Interní norma č /01 Hodnocení prodyšnosti tkanin

Transkript

1 Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne Předmět normy a) Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Norma rozšiřuje možnosti využití staršího typu přístroje FF - 12/A, který má horní hranici rozsahu měření 8000 dm 3 /hod. Při hodnocení prodyšnosti s vyšší porositou tak není možné na tomto přístroji nastavit normou ČSN resp. EN ISO 9237 doporučované zkušební podmínky (zkušební plochu 20 cm 2 a tlakový spád 100 Pa), protože průtok vzduchu přes vzorek y se dostává mimo rozsah měření přístroje. V takovém případě norma upravuje metodiku využívající nestandardních postupů měření: proměření hodnocené textilie uložené ve více vrstvách nad sebou nebo nastavení nižší hodnoty tlakového spádu (než je doporučovaných 100 Pa). Při použití přepočtových vztahů uvedených v této interní normě je pak možné použít přístroj FF 12/A i pro hodnocení relativně velmi porézních. b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru Norma dále umožňuje odhadnout hodnotu prodyšnosti vícevrstvého souboru na základě znalosti hodnot prodyšnosti jeho jednotlivých vrstev (bez dalšího měření). Tento postup je vhodný zejména při vyhodnocování prodyšnosti velkého počtu různých variant navrstvení. c) Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti Norma rovněž upravuje metodiku hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti v ploše textilního materiálu. V tomto případě není výslednou charakteristikou hodnota prodyšnosti vyjádřená aritmetickým průměrem všech měření, ale grafické znázornění rozložení hodnot prodyšnosti v celé ploše hodnoceného kusu y. Součástí tohoto hodnocení je také dvoufaktorová analýza rozptylu. Tento postup je vhodný zejména u, jejichž prodyšnost je určující vlastností z hlediska hodnocení jejich kvality (např. bariérové y) a rovnoměrnou prodyšnost je třeba zajistit v celé ploše y. Omezení: Postupy a) a b) uvedené v této normě byly vypracovány pro oděvní y s tloušťkou do maximálně 0,6 mm jako jsou košiloviny, šatovky, lehčí oblekovky, podšívkoviny, y pro ložní či stolní prádlo apod. Norma není vhodná pro y elastické. V případě vrstvení textilních materiálů není její použití vhodné pro y počesané, y s vlasem či y s plastickými vzhledovými úpravami. Nejvhodnější je použití pro dvou- až čtyřvrstvé soubory. V případě odhadu hodnoty prodyšnosti odpovídající jinému tlakovému spádu, než který byl nastaven během měření, je norma použitelná v rozsahu 40 až 200 Pa. Normativní odkazy Tato vnitřní norma doplňuje platnou evropskou normu EN ISO 9237 Zjišťování prodyšnosti plošných textilií.

2 Obsah: 1. Podstata zkoušky Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Zkušební zařízení Vypracování normy: Odběr vzorků Postup zkoušky Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Protokol o zkoušce Přílohy... 8 Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce... 9 Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách

3 1. Podstata zkoušky 1.1 Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Při srovnávacích experimentech je při hodnocení prodyšnosti plošných textilií nezbytné dodržet stejné podmínky měření zejména hodnotu nastaveného tlakového spádu. Pro oděvní plošné textilie norma ČSN resp. EN ISO 9237 doporučuje podmínky: tlakový rozdíl 100 Pa, zkušební plocha 20 cm 2. U s vyšší porositou se však často hodnota průtoku vzduchu za těchto podmínek dostává mimo rozsah měřícího přístroje FF-12/A. V takovém případě lze provést měření přes dvě, tři případně čtyři vrstvy hodnocené textilie. Pro odhad prodyšnosti odpovídající normou doporučovaným podmínkám je takto získanou hodnotu prodyšnosti poté nutno přepočítat podle vztahů (5.2) až (5.4) uvedených v odstavci 5.1. této normy. Vrstvením textilií dochází k omezení některých deformací, k nimž během měření prodyšnosti na standardních měřících přístrojích dochází (např. vzájemný pohyb delších neprovázaných úseků nití tzv. flotáží, pohyb z přízí odstávajících konců vláken apod.). Vrstvením textilních materiálů rovněž vzrůstá klikatost pórů, kterými vzduch během měření prochází. V případech, kdy výše uvedené jevy není žádoucí zanedbávat (např. v případech zkoumání vlivu struktury y na její prodyšnost), je vhodnější provést měření přes jednu vrstvu hodnocené textilie, ale nastavit na přístroji nižší hodnotu tlakového spádu. Toto však standardní přístroj FF-12/A umožňuje pouze v omezeném rozsahu (orientační hranicí jsou y, jejichž prodyšnost se pohybuje do 190 cm/s, resp. jejichž prodyšnost lze při zkušební ploše 20 cm 2 změřit při tlakovém spádu 40 Pa nebo vyšším). Hodnotu odpovídající standardním zkušebním podmínkám je pak nutné odhadnout použitím vztahu (5.5), který je uveden v odstavci 5.1 této normy. 1.2 Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Je-li z jakéhokoli důvodu potřeba znát hodnotu prodyšnosti přes vícevrstvý soubor plošných textilií, je možné, na základě znalosti hodnoty prodyšnosti jeho jednotlivých vrstev (změřených nebo deklarovaných dodavatelem), pomocí vztahu (5.6) uvedeného v odstavci 5.2. odhadnout bez dalšího měření prodyšnost celého vícevrstvého souboru. Zkušební podmínky musí být vždy zachovány 100 Pa tlakový rozdíl a 20 cm 2 zkušební plocha. 1.3 Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Jistou výhodou hodnocení prodyšnosti je fakt, že se jedná o zkoušku nedestruktivní a relativně rychlou, úzce spojenou se strukturou textilie. Proměřením prodyšnosti na definovaných místech v ploše y lze odhalit případné nedostatky v technologickém postupu výroby (např. špatné seřízení stroje), které se projeví nerovnoměrností y. Využití postupu je vhodné také v případech, kdy charakteristika prodyšnosti textilie průměrnou hodnotou je nedostatečná nevypovídá nic o kolísání prodyšnosti v ploše textilie. Základem postupu je proměření prodyšnosti v jednotlivých buňkách (celách) pravoúhlé sítě a vynesení naměřených dat do povrchového 2D, případně 3D grafu. Pro podrobnější 3

4 statistickou analýzu lze provést dvou-faktorovou analýzu rozptylu naměřeného souboru dat. Celý postup je popsán v odstavci 5.3 této normy. 2. Zkušební zařízení Přístroj pro zjišťování prodyšnosti vzduchu plošných textilií s plováčkovým průtokoměrem FF 12/A. 3. Vypracování normy: Požadavky odpovídají požadavkům EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. 4. Odběr vzorků V případě odhadů prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje a v případě odhadů prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií požadavky odpovídají požadavkům EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. Obr. 4.1: Schéma typické sítě měření pro hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošné textilie; vzorek textilie 160 x 160 cm; odsazení od pevného kraje y 20 cm, rozteč jednotlivých buněk 15 cm, počet řádků i=9, počet sloupců j=9. 4

5 V případě hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošné textilie je nutné proměřit plnou šíři y, doporučuje se provést měření na délce y min. srovnatelné s šíří. Prodyšnost se měří standardním postupem na jednotlivých místech buňkách pravoúhlé sítě (příklad viz obr. 4.1). Krajní buňky sítě jsou umístěny minimálně cm od pevného kraje y, rozteče jsou doporučovány volit v rozmezí cm. Odsazení buněk od pevného kraje y odpovídá specifikacím pro odběr laboratorních vzorků, rozteče 10 cm odpovídají odběru vzorků o velikosti 10 x 10 cm úhlopříčně po délce y. 5. Postup zkoušky 5.1. Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Jestliže při hodnocení prodyšnosti vzduchu y na přístroji FF 12/A spadá za standardních podmínek měření - 20 cm 2 zkušební plocha a 100 Pa tlakový spád - měřená hodnota mimo rozsah měření přístroje, provede se: a) Stejné měření (za podmínek 20 cm 2 zkušební plocha a 100 Pa tlakový spád) přes dvě (případně tři nebo čtyři) vrstvy hodnocené y nebo b) Měření přes jednu vrstvu hodnocené y za podmínek 20 cm 2 zkušební plocha a nižší hodnota tlakového spádu v rozsahu 40 až 90 Pa a) Měření provedené přes více vrstev hodnocené y V případě, že i hodnota prodyšnosti měřená přes dvě vrstvy hodnocené y leží mimo rozsah měření, použijí se tři nebo čtyři vrstvy y. Vrstvy musí být uloženy hladce na sobě stejným směrem (vždy líc nahoru nebo líc dolů). Překládání textilie v blízkosti měřeného místa může způsobit místní změny ve struktuře a tím zkreslit hodnotu prodyšnosti. Doporučuje se provést minimálně 10 měření na vícevrstvém souboru, přičemž kombinace vrstev jsou náhodné. Naměřená hodnota se z jednotek objemového průtoku vzduchu [dm 3 /hod] přepočítá na jednotky rychlosti proudu vzduchu : qv 1 qv 1 qv R = = = (5.1) A 3,6 20 3,6 72 kde: R rychlost proudění vzduchu přes hodnocenou textilii q aritmetický průměr objemového průtoku vzduchu v [dm 3 /hod] v A zkoušená plocha textilie v [cm 2 ] 1 přepočítávací faktor z [dm 3 /hod cm 2 ] na 3,6 Takto získanou hodnotu je nutné dále přepočítat podle toho, přes kolik vrstev hodnocené textilie bylo měření prováděno: 5

6 R1 = 2, , 668 R2 (5.2) nebo R1 = 4, , 239 R3 (5.3) nebo R1 = 4, , 881 R4 (5.4) kde: R 1 rychlost proudění vzduchu přes jednu vrstvu hodnocené textilie R 2 rychlost proudění vzduchu přes dvě vrstvy hodnocené textilie R 3 rychlost proudění vzduchu přes tři vrstvy hodnocené textilie R 4 rychlost proudění vzduchu přes čtyři vrstvy hodnocené textilie b) Měření provedené při nižší nastavené hodnotě tlakového spádu Měření se provede při nižším, ale zároveň nejvyšším možném, tlakovém spádu. Minimální použitelná hodnota je 40 Pa. Doporučuje se provést minimálně 10 měření na různých místech textilie jak je doporučeno normou EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. Naměřená hodnota se z jednotek objemového průtoku vzduchu [dm 3 /hod] přepočítá na jednotky rychlosti proudu vzduchu podle vztahu (5.1) uvedeného výše. Takto získanou hodnotu prodyšnosti je možné podle potřeby dále použít pro odhad prodyšnosti odpovídající jiným podmínkám měření, než které byly nastaveny během provedeného měření. Odhad lze provést pomocí vztahu: R p ln p2 ln p2 2 = exp ln R p1 ln B + ln B (5.5) ln p1 ln p1 1 p kde: B = ( 5, ,8790R p1 ) 0, ,008454R p1 1 R p1 p 1 R p2 p 2 známá, resp. změřitelná prodyšnost y v odpovídající tlakovém spádu p 1 tlakový spád v [Pa] nastavený během měření odhadovaná hodnota prodyšnosti y v odpovídající tlakovému spádu p 2 tlakový spád v [Pa] odpovídající odhadované hodnotě prodyšnosti 5.2. Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Při vyhodnocování prodyšnosti vícevrstvých souborů plošných textilií není nezbytně nutné provádět vždy další měření (např. všechny vzorky nemusí být fyzicky k dispozici). Pokud je 6

7 známá hodnota prodyšnosti jednotlivých vrstev tvořících soubor (za podmínek 100 Pa a 20 cm 2 ), lze podle následujícího vztahu (5.6) odhadnout hodnotu prodyšnosti celého vícevrstvého souboru odpovídající stejným laboratorním podmínkách. Postup je vhodný zejména v případě srovnávacích experimentů zahrnujících širokou škálu vzájemných kombinací navrstvených materiálů ,86 N = N R N (5.6) N i= 1 R1 i kde: N počet vrstev R 1i rychlost proudění vzduchu přes jednu vrstvu textilie R N rychlost proudění vzduchu přes vícevrstvý soubor textilií 5.3. Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Měřením podle postupu popsaném v odstavci 4 této normy je získán soubor dat, který je dále zpracován. Pro přehledné znázornění jsou data nejprve vynesena do 2D či 3D povrchového grafu (např. s využitím programu Excel). Již z grafu je zpravidla patrné odhalení existujících nerovnoměrností prodyšnosti v ploše textilie. Pro podrobnější analýzu je pak možné provést dvoufaktorovou analýzu rozptylu naměřených dat, která vypovídá o významnosti jednotlivých zdrojů variability. Není-li prováděno v jednotlivých buňkách dvourozměrné sítě opakované měření jedná se o dvoufaktorovou analýzu rozptylu bez opakování měření. Měření je vždy prováděno na různých úrovních dvou faktorů: A a B. Kombinace úrovní faktorů tvoří typickou mřížkovou strukturu (viz schéma na obrázku 5.1), jejímž elementem je tzv. cela. V takovém případě má model analýzy rozptylu tvar: B 1 B 2 B M A 1 A 2 cela A 2 B 2 A N Obr. 5.1: Schéma struktury pro dvoufaktorovou analýzu rozptylu y ij = µ + α + β + Cα β (5.7) i j i j kde: µ celková střední hodnota α i složky odpovídající efektům faktoru A ( efekty řádků, směr osnovy) β j složky odpovídající efektům faktoru B ( efekty sloupců, směr útku) τ ij = Cα i β j je interakční člen, který je důsledkem různých kombinací sloupcových a řádkových efektů. V tomto případě, kdy je použit nejjednodušší Tukeyův model interakce tzv. model neaditivity s jedním stupněm volnosti, je koeficient neaditivity C konstantou. Použitím statistického programového balíku (např. ADSTAT) je pak možné testovat hypotézy: 7

8 H 0 : efekty faktoru A jsou nulové resp. α i = 0, což značí rovnoměrnost ve směru osnovy * H : efekty faktoru B jsou nulové resp. β = 0, což značí rovnoměrnost ve směru 0 útku H : interakce je nulová resp. Cα β = 0 ** 0 i j Všechny testy jsou standardně prováděny na hladině významnosti 0,05 (se statistickou jistotou 95%). 6. Protokol o zkoušce Požadavky odpovídají požadavkům EN ISO V případě hodnocení rovnoměrnosti plošných textilií musí protokol o zkoušce obsahovat také popis, případně schéma proměřovaných míst na ě, povrchový 2D či 3D graf zahrnující všechna naměřená data (dle schématu provedených měření viz obr. 4.1) a výsledky dvoufaktorové analýzy rozptylu, resp. testovaných hypotéz. 7. Přílohy Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách j Vypracování normy: Normu vypracoval řešitelský tým Výzkumného centra Textil zastoupený Ing. Marií Havrdovou. 8

9 Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce a) Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Protokol č. 1: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací měření prodyšnosti bavlnářských košilových. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušeno bylo 5 bavlnářských košilových lišících se navzájem jemností přízí, dostavou, vazbou apod. Jejich přesné materiálové složení není známo. Orientačně byla zjištěna jejich tloušťka, která byla v rozmezí 0,3 až 0,4 mm. Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. U dvou materiálů se hodnota prodyšnosti dostávala mimo rozsah měření použitého přístroje, proto bylo provedeno měření na dvou- (v jednom případě) a třívrstvých (ve druhém případě) souborech těchto materiálů. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce: Označení materiálu Textilie1 Textilie 2 Textilie 3 Textilie 4 Textilie 5 Průměrná hodnota prodyšnosti R 1 = 19,90 R 1 = 36,47 R 1 = 80,96 R 2 = 69,72 R 3 = 87,75 Variační koeficient [%] 5,6 2,8 2,1 2,3 2,4 95 % interval spolehlivosti +/- 0,689 +/- 0,629 +/- 1,068 +/- 1,015 +/- 1,310 Přepočtená hodnota prodyšnosti podle IN č /01 R 1 = 118,9 R 1 = 200,6 Datum: Vypracoval: 9

10 Protokol č. 2: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací měření prodyšnosti bavlnářských košilových. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušeno bylo 5 bavlnářských košilových lišících se navzájem jemností přízí, dostavou, vazbou apod. Jejich přesné materiálové složení není známo. Těchto 5 mělo být přiřazeno k dříve hodnocenému souboru 20 bavlnářských košilových, jejichž prodyšnost byla zjišťována při zkušebních podmínkách: 20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád. Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Srovnávací zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. Dva materiály nebylo možné za požadovaných podmínek změřit průtok vzduchu se dostával mimo rozsah měření standardního přístroje FF-12/A. Z tohoto důvodu byla u těchto materiálů během měření nastavena nižší hodnota tlakového spádu (80, resp. 60 Pa) a hodnota prodyšnosti odpovídající požadovaným zkušebním podmínkách byla odhadována pomocí interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce: Označení materiálu Textilie 1 Textilie 2 Textilie 3 Textilie 4 Textilie 5 Průměrná hodnota prodyšnosti R 100 = 19,90 R 100 = 36,47 R 100 = 80,96 R 80 = 97,76 R 60 = 93,06 Variační koeficient [%] 5,6 2,8 2,1 3,9 7,8 95 % interval spolehlivosti +/- 0,689 +/- 0,629 +/- 1,068 +/- 2,015 +/- 4,592 Přepočtená hodnota prodyšnosti podle IN č /01 R 100 = 117,0 R 100 = 140,2 Datum: Vypracoval: 10

11 b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Protokol č. 3: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací hodnocení prodyšnosti vícevrstvých souborů oděvních. K dispozici byly čtyři y, označené a1 až a4. Vzorky označených a5 a a6 nebyly fyzicky k dispozici od výrobce však byly známy hodnoty jejich prodyšnosti. Předmětem zkoušky bylo hodnocení prodyšnosti různých kombinací navrstvení vzorků dle rozpisu ve výsledkové tabulce. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Hodnoceno bylo 6 oděvních : a1 (vlnařská obleková a v zesílené keprové vazbě), a2 (vlnařská obleková a v atlasové vazbě), a3 (vlnařská obleková a v Panama vazbě), a4 (vlnařská obleková a v rypsové vazbě), a5 (hedvábnická taftová podšívkovina, s prodyšností odpovídající normou doporučovaným podmínkám (20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád) 18,5 cm/s), a6 (bavlnářská košilovina v plátnové vazbě, s prodyšností odpovídající normou doporučovaným podmínkám (20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád) 77,4 cm/s). Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro vzorky označené a1 až a4 bylo provedeno standardní hodnocení prodyšnosti podle normy ČSN EN ISO 9237, pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. U vzorků označených a5 a a6 byly převzaty hodnoty udávané výrobcem. Pro srovnávací hodnocení vícevrstvých souborů byl zvolen postup podle interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v následujících tabulkách: Prodyšnost jedné vrstvy Tkanina1 Tkanina2 Tkanina3 Tkanina4 Tkanina5 Tkanina6 16,8 36,3 47,8 22,6 18,5 77,4 Složení souboru Odhadovaná prodyšnost R N Složení souboru Odhadovaná prodyšnost R N a5 + a1 9,7 a6 + a5 + a1 9,2 a5 + a2 13,5 a6 + a5 + a2 12,3 a5 + a3 14,7 a6 + a5 + a3 13,3 a5 + a4 11,2 a6 + a5 + a4 10,5 Datum: Vypracoval: 11

12 c) Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Protokol č. 4: Předmět zkoušky: Bylo provedeno hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti bavlněné y. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušena byla 100% bavlněná a utkaná v rypsové vazbě. Šíře y byla 160 cm. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Schéma měření odpovídalo schématu uvedenému v interní normě č /01 (viz obr. 4.1). Celkem bylo získáno 81 naměřených hodnot uvedených v následující tabulce: , ,75 14, , , , , , , , ,75 14, , , , , , , ,75 14, , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,75 13, , , , ,5 12, , , , , , , , , , , , , ,5 11, , , , , ,5 14, , , , , , , , , , , , ,5 12, , , ,36111 Data byla zpracována podle interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce a v grafech: počet hodnot průměrná prodyšnost CV [%] 95% konfidenční interval 81 12,89 6,6 (12,70; 13,07) F(0,95;8;63)=2,089 H 0 je akceptována test. krit. 1,941<2,089 * H 0 je zamítnuta test. krit. 25,86>2,089 12

13 1. prodyšnost v cm/s 16 14, , šířka y , ,5 11, , šířka y délka y 14, ,5 11, ,5 Z uvedených grafů je patrné relativně výrazné zvýšení prodyšnosti v levé části y. Na základě toho je možné usuzovat na případné technologické nedostatky. Výsledky * testu hypotézy H O prokázaly statistickou významnost variability, resp. nerovnoměrnosti ve směru útku. Datum: Vypracoval: Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Upínací čelist přístroje FF 12/A není možné jednoduše opatřit ochranným prstencem proti úniku vzduchu po stranách vzorku. Těsnost upnutí vzorku je zajišťována pouze gumovým těsněním na horní (případně i dolní) části čelisti. Zda je těsnost upínacích čelistí dostatečná lze orientačně ověřit jednoduchou zkouškou (za předpokladu, že prováděná měření budou probíhat při tlakovém spádu 100 Pa): Při upnutí kancelářské plastové složky do čelistí místo textilie nesmí být ani při podtlaku 500 Pa zaznamenán jakýkoliv pohyb plováčku v trubicích. 13

14 Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách a) odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje TK 20 R N (změř.) d [%] TK 130 R N (změř.) d [%] R 1 (změř) 16,83 R 1 (změř) 28,47 R 1 (5.2) 16, , R 1 (5.2) 30, , R 1 (5.3) 17, ,96833 R 1 (5.3) 30, , R 1 (5.4) 18, , R 1 (5.4) 31, , TK 101 R N (změř.) d [%] TK 97 R N (změř.) d [%] R 1 (změř) 19,79 R 1 (změř) 80,74 R 1 (5.2) 19, , R 1 (5.2) 82, , R 1 (5.3) 20, , R 1 (5.3) 81, , R 1 (5.4) 20, , R 1 (5.4) 81, , TK 23 R N (změř.) R d [%] TK 131 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 25,56 R 1 (změř) 23,33 R 1 (5.2) 26, , R 1 (5.2) 82, ,72799 R 1 (5.3) 26, , R 1 (5.3) 81, , R 1 (5.4) 27, , R 1 (5.4) 81, , TK 22 R N (změř.) R d [%] TK 90 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 25,97 R 1 (změř) 67,36 R 1 (5.2) 26, , R 1 (5.2) 68, , R 1 (5.3) 27, , R 1 (5.3) 66, ,01265 R 1 (5.4) 28, , R 1 (5.4) 63, ,15159 TK 100 R N (změř.) R d [%] TK 132 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 46,35 R 1 (změř) 22,5 R 1 (5.2) 44, ,98477 R 1 (5.2) 22, ,04409 R 1 (5.3) 44, ,77273 R 1 (5.3) 22, ,48684 R 1 (5.4) 45, ,13049 R 1 (5.4) 22, ,17284 TK 96 R N (změř.) R d [%] TK 134 N (změř.) [cm 3 /cm 2 s] d [%] R 1 (změř) 49,34 R 1 (změř) 15,11 R 1 (5.2) 45, ,95111 R 1 (5.2) 15, , R 1 (5.3) 44, ,2394 R 1 (5.3) 16, , R 1 (5.4) 44, ,22404 R 1 (5.4) 16, ,51694 TK 98 R N (změř.) R d [%] TK 95 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 61,27 R 1 (změř) 88,61 R 1 (5.2) 61, ,14767 R 1 (5.2) 88, , R 1 (5.3) 58, ,89071 R 1 (5.3) 87, ,60578 R 1 (5.4) 60, ,6017 R 1 (5.4) 86, ,14715 Pozn.: d [%] je odchylka hodnot prodyšnosti odhadovaných podle vztahů (5.2), (5.3) nebo (5.4) od hodnot experimentálně změřených R 1 (změř) 14

15 Materiál R 100 z R 80 R 100 z R 60 R 100 z R 40 R 200 z R 100 R 140 z R 80 R 100 d [%] R 100 d [%] R 100 d [%] R 200 d [%] R 140 d [%] TK ,92-5,1 35,40-9,0 34,51-11,3 69,56 4,3 49,09-4,5 TK ,58-0,1 57,14-0,9 51,53-10,6 101,68 1,7 75,95 2,2 TK ,31-0,8 30,24-1,0 27,74-9,2 55,36-1,6 40,53-4,3 TK 90 70,81 4,0 70,62 3,8 67,16-1,3 119,55 nelze 93,17 5,6 TK 93 29,49-3,5 29,21-4,4 24,94-18,4 55,36-1,6 39,47-5,3 TK 85 22,90-0,1 22,04-3,8 19,94-13,0 42,45-1,4 30,97 1,4 TK ,72 2,0 15,63 1,4 15,10-2,1 30,20 8,7 21,86 4,9 TK ,08-0,6 21,63-2,7 19,66-11,5 41,23-0,9 29,92-2,1 TK 51 50,14 3,1 50,92 4,8 50,11 3,1 86,20 7,9 66,27 7,2 TK 17 89,36 1,7 91,37 4,4 94,20 7,7 152,95 nelze 116,87 nelze TK 7 87,36 2,3 89,30 4,5 92,78 8,6 149,37 nelze 114,71 nelze TK ,31-0,8 30,24-1,0 28,59-6,4 55,36 2,2 40,53-1,1 TK ,66 0,7 28,18-1,0 26,62-6,5 51,82-0,5 38,40-3,0 TK 24 94,80 1,1 97,60 4,1 99,90 6,6 163,69 nelze 124,41 nelze TK ,39-2,2 37,47-7,0 33,95-15,7 71,94 3,6 52,31-2,2 TK 3 31,14-4,6 31,27-4,2 29,43-9,8 58,90 2,2 41,60-4,9 Pozn: d[%] jsou odchylky odhadovaných hodnot od hodnot experimentálně změřených (uvedených níže) Označení y 40 Pa 60 Pa 80 Pa 100 Pa 120 Pa 140 Pa 160 Pa 180 Pa 200 Pa TK , , , , , , , , ,66667 TK , ,5 47, , , , , , TK , , , , , , , ,25 TK 90 31, , , , , , , ,5556 TK 93 11,25 18,75 24, , , , , , ,25 TK 85 8,75 13, ,75 22, , , , , ,05556 TK 134 6,25 9, , , , , , , ,77778 TK 132 8, , , , , , , ,66667 TK 51 23, , , , , , , , ,86111 TK 17 45, , , ,5 101,3889 TK 7 44, , , , ,61111 TK , , , , , , ,16667 TK , , , , , , , , ,08333 TK 24 47, , , ,75 107,6389 TK , , , , , , , , ,44444 TK 3 13, , , , , ,75 47, , ,

16 b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií soubor R N (změř.) R N (odhad) d [%] soubor R N (změř.) R N (odhad) d [%] TK-30 (AP 1 =16,1) TK-58 (AP 1 =77,5) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-1 (AP 1 =36,5) TK-13 (AP 1 =19,4) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-2 (AP 1 =24,2) TK-4 (AP 1 =20,1) 14,75 14,70-0,4 12,50 12,32-1,4 17,03 16,98-0,3 25,69 26,8 4,4 44,03 42,63-3,2 12,11 12,11-0,0 TK-9 (AP 1 =6,36) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-52 (AP 1 =77,2) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-84 (AP 1 =110,3) 5,92 6,37 7,6 12,94 13,26 2,5 21,53 21,39-0,7 21,53 21,39-0,7 9,81 10,41 6,1 14,06 13,87-1,4 16

17 Základní charakteristika použitých pro ověření metodických postupů Materiál Popis TK 20 Podšívkový hedvábnický satén atlasová vazba tloušťka 0,162 mm plošná hmotnost 120 g/m 2 TK 101 Bavlnářská košilovina plátnová vazba tloušťka 0,310 mm plošná hmotnost 134 g/m 2 TK 23 Vlnařská šatovka krepová vazba tloušťka 0,360 mm plošná hmotnost 157 g/m 2 TK 22 Vlnařská šatovka plátnová vazba tloušťka 0,456 mm plošná hmotnost 217 g/m 2 TK 100 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,337 mm plošná hmotnost 111 g/m 2 TK 96 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,307 mm plošná hmotnost 101 g/m 2 TK 98 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,341 mm plošná hmotnost 107 g/m 2 TK 130 Lehčí vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 138 g/m 2 TK 97 Bavlnářská košilovina plátnová vazba tloušťka 0,335 mm plošná hmotnost 123 g/m 2 TK 131 Vlnařská šatovka plátnová vazba plošná hmotnost 138 g/m 2 TK 90 Bavlnářská a, tkaná vaflovou vazbou, 169 g/m 2, tloušťka 0,618 mm TK 132 Vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 211 g/m 2 TK 134 Vlnařská oblekovka kord plošná hmotnost 221 g/m 2 TK 95 Bavlnářská košilovina plátnová vazba v útku zatkaná efektní (plamenová) nit tloušťka 0,338 mm plošná hmotnost 110 g/m 2 TK 117 Bavlnářská košilovina (100% CO) plátnová vazba plošná hmotnost 100 g/m 2 tloušťka 0,17 mm TK 116 Bavlnářská košilovina (100 % CO) plátnová vazba plošná hmotnost 90 g/m 2 tloušťka 0,207 mm TK 115 Bavlnářská košilovina (100 % CO) plátnová vazba plošná hmotnost 98 g/m 2 tloušťka 0,188 mm TK 93 Bavlnářská košilovina Flanel keprová vazba plošná hmotnost 144 g/m 2 tloušťka 0,492 mm TK 85 Bavlnářská košilovina keprová vazba počesaná plošná hmotnost 209 g/m 2 tloušťka 0,772 mm TK 134 Vlnařská oblekovka kord plošná hmotnost 221 g/m 2 TK 132 Vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 211 g/m 2 TK 51 Vlnařská a plátnová vazba plošná hmotnost 167 g/m 2 tloušťka 0,382 mm TK 17 Bavlnářská a Veba potištěná plošná hmotnost 111 g/m 2 tloušťka 0,235 mm TK 7 Hedvábnická a - vzor vytkávaný atlasovou vazbou plošná hmotnost 115 g/m 2 - tloušťka 0,235 mm TK 133 Vlnařská šatovka plátnová vazba TK 24 Vlnařská a kanava vazba tloušťka 0,574 mm TK 110 Bavlnářská košilovina vzorovaná plátnová vazba plošná hmotnost 133 g/m 2 tloušťka 0,325 mm TK 3 Bavlnářská a Veba (100% CO) potištěná plošná hmotnost 144 g/m 2 tloušťka 0,34 mm TK 30 Vlnařská oblekovka atlasová vazba plošná hmotnost 217 g/m 2 tloušťka 0,426 mm TK 58 Bavlnářská a (100% CO) plátnová vazba plošná hmotnost 126 g/m 2 tloušťka 0,362 mm TK 1 Vlnařská šatovka plátnová vazba plošná hmotnost 185 g/m 2 tloušťka 0,425 mm TK 13 Hedvábnická oblekovka keprová vazba plošná hmotnost 181 g/m 2 tloušťka 0,340 mm TK 26 Vlnařská šatovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 179 g/m 2 tloušťka 0,39 mm TK 11 Bavlnářská šatovka (100% VI) keprová vazba plošná hmotnost 245 g/m 2 tloušťka 0,49 mm TK 6 Bavlnářská košilovina (100% VI) plátnová vazba potištěná plošná hmotnost 123 g/m 2 tloušťka 0,263 mm TK 4 Hedvábnická podšívkovina taft plátnová vazba plošná hmotnost 97 g/m 2 - tloušťka 0,070 mm TK 2 Bavlnářská šatovka rypsová vazba plošná hmotnost 173 g/m 2 - tloušťka 0,37 mm TK 9 Bavlnářská hustě dostavená plášťovka plátnová vazba - tloušťka 0,143 mm TK % VI a plátnová vazba plošná hmotnost 142 g/m 2 tloušťka 0,346 mm TK 84 Bavlnářská košilovina plátnová vazba plošná hmotnost 110 g/m 2 tloušťka 0,35 mm 17