KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání"

Transkript

1 KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 DĚJEPIS Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne pod č. j. 3247/2008-2/CERMAT

2

3 KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 DĚJEPIS Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne pod č. j. 3247/2008-2/CERMAT

4 Obsah Úvod Požadavky k maturitní zkoušce Základní specifikace zkoušky Příklady testových úloh 2

5 Úvod Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Požadavky zařazené do tohoto katalogu vycházejí z platných pedagogických dokumentů: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna Učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední odborné školy. Svazek 1. Svazek 2. Praha, Výzkumný ústav odborného školství Při sestavování katalogu byla zároveň zohledněna skutečnost, že na některých středních školách již jsou ověřovány rámcové vzdělávací programy (RVP). Katalog definuje maturitní požadavky tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ navštěvované školy i programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. Protože zkouška z dějepisu má sloužit především pro potřeby vysokých škol, bylo při vymezování požadavků k maturitní zkoušce bráno v potaz i toto hledisko. Předpokládá se tedy, že k maturitní zkoušce z dějepisu se přihlásí žáci, kteří mají o dějepis zásadní zájem a směřují své budoucí vzdělávání do oborů, kde se vyžadují dějepisné znalosti a dovednosti. Charakteristika vyučovacího předmětu dějepis Vyučovací předmět dějepis je ve středních školách součástí společenskovědní složky kurikula a má nezastupitelnou roli pro vytváření historického vědomí žáků. Historické vědomí je jednou z forem historického myšlení, v němž historické informace tvoří strukturovaný celek umožňující člověku orientaci ve světě, který jej obklopuje. Uvnitř historického vědomí lze vymezit několik základních kategorií, které ve svém celku vytvářejí jeho charakter: vědomí časové (diachronní a synchronní souvislosti), vědomí prostorově geografické (lokalizace historické skutečnosti, chápání historického prostoru v jeho časové proměnlivosti a vlivu geografických podmínek na historické jevy, události a procesy), vědomí reálnosti (rozlišení reálných historických jevů a dějů od imaginárních a fiktivních), vědomí historicity (chápání historické podmíněnosti současných společenských jevů a dějů a zároveň závislosti hodnocení historie na společenské situaci), vědomí identity (pochopení rozdílů mezi kulturně-civilizačními, etnickými, náboženskými a jinými skupinami a ztotožnění se s nimi), vědomí politické (chápání politických jevů, událostí a procesů, úlohy elit a významných osobností v dějinách, postavení jednotlivců a celých společenských skupin v politických systémech ), vědomí ekonomicko-sociální (chápání proměn výroby a obchodování v historii, vlivu zásahů lidí do přírodního prostředí, sociální skladby společnosti a sociálních problémů, jako je nerovnost lidí, bohatství a chudoba v historii ), vědomí morální (chápání toho, co je morální/správné amorální/špatné z hlediska obecně uznávaných etických zásad včetně jejich historických proměn a specifik v jednotlivých civilizacích a náboženstvích). Kurikulum středních škol ve své dějepisné části obsahuje komplex vzdělávacích cílů a obsahů vymezujících žákovy vědomosti, dovednosti a žádoucí postoje, z nichž společná část maturitní zkoušky bude ověřovat především vědomosti a dovednosti z obecných a českých dějin. Českými dějinami se rozumí nejen dějiny českého etnika žijícího v českých zemích, ale i jednotlivých etnických, náboženských a jiných skupin obyvatel, které spoluvytvářely podobu historické skutečnosti na území našeho státu v jeho historických hranicích. 3

6 Kurikulum dějepisu je založeno na historickém modelu, jehož podoba se opírá o poznatky vědy, svobodné diskuse o dějinách, respektuje multikulturalitu společnosti, s jejíž historií se žák ve škole seznamuje, a multiperspektivitu jejího chápání. Dějepis má v kurikulu středních škol řadu významných funkcí: 1. prostřednictvím historického vědomí se jedinec začleňuje do společnosti (funkce socializační); 2. rozvíjí porozumění lidskému světu jako sociální skutečnosti vyvíjející se v čase a prostoru, tj. jako světu majícímu historickou povahu; 3. přispívá velmi podstatně k výchově k demokratickému a aktivnímu občanství; 4. plní funkci identifikační a sebeidentifikační, podílí se na eliminaci stereotypů a autostereotypů, učí žáky rozumět jinakosti lidí a přemýšlet o rozdílných hodnotách, které lidé preferují; umožňuje porozumět kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovat si jejich odlišnosti, a tím přispívat k dialogu mezi nimi; 5. integruje znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů, především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protože obsahuje i základní poznatky z dějin vědy, umění a techniky; 6. spoluvytváří hodnotový systém žáků a umožňuje jim tak sociální, politickou, mravní a estetickou orientaci, učí je chápat a oceňovat obecně uznávané lidské hodnoty, především ty, jež mají rozhodující význam v moderním světě, tj. demokracie, svoboda, spravedlnost, tolerance a solidarita; 7. podílí se na environmentální výchově žáků, učí je uznávat hodnoty živé i neživé přírody a ochraňovat ji stejně tak jako kulturní a historické památky; 8. významně posiluje dovednost získávat informace z různých zdrojů z historických textů verbálních a ikonických (tzn. z obrazového materiálu) i z textů kombinovaných kriticky tyto informace hodnotit a sestavovat je do logických celků s porozuměním pro jejich dobovou podmíněnost; 9. rozvíjí abstraktní a logické myšlení žáků, a to na základě osvojování a užívání pojmů ze společenskovědní a širší humanitní oblasti, užíváním intelektových dovedností při řešení problémů a různých úkolů; 10. formuje kritické postoje k historickým skutečnostem; 11. rozvíjí komunikační dovednosti, kultivuje vyjadřovací schopnosti žáků v ústním i písemném projevu, vytváří dovednosti vést dialog, obhajovat a vysvětlovat vlastní stanovisko pomocí argumentovaných úsudků; 12. spoluvytváří schopnost porozumět jinému stanovisku, nalézat jeho východiska a chápat jeho dobové a jiné souvislosti; 13. vytváří systémově vybraný soubor základních, tj. sociálně potřebných faktografických znalostí ze všech oblastí života společnosti a sociálních, politických, ekonomických a kulturních pojmů, protože bez znalosti základní historické faktografie a terminologie nelze aplikovat jednotlivé dovednosti a zaujímat postoje. Dějepis vstupuje do častých transverzálních vazeb (mezipředmětových vztahů) s jinými vyučovacími předměty, které vytvářejí kurikulum středních škol. Jde o předměty, jež jsou součástí společenskovědního, jazykového, estetického i přírodovědného vzdělávání. Tyto transverzální vazby jsou dány historickou povahou lidské sociální i individuální skutečnosti, na úrovni školní výuky pak mimo jiné tím, že dějepis je schopen včleňovat jinak samostatně pojímané informace do dějinných souvislostí. Předpokladem těchto transverzálních vazeb je kooperace mezi jednotlivými vyučovacími předměty při tvorbě konkrétních kurikul (ŠVP). Tato kooperace musí přihlížet k systematice jednotlivých předmětů, ať už jsou založeny na půdorysu jedné vědní oblasti (vzdělávacího oboru), jíž jsou v případě dějepisu historické vědy, nebo na půdorysu obecně vymezené vyučovací a výchovné strategie (občanská nauka). Pro dějepis představují tuto systematiku zejména body 2, 4, 5, 9, 10 a 13 výše uvedené tabulky funkcí školního dějepisu. Realizátory této kooperace jsou sami učitelé. 4

7 Požadavky k maturitní zkoušce z dějepisu Z tabulky funkcí školního dějepisu, jež se opírá o strukturu historického vědomí, vyplývá, že žák nabude zejména znalostí: sociálně funkčních faktů, terminologických a pojmových, interpretačních a kritických postupů odpovídajících historickému poznávání. Na základě těchto znalostí je schopen uplatnit zejména následující dovednosti: vyložit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi, jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii; charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních) jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, modernizace, globalizace); sestavovat získané poznatky do nových celků, schopných odhalovat nové souvislosti, a to při využití kontroly oprávněnosti, tj. historické relevantnosti takového postupu učitelem; uplatňovat školním dějepisem dosažitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin; kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat; zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací. Žák dále dovede: vyhledávat samostatně zdroje historických informací; analyzovat a interpretovat verbální a ikonické nebo kombinované zdroje historických informací; rozlišovat pravdivostní hodnotu historických informací; časově a prostorově lokalizovat historická fakta, jevy a procesy; porozumět vlivu geografických a klimatických podmínek na vývoj lidských společností v různých historických epochách; rozpoznávat hlavní znaky, jimiž se liší jednotlivé typy lidských společností a jejich politické a sociální uspořádání; posoudit význam důležitých historických událostí, jevů, dokumentů a osobností. Maturitní požadavky jsou východiskem pro tvorbu testových úloh, které bude obsahovat didaktický test. Nejsou rozpracovány pro všechny tematické okruhy rovnoměrně, pro starší období nejsou tak podrobně rozčleněny jako např. pro 20. století. Katalog požadavků tím podtrhuje význam nejnovějších dějin pro hlubší porozumění současnosti. 1. Pravěk Žák: 1.1 Člověk a základy jeho antropogeneze porozumí procesu vytváření lidského světa i jeho vztahu k přírodnímu prostředí v pravěku; porozumí nerovnoměrnosti historického vývoje v různých oblastech světa; 1.2 Paleolitické kultury charakterizuje způsob života paleolitických lidí, jejich materiální kulturu a dnešní představy o jejich duchovní kultuře;

8 1.3 Neolit posoudí význam přechodu člověka k zemědělství; charakterizuje materiální a duchovní kulturu neolitických lidí; 1.4 Doba bronzová a železná identifikuje základní atributy doby bronzové a železné; zhodnotí význam objevu získávání a zpracování kovů; vystihne základní rysy keltské civilizace a vymezí její působení na českém území. 2. Starověk Žák: 2.1 Starověké asijské zemědělské civilizace rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury starověkých civilizací v Číně, Indii a v Mezopotámii včetně Sumeru; 2.2 Starověký Blízký východ a Egypt rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury civilizací na Blízkém východě včetně židovské; identifikuje charakteristické rysy státu, struktury společnosti, materiální a duchovní kultury starověkého Egypta; posoudí vliv těchto civilizací na evropskou tradici; 2.3 Antický starověk identifikuje charakteristické rysy krétské a mykénské kultury; objasní vznik polis, aristokratické formy vlády, ranou tyranis, oligarchii a demokracii; pochopí řeckou kolonizaci a vyvodí z ní závěry pro další vývoj ve Středomoří; posoudí význam řecké kultury pro formování kultury evropské; porovná jednotlivá vývojová období v rámci řecké a římské společnosti; identifikuje charakteristické rysy etruské kultury; orientuje se ve struktuře řecké a římské společnosti; rozezná charakteristické rysy řecké a římské materiální a duchovní kultury; porozumí expanzi Říma ve Středomoří; rozpozná příčiny a průvodní znaky krize římské republiky a vzniku císařství; porozumí procesu budování římského impéria, vysvětlí systém jeho správy a proces romanizace; pochopí politickou a hospodářskou krizi římského impéria, zhodnotí úlohu tzv. barbarských kmenů ; 2.4 Antická kultura, vznik křesťanství, zánik antického světa rozezná charakteristické rysy judaismu; porozumí procesu vzniku židovské diaspory; pochopí vznik a šíření křesťanství, význam bible, porozumí základům křesťanského učení, orientuje se ve vztahu křesťanství a státu a v proměnách tohoto vztahu; posoudí význam antické kultury pro kulturu evropskou; orientuje se v procesu pohybu barbarských civilizací ( stěhování národů ).

9 3. Středověk Žák: 3.1 Byzantská říše a východní kulturní okruh identifikuje charakteristické rysy byzantské společnosti a její kultury; posoudí úlohu byzantského státu a vliv byzantské kultury ve středověké Evropě; rozpozná charakter ortodoxní církve; rozezná charakteristické rysy státních útvarů ve východní a jihovýchodní Evropě; 3.2 Západní kulturní okruh a francká říše charakterizuje západní kulturní okruh a říši franckou v 5. až 9. století; orientuje se v procesu vývoje evropských státních útvarů Anglie, Francie, normanských států a států na Apeninském poloostrově; 3.3 Raně středověká střední Evropa porozumí procesu vzniku států ve střední Evropě (Sámova říše, Velká Morava, polský a uherský stát); identifikuje charakteristické rysy společnosti a kultury doby velkomoravské; rozumí pojmu Svatá říše římská, rozezná mocenské a politické poměry v říši; porozumí procesu vzniku a vývoje raně středověkého českého státu; 3.4 Raně středověká společnost; katolická církev a úloha papežství pochopí proces konstituování katolické církve a analyzuje její podíl na fungování středověké společnosti a státu; porozumí charakteru raně středověké společnosti; 3.5 Společnost vrcholného středověku; středověká agrární revoluce, urbanizace a kolonizace, obchod a řemesla pochopí základní rysy agrární revoluce, urbanizace a kolonizace; porovná raně středověké a vrcholně středověké zemědělství; orientuje se v problematice obchodu a řemesel; postihne skladbu středověkého obyvatelstva a vznik rodové šlechty včetně počátků emancipace šlechty a měst; 3.6 Český stát a střední Evropa ve vrcholném středověku charakterizuje vnitřní poměry českého státu ve vrcholném středověku a jeho zahraniční politiku; charakterizuje poměry v sousedních státech (polský, uherský stát) v době vrcholného středověku; pochopí politiku Lucemburků ve Svaté říši římské a habsburskou středoevropskou politiku; posoudí význam kultury doby lucemburské; orientuje se v politickém, vojenském, hospodářském a kulturním dění doby poděbradské; 3.7 Střetávání křesťanské Evropy s jinými kulturami vymezí arabský svět a islámskou kulturu; porovná islámskou a křesťanskou společnost a identifikuje jejich základní odlišnosti; posoudí přínos arabského světa pro evropskou kulturu; identifikuje projevy arabské kultury na Pyrenejském poloostrově, vymezí reconquistu; postihne expanzi středověké Evropy a její důsledky (křížové výpravy); posoudí důsledky pronikání Tatarů a Turků do Evropy; 7

10 3.8 Krize 14. století, kacířská hnutí identifikuje krizové projevy pozdně středověké společnosti; pochopí stav katolické církve ve 14. století, vymezí a interpretuje nápravné snahy; pochopí Husův střet s církví, rozliší postoj obou stran k dobovým problémům; kategorizuje husitství a začlení ho do kontextu reformace; orientuje se v politických a vojenských událostech doby husitské; rozliší různé interpretace husitství v historiografii a v historickém povědomí českého i evropského kontextu; 3.9 Vztahy mezi středověkými evropskými státy orientuje se v politických a vojenských vztazích mezi významnými státními útvary (stoletá válka); posoudí význam vzniku španělského království; 3.10 Životní styl a kultura středověku identifikuje charakteristické rysy v oblasti kultury, životního stylu a každodenního života; rozpozná znaky románského a gotického umění. 4. Raný novověk Žák: 4.1 Renesance, humanismus, reformace rozliší pojmy renesance a humanismus; identifikuje charakteristické znaky renesančního umění; diferencuje projevy renesance v různém společenském prostředí, v různých částech Evropy; rozpozná znaky evropské reformace; porozumí průběhu reformace a činnosti jejích předních osobností; 4.2 Zámořské objevy vymezí pronikání Evropanů na mimoevropská území; identifikuje příčiny a technické předpoklady objevných plaveb; posoudí následky objevných plaveb pro Evropu i pro objevené země a jejich kulturu; orientuje se v procesu expanze koloniálních říší od 16. do 19. století; 4.3 Raně novověký stát a společnost rozliší typy raně novověkých států (stavovská monarchie, absolutistický stát, parlamentarismus); porozumí ekonomickým změnám od počátku 16. století; porovná panovnický a osvícenský absolutismus a reformy osvícenských panovníků; 4.4 Nové mocenské poměry v Evropě identifikuje příčiny mocenského vzestupu habsburského rodu, pochopí habsburskou celoevropskou politiku; vymezí politické rozdělení Evropy na katolický a reformační blok na konci 16. století a v předvečer třicetileté války; orientuje se v politických a vojenských událostech období třicetileté války; posoudí výsledky třicetileté války a vestfálských mírových smluv, porovná důsledky pro jednotlivé oblasti Evropy; porozumí nerovnoměrnostem historického vývoje v raně novověké Evropě; 8

11 4.5 Vývoj evropských velmocí v období raného novověku rozliší charakteristické rysy absolutismu ve Francii a Anglii; porozumí soupeření Anglie a Nizozemí o převahu ve světovém obchodu; orientuje se ve vývoji v Rusku v 16. století; identifikuje charakteristické rysy vývoje v Rusku v době Petra I. a Kateřiny II.; pochopí vzestup pruského státu za hohenzollernské dynastie v 18. století včetně reforem Fridricha II. a válek, do nichž se Prusko zapojilo; charakterizuje specifický vývoj Polska a jeho dělení mezi velmoci; orientuje se ve vývoji habsburské monarchie v 17. a 18. století; vymezí příčiny a průběh nizozemské revoluce; porozumí společenské krizi v Anglii za Stuartovců, občanské válce včetně období republiky a dalšímu vývoji ke konstituční monarchii; porovná podmínky a výsledky anglické revoluce 17. století s francouzskou revolucí konce 18. století, identifikuje jejich vliv na utváření moderní evropské občanské společnosti; 4.6 Český stát v raném novověku orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a náboženských poměrech v Českém království v poslední čtvrtině 15. a v 16. století za vlády Jagellonců a Habsburků; identifikuje úsilí prvních Habsburků na českém trůně o jednotnou centralizovanou monarchii; rozliší charakteristické znaky a projevy české renesanční kultury; orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a kulturních poměrech v Českém království v 17. a na počátku 18. století; rozliší charakteristické znaky a projevy české barokní kultury; identifikuje charakteristické rysy osvícenského absolutismu za Marie Terezie a Josefa II.; rozliší dopad reforem osvícenského absolutismu ve společnosti; 4.7 Myšlení a kultura raného novověku porozumí změnám ve vědě a filozofii na počátku novověku; rozliší charakteristické znaky a projevy barokní kultury. 5. Novověk Žák: 5.1 Osvícenství; Velká francouzská revoluce rozliší charakteristické znaky a projevy osvícenství, vymezí jeho pronikání do Evropy; analyzuje situaci ve Francii v předvečer Velké francouzské revoluce; vymezí příčiny a průběh Velké francouzské revoluce; charakterizuje jednotlivé etapy revoluce; posoudí význam a vliv Velké francouzské revoluce, porovná Velkou francouzskou revoluci s revolucemi 16. a 17. století; zhodnotí význam konceptu lidských a občanských práv; 5.2 Napoleonská Francie; napoleonské války orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a náboženských poměrech ve Francii za vlády Napoleona; porozumí systému Svaté aliance a jeho fungování v událostech do konce 19. století; posoudí vliv napoleonských válek na poměry v Evropě a českých zemích;

12 5.3 Americký boj za nezávislost porozumí procesu vzniku USA; identifikuje charakteristické rysy Prohlášení nezávislosti a americké ústavy; porovná americkou revoluci s Velkou francouzskou revolucí; zhodnotí význam vzniku USA; orientuje se v procesu bojů za nezávislost v Latinské Americe; 5.4 Modernizace společnosti posoudí význam industrializace a vědeckých a technických inovací i postupné demokratizace společnosti; porozumí procesu vývoje ke konstitucionalismu a rozvoji občanské společnosti; vzniku a principům občanské společnosti v českých zemích; porovná příčiny, průběh a výsledky evropských revolucí první poloviny 19. století s důrazem na revoluci roku 1848 analyzuje ekonomické, sociální, politické a nacionální aspekty těchto událostí; 5.5 Změny sociální struktury evropské a evropeizované společnosti rozliší změny v sociální struktuře společnosti a jejich příčiny i důsledky v evropské a evropeizované společnosti včetně sociálních problémů; 5.6 Národní hnutí 19. století, Češi a česká politika v habsburské monarchii, vznik velkých národních států v Německu a v Itálii rozliší konkrétní příklady dobového nacionalismu, zemského a státního vlastenectví, agresivní a obranné rysy nacionalismů; charakterizuje národní hnutí 19. století (především v habsburské monarchii); porozumí procesu konstituování novodobého českého národa i jeho politické reprezentace včetně vývoje české politiky v druhé polovině 19. století; orientuje se ve vývoji česko-německých vztahů v 19. století a na počátku 20. století; posoudí důsledky rakousko-uherského vyrovnání pro existenci habsburské monarchie, pro Němce a Maďary a pro neněmecké a nemaďarské národy Rakouska-Uherska; pochopí proces sjednocení Německa i jeho důsledky a vznik národního státu v Itálii; 5.7 Moderní kolonialismus a postupné pronikání evropských civilizačních a kulturních prvků do mimoevropských civilizací vymezí proces moderního kolonialismu; charakterizuje moderní kolonialismus a jeho důsledky; identifikuje mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů a bojů za národní osvobození; 5.8 Evropské velmoci a jejich soupeření v 19. století; USA v 19. století orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech evropských velmocí 19. století; orientuje se politických, ekonomických a sociálních poměrech v USA 19. století včetně rasové problematiky indiánského a černošského etnika a přistěhovalectví z Evropy; rozpozná důsledky války Severu proti Jihu; vymezí mezinárodní postavení evropských velmocí a porozumí jejich vzájemným vztahům; porovná postavení evropských velmocí s nastupujícími světovými velmocemi (USA, Japonsko); pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války; 10

13 5.9 Ideové a kulturní proudy 19. století, životní styl a každodenní život rozliší pojmy liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus, bolševismus, radikalismus, demokracie; rozezná charakteristické rysy životního stylu v Evropě a v českých zemích v jeho proměnách; rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů a slohů 19. století a počátku 20. století. 6. Nejnovější dějiny Žák: 6.1 První světová válka vymezí příčiny a průběh první světové války; porovná vztah mezi stupněm rozvoje vědy a techniky a ničivou silou války; charakterizuje první československý odboj a pochopí jeho význam pro vznik samostatného Československa; rozezná výsledky a důsledky války; 6.2 Ruské revoluce porozumí situaci v Rusku; zhodnotí význam ruských revolucí; 6.3 Poválečná Evropa orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech v poválečné Evropě; porozumí versailleskému systému včetně jeho selhání v meziválečném období; 6.4 Československo pochopí proces vzniku Československa v roce 1918; vymezí rozsah státu, jeho hranice, národnostní složení obyvatelstva a politický systém; zhodnotí význam vzniku samostatného a demokratického československého státu pro Čechy a Slováky i důsledky vzniku Československa pro národnostní menšiny; posoudí demokratický charakter a politickou kulturu první Československé republiky včetně působení Tomáše G. Masaryka; posoudí základní vnitrostátní, zahraničněpolitické a mezinárodní problémy meziválečného Československa; posoudí národnostní problémy Československa a možné způsoby jejich řešení; zhodnotí ekonomiku státu, sociální skladbu obyvatelstva, sociální politiku státu, posoudí vliv hospodářské krize z konce 20. a z počátku 30. let na obyvatelstvo a na stabilitu republiky; orientuje se v procesu působení mezinárodních a vnitřních sil ohrožujících demokratický charakter státu i jeho existenci; posoudí podíl domácích radikálních pravicových a nacionalistických politických sil na zániku první republiky; určí na základě předložených kritérií (např. výsledků voleb) politický vliv významných politických uskupení v Československu; charakterizuje politiku československých komunistů v meziválečném období v souvislosti s ideologií Třetí internacionály; zhodnotí důsledky rozhodnutí mezinárodní konference v Mnichově v kontextu evropské politiky a utváření česko-německých vztahů v rámci první poloviny 20. století; porovná první a druhou republiku; rozpozná charakteristické znaky a projevy kultury v první republice včetně kultury menšin; 11

14 6.5 Meziválečné totalitární systémy a autoritativní režimy; demokratické velmoci; světová hospodářská krize určí základní problémy Výmarské republiky, pochopí úspěšnou cestu nacistů k moci v Německu; charakterizuje fašismus, nacistickou ideologii a nacistický totalitarismus; vymezí komunistickou diktaturu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech a její projevy včetně stalinské ideologie; porovná nacistický a stalinistický totalitarismus; rozliší státy demokratické a státy s totalitárními a autoritativními režimy; identifikuje projevy světové hospodářské krize, posoudí hospodářské, sociální a politické důsledky krize; 6.6 Rozpad versailleského systému, úsilí o kolektivní bezpečnost, válečné konflikty 30. let pochopí proces rozpadu versailleského systému; posoudí politiku západních demokracií, úsilí o kolektivní bezpečnost, politiku nacistického Německa a SSSR; orientuje se ve válečných konfliktech 30. let a jejich příčinách a výsledcích; 6.7 Kultura meziválečného období určí významné osobnosti vědy a kultury v meziválečném období a oblast jejich tvorby; rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů 1. poloviny 20. století; zhodnotí zrod masové kultury (zejména rozhlas, film, televize); 6.8 Druhá světová válka porozumí procesu vzniku Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení ve vztahu k Třetí říši; rozliší příčiny druhé světové války a válečné cíle osy Berlín-Řím-Tokio a protihitlerovské koalice; orientuje se klíčových událostech na evropských i mimoevropských bojištích včetně porážky fašistického bloku a osvobození okupovaných území; charakterizuje válečné zločiny, situaci vojáků na frontách a civilního obyvatelstva v zázemí; vymezí záměry a cíle nacistů vzhledem k obyvatelstvu protektorátu; porozumí pojmům diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust a konečné řešení židovské otázky, rozliší holocaust Židů a Romů; charakterizuje druhý odboj v jeho složce zahraniční a domácí, politické a vojenské; identifikuje charakter režimu ve Slovenské republice v letech ; orientuje se v závěrech ujednání spojeneckých konferencí představitelů protihitlerovské koalice; posoudí důsledky války a poválečné uspořádání; 6.9 Poválečné Československo orientuje se v ekonomické, společenské a politické situaci v poválečném Československu; analyzuje na základě výsledků voleb rozložení politických sil, posoudí plány komunistů na převzetí moci a zhodnotí jejich realizaci; orientuje se v oblasti zahraniční politiky poválečného Československa v kontextu evropského vývoje a posoudí její dopady na vnitřní život republiky; porozumí problematice řešení německé otázky; 6.10 Studená válka, vyspělé demokracie ve druhé polovině 20. století včetně procesu uvolnění a úsilí o sociální stát charakterizuje studenou válku a vymezí svět rozdělený na bloky; porozumí situaci v západní Evropě v poválečném období; orientuje se v politickém vývoji v USA, Velké Británii, Francii a SRN; porozumí ekonomickému a sociálnímu vývoji ve vyspělých demokratických zemích od 50. let až do doby 12

15 zániku bloků; pochopí proces západoevropské integrace; 6.11 SSSR a komunistický blok, Československo pod komunistickou mocí charakterizuje politický vývoj v SSSR a jeho postavení jako světové velmoci; orientuje se v procesech sovětizace a unifikace sovětského bloku, v ekonomických a sociálních problémech sovětského bloku a způsobech jejich řešení; rozčlení politický, sociální a ekonomický vývoj zemí sovětského bloku (především Sovětského svazu a Československa) od počátků studené války po rozpad sovětského bloku; pochopí charakter komunistických režimů a protikomunistickou rezistenci, především v Československu; rozčlení vývoj komunistického Československa, porovná jednotlivá období vlády komunistů v Československu (50. léta, proces demokratizace, normalizace, myšlenky přestavby a glasnosti); 6.12 Proces dekolonizace a problém modernizace a chudoby v rozvojových zemích definuje proces dekolonizace; rozliší jednotlivé typy politických režimů v rozvojových zemích, politické, hospodářské a sociální problémy rozvojových zemí; identifikuje ohniska konfliktů; charakterizuje hnutí nezúčastněných v mezinárodních vztazích, vnitřní vývoj Číny a její současné postavení; orientuje se ve vývoji izraelsko-arabského konfliktu a porozumí jeho příčinám; 6.13 Rozklad komunistických režimů a rozpad sovětského mocenského bloku pochopí význam helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; posoudí příčiny a důsledky zhroucení komunistických režimů v Evropě a v Československu i způsob provedení politické změny; 6.14 Rozdělení Československa, Česká republika charakterizuje politický a hospodářský vývoj Československa od konce 60. let vzhledem k odlišnostem v ČSR a SSR, politickou a ekonomickou situaci v Československu na počátku 90. let; orientuje se v integraci ČSFR a ČR do evropských struktur; 6.15 Cesta k současnému světu na přelomu 20. a 21. století, globální svět rozpozná charakteristické znaky a projevy vědy, vzdělanosti, techniky a technologie ve 20. století; rozpozná charakteristické znaky a projevy kulturních směrů a proudů 2. poloviny 20. století; posoudí průnik masové kultury do života společnosti a její globální charakter; orientuje se v soudobém světovém vývoji, identifikuje specifika vývoje v Africe, Indii a Číně; orientuje se v procesu vzniku a vývoje významných světových a evropských organizací a posoudí jejich význam; identifikuje globální problémy soudobého světa a jejich projevy; posoudí globalizační tendence. 13

16 Základní specifikace maturitní zkoušky z dějepisu Zkouška se koná formou písemného didaktického testu, který je tvořen uzavřenými (s jednou správnou odpovědí) a otevřenými úlohami se stručnou odpovědí. Zkoušku charakterizuje následující tabulka, která uvádí poměrné zastoupení úloh v testu, které ověřují požadavky z jednotlivých tematických okruhů. Tematické okruhy % 1. a 2. Pravěk a Starověk Středověk Raný novověk Novověk Nejnovější dějiny

17 Příklady testových úloh Obsahem této části katalogu jsou ukázky různých typů testových úloh ověřujících znalosti a dovednosti z dějepisu. Jejich zastoupení necharakterizuje strukturu testu a nelze je považovat za příklad kompletně sestaveného testu nebo části testu pro maturitní zkoušku. Výchozí mapa k úloze 1 (http://hismap.wz.cz, upraveno) Úloha 1 Kterou z následujících možností nejspíše zobrazuje výchozí mapa? A) počátky přemyslovského státu B) vývoj Velkomoravské říše C) vznik středověkého Polska D) zánik keltských oppid 15

18 Úloha 2 Kterou z následujících dam mohl vyzvat k tanci Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna ( )? A) B) C) D) Výchozí text a obrázek k úloze 3 CHRONOGRAM vyznačení letopočtu vzniku stavby, sochy, malby, zlatnické práce apod. v nápise tak, že písmena, shodující se s římskými číslicemi (M, D, C, L, X, V, I), jsou větší, popřípadě zlacená nebo červená. Jejich součet dá rok, z něhož dílo pochází. Chronogram může být také dvojitý pak se výsledek dělí dvěma. Je-li nápis ve verších, nazývá se chronostich. (J. Herout, Slabikář návštěvníků památek) Úloha 3 Napište na základě výchozího textu letopočet vyznačený na výchozím obrázku: Řešení:

19 Úloha 4 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení o přínosu arabského světa pro evropskou kulturu a vědu, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE): ANO NE 4.1 Arabové uvedli ve známost indické číslice (1, 2, 3 ). 4.2 Díky Arabům se Evropané seznámili s novými zemědělskými plodinami (kukuřice, brambory) a novými způsoby hospodaření (zavlažovací systémy). ANO NE 4.3 Některými prvky a znaky arabské architektury se nechali inspirovat stavitelé v Evropě. ANO NE 4.4 Prostřednictvím Arabů se do Evropy dostaly vědecké a technické poznatky z Číny. ANO NE Výchozí obrázek a text k úloze 5 Hosté: No, prach milionský živote, dostaneme-li pak už něco?! Sklepník Vindiš: Co račte, pánové, poroučet? Hosté: Ale vždyť už tu čekáme půl věčnosti a křičíme o všeobecné rovné hlasovací právo! Sklepník: Už se dělá, pánové, už se dělá!! Hosté: To nám povídal už ten loňskej. Sklepník: Tamto se zkazilo, teď přijde čerstvé. Hosté: No, tak, pardie, už ať ho nesete! Sklepník: Hned, hned! (odbíhá, pro sebe:) Jen co kočka vejce snese. (Vzhledem k povaze testové úlohy není uveden zdroj výchozího textu.) Úloha 5 Ve kterém období byl vydán vtip ve výchozím textu? A) B) C) D) v letech v 60. letech po rakousko-uherském vyrovnání v 90. letech 19. století v 2. desetiletí 20. století před 1. světovou válkou 17

20 Úloha 6 Která z následujících map zachycuje stav sjednocení Itálie v roce 1862? A) B) C) D) Výchozí text k úloze 7 Nad hlavou nám lítaj anky, v Praze střílí ruské tanky, přijeli k nám v pravý čas, střílet lidi před rozhlas Pan Brežněv si v Kremlu sedí a na Prahu smutně hledí. (J. Janovský, Dějiny československé republiky, slovem a dokumenty, , upraveno) Úloha 7 Napište název historické události, ke které odkazuje výchozí text: Řešení: vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR (a všechna synonymická vyjádření téhož) 18

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

5.5.2 Dějepis povinný předmět

5.5.2 Dějepis povinný předmět 5.5.2 Dějepis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 Předmět Dějepis je vyučován v dotaci 8 hodin

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima 2 hodiny týdně dataprojektor (s připojením

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus 1. Dějiny pravěku a starověku postupně popiš paleolit, mezolit, neolit a eneolit vysvětli pojem neolitická revoluce periodizuj a popiš dobu bronzovou a železnou popiš keltskou společnost staroorientální

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady.

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady. Dějepis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata ČLOVĚK V DĚJINÁCH Uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků. Uvede příklady

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE DĚJEPIS

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE DĚJEPIS Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE DĚJEPIS ZKOUŠKA ZADÁVANÁ MINISTERSTVEM ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zpracoval: ÚIV CENTRUM PRO ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Dějepis v RVP GV plynule navazuje na tento obor v rámci RVP ZV. Koncepce zachovává chronologické uspořádání učiva od pravěku po současnost. Na gymnáziu

Více

Maturitní témata z dějepisu

Maturitní témata z dějepisu Gymnázium Pierra de Coubertina, školní rok: 2015/2016 Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860 třída: 4.B, oktáva zkoušející: Zdenka Ďuricová Maturitní témata z dějepisu 1. Pravěk filozofie počátku světa člověk

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka Dějepis 6. ročník Uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepis. poznatků Uvede příklady zdrojů informací o minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány pravěk - význam

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

5.4.2. Tabulace učebního plánu

5.4.2. Tabulace učebního plánu 5.4.2. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : DĚJEPIS Ročník: Kvinta Tématická oblast Úvod do studia historie Pravěk Význam historického poznání pro současnost Práce historika

Více

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 2 8

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 2 8 DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem výuky dějepisu je: pochopení souvislostí dějinných událostí

Více

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Vzdělávací obor Dějepis - obsah Hlavní kompetence Učivo 6.ročník 1. ČLOVĚK V Kompetence k učení, k řešení problém A. Úvod do dějepisu Vlastivěda měření času 4. DĚJINÁCH 1. Historické prameny - hmotné a písemné kalendář Žák: Uvede konkrétní

Více

Dějepis 6.ročník. význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách, historické prameny, historický čas a prostor

Dějepis 6.ročník. význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách, historické prameny, historický čas a prostor Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence září ČLOVĚK V DĚJINÁCH: uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků, uvede příklady zdrojů informací o minulosti, pojmenuje instituce,

Více

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící.

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. V charakteristice předmětů je uvedena informace o očekávaných výstupech, barevné

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu dějepis 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu: Dějepis je zařazen mezi všeobecně vzdělávací předměty a spolu s předměty občanská nauka, základy práva a psychologie tvoří společenskovědní

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST- ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR- DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT- DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu:

VZDĚLÁVACÍ OBLAST- ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR- DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT- DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu: VZDĚLÁVACÍ OBLAST- ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR- DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT- DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 6., 7. a 9. ročníku a 1 hodinu

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 9. ročník Kuklík, J., Kocián, J.: Dějepis Nejnovější dějiny (SPN 2000) Mandelová, H. a kol.: Dějiny 20.století (Kartografie Praha 2001)

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 7. ročník Čechura, J. a kol.: Dějepis Středověk (SPN, 1998) Mandelová, H. a kol.: Středověk (Kartografie Praha, 1996) - atlas Mandelová,

Více

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis 7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis Obecné cíle výuky Dějepisu Předmět Dějepis a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k hlubšímu pochopení dění ve světě. Jeho hlavním cílem je vytvořit a

Více

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. 9. ročníku 2 hodiny týdně Vzdělávání v dějepise je

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.11 Učební osnovy: Dějepis

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.11 Učební osnovy: Dějepis Podle těchto učebních osnov se vyučuje ve třídách 1.N a 2.N šestiletého gymnázia od školního roku 2013/2014. Zpracování osnovy předmětu Dějepis koordinoval Mgr. Miroslav Florík. Časová dotace: Nižší gymnázium:

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST UČEBNÍ OSNOVY 5. 1 Dějepis Časová dotace 6. ročník 2 hodina 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 1 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 7 hodin. Charakteristika: Dějepis

Více

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí 1. Pravěk - charakteristika jednotlivých etap pravěku, předchůdci dnešního člověka - přírodní prostředí, způsob života lidských předků - pojmy: dělba práce, neolitická revoluce, matriarchát a patriarchát

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury 7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury Obecné cíle výuky Dějepisu a dějin kultury Předmět Dějepis a dějiny kultury je koncipován tak, aby žáky vedl k hlubšímu pochopení dění ve světě.

Více

6.12 Dějepis. 6.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.12 Dějepis. 6.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.12 Dějepis 6.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Dějepis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis vzdělávací

Více

Člověk a společnost. Dějepis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9.

Člověk a společnost. Dějepis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a společnost Dějepis 6. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy seznámit žáky s nejvýznamnějšími událostmi světových

Více

Dějepis. Charakteristika vyučovacího předmětu

Dějepis. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Člověk a společnost Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem výuky dějepisu je: - rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu DĚJEPIS

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu DĚJEPIS MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu DĚJEPIS pro studijní a učební obory v odborném školství (2 4 hodiny v učebním plánu) Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 6.2.5. Vyučovací předmět: DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 6.2.5. Vyučovací předmět: DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 6.2.5. Vyučovací předmět: DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Charakteristika předmětu a kompetence předmětu: Cílové zaměření vzdělávací

Více

5.8 Člověk a společnost 5.8.1 Dějepis

5.8 Člověk a společnost 5.8.1 Dějepis 5.8 Člověk a společnost 5.8.1 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Hlavním posláním je rozvíjení vlastního historického

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

Školní vzdělávací program. Dějepis. Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté. Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání. Vzdělávací oblast:

Školní vzdělávací program. Dějepis. Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté. Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání. Vzdělávací oblast: Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a společnost Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Dějepis Obsahem předmětu Dějepis je poznání historie v takové míře, aby náš žák vnímal kořeny společenských

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Vzdělávací obor: Předmět: Dějepis

Vzdělávací obor: Předmět: Dějepis Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a společnost Dějepis Vyučovací předmět dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Rozvíjí průřezová témata, Multikulturní výchova,, a. Předmět

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis 1. ročník Celky učiva v 1. ročníku. - pravěk, starověk, předklasické Řecko, klasické Řecko - starověký Řím, raný středověk v Evropě, počátky českých dějin,

Více

5.5 Člověk a společnost

5.5 Člověk a společnost verze 2012/2013 5.5 Člověk a společnost 5.5.1. Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a společnost

Více

6.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis

6.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis 6.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis Obecné cíle výuky Dějepisu Předmět Dějepis a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k hlubšímu pochopení dění ve světě. Jeho hlavním cílem je vytvořit a

Více

Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis vychází ze vzdělávacího oboru Dějepis RVP ZV pro nižší gymnázium

Více

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku Dějepis Vyučovací předmět má časovou dotaci dvě hodiny týdně. Výuka probíhá většinou ve třídách, realizuje se také v muzeích, knihovnách, v kulturních objektech. Předmět je realizován v 6., 7., 8., 9.

Více

Dějepis nižší gymnázium

Dějepis nižší gymnázium Společně branou poznání Dějepis nižší gymnázium Obsahové vymezení Vzdělávací předmět Dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepis Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané

Více

DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Základním posláním vzdělávacího oboru dějepis je vytvoření historického vědomí jedince nutného k uchování kontinuity historické paměti. Důležité

Více

5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST. 5.5.1 Dějepis

5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST. 5.5.1 Dějepis 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vzdělávací oblast Člověk a společnost je zařazena na 2. stupni základního vzdělávání. Vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života v demokratické

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR DĚJEPIS

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR DĚJEPIS 5.5. 5.5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS: Vyučovací předmět Dějepis vychází ze vzdělávacího oboru. Vybavuje žáka znalostmi

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.5. Člověk a společnost Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje obory Dějepis a Výchova k občanství. Obsahově navazuje přímo na oblast Člověk

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 6. ročník Rulf, J., Válková, V.: Dějepis Pravěk a starověk (SPN, 2000) Mandelová, H. a kol.: Pravěk, Starověk (Kartografie Praha 1995)

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST 5.5.1 DĚJEPIS 5.5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dějepis vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Dějepis

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Dějepis Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Dějepis 1/Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Předmět dějepis je koncipován na základě očekávaných výstupů vzdělávacího oboru

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno. 4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.2 Dějepis. Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Dějepis

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno. 4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.2 Dějepis. Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Dějepis 4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.2 Dějepis 4. Hodinová dotace Dějepis 2 2 1 2 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Dějepis RVP ZV. Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání

Více

Úvod do učiva dějepisu význam zkoumání dějin získávání informací o dějinách historické prameny historický čas a prostor. Pravěk doba kamenná

Úvod do učiva dějepisu význam zkoumání dějin získávání informací o dějinách historické prameny historický čas a prostor. Pravěk doba kamenná Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: 6. uvede konkrétní příklady zdrojů informací o minulosti pojmenuje instituce, kde jsou shromažďovány orientuje se na časové přímce

Více

5.5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis. A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

5.5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis. A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu 5.5.1 Dějepis (D) 5.5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku.

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: IV. - rozlišuje hlavní orgány státní moci, některé jejich zástupce, symboly státu a jejich význam - chápe vztah vlast vs. cizina - chápe pojmy prezident, parlament, premiér, volby apod. - zná důležité

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A

DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A 1. Předantické civilizace 2. Starověké Řecko 3. Starověký Řím 4. Raně středověká Evropa 5. Přemyslovské Čechy 6. Lucemburkové 7. Společnost a kultura středověké

Více

Dějepis vyšší gymnázium

Dějepis vyšší gymnázium Dějepis vyšší gymnázium Obsahové vymezení Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která je vymezena v. Tato oblast využívá poznatky získané v základním

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

6.13 Dějepis. 6.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.13 Dějepis. 6.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.13 Dějepis 6.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Dějepis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP G.

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní Celkový počet vyučovacích

Více

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz MATURITNÍ TÉMATA ZE ZEMĚPISU 1. Země ve Vesmíru, Pohyby Země, Glóbus, kartografie 2. Litosféra, reliéf, pedosféra 3. Atmosféra členění, tlakové útvary, podnebné pásy 4. Hydrosféra pevnina a oceán, Kryosféra

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

0 0 R (2) 0 0 0 R (2) R (2) 0 0 R (2) R (2)

0 0 R (2) 0 0 0 R (2) R (2) 0 0 R (2) R (2) 5.4 Vzdělávací oblast - Člověk a společnost 5.4.2.1 Dějepis 5.4.2.2 Moderní svět a společnost 5.4.2.3 Dějepisný seminář 5.4.2.4 Dějepisně geografický seminář 5.4.2.3 Zeměpis Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis : : Charakteristika předmětu je zaměřen na: chápání a objevování skutečnosti orientace v historickém čase rozvoj vlastního historického vědomí orientace na časové ose a v historické mapě pochopení jednotlivých

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů po

Více

5.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

5.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 5.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 5.5.1. Dějepis Vyučovací předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku po 2 hodinách týdně. Výuka je zaměřena především na poznávání

Více

6.13 Dějepis VZDĚLÁVACÍ OBLAST : Člověk a společnost. Dějepis VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT:

6.13 Dějepis VZDĚLÁVACÍ OBLAST : Člověk a společnost. Dějepis VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Dějepis 6.13 Dějepis CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti.

Více

1. Učební osnovy. 1.1. Člověk a společnost. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25

1. Učební osnovy. 1.1. Člověk a společnost. ŠVP - učební osnovy - Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25 1. Učební osnovy 1.1. Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost využívá společenskovědní poznatky získané v základním vzdělávání, rozvíjí je a učí žáky

Více

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy průřezového tématu realizováno ve výuce vzdělávací oblasti/ oboru realizováno v rámci projektu realizováno

Více

KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 1 Periodizace dějin lidské společnosti Stěžejní procesy a události lidských dějin Na skok do pravěku Starověk

KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 1 Periodizace dějin lidské společnosti Stěžejní procesy a události lidských dějin Na skok do pravěku Starověk TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) DĚJEPIS SEPTIMA VÁCLAV BRDEK 2 HOD./TÝDEN KUKLÍK,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Vyučovací předmět: Dějepis

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Vyučovací předmět: Dějepis 8. Dějepis 88 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Vyučovací předmět: Dějepis CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Více

6.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

6.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 6.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis Předmět dějepis je určen pro žáky 2. stupně ZŠ. Je povinný pro všechny žáky 6. 9. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně. Dějepis přispívá k rozumovému, citovému,

Více

Dějepis. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Průřezová témata. Osobnostní a sociální výchova

Dějepis. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Průřezová témata. Osobnostní a sociální výchova I. Sekaniny1804 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět Dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Zaujímá mezi předměty významné místo,

Více