milost & pravda Cesta k trůnu Tělo Kristovo Můžete číst v tomto čísle M&P JAKÁ BYLA? V neděli 6. května

Transkript

1 milost & pravda z p r a v o d a j v š e c h j i h o č e s k ý c h c í r k v í C e s t a ž i v o t a květen 2007 ročník 7 číslo 5 pro vnitřní potřebu neprodejné Slovo úvodem Boží výzva Každý z nás už někdy četl, slyšel, přijal, vnímal... nějakou Boží výzvu. Všimli jste si, že snad ve všech případech je ta výzva tak trochu nejasná nebo mimo naše možnosti? Tedy, ne že by Hospodin ke svému Jdi nebo Opusť nedodal ve svém slově také návod kudy nebo jak, ale často nemáš jistotu nebo tušení, kam dojdeš nebo co tě čeká, když poslechneš a vyrazíš. Je jasné, že k tomu má Pán své důvody. Buďto nejsme zralí a dozrajeme po cestě. Případně bychom plně nepochopili, o co Pánu jde. Nebo nás jednoduše nechce vyděsit. Ale uznejme, že ne my jsme si vyvolili Jeho, ale On si vyvolil nás (Jan 15:16), takže perfektně rozezná, čeho jsme schopní. Ví, co v Jeho moci zvládneme, a jestli to všechno uneseme jak fyzicky tak duševně. Z jeho strany by problém nebyl. Ten je vždycky na naší straně, pokud odmítáme poslechnout a vykročit. A když už svolíme, existuje další spouštěč problémů. Občas se totiž snažíme do Božího plánu promítnout své úžasné nápady. Bože, Tvůj plán je fakt dobrej, ale dovol malej zlepšováček... Znám prima zkratku... Jako by nám vůbec nedocházelo, že Bůh je moudřejší než my. Má mnohem lepší přehled než my. Ví toho mnohem víc než my. Že On zná podstatu všeho do poslední molekuly. Vždyť to všechno stvořil. Mnohdy si myslíme, že naše dobré připomínky nám ulehčí práci. Jako by nám Bůh úmyslně věci ztěžoval. Snažíme se něco obejít, usmlouvat... aby to tolik nebolelo. V ko nečném důsledku roníme slzy nad tím, co jsme si to úplně zbytečně nadrobili. Tak třeba skrze Joele Hospodin říká:...navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. A zřejmě první, co posluchače napadlo, bylo: No jistě, jako vždy roztrhneme svoje roucha a posy peme se popelem. To vždycky fungovalo. Ale Joel pokračuje: Roztrhněte svá srdce, ne oděv... Ono totiž udělat neosobní fyzické gesto je mnohdy snazší, než si sáhnout na dno srdce, což se nás niterně dotýká. Představme si, že stojíme před vysokou zdí, kde je poměrně úzký průchod a celkem šero. Bůh říká: Tady máš mapu, baterku, a jdi. My si posvítíme do té šeré uličky. Mapa je sice dokonale přehledná, ale baterka prosvítí prostor tak sotva tři metry před námi. Co teď? Půjdeme podél zdi a budeme hledat jinou cestu? Nebo to riskneme a půjde me podle Boží mapy? Logicky je vždycky lepší jít podle mapy (je li aktuální), protože když půjdeme hledat jinou cestu, můžeme si zby tečně zajít. Víte co vidí Bůh ze své perspektivy? Vidí bludiště s nej kratší a jasně vyznačenou cestou. Vidí, že když jdeš podél zdi (hledáš svou lepší cestu), zdlouhavě obcházíš velký blok a vracíš se zpět k průchodu, kam tě původně On sám zavedl. Jsi znovu tam, kde jsi byl na začátku... jen jsi zbytečně ztratil čas a energii. Plácáš se do čela a konečně otvíráš mapu. Vyplatí se poslechnout. Vyplatí se poslechnout hned. x JAKÁ BYLA? Můžete číst v tomto čísle M&P Cesta k trůnu Podle Pavla jsme byli my, kdo věříme v Ježíše, vzkříšeni z duchovní smrti a jsme spolu s Ním posazeni na nebesích. Když jsme my byli ještě mrtví v hříších, obživil nás [Bůh] spolu s Kristem, jehož milostí jste spaseni, a spolu s ním vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši (Ef. 2:5 6). Takže, kde je toto nebeské místo, kam jsme byli posazeni s Ježíšem? Není to nic jiného než Boží trůnní sál trůn milosti, bydliště Všemohoucího. O dva verše dál čteme, jak jsme byli na toto nádherné místo přeneseni: Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to ne sami ze sebe: je to Boží dar. (2:8) Trůnní sál je sídlem veškeré moci a vlády. Je to místo, odkud Bůh vládne všem knížectvím a moc nostem a panuje nad lidskými záležitostmi. Zde v trůnním sále sleduje každý Satanův pohyb a zkou má každou lidskou myšlenku. A Kristus sedí Otci po pravici. Písmo nám říká: Všechny věci jsou učiněny skrze něj (Jn 1:3) a V něm přebývá všechna Božství plnost tělesně (Kol. 2:9). V Ježíši sídlí všechna moudrost a pokoj, veškerá moc a síla, všechno, co je potřeba k žití a vítěznému, plodnému životu. Pavel nám říká: Tak jistě, jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých, vzkřísil Otec spolu s Ním i nás. A stejně jistě jako, byl Ježíš zaveden k trůnu slávy, byli jsme spolu s Ním přijati na to samé slavné místo. Protože jsme v Něm, tak jsme také tam, kde je On. Toto je privilegium všech věřících. To znamená, že sedíme spolu s Ním na tom samém místě na nebesích, kde přebývá On. Samozřejmě že svět má plné právo o této představě pochybovat. Jak by mohl nějaký křesťan žít v ne beském království a také na zemi? I věřící připouštějí, že nerozumí tomuto Pavlovu vyučování. A přiznávají, že ve svých každodenních životech tuto pravdu nepro žívají. Nemusíme se dívat na varovný příklad ustarané, zoufalé církve, abychom to viděli. Všechno, co musí me udělat, je přezkoumat své vlastní chození s Kristem. Množství křesťanů je deprimovaných a bojí se. Chodí do církve, zpívají Bohu chvály a svědčí o jeho přemá hající moci ve svých životech. Ale pro mnohé z těch samých křesťanů je život neustálou sérií nahoru a dolů. Jsou zdrceni světskými starostmi a trápením. A když čelí zkouškám, jsou úplně vyvedeni z míry a jejich víra se hroutí. Tělo Kristovo Vy jste tedy Kristovo tělo a jednotlivě jeho údy (1.Kor.12:27). Na tomto místě je zjevena jedna ze zásad ních pravd o církvi. Církev je Kristovo tělo. Toto není podobenstvím, ale tajemství! Od příchodu Pána Ježíše Krista na tento svět začala nová etapa Božího působení na zemi. Bůh začal jednat skrze tělo Kristovo. Nejprve skrze Ježíše Krista osobně: Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, kte rý chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním (Sk.10:38). Po odchodu Pána Ježíše zpět k Otci chce dále Bůh tutéž vůli skrze církev, která je Kristovým tělem, dál zjevovat:...jaký je on, takoví jsme i my na tomto světě (1. Jan 4:17b). Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám já, bude dělat i on; a bude dělat větší skutky než tyto, neboť já jdu ke svému Otci (Jan14:12). Poslání církve je tedy pokračovat v díle, které Pán Ježíš započal, dokud znovu nepřijde. Má přinášet Boží dobré zprávy na tento svět a konat zázračné skutky lásky, soucitu, milo srdenství. Toto je naše poslání. Abychom byli toto poslání schopni naplňo vat, je nutné porozumět další části tajemství církve, která je Kristovým tělem. D. Wilkerson Ptám se tě: představuje tohle nebeský život, který Pavel popisuje? Podobá se to něčemu, co by se blížilo tvé představě o životě na trůnu? Bylo nám řečeno, že nás sám Kristus přivedl na nebeské místo spolu s Ním. Ale pokud to tak je, pak žije mnoho křesťanů daleko od zaslíbení, která Bůh připravil. Přemýšlej o tom: jestliže skutečně žijeme v Kristu, posazeni v Něm v trůnním sále v nebi, jak může být nějaký věřící stále ještě zotročen svým tělem? To, že jsme byli posazeni na místo v Něm, má důvod. Ale mnozí v Kristově těle si ho nenárokují ani nepřivlastňují. Čti pozorně Pavlova slova: Které dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na své pravici na nebesích, vysoko nade všechna knížectví, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad každé jméno, které se vzývá, nejen v tomto věku, ale i v budoucím. A všechno poddal pod jeho nohy, a jej dal jako hlavu církvi nadevším. (Ef 1:20 22) Většině věřících nedělá potíže v tomto Kristu věřit. Kážeme: Ježíš je ještě teď na trůnu. Převyšuje všechna knížectví a moci, daleko mimo dosah Satana. Ale zjišťujeme, že je pro nás těžké přijmout následující pravdu: A spolu s ním nás [Bůh] vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši (2:6). Dokážeme věřit, že Kristus už je na tomto nebeském místě a sedí s Otcem. Ale nedokážeme přijmout, že my tam také sedíme, v tom samém trůnním sále. Ježíš sám nám již řekl: Jdu, abych vám připravil místo (Jan 14:2), ne až ve slávě, ale ještě teď. Mnohým to zní jako fantazie, jako nějaká teologická iluze: Chceš říci, že nemusím svůj život žít tak, že jsem střídavě horký a studený, nahoře a dole? Když jsem otřesen trápením, že to se mnou nemá hnout? Že má intimita s Kristem zůstane nedotčená? Ano, samozřejmě. Pavel vyznává: Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal vším duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu. (Ef 1:3) Všimni si, kde říká Pavel, že jsou uložena všechna duchovní požehnání: v trůnním sále. Všechno Kristovo bohatství je nám tam k dispozici: nezlomnost, síla, odpočinutí, stále vzrůstající pokoj. Tak proč tolik křesťanů s dobrým míněním tyto věci míjí? Je to proto, že nepřijmeme svou pozici na nebesích v Kristu? Je to proto, že v těchto dnech sly šíme tolik mluvit o potřebě probuzení? Je to proto, že zástupy věřících prostě nežijí vzkříšený život? P. Petrášek Vždyť tak jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejnou práci, tak i my, ačkoli mnozí, jsme jedno tělo v Kristu a jed notlivě údy jedni druhých (Řím. 12:4,5). Každý z nás má svou církev (sbor), kam jsme Duchem svatým přivedeni a kde jsme Pánem povoláni být jedním z údů. Do církve nemáš chodit, církev máš svým životem a službou tvořit! Máš své osobité sklony, vlastnosti, touhy, které budou li posvěcené, mají v církvi své uplatnění, a Pán očekává, že se podle svých osobitých schopností zapojíš v jeho těle k službě ostatním údům. Na závěr chci poukázat na jednu důležitou věc, kterou je nutné, abychom se jako údy Kristova těla naučili: Bůh ale složil tělo tak, že dal větší čest tomu, kterému se jí nedostává, aby v těle nebylo rozdělení, ale aby údy měly o sebe navzájem stejnou péči. A tak, jestliže trpí jeden úd, trpí s ním všechny údy. Jestliže je jeden úd chválen, všechny údy se radují spolu s ním (1.Kor.12:24b 26). Chci zdůraznit utrpení jednoho údu. Čas od času to potkává každého z nás. Máme těžké životní období a není to v životě pro nás jed noduché. V těle Kristově to poznáš snadno. Když bratr nebo setra jsou stranou dění sboru, neotvírají svá srdce ostatním, nesdílejí svůj život s ostatními nebo přestávají se účastnit Pavel to činí křišťálově jasné: abychom měli Kristova požehnání, která plynou skrze nás, musíme být po sazeni s Pánem v trůnním sále v nebi. V Božím domě se dnes něco strašlivě pokazilo, vidím ten problém jako selhání moci Satan působí v Božím domě spoušť. Místo, aby byl odmítán, pouští se svobodně do podvádění a oklamá vání mnohých v Božím těle. Výsledkem je zoufalství a zmatek, pád celoživotních Božích služebníků. Jeden sociolog, který je agnostikem, napsal knihu o stavu církve. Uzavírá o křesťanech tímto: Zdaleka nežijí v jiném světě [nebeském], věřící jsou nápadně podobní sekulárnímu světu! V praxi nejsou takoví, jací by měli podle své teologie být! Pohrdají kulturou! Mluví o pekle, zatracení, a hřích byl dokonce nahrazen nerozsuzující řečí o pochopení a vcítění. C. S. Lewis řekl něco podobného před desetiletími: Největší nepřítel církve je spokojené světáctví. Zdá se, že se církev zhroutila, podléhá soužením, která jsou všude kolem nás. Jednoduše řečeno, ne zaměřujeme se již na Kristovo vítězství nebo na žití přemáhajícího života. Jeden z příznaků vidím v růstu počtu poradců. Mnoho církví zaměnilo trůnní sál za poradenskou místnost. Proč? Málo křesťanů věří, že je možné žít nebeský život v tak neklidných časech. Místo toho se ženou ke svým poradcům a brečí: Měl jsem strašný den. Prosím, poraď mi něco, co mi po může přežít zítřek. Stejné zaměření nacházíme v mnoha moderních kázáních. Většina kázání se dnes zaměřuje spíš na uspokojení lidských potřeb než na vítězný život, který máme v Kristu. Kazatelé nabízejí tři kroky k přežití dalšího dne, instruktážní plán na pouhé jakž takž přežití. Tato poselství úplně opomíjejí trůnní sál a nebeské postavení, které nám bylo dáno v Kristu. Pravdou je, že tento svět byl vždycky sužován. Stále mu hrozila katastrofa, stále byl na pokraji zkázy. Po staletí to měli zbožní kazatelé na paměti. Moje domácí knihovna obsahuje mnoho mocných poselství, která kázali puritánští služebníci ze 17. století. Tito služebníci varovali před hojně rozšířeným opilstvím, zločinností mládeže, smilstvem, bestialitou, politickým neklidem, dysfunkčními rodinami. Stručně řečeno, oni před stovkami let mluvili o všech těch věcech, které se dnes dějí. A to si někteří z nich mysleli, že není možné, aby Bůh snášel takovou bezbožnost dalších padesát let. Pokračování na str. 2 společných shromáždění, jsou to signály, které bychom neměli ignorovat, ale měli bychom mít péči, nežít pouze sami pro sebe, ale být oporou. Zamysli se nyní, jak se asi má sestra nebo bratr, které jsi už dlouho neviděl. Co asi pro žívá sestra nebo bratr, kteří se nezapojují do života a služby církve, a co asi podle svého životního obdarování můžeš pro ně udělat, aby se jim dařilo lépe. Nesmíme zapomenout na slova našeho Pána: Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k dru hým (Jan 13:35). Jen když mezi námi bude přátelství a nebu deme lhostejní jeden k druhému, budeme spolu spojeni v jedno tělo láskou. Budeme si vzá jemně sloužit podle svých možností. Tehdy skutečně budeme Kristovým tělem a naplníme své poslání. V neděli 6. května po shromáždění budeme v Č. Krumlově slavnostně otevírat místnost pro mládež. Zahraje skupina AW! a bude následovat otvírací párty přímo v prostorách mládeže.

2 Cesta k... Pokračování ze str. 1 V roce 1860 varoval jeden mocný kazatel v Newark, státě New Jersey, před pouští temnoty, která obklo puje Ameriku. Kázal ohnivá kázání, volal proti církevní lhostejnosti, apatii a světskosti. Tento muž také napsal knihu nazvanou The Millennial Experience, kde popsal falešná učení a kulty, které rostly všude jako houby po dešti. Také kázal o stejných věcech, které se dnes dějí. Boží lid vždycky čelil nepříteli, který útočí ze všech stran. Situace je dnes možná ještě horší než za časů Puritánů, ale čelíme stejnému Satanovi. A ti samí kazatelé vyučovali, že každé požehnání, prorokované pro budoucnost, je Božímu lidu k dispozici právě teď. Nezáleží na tom, jestli se kolem nás rozrůstá špatnost. Podle Pavla se tím spíš rozhojňuje Boží milost k nám. Tak proč dnes nedokážeme věřit Bohu za stejná duchovní požehnání? Proč již nedůvěřujeme, že nám odpovídá dřív, než k Němu voláme? Jestliže jsme v Kristu jestliže On je jak v nás, tak po pravici Otce proč se to v našich životech neodráží? V Kristově těle je veliká potřeba, kterou nazývám veliké probuzení Co myslím velikým probuzením? Mluvím o tom, co Pavel popisuje jako zjevení a osvícení: Aby Bůh Pána našeho Ježíše Krista, Otec slávy, vám dal Ducha moudrosti a zjevení, v poznání jeho, a tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje jeho povolání a jaké bohatství slávy jeho dědictví ve svatých, A jak je převýšená velikost jeho moci k nám věřícím podle působení moci jeho síly. (Ef 1:17 19) Pavel říkal Efezským: Modlím se, aby vám Bůh dal čerstvé zjevení, že On otevře vaše oči pro povolání, které vám dal. Žádám Ho, aby vám dal nové poro zumění o vašem dědictví, bohatství v Kristu, které vám patří. Je tu ohromná moc, kterou Bůh chce, aby se ve vás uvolnila. Je to ta samá moc, která byla v Ježíši. Ano, stejná moc, která je v Kristu posazeném na nebeském trůnu, je ve vás právě teď. Podle Pavla: (Boží moc) které dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na své pravici na nebesích je ta samá převýšená velikost jeho moci k nám věřícím (1:20,19). Z tohoto důvodu Pavel naléhá: Sami sebe prověřujte, jste li ve víře. (2. Kor 13:5) Jak máme sami sebe prověřovat? Činíme to tak, že sami sebe poměřujeme mocnými Božími zaslíbeními. Máme se ptát sami sebe: Čerpám z Kristových zdrojů, abych odpíral ďáblovi? Používám Jeho moc, abych zvítězil nad hříchem? Žiji v neustálé radosti, pokoji a odpočinutí, které Ježíš zaslíbil každému věřícímu bez výjimky? Milovaní, život na trůnu není fantazie. Není to nějaká teologická iluze. Je to zaopatření, které nám bylo umožněno skrze Kristův kříž. Proto, jestliže nějaký věřící nežije tento život v trůnním sále, může z toho vyvodit pouze jednu věc: Ještě jsem si nepřivlastnil nebeské postavení, které mi bylo dáno s Kristem. Jestliže nevidím, že ve mně jedná Jeho mocná síla, pak jsem nezaujal své místo v Něm. Vaše osobní veliké probuzení přijde v den, kdy se podíváte na svůj život a budete křičet: Život v Kristu musí být víc než tohle. Všechny mé plány jsou naruby, mé sny jsou rozbité. Žiji jako otrok svých strachů a tělesných žádostí. Ale dál už nemohu. Vím, že mě Pán povolal k něčemu víc, než je tento poraže necký život. A já nebudu pokrytec. Ó, Bože, existuje skutečně místo, kde mě naplníš silou k vítěznému životu? Jsi doopravdy ochotný učinit mě víc než ví tězem v mých zkouškách? Je to pravda, že jsi pro mě připravil místo dokonalého odpočinku uprostřed mých bojů? Je pro mě doopravdy možné, abych s Tebou žil v neustálém důvěrném přátelství a intimitě? Je pravda, že již nikdy nemusím sklouznout do apatie nebo se namáhat, abych Tě potěšil? Existuje v Tobě skutečně místo odpočinutí, kde už nikdy nebudu znovu potřebovat probuzení, protože moje víra zů stane stálá? Jsi na pokraji probuzení, když připouštíš: Miluji Ježíše, ale neprožívám ten život na trůnu, o kterém mluví Pavel. Tohle je okamžik, kdy jsi přichystán dospět ke zjevení a osvícení. Bůh sám tě vyvolil ne k neradostnému životu, zoufalému životu pod nohama nepřítele ale abys měl nebeské postavení. A nastal pro tebe čas, aby ses podíval vzhůru a uplatňoval svůj nárok na toto místo v Kristu. Existuje jen jedna cesta k trůnu Nemůžeš si proplakat svou cestu na toto nebeské místo. Nemůžeš ji nastudovat, vypracovat nebo se tam dostat silou vůle. Ne, jediná cesta k životu na trůnu je cesta obětovaného života. Proto vás prosím, bratři, skrze Boží milosrdenství, abyste vydávali svá těla v živou oběť, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. (Řím 12:1) Pavel mluví z vlastní zkušenosti. Zde byl muž, který zažil odmítání, pokoušení, pronásledování, bití, věznění, ztroskotání, kamenování. Měl také starosti o církev, kterou založil. Přesto svědčil: Za všech okolností jsem byl spokojen. Teď nám říká: Tak ty chceš vědět, jak jsem se dozvěděl o této nebeské pouti? Chceš vědět, jak jsem došel k tomu, že jsem byl spokojený v jakýchkoliv podmínkách, ve kterých jsem se octnul, jak jsem našel pravé odpočinutí v Kristu? Zde je ta cesta, tajemství k přivlastnění tvého nebeského postavení: vydej své tělo jako živou oběť Pánu. Došel jsem ke spokojenosti pouze obětováním své vlastní vůle. Řecké slovo pro živou zde naznačuje celoži votní. Pavel mluví o závazné dohodě, oběti, která je učiněna jednou provždy, na celý život. Ale nechápejte to špatně: toto nemá nic společného se smírnou obětí za hřích. Kristova oběť na kříži je tou jedinou smírnou obětí, která tu hodnotu má:...nyní však je zjeven jednou při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť. (Žid 9:26). Ne, Pavel mluví o odlišné oběti. Tak se nepleť. Bůh neměl zalíbení v obětech učiněných lidmi Starého zákona. Epištola Židům nám říká: zápaly ani oběti za hřích sis neoblíbil. (10:6) Proč tyto oběti Hospodina netěšily? Jednoduše řečeno, nevyžadovaly srdce. Nepřišel jsem sám od sebe, ale Ten, který mě poslal, je pravdomluvný (Jan 7:28) Avšak oběť, kterou popisuje Pavel, se Bohu líbí právě proto, že zapojuje srdce. Co je touto obětí? Je to oběť umrtvení naší vůle, odložení naší soběstačnosti a zřeknutí se našich snů a ctižádostí. Když Pavel naléhá: Vydávejte své tělo, tak v pod statě říká: Přibližte se k Pánu. Co to však znamená? Znamená to přiblížit se k Bohu, abychom mu sami sebe kompletně obětovali. Znamená to přicházet k Němu ne v naší vlastní dostatečnosti, ale jako vzkříšené děti, jako svatí v Ježíšově spravedlnosti, jako Otcem přijatí díky našemu postavení v Kristu. Ježíš sám obětoval svůj život jako živou oběť. Ne mluvím o oběti, kterou se stal pro náš hřích na kříži. Ne, byly tu dva aspekty Kristovy oběti. Především tu byla jeho smírná oběť za hřích. Potom tu bylo Jeho zřeknutí se své vůle pro Otcovu. Stručně řečeno, Ježíš dal sám sebe nejen jako oběť za naše hříchy, ale jako živoucí oběť, kterou Otec použije jako nástroj. Uvažuj o jeho svědectví: Hle, přišel jsem (jak je o mně napsáno v knihách), abych vykonal tvou vůli, ó Bože. (Žid 10:7) Znáte mě a také víte, odkud jsem. A nepři šel jsem sám od sebe, ale Ten, který mě poslal, je pravdomluvný a vy ho neznáte. (Jan 7:28) Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nedělám nic, ale jak mě naučil můj Otec, tak mluvím. A Ten, který mě poslal, je se mnou. Otec mě nenechal samotného, protože vždycky dělám, co se mu líbí. (8:28 29). Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce... (8:38). Každý věřící je povolán, aby se podílel na tomto aspektu Kristovy oběti. Máme vydávat sami sebe Bohu, vzdát se své vůle pro Něj a zvolit si život úplné závislosti na Něm. Máme k Němu přicházet se slovy: Pane, vzdávám se své vůle pro Tebe. Vyměňuji ji za Tvou vůli. Zavazuji se, že již nebudu říkat nebo dělat nic, pokud mě k tomu nepovedeš. Samozřejmě že Ježíš je v tomto naším příkladem. Nejednal podle své vůle, ale mluvil a jednal jen tak, jak mu Otec nařídil. A všechno to dělal s jediným záměrem: přivést mnohé syny ke slávě (Žid 2:10). Stručně řečeno, Kristus nám ukázal cestu k slávě. Říkal: Následuj mě, slož svou vůli, své plány, své sny. Zavaž se k životu, který je zcela závislý na Otci. Pak mu tvůj život přinese slávu. Dovolte, abych vám přednesl definici slávy: je to plnost Boha v Kristu Zde je sláva, k jejímuž naplnění byl každý křesťan vyvolený. Víš, mnozí jsou povolaní jako synové Otce se všemi privilegii synovství. Ale ne každý chodí v této slávě, ačkoliv jsme určeni k tomu, abychom si ji přivlastnili. Ano, neuvěřitelná sláva bude manifesto vána, až se Ježíš vrátí, aby vzal své služebníky domů. Ale existuje také sláva, která je určena k tomu, aby byla manifestována v Boží církvi zde na zemi. Mluvím o slávě přebývání v Kristu tam, kde On je teď: Já a děti, které mi dal Bůh (Žid 2:13). Tato sláva očekává toho služebníka, který přichází k oltáři, aby vydal své tělo jako živou oběť. Vzdal se všech svých plánů a ambicí, protože zakusil strašné důsledky chození podle své vůle. Je vyčerpaný z úsilí o rozřešení svých vlastních problémů. A má plné zuby podívané na své neúspěšné plány a ztroskotané sny. Tak přichází k oltáři, aby problém vyřešil jednou provždy: vydat sám sebe úplně do Boží vůle. Toto je oběť, kterou musí učinit každý věřící, pokud má poznat Boží mysl. Bůh své plány nikdy nesdílí s těmi, kdo si drží své vlastní nápady. Proč by měl vést někoho, kdo se rozhodl jít svou vlastní cestou? Vím něco o obou stranách této cesty. Při mnoha příležitostech jsem se řídil svou vlastní vůlí. Přesto znám také svobodu, která přichází s prohlášením: Nemusím dělat nic kromě Boží vůle. Nemusím budovat nějaké veliké dílo. A nemusím se zapojovat do žádných dobrých skutků, kromě těch, kdy mě On povede. Nemusím nikomu nic dokazovat. Všechno, co chci, je důvěřovat Ježíši a být na Něm zcela závislý. 2 Ze zkušenosti mohu říci: toto místo zlomenosti a důvěry je místo, kde najdeš probuzení a osvícení, o kterém mluví Pavel: Milujícím Boha napomáhají všechny věci k dobrému, totiž těm, kteří podle jeho uložení jsou povoláni. (Řím 8:28) Přestal ses po koušet dál čelit životním zkouškám ve své vlastní síle. Už máš dost kolísající víry, vleklého strachu, neustálé nejistoty v tom, co dělat. Tak pokládáš všechno na oltář své ego, svou pýchu, své plány a přicházíš k Ježíši se zlomeným duchem a kajícím srdcem. Jsi na místě, kde důvěřuješ Jemu samotnému, že navždy budete dělat všechno spolu. V momentě, kdy se vzdáš své vůle pro Něho, je vykonána oběť. Stane se to tehdy, když se prostě vzdáš úsilí a snah potěšit Boha po svém. Nemůžeš si zasloužit Jeho zalíbení čestným životem nebo činěním dobrých skutků. Ne, jednoduše se musíš zavázat, že Mu budeš důvěřovat. A když vydáš svou živou oběť Ježíši, taková je Jeho odpověď: No tak pojď a přemýšlejme spolu. Jestliže jsi obětoval svou vůli, není snad rozumné, abys ke mně přišel a vírou zaujal své místo se mnou? Opravdu, tento skutek víry je rozumná služba. Pavel se o tom zmiňuje: Proto vás prosím, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali svá těla v oběť živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši (Řím 12:1). Všechno je to o tom svěřit Mu naši vůli a věřit, že nám poskytne všechna požehnání, která potřebujeme. Přemýšlej o tom: to už není rozumné vzdát se své vůle a přesto nevěřit, že můžeš vstoupit do Kristovy plnosti. On tě povolal, aby ses vírou chopil Jeho vůle: Chceš li moji vůli chceš li žít život tam, kde načerpáš můj pokoj, odpočinutí a moudrost za všech okolností pak přijď vírou do trůnního sálu. Tady jsi ve mně. Když se budeš modlit, bude to, jako když se modlím skrze tebe. Budeš tam, kde jsem já. Jsi připraven vzdát se svého života úsilí a bojů života plného trápení a obav o budoucnost, života jednou nahoře, jednou dole, života, v němž si nikdy neuvědomíš, že se líbíš Bohu? Pokud tě tvé úsilí a boje unavily, je čas, aby ses zeptal sám sebe: Jsi připraven nabídnout sám sebe na oltář jako živou oběť? Jsi připraven říci: Ne moje vůle, Ježíši, ale tvá se staň. Jsem unavený ze svých pokusů řídit svůj vlastní život. Pěkně jsem to zvoral, obrátil vzhůru nohama. Teď jsem připraven ti ve všem důvěřovat. Ty jediný máš moc, autoritu, vedení, které potřebuji. Tak k tobě přicházím s vírou. A věřím ti, že ke mně věrně mluvíš a říkáš: Tady je cesta, po ní běž. Jestli to popisuje tebe, potom jsi připraven zaujmout své nebeské postavení s Kristem. Ale varuji tě: Satan udělá všechno, co může, aby se tě pokusil setřást z tvé ho právoplatného postavení. Tvé problémy a zkoušky neskončí jednoduše proto, že sedíš s Kristem. Vlastně se mohou vystupňovat, zesílit. Ale teď budeš mít vnitřní zdroje, abys svým zkouškám čelil, protože v tobě pracuje Boží moc. A ty můžeš dát ďáblovi na vědomí: Ach ty ničemný hade, uvědom si jedno: už nejsem na své staré adrese. Nežiji už v ulici Zoufalství. Mám teď nové místo, v Božím trůnním sále. A mám tu trvalé bydliště, na nebesích spolu s Kristem. Tak jestli na mě chceš dosáhnout, budeš to muset udělat pod dohledem Všemohoucího Boha. Jo, a taky mám teď nové jméno. Můžeš mi teď říkat princ panující s Bohem. Drahý svatý, trůnní sál je pro tebe právě teď ote vřený. Přijmi to, co Kristus udělal, a směle, vírou, zaujmi své postavení s Ním. On akceptuje tvou rezig nující vůli. Tak Ho požádej, aby otevřel oči tvého porozumění. A vyznej: Věřím tomu, co o mně Pán říká: že jsem vítězící princ. A také věřím, že jsem tam, kde On říká, že jsem: v trůnním sále v nebi. Sedím spolu s Ním na místě autority nad všemi skutky Satana. Haleluja, On mi ukázal cestu k své mu trůnu. A teď v něm denně přebývám. Copyright 2005 by World Challenge Zážitky, postřehy z Evropské konference Božího ohně a zázraků J. Rendlová Praha: března Dostala jsem nabídku, abych napsala o této konfe renci článek, tak prosím Ducha svatého, aby vedl moji ruku na klávesnici a diktoval co mám sdělit, aby to bylo k užitku těm, kteří jej budou číst Nejdříve mé osobní svědectví: Nečekaně, na po slední chvíli, jsem dostala informaci o této konferenci od mé kamarádky z CŽ z Prachatic. Protože jsem měla potíže se zraněnou páteří, nebyla jsem dvakrát za sebou ve shromáždění, takže jsem neměla ani noviny, ve kte rých tato informace byla. Na registraci již bylo pozdě, byla ukončena, ubytování v Praze nebylo zajištěné, kamarádka Maruška neměla peníze (na úhradu spoje nou s konferencí), a souhlas od manžela bych jistě nedostala, pokud bych chtěla do Prahy sama. Mé srdce ale najednou zahořelo touhou tam být. Věděla jsem, že mám jet, přestože okolnosti byly proti. Modlila jsem se a řekla Duchu svatému, pokud je jeho vůle, abych se konference zúčastnila, tak věřím, že tyto výše zmíněné překážky budou zdolány. Konference byla pro mne načasovaná právě v do bě, kdy jsem si uvědomila, že mé srdce pomalu vychládá, a pokud něco radikálně a co nejrychleji nepodniknu, stane se ze mne spící, spokojený nábožný křesťan. Vnímala jsem svoji postupnou plíživou duchovní dřímotu, ale nic jsem proti ní nepodnikala, protože se mi dokonce začalo toto duchovní pohodlí a podři mování líbit. Příčinou bylo mé rozhodnutí, kdy jsem sama sobě i Bohu dala ultimátum, že nic v duchovní oblasti nebudu dělat, pokud se nevyřeší negativní události kolem mojí osoby, kterým jsem nerozuměla a sama je nedokázala řešit. Pomalu a jistě jsem začala duchovně usínat. Věděla jsem, že nutně potřebuji do svého srdce nový oheň, a že tuto šanci mi Bůh nabízí teď na konferenci. Jestliže Bůh od nás něco chce a my mu dáme souhlas, tak pro Něj neexistují žádné překážky! Konference jsem se zúčastnila sláva!!! Bůh dává vrchovatě, když se mu podvolíme! Den před odjezdem na konferenci za mnou nečekaně přišla sestra z církve s tím, že jí posílá Duch svatý, aby dala do pořádku určitou záležitost. Byla jsem v úžasu, jak Bůh v mém životě opět pracuje. Na konferenci na mě čekalo další překvapení v podo bě dvou sester, které jsem neviděla několik let, a které o mně šířily nepravdy obě dvě mne objaly a omluvily se!!! Není Bůh úžasný? Jednal přes mé více než smělé ultimátum, že nic dělat nebudu, dokud se nebude řešit můj problém.věřím, že můj Tatínek bude jednat i dále! Konference byla sama o sobě velikou milostí ne jenom pro mne, ale pro každého, kdo se jí zúčastnil. Přednášející byli: Rani Sebastian pomazaná kazatelka Božího slova a mocně sloužící na prorocké rovině. Mitchell Peterson pastor církve Victory Outreach v Londýně. Založil 15 sborů, které slouží drogově zá vislým. Je oblíbeným mezinárodním řečníkem. Martin Njamba charismatický řečník je povolaný ke službě šíření evangelia. Konferencí provázel Pavel Radosta pastor Slova života z Pardubic. Jak sdělit a přiblížit přátelskou atmosféru a lásku, kterou jsme hmatatelně vnímali? Jak popsat vanutí a mocnou přítomnost Ducha svatého? Jak vylíčit nádhernou Boží přítomnost při úžasném uctívání hudebníků ze Slova života z Pardubic? Jak sdělit nesdělitelné? Výstižné bude asi to, že jsme se shodli s mnohými na konferenci, že máme touhu postavit zde 3 stany a již se domů, do svých měst nevracet, ale zůstat na této konferenci až do vytržení Ale povinnost, kterou jsme zde převzali, nás postavila zpět do reality. Oheň, který v našich srdcích Bůh zapálil, musíme předat nejenom do vašich srdcí, ale všude tam, kde se budeme pohybovat. Je to pro nás veliká výzva a zodpovědnost Bůh nám důvěřuje! Každé kázání bylo v moci Ducha svatého, budovalo nás, usvědčovalo, napomínalo, vysvětlovalo, pozdvi hovalo, potěšovalo, uzdravovalo, naplňovalo silou, odvahou a odhodláním jít dál a nezastavovat se před překážkami. Cílem této konference bylo zapálit v našich srdcích oheň Ducha svatého. Jsem přesvědčená, že tohoto cíle bylo dosaženo maximálně co se do nás vešlo Bylo zde zdůrazněno, že Ježíš Kristus nás bude křtít Duchem svatým, a výzva, abychom šli do celého světa a nesli EVANGELIUM všemu stvoření! S odkazem na Joela v posledním čase budou mít starci sny a synové vaši vidění, ten čas je NYNÍ!!! Nyní je čas promlouvat ve jménu Ježíše Krista k našim horám nemocem, depresím, problémům Musíme si uvědomit, že si nás Bůh jednotlivě vyvolil před stvořením světa, pomazal svojí mocí ke službě a každému z nás dal jiný specifický úkol. Jaká milost pro každého z nás, jak je to vzácné a drahé co s tím uděláme? Musíme vyjít jsme pomazáni Duchem svatým ke službě. Máme určení, příkaz, abychom vstoupili do nadpřirozena! Je potřeba změnit své myšlení máme malé myšlenky o malých věcech. Musíme myslet veliké věci sloužíme VELIKÉMU Bohu, u kterého je VŠE možné! Musíme mít vizi! Bůh má pro život každého z nás specielní plán a záměr ušitý tobě přímo na tělo. Jsi unikát, nikdo jiný není jako ty, nikdo jiný tě nemůže zastoupit v díle, které pro tebe Bůh připravil nesmíme minout tento cíl! Bůh nás miluje a chce být námi milován. Chce, abychom milovali i své bližní. Nezamilujeme li se do Boha, nikdy nebudeme moci opravdově milovat lidi! Je nutné mít svatou Boží bázeň a úctu k Bohu! Nesmíme brát Boha na lehkou váhu. Máme Boha ctít. Jsme stvo řeni pro chválu Boha. Silně mě oslovilo, že máme přijímat to, co o nás říká Bůh, a ne co o nás říkají a jak nás posuzují lidé. Bůh vidí do našich srdcí a jen On může spravedlivě posoudit naše činy, protože je u nich vždy osobně přítomen. Pokračování na str. 9

3 3 Samé přípravy na konferenci započaly nejprve v modlitbách už začátkem roku. Následně dovybavením aparatury. To víte, pokud by se konference konala v nějakém menším sálečku jako minule, stačilo by to co máme. Ale Bobík? Však víme. Ani spojení budějické a krumlovské aparatury tento prostor nenazvučí tak, jak si zaslouží (a po zkušenostech z Banketu si profesionály rozhodně nepozveme). A protože konečné rozhodnutí ohledně místa konání padlo doslova za pět minut dvanáct, měli jsme co dělat, abychom sestavili seznam toho, co je třeba dokoupit, a předložili jej starším. Moudří mužové se sešli, poradili, pomodlili a před konečným ano se ještě řádně na vše povyptali. Vše objednané dorazilo v pořádku a včas. Přesto jsme sestavení, zapojení a první zkoušku nechali až na místo samé. (Přestože bychom se rádi co nejdříve stěhovali do nových a větších prostor, nechtěli jsme riskovat újmu našeho dosavadního církevního sálečku.) Zbývá pár posledních dní na konečné doladění všech našich hudebních těles (chvála ČK, chvála ČB, mládežnická kapela ČK a TWB). Konference je za dveřmi. Vlastně ve dveřích... Slovo na den pátek 6.4. ŽIVOT ŽIVÉ OBĚTI Den první pátek Zbav se kvasu a slav Velikonoční svátky Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy. (1. Kor. 5:8) Začátek konference: 19:00 hodin...? Ale kdeže. Pilné včelky se slétají už před devátou hodinou dopolední. Stěhuje se obsáhlá aparatura, světelný park, vyklízí se sál... Věrní zásobovači zajišťují pití a jídlo. Bobík opět nezklamal a nastražil nám mnoho záhadných překážek. Nic nefunguje jak má. Aparatura (ještě teplá z výroby) je málem odpálena 360 V, nová světla nesvítí, co má hrát nehraje... Ještě v 16 hodin bojujeme se zvukem... A vítězíme! Zvuk je báječný a světla svítí. Konference je zahájena podle plánu. CHVÁLA České Budějovice (Foto: M. Kočerová) Asi 85 hostů vzdává společně chválu Bohu předtím, než promluví Petr Petrášek o velkém pátečním činu Pána Ježíše. Hlavní myšlenkou je prosvítit svůj vlastní život, odpustit sobě i druhým a v pokoře se přiblížit Pánu. Někteří se modlí, jiní v slzách činí pokání. Všichni očišťujeme svůj život. Ve chválách přicházíme k Bohu. Jsme připraveni vstoupit do druhého dne velikonočních svátků. Slovo na den sobota 7.4. A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny. A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed. Tehdy Ježíš hlasitě zvolal: "Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!" A když to řekl, vydechl naposled. (Luk 23:44 46) Proklínání, mučení, opovržení, bolest... smrt. Tak nějak měla vypadat odplata za naše činy. Díky Bohu, MÍSTO NÁS si tím vším prošel Ježíš. Nesl NAŠE nemoci. NÁŠ hřích. Uvědomme si, čeho jsme ušetřeni naše vděčnost vzroste. zdes Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli ho do pláten s těmi vonnými věcmi, jak je u Židů zvykem pochovávat. A na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. Tam tedy Ježíše pochovali kvůli židovskému dni připravování... (Jan 19:40 42) Smrt. Učedníci to viděli jako jasný konec. Cítíš se beznadějně? Máš problém, který není možné vyřešit? Sužují tě děsivé okolnosti? Nevzdávej se. Den vítězství je na dohled. Ježíš tenkrát nezklamal učedníky, nezklame ani tebe. Možná už zítra... zdes Den druhý sobota Jsi povolán do svobody A když mluvil tyto věci, mnozí v něho uvěřili. Ježíš tedy řekl těm Židům, kteří mu uvěřili: Jestliže zůstanete v mém slově, jste opravdu mými učedníky. A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí. Odpověděli mu tedy: Jsme símě Abrahamovo a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: `Budete svobodní? Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky. Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní." Jan 8: :00 dopoledne Začíná dopolední shromáždění a krumlovská chvála nás vede k Božímu trůnu. Mnozí z nás, kteří se účastnili pátečního zahájení konference večerem Ducha svatého, jsou plně připraveni přijmout vše, co Pán na toto dopoledne přichystal. Petr Petrášek přináší poselství o svobodě: Bůh nás za chránil proto, abychom mohli žít ve svobodě. Svoboda už tu je (tam, kde je Duch svatý, je i svo boda), stačí se k ní vztáhnout. Jestli jsi uvěřil a žiješ s Bohem, jsi svobodný a můžeš to prožívat. A pokud to neprožíváš teď, Bůh nad tebou neláme hůl. Miluje tě a chce tě do té svobody uvést. Vy jste přece povoláni do svobody, bratři; jenom tu svobodu nemějte za záminku pro tělo, ale v lásce služte jedni druhým. (Gal. 5:13) Svobodu máš. Zneužiješ jí nebo využiješ k dobrému? Jaký život budeš žít? Rozhoduješ se sám za sebe. Nesvaluj vinu na druhé. Nyní však, když jste osvobozeni od hříchu a podrobeni do služby Bohu, máte svůj užitek vedoucí k posvěcení a výsledkem je věčný život. (Řím. 6:22) Máš volbu otročit hříchu nebo žít ve svobodě v Kristu. Když se vydáš službě Pánu, On tě naplní Duchem svatým, vybaví tě mocí... Žij Boží sen o tobě. Sen, který o tobě snil už když jsi byl v lůně matky. Ačkoli jsem totiž svobodný ode všech, vydal jsem se všem za otroka, abych jich co nejvíce získal. (1.Kor. 9:19) Sloužit lidem, aby to mělo smysl, můžeš jen jako svobodný člověk, co se svobodně stal otrokem (ne jako otrok, který se snaží být svobodným). (Foto: M. Kočerová) Na oběd nemusí nikdo odcházet, je totiž připraven v místě konání konference. V nabídce je slíbený těstovinový salát, párky, pečivo a jako bonus sestry napekly spoustu dobrot ke kávě (a kdo ví, možná pekli i bratři). Mnozí tentokrát rádi vyměnili gur mánské speciality za párky, jen když mohli společně posedět a navázat nová přátelství. Je málo příležitostí, kdy se mohou setkat všechny sbory najednou. Tuto je třeba náležitě využít. Podle úsměvů ve tvářích soudím, že čas obědové pauzy se vážně vydařil. Ale už se blíží čtrnáctá hodina a lidé proudí zpět do sálu na svá místa. Život živé oběti. Proto vás vyzývám, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste vydali svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, skrze vaši rozumnou službu. (Řím. 12:1) 14:00 odpoledne CHVÁLA Český Krumlov (Foto: J. Lux) OBĚD... POSEZENÍ U KÁVY......ČAS NA PŘÁTELSKÁ SETKÁNÍ. Tentokrát se chválící skupiny vyměnily a na pódium pro změnu míří budějičtí. Lidé opět vztahují ruce k Pánu, otevírají svá srdíčka a těší se na další část poselství. Petr Petrášek přichází za kazatelnu a pokračuje: Amen, amen, říkám vám: Pokud zrno pšenice nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Ale pokud zemře, přinese mnoho úrody. (Jan 12:24) Zrno musí zemřít (být vhozeno do úrodné půdy) ztratíš ho z dohledu (je skryto pod zemí) a teprve pak se začne odvíjet zázrak. Nic není nemožné. Jsme obyčejní lidé? Bůh hledá obyčejné lidi, kteří mají odvahu to semínko zasadit. Chceš byt plodný? JÍDLA BYLO DOST... (Foto: M. Luxová) Proto vás vyzývám, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste vydali svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, skrze vaši rozumnou službu. (Řím. 12:1) Nebuď semenem, které sní sen co by bylo kdyby... Jsi člověk, který má velkou možnost, protože jsi spojen s Ježíšem. (Foto: J. Lux) Dej svůj život jako živou oběť. Nevě říme v mrtvé oběti St. zákona. Duchovní oběť nespočívá v tom, že si ničíš tělo. Vždyť žádost těla je proti Duchu a žádost Ducha proti tělu; ty věci jsou ve vzájemném rozporu, abyste nečinili, co byste chtěli. (Gal. 5:17 ) Tvé tělo je vždy v rozporu s duchem. Oběť není dar. Oběť je citelná ztráta, ale dobrovolná. Dar je, když ti ze svého milionu dám tisícovku. Oběť je, když si tisícovku nechám a zbytek dám tobě. Ale cokoli mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všechno považuji pokračování na str. 4 >>>

4 <<< pokračování ze str. 3 4 za ztrátu vzhledem k nadřazenosti poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista. Vše, co jsem získal, jsem odepsal jako ztrátu pro život v Kristu. Pokládám svůj život, aby mohli žít druzí. (Filip. 3:7 8) Potom řekl: Boží království působí tak, jako když člověk hodí zrno na zem a spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on neví jak. Země totiž plodí úrodu sama nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, ihned přiloží srp, protože nastala žeň. (Mk. 4:26 29) Růstu nepomůžeš vytahováním rostlinky ze země. Věci nemůžeš uchvátat, leda opozdit nebo zastavit. Vše má svůj čas. Nejde o to dívat se na tebe, ale na to, co skrze tebe Bůh dělá. Čas modlitby: Je tu prostor pro všechny, kdo potřebují pomoct od Pána. Duch svatý se dotýká Božích dětí, které se vepředu pod pódiem za zvuku chvály vztahují k Bohu se svými potížemi. Někdo pláče, někdo se směje, někdo je vysvobozen a někdo jen tiše děkuje. 17:00 večer Sobotní podvečer patřil Mládežnické kapele z ČK a skupině TWB viz reportáž E. Plchové. Slovo na den neděle 8.4. Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu. Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít. Víme přece, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Neboť že zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, ale že žije, žije Bohu. Tak se i vy považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Řím. 6:6 11) To, co Ježíš za 33 let vykonal, co vytrpěl, jak zemřel... bylo úctyhodné. Ovšem to, čím svůj pozemský život završil, bylo životodárné. Zmrtvýchvstáním dokonal svou naprostou nadvládu dokonce i nad smrtí. Zůstaneme li v Něm, můžeme žít věčně. zdes Den třetí neděle Záchrana v krvi Beránka...Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a nedovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás. (Ex. 12:23) Nedělní ráno už prožívá každý ve své domovské církvi. Poselství je ovšem to samé. Společně slavíme nejúžasnější čin lásky v dějinách lidstva. Petr Petrášek přináší poslední část velikonočního poselství: 400 let si předával zotročený Izrael myšlenku svobody zaslíbené od Boha otců Abrahama, Izáka a Jákoba. Velikonoce = Veliká noc = poslední noc velkých egyptských ran. Nebudete jíst nic kvašeného; ve všech svých příbytcích budete jíst nekvašené chleby. " Mojžíš tedy svolal všechny starší Izraele a řekl jim: "Jděte, vezměte si ze stáda kus pro své rodiny a zabijte jej pro Hod beránka. Pak vezměte svazek yzopu, namočte jej do misky s krví a tou krví potřete nadpraží i obě veřeje. Nikdo z vás nesmí až do rána vyjít ze dveří svého domu, neboť Hospodin půjde bít Egypt. Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a ne dovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás. Toto slovo dodržujte, neboť je to věčné ustanovení pro tebe i pro tvé syny. (Ex. 12:20) Bůh nedovolil zhoubci, aby se dotkl těch, kdo měli veřeje potřené krví beránka. Zloděj přichází, jen aby kradl a zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojně. (Jan 10:10) Prokletí vychází z ďábla, požehnání vychází ze Stvořitele. Bůh je spravedlivý soudce a není Mu lehko, pokud musí soudit právě tebe. Pokud nečiníme pokání, žalobce (ďábel) nás obviňuje a Bůh nemůže jinak, musí spravedlivě soudit. Učiníš pokání a ďábel má Bohem zakázáno se tě dotknout. Je úžasná milost nechat se vést dobrým Pastýřem. On je tím naším Beránkem. Jeho prolitá krev uvolňuje tu samou moc, která zastavila zhoubce tenkrát v Egyptě. A stejně jako oni měli beránka (jehož krev na veřejích je zachránila) sníst a v síle toho jídla vejít do svobody, tak i my přijímáme tělo našeho Beránka podle nové smlouvy, a také nás vede z otroctví do svobody. Ježíš musel zemřít a vzít naše hříchy, aby v nás byla obnovena přítomnost Ducha svatého. Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy. (1. Kor. 5:8) Opět společně chválíme Pána a děkujeme mu ze svých srdcí za záchranu. Společně lámeme chléb (symbol Jeho zničeného těla) a víno (symbol Jeho prolité krve). Tyto velikonoční svátky jsme oslavili společně, jako jedno tělo. Jako Jeho tělo. Zvláštní poděkování patří VŠEM, kteří společně fungovali jako jedno tělo po celou dobu konference: zvučili, nosili, zapojovali, osvětlovali, vařili, ohřívali, pekli...a nakonec pomohli znovu dát vše na původní místo a uklízeli do poslední minuty před uzamčením Bobíku. Pán byl u toho, všechny Vás viděl a nezapomíná na své věrné služebníky. zdes Koncert v Zóně bezpečí Sobotní večer patřil Mládežnické kapele z Českého Krumlova a skupině TWB. Myslím, že ukončení Jihočeské velikonoční konference nemohlo být lepší. Vždyť následující den byl dnem vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. A to už stojí za opravdovou oslavu. Mládežníci jako předskokani skupiny TWB se odhodlali chválit Pána s velkým nasazením, což dokazují i fotografie. Dan Kuči Madlenka Nejprve se zableskl oranžový pruh na kapelníkově hlavě, zelené světlo osvítilo bicí, červená zaplavila kytaristu a pak už se rozjela první píseň. Trio dívčích hlasů se s lehkostí stalo středem dění, i když barvy dalších světel utvářely kapelu jako jeden celek. Proudila chvála za chválou a strhávala všechny ty, kteří nechtěli zůstat v sále jenom poslouchat. Jednu chvíli se moje oči upřeně zahleděly na Kučiho prsty, které běhaly po hmatníku kytary :) tedy to bylo sólo,,jako vyšité. Jen tak dál, mládeži, vytrvejte, problesklo mi hlavou, když se blížil závěr vystoupení. Po malých úpravách na podiu a světelném na stavení se rozjel koncert TWB čili Trinity Worship Band, kteří vystoupili poprvé v novém složení. Hned při první písni se před pódiem vytvořil kotlík fanoušků a posta David rali se o nádhernou atmosféru celého koncertu. Kdo mohl skákat skákal, kdo mohl zpívat zpíval s rukama nahoře i dole. Ruce tleskaly, těla se hýbala a ani Marek na vozíku nezůstal v klidu. Připadala jsem si jako na opravdo vém koncertu, který jsem si užila Michal Kiki, Marťa, Monča od začátku do konce. Písně oslavující našeho Pána pro měňovala skupina ve chvály a posluchači se přidávali. Uvědomila jsem si, jak roz ličně můžeme chválit Pána. Kaaj komunikoval za sku pinu s okolím, uváděl některé písně vlastním zážitkem a ne zapomínal prolínat chvály modlitbou. Nestačili jsme vnímat čas. Na konci odhodil bubeník Tom do kotlíku své dvoje paličky, o které se strhl boj. V zápětí musel sáhnout po nových, protože neuti chající aplaus si vydobyl další přídavek History maker v českém překladu. Úplné rozloučení od startovala píseň,,na dobrou noc, která pohladila po duši. Díky! To byl nádherný konec. A stálo to opravdu za to! Desítky fanoušků, radost z hudby, která má smysl, a prolínající se barvy světel, to vše se zapisuje jako nezapomenutelný velikonoční podvečer. Nedá se popsat atmosféra, která tu panovala. Proto jsem se zeptala na zážitky přímo příznivců skupiny TWB. Jak se líbil koncert? Danča K.: No pecka, když k tomu přidám, že tam hraje můj manžel, :o))) na kterého jsem patřičně hrdá! Jsem ráda, že hráli na velikonoční konferenci, mělo to mocně oslavnou atmošku :o) I s Danečkem jsme si pěkně trsli :o) Jsem ráda, že jsme mohli tímto způsobem společně oslavit Velikonoce. Michal K.: Velmi! Požehnaně! Úžasně! Skvěle! Postmoderně! Jen víc a houšť! Ketka P.: Bylo to moc fajn, užila jsem si to. Nejdřív jsem měla v plánu sedět a užít si to, ale během první písně jsem šla dopředu za ostatními. Sedět tam jen tak opravdu nešlo. Klárka: Moc E. Plchová Tewi KiKi: Já osobně jsem si to moc užila, byl to príma čas. TWB hraje výborně, mohli jsme řádit :o) i chválit našeho Pána. Udělalo mi radost, že tam byla i jedna holčina od nás ze školy. PavlaQ.: (Stihla sis užít koncert?) Stihla, protože jsem si zařídila hlídání Aničky (děkuji Danče a mamince), abych mohla fotit a trochu natáčet. Cítila jsem něco možná jako hrdost na to, že TWB je kapela z naší církve. Moc jim fandím, protože to, jak teď hrají, na co hrají a s čím hrají, byly ještě nedávno sny, které Pán Bůh ve své milosti zázračně naplňuje, a když to vidím a slyším, naplňuje mě to velikou radostí. A co na to členové TWB? Kaaj: Vnímal jsem to celé velmi pozitivně. Dost jsem se modlil za pokoj na scéně, a byl tam. Po celou dobu konference byla na pódiu obrovská pohoda. Jako by to bylo místo, kde jakákoliv nervozita přestává fun govat. Člověk si tam připadal tak domácky prostě Zóna bezpečí. Celý koncert byl jedno velké příjemné překvapení, kdy jsem mohl vidět, že to, co děláme není zbytečná práce a že by to mohlo fungovat. Uvědomuji si, že to je stále jen začátek a je třeba na všem pracovat dál a rozvíjet to, co nám Pán dal, ale těším se na další koncerty ať už mimo Zónu bezpečí nebo v ní, to už záleží na příležitostech, za které se modlíme. Matrin K.: Koncert byl úžasný a Pán potvrdil to, že když se věci dají do Božích rukou a opravdu se,,mákne, tak On se oslaví. Díky, Pane, za to, co jsi udělal na konferenci a díky za lidičky, se kterými můžeme tvořit historii. MartinQ: Bylo to super. Když to vezmu ryze technicky při TWB jsem se trochu "pral" s el. kytarou, ale jinak to byl fajn zážitek a dobrá zkušenost pro budoucí práci. Stále mám co zlepšovat. Když jsem "rozdejchal" tu prvotní atmosféru po hraní, tak jsem hodně přemýšlel, co a jak dělat dál, co mohlo být jinak atd. Tom A jak se sžíváš s novou aparaturou? No to ani snad není otázka pro mě, to se zeptej zvukařů. Mně stačí, když se slyším dobře v odpo slechu, takže bych chtěl spíš touto cestou vyseknout poklonu Davidovi a Pavlovi. Zvuk byl excelentní, Martin K. MartinQ znělo to jak na Teenstreet, no a samozřejmě Elis za svítíčka. Co se týče aparatury, to je na celou samostatnou kapitolu prostě zázrak, o tom třeba jindy. Tom Marshall ek: Snažil jsem se to nezkazit a jinak jsem si to užil hodně, byla super atmosféra. A jak to prožívala dívčí část TWB Zdes? Když jsme se postavili na pódium jako chvála před odpoledním shromážděním, měla jsem najednou takový velmi příjemný pocit jistoty a klidu. Uvědomila jsem si, že se vůbec nebojím večerního vystoupení Kaaj TWB, protože tréma a neklid úplně zmizely. I kdyby se cokoli pokazilo, i kdyby přišla na koncert jen hrstka Zdes lidí... měla jsem vnitřní jistotu, že to dobře dopadne. Ten pocit se dal popsat jediným slovem: pokoj. Kája mi později řekl, že se modlil přesně za to: ať je po celou dobu na pódiu rozlitý pokoj. Když jsem pak večer před sebou viděla ty přívětivé tváře, musela jsem souhlasit, že skutečně hrajeme v "Zóně bezpečí". Díky všem, kdo ji pro nás tvořili.

5 Jídlo jako Boží dar P. Zemanová Jmenuji se Pavla Zemanová. Byla jsem požádána k převzetí pro mě (!) náročného úkolu pokračovat v započatém Danielině díle. Budu pro vás připravovat rubriku o kuchaření. Nevím, jak se mi bude dílo dařit Danča byla opravdu dobrá mám to prý ale zkusit trochu jinak. Potřebnou motivaci mi však může poskyt nout jedině náš Pán. Vkládám proto vše do jeho laskavých rukou a přeji vám, aby moje práce nebyla pro vás ztrátou času. Ráda bych vás hned na začátku své kariéry seznámila s židovskou kuchyní. Snad u žádného národa nemají příprava a požívaní jídla tak hluboký duchovní rozměr jako je tomu v judaismu. Pokrmy židovské kuchyně pocházejí ze všech koutů světa, kde Židé našli útočiště během období diaspory. K rozmanitosti kuchyně židovského národa tak přispívají i místní odlišnosti a tradice jiných národů. První židovským pokrmem bude: Polévka Krupnik Potřebujeme k tomu: 250 g rajčat, 1 cibule, 2 lžíce nadrobno nakrájeného celeru i s natí, 1 lžíce nadrobno nakrájené petržele, 1/4 hrnku fazolí, 1/4 hrnku krupek, 1 hrnek sušených hub, 1 l vody, 1 malá mrkev, 1 lžíce nakrájeného kopru, sůl a mletý pepř Oloupaná a nakrájená rajčata, nadrobno nakrájenou cibuli, celer i s natí, petržel, přes noc namočené fazole a krupky i na 10 15minut namočené sušené houby, které pak nadrobno nasekáme,vložíme do vody a vaříme zvolna asi hodinu téměř doměkka. Pak přidáme nakrájenou mrkev a kopr, podle chuti osolíme, opepříme a vaříme asi 20 minut. Je li polévka příliš hustá, během vaření ji doplníme trochou horké vody. 5 Po dobré polévce vám naservíruji i něco pro zasmání. Vy nevěříte v Boha? Říkám vám, že ne, ale věřím ve zmrtvýchvstání. Prosím vás, jakou to má logiku? No, podívejte, když Žid o šábesu do sebe naleje takové množství vína, kořalky a čaje, spořádá goldene jojch s kreplachem, gefilte fiš, šoulet s husou, cimes, blincesy, kugl padne mrtvý na kanape, dá si šlofíka a pak normálně vstane, potom není možné pochybovat o zmrtvýchvstání. Plněné zelné listy (Holiškes) Holiškes jsou tradičním jídlem svátku Sukot, zvaného také Slavnost sklizně či svátek stanů. Při tomto poděkování za hojnost podzimní sklizně z polí, ze zahrad a z vinic se sedm dní přebývá ve stanech postavených na zahradách, čímž se připomínají prožitky předků putujících čtyřicet let pouští. Potřebujeme k tomu: 1 velkou hlávku zelí, sůl Náplň: 3/4 kg mletého hovězího masa, 2 vejce, 3 lžíce vody, 2 strou žky česneku, 1 cibule, 4 lžíce rýže, asi 1 lžička soli, asi 1/2 lžičky mletého pepře Omáčka: 3/4 kg rajčat, 500 ml rajčatové šťávy, 1 cibule, 1 strou žek česneku, asi 1 lžíce cukru, sůl a mletý pepř Z hlávky zelí vyřízneme košťál, povaříme ji v mírně osolené vodě, necháme odkapat a rozebereme na jednotlivé listy. Mleté maso promícháme s vejci, studenou vodou, prolisovaným česnekem, nadrobno nakrájenou cibulí, uvařenou rýží a podle chuti osolíme a opepříme. Na zelné listy klademe po lžíci masové náplně a svineme je do závitků. Připravíme omáčku: do hrnce dáme oloupaná a nakrájená rajčata, rajčatovou šťávu, nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, ochutíme cukrem, podle chuti osolíme a dusíme 15 minut. Závitky poskládáme do pekáče, přelijeme je rajčatovou omáčkou a pečeme zakryté poklič kou ve středně předehřáté troubě asi hodinu. K plněným zelným listům můžeme podávat vařené brambory nebo vařenou rýži. A nakonec něco sladkého na zub. Pesachový banánový dort Tento dort tradičně nechybí na slavnostně prostřeném stole při sederové hostině o svátku Pesach. Pesach je první ze tří poutních svátků (šaloš,regalim), při nichž Židé putovali do Jeruzaléma a přinášeli v chrámu obětiny. Název znamená překročení : desátá boží rána vůči prvorozeným dětem v Egyptě se vyhnula domům Hebrejců, kteří podle Mojžíšovy rady poznamenali svá obydlí. Pesach připadá na 15. den měsíce nisanu, a jako Velikonoce je to pohyblivý svátek, někdy padajíc do března, někdy do dubna. Pesach oslavuje paměť úniku Hebrejců z egyptského otroctví, popsaného v druhé knize Mojžíšově, a lidskou svobodu vůbec. V době pesachu nesmí v domě zůstat nic kvašeného, protože dávní Hebrejci neměli čas přichystat na cestu vykynutý chléb. Pečou se placky z ne kvašeného těsta, tzv. macesy, a zákaz pojídání kvašeného jídla trvá 8 dní. První dny se konají sederové večeře, které mají přesně daný průběh. Sederové večeře trvají 2 4 hodiny, a jsou podobné starořeckému sympóziu. Na dort potřebujeme: 7 vajec, 1 hrnek pískového cukru, špetka soli, 1 hrnek rozmačkaných banánů, 3/4 hrnku bramborové moučky, 1 hrnek vlašských ořechů, 1 šlehačka, 2 3 banány na ozdobení Žloutky utřeme s cukrem a špetkou soli do husté pěny. Přidáme rozmačkané banány, bramborovou moučku a na hrubo nasekané ořechy. Nakonec zlehka vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto rozetřeme do máslem vymazané a mou kou vysypané rozevírací dortové formy a v předehřáté troubě pečeme minut. Po upečení necháme dort ve formě. Po 30 minutách ho přikryjeme alobalem a necháme přes noc na chladném místě. Druhý den dort rozkrojíme, po třeme polovinou pevně ušlehané šlehačky (můžeme do ní přidat ztužovač), na kterou rozložíme kolečka banánů. Povrch dortu ozdobíme šlehač kou a banány. Moučník je opravdu moc dobrý! Ať vám aspoň trochu chutná! Konference pro ženy Koná se v Církvi bratrské České Budějovice. Pokud máte osobní svědectví s Bohem, dodejte si odvahu a podělte se o svoji zkušenost na této konferenci. Bližší informace: Eliška Plchová plchovi@seznam.cz mob.: Zaučuje starý šnek mladého, jak Máme rádi zvířata: přecházet bezpečně silnici: Musíš si...zhlížíme se v Pánově slávě jako vyčíhnout správnou chvíli, pak v zrcadle a jsme proměňováni je s nimi legrace vysprintovat, abys to stihnul mezi v tentýž obraz... kola, tam počkáš, až auto přejede, a pak v 2. Kor. 3:18 dorazíš ten zbytek. Dívej se, já ti to v Nejsem Ta vzdycky předvedu. medved v musí mít Vyběhne mezi kola, počká, až auto v přejede, a přeběhne na druhou stranu. neco extra... A teď ty! volá na mladého přes cestu. Šneček vyběhne tak do čtvrtiny Po lese chodí rozrušený silnice, tak akorát mezi kola, skrčí se medvěd. Všude okolo sníh, a... mrzne až praští. Starý šnek nevěřícně kroutí hlavou: Medvěd chodí rozmrzele Hmmmm, Velorex. Toho jsem už sem a tam a přitom si mrmlá: Povídá jedno klíště druhému: To bude dneska zlej den. hodně dlouho neviděl. Já neměl v září pít to kafe! Je teprve poledne a už mě dvakrát vytočili! Ve kterých státech fungu Miláčku, to je v pořádku, dej mu Helejte, držte si toho psa je zákon gravitace? ptá se naše nosy, jen ať rychle odejde.. pořádně! varuje rozčilený muž....věnuj pozornost mým slovům, reportér náhodného chodce. Majitel hlučného vlčáka muže k mým výrokům Postarší muž se dívá na uklidňuje: Pane, copak nevíte, připravený mikrofon. Mne si nakloň ucho. že pes, který štěká, nekouše? chvíli bradu a pak rozhodně Muž vyděšeně pozoruje roz Ať nesejdou ti z očí, odpovídá: Podívejte se, zuřeného psa a rozpačitě odpoví: podle mě má na gravitaci Což o to... Já to vím, ale ví to střez je v hloubi právo úplně každá žena. i váš pes? srdce. Pan Jaromil dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ještě horším Den matek... slovníkem. Každé druhé slovo bylo neslušné. Přísloví Jaromil se snažil papoucha převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal 4:20 21 všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý příklad. Nic nepomáhalo. Zkusil zvýšit hlas, třásl jím, ale to papoucha jen rozčílilo a byl ještě vulgárnější. Nakonec papoucha v největším zoufalství strčil do lednice. Nějakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. Jaromil se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papouch pokorně vyskočil z lednice, vkráčel do Jaromilových nastavených rukou a řekl: Domnívám se, že jsem vás patrně urazil svým neomaleným jazykem. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštění. Jaromil užasl nad tou změnou ptákova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: A mohu se ještě zeptat, co provedlo to kuře? NEKRMTE NÁM MEDVEDY!!! Svá svědectví, články, re portáže, povzbuzení nebo připomínky k měsíčníku Milost & Pravda posílejte na adresu: cestazivota.cz

6 ImagiNations IV. Čtvrtek Ráno probíhalo jako obvykle biblické studium, ale ještě před tím jsme měli opět kreativní chvály. Na papír jsme si napsali deset okamžiků v našem životě, které si pamatujeme. Mohlo to být kdykoli od našeho narození až do dneška, a pak si každý z nás vybral jeden ten okamžik (když se nemohl rozhodnout, tak mu jej vybrali ostatní) a o něm měl bez přípravy mluvit jednu minutu. Bylo super si takto proběhnout svůj život a uvědomit si různé okamžiky, příjemné i méně příjemné, a také to, co Bůh v našem životě za tu dobu udělal. Chvála Bohu za to, jak s námi jedná, mění nás a je s námi. Kam všichni letí? Nevím... vlastně ano, počkej, Tresha mi říka la, že dneska budou mít při polední pře stávce nějakou soutěž tříd. A o co půjde? O to nacpat do jed noho auta co nejvíce lidí. Minulý rok byl rekord 24 nebo 25 lidí. Wow, tak to oběd počká, jdeme fotit. Dneska jsme na oběd na high school a před školou je pěkný nával. Zdá se, že soutěž koordinuje učitel informatiky (Kanaďan, který žije v Marlette). Wow, kolik jich v tom autě je? Nevím, ale jsou tam pěkně namačkaní. OK, are you finished? I will count...one, two, three... twelve...fifteen, sixteen...ok, sixteen. První třída nacpala do auta šestnáct lidí, a teď další třída, která nakonec překonala třídu před tím o jednoho člověka. A tak se postupně zúčastnily všechny třídy. Třída, která vyhrála, nacpala do auta dvacet jedna lidí. Konec, jdeme se najíst. Kdes byla? Povídala jsem si s Albertem a seznámil mě se svým starším bráchou. A ukázalas mu ty triky? Ukázala a představ si, že je všechny znali. Neumí udělat ani jeden trik, ale z knížek znají snad všechny triky, jak se dě lají. Ukázala jsem mu trik a on mi řekl, jak jsem to udělala... psina. Ale nakonec jsem ho dostala na ten s gumičkou, ten neznal a moc se mu líbil. Dala jsem mu jednu gumičku a byl moc rád. Jsme zpátky z oběda a nastal okamžik napětí, protože polovina z nás dnes má přednést svou druhou 8minutovou řeč na nějaké duchovní téma. Jenže nikdo nevíme, kdo z nás to bude, to se bude losovat právě teď. A je roz hodnuto, na nás to nakonec vyšlo dneska. Moje řeč byla na téma: You can fly by using 2 wings (Můžeš létat, použiješ li 2 křídla) a Michal mluvil na téma: You can win the race of life by crosing 2 lines (Můžeš vyhrát životní závod, když překročíš 2 lajny). Michalovi se podařilo uhlídat si i čas a tak vyplnil celých 8 minut. Mně se to nepodařilo a skončila jsem o více než minutu dříve. Musela jsem pak bez přípravy vyplnit zbývající čas, a chvála Pánu, se mi to zadařilo úspěšně. Příští týden nás čeká vyučování na jiné téma, ale ještě do konce našeho pobytu budeme muset připravit několik různých programů, kde použijeme to, co jsme se právě naučili a vyzkoušeli. Dneska bychom se také měli přestěhovat. Kdy myslíš, že to zvládnem? Don by nám ty věci převezl. No, možná bychom mohli teď jít ty věci sbalit a pak se s ním domluvíme, kdy má čas. Naše paní domácí, u které jsme bydleli, bude mít příští týden narozeniny a bude jí 81 let. Ještě před naším příletem se začalo zhoršovat její mentální zdraví a za tu dobu, kdy jsme tu, je to o dost horší. Hodně zapomíná, má pocit, že se jí ztrácí peníze a že někdo chodí po jejím domě. Někdy jí najdeme doma pozdě večer, jak sedí v křesle a čeká na nás, aby nám připravila večeři, přestože jsme jí řekli, že na večeři nepřijdem. Někdy jí zastihneme doma, kde sedí i přes den potmě (okna má zatažená hustými záclonami a ně kdy i zatažené rolety) a kouká celé hodiny jen tak před sebe. Špatně vidí, a tak jí dělá potíže déle číst, a navíc ani moc nerozumí tomu, co je v novinách nebo v kni hách napsáno. Je to tak mimo svět, ve kterém žila a žije tady v Marlette, že rozumí slovům, ale často nerozumí smyslu. Proto také ani nesleduje televizi, přestože ji má. Jediné co poslouchá pravidelně každé ráno a odpo ledne je místní vysílání rozhlasové stanice, kde hlásí počasí, slevy v míst ních obchodech a kdo má kdy pohřeb. Ven jde, pokud tam má nějaký úkol, jako napří klad nákup nebo někomu něco donést, pomoci s ně čím nebo udělat něco na své zahrádce. Hodně to souvisí s tím, že celý život pracovala jako posluho vačka v bohatších rodinách a plnila úkoly. I teď čeká stále na to, že dostane od někoho nějaký úkol, a po kud se tak stane, pak najednou její den má smysl. Pokud ne, pak se celý den omezí na každodenní úklid domácnosti a péči o za hrádku. Nás má ráda a je M. Kočerová moc ráda, že jsme u ní, ale je to pro nás hodně stresující. Nedá se jí vysvětlit, že když máme veliký oběd a ještě nějaké sladkosti a vůbec se nehýbeme, pak není možné, abychom hodně večeřeli a nebo vůbec abychom večeřeli. Stále si myslí, že nechceme jíst, protože vaří špatně. Odpoledne a večery trávíme většinou v cyber café s náctiletými, ale Kathleen si to vztahuje na sebe, že nechceme být s ní, protože se o nás nestará dobře. Po domluvě s Danem, Suzie a Danovými rodiči nám navrhli se přestěhovat a za Kathleen občas zajít na návštěvu. Tak Don pro nás přijede v sedm a převeze nám věci, a také chce být u toho, až se budem stěhovat, kdyby to Kathleen nějak špatně vzala. To je prima. Kathleen se stále ptá, co udělala špatně. Strašně se stále obviňuje, mu síme se za ní modlit. Šla bych se projít, co ty? Máme asi tak dvě hodiny času a je to lepší, než tady teď sedět. Zase sedíme v CC (cyber café). Marlette je fakt malé a nakonec se stejně všichni sejdou v CC, které kromě toho, že je to internetová kavárna, je vlastně takovým místním klubem, kulturákem a kavárnou. Dokonce si sem místní studenti chodí dělat domácí úkoly takže je to takový společný obývák a dětský pokoj dohromady. Prodávají tu levné koblihy, které chutnají přesně tak, jako ty naše české, ale jsou dvakrát až třikrát větší než ty české. (Velké je tu všechno, i kočky na ulici jsou tak dvakrát větší než ty české. Cibule je obrovská asi jako menší cukrový meloun a rajčata nejsou o nic menší. Jen podle pastiček na myši, které jsme viděli prodávat v místním obchodě usuzujeme, že myši jsou tu stejně velké, jako ty naše.) Sedíme tu, pijeme kávu, která je tu tento týden zdarma, a kou káme na reality show v místní televizi. V televizi tu běží hodně pořa dů, které známe i z naší televize. Například jsme s Grandma B sledovali soutěžní pořad, který je u nás známý jako Riskuj, a v něm je jedna soutěžní oblast Praha. Otázky se týkaly jak historie Prahy, tak její součas nosti. Do MTV tu lidé nejen mohou telefonovat, ale jsou přímo ve vysílání pomocí webkamery, kterou mají umístěnou doma na svém počítači. Ve studiu je pak panel s několika obrazovkami, kam je obraz z těchto web kamer přenášen. Náctiletí tak mohou vstupovat do vysílání, diskutovat nebo sdílet své nápady a nebo i třeba předvést různé taneční kreace do dané písničky. Jedna z reality show, která u nás zatím v televizi neběží, je o tom, že rodiče nejsou spokojení s tím, s kým jejich dcera nebo syn chodí. Mají li například syna, vyberou z nabídnuté skupiny dvě děvčata a s těmi pak (s každou z nich zvlášť) jejich syn stráví jednu hodinu o samotě. Tato hodina je pře nášená kamerou a rodiče spolu s jeho dívkou celou hodinu tento přenos sledují a mohou ho komentovat. Po skončení tohoto zkušebního času se pak jejich syn musí rozhodnout, se kterou dívkou bude vlastně chodit. Někdy to dopadne tak, že nakonec nechce chodit se žádnou, ani s tou původní, někdy si vybere tu původní a někdy nějakou z nabízených dívek. Jeden díl skončil i tak, že svou původní dívku požádal o ruku a byla svatba. V televizi tu běží mnohem více reklam než u nás (asi 80% reklam ku 20% jiných pořadů, ze kterých převa žují reality show a soutěže). Jeden večer jsme byli s Grandma B a v obýváku běžela televize a v ní reklamy. Jedna reklama nás zauja la, protože vypadala jako natočená někde v Praze nebo v nějakém jiném evropském městě. Když jsme ji pak viděli podruhé, zjistili jsme, že je v češtině s anglickými titulky, je na pojištění a je fakt dobrá. Slyšet tady v televizi češtinu není zas tak běžné a moc nás to potěšilo. Cestou ze CC jsme se stavili u Dona a ten nám pomohl přestěhovat věci od Kathleen k nim domů. Kathleen byla trochu smutná, ale domluvili jsme se na společném obědě v sobotu, který chce připravit. Teď tedy bydlíme ve stejném domě jako Grandma B s Danovými rodiči. Je to prostornější dům, kde je více světla a příjemná pohoda. Máme malý pokojík, ale kdykoli můžeme být s nimi v obýváku. Kathleen stále zamykala celý dům, a to i přes den, kdy byla doma, protože se bála. Ale tady v Marlette je běžné, že se domy nezamykají, a to ani když odejdete třeba na nákup. Dům Danových rodičů je stále odemčený, můžeme kdy koli přijít a odejít a nepotře bujeme klíče, je to příjemné. Domy tady mají běžně dva až tři vchody, jeden přímo do obýváku a dva postranní vchody. To je docela prima, protože nemusíte dům obcházet, ale můžete kdykoli použít ten vchod, který vám právě vyhovuje. Kolem domů nejsou žádné ploty a věci se běžně nechá vají venku před domem, aniž by je někdo ukradl. Ve větších městech to tak není, ale v malém městě jako je Marlette se téměř nekrade. Američané jsou skutečně vychováni tak, že pokud je 6 něco cizí a ne jejich, prostě je to nezajímá. Nemají takovou tu potřebu si vzít více, když je to zadarmo, a tak vás ani nekontrolují, jestli si něco náhodou neberete bez placení. Pokud některý z místních obchodů vysta vuje přes den své zboží venku, pak ho tam můžete najít i přes noc a není přivázáno silným řetězem. Prostě se vůbec nezdržují jeho úklidem na noc a nikdo ho neukradne. Na kolech tu moc lidí nejezdí, ale pokud ano, nikdo kola nezamyká. Doma pak většina chodí v botách a ne přezouvají se. Jsou ale i domácnosti, kde se v předsíni přezouvají, a pak domácnosti, kde se přezouvají, když je to pro ně pohodlnější, ale jinak jsou v botách. Často můžete vidět lidi sedící u stolu v obýváku nebo v kavárně, kteří mají nohy na stole, a to i v botách, a ni komu to nepřijde divné. Jakmile si tady ale sednete na stůl, během chvíle přijde někdo, kdo vás upozorní, že to je ne vhodné. Zatím jsem nepřišla na to, v čem je horší na stole sedět než mít na něm nohy s botama (ve kterých jsme právě přišli z venku). Dnes jsme tedy večeřeli v naší nové rodině a Grandma B nás opět dosta la. Po večeři vyžadovala zmrzlinu, a to ne ledajakou, chtěla jahodovou, protože tu má nejraději. třídy (holku a klu ka) a ti repre zentovali jejich třídu. Byli oble čeni do krásných večerních šatů a jeli v kabriole tech se sklopenou střechou. V jednom autě jela královna loň ského parade. Pátek Dneska se celé Marlette připra vovalo na místní školní slavnost, která se jmenuje Homecoming. Dopoledne probíhalo tak jako každý den, nejdříve biblické studium, pak měli řeč ti, kteří neměli svou Byla to Keila, se kterou jsme se seznámili hned první 8minutovou řeč včera, a oběd. Odpoledne jsme se neděli v Marlette, když jsme si šli koupit oběd do přesunuli na místní high school, kde probíhala místního rychlého občerstvení Subway. Měli jsme v tělocvičně školní slavnost Homecoming. výbornou tortilu s masem a zeleninou. Po skončení letoš Příprava byla velkolepá, orchestr cvičil státní hymnu, ního parade bude volba nové královny právě z těch stavěli se dekorace, roztleskávačky pilovali své vy děvčat, která reprezentovala jednotlivé třídy, a Keila jí stoupení, učitel informatiky vysvětloval Willimu, jak bude slavnostně předávat korunu královny. V průvodu zacházet s kamerou. Vypadalo to, že to bude velké jely i alegorické vozy, připomínající, že se tu v Marlette a skvělé. A pak to začalo. Průměrně velký Američan čas nezastavil a že je tu stále ještě nějaká restaurace, uvítal všechny přítomné (slavnosti se účastnili i někteří cyber café nebo golfové hřiště. Z každého vozu pak bývalí žáci této školy a rodiče žáků) a vyzval nás, aby byly vyhazovány bonbóny, děti je chytaly do náručí chom povstali a vzdali poctu státní vlajce, která visí na a sbíraly po zemi, a ještě druhý den se rozmočené lepily stěně tělocvičny. Všichni povstali a čelem se obrátili ke na podrážky, když jsme procházeli Marlette. státní vlajce, někteří si položili pravou ruku na srdce, a ti, kteří pro svou tloušťku si na srdce nedosáhnou, si Sobota položili ruku na pupek. Školní orchestr zahrál státní hymnu a průměrně velký Američan prohlásil slavnost Dneska jsme ráno nemuseli vstávat, a tak jsme leželi za zahájenou. Přišlo na řadu několik soutěží a několik až do jedenácti hodin a odpočívali. Fyzicky neděláme pokusů o vystoupení. Píši pokusů, protože kostýmy téměř nic, ale konverzace v angličtině vyžaduje tolik byly výborné, nápady byly dobré, ale provedení či do pozornosti, že se cítíme hodně vyčerpaně. V poledne tažení do konce bylo velmi mlhavé. Význam některých máme být na obědě u Kathleen, naší bývalé domácí, vystoupení zůstal skrytý i místním, kteří rozumějí a pak máme volný den, tedy alespoň teoreticky. Prak anglicky výborně. Ale zdálo se, že žáci si asi hodinu a půl ticky to vypadá tak, že kromě pravidelného vyučování, trvající slavnost připravili a užili, a to je tady hlavní. biblického studia, času na školách, věnování se nácti letým v jejich volném čase, účasti na různých místních Školský systém je v celém USA jednotný, jak si ale sportovních a jiných aktivitách a účasti v církvi, máme která škola poradí s detaily, je zcela na ní, asi tak, jako ještě domácí úkoly. Jedním z nich je vypracování je tomu dnes i u českých škol. A tak tu najdete školy, třicetidenního biblického studia pro náctileté. Dalším které kladou větší důraz na vědomosti, a jiné, kterým pak přečtení zadané literatury a příprava některých jde hlavně o to, aby si děti své dětství užili a získali programů. Odpoledne tedy budeme muset věnovat jakousi průpravu do života dospělých. Školy se tu ale dělání domácích úkolů. obecně dělí na elementary school a ta odpovídá na šemu prvnímu stupni základní školy. Další stupeň je tu Ty jo, úplně na to zapomněla. middle school, která odpovídá našemu druhému A to jsem jí to předevčírem připomínal a ještě jsem stupni základní školy. Pak se pokračuje ve studiu na se jí ptal, jestli to chce napsat do kalendáře, což jí tro high school a je to jakási naše střední škola, ale s tím chu namíchlo, co že si to o ní myslím. V poledne rozdílem, že high school nemá žádnou specializaci, jsme přišli ke Kathleen a ona byla velmi překvapená, jak to známe z našich středních škol. Gymnáziu se to co tam děláme. Zapomněla na domluvený oběd, a tak ale také připodobnit nedá, protože gymnázia připravují jsme se domluvili, že přijdeme za další dvě hodiny studenty na studium na vysoké škole a jsou velmi a ona něco přichystá. náročná, to high school není. Šli jsme zpátky tam, co teď bydlíme, a sedli si Specializované jsou pak až college, které jsou s Grandma B a Danovými rodiči v obýváku. Grand něco mezi našimi středními školami a vyššími odbor ma B se ptala na Kathleen, jak se má a co dělá, nými školami. Náročností se to ale opět nedá srovnat. a Sharryl nás pozvala na zítra na společný oběd s jejich Suzie Potter je zdravotní sestra, a aby získala toto vzdě rodinou, kam pozvali také Kathleen, protože příští lání a mohla dělat zdravotní sestru, musela nejdříve týden bude mít 81. narozeniny. vystudovat zcela obecnou high school a pak speciali Vyprávěli jsme Grandma B o Suzie, malém tlustém zovanou college pro zdravotní sestry. Pokud někdo psíkovi, kterého Kathleen má, a zmínili jsme se, že tady chce studovat školu, která odpovídá našim vy když byla pár dnů před tím bouřka, tak se ten pes tak sokým školám, pak musí studovat na university. bál, že ho Kathleen musela vzít k sobě do postele. Tento týden jsem mluvila s výchovnou poradkyní Grandma B nás zase dostala, na adresu toho psa suše na high school. Zajímala se o systém školství u nás pronesla: She is coward. v ČR a jiných Evropských zemích. Byla zcela šokovaná Tak jdem! Druhý pokus. tím, že například v Německu se o své budoucí speci Ok, we are going to Kathlee for a dinner. alizaci musí rozhodovat děti už ve svých 11 letech. To, Have a nice time. že v ČR se rozhodují náctiletí ve svých 15 16letech jakou Thank you. Jedem na kole nebo pěšky? střední školu budou studovat, jí přišlo už přijatelnější. Vysvětlila mi, že tady v USA když někdo studuje Pěšky, je to kousek a projdem se. college s úzkým zaměřením, pak se předpokládá, že Co to Grandma B říkala o tom psovi, vůbec jsem v daném oboru bude skutečně pracovat, a ne že si to po jí nerozuměla. Grandma B je pěknej drsňák. Řekla, ukončení studia rozmyslí, jak to bývá velmi časté u nás. že ten pes je zbabělec, ale použila výraz, který se použí A high school jsou bez specializace proto, že většina vá v kovbojkách, když někým pohrdáš, protože je to zaměstnání specializaci nevyžaduje a lidé jsou schopní zbabělec (coward). dělat cokoli. A to je tady fakt. Když se zeptáte někoho Kathleen měla už vařeno a čekala na nás. K obědu v USA co je jeho povolání, pak vám řekne například, že byl opečený plátek šunky, rozvařený squosh (squosh byl dva roky v armádě, pak prodával pár měsíců v McDo je asi nějaký druh dýně, je světle žlutý a vypadá jako nalds, pak jezdil jako řidič u záchranné služby, a teď velikánská hruška), brambory z Kathleen zahrádky, právě přišel o práci, ale vypadá to, že sežene práci uvařené fazole v omáčce a rajčatový salát z rajčat, které pošťáka. Lidé tu prostě na svou profesi ve většině Kathleen vypěstovala. (Rajčatový salát jsme udělali vázáni nejsou, protože jsou tak vychováváni, a tomu hned první sobotu tady a Kathleen si ho oblíbila, protože odpovídá i školský systém tady. je v něm cibule a tu má Kathleen moc ráda, syrovou ji Co to je ten parát? přikusuje téměř ke všemu.) Parade je slavnostní průvod městem. Rozvařený squosh nás nikterak nenadchl, ale dýně Aha, a v kolik to bude? A kdo tam bude? a fazole se tu jí velmi často. Pěstují se tu různé druhy dýní a připravují se na mnoho způsobů, ale nejčastěji Je to součástí toho školního homecomingu, jak se z nich připravují cookies [kukís] a různé pie [páj]e. byl odpoledne, a připravují to studenti. Je to průvod Cookies se připravují nejen z dýní, ale i z různého ji městem. V 18:00 začal slavnostní průvod a byl moc ného těsta jako například jablkového nebo z těsta vyro pěknej. Policie zastavila dopravu v ulicích, kudy beného z peanut butter (burákového másla, které se průvod projížděl. běžně používá jako pomazánka na toustový chléb a bývá Vpředu šla školní kapela v slavnostních uniformách buď sladké nebo slané). Do těsta se pak často přidávají a za ní pokračovali alegorické vozy ukazující různé chocolate chips (kousky čokolády, která se už přímo školní aktivity. Na jednom traku jelo školní družstvo k tomuto účelu prodává v obchodě), ale také například amerického fotbalu, pak družstvo sockru a basketu. Každá třída z high school zvolila dvojici zástupců Pokračování na str. 9

7 5 ML fvcl9djm0b%l DOBVMf9 L5 ML M0B%L DOBV9LD 7 % 5 Mf9DVCL 0 jm0bv%lfdo9 O05jOf 5 ML fvcl9djm0b%l DOBVMf95DV MfCL9D MCL9D Pojďme si hrát na detektiva. Ztracený? Na moment se odmlčela, když žena vedle ní okřikla své malé dítě, které klacíkem neustále šťouchalo do bezbranného naloženého oslíka. Rozhlížela se po karavaně. Měla po divné šimrání v žaludku, když si všimla, že manžel živě rozmlouvá s přítelem, ale synek s ním není. Bude někde s příbuz nými, utěšovala se a hleděla daleko k začátku karavany. Ano, ano, určitě jde támhle s tou skupinkou mladých. Poněkud klidnější se vrátila k hovoru se ženou, která konečně ukonejšila uplakané dítě. Ušli asi den cesty, když se manžel zeptal: Syn s tebou není? Myslel jsem, že jde s tebou Začala vyděšeně pobíhat a hledala mezi příbuznými. Muž se ji snažil uklidnit, že synek jistě bude v čele karavany, ale sám byl také neklidný. Šel na druhou stranu a ptal se mezi příbuz nými a známými, jestli synka někdo nezahlédl. Když ho ani po několika hodinách nenašli, vrátili se zpátky do města a to jim trvalo další dlouhý den v úzkostech a strachu o své dítě. Slavnosti Veliké noci byly dávno u konce. Hledali mezi odcházejícími, hledali v hostincích, hledali všude. Teprve když muže napadlo hledat tam, kde syna viděli naposledy, našli ho. Seděl v chrámu uprostřed učitelů a pozorně jim na slouchal. Co chvíli se na něco zeptal. Všichni, kdo za slechli jeho rozumné otázky a mnohá moudrá slova, se velmi divili a žasli. Vždyť je to jen malý kluk. Odkud to všechno zná? ptali se jeden druhého. Když tu scénu rodiče spatřili, polekali se. Matka mu řekla: Synku, co nám to děláš? Podívej se, tvůj otec a já jsme tě dlouho hledali. Byli jsme k smrti vyděšení, že se ti něco stalo! Chlapec udiveně odpověděl: A proč jste mě hledali? Copak vám nebylo jasné, že musím být tam, kde je místo a věci mého Otce? Rodiče překvapeně hleděli na syna. Neměli tušení o čem mluví. Když se konečně probrali z překvapení, radovali se nadšeně ze shledání. Společně se vydali na cestu domů. Synek už se od nich nehnul ani na krok a byl velmi poslušný. Jeho maminka chvíli přemýšlela nad nepochopitelnými slovy z chrámu. Nechápala je sice, ale věděla, že jí je synek zřejmě jednou plně vysvětlí a uchovala je pro tu dobu ve svém srdci. -zdes- Znáš jména všech těch osob? >>> Kde najdeš tento příběh v Bibli? >>> Udělej si...banánovou párty Banánové dortíky Potřebuješ: 3 banány, 1 ba líček piškotů, malá nugeta. Postup: banány nakrá jej na kolečka a připrav si piškoty. Nejdříve na maž nugetou piškot (rov nou stranu), na něj polož banán, ten také potři a nakonec přilep zase piškot (rovnou stranou). Vznikne kulatý dortíček: piškot čokoláda banán čokoláda piškot. Pak dej dobrůtku na chvilku do ledničky a až za tebou přijdou kamarádi, dej jim k dortíkům teplé kakao. Copak myslíš, že se skrývá na obrázku? Spoj tečky podle čísel (která mají u sebe připsaná). Začni u tečky s číslem 1. Do rámečku pod obrázkem pak napiš, co vzniklo po spojení všech teček. Banánové jednohubky Potřebuješ: 1 balíček piškotů, banány, marmeláda, 10 dkg čokolády na vaření, 5 dkg ztuženého tuku, párátka Piškot natři marmeládou na kulaté straně. Plochá strana musí ležet na stole, protože jinak by se jednohubka koulela a nestála. Na natřený piškot dej kolečko banánu, pak druhý piškot. Napíchni všechno na párátko. Teď ti maminka pomůže a ve vodní lázni rozpustí čokoládu a tuk. Piškoty na párátku namáčej v rozpuštěné čokoládě. Nech je ztuhnout na 30 min. v ledni ci. (O Vánocích můžeš čerstvě namočené jedno hubky posypat kokosem, aby vypadaly jako zasněžené.) Banánový koktejl Potřebuješ: ba nán, mléko, vanil kový cukr Do hlubokého talí ře rozlámej oloupa ný banán. Vidličkou ho opatrně rozmač kej a přendej do skleničky. Přidej 2 3 lžičky cukru, dolej studeným mlékem a lžičkou (nebo míchátkem na baterky) pořád ně zamíchej. Co je živé a co ne? Prohlédni si pozorně obrázek. Něco na obrázku je živé a něco ne. Poradíme ti pro začátek tím, že pastelka je neživá. A kapřík? Co myslíš? Červenou pastelkou udělej puntík u všech neživích obrázků a zelenou pastelkou u živých. Pak si obrázky třeba vybarvi podle vlastních nápadů. Chceš si zasoutěžit? Zkus vymyslet recept na pochoutku, která bude vyrobená hlavně z jahod (čerstvých nebo z kompotu). Důležité je, aby si ji mohli udělat i malí kluci a holčičky (pokud možno krájení příborovým nožem, nepoužívat plotnu ani nic, co nesmíš používat bez dozoru rodičů...) Troufneš si? Recepty otiskneme a nejzajímavější oceníme malým dárečkem. Popros maminku nebo tatínka, ať recept pošle na adresu milostapravda@cestazivota.cz nejdéle do 20. května. Těšíme se. Dokážeš vybarvit obrázek? Dokážeš správně vybarvit obrázek pomocí pouhých čtyř pastelek? Potřebuješ žlutou, zelenou, modrou a červenou. Pusť se do toho %% 5 % 5 Mf9DVCL O0 jm0bv %LfDO9 O05jOf

8 CHYSTÁ. PROBÍHÁ..STALO SE CESTA. SE CHYSTÁ. PROBÍHÁ. SE STALO. ŽIVOTA CESTA. SE CHYSTÁ. PROBÍHÁ. SE STALO. ŽIVOTA CESTA. CHYSTÁ SE. CESTA ŽIVOTA SE ŽIVOTA. STALO.... SE PROBÍHÁ CHYSTÁ SE CESTA ŽIVOTA STALO Skupina turistů zve k výletu na V úterý (státní svá tek). Odjezd z Čes kých Budějovic vlakem v 10:45 hodin. Sraz v 10:30 hodin u poklad ny. Předpokládaný návrat v 17:35 hodin. Pro motorizo vané sraz v Petříkově na vlakové zastávce v 11:30 hodin. Červené blato je rašeliniště, mělo by tam všechno kvést a stojí to za vidění!! Zve Karel Čapek ČERVENÉ BLATO Přírodní rezervace Červené blato se rozprostírá na jiho západním okraji CHKO Třeboňsko. Rašeliniště je dosud málo narušené a zachovalo si tvářnost tundry a druhovou skladbu rostlinstva z raně poledového období. Hojná je zde borovice blatka, značně je rozšířen rojovník bahenní. Na řadě míst roste klikva bahenní i jiné vzácné rostlinné druhy. Podrost rašeliniště tvoří především borůvka, vřes, brusinka. Průchod chráněným územím umožňují dřevěné povalové chodníky. Nejzajímavější místa přibližují návštěvníkům informační tabule zdejší naučné stezky. Na její pětikilometrové trase je 6 zastavení s informačními panely, které návštěvníky seznamují s historií těžby rašeliny a s hlavními údaji o rašeliništi. Zamyšlení nad knihou (její autorkou i vydavatelem) Před časem vydal Fanda Petrášek prvotinu Zdeňky Sedláčkové s lákavým názvem Průzor časem. Snad všichni pravidelní čtenáři M+P knížku viděli a mnozí si ji s nadšením přečetli. Nějak mi to nedá a chtěl bych se o své dojmy podělit. Myslím si, že takhle významná událost si zasluhuje zvláštní pozornost, a tak si dodávám odvahu a něco málo k tomu píšu. Rád si vždy před spánkem v postýlce něco hezkého přečtu. Nečtu zpravidla už nic teologického ani složitého, mám rád něco lehčího, takové příjemné odreagování se na konci dne bych to nazval. A soubor povídek je naprosto ideální, a tak jednoho večera došlo na Průzor časem. Něco málo jsem už od Zdeňky S. četl v M+P, ale na takovou sílu jsem opravdu nebyl připraven. Knížku jsem přečetl jedním dechem a jsem z ní nadšený. Povídky jsou prostě skvělé, nenašel bych na nich chybu, i kdybych se hodně snažil. Celé dílo je velmi svěží, má pointu, nápad, šmrnc. Napsat jednu povídku možná není až tak těžké ( já to nikdy nezkoušel, nepleťte si mne s mým slavným jmenovcem), ale napsat celý soubor, to je jistě něco jiného. A to se autorce povedlo, určitě nenudí a neupadá do stereotypu a opakování se. V každé povídce je vždy předáno i duchovní poselství a knížka je velmi vhodná i pro nevěřící. Jsem přesvědčený, že pro mnohé je autorčin důraz na hledání smyslu života výzvou. Já sám mám slabost pro to, jak je knížka napsaná, jak hezky se čte, a to mě překvapilo snad nejvíc. Tohle své čtení na dobrou noc jsem si opravdu vychutnal a jistě si Průzor přečtu ještě mnohokrát. Zdeňko, nevím s jakými reakcemi ses zatím setkala, ale ode mě se dozvíš jenom jednu. Piš, piš a piš! Jsi talent a tvůj pohled na svět a život je pro mnohé velkým požehnáním. Asi si umím představit, že to není jednoduché, protože svou tvorbou se svým způsobem odhaluješ a činíš zranitelnou. Ukazuješ jaká jsi, co máš ráda i nerada, dáváš nahlédnout do své duše. Přeju ti, abys měla v církvi opravdovou podporu, přeju ti dostatek síly na překonávání všech překážek, přeju ti hojnost inspirace, a nakonec spoustu nadšených čtenářů. Začít vydávat knížky a cédéčka pro hrstku křesťanů je jistě mimořádný krok víry. František Petrášek tenhle krok udělal, a to si zaslouží obdiv. Jen on sám ví, kolik úsilí to stálo, jaké finanční riziko to nese. Fando, ze srdce ti přeju, aby tenhle krok byl jenom tím prvním, a do dalších vydavatelských plánů ti přeju hojnost požehnání. K. Čapek 8 SE. PROBÍHÁ. CHYSTÁ SE. CESTA ŽIVOTA. STALO SE Kam jdou naše sbírky? TEEN CHALLENGE Broňa Pondělní večer, začíná březen. Streetwork Teen Challenge. Přicházíme s man želi Markovými na vlakové ná draží. Stejně jako většinu zimních pondělků s na dějí, že budeme moci někomu posloužit. Jinam ani ne chodíme, večer už se nikde nechytáme. Kolikrát už jsme tu byli, vděční za každý rozhovor, který měl alespoň trochu hlavu a patu. Na lavičce sedí mladík, v ruce nějaký provaz. Vypadá jak buddhistický mnich s růžencem. Ani k němu nejdeme, zkušeností s podobnými típky máme až až. Před stánkem se bavíme se známým feťákem, a po chvíli mladík sám přichází. Je vysoký, nejméně 190 cm, velice špatně srostlý zlomený nos, maskáčové kalhoty, černá bunda, přes rameno pytel. Broňa, Slovák, feťák, tulák. Dáváme se s ním do řeči, je upřímný a nezvykle otevřený, i když velice popletený. Snad 15 roků fetu a alkoholu se na něm podepsalo. Dostáváme se i k jeho růženci, za který každou chvíli tahá a vě nuje mu zvláštní pozornost. Je to kus obyčejného provazu s kouskem obyčejného železa. Měl jako mnozí feťáci ochočeného potkana a v ně jakém zmatku mu utekl a ztratil se. Byl to jeho jediný kamarád, přítel, druh. Někdo, s kým se radoval i trápil. Nemohl připustit, že o něj navždy přišel, a tak si přivázal kousek železa na provaz, a to bylo to, co mu pomáhalo žít. Všichni v Duchu silně prožíváme, jak moc mu chce Otec v nebi pomoct. Domlouváme s ním pobyt v komunitě Teen Challenge, souhlasí s podmínkama, už nemůže dál, děsí se samoty a dalších trápení Začalo to obyčejně Byl obyčejný školní (pro někoho pracovní) den 13. března Karel Čapek. PROBÍHÁ.CHYSTÁ SE! člověka na ulici. Domlouváme s ním, že druhý den pojede do programu. Markovi ho vypraví, máme strach jestli cestu sám zvládne, je chvilkama dost popletený. Broňa se několikrát ptá, jestli ho nezklameme, jestli se na něho nakonec nevykašleme. Markovi jdou v úterý na nádraží, a Broňa nikde. Večer volá a ptá se co je s náma. Středa, čtvrtek jdou Markovi znovu na schůzku s Broňou, a on nikde. Pro Markovi je to opravdu oběť, Vlaďka pracuje jako účetní a daňový poradce, a tohle je pro ni nejnáročnější část roku. Termín pro podání daňových přiznání je ne úprosný. Modlíme se, voláme k Bohu, a Broňa nikde. Další pondělní večer. Už už jdeme Broňu hledat, a on sám přichází do kavárny Teen Challenge. Znovu pro něho sháníme volné místo v programu. Poštovice, Šluknov, Plzeň. Všude mají obsazeno. Jsme smutní, ale nakonec je jedno místo volné. Haleluja, radujeme se! Na řadu přichází dotazník. Broňa je klasický feťák, pyšný na to, že nejel v heroinu, a hrdý na všechno, co vyzkoušel. Svírá se mi srdce. Další otázky na tělo, Broňa je dost neklidný a vypadá to, že nakonec cukne. Dotazník necháváme nedokončený a navrhujeme Broňovi, že se za něho budeme modlit. Souhlasí, modlíme se, a potom už odchází. Jsme domluveni na devátou ráno na nádraží. Jdeme domů s vědomím, že jsme udělali vše, a s nejistotou, jak se Broňa za chová. Markovi jdou na vlakáč a Broňa na ně čeká, je jako vyměněný a říká, jak se mu po našich modlit bách ulevilo. Ne hned, ale někdy v noci. Chvála Pánu!!! Markovi se obětují až do krajnosti a vezou ho do programu autem. Máme velikou radost, jsme nadšení a povzbuzení! Po čase rozsévání můžeme vidět i skli zeň. Nyní je asi měsíc Broňa v programu a líbí se mu tam, a máme velikou naději, že se setkáme i v nebi. Moc děkuji všem, co se za Teen Challenge modlí, a doufám, že jim bude tahle reportáž k povzbuzení. Mamka pro mě ve 13:00h, kdy mi končí škola, přijela a jely jsme na velký nákup do Č.B. Nebudu Vám říkat, kolik obchodů jsme navštívily, ani kolik nám to zabralo času, a přejdu na ten zlomový okamžik tohoto dne. Přijely jsme ke Kauflandu, ale nechtěla jsem s mamkou dovnitř, protože jsem se potřebovala učit. Mamka zatím odešla do obchodu a já jsem si šla pro učení do kufru auta. Než jsem si stačila učení vyndat, slyšela jsem, jak jeden prodavač, který zrovna přicházel k nákupním košíkům hned vedle našeho auta, aby je uklidil, zpíval. Ze začátku jsem si myslela, že to je blázen, ale když jsem zaslechla o čem a hlavně o kom zpívá, nevěřila jsem vlastním uším. On zpíval chvály. Normálně na veřejnosti z plných plic chválil Boha. Šla jsem za ním a zeptala jsem se ho: Z jaké jsi církve? Nic jiného mě totiž v tu chvíli nenapadlo. Odpověděl: Z Cesty života. Hned jsem řekla: Tu já znám! Než budu pokračovat ve vypravování, prozradím Vám, kdo byl ten záhadný prodavač...byl to Štefan. Příjmení už jsem si nezapamatovala. Chvilku jsme povídali, a potom se mě zeptal, jestli se za mě může modlit. Co myslíte, že jsem řekla: Určitě!!! Povím Vám, byl to mazec, stát na parkovišti plném lidí a modlit se. Přiznám se, že jsem to ještě nikdy nezažila. Štefan byl pro mě velkým povzbuzením, protože sama o sobě vím, že bych např. ve škole nezačala nahlas zpívat, a ještě ke všemu k Bohu. Ne že bych neměla ráda Boha, ale jen si to představte a dejte si otázku: Udělal/a bych to já? Chci mu tímto moc poděkovat. Štefane díky! Ještě teď tomu nemůžu uvěřit. M. Tresterová Tak a tohle je konec mého příběhu, který začal jako úplně normální den. Doufám, že Vás tento můj příběh osloví stejně jako mě tehdy na parkovišti u nákupních košíků před Kauflandem.. CESTA ŽIVOTA. STALO SE. PROBÍHÁ. CHYSTÁ SE. CESTA ŽIVOTA STALO SE PROBÍHÁ CHYSTÁ SE CESTA ŽIVOTA.STALO SE PROBÍHÁ CHYSTÁ SE Vize jihočeských sborů CESTA ŽIVOTA: Kol.1:28 29 Jeho zvěstujeme, když se vší moudro stí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu. O to se snažím a zápasím tak, jak on ve mně působí svou silou. (ČEP) 2. Paral. 7:14 a můj lid, který se nazývá mým jmé nem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (ČEP) Izajáš 54:2 Rozšiř místo ve svém stanu, ať na pnou stanové houně tvých příbytků. Nerozpakuj se! Natáhni svá stanová lana a upevni kolíky. (ČEP) Kol.1:28 29 Kteréhož my zvěstujeme, napomínajíce všelikého člověka a učíce všelikého člověka ve vší mou drosti, abychom postavili každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši. O čež i pracuji, bojuje podle té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně dílo své mocně. (BK 1613) 2. Paral. 7:14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich. (BK 1613) Izajáš 54:2 Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď. (BK 1613) Rozpis shromáždění sborů Cesta života jižní Čechy: České Budějovice Prachatice Agitační středisko Pod Hradbami neděle od 13:30 Český Krumlov, budova Ambit neděle od 9:00 modlitební čtvrtek od 18:30 Jana Čarka 7, Suché Vrbné modlit. procházky St 18:00 modlitební ve sboru St 18:00 (+dopolední půst za partnery) neděle 15:00 Setkání mládeže v Č. Krumlově sobota 16:00 v Č. Budějovicích pátek 14:00 Tento zpravodaj si vyhrazuje právo nezodpovídat za případné chyby dodané s příspěvky jednotlivých autorů. Děkujeme za pochopení.

9 ImagiNations IV. Pokračování ze str. 6 marshmelous (malé kuličky žužu) nebo M&M (k tomu přímo vyrobené maličkaté barevné lentilky udělané tak, aby se při pečení neroztavily). Z připraveného těsta se pak udělají na plech malé placky asi o průměru 5 až 6 cm a upečené chutnají některé dobře a některé ještě lépe. Ale stává se dost často, že Čech, zvyklý na výborné domácí buchty a ko láče, některým druhům kukís na chuť vůbec nepřijde. Další specialitou jsou páje, které se vyrábí ze všeho možného, ale zejména z dýní. Jde o těsto v němž jsou základem rozvařené dýně. Z tohoto těsta se pak vyrobí jakási buchta, podobná těm, které známe my, no a občas se jíst dá a občas ne. Ale Američanům, kteří si k uva řeným fazolím s mletým masem dají v klidu toustový chléb s borůvkovým jogurtem, chutná všechno, a paye tu jsou velmi oblíbené. Třetí oblíbenou sladkou pochoutkou jsou kejky (cakes). Jsou to různé typy upečeného těsta, které se připravují z prášku, který koupíte v obchodě a smícháte nejčastěji s vodou. Některé chutnají dobře, jiné vypadají jako by se při pečení slily a také tak chut nají. Společné mají jedno, chutnají vždy jako z prášku, ze kterého také jsou. Tento den se už nic zvláštní ho nestalo, dělali jsme domácí úkoly, odpočívali jsme, šli se projít, byli jsme na kon certě v CC a pak jsme šli spát. Neděle Probudili jsme se do krás ného slunného podzimního dne. Nedělní shromáždění začíná v 11 hodin, a tak není kam chvátat. O oběd máme dnes také postaráno, protože u Dona a Sherryl, kde teď bydlíme, je dnes rodinný oběd spojený s oslavou Kathleen narozenin, a protože teď je to náš náhradní domov, jsme také pozváni. Rodinné vztahy jsou tu propletené jako na každém malém městě, a tak Kathleen manžel byl bratr manžela Grandma B, která teď bydlí spolu se svou dcerou Sharryl a jejím manželem Donem. Donova maminka pak bydlí spolu s Sherryl sestrou...je vám to jasné? Nám ne, ale jsme v Americe a na malém městě, a tak proč ne. A pak, starý táta loupežník říkal vždy svému synu Lotrandovi: Neptej se. A tak se neptáme. Velikonoční slavnost CESTA ŽIVOTA PRACHATICE Z. Luxová V církvi nás moc přátelsky uvítali a vypadali, že jsou potěšeni, že jsme opět přišli. Ani tentokrát jich moc nebylo, ale už to bylo více, než ve středu na biblické. V církvi bylo asi 15 dospělých a asi 10 dětí, kterým jsme po skončení chvály žehnali, a děti pak šly na nedělní dětskou službu. Za piánem seděla fešně vypadající vetchá stařenka a doprovázela nás při zpěvu několika starých tradicionálů. Ale tak svižné tradicionály v ta nečním rytmu jsem ještě v žádné církvi nezažila. Znělo to jako tam na Západě v nějakém kovbojském klubu, který známe ze starých amerických kovbojek. Celé shromáždění se pohupovalo v rytmu, který neudá vala ona fešná pianistka, ale pastor. Pastor Tim možná zpíval v nějaké opeře, možná ne, ale určitě dostal od Boha úžasný mohutný hlas, a teď se to hodilo. Chvály pokračovaly modernějšími chválami, které jsme zpívali do hudby, kterou pastor Tim pouštěl z CD, protože v církvi nemají jinou chválící skupinu. No, a když ho právě Duch svatý vedl do chvály, která na CD nebyla, neuhašoval Ducha a prostě zpíval a církev vedl dál do chvály. Bylo to úžasné osvěžení po tom čase tady, kdy jsme nebyli v církvi a neměli možnost spolu s církví stát ve chvále našeho Pána. Pak pastor Tim kázal a měl skutečně plamenné kázání, jenže naše angličtina není ještě stále tak dobrá, abychom byli všemu rozuměli. Ale z toho, co jsme po rozuměli, kázal o tom, že ži jeme ve světě a v době, kdy se hřích stává něčím normál nějším a normálnějším. Ale my, Boží děti, bychom měli vždy stát na Božím slově a prohlašovat Boží slovo do to hoto světa a do životů lidí kolem nás. Neměli bychom lidi soudit, ale stát za ně na modlitbách a bojovat za jejich záchranu a spasení. Vedl církev do pří mluvných modliteb za svět, ve kterém žijí. Součástí dnešního shromáždění bylo vysluhování Večeře Páně. A přesto, že větši nou je tu všechno velikánské, chléb a kalíšek vína byli velmi malinkatých rozměrů. Chléb byly speciální k tomuto účelu vyrobené malinkaté polštářky z jakéhosi moučného tvrdého těsta. Víno byl džus, který jsme odhadli na jahodový a o jehož chuti můžeme říci pouze to, že nebyl zkvašený a byl sladký. Barva byla tmavě červená a věříme, že nebyl vyroben z prášku, který se nasype do vody, jako většina nápojů tady. Byl to báječný čas. Shromáždění skončilo ve 13:00. Na obědě jsme se seznámili s Sharryl sestrou a Donovou maminkou, a jak se později ukázalo, také s Donovým Neděli před Jihočeskou konferencí jsme se sešli v církvi, abychom společně oslavili svátky zmrtvýchvstání našeho Pána. Jak je naším zvykem (akci jsme pořádali již podruhé ), sešli jsme se nejen ke chválám, slovu a modlitbě, ale také ke společným hrám a veselí. Na tuto akci tradičně zveme i věřící z jiných církví a také nevěřící přátele a známé. Na tomto setkání se nás sešlo asi 30 dospělých s dětmi. Začali jsme společnou chválou a přes různorodost tohoto shromáždění byla silně znát Boží přítomnost. Po chvále měl Jirka Lux slovo o pravém významu Velikonoc. Četli jsme druhou knihu Mojžíšovu 11. a 12. kapitolu. Velikonoce nejsou o žádných vajíčkách, slepičkách ani zajíčcích. Jsou o něčem daleko větším. O tom, jak Bůh obětoval svého beránka Božího syna a v citovaných kapitolách nám dal úžasný předobraz ve vysvobození Izraele z Egypta. Pak Šárka Brožová mluvila o tom, jak se Izrael do Egypta dostal, a hlavně o Josefovi a jeho cha rakteru, víře a trpělivosti. Kulturní část zahájila Jitka Váchová básní. Po Jitce vystoupily sestry Šímovy ze Strunkovic (jsou nevidomé) a zpívaly nádherné písně k oslavě Boha. Netradiční kulturní vsuvka na shromáždění se setkala s vřelou odezvou, všem se líbila. Potom jsme měli krátkou přestávku na občerstve ní, kterou si všichni užívali z plných úst. Naše sestry přinesly něco ze svých kuchyňských pokladů a dovedností a vzájemně jsme zjišťovali, kdo byl nejdovednější vyhráli všichni tedy všechny sestry. Dobré občerstvení (také na našich shromážděních dosud ne zcela tradiční ) nás náležitě připravilo na soutěže o ceny, které následovaly. Soutěžili všichni dospělí i děti v roztodivných disciplínách. Nejprve měly prostor děti. Skládaly obrázky s postavou Ježíše a nafukovaly balónky, lepily řetěz z proužků barevného papíru Oceněna byla každá snaha. K mání byly sladkosti, nějaké kosmetické drobnosti a také pár věcí pro rozvoj tvořivosti. Pak se zapojili i dospělí a začali jsme srážet kuželky v několika variantách. Jednou i se zavřenýma očima proto, aby sestry Šímovi nebyly v nevýhodě. Zkoumali jsme naši paměť tak, že jsme vybrali 10 předmětů, které jsme soutěžícímu ukázali na 10 vteřin, a on pak vyjmenovával, kolik si jich zapamatoval. Nebudeme raději prozrazovat, kdo měl paměť horší, zda děti nebo dospělí. Na závěr jsme již tradičně chytali ryby ( malé rybky z papíru s kroužkem chytané rybářským prutem s háčkem). No a byl konec. Čtyři hodiny společného času nám utekly jako voda. Celé shromáždění jsme nedělali rozdíl mezi věřícími a nevěřícími, prostě jsme měli dobrý čas před Bohem. Mnohým z nás se domů nechtělo, ale byl již čas. 9 bráchou. Ukázalo se totiž, a tím se také vysvětlily všechny nejasnosti kolem rodinných vztahů, že Sharryl má sestru a Don (Sharryl manžel) má bratra. Dále se ukázalo, že tato Sharryl sestra má za manžela onoho Donova bratra, a tím se vysvětlilo i to, proč se stará o Donovu maminku. Je to totiž současně maminka jejího manžela. A proč se konal rodinný oběd? Protože Sherryl sestra s manželem a jeho maminkou odjíždí dnes na Floridu, kde mají svůj druhý dům (jeden mají v Mar lette) a kde stráví celou zimu, aby se na jaře opět přestěhovali zpět do Marlette. Hodně důchodců v USA se takto na zimu stěhují na Floridu, kde je teplé počasí, téměř 90% vlhkost vzduchu a moře. Ušetří tím za topení a ještě jsou v podnebí, které jim udělá dobře. Wild fire je název programu pro mládež, který v jídelně middle school mívají Potterovi s mládeží jednou v měsíci, a právě dnes je ten den. Je to naddeno minační akce proto, aby se jí mohli účastnit náctiletí z různých církví tady v Marlette a nikdo neměl pocit, že nějaká církev přetahuje mládežníky z jiné církve. Začali jsme tím, že jsme do vyklizené jídelny nanosili kopice různých věcí, ze kterých jsme pak sestavili pódium, zástěny, plochu na promítání textů, barpult, nanosili se stoly a židle, stroj na výrobu popcornu a další věci. Sál jsme vyzdobili, zakouřili neprostupnou mlhou z mlhovacího stroje, kterou protínala barevná světla a hudba. Program se skládal z několika kouzelnických čísel a různých aktivit, které ilustrovali to, co bylo zvěstováno slovem. Téma celého večera bylo o vyplňování mezer. Jde o to mezeru vidět, do mezery vstoupit, a tím vyplnit to, co chybělo. Celé to pak směřovalo k tomu, aby děcka v Marlette byla vnímavá na potřeby svých kamarádů, ale nejen to, také, aby byla kamarády těm, kteří jsou sami. Aby viděla lidi kolem sebe a byla jim přáteli, pomocí a ukazatelem na cestě za Kristem. Na závěr jsme si v tělocvičně zahráli několik her. Pak se zase všechno složilo, naložilo do auta, jídelna se uklidila a my jsme padli do postele unavení s jedinou touhou: spát, spát a spát... A dlouho a dobře. pokračování příště Včera bylo včera E. Prachařová Ježíš mi dal nahlédnout a já s hrůzou zjišťuji, jak dítě ve mně pláče bolestí. Kolik dětí takhle propláče noci a dny bez naděje, že bolest má konce. Byla jsem tak zmatená, byla jsem tak nešťastná. Ale už jsem dospělá, jsem žena, dcera Nebeského Otce, čeho bych se měla bát? Mám strach z toho dítěte, které mi ničí život... Kdo ho zničil jemu? To je tajemství nás dvou. Chtěla jsem to dítě v sobě zničit, teď vím, že jí musím pomoci, nechci aby plakala. Mám ji tolik ráda. Lehává v klubíčku na posteli a tiskne k sobě plyšového psa, ona pláče a já jí to bezcitně zakazuji. Už jí to neudělám. Ježíš si k ní sedává na postel a plakává s ní. Někdy je pozoruji a pak o tom dlouho přemýšlím. Proč Ježíš chodí za ní a se mnou se nebaví? Je to snad kvůli tvrdosti mého srdce? Kéž můžu být v jednotě s tou malou holčičkou. Uléhám vedle ní a stírám jí slzy. Přichází Ježíš, ale... nejde k holčičce, bere mne do náručí, mám v ruce plyšového psa, a kromě nás tu nikdo není. Tak dlouho jsem na tebe čekal, teď, když jsi to ty, můžem konečně jít dál. Začínám to chápat, staly jsme se jednou. Ona nerostla, nestárla, jen plakala a plakala, plakala tolik let. Teď je ve mně, už není sama mimo. Pláčeme spolu a rosteme. Říká mi co cítí a já to mohu cítit také. Už nejsem tak tvrdá, nejsem bezcitná, ona je součástí mne. Rosteme a Ježíš se raduje. Tolik jsem se bála, tolik jsem plakala, ale včera bylo včera, dnes je dnes. Začíná nový den, naději vystřídají plnější a jasnější nové dny. Ze samého dna Myslela jsem, že to zvládnu,vždyť nejde o nic vážného. Je to jen operace, ale občas překvapím i sama sebe. Kolik lidí si na začátku nového roku sedne a sepíše jakýsi seznam toho, co všechno musí změnit, napravit nebo se konečně k něčemu odhodlat. Myslím, že takových lidí je hodně. I já jsem si psala takový seznam, a přiznám se, že hodně věcí jsem odkládala,vždyť je dost času... Tato operace nebyla moje první, ale byla první v mém novém životě. Najednou tu byla tíha svědomí a zodpovědnosti, věděla jsem, že jsou tu věci, které musím dát dopořádku, co kdyby... teď už nebylo dost času. V těchto dnech jsem zcela propadla strachu a zmatku, čím víc se to blížilo tím častěji jsem utíkala k Bohu, ale slova se změnila v pláč, sáhla jsem si na dno. Ale zase tu byl nový den, a byl jiný, lepší. Přicházel pokoj a klid, každý další den, teď to šlo unést. Co se to stalo? Odpověď jsem dostala na poslední službě před operací. MODLITEBNÍ ŘETĚZEC to je TO, co se stalo. Je v něm obrovská síla, kterou jsem já neměla. Poslední večer před operací jsem strávila v nemocnici na třílůžkovém pokoji, který jsem měla celý pro sebe. Byl to náš večer, Jeho a můj. Děkuji Bohu za vás za všechny, za vaše modlitby a podporu. Bůh vám žehnej. Jiřina Maršálková Chtěla bych touto cestou poděkovat svému manželovi, který má nejen svou práci, ale skvěle se stará o naše dvě děti, domácnost i o mě samotnou. Jsi mi po celou dobu velkou oporou a já si Tě velice vážím. Zážitky, postřehy z Evrop... Pokračování ze str. 2 Také se mi více ujasnilo to, že jestliže Ježíš Kristus je naše hlava a my tělo, jestliže jsme s ním ukřižováni a vstali jsme s ním z mrtvých, pak platí: Jestli je naše hlava (Ježíš) zdravá, tak je i jeho tělo (my) zdravé. Jestliže je hlava moudrá, tak je moudré i jeho tělo (my), jestliže je svatý, je svaté i tělo (my) Musíme pochopit tuto hlubokou skutečnost a ne nechat se Satanem oklamat! Máme velikou moc ve svých ústech a máme dávat dobrý pozor, abychom sebe nebo druhé svými ústy nesvazovali a neproklínali. Nejedná se jen o pomluvy, soudy, kritiku druhých, ale i o odsuzování sama sebe já jsem nemožná, nikdy to nedokážu, vypadám strašně, nikam se mi nechce, nemám chuť ani sílu, ty problémy nezvládnu Naše ústa mají vyznávat to, co o nás říká Boží slovo! Rani Sebastian mimo jiného vysvětlovala, jak působí prokletí v rodině do pokolení. Byli jsme také velice povzbuzeni působením darů Ducha svatého: Vidění: mnoho lidí v sále mělo na nohou vězeňské koule byli jsme těmi řetězy s koulemi všichni vzájemně svázáni dohromady. Během uctívání tyto řetězy začaly praskat a koule se kutálely pryč ze sálu Byli jsme osvobozeni od svých svázaností haleluja! Slovo: Přichází těžké časy na tuto zem. Pozdvihněte své oči a srdce ke mně, můj lide. Já vás vším provedu. Musíte být mým světlem ostatním lidem v této těžké hodině, která přichází. Proroctví: Boží přítomnost a Jeho sláva pokrývá celou Evropu Evropa bude spasená Zaslíbení: příští premiér vaší republiky bude křesťan. Vidění: Rani Sebastian byla nadšená a vyprávěla nám, že za její dlouholetou službu Pánu (je jí 71 let) měla několikrát vidění při kázání na konferencích, že se objevil velký anděl nad shromážděním a vyléval z velikého džbánu pomazání na účastníky Nyní viděla nad námi anděla v každém rohu sálu poprvé v životě pohromadě čtyři veliké anděly s velikými džbány, ze kterých na nás vylévali olej veselí. Sál tančil radostí a chválil Boha. Toto je jen část a ukázka požehnání, které jsme ne konferenci obdrželi. Mám půl sešitu poznámek, včetně dalších osobních svědectví, ze kterých jsem čerpala pro tento článek. Věřím, že vás povzbudil a zapálil touhu ve vašich srdcích se zvednout, uchopit svoji služebnost a jít k lidem, kteří jdou do zahynutí, a podělit se s nimi o lásku našeho velikého Otce v nebesích, který z nepochopitelné a veliké lásky k nám všem nechal svého jediného syna Ježíše Krista jít na popraviště místo nás, abychom my mohli být zachráněni pro věčný život s NÍM! J. Maršálková

10 příloha Ze zahraničí: Co nového u našich bratří na Slovensku? Několik slov z pastoračního dopisu P. Čuříka: Drahí priatelia a partneri, dovoľte mi, aby som sa s vami zdieľal s Božím slovom a s tým, čo sa deje u nás v Slove života. Verím, že pred nami sú dobré časy. Na jednej strane bude samozrejme odpadnutie od viery a vzrastie tem nota, ktorá zahalí národy (1Tim 4:1; Iz 60:1 4), na druhej strane však Boh bude vylievať svojho Ducha na každé telo a v cirkvi vzíde sláva Hospodinova. Keď na Letnice po prvý raz zostúpil na učeníkov Duch Svätý a oni začali hovoriť novými jazykmi, apoštol Peter to vztiahol k Joelovmu proroctvu. Toto je to, čo je pove dané skrze proroka Joela: A bude v posledných dňoch, hovorí Boh, že vylejem zo svojho Ducha na každé telo. (Sk 2:16, 17a). Potom pokračuje v popisovaní rôznych manifestácií tohto vyliatia ako sú prorokovanie, sny, videnia, zázraky a znamenia. Nakoniec hovorí, že každý, kto bude vzývať meno Pánovo, bude spasený, čo znamená, že v takejto atmosfére silnej prítomnosti Ducha Svätého sa budú diať skutočné obrátenia. Niekto by mohol namietnuť, že sa to odohralo pred dvetisíc rokmi a už sa to nebude opakovať. Verš 17 by sa však z originálu dal preložiť: Toto je začiatok toho, čo je povedané skrze proroka Joela... V Izraeli je sub tropické podnebie a je charakteristické dvoma veľkými obdobiami dažďa jarný a jesenný. Všimnime si, že zrod cirkvi bol spojený s mocným vyliatím Ducha Svätého, ktorý zvlažil vyprahnutú zem a priniesol masové obrátenia (na prvé Petrovo kázanie sa obrátilo a pripojilo k cirkvi 3000 duší, krátko na to 5000 a neskôr čítame, že počet učeníkov sa množil veľmi Sk 6:7). Diali sa tiež divy a uzdravenia (od okamžitého uzdravenia chromého muža, ktorý bol invalidom od narodenia a už mal 40 rokov, až po divy, ktoré sa diali cez apoštolov, napríklad uzdravenia na vzdialenosť Petrovho tieňa Sk 5:12 16). S tým bolo samozrejme spojené prenasledovanie, utrpenie a radikálne učeníctvo. Myslím si, že cena je stále tá istá. Nemôžeme si z tohto balíčka vziať len šľahačku zázrakov. Ale napriek tomu zostáva pravdou, že ak na začiatku cirkvi Boh vylial svojho Ducha ako jarný dážď, na konci časov máme plné právo očakávať ďalšie vyliatie Ducha ako pozdný dážď (Joel 2:23). Tesne pred príchodom Pána musí byť zožatá žatva v čo najväčšom meradle, lebo Pán nechce, aby zahynul čo len jediný človek. Bratia a sestry, plňme sa teda Duchom Svätým a od vážme sa vojsť do nadprirodzeného života s Bohom. Žijeme v dobe obrovskej sekularizácie, a preto viac ako kedykoľvek doteraz potrebujeme zmocnenie Duchom Svätým. Na začiatku sa učeníci pýtali na znamenia časov, ale Pán Ježiš im odpovedal to nie je vašou vecou zvedieť... ale prijmite moc Svätého Ducha a budete mi svedkami... (Sk 1:7,8). Nemusíme všetké mu rozumieť a mať nad všetkým kontrolu. Boží príkaz sa nezmenil ani dnes: Prijmite moc Svätého Ducha. Alebo ako to uvádza napríklad anglický preklad KJV, Keď prijmete Ducha Svätého, dostanete moc. Vďaka Bohu, nie sme sami a nie sme bezmocní. Boh nás obliekol do moci z výsosti, aby sme úspešne naplnili Veľké poslanie. Ako asi viete, organizujeme Európsky pastorský kurz pre 81 pastorov z 18 krajín Európy. Zo Slovenska tam študuje 17 vedúcich zborov. Kurz sa postupne blíži k svojmu záveru, už zostáva len 9 dňový aprílový modul a posledný májový. Zažívame tam nádhernú jednotu v Duchu. Vytvorili sa medzi nami hlboké priateľstvá, čo bude dôležitým faktorom aj pre budúcu spoluprácu. Akademická úroveň kurzu a pomazanie, ktoré prinášajú jednotliví učitelia, sú na vysokej úrovni. Verím, že ovocie tejto investície, sa ešte len ukáže. Polovicu májového modulu strávime v Uppsale na jarnom seminári s pa storom Ulfom Ekmanom a posledný májový týždeň budeme znova študovať vo Svätom Juri. Vyvrcholenie nás čaká 31.mája a 1.júna v Bratislave vždy o 18.00, v Istropolise. Vo štvrtok večer bude otvorené zhromaždenie s pastorom Ekmanom spojené s modlitbou za pastorov a v piatok večer bude Ekman slúžiť znova sme naozaj vo veľkom očakávaní, čo pre nás Boh pripravil. Verím, že tieto dve zhroma ždenia budú veľmi dôležité a svojím spôsobom prelomové. Vrelo vás na ne pozývam. Na Vianoce 2006 naše vydava teľstvo vydalo nové tituly, ktoré sa veľmi dobre ujali. Po prvom CD chvál z roku 2005 Náš Boh je mocný, ktoré sa stretlo s veľkou odozvou, sme vydali druhé CD Tak ako rosa. Znova tam nájdete piesne, ktoré sa narodili v našom strede, verím, že prinesú do vašich životov čerstvé pomazanie. Vydali sme aj úspešný titul pre deti od Martina Hunčára, Ako Janko Oriešok porazil draka, tentoraz s novými, plnofarebnými ilustráciami. Pre tože knižná väzba má drobné nedokonalosti, cenu sme stanovili veľmi nízko, určite sa kniha oplatí kúpiť. Veľa dobrých ohlasov máme aj na knihu 5V k víťazstvu, ktorú som nedávno napísal. Verím, že kresťania na Slovensku potrebujú počuť z Biblie tú dobrú zvesť o víťazstve, za ktoré Kristus trpel na kríži. V knihe sa zaoberám témami Vízie, Vášne, Viery, Vzťahov, Vytrvalosti. Pred pár týždňami sme organizovali našu pravidelnú Konferenciu viery a sme nadšení z toho, čo tam Pán konal. Spracovanie CD z tejto konferencie sa nám trochu opozdilo, ale do týždňa bude hotové. Okrem mňa na konferencii slúžili Ekkehard Höfig z Nemecka a Štefan Horn. Mnoho ľudí na zhromaždeniach prijalo fyzické i duševné uzdravenie. Určite si nenechajte ujsť výnimočné zhromaždenia s Ulfom Ekmanom (31.5. a 1.6.). Ak máte záujem o ubytovanie zo štvrtka na piatok, kontaktujte nás čo najskôr. Prosím modlite sa za nás, aby sme všetko zvládli na slávu Božiu, očakávame aj stovky hostí zo zahraničia. Nech vás Hospodin opatruje a vedie po svojich cestách. V Kristovi a v Jeho láske Peter Čuřík (v Bratislave, ) Tyto a další knihy si můžete prohlédnout i objednat na webovýchstránkách v sekci vydavatel stvo nebo produkty. Peter Čuřík sa narodil v Banské Bystrici. Od roku 2002 je hlavním pastorem církve v Bratislavě. Přitom cestuje i do jiných míst Slovenska, aby kázal a vyučoval Boží slovo. Mocná poselství víry se šíří také skrze časopis Víťazný život, jehož je šéfredaktorem (vychází již více než 7 let). S manželkou Katkou a dvěma syny (Peťo a Miško) žijí v Bratislavě. Vízí pastora Petra je vybudovat a vytrénovat věřící, aby zasáhli a změnili svět. Jeho prioritou zůstává budování místní církve v Bratislavě. Dále pak zvěstování evangelia a zaklá dání křesťanských sborů až do posledních končin země. Část rozhovoru s pastorem Petrem Čuříkem, který byl uveřejněný v bulletinu křesťanského společenství Devleskero Kher v Košicích: Jaká je tvá touha v souvislosti s církví na Slovensku. O čem sníš? Som ako Nehemiáš, ktorý obchádzal múry Jeruza lema, ktoré boli zborené a spálené ohňom. Kedysi slávne a hrdé, ale teraz potupené a hanené. Ale Boh vkladá do našich sŕdc víziu reformácie. Otázka nie je ako veľmi sú zničené múry, otázka je, ako veľmi dôverujeme Pánovi a či stojíme na mieste, ktoré nám predurčil. Opravujeme bránu za bránou. Najprv v životoch služobníkov evanjelia, potom v miestnych zboroch a hnutiach a nakoniec aj v celom tele Kristovom. Boh dáva dohromady tých, ktorí počujú zvuk jeho polnice. Co podle tebe nejvíce brání efektivnějšímu šíření evangelia na Slovensku? Väčšinou je to viac faktorov, ale jedna odpoveď je istá. Ak bude cirkev neustále pozerať na to, prečo to nejde, stratí motiváciu a odhodlanie: Ten, kto pozoruje na vietor, nebude siať, a kto hľadí na oblaky, nebude žať (Kaz 11:4). Ježiš povedal, aby sme kázali evanjelium každému stvoreniu. Nepovedal, aby sme kázali len vtedy, keď sa ľudia budú obracať. Dokonca predpovedal, že tí, ktorí uveria, budú spasení, a ktorí neuveria, budú odsúdení. Pripravme v modlitbe pôdu, ale potom kážme Slovo a Pán bude spolu účinkovať činením divov. Jaká je tvá výzva pro křesťany 21. století na Slovensku? Návrat k prvej láske. Urobili sme kresťanstvo príliš zložitým. Milujme Boha na prvom mieste a milujme svojich blížnych! Nech z nás ľudia cítia lásku Kristovu. Kresťania na Slovensku sa potrebujú znova odovzdať Bohu a svojim miestnym zborom, aby spolu s Nehe miášmi obnovili múry Jeruzalema. Sám Nehemiáš to nikdy nedokáže a ani k tomu nebol povolaný. Odpoveď na jeho víziu bola: Vstaneme a vystavíme. Modlime sa za lídrov v cirkvách, aby mali čerstvé pomazanie a Božie vedenie, a potom sa pripojme k reformačnému poslaniu a pripravme cestu pre príchod nášho Pána a Spasiteľa. Knihy na slovenských pultech: VÍŤAZNÝ ŽIVOT Časopis pro každého, kdo je rád v obraze. Nové číslo Víťazného života můžete vidět ve formátu PDF na internetových stránkách v sekci časopis. Přečíst si můžete skutečné životní příběhy, o zázračném uzdravení z rako viny, o chvále a uctívání v knize, která brzy vyjde. Nechybí rozhovor s osobností, nové knižní tituly nebo Okénko do historie církve... K nahlédnutí jsou i starší čísla s rozhovory takových osobností, jako je David Wilkerson, Rani Sebastian, Ake Carlsson, C.G.Severin, Peo Svensson a další. Ulf Ekman v Bratislavě Po mnoha letech přivítáme v Bratislavě pastora Ulfa Ekmana. Pořádáme s ním dvě večerní shromáždění. Věříme, že to budou výjimečná setkání. Pastor Ulf je Boží služebník, který slouží po celém světě a je známý jako dynami cký kazatel, kterému dal Pán Bůh milost, aby zakládal křesťanské církve i na mís tech, kde je silný odpor vůči evangeliu. Ve čtvrtek, bude na shromáždění oficiálně ukončen kurz pro pastory, kdy Ulf Ekman bude na pastory absolventy kurzu, vkládat ruce a modlit se za jejich službu. Dům kultury Istropolis velký sál (Trnavské mýto 1, Bratislava) čtvrtek v hod. pátek v hod. (více info na: mail@slovozivota.sk)