Horní solopyský rybník

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Horní solopyský rybník CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Horní solopyský rybník Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2530 Rozloha (ha): 20,7986 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 19,7015 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 94,7 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 5835 PP Horní solopyský rybník Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,7423 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,6 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,3548 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 1,7 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Sedlčany Dotčená katastrální území Solopysky u Třebnic 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází v těsné blízkosti obce Solopysky, zhruba 2 km na západ od Sedlčan. Jedná se o dva rybníky na mokřadu bez stálého přítoku v povodí potoka Musíku. Hlavní dominantou je Horní solopyský rybník o výměře cca 10 ha, který je charakteristický rozsáhlými litorálními porosty orobince a zblochanu vodního, které postupně vyrůstají z vody a přispívají k zazemňování. Jižně od Horního solopyského

3 rybníka leží bezejmenný rybník s výměrou cca 0,4 ha s bohatou submerzní vegetací. V jižní části lokality se nachází lesní plocha s vysázenými jehličnany a postupně zarůstající travní porosty ruderální lada. Ve východní části se nalézá vzrostlejší remíz a porosty vrb. Na západě EVL částečně zasahuje na parcely se zástavbou obce a zahradami. Okolí EVL tvoří intravilán obce, další rybníky v soustavě a především zemědělsky využívané plochy s ornou půdou. Reliéf: Mělká sníženina ve zvlněné krajině Sedlčanska. Celkový reliéf lokality je velmi plochý, nadmořská výška se pohybuje mezi m n. m. Geomorfologie: Lokalita leží ve střední části Sedlčanské pahorkatiny, celek Benešovská pahorkatina. Geologie: Podloží je tvořeno granodiority středočeského plutonu a nezpevněnými nivními sedimenty. Pedologie: Na většině lokality jsou vyvinuty glejové půdy, které přecházejí v sušších partiích do kyselé kambizemě. Klima: Mírně teplá oblast MT10. Fytogeograficky lokalita náleží do oblasti mezofytika, okres Sedlčanskomilevská pahorkatina. Biota Flóra a vegetace Botanická hodnota lokality je velmi rozkolísaná. Cenný je především malý rybník s rozvinutou vegetací měkkých makrofyt. Vyskytuje se zde např. rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides C2), bublinatka jižní (Utricularia australis C4a), lakušník štítnatý (Batrachium peltatum C4b), halucha vodní (Oenanthe aquatica), pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa C4a). V Horním solopyském rybníku je díky rybí obsádce výskyt sumerzních makrofyt sporadický, zaznamenána zde byla bublinatka jižní. Významné jsou u tohoto většího rybníka především rozsáhlé litorální porosty s emergentní vegetací. Dominujícím druhem je zblochan vodní (Glyceria maxima) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), mezi které jsou vtroušeny další vlhkomilné druhy např. šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus C4a). Z druhů obnažených den zde byl zaznamenán šáchor hnědý (Cyperus fuscus C3), ostřice česká (Carex bohemica C4a) a bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis) (AOPK ČR , Karlík 2009). Terestrické části lokality jsou velmi degradované. V jižní části EVL se vyskytují navážky zeminy, na kterých prosperují ruderální druhy s dominující třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Na některé plochy se třtinou byl v posledních 10 letech vysázen porost smrku ztepilého (Picea abies). Starší stromové porosty jsou tvořeny jednak výsadbou smrku a borovice lesní (Pinus sylvestris) s ojedinělými jedinci topolů kanadských (Populus x canadensis) a jednak nálety různých druhů dřevin vrby křehké (Salix fragilis), vrby popelavé (S. cinerea), olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu osiky (Populus tremula). Fauna Význam lokality tkví především ve výskytu početných populací různých druhů obojživelníků. Obojživelníci zde nalézají vhodná stanoviště k reprodukci litorály s vegetací, i vhodná stanoviště v okolí k zimování. EVL představuje z pohledu obojživelníků velmi cenné stanoviště s nadregionálním významem, které však v posledních letech degraduje díky zarůstání, zazemňování a nižším stavům hladiny. Kuňka ohnivá (Bombina bombina), předmět ochrany na lokalitě, zde má početnou a vitální populaci, jednu z největších ve středních Čechách. Dále se zde vyskytují početné populace blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), skokana štíhlého (Rana dalmatina), ropuchy obecné (Bufo bufo), rosničky zelené (Hyla arborea) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Méně početné populace zde mají druhy skokan zelený (Rana kl. esculenta), s. krátkonohý (R. lessonae) a s. hnědý (R. temporaria). Lze zde předpokládat i výskyt ropuchy zelené (Bufo viridis), která má početnou populaci v Dolním solopyském rybníku a čolka velkého (Triturus cristatus) (Fischer 2009). Všechny zmíněné druhy jsou uvedeny na Červeném seznamu ČR a až na skokana hnědého jsou také zákonem chráněny. Z plazů zde byly zaznamenány druhy ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix) a slepýš křehký (Anguis fragilis), všechny druhy jsou chráněny zákonem (AOPK ČR , Fischer 2009). Lokalita je významná i z ornitologického hlediska. Zjištěno zde bylo 85 druhů ptáků, z toho celkem 31 je zákonem chráněno a 38 figuruje na Červeném seznamu ČR, u řady z nich je potvrzeno pravidelné hnízdění. Jsou to například druhy čírka modrá (Anas querquedula), lžičák pestrý (Anas clypeata), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus). Ojediněle byl zaznamenán např. orel mořský (Haliaeetus albicilla), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), potápka černokrká (Podiceps nigricollis). Z bezobratlých se zde vyskytují běžné druhy vodních a mokřadních biotopů i jiných stanovišť. Ze vzácnějších měkkýšů zde byl nalezen vodní plž lištovka lesklá (Segmentina nitida) s vazbou na litorální stanoviště.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 2 % p > 0 % vynikající populace není dobrá zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Udržet populaci ve stavu jako při vyhlášení EVL. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením měkkých makrofyt, anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8 10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, dále pak likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy). Mezi další negativní faktory patří používání biocidů v zemědělství a lesnictví, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století, zarybňování jezírek v lomech a pískovnách, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků s vysokými rybími obsádkami a/nebo nevhodně zvolenými druhy ryb. Vysoká rybí obsádka působí negativně na populaci kuňky z důvodu potravní konkurence (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia drobné žabky), likvidace přirozených úkrytů býložravými rybami nebo z důvodu přímého predačního tlaku. Ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb, především při poklesu úživnosti nádrže. Býložravé ryby také likvidují vajíčka umístěná na vodních rostlinách. Negativní je přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů. Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí, ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. V současné době při častém přebudovávání nevyužívaných rybníků na rybníky s polointenzivním a intenzivním chovem ryb dochází, kromě výše zmíněných vlivů, také k nutnosti ryby uměle dokrmovat a rybníky více hnojit ke zvýšení úživnosti. To vede ke zhoršení kvality vody a negativnímu dopadu na populace obojživelníků vázaných na čistou vodu. Negativně působí i chov mysliveckých polodivokých kachen, jejichž přikrmováním dochází k další eutrofizaci a zároveň kachny jsou predátory pulců a potravními konkurenty dospělců.

5 Významným negativním faktorem pro kuňku i další obojživelníky je špatně prováděné odbahňování a to buď v nevhodném období při rozmnožování a vývoji larev (duben září, v tomto termínu je nevhodné jakékoliv snižování hladiny), anebo v nevhodném rozsahu tak, že plocha litorálu se výrazně zmenší či je odstraněn úplně, břehy nádrže se zvýší vyhrnutím sedimentu a dno v příbřežních partiích má sklon větší než 1:10. Nevhodné je také odbahňování všech rybníků najednou v jedné rybniční soustavě. V některých nádržích dochází k opačnému problému zarůstání a zazemňování. Problém je především s hustými porosty vodních makrofyt (orobinec, rákos apod.), které se uchytí a rozrostou v příbřežních mělčích částech. Husté porosty nejsou pro kuňku vhodné a navíc hromadění biomasy přispívá k dalšímu zazemňování a tím pádem ke ztrátě vhodného biotopu litorálu. Nevhodné jsou také vlivy působící na okolní terestrická stanoviště vznik či vysázení lesa kolem nádrže, neprořezávané nálety křovin a stromů s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými, tj. špatný až žádný rozvoj řas jako potravy pro pulce, úplné zastínění lokality vedoucí k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 C a více), což zpomaluje vývoj vaj íček a larev a způsobuje špatný až žádný rozvoj fytoplanktonu a následně zooplanktonu potravy žab (především nedospělých jedinců). Obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí. V ČR se zastínění drobných vod během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo. Nepříznivé je také používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu. Obecně lze shrnout, že kuňka ohnivá trpí jednak zánikem biotopů, jednak nevhodným zásahem do biotopů. Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat v případě menších nádrží a tůní pouze extenzivně nebo vůbec, u větších rybníků (cca 4 ha a více) lze hospodařit i v polointenzivním režimu a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky. Konkrétní návrh managementu je třeba zpracovat vždy individuálně pro danou lokalitu. Okolí nádrže by mělo být ideálně mozaikovité s převahou travních porostů a místy pro zimování. Travní porosty by měly být extenzivně paseny nebo ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Při použití mechanizace k sečení je vhodné používat vysoko nastavitelnou lištu (10 15 cm). Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí. Důležité je vyloučit aplikaci chemických postřiků. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Při navrhovaném kosení litorální vegetace (v kap. 3) je potřeba zohlednit nároky vodního ptactva, pro které je tato lokalita taktéž významná. Kosení by mělo probíhat každoročně mozaikovitým způsobem tak, že v jednom roce bude pokosena zhruba jedna pětina porostu, tj. v průběhu pěti let bude postupně pokosen celý porost. Mozaikovité kosení je vhodné i pro obojživelníky. S ohledem na hnízdění ptáků a aktivitu obojživelníků lze kosit pouze mimo sezónu (od září do února). 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti rybníkářství a rybářství Horní solopyský rybník byl pravděpodobně založen na konci 16. stol., stejně jako další rybníky na Sedlčansku, v době, kdy zde působil rybníkář Jakub Krčín. Výměra rybníka je zhruba 10 ha, volná vodní hladina je však v současné době zhruba na ploše 2 ha, s maximální hladinou 385 cm u hráze, zbylá plocha je porostlá litorální vegetací emergentních makrofyt a pro ryby víceméně nepřístupná. Rybník je využíván k polointenzivnímu chovu ryb (dle platného manipulačního řádu). V r zde bylo nasazeno 6000 ks K2, 1500 ks Ca1 k eliminaci střevličky východní a 75 ks generačního lína. Z hlediska PO je to příliš vysoká obsádka, nicméně se zdá, že populace kuňky při současném zárůstu rybníka může na lokalitě existovat. Z důvodu značného zárůstu nádrže lze tuto obsádku v současnosti považovat za biomeliorační opatření. Přikrmuje se obilovinami, nehnojí se, výlov probíhá v podzimním období.

6 Vzhledem k tomu, že přítok je pouze velmi slabý a pravděpodobně pouze periodický, se často stává, že rybník nateče pouze do poloviny stavu. Důsledkem je současná situace, kdy nádrž silně zarůstá především zblochanovými a orobincovými porosty a část (cca 2 ha) zůstává na suchu. Zároveň se urychluje zarůstání zbytků nádrže s nízkým vodním sloupcem a ubývá plocha s volnou vodní hladinou. Z pohledu obojživelníků jsou zatím úbytky biotopů kompenzovány postupným zarůstáním dalších zavodněných částí nádrže, tedy vytvářením biotopů nových. Pokud však nebudou realizována managementová opatření (viz kap. 3.1), v blízké budoucnosti (horizont let) hrozí celková ztráta vhodného biotopu a tím i populace PO. Nízký stav vody není optimální ani pro vodní ptáky z důvodu snadnějšího přístupu suchozemských predátorů ke hnízdům a také z důvodu snížení dostupnosti potravy při zmenšení volné vodní hladiny. V minulosti byly sedimenty z rybníka vyhrnuty a ponechány ve valech při jeho okrajích, místy je tak přerušen plynulý přechod na souš. Valy však nejsou souvislé ani příliš vysoké, proto tímto nejsou populace obojživelníků negativně ovlivněny. Na jaře v r bylo provedeno velkoplošné mulčování litorálních porostů, což mělo negativní dopad především na vodní ptáky z důvodu likvidace hnízd i potenciálních míst k hnízdění. Z pohledu obojživelníků spočívalo ohrožení v potenciálně vyšším predačním tlaku zejména ze strany vodních ptáků, na druhé straně však došlo k žádoucímu oslunění jinak hustě zarostlých ploch a pravděpodobně tím pádem k vyšší úspěšnosti reprodukce. Z botanického hlediska by byl zásah pozitivní, pokud by byla biomasa odstraněna mimo lokalitu. Druhý menší rybník v EVL byl založen mnohem později než větší nádrž pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století. Nádrž nebyla dlouhodobě rybářsky využívána a proto se zde rozvinula bohatá vegetace měkkých vodních makrofyt. V r zde došlo k úpravám za účelem obnovy chovu ryb (především redukce příbřežních porostů keřovitých vrb) a od r se zde pravidelně ryby nasazují, což se okamžitě projevilo ústupem submerzních a emergentních vodních rostlin, větším zakalením vody i poklesem početnosti populací obojživelníků (Fischer & Karlík 2010). V r zde byl nasazen plůdek kapra a lína. Přikrmuje se v menší míře šrotem, nehnojí se, výlov probíhá v podzimním období. Pro tento bezejmenný rybník není dostupný manipulační řád. terestrická stanoviště Dřívější využití okolí rybníka spočívalo především v pastvě drůbeže a dobytka. Po ukončení pastvy došlo k samovolné sukcesi i výsadbám dřevin a založení menších lesních porostů na bývalém bezlesí. Výsadba zahrnovala především stanovištně nevhodné jehličnany smrky a borovice. Stáří porostu na různých ploškách je odhadováno na cca 5, 15 a 30 let. V EVL na mnoha parcelách vedených jako trvalé travní porosty nedochází k pravidelné seči a plochy zarůstají dřevinami. Výsledkem je snižující se rozmanitost terestrických stanovišť, což má za následek ztrátu atraktivity lokality pro řadu druhů (např. hmyzu jakožto potravy pro obojživelníky; plazů atd.) i snížení nabídky vhodných suchozemských stanovišť obojživelníků, kteří preferují mozaiku různých biotopů s důrazem na otevřená stanoviště. K diverzitě stanovišť přispívá i zástavba obce s udržovanými kosenými zahradami, kde mohou obojživelníci nalézt vhodná zimoviště ve sklepích, zídkách, hranicích dřeva apod. Zástavba na západním břehu větší nádrže vznikla pravděpodobně až ve 20. stol. Při plném naplnění nádrže zde údajně dochází k zaplavování sklepů, nádrž je pak proto upouštěna (Anonymus). Snižování stavu hladiny je z pohledu dlouhodobého zachování biotopu předmětu ochrany velmi negativním vlivem, jak již bylo zmíněno v předchozím textu. jiné využití V jihovýchodním okraji lokality se nachází zdroj pitné vody pro obce Solopysky a Sedlčany. Z obce k němu vede skrz EVL panelová cesta. Ochranné pásmo 1. stupně zasahuje na lokalitu pouze okrajově (cca 1 ha) na jihovýchodě a pak na jihu, kde je těsně za hranicí EVL další zdroj. Celá EVL je potom zahrnuta do ochranného pásma 2. stupně. Okolí EVL tvoří z velké části zemědělsky využívané plochy pole. Do rybníka jsou svedeny drenážní vody z těchto pozemků. Na severu lemuje EVL místní komunikace. Potenciální hrozbou pro obojživelníky jsou splachy eutrofizujících nebo jiných chemických látek na území lokality, teoreticky je však EVL chráněna přítomností vodního zdroje.

7 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Horní solopyský rybník Autor: Mgr. Petr Karlík, Mgr. David Fischer Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje Datum schválení: Platnost od-do: Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: Středočeská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Městské lesy Sedlčany (kód LHC ) Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,9 Období platnosti LHP (LHO): Organizace lesního hospodářství: Městské lesy Sedlčany Nižší organizační jednotka: neuvedeno Manipulační řády Číslo: neuvedeno Název: Manipulační a provozní řád rybníka Solopyský horní Datum schválení: Platnost od: Poznámka: Další dokumenty Název: Rozhodnutí vodohospodářského orgánu Platnost od: Poznámka: Okres Příbram, obec SEDLČANY SOLOPYSKY stanovení ochranných pásem k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti kolem zdrojů podzemních podle 19 zák. č. 138/1973 Sb. o vodách

8 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany péče o Horní solopyský rybník Z dlouhodobého hlediska je třeba v Horním solopyském rybníku aplikovat managementová opatření, která zamezí postupnému zániku nádrže v důsledku masivního zarůstání a zazemňování (podpořeno mj. nižším stavem hladiny ve vegetační sezóně). Opatření spočívají jednak v úpravě hospodaření a jednak v postupné obnově zazemněných částí litorálních partií. Rybník je možné nadále obhospodařovat jednohorkově s výlovy na podzim. Vzhledem k problémům s nedostatkem vody v poslední době je vhodné přistoupit i k dvouhorkovému způsobu hospodaření. Rybník je možné využít k nasazení K0, K1 a K2. Doporučujeme nepřesahovat velikosti násad při jednohorkovém způsobu K1 do 160 kg a 4500 ks nebo K2 do 250 kg a 1000 ks, při dvouhorkovém způsobu potom K1 do 40 kg a 1200 ks nebo K2 do 100 kg a 400 ks. Množství je počítáno na současnou využitelnou plochu rybníka (2 ha), v případě změny rozsahu volné plochy je příhodné velikosti násad přiměřeně upravit. Je možné přisazovat/nasazovat candáta do Ca2, a to dle aktuální potřeby, resp. výskytu některých nežádoucích druhů ryb. Nevhodná je přítomnost těchto druhů: střevlička východní (Pseudorasbora parva), karas stříbřitý (Carassius auratus), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Přikrmování je možné provádět pouze čistým obilím do relativního krmného koeficientu 1,5. V případě dvouhorkového systému je vhodné druhou sezónu brát zvýšený zřetel na kvalitu vodního prostředí v bezejmenné nádrži, protože nelze očekávat zcela optimální stav v hlavním rybníce. Další možný způsob hospodaření je odchov plůdku lína i jeho produkce nasazením do třiceti sestav generačních ryb nebo chov dalších vzácných či ohrožených druhů ryb (např. slunka, karas obecný, apod.) v rámci komplexnějších projektů ochrany přírody. Konkrétní podmínky je třeba nastavit při plánování takovéhoto případného projektu. Nutné je zachovat dostatečnou extenzivitu chovu, která zaručí vhodné podmínky pro rozmnožování předmětu ochrany (viz níže). V tomto případě je možné přistoupit k víceletému cyklu. V případě nutnosti je možné dočasně přistoupit k omezování tvrdé litorální vegetace nasazením těžké obsádky kapra (K3 nebo starší) nebo amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Velikost meliorační obsádky je třeba zvolit podle aktuální potřeby, z pohledu zájmů ochrany přírody není nutné ji nijak omezovat. Je třeba, aby bezejmenná nádrž byla v tuto sezónu ve vhodném stavu (napuštěná, s vhodnou obsádkou, která umožní úspěšné rozmnožování obojživelníků). Změny obsádek musí být projednány s OOP. Není žádoucí aplikace hnojení a vápnění, startovací dávka chlévské mrvy při nasazení plůdku je možná. Dále není žádoucí nádrž letnit nebo zimovat, výjimkou může být nutnost eliminace nepůvodních druhů ryb. Vhodná je pravidelná kontrola stavu hladiny s cílem zamezit případnému nežádoucímu snižování hladiny mimo období výlovu rybníka. Vypouštění, přikrmování a chov mysliveckých polodivokých kachen, či jiné vodní drůbeže (hus apod.), je z pohledu předmětu ochrany nevhodné. Rybník je nutné pravidelně sledovat a pružně reagovat na daný stav. V případě zjištění neúměrně vysokého predačního tlaku na obojživelníky, lze bezodkladně zasáhnout pomocí příkrmu ryb obilím a odlovem na plné vodě, v následujícím období potom snížit obsádku. Vhodnými ukazateli kvality prostředí jsou průhlednost vody v nádrži, která by v letních měsících měla být větší než 50 cm, přítomnost hrubého a středního zooplanktonu, přiměřený rozsah litorální vegetace (20 50 % plochy nádrže), přítomnost submerzních a natantních makrofyt a přítomnost larev obojživelníků. Revitalizace zazemněné části litorálu v optimální variantě spočívá v etapovitém stržení drnu se zhruba 10-ti cm sedimentu, místy je možné zahloubit více. Při rozložení prací do etap budou kontinuálně zajištěny příznivé podmínky pro přežívání PO a dalších organismů na lokalitě. V jedné etapě by měly být práce provedeny zhruba na jedné čtvrtině až pětině plochy mozaikovitým způsobem. Následující etapa by vždy začala až po stabilizaci porostů na již dříve obnažených plochách. Cílem je vytvoření rozsáhlého a členitého litorálu s pozvolným klesáním dna 1:60 (vznikne cca 60 m široká zóna s mělkým litorálem) a plynulým přechodem na souš vhodné je práce spojit s odstraněním valů z dřívějšího vyhrnování rybníka. Vytěžený materiál je nutno odstranit mimo EVL. Práce by měly probíhat v podzimním nebo zimním období. V době revitalizace litorálu v částech, které poté budou přístupné rybám, je vhodný odchov lína. Kapr není vhodný z důvodu možného omezování žádoucí regenerace vodních rostlin. Alternativním řešením obnovy zazemněné části litorálu je zbudování soustavy různě velkých tůní v těchto místech. Práce je opět nutné provést v podzimním nebo zimním období. Tůně by tvořily refugium pro obojživelníky a zároveň vhodné plochy s volnou vodní hladinou (při normálním stavu hladiny) pro vodní ptactvo. Nevýhodou tohoto řešení je výrazné zmenšení původní výměry rybníka a tím pádem omezení jeho produkční funkce.

9 Kvůli rozsahu prací a významnosti lokality by měla být celá akce naplánována a průběžně monitorována odborným batrachologem. Nepřípustné je provedení jednorázového celkového odbahnění lokality, což by mělo silně negativní dopad na celý místní ekosystém. Každoroční management litorální vegetace by měl zahrnovat mozaikovité kosení porostů zblochanu a orobince tak, že v jednom roce bude pokosena zhruba jedna pětina porostu, tj. v průběhu pěti let bude postupně pokosen celý porost. S ohledem na hnízdění ptáků a aktivitu obojživelníků lze kosit pouze mimo sezónu (od září do února). Pokosenou biomasu je nutné odstranit mimo EVL. Mulčování litorálních porostů není přípustné. péče o bezejmennou nádrž Chov ryb je vhodné v této menší nádrži zcela vyloučit. Možný je maximálně přirozený výtěr a odchov lína tj. nasazení generačních ryb s výlovem jedenkrát za dva roky. Výlov je nutné provádět pouze v podzimním období. V případě zjištění zhoršení životních podmínek PO, je nezbytné bezodkladně zasáhnout pomocí příkrmu ryb a odlovem na plné vodě, v následujícím období potom snížit obsádku. Vhodné ukazatele kvality prostředí jsou stejné jako v předchozím textu (průhlednost vody v nádrži, přítomnost hrubého a středního zooplanktonu, rozsah litorální vegetace, přítomnost submerzních makrofyt a přítomnost larev obojživelníků). Vhodné je v okolí této nádrže proředit porost vrb a olší a zajistit tak dostatečné oslunění vodní plochy, v dalších letech potom vyřezávat případné výmladky. Vhodné je ponechání cca 20 % dřevin v podobě skupin keřů a stromů především v severní a severovýchodní části nádrže. Pokud se v budoucnu změní podmínky v nádrži (zárůst vegetace nad 50 % plochy, zazemnění), je možné po konzultaci s OOP přistoupit k managementovým opatřením nasazení meliorační obsádky (amur, vyšší věkové kategorie kapra) a odbahnění nádrže. Odbahňování by se mělo omezovat spíše na prostor před hrází. Pouze za situace, kdy by hrozilo zazemnění rybníka nebo jeho části, je možné provést odbahnění stržením drnu i v příslušných partiích litorálu. Vždy je nutné zachovat litorální porosty alespoň na ploše 20 % celkové plochy nádrže. Odbahnění by se mělo realizovat v období, kdy nenaruší rozmnožování a vývoj kuňky, tj. mělo by proběhnout od října do února. Nutné je zachovat pozvolný sklon dna v poměru 1:10 1:15 a pozvolný přechod na souš. péče o terestrická stanoviště Optimální by bylo odstranit nevhodné výsadby dřevin (jehličnanů) na nelesních pozemcích, tyto plochy zatravnit a udržovat kosením. Některé parcely, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako lesní pozemky, by bylo vhodné převést na zemědělské pozemky (trvalý travní porost), anebo alespoň při výchovných zásazích podporovat vytvoření příměsi listnatých dřevin. Biomasu odstranit mimo EVL. Na drobných ploškách travnatých porostů je nutné zredukovat náletové dřeviny s ponecháním skupin a solitérů stromů a keřů. Plošné použití herbicidů není vhodné, ale při zvýšené opatrnosti lze použít na konci vegetační sezóny bodově na řezné plochy arboricid. Travnaté plochy je žádoucí nadále udržovat pravidelným kosením. Možné je ke kosení využít lehkou mechanizaci a ideálně kosit jednou za rok za suchého slunečného počasí v průběhu června nebo až po polovině září. Seč v červenci nebo srpnu, kdy mladí jedinci kuňky opouštějí vodní nádrž, není vhodná, ale lze ji připustit, nebude-li možná v jiném termínu. Pokosenou biomasu odstranit mimo EVL. Využívání okolí rybníka v blízkosti zástavby obce není nutné příliš omezovat, pro PO je příhodná různorodost ve využívání území.

10 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření kosení drobných plošek s travnatými porosty; použití lehké mechanizace lištová sekačka, bubnové sekačky nejsou vhodné; pokud možno kosit za slunného a suchého počasí, vyhnout se kosení za mokra (deště, rosy); pokud je nutné kosit v jiný než uvedený termín (pouze výjimečné případy) výška lišty alespoň 15 cm; biomasu odstranit mimo EVL Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management průběh června nebo po polovině září Poznámka Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - kosení Kategorie opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření mozaikovité kosení celého porostu zblochanu a orobince v Horním solopyském rybníku; každý rok pokosit cca 1/5 porostu; kosit nejlépe za mrazu, kdy lze použít mechanizaci; pokosenou biomasu odstranit mimo EVL Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management září únor Poznámka Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - vytrhávání Kategorie opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření stržení drnu s cca 10-ti cm sedimentu v celém zazemněném porostu zblochanu a orobince v Horním solopyském rybníku, místy je možné zahloubit více; etapovitě na 5 6 etap; mozaikovitý způsob; k další etapě přistoupit až po stabilizaci porostů v dříve odbahněných částech; vytvoření rozlehlého mělkého a členitého litorálu s pozvolným přechodem na souš; odtěženou hmotu odstranit mimo EVL Kalendář pro management říjen únor Poznámka alternativní řešení je vytvoření soustavy různě velkých tůní v zazemněných částech litorálu Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Kácení stromů Kategorie opatření Péče o stromy mimo les Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření odstranění nevhodných výsadeb jehličnanů na nelesních plochách na jihu EVL; biomasu odstranit mimo EVL, malou část lze na lokalitě ponechat k zetlení Kalendář pro management listopad březen Poznámka vhodné by bylo též odstranění porostů jehličnanů na parcelách vedených jako lesní plochy, nebo alespoň podporovat vytvoření příměsi listnatých dřevin v nich

11 Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Další speciální opatření: revitalizace vybrané části nevhodně upraveného litorálu (odstranění zbytků deponií, vyspádování břehu) Kategorie opatření Péče o vodní plochu Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření odstranění valu z dřívějšího vyhrnování sedimentu v Horním solopyském rybníce; vyspádování břehu vytvoření pozvolného přechodu z vody na souš; vhodné spojit s úpravou zazemněné části litorálu; vytěžený materiál odstranit mimo EVL Kalendář pro management říjen únor Poznámka Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření probírka náletu v celé EVL s důrazem na zarůstající travnaté plochy, výřez náletu v okolí bezejmenné nádrže ponechat cca 20 % dřevin především v S a SV části nádrže; v dalších letech vyřezávat případné výmladky; biomasu odstranit mimo EVL, v menším množství ji lze ponechat v kupkách (slouží jako zimoviště pro obojživelníky, plazy) Kalendář pro management listopad březen Poznámka

12 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ( ). Nálezová databáze ochrany přírody: [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. FISCHER, D. (2009). Batrachologický a herpetologický průzkum EVL Horní Solopyský rybník (CZ ): průzkum populace hlavního předmětu ochrany kuňky obecné (Bombina bombina). 14 s. FISCHER, D.; KARLÍK, P. (2010). Plán péče pro přírodní památku Horní Solopyský rybník: Návrh přírodní památky Horní Solopyský rybník (Evropsky významná lokalita CZ ) na období s. KARLÍK, P. (2009). Botanický průzkum EVL Horní Solopyský rybník za účelem vyhlášení MZCHÚ a vypracování plánu péče. 6 s. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková praha@nature.cz Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec pavel.moravec@nature.com Poznámka: konzultace vhodného managementu Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR C2 C3 C4a C4b Ca1 Ca2 ES EVL K0 K1 K2 OOP OP ZCHÚ PO SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR silně ohrožený druh Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR ohrožený druh Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR méně ohrožený druh Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR nedostatečně prostudovaný druh věková kategorie candáta roček věková kategorie candáta dvouletý Evropský seznam Evropsky významná lokalita věková kategorie kapra plůdek věková kategorie kapra roček věková kategorie kapra dvouletý orgány ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

13 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Horni_solopysky_rybnik_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ _Horni_solopysky_rybnik_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Horni_solopysky_rybnik_Likvidace_nezadoucich_narostu_rostlin_na_vodnich_plochach.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU