Kreativní odv tví a jejich prostorová organizace

Transkript

1 Kreativní odv tví a jejich prostorová organizace Creative industries and its spatial organization Ond ej Slach Anotácia: P ísp vek se zabývá základní charakteristikou kreativních odv tví. V rámci této charakteristiky budou stru n nastín ny základní aspekty r stu kreativních odv tví, jejich definice, jakož i jejich základní organizace v prostoru. K ú ové slová: kreativní odv tví, definice, prostorová organizace Summary: The entry is concerned with the characteristic of creative sectors. The charakteristic consists of the introduction of essential aspects of creative growth, definitions and the basic spatial organization of those aspects. Key words: creative sector, definition, spatial organization 1. Úvod P edkládaný p ísp vek se díl ím zp sobem pokouší nastínit základní otázky spojené s novými odv tvími kreativními odv tvími ( creative industries ). Tato problematika se stala p edm tem ady jak akademických studií, tak i prakticky orientovaných dokument a strategií. První ást p ísp vku bude v nována stru nému exkurzu v kontextu na soubor t chto odv tví. Dále budou analyzovány p ístupy k definici creative industries, p i emž v záv ru budou p edstaveny základní charakteristické prvky prostorové organizace kreativních odv tví. 2. Kreativní odv tví stru ný exkurz Podle Scott (2000) kulturní produkty všeho druhu utvá ejí a konstantn zvyšují své podíly na výstupech moderního kapitalismu a sektory vyráb jící tyto produkty reprezentují v sou asnosti nejdynami t jší sektory (str. 3), p i emž podíl kreativních odv tví na hrubém domácím produktu tvo il v roce 2006 okolo 7,3 % (DCMS, Department of Culture, Media and Sport, 2007). Hlavní p í iny lze identifikovat v následujících procesech: V procesu konvergence kultury a ekonomie. Jinými slovy, ekonomie je kulturalizována a kultura je ekonomizována (viz nap. Klaus, 2006, Kunzmann, 2002, Scott, 1996). Mezi odv tví, které signifikantním zp sobem demonstruje tuto konvergenci, pat í reklama, nebo funk n integruje jak kulturu, tak i ekonomiku (Thiel, 2007). V prom n nabídky. V ekonomickém systému p ebral konzum hlavní roli. Ješt na konci 70.let mohli výrobci ur ovat svou produkcí spot ebu a zákaznicí byli nuceni kupovat 85

2 standardizované modely produkované v masové mí e. Od 80. let minulého století se vztah mezi poptávkou a nabídkou prom nil zásadním zp sobem. Do pop edí vystoupily individuální požadavky konzument a segmentovaných cílových skupin (srovnej Rumpel, 2002). Podniky byly nuceny zm nit masovou produkci na flexibilní specializovanou produkci, což se projevilo na úrovni podnikových struktur (vertikální in house - desintegrace), produkce a logistických systém (just-in-time). Koncentrace podnik na podchycení rychlých zm n poptávky m la za následek, že marketing se stal klí ovým komponentem podnikových strategií. Produktová diferenciace vzniká na strategiích koncipovaných s využitím pr zkumu trhu (Helbrecht, 2001). Konzumní kultura. R zné životní styly a konzumní kultura st ední t ídy se projevují p i spot eb, kdy p i nákupu prakticky jakýchkoliv produkt nesledují zákazníci jejich skute nou užitou hodnotu hlavním argumentem pro volbu produktu je spíše kulturní hodnota produktu, p i emž tuto skute nost podporuje pot eba spole enské distinkce. Produkty jsou pro jejich vlastníky symboly statusu, sociální identity nebo vlastního vymezení (Helbrecht, 2001). V symbolické (estetické) hodnot produkt. Jak uvád jí Lash a Urry (1994), hlavní ást p idané hodnoty produkt je tvo ena symbolickou a estetickou hodnotou, ili že jsou produkovány více symboly než materiální objekty a zboží a služby se stávají stále více estetickými entitami se symbolickým rozm rem. Jinými slovy praktická užitelnost u produkt kreativního pr myslu ustupuje estetické, symbolické a expresivní hodnot (Moßig, 2004). 3. Definice a vymezení kreativních odv tví V sou asnosti neexistuje jednozna ná definice kreativního pr myslu, p i emž p ístup se liší prakticky p ípad od p ípadu. Pokusíme-li nastínit základní p ístupy, pak lze použít základní typologii nastín nou Gibson, Kong (2005), kdy rozlišují t i základní p ístupy k definovaní kulturních odv tví (ekonomie): (a) sektorový, (b) p ístup zam ený na trh práce a organizaci produkce a (c) kreativního indexu. (a) Sektorový p ístup. Zd raz uje symbolický obsah produkt. K tomuto sektorovému zp sobu m žeme za adit i definici aplikovanou britským Department of Culture, Media and Sport (DCMS), který definuje kreativní odv tví jako: Aktivity, které mají p vod v individuální kreativit, schopnostech a talentu a mají potenciál pro tvorbu bohatství a tvorbu pracovních míst skrze generaci a využívaní intelektuálního vlastnictví. Tyto aktivity se odehrávají v následujících sektorech: reklama, architektura, um ní, design, móda, film, tisk, software a další (DCMS, 1998, p. 10). Pratt (2005) definuje kulturní produkci v hlubokém ( depth ) pojetí jako proces vzájemn kontextuáln provázaného kulturního produk ního et zce ( cultural production chain) ), kdy tento et zec d lí na tyto ásti: Tvorba obsahu ( Content origination ) obvykle auto i, designé i nebo skladatelé. Hodnota je odvozena od duševních autorských práv. Sm na ( Exchange ) skrze velkoobchod nebo maloobchod, stejn jako skrze muzea, divadla, knihovny, galerie, historické budovy, sportovní za ízení nebo další místa. Reprodukce ( Reproduction ) - v tšina produkt kulturního pr myslu musí být sériov produkována, nap. tiskem, hudbou, rádiem, produkcí desingových materiál a produkt. Výrobní výstupy ( Manufacturing inputs ). Ideje musí být transformovány s využitím nástroj a materiál v produkty nebo prototypy. K tomu dochází pomocí produkce a distribuce r znorodých v cí, nap. hudebních nástroj, film, audiovizuálních za ízení nebo barev. Vzd lání a kritika ( Education and critique ). Zast ešení jak vzd lání, tak i diskuze kritických myšlenek. 86

3 Archivace ( Archiving ). Zahrnuje knihovny a pam kulturních forem. Vysoce problematickým u sektorového vymezení je skute nost, že ignoruje adu sektor, jejichž konkurenceschopnost se zakládá na využití duševního vlastnictví a kreativit (Drake, 2003). Dalším problematickým aspektem je samotná otázka distinkce mezi vysokým a nízkým um ním, nap. módou (Pratt, 1997) nebo literaturou (Kunzmann, 2002). (b) P ístup zam ený na trh práce a organizaci produkce. Kreativní ekonomie pat í k p edjezdci restrukturalizace spole enských a ekonomických produk ních forem (Krätke, 2002). Firmy v kreativním pr myslu jsou sou ástí vysoce prom nlivého trhu s vysokou mírou rizika (prom na trhu a módních trend ) a hyperkonkurece promítající se v živelné dynamice paraleln zanikajících starých a vznikajících nových firem. Ekonomická struktura se skládá z vysokého po tu mikro a malých, flexibiln specializovaných firem s vysokou d lbou práce, konkurujících velkým globálním hrá m v daném sektoru (Pratt, Jeffcutt, 2002), p i emž tuto strukturu m žeme považovat za zna n bifurkovanou (Reimer, Pinch, Sunley, 2008). Zárove se firmy (hlavn multimédia) uchylují z d vod eliminace rizika k širšímu produktovému portfoliu, jehož strukturu jsou schopné flexibiln m nit (Searle, De Valence, 2005) a sou asn je ada firem vysoce specializovaných. Firmy jsou obecn integrovány v lokáln dezentralizovaných a heterarchických sítích založených p evážn na slabých vazbách (Granovetter, 1973), respektive nezávislými obchodními vazbami ( arm s length, Uzzi, 1997) a široké autonomii (Burt, 1992) mezi firmami na stran jedné a silné vazb mezi firmami a zákazníky na stran druhé (Reimer, Pinch, Sunley, 2008). Pracovní trhy spojené s t mito sektory jsou extrémn konkuren ní, mnoho zam stnanc pracuje na áste ný úvazek (Scott, 2006) a pracovní síly (v tšinou vysoce kvalifikované) jsou organizovány v rámci temporárních projekt (Grabher, 2002). Zárove by nem lo být opomenuto, že kulturní pr mysl p edstavuje spíše svazek n kolika pr mysl s vlastními specifiky, lišícími se jak ve strategiích (Pratt, Jefcutt, 2002), tak i ve zp sobech projektové organizace (Grabher, 2004). (c) P ístup kreativního indexu. Kreativita zaujímá stále více úst ední roli nap í odv tvími a n kdy dokonce tvo í novou sociální skupinu (tzv. creative class ), která zahrnuje v sou asnosti ve Spojených státech amerických (USA) 38,8 milión pracovník, což iní 30 % z celkového po tu ekonomicky aktivních obyvatel (Florida, 2005). Jinak e eno kreativita se neomezuje jen na ur itá odv tví, ale je nezbytným faktorem konkurenceschopnosti pro všechny firmy 5. Problémem tohoto p ístupu je p ílišný redukcionismus, což pramení v používání nep esných (p ílišná abstrakce) index (nap. gay index atd.), které nezachycují komplexitu kulturního prost edí. Sou asn je problémem také p íliš široká definice takto pojaté kreativity, která má parametry fuzzy konceptu (Marcusen, 2006). D vodem sou asného zájmu o kreativitu je sou asné p esv d ení, že práv kreativní energie generuje nové ekonomické p íležitosti, které jsou nezávislé na neustálém tlaku na snižování náklad v globální ekonomice. Dalším p ístupem ke studiu kreativního pr myslu m že být jeho definice v kontextu znalostních bází ( knowledge based approach ), kdy lze v zásad rozlišovat t í druhy znalostních bází: (a) syntetická znalostní báze, (b) analytická znalostní báze a (c) symbolická znalostní báze. Pro kreativní odv tví je charakteristická poslední jmenovaná báze, kdy se jedná p evážn o kulturní odv tví jako film, divadla, vydavatelství, reklamu atd. Inovace vznikají 5 D vod vysokého zájmu o kreativitu je sou asné p esv d ení, že práv kreativní energie generuje nové ekonomické p íležitosti, které jsou nezávislé na neustálém tlaku na snižování náklad v globální ekonomice (Wojan et al. 2007). 87

4 zejména novou kombinací stávajících znalosti (výjime n novým technickým postupem i novou estetickou kvalitou). Mají temporární charakter (nap. film, píse atd.) a jsou to tržn orientované produkty typu kill time nebo one-off. Dominuje projektový typ organizace práce (viz nap. Grabher, 2002). Jasn dominují tacitní znalosti, zejména založené na know how ( learning by doing in the job, Hanson et. al., 2005). Omezení tohoto p ístupu jsou podobná jako u sektorového omezení. Opomíjeny jsou aktivity, ve kterých jsou kreativní innosti integrovány stále v rámci firem (in house), nap. ze syntetické znalostní báze. V kontextu problematiky definování kreativního pr myslu je t eba zmínit prostorovou perspektivu. Jak uvádí Ettlinger (2007), je pot eba klást d raz na analýzu na mikro úrovni, nebo kategorizace odv tví nebo lidí (bílé líme ky) vede k opomenutí schopností lidí mimo tyto kategorie. Zjednodušen e eno, asto je d ležit jší postavou pro fungování firmy sekretá ka než vysoce placený kreativní šéf. To ukazuje, že kreativita není výhradn spojena s ur itou profesí, ale spíše p edstavuje soubor individuálních schopností lidí nap í r znými profesními kategoriemi povolání. Prostorová organizace kreativních odv tví Lokalizaci firem obecn lze vysv tlit na základ lokaliza ních faktor, p i emž lze vycházet z následujícího tvrzení. Klasické tvrdé lokaliza ní faktory, jako nap. dostupnost a cena ploch, dostupnost kapitálu a dob e vzd laných pracovních sil se stávají stále více ubikvitními (Thießen, 2005) a relativn ztrácejí na svém tradi ním výsadním významu pro prostorovou alokaci firem a mobilitu pracovních sil (jako pull-faktor ). Pro vysoce kvalifikované pracovní síly a firmy v nových odv tvích regionální ekonomiky naopak nabývají na relativním významu tzv. m kké lokaliza ní faktory (Slach, Rumpel, Koutský, 2008). Nejfrekventovan jší typologii 6 lokaliza ních faktor dávají Grabow, Hollbach-Grömig (1995), kte í rozlišují: Tvrdé lokaliza ní faktory. Faktory, jejichž kvalita a úrove je primárn kalkulovatelná. 1. disponibilita kvalifikovanými lidskými zdroji zam stnanci, disponibilita pozemky, nebytovými prostorami a kancelá skými prostorami. 2. dopravní napojení, ceny za plochy, elekt inu, prostory a budovy, kapitál atd. M kké podnikatelské lokaliza ní faktory. Mají bezprost ední vliv na aktivitu podnik /podnikatel, avšak nejsou primárn kalkulovatelné i m itelné, nebo jsou p edm tem subjektivního hodnocení každého podnikatele/podniku (srovnej Dziembowska-Kowalska, Funck, 1999), nap. image, kultura, mileu, identita, vst ícnost ve ejného sektoru atd. M kké individuální lokaliza ní faktory. Jsou záležitostí osobních preferencí jak pracovník managementu, tak samotných zam stnanc a nemají bezprost ední vliv na aktivity podnik. Vliv mají p edevším na jejich pracovní motivaci a pracovní efektivitu, respektive na celkovou disponibilitu vysoce kvalifikovanými lidskými zdroji v regionu. Výrazným zp sobem ovliv ují výb r místa k bydlení a stávají se tak faktorem stabilizace stávajícího, p ípadn atrakce nového obyvatelstva (zele, kulturní scéna, infrastruktura volného asu). 6 Doslovný p eklad do anglického jazyka je pom rn problematický (Ellger, 2001). Za prakticky identický s m kkým lokaliza ními faktory lze pak považovat termín amenities (Fürst, Löb, 2005, Floeting, 2007), což je téma ady odborník (nap. Clark, 2002, 2003, Florida, 2002, Jacobs, 1969). 88

5 Jak ukázala Helbrecht (1998, 2001) p i studiích zam ených na kreativní služby v Mnichov a Vancouveru, hrají práv m kké lokaliza ní faktory Look and feel nebo atmosféra klí ový význam p i lokalizaci firem kreativních služeb (srovnej Mommaas, 2002). Vliv m kkých lokaliza ních faktor m že poskytnout lepší explana ní rámec pro vysv tlení lokalizace firem kreativního pr myslu, než klasické lokaliza ní teorie. P esto má tento koncept adu omezení. P edevším má slabou teoretickou fundovanost (Thießen, 2005), která vychází primárn z klasických lokaliza ních teorií, jež jsou z velké ásti opoušt ny jednak pro svoje etná zjednodušení reality a jednak z toho d vodu, že lokalizace je jenom jednou z aktivit podnik a firem (Blažek, Uhlí, 2002). M kké lokaliza ní faktory jako image, atmosféra atd. jsou pojímány jako popisný strukturální efekt, ale nevysv tlen z stává význam ekonomických a sociálních proces, na jejichž pozadí se tyto struktury konstruují, respektive jsou konstruovány (Bathelt, Glückler, 2003). Aglomera ní výhody Lepší význam pro pochopení prostorové organizace nabízejí aglomera ní (urbaniza ní) výhody. Z prostorové perspektivy vykazují podniky v kreativním pr myslu silné tendence k prostorové koncentraci a vytvá ení specializovaných prostor (Scott, 1996), p i emž koncentrace aktivit sm uje do urbánních prostor (Moßig, 2005), a to zejména ve vnit ních m stech nebo jejich jádrech (Marcusen, 2007). Vysoké prostorové shlukování firem lze vysv tlit na základ aglomera ních výhod. Blízkost dodavatel. Firmy v kreativním pr myslu se pohybují ve vysoce konkuren ním prost edí a proto svou lokalizací v blízkosti hlavních dodavatel umož uje existenci sí ové redundance, která poskytuje možnost rychlé adaptace a flexibility v p ípad ukon ení dosavadních vazeb a také zamezení tzv. paradoxu zako en ní ( paradox of embeddedness, Uzzi, 1997), kdy výhody z geografické blízkosti napomáhájí, ale nezaru ují (Hellmer et al. 1999) vznik neobchodovatelných vazeb ( untraded interdependencies ) (Storper, 1997) mezi firmami. Firmy se nemusejí shlukovat pouze na základ spolupráce, ale také na základ rivality a vzájemné averze (Maskell, Malmberg, 2002). Blízkost zákazník m. Firmy se specializují p evážn na jednorázové produkty ( oneoff!), jejichž finální podoba asto vzniká v úzké interakci s klienty. Vzhledem k povaze vysoké tacitness produkt je žádoucí geografická blízkost umož ující vysokou frekvenci face-to-face (F2F) komuniace, v jejímž rámci m žou být p edávány znalosti typické u takovýchto produkt (Isaksen, 2004). V tší okruh zákazník také zvyšuje pravd podobnost získání zakázky a redukuje riziko firem. P ítomnost širšího trhu vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Florida (2005) nazna uje, že kreativní firmy se shlukují p edevším na základ kvalifikovaných lidských zdroj, které vytvá ejí hlavní komparativní výhodu, ale koncetrace firem na základ existence rozsáhlého trhu kvalifikovaných pracovních sil je obecn respektována (nap. Searle, De Valence, 2005, Maier, Tödling, 1998) P ístup k informacím, který je nejsnazší v aglomeracích. Konkurence nutí firmy k neustálé obnov informací, p i emž tyto informace mohou získat prost ednictvím lokálního buzz. Ten se zakládá na specifické informa ní a komunika ní ekologii, která je vytvá ena pravidelnou face-to-face komunikací (podrobn k F2F Storper, Venables, 2004) jedinc a firem uvnit stejného sektoru, místa nebo regionu (Bathelt et al., 2004), p i emž participace na lokálním buzz není spojena se žádnými zvláštními investicemi (tamtéž). 89

6 4. Záv r V rámci tohoto stru ného p ísp vku nemohl být d kladn ji analyzován nap. p ínos kreativních odv tví pro regionální ekonomiky nebo jejich význam pro regeneraci urbánních ekonomik. V podmínkách eské geografie se prozatím jedná o téma, jenž je minimáln reflektováno. Tento p ísp vek se pokouší vnést impulz do debaty v rámci regionálního rozvoje i ekonomické geografie. Literatura 1. BATHELT, H., GLÜCKLER, J. (2003) Wirtschaftsgeographie: Ökonomische Beziehungen in räumlicher Perspektive 2., korrigierte Auflage, Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart. 2. BATHELT, H., MALMBERG, A., MASKELL, P. (2004) Clusters and knowledge: local buzz, global pipelines and the process of knowledge creation. Progress in Human Geography, 28, BLAŽEK, J., UHLÍ, D. (2002) Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha. 4. BURT, R. (1992) Structural Holes: The Social Structure of Competition. University Press, Cambridge. 5. CLARK, T.N., LLOYD, R., WONG, K.K., JAIN, P. (2002) Amenities drive urban growth. Journal of urban affairs, 24(5), CLARK, T.N. (2003) Urban Amenities: Lakes, Opera and Juice Bars Do they Drive Development? Research in Urban Policy. The City as an Entertainment Machine. Elsevier, Oxford, UK, DCMS Creative Industries Task Force (1998) Creative Industries: Mapping Document. DCMS, London. 8. DCMS Creative Industries Task Force (2007) Creative Industries: Mapping Document. DCMS, London. 9. DRAKE, G. (2003) This place gives me space : place and creativity in the creative industries, Geoforum 34(4), DZIEMBOWSKA-KOWALSKA, J., FUNCK, R.H. (1999) Cultural Activities: Source of Competitiveness and Prosperity in Urban Regions, Urban Studies, 36(8), ELLGER, C. (2001) Beyond the Economic? Cultural Dimensions of Services: The RESER Survey of Service Research Literature in Europe The Service Industries Journal, 21(4), ETTLINGER, N. (2007) Unchaining the Micro. Secons Discussion Forum No. 11, University of Bonn, Germany, FLOETING, H. (2007) Wissen und Kreativität als Treiber urbaner Entwicklung - Braucht die Stadt neue Räume? Real corp, Vienna, FLORIDA, R. (2002) The Rise of the Creative Class and how it s transforming work, leisure, community, & everyday life. Basis Books, New York. 15. FLORIDA, R. (2005) Cities and the Creative Class. Routlege, New York. 90

7 16. FÜRST, D., LÖB, S. (2005) Kulturlandschaften wachsende Bedeutung für regionalpolitische Strategien? In: THIEßEN, F., CERNAVIN O., FÜHR, M., KALTENBACH, M. : Weiche Standortfaktoren, Duncker & Humbolt. Berlin, GIBSON, C., KONG, L. (2005) 'Cultural economy: a critical review', Progress in Human Geography, 29(5), GRABHER, G. (2002) The Project Ecology of Advertising: Tasks, Talents and Teams. Regional Studies, 36, GRABHER, G. (2004) Die Nachbarschaft, die Stadt und der Club: Wissensmilieus in Projektökologien" In: Matthiesen, U., (Ed) Stadtregionen und Wissen: Analysen und Plädoyers für eine wissensbasierte Stadtpolitik, VS Verlag, Wiesbaden, GRABOW, B., HOLLBACH-GRÖMIG (1995) Weiche Stanortfaktoren. Schriften des Deutschen Institut für Urbanistik Band, 89, Dt. Gemeindeverlag. Stuttgart-Berlin-Köln. 21. GRANOVETTER, M. (1973) Granovetter, M. (1973) "The Strength of Weak Ties",American Journal of Sociology. 6 (78) HANSEN, H.J., VANG, J., ASHEIM, B.J. (2005) The Creative Class and Regional Growth: Towards a Knowledge Based Approach. Regional Growth Agendas konference. Regional Studies Associations, HELBRECHT, I. (2001) Postmetropolis: Die Stadt als Sphinx. Geographica Helvetica, 56(3), HELBRECHT, I. (1998) The Creative Metropolis. Services, Symbols, and Spaces. International Journal of Architectural Theory, 3(1). 25. HELLMER, F. et al. (1999) Mythos Netzwerke. Regionale Innovationsprozesse zwischen Kontinuität und Wandel. Berlin. 26. ISAKSEN, A. (2004): Knowledge-based Clusters and Urban Location: The Clustering of Software Consultancy in Oslo. Urban Studies, ro. 41,. 5, s JACOBS, J. (1969): The Economy of Cities. Random House, New York. 28. KLAUS, P. (2006) Stadt, Kultur, Inovation. Seismo Verlag. Zürich. 29. KRÄTKE, S. (2002) Medienstadt. Urbane Cluster und globale Zentren der Kulturproduktion. Verlag Leske & Budrich, Opladen. 30. KUNZMANN, K.R. (2002) Kultur, Wirtschaft und Raumentwicklung. Informationen zur Raumentwicklung. 4(5), LASH, S., URRY, J. (1994) Economies of Signs and Space. Sage, London. 32. MAIER, G., TÖDTLING, F. (1998): Regionálna a urbanistická ekonomika 2. Regionálny rozvoj a regionálna politika. Bratislava, Elita. 33. MALBERG, A., MASKELL, P. (2002) "The elusive concept of localization economies: towards a knowledge-based theory of spatial clustering" Environment and Planning A, 34(3), MARKUSEN, A. (2006) Urban development and the politics of a creative class: evidence from a study of artists. Environment and Planning A, 38(10), MARKUSEN, A. (2007) The Urban Core as Cultural Sticky Place. Project on Regional and Industrial Economics, Humphrey Institute of Public Affairs, MOMMAAS, H. (2004) Cultural clusters and the post-industrial city: Towards the remapping of urban cultural policy. Urban Studies, 41(3), MOßIG, I. (2005) Die Branchen der Kulturökonomie als Untersuchungsgegenstand der Wirtschaftsgeographie. Zeitschrift für Wirtschaftsgeographie, 49(2),

8 38. MOßIG, I. (2004) Steuerung lokalisierter Projektnetzwerke am Beispiel der Produktion von TV-Sendungen in den Medienclustern München und Köln. In: Erdkunde, 58. Jg., PRATT, A.C. (2005) Cultural industries public policy: An oxymoron? International Journal of Cultural Policy, 11(1), PRATT, A.C. (1997) "The cultural industries production system: a case study of employment change in Britain, ", Environment and Planning A, 29(11), PRATT, A.C., JEFFCUT, P. (2002) 'Managing Creativity in the Cultural Industries.' Creativity and Innovation in Management, 11(4), REIMER, S., PINCH, S., SUNLEY, P. (2008) Design spaces: aglomeration and creativity in British design agencies. Geografiska Annaler, Series B, Human Geography, 90(2), RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostravská Univerzita, Ostrava. 44. SCOTT, A.J. (2006) Creative cities: Conceptual issues and policy questions. Journal of Urban Affairs, 28(1), SCOTT, A.J. (2000) The Cultural Economy of Cities: Essays on the Geography of Image- Producing Industrie. Sage. 46. SCOTT, A.J. (1996) The Craft, Fashion, and Cultural-Products Industries of Los Angeles: Competitive Dynamics and Policy Dilemmas in a multisectoral image-producing complex. Annals of the Association of American Geographers SEARLE, G., DE VALENCE, G. (2005) The urban emergence of a new information industry: Sydney's multimedia firms. In: Australian Geographical Studies, 2 (43) SLACH, O., RUMPEL, P., KOUTSKÝ, J. (2008) M kké faktory regionálního rozvoje. 1. vyd. Ostrava: Repronis. 49. STORPER, M. (1997) The Regional World: Territorial Development in a Global Economy. New York London, Guilford Press. 50. STORPER, M., VENABLES, A.V. (2004) Buzz: face-to-face contact and the urban economy. Journal of Economic Geography, 4(4), Oxford University Press, THIEßEN, F. (2005) Zum Geleitet: Weiche Standortfaktoren Die fünf Sichtweisen.: In: THIEßEN, F., CERNAVIN O., FÜHR, M., KALTENBACH, M.: Weiche Standortfaktoren. Duncker & Humbolt. Berlin. s UZZI, B. (1997): Social Structure and Competition in Interfirm Networks: The Paradox of Embeddedness, Administrative Science Quarterly, ro. 42, s WOJAN, T.R., LAMBERT, D.M., McGRANAHAN, D.A. (2007): Emoting with their feet: Bohemian attraction to creative milieu. Journal of Economic Geography ro. 7, s

9 Kontakt: Mgr. Ond ej Slach Ostravská univerzita P írodov decká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho Ostrava ondrej.slach@osu.cz 93