibid.). SKP se však přece jen do vlády dostala. 27. května 1966 jmenoval prezident Kekkonen patnáctičlenný kabinet, do jehož čela se postavil předseda sociálních demokratů Rafael Paasio ( ). Ministerská křesla si rozdělili kromě sociálních demokratů zástupci Strany středu (Keskusta), Sociálně-demokratického svazu dělníků a malorolníků (Työväen ja Pienviljelijäin Sosialidemokraattinen Liitto, TPSL) a SKDL ministrem dopravy se stal Leo Suonpää ( ), ministrem sociálních věcí Matti Koivunen ( ) a druhým ministrem financí 31 Ele Alenius (*1925). Kekkonen vznik levicové vlády podporoval, neboť si velmi přál sblížení sociální demokracie a komunistů. Věřil, že jejich spolupráce umožní jeho znovuzvolení věděl, že podporu bude snazší hledat u komunistů než u sociální demokracie, která mu nebyla nakloněna (Leppänen 1999: 98). 31 Ve Finsku existují i funkce tzv. druhých ministrů, kteří spravují část agendy ministerstva. (viz např. Valtionvarainministeriö)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Kritika kultu osobnosti

Kritika kultu osobnosti A Kritika kultu osobnosti Ústřední výbor KSČ dal na svém zasedání ve dnech 19. 20. 4. 1956 prostor diskuzi, jejímž tématem byly nedostatky ve stranickém a veřejném životě. Tato diskuze byla reakcí na závěry

Více

Rusko v meziválečném období

Rusko v meziválečném období Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968)

Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968) Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968) Na stránkách CIA se může veřejnost seznámit s některými dokumenty - produkty této tajné služby -, které byly po letech odtajněny. Jedním z nich

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná. Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Studená

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK 4.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946)

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946) Gaulle, Charles de (nar.1890) francouzský vojenský a politický činitel. Po vítězném německém tažení na Západ v roce 1940 uprchl do Velké Británie a vytvořil zde hnutí Svobodná Francie. V letech 1944 1946

Více

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa Barbora Skálová obor finština květen 2008 Vedoucí

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE

http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE http://www.adam.cz/img/201201282001_soutez-normalni-normalizace-clovek-v-tisni.jpg NORMALIZACE POJEM NÁVRAT KSČ K DIKTATUŘE SOVĚTSKÉHO TYPU NE NOVÝ SYSTÉM, POUZE ZNOVUPOUŽITÍ NÁSTROJŮ 50. LET POČÍNAJÍCÍ

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války.

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války. Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Senát. Parlamentu České republiky VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA

Senát. Parlamentu České republiky VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA Senát Parlamentu České republiky VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA NÁRODNÍ MUZEUM 1 ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY SENÁTU Nikdo u nás, s výjimkou otrlých komunistů, jistě nepochybuje o tom, že vpád sovětských vojsk

Více

Pražské jaro 1968 v Československu

Pražské jaro 1968 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz ČESKÝ PERIODICKÝ TISK A LEGISLATIVA PO ROCE 1945 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝCHODISKA NOVÝCH POMĚRŮ PO ROCE 1945 Úvahy exilových reprezentací o nových poměrech po osvobození KOŠICKÝ

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

Český politický extremismus stručný exkurs

Český politický extremismus stručný exkurs Český politický extremismus stručný exkurs Mgr. Michal Mazel Vstupní poznámky Spor o samotný pojem, definice politologické, úřední, policejní, využití politické Související pojmy: totalitarismus, radikalismus,

Více

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941)

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) 2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) OSA A JEJÍ ÚTOČNÉ CO TO BYLO? PŘEDVÁLEČNÉ OBĚTI 1939? PLÁNY SRPEN 1939: Moskva, min. zahraničí SSSR:Molotov, Německa:Ribbentrop Vláda Německé Říše a vláda

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_14 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1945-1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Z Á V Ě R č. 4. Z odůvodnění:

Z Á V Ě R č. 4. Z odůvodnění: Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu Z Á V Ě R č. 4 k posuzování spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou ve smyslu ust. 3 odst. 1 zákona č. 262/2011

Více

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 1591 č. archivní pomůcky: 8956 KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky 1956-1986 inventář Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 2014

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM 29 VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Vypiš, k jakému zlepšení došlo v mezinárodních vztazích za Chruščova a Kennedyho VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Střídavé ochlazování a uvolňování napětí vzájemné vztahy

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Československo 20. let II. část

Československo 20. let II. část VY_INOVACE_03_IV./2_Dějepis Československo 20. let, 2. část Československo 20. let II. část Politické strany Pro první republiku je charakteristická silná pluralita politických stran. Politické pole bylo

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ III. volební období REPUBLIKY 40 Vládní návrh ZÁKON ze dne kterým se mění a doplňuje branný zákon Federální shromáždění Československé socialistické republiky

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 26. 8. 2013 2013/2129(INI) NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove.

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove. První roky republiky Samostatný československý stát vznikl po skončení první světové války s přispěním vítězných mocností Spojených států, Anglie a Francie na troskách rakousko-uherského císařství. I když

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

ROZDĚLENÁ EVROPA 22 ROZDĚLENÁ EVROPA. Vypiš z uč. str. 76 výsledky jednání Postupimské konference

ROZDĚLENÁ EVROPA 22 ROZDĚLENÁ EVROPA. Vypiš z uč. str. 76 výsledky jednání Postupimské konference 22 ROZDĚLENÁ EVROPA Vypiš z uč. str. 76 výsledky jednání Postupimské konference ROZDĚLENÁ EVROPA Jak uspořádat Evropu v červenu 1945 byla uspořádána tzv. Postupimská konference (u Berlína) zástupců tzv.

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

ČSSD by si mohla vybírat

ČSSD by si mohla vybírat 4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více