Ekonomika III.etapy. Václav Skurovec, František Lehovec, Ladislav Bína B. Fakulta dopravní,, Fakulta stavební

Transkript

1 E-mýtné v ČR R III.etapa Ekonomika III.etapy Václav Skurovec, František Lehovec, Ladislav Bína B České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní,, Fakulta stavební 1

2 Východiska tvorby modelu zatížen ení typických prvků sítě Úvodní analýzy zpracovány v první polovině roku 2007 podle následujících ch dostupných materiálů.. Podotýkáme, že e se názory n na výši i zpoplatnění,, jednotlivé zpoplatněné úseky dálnid lniční a silniční sítě měnily, vyvíjely se i názory n na způsoby řešení dostavby sítěs pro výběr r mýtného. V databázi charakteristik úseků dálnic a rychlostních silnic jednotlivé úseky odpovídaj dají vzdálenosti mezi jednotlivými nájezdy na dálnici d / rychlostní silnici. Upřes esňování v průběhu roku 2007 pokud jde o další rozvoj dálniční a silniční sítě je provedeno k v následujícím popisu 2

3 Dálnice a rychlostní silnice zpoplatněné mýtným ( D 638,6 km R 350,0 km I.třída 172,0 km OP doprava Na území ČR R se nachází cca 128 tisíc c km pozemních komunikací,, z toho délka d dálnic d činila v roce km a 331 km rychlostních silnic, které se sledují v rámci kategorie silnic I. třídy t nicméně z hlediska provozu mají parametry srovnatelné s dálnicd lnicí,, silnic I. třídy t je celkem včetnv etně rychlostních silnic km, silnic II. třídy t km a silnic III. třídy je km. 3

4 Graf 1 Délka D silniční a dálnid lniční sítě 4

5 Předepsané mýtné za prvních 8 měsícům zkušebn ebního provozu Rekordním m dnem bylo 12. záříz 2007 s částkou 22,7 milionů Kč. Rozložen ení mýtných transakcí za den: 5

6 Největší částka na mýtném, m, bezmála 114 milionů korun, byla předepsána na konci dubna, v 17. týdnu. 6

7 Procentuáln lní podíl l na předepsanp edepsaném m mýtném m dle režimu placení (režim placení předem pre pay,, režim následnn sledného placení post pay ). 7

8 Významné ekonomické skutečnosti ve výběru mýtného První miliarda korun dosažena 12. března b 2007 za 70 dní provozu mýta Druhá miliarda korun dosažena 17. května 2007 za 137 dní provozu mýta Třetí miliarda korun dosažena 20. července 2007 za 200 dní provozu mýta Za 110 dní dosáhla suma předepsanp edepsaného mýtného 1,611 mld. Kč, K, tedy částky ročních nákladn kladů (25% z ceny dodávky + provozní náklady, bez DPH). Za 191 dní dosáhla suma předepsanp edepsaného mýta 2,853 mld. KčK tedy přesnp esně tolik, kolik bude stát t dodávka I. etapy systému výkonového zpoplatnění v ČR (bez DPH) = návratnost n investice. 23. záříz 2007 předepsanp edepsané mýtné přesáhlo 4 mld. Kč. K K to bylo 5,75 mld Kč K (odhad firmy Kapsch) 8

9 Uživatelé zpoplatněných ných komunikací a mýtný systém m v České republice Počet palubních jednotek v systému Do konce srpna bylo do systému dodáno 272 tisíc palubních jednotek, včetnv etně uživatelů osvobozených od zpoplatnění. Přes 220 tisíc c palubních jednotek je personifikováno no na uživatele vozidel podléhaj hajících ch výkonovému zpoplatnění. Na vybraném m mýtném m se měsíčněm podílí průměrn rně vozidel podléhaj hajících ch výkonovému zpoplatnění,, tedy denně průměrn rně vozidel. Týdně přibývá do systému kolem nových OBU. 9

10 Počty palubních jednotek Cíl l cesty 1997 MTEU 2003 MTEU Zm USA 1,5 2, Evropa 1,5 1,6 + 7 Evropa 2,9 5, % Dálný východ 2,4 3, % USA 4,8 9, % Dálný východ 3,5 4, % 10

11 Poměr r uživatelu ivatelů dle národnosti n / režimu platby Nejčast astějšími zahraničními uživateli u zpoplatněných ných komunikací ČR R jsou Slovensko, Maďarsko, arsko, Polsko, Německo, N Rumunsko a Litva. Nové trhy a zdroje produkce: severní Afrika - Tunis, Maroko, Alžír r (<( náklady). 11

12 Dílčí závěr: Zkušenosti s prvním m rokem zpoplatnění dálnic a rychlostních komunikací předčily očeko ekávání. Na tomto trendu se podílí zejména růst r ekonomiky. Kamionů jezdí podle počtu registrovaných (platících) ch) dvojnásobek. PůvodnP vodní odhad 120 tisíc c byl v říjnu asi 220 tisíc c s tím, že e na konci roku se předpoklp edpokládá, že e dosáhne 240 tisíc. Například v ČR R se platí 4,05 Kč/km, K v SRN 13 Eurocentů (3,5 Kč), K Rakousku 27 Eurocentů (7,3 Kč), K připravovanp ipravovaná sazba ve SR je 6,3 Slovenských korun (5,04 Sk). ČR R se stává zajímavou tranzitní zemí. 12

13 A. Výpočet pro sazbu mýtného 4,05 Kč/vzkm K pro vybraný segment 1100 km silnic I. třídyt A1. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, zahrnuty náklady krajů na autobusovou dopravu A2. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, nezahrnuty náklady krajů na autobusovou dopravu A3. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, zahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu A4. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, nezahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu 13

14 B. Výpočet minimáln lní ceny mýtného B1. Zpoplatnění části silnic I. třídy. t vybraný segment 1100 km, stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, zahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu B2. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, nezahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu B3. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, zahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu B4. Zpoplatnění části silnic I. třídy, t vybraný segment 1100 km, stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, nezahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu 14

15 Ve světle posledních rozhodnutí o zpoplatnění silnic I. a části II. třídy t zpracovali autoři i orientační pohled na satelitní mýtné pro zpoplatnění silnic I. třídy t (cca 6000 km) a vybrané části silnic II. třídy t (cca 2000 km), tedy celkem pro 8000 km silnic. Jedná se opět t o startovní propočet, o první úvahy. Na základz kladě uvedených skutečnost ností byla zpracována varianta C, která zahrnuje 8000 km silnic I. a II. třídy, t sazbu mýtného 4,05 Kč/vzkm, K cenu OBU jednotek 3000 Kč,, zahájen jení provozu v roce Protože e je zahrnuta i část silnic II. třídy, t byl roční nárůst dopravního výkonu brán n ve výši i 1,5 procent. 15

16 C. Výpočet pro 8000 km zpoplatněných ných silnic I. a vybrané části silnic II. třídyt C1. Zpoplatnění silnic I. třídy t a části silnic II. třídy t (8000 km), sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, zahrnuty náklady krajů na autobusovou dopravu C2. Zpoplatnění silnic I. třídy t a části silnic II. třídy t (8000 km), sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t hradí OBU jednotky i jejich obměnu, nezahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu C3. Zpoplatnění silnic I. třídy t a části silnic II. třídy t (8000 km), sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, zahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu C4. Zpoplatnění silnic I. třídy t a části silnic II. třídy t (8000 km), sazba mýtného 4,05 Kč/vzkm, K stát t nehradí OBU jednotky ani jejich obměnu, nezahrnuty náklady n krajů na autobusovou dopravu 16

17 Ekonomická východiska pro III. etapu Na základz kladě provedených ekonomických analýz lze konstatovat: Sledováním m a analýzou statistiky dopravních výkonů a účinnosti výběru mýtného v I. etapě zjistit konkrétn tní výsledky, které budou analyzovány ny pro další konkretizaci očekávaných ekonomických výsledků této to etapy v budoucnosti. Extrapolací výsledků výběru mýtného v I. etapě vytvořit předpoklady p pro trvalé zpřes esňování vstupních dat do ekonomického výpočtu II. etapy mýtného a tím t zkvalitnit očeko ekávané ekonomické výsledky této t to etapy. Jedná se o dostavbu úseků D + R a vybraných úseků silnic I. třídy. t Pro konečné rozhodnutí je třeba t udělat podrobnou ekonomickou a finanční analýzu na základz kladě relevantních dat a to nejen pro samostatný satelitní systém m (III. etapa mýtného), ale pro systém m hybridní,, zahrnující mikrovlnou i satelitní část systému zpoplatnění komunikací.. PředbP edběžné výsledky ekonomických výpočtů samotného satelitního systému prokazují, že e při p i stanovení sazby mýtného na 4,05 Kč/vzkm, K zpoplatnění cca 8000 km silnic I. třídy t (cca 6000 km) a vybrané části silnic II. třídy t (cca 2000 km) jsou tyto ekonomicky přínosnp nosné. 17

18 Hybridní systém m je nutné zavést urychleně (rok 2009) a to s jedním vyhodnocovacím m a zúčtovacz tovacím m centrem. Satelitní část hybridního ho systému pro silnice I.třídy, dále d pro silnice II.a III. třídy t dle rozhodnutí krajů. V jednotlivých krajích jsou zbožov ové proudy dle zdrojů směř ěřovány tak, že kamiony jezdí nejkratší cestou, která v řadě případů vede i po silnicích ch III. třídy. Zatížen ení a provoz nákladnn kladních vozidel po krajských komunikací po zavedení mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch rapidně vzrostl a vyvolává v jednotlivých lokalitách nespokojenost občan anů.. Poplatky z mýtného na krajských komunikacích ch směř ěřovat na kraje. Pro III. etapu mýtného zpracovat variantně ekonomické výsledky pro různr zné sazby mýtného a toto promítnout do ekonomických výsledků systému hybridního. ho. Posouzení technické způsobilosti komponentů v rámci vytvářených sítís služeb by mělo m být svěř ěřeno nezávisl vislé certifikační laboratoři, aby zde byla vyloučena možnost narušen ení hospodářsk ské soutěž ěže e v poskytování služeb z důvodů technických exkluzivit. Jednou z možnost ností je organizační začlen lenění této to certifikační laboratoře e v rámci FD ČVUT. 18

19 Znovu otevřít t v krátk tké budoucnosti otázku zpoplatnění vozidel nad 3,5 tun. K tomu využít t zkušenosti a výsledky statistiky a jejích analýz. Poté zpracovat komplexní ekonomickou analýzu všech v skupin zpoplatněných ných vozidel, všechny v etapy mýtného v jednotně organizovaném m hybridním m systému. 19

20 Ekonomické ukazatele systému vyplývají ze zvolené formy zpoplatnění sítě pozemních komunikací. Zpoplatnění vybrané silniční infrastruktury toto řešení předpokládá výběr úseků silniční infrastruktury, většinou v dálnice, d které budou podléhat zpoplatnění. Zpoplatnění celé silniční infrastruktury - jednoduché řešení používan vané např. ve Švýcarsku, kdy pro výběr r poplatku jsou důled ležité pouze vstupy do systému výběru, tedy místa m přejezdu p hranic. Řízené inverzní zpoplatnění je kombinací zpoplatnění vybrané silniční infrastruktury a celoplošného zpoplatnění silniční infrastruktury. Základem Z je celoplošné zpoplatnění ve smyslu předchp edcházejícího bodu, které je doplněno no vybranými částmi hlavních silničních tahů s vysokou kapacitou, kde poplatek za ujetý kilometr je nižší než na ostatních komunikacích. ch. 20

21 Návrh postupu řešení na základz kladě statistických dat roku 2007, který je ve výběru mýtného prvým, pilotním m rokem. Zpracovat statistickou analýzu a extrapolací do budoucnosti připravit p vstupní data pro ekonomický výpočet mikrovlnného systému data pro satelitní systém m zpoplatňov ování odvodit od roku 2007, názorů krajů odhadnout počet společných OBU jednotek a stanovit jejich cenu i subjekt, který je bude hradit stanovit objektivní náklady na provoz mikrovlnného, satelitního a společného hybridního ho systému spočíst st varianty ekonomických dopadů možného provozu silnic I. a II. třídy, t eventuelně plošné zpoplatnění všech silnic a pod. stanovit margináln lní cenu zpoplatnění 1 km dálnic d a silnic 21

22 Odhad výběru mýtných poplatků Základem pro stanovení odhadu očeko ekávaného výběru mýtných poplatků jsou výsledky celostátn tního sčítánís dopravy z roku 2005, korigované výší výběru mýtného v roce Je zpracován n odborný odhad pro zpoplatnění celé silniční a dálnid lniční sítě vozidel o hmotnosti 12 tun a výše (průměrn rná sazba 4,0 Kč/km) K a pro variantu zpoplatnění vozidel o hmotnosti 3,5 t 12 tun (průměrn rná sazba 2 Kč/km). 22

23 23

24 24