Otázky k absolutoriu, V3.A, DTS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky k absolutoriu, V3.A, DTS"

Transkript

1 Otázky k absolutoriu,, DTS 1. Popište jednotlivé síťové standardy ETHERNETu IEEE (10BASE2, 10BASE-T, 100BASE-T, 100BASE-T4, 1000BASE-T, 1000BASE-F) včetně počtu stanic a vzdáleností. Vysvětlete pojem strukturovaná kabeláž, umístění aktivních a pasivních prvků sítě při tomto použití. Znázorněte rámec sítě ethernet včetně protokolu TCP/IP 2. Popište jednotlivé síťové standardy WLAN (WiFi) IEEE (802.11a, b, g). Znázorněte módy WIFI, jakým způsobem lze řešit zabezpečení. Které typy antén lze použít pro realizaci sítě. 3. Vyjmenujte jednotlivé vrstvy ISO/OSI modelu, uveďte jednotlivé příklady. Vysvětlete síťové aktivní prvky HUB, SWITCH, BRIDGE, B-ROUTER, ROUTER, GATEWAY. 4. Protokol TCP/IP a jeho rodina protokolů (ARP, RARP,IP,TCP,UDP, ICMP, HTTP, HTTPS, FTP, SFTP, SCP, SMTP, POP3, IMAP, TELNET, SSH, SSL). Jednotlivé protokoly popište a umístěte na příslušné vrstvy ISO/OSI modelu. Vysvětlete způsob adresace protokolů na jednotlivých vrstvách. 5. Vysvětlete terminy autorizace, autentizace, integrita, dále pojem symetrické šifrování včetně příkladů. Jak pracují kryptografické systémy s veřejným klíčem (RSA). Jaké máme principy autentizačních protokolů. Popište elektronický podpis a certifikační autoria, pojmy SSH, SSL, HTTPS, PGP. Vysvětlete funkci firewallu a uveďte příklady. 1. OKRUH 1

2 Ethernet IEEE Přístupová metoda CSMA/CD => detekce kolize (při kolizi stanice ukládají časový interval) R ε (0,2k ) k... počet kolizí 0 R 2k JAM signál: - opravuje kolizi v síti vysílá stanice v kolizi Standardy Ethernetu: 10 BASE 5 (sběrnicová topologie) 10 BASE 2 (sběrnicová topologie) 10 BASE-T (topologie hvězda) 100 BASE-T4 (topologie hvězda) 100 BASE-T (topologie hvězda) 1000 BASE-T (topologie hvězda) 1000 BASE-F (topologie hvězda) Maximální počet počítačů v Ethernetu je BASE 2 (tenký Ethernet) - délka segmentu 180 metrů na segmentu maximálně 30 počítačů vzdálenost mezi stanicemi minimálně 1 metr pomocí repeaterů můžebýt propojeno více sběrnic maximálně 4 repeatery a maximálně 5 segmentů koaxiální kabel, T-konektory (BNC) (na připojení stanice) 50Ω 50Ω 10 BASE-T - délka segmentu je maximálně 100 metrů maximální počet počítačů na segmentu je 30 switch maximálně 30 HUB maximálně 4 repeatery a 5 segmentů pokud se používají switche, není omezení segmentů Kabeláž: kroucená dvoulinka (8 vláken, používá ale jen 4) -> využije jen 1,2,3,6 2

3 P P V V P... příjem V... vysílání UTP cat. 3, konektor RS BASE-T4 (kabeláž UTP, cat. 3 používá všechny vlákna (8 vláken) 100 BASE-T (kabeláž UTP, cat. 5 používá 4 vlákna (jako 10 BASE-T) Strukturovaná kabeláž - ze všech místností jsou kabely od stanic (počítačů) svedeny do jednoho centrálního bodu, tím je tzv. patch panel Výška patch panelu se nazývá unit a šířka se udává v palcích. Krabice panelu je potom rack. Největší výhodou strukturované kabeláže je že díky ní odpadá nutnost se stěhováním pracovníků při personálních změnách na pracovišti, na panelu se jen přehodí konektory, podle toho do jaké kanceláře byl pracovník převeden. Další výhodou je fakt, že veškerá správa je pouze v patch panelu. 2. OKRUH Bezdrátová komunikace zejména WiFi Výhody bezdrátové komunikace: 3

4 snadná realizace, připojení a odpojení infrastruktura bez kabelů nesrovnatelně nižší pořizovací náklady možnost přenositelnosti bezdrátových zařízení Frekvenční pásma pro data: 2,4 2,483 GHz ISM volné pásmo 3,5 GHz FWA koordinované pásmo 5,15 5,35 GHz volné pásmo indoor 5,47 5,725 GHz volné pásmo outdoor 10,5 GHz volné pásmo 26 GHz FWA koordinované pásmo 28 GHz FWA koordinované pásmo 40,5-43,5 GHz MWS koordinované pásmo Další používaná pásma: 27 MHz CB Packet radio 450 MHz nyní NMT, CDMA MHz GSM sítě 1800 MHz GSM sítě 1900 MHz DECT systémy Infračervené světlo Frekvence THz možná budoucnost LAN - Local Area Network WAN - Wide Area Network LAN propojení, které umožňuje skupině uživatelů v relativně malém geografickém prostoru sdílet soubory, vyměňovat si zprávy sdílet prostředky, HW WAN Propojují LAN mezi sebou na velké geografické vzdálenosti prostřednictvím běžných spojů. VPN je propojení prvků LAN na větší vzdálenosti prostřednictvím veřejné sítě. Zde tunelové (nikoli tunelovací ) protokoly: GRE-L2TP Layer 2 Tunneling Protocol, PPTP Point-To-Point Tunneling Protocol; DVMRP Distance Vector Multicast Routing Protocol. VPDN Virtual Private Dial Networks privátní virtuální síť s vytáčeným připojením. MPOA Multiprotocol Over ATM v těchto sítích se zavádí pojem virtuální směrovač, který emuluje fci klasické sítě se směrovači a přitom eliminuje výkonnostní meze takové sítě. Mezi uzly sítě MPOA je sestaveno přímé propojení a to i tehdy, patří-li uzly do různých podsítí. MPLS Multiprotocol Label Switching integruje směrování na síťové vrstvě s přepínáním podle návěští. Hybridní technologie použitelná v širokém spektru komunikačních protokolů. HFC Hybrid fiber-coax lokální sběrnicová síť provozovaná na médiu poskytujícím dostatečný širokopásmový přenos: optická nebo koaxiální média. Sítě přes kabelovou TV. 4

5 Standard z roku 1997 první bezdrátová technologie 1 2 Mb/s bezlicenční pásmo 2,4 GHz definuje 3 přenosové technologie technika přímo rozprostřeného spektra DSSS (Direct Sequence Spread Spectrum) technika rozprostřeného spektra s přeskakováním kmitočtů FHSS (Frequency Hopping Spread Spectrum) přenos infračerveným zářením DFIR (Diffused Infrared) definuje fungování bezdrátového Ethernet na podvrstvě MAC (Media Access Layer) přístupová metoda - CSMA/CA (Carrier Sense, Multiple Access with Collision Avoidance) s kladným potvrzováním Přímo rozprostřené spektrum (DSSS) každý jednotlivý bit, určený k přenosu, je nejprve nahrazen určitou sekvencí bitů, a skutečně přenášena (modulována na nosný signál) je pak tato až sekvence bitů standard pro přenosové rychlosti 1 Mbps a 2 Mbps počítá s tím, že každý bit je nahrazen 11 bitovou sekvencí bitů (tzv. Barterovým kódem), označovanou také jako chip pásmo se dělí na 14 kanálů po 22 MHz zavedení redundance signál je zde rozprostřen do větší části spektra, je méně citlivý vůči rušení max 3 systémy bez vzájemného rušení Obrázek kódování DSSS Schéma rušení kanálů Z tohoto obrázku tedy vyplívá, že lze v jedné lokalitě provozovat pouze tři sítě bez vzájemného rušení 5

6 Znázornění signálu v případě velkého rušení Přeskakování kmitočtů (FHSS) nosný signál s namodulovanými daty je vysílán na určité frekvenci jen po velmi krátkou dobu (maximálně 400 milisekund), a poté "přeskočí" a pokračuje na jiné (dostatečně "vzdálené") frekvenci, a takto se vše trvale opakuje vysílající i přijímající strana dopředu zná přesnou sekvenci "přeskoků omezení souběhů teoreticky až 26 zařízení pracujících ve stejném pásmu, prakticky cca 15 dostupné pásmo (zhruba 83,5Mhz) Obrázek kódování (FHSS) Přístupová metoda CSMA/CA Carrier Sense Multiple Access/Collision Avoidance stanice naslouchá a pokud je médium volné počká ještě určený čas (DIFS,Distributed Inter Frame Space) a teprve pak začne vysílat přijímající stanice zkontroluje kontrolní součet (CRC) přijatého paketu a odešle potvrzení (ACK) přijetí potvrzujícího paketu znamená pro odesílající stanici, že nedošlo ke kolizi pokud stanice ACK paket nedostane, opakuje vysílání Standard IEEE b alias WiFi z roku 1999 bezlicenční pásmo 2,4 GHz pouze technika DSSS na fyzické vrstvě dosah 100 m, rychlost přenosu deklarovaná do 11 Mbps, reálná 5 6 Mbps zajištěna kompatibilita s IEEE dnes nejrozšířenější standard Standard IEE A alias WiFi5 z roku 1999 nefunguje v bezlicenčním pásmu jako původní a Wi-Fi, ale v licenčním pásmu 5 GHz nízké pásmo (5,15 5,25 GHz), určené k vysílání s výkonem max. 50 mw - střední pásmo (5,25 5,35 GHz), určené k vysílání s výkonem max. 250 mw - vysoké pásmo (5,725 5,825), určené k vysílání s výkonem max. 1 W 6

7 problém v Evropě pásmo určeno pro ETSI (European Telecommunication Standards Institute) pro satelitní vysílání dosah 170 m, rychlost přenosu deklarovaná 54 Mbps, reálná Mbps při použití techniky OFDM absence zpětné kompatibility Standard IEEE g nový standard z roku 2003 pracovní pásmo 2,4 GHz zpětná kompatibilita s IEEE b dosah 150 m, rychlost přenosu deklarovaná do 54 Mbps, reálná 12 Mbps při použití techniky OFDM pro rychlosti 6, 9, 48, 54 Mbps nebo DSSS pro rychlosti 1, 2, 5,5, 11 Mbps(volitelné) možnost umístit v síti klienty a přístupové stanice typu b a g Formáty rámců používají se 3 základní typy rámců datové, řídící a management rámce Frame Control (FC) - informace o verzi protokolu a typu rámce (řídící, datový nebo kontrolní rámec) Duration/ID (ID) Station ID je identifikátor stanice používaný pro funkci úspory energie - Duration Value - délka trvání rámce používaná provýpočet rezervace přenosového média pomocí Network Allocation Vector Address field čtyři adresní pole obsahující adresy zdroje, cíle, přenašeče a přijímače v závislosti na poli Frame Control Sequence control (SC) - používá se pro defragmentaci a likvidaci duplikátních rámců CRC obsahuje 32-bitový kontrolní součet (CRC), který se počítá ze všech dat v MAC hlavičce a datového pole KOMPONENTY SÍŤĚ Antény správná vlnová délka všesměrové směrové sektorové Yagi Parabolické Konektory (N, SMA, MMXC, TNC ) Kabely (RLA10, LMR100 ) 7

8 Antény: Směrová parabolická Směrová sektorová Všesměrová Směrová Yagi Základní režimy WiFi: Peer to peer režim (ad hoc) Access point režim Repeater Bridge (point to point, point to multipoint) Peer to peer režim (ad hoc) Access point režim 8

9 Acces point s využitím dvou přístupových bodů Repeater Bridge point to point Bridge point to multipoint Bezpečnost WiFi: Nezobrazování ESS ID lze odchytit rámec s ESS ID Používání šifrování WEP lze rozluštit z odchycené komunikace Kontrola MAC adres lze si nastavit jinou MAC 802.1X Radius jediné zatím bezpečné Výhled do budoucna 9

10 Standard IEEE alias Bluetooth pro sítě WPAN (Wireless Personal Area Network) komunikace mezi bezdrátovými elektronickými zařízeními výpočetního systému (tiskárny, myši ), mezi počítači (laptop) další možnosti využití i mimo výpočetní technologie používá pásmo 2,4 GHz vzdálenost kanálů 1 MHz dosah deklarovaný 100 m (osvědčená použitelnost m), přenosová rychlost současné verze 3 je 11, 22, 33 a 44 Mbps při použití techniky FHSS (v praxi asi 0,5 Mbps) Standard ETSI HIPERLAN High Performance Radio LAN současná verze HiperLAN II (rok 2003) používápásmo 5,15 5,35 GHz (uvolněné pro tento účel) použití pouze uvnitř budov dosah 80 m, rychlost přenosu deklarovaná 54 Mbps, reálná 31 Mbps při použití techniky OFDM Motorola Canopy 3 OKRUH Model ISO/OSI 1 Základy propojování prostředků Požadavek vzájemného propojení prostředků výpočetní techniky se projevil již na historickém počátku této technologie, avšak vlastní historie vzniku počítačových sítí je velmi krátká. První sítě byly realizovány propojením terminálů s velkými počítači, které pracovaly ve sdílení času. Takové prostředí bylo implementováno zejména firmami IBM a Digital Equipment. V Evropě tou dobou hrála rozhodující roli anglická firma ICL se svými systémy řady 4 a jejich komunikačními prostředky, které zahrnovaly jak terminálové propojení, tak i velmi jednoduché přímé propojení mezi dvěma počítači. Rozvoj lokálních sítí je úzce svázán s příchodem personálních počítačů. Lokální sítě (LAN) jsou obvykle chápány jako propojení, které umožňuje skupině uživatelů v relativně malém geografickém prostoru sdílet soubory, vyměňovat si zprávy nebo přistupovat ke sdíleným zdrojům, jako jsou například souborové servery, tiskárny apod. Oproti tomu rozlehlé sítě (WAN) pak propojí tyto lokální sítě nebo jednotlivé prostředky prostřednictvím normálních telekomunikačních spojů nebo jiných médií, a tak sdružují geograficky rozptýlené uživatele. Dnešní vysokorychlostní sítě a přepínané propojovací sítě dosáhly poměrně vysokého rozšíření, zejména proto, že operují s velmi vysokými rychlostmi a podporují širokopásmové aplikace, jako je přenos hlasu nebo videokonference. Propojování sítí, resp. jeho návrh, se obvykle soustřeďuje na vyřešení třech klíčových problémů -izolované lokální sítě LAN, duplikace zdrojů a nedostatek síťového managementu. První případ izolovaných lokálních sítí neumožňuje komunikaci mezi oddělenými částmi, tzn. v místě použití mezi oddělenými úřady, kancelářemi nebo jinými uživateli. Duplikace zdrojů spočívá v tom, že stejný 10

11 hardware nebo software musí být dodáván do každého místa počítačové aplikace a samozřejmě vyžaduje i oddělenou podporu. To vede ke zvýšení jak investičních, tak provozních nákladů. Poslední případ nedostatku síťového managementu lze popsat jako nedostatek centralizovaných metod v monitorování řízení a diagnostice, tedy vyhledávání chyb a nedostatků v existujících sítích a jejich nápravou. Implementace funkčního propojení lokálních sítí není jednoduchou úlohou. Při jejím řešení se setkáváme s celou řadou úkolů, které leží v oblasti konektivity, spolehlivosti, síťového managementu nebo flexibility navržené sítě. Další, často se vyskytující úlohou, je propojení různých systémů, které jsou navíc založeny na různých technologiích. Tento případ může ilustrovat použití různých typů médií nebo různých rychlostí komunikačních spojů. Spolehlivost spojení musí v neposlední řadě zajišťovat trvalý a bezchybný přístup ke každému síťovému propojení. Na tomto parametru jsou uživatelé závislí, neboť reprezentuje přístup k síťovým zdrojům. K tomu, abychom zajistili spolehlivost systému, možnost jeho rychlé rekonfigurace, zabezpečení proti neoprávněné manipulaci, nastavování výkonu a dalších parametrů musíme využívat maximálně metody centralizovaného síťového managementu. Pro kontinuální zajišťování a změnu těchto parametrů je nezbytné, aby systém byl flexibilní, a to i z toho důvodu, aby umožňoval další expanzi nebo nasazování nových aplikací a služeb. Složitost návrhu a požadavky na kompatibilitu v jednotlivých úrovních propojení nezbytně vedly k unifikaci jednotlivých rozhraní a ke standardizaci. Ze všech standardů, nabízených na počátku vývoje síťových architektur, se ustálil vrstvový model architektury známy pod názvem OSI, který se stal normou v této oblasti. 1.1 Referenční model OSI Při zavádění datových sítí a rozšiřování dostupnosti prostředků pro uživatele, vzrůstá složitost technického i programového vybavení použitých přenosových a spojovacích zařízení, jakož i koncových datových zařízení. Pro zajištění kompatibility je tedy nutné, aby spolupracovala zařízení od různých výrobců, která musí mimo mechanických, elektrických, obvodových a protokolových parametrů splňovat ještě celou řadu dalších kritérií. Pro sjednocení popisu spolupráce byl zaveden princip tzv. vrstvového řízení datové komunikace. Tato myšlenka není nová a spočívá v rozdělení činností při datové komunikaci nejen v horizontálním směru datového řetězce, ale i ve směru vertikálního členění datových prostředků. Každá vrstva je v tomto modelu charakterizována svým účelem, funkcemi, které se v ní vykonávají a službami, jež poskytuje nejbližší vyšší vrstvě. Za současný standard je považován nejznámější z těchto modelů sedmivrstvý referenční model propojení otevřených systémů OSI - RM1. Důležitý pojem propojení otevřených_ systémů" znamená, že_navrhovaný model nebude mít platnost jen pro existující systémy a média, aleje možno jej použít i pro nové aplikace nebo služby. Jeho výhoda spočívá v tom, že každá z popisovaných vrstev je dostatečně samostatná", takže každá úloha, která bude přiřazena k této vrstvě,_může být implementována nezávisle. Jinými slovy - řešení, které bude implementováno v jedné vrstvě, může být změněno bez toho, aby ovlivnilo nějakým způsobem řešení v ostatních vrstvách. Strukturu vrstvového modelu OSI vidíme zde: 7. Aplikační vrstva 6. Prezentační vrstva 5. Relační vrstva 4. Transportní vrstva 3. Síťová vrstva 2. Linková vrstva 1. Fyzická vrstva Obr. 1-1 Referenční model OS/ - sedmivrstvá architektura 1.2 Charakteristiky vrstev modelu OSI Při základním pohledu na referenční model OSI můžeme jeho strukturu rozdělit do dvou základních kategorií - horní vrstvy a dolní vrstvy. Skupina horních vrstev se zabývá specificky aplikačními prvky a obecně prvky, které jsou implementovány pouze v software. Přitom nejvyšší vrstva, aplikační, 11

12 je vrstva nejbližší ke koncovému uživateli. Procesy na obou stranách, a to jak procesy uživatelské, tak procesy aplikační vrstvy, spolupracují s programovými aplikacemi, které obsahují komunikační komponenty. Pokud se setkáme s termínem vyšší vrstva", může se tento termín vztahovat ke kterékoliv vrstvě, ležící nad právě diskutovanou vrstvou modelu OSI. Spodní vrstvy referenčního modelu OSI se zabývají úkoly souvisejícími s vlastním přenosem dat. Dvě nejnižší vrstvy, fyzická a linková, jsou obvykle implementovány jak v software, tak i v hardware. Ostatní vrstvy jsou obecně implementovány pouze v software. Přitom fyzická vrstva, která je nejbližší fyzickému přenosovému médiu (tedy např. kabelu), bude přímo zodpovědná za umístění informace na přenosové médium. Na Obr. 1-2 je ilustrováno rozdělení mezi horní a dolní vrstvy referenčního modelu OSI. Tento model je součástí doporučení IS 7498 a doporučení ITU-T X.200. Aplikační vrstva Prezentační vrstva Relační vrstva Transportní vrstva Síťová vrstva Linková vrstva Fyzická vrstva Horní vrstvy - aplikační Dolní vrstvy - transportní Obr. 1-2 Dvě základní oblasti vrstev OSI. Přestože model OSI poskytuje koncepční rámec pro komunikaci mezi počítači, sám o sobě není modelem této komunikace. Stává se jím až v okamžiku zavedení pojmu komunikačních protokolů. V kontextu přenosu dat uvnitř sítě bude protokol chápán formálně jako množina pravidel a konvencí, které řídí způsob výměny informací mezi počítači prostřednictvím síťového média. Přitom protokol může využívat implementace a funkcí jedné nebo více vrstev modelu OSI. Existuje celá řada nejrůznějších komunikačních protokolů a my se podrobněji v rámci této publikace s mnohými seznámíme. Při bližším pohledu je možno vysledovat tendenci k seskupování těchto protokolů do několika základních skupin: protokoly LAN, které budou používat zejména síťovou a linkovou vrstvu modelu OSI a definovat komunikaci prostřednictvím různých médií pro sítě typu LAN, protokoly WAN, které budou operovat na třech nejnižších vrstvách referenčního modelu OSI a definovat komunikaci přes široké spektrum nejrůznějších médií, síťové protokoly, které jsou chápány jako množina protokolů horních vrstev modelu OSI, které existují v dané rodině protokolů a směrovací protokoly, za které budeme považovat protokoly na síťové vrstvě, zodpovědné za určení správné cesty a vhodného směrování procházejícího provozu. 1.3 Model OSI a komunikace mezi systémy Informace, která má být přenesena zjedná programové aplikace na jednom počítači do programové aplikace na jiném počítači, musí bezpodmínečně procházet všemi vrstvami modelu OSI. Tedy jak je např. uvedeno na Obr. 1-3, aplikace v systému A musí přenést odesílanou informaci nejdříve na rozhraní s aplikační vrstvou (vrstva 7) v systému A. Tato aplikační vrstva zpracuje požadavek a přenese informaci na vrstvu nižší, prezentační, která dále předává tuto informaci relační vrstvě atd., až je příslušně upravená přenášená informace předána prostřednictvím fyzické vrstvy na přenosové médium. Fyzická vrstva v systému B přijme informaci z tohoto fyzického média, předají linkové vrstvě, taji zpracuje a předá síťové vrstvě atd., až tato informace dosáhne aplikační vrstvy v systému B. Následovně aplikační vrstva systému B předá přijatou informaci přijímajícímu aplikačnímu programu, čímž se ukončí tento proces přenosu informace. 12

13 Obecně každá vrstva v modelu OSI komunikuje se třemi dalšími vrstvami OSI: vrstvou bezprostředně nad ní, vrstvou bezprostředně pod ní a stejnolehlou odpovídající vrstvou ve druhém síťovém systému. Jak je ukázáno na již zmíněném Obr. 1-3, linková vrstva systému A komunikuje se síťovou vrstvou systému A a fyzickou vrstvou téhož systému. Současně komunikuje s linkovou vrstvou systému B. Při této výměně informací každá vrstva modelu OSI komunikuje s přilehlými vrstvami tak, že jim na jedné straně poskytuje své služby a na druhé straně jejich služby vyžaduje. Tyto služby poskytované přilehlými vrstvami pomáhají příslušné vrstvě modelu OSI komunikovat s odpovídající stejnolehlou vrstvou OSI v druhém nebo jiném síťovém systému. Tři základní komponenty, které jsou v těchto službách implementovány zahrnují uživatele služby (service user), poskytovatele služby (service provider) a přístupový bod služby (service access point - SAP). V tomto smyslu je uživatel služby ta vrstva modelu OSI, která požaduje službu od přilehlé vrstvy OSI a je zřejmé, že poskytovatelem služby bude ta vrstva OSI, která tuto službu poskytuje uživateli služby. Přitom model OSI umožňuje, aby každá vrstva poskytovala službu více uživatelům. Konečně přístupový bod služby je místo, na kterém může jedna vrstva OSI požadovat službu od druhé vrstvy OSI. Tento teoretický náhled je graficky znázorněn na Obr Vrstvy modelu OSI a výměna informací Jednotlivé vrstvy modelu OSI používají celou řadu metod, jak komunikovat se stejnolehlými odpovídajícími vrstvami v druhých počítačových systémech. Tyto řídící informace obsahují specifické požadavky a instrukce, které by měly být vyměněny mezi jednotlivými stejnolehlými vrstvami OSI. Řídící informace se typicky vyskytuje na dvou místech - v záhlaví zprávy nebo zakončení zprávy. Záhlaví (V anglické terminologii header"). je ta část zprávy, která předchází datovému segmentu přenášeného z přilehlé vrstvy. Závěr zprávy (V anglické terminologii trailer") je segment připojený na konec datového segmentu. Je však nutné zdůraznit, že není požadavkem 13

14 vrstvového modelu OSI, aby záhlaví nebo závěr zprávy byl připojován ke zprávám předávaným z přilehlých vrstev. Pojmy záhlaví, závěru a datového segmentu jsou velmi relativní vzhledem k vrstvě, která bude analyzovat přenášenou informační jednotku. Datová část informační jednotky na kterékoliv vrstvě OSI může obsahovat záhlaví, závěry a data ze všech vyšších vrstev. Tento způsob zabalení" zprávy je spíše znám pod původním anglickým termínem - encapsulation. Na Obr. 1-5 je ukázáno, jak záhlaví a data jedné zprávy jsou s přechodem do následující vrstvy do vložena datové části následující nižší vrstvy. Mezi odpovídajícími vrstvami referenčního modelu OSI dochází tedy k výměně informací, kdy každá vrstva ve vysílajícím systému přiřadí odpovídající řídící informaci k datům a každá vrstva v přijímajícím systému tyto informace analyzuje a odstraňuje řídící informace z dat. Jestliže např. systém A bude chtít opět poslat aplikační zprávu systému B, pak tato data budou předána aplikační vrstvě. Aplikační vrstva v systému A zřejmě komunikuje tak, že předává příslušná data a nezbytné řídící informace pro aplikační vrstvu v systému B, což zajistí přidáním záhlaví k přenášeným datům. Výsledná informační jednotka, tzn. záhlaví a data, je předána prezentační vrstvě, která přidá svoje záhlaví, obsahující řídící informace pro prezentační vrstvu v systému B. Informační jednotka původně předaná aplikačním programem takto narůstá s tím, jak každá vrstva v referenčním modelu přidává své vlastní záhlaví, popř. své vlastní zakončení zprávy. V nejnižší fyzické vrstvě systému A jsou přidány např. synchronizační pulsy a informační jednotka je prostřednictvím média zaslána fyzické vrstvě v systému B. Ta odstraní jí příslušné řídící informace, v tomto případě synchronizační pulsy, a předá informační jednotku linkové vrstvě. Linková vrstva opět odstraní řídící informace, které předtím použije pro řízení své vlastní práce, a zpracovanou informační jednotku předá nadřízené vrstvě síťové. Tímto způsobem každá vrstva referenčního modelu OSI analyzuje a odstraňuje záhlaví nebo závěr zprávy, které byly vloženy odpovídající vrstvou v komunikujícím systému. Fyzická vrstva modelu OSI Fyzická vrstva definuje elektrické, mechanické, procedurální a funkční specifikace pro aktivaci, udržování a deaktivaci fyzického spojení mezi médiem a komunikujícím systémem. Fyzická vrstva tedy bude definovat takové charakteristiky, jako je např. úroveň napětí, časování změn, rychlost přenosu dat na fyzické úrovni, maximální vzdálenost přenosu nebo použité konektory. Implementace příslušné fyzické vrstvy může být kategorizována např. tak, jak je ukázáno na Obr. 1-6 a to ať se jedná o sítě typu WAN nebo LAN. 14

15 Linková vrstva modelu OSI Linková vrstva poskytuje spolehlivý přenos dat přes fyzické síťové médium. Různé linkové vrstvy, resp. jejich specifikace, definují různé sítě a různé protokoly včetně fyzického adresování, topologie sítě, způsobu :-.?ť: vání chyb nebo řazení rámců či řízení informačního toku. Fyzické adresy - na rozdíl od síťových adres - definují, jakým způsobem jsou data adresována na úrovni linkové vrstvy. Definice síťové topologie většinou specifikuje, jakým způsobem budou zařízení fyzicky propojena, tzn. zdali budou existovat na sběrnici nebo v kruhu. Metody zjišťování chyb slouží k tomu, abychom vyšší vrstvy protokolu mohli informovat o tom, že došlo k chybě při přenosu. Konečně specifikace e pořadí rámců využívá mechanismu přerovnání rámců, které byly přenášeny mimo očekávanou sekvenci, a za tím účelem se používá celá řada metod spočívajících v identifikaci pořadí rámců. Řízení datového toku - jak již sám název říká - zajišťuje, aby přijímající zařízení nebylo zahlceno větším provozem, než je schopno zpracovat během jednotky času.linková vrstva byla během svého vývoje rozdělena ještě do dalších dvou subvrstev, které se nazývají: subvrstva logického řízení linky (LLC) a subvrstva řízení přístupu na médium (MAC). Rozdělení linkové vrstvy do těchto dvou subvrstev je znázorněno na Obr Subvrstva řízení linky (LLC) je definována např. ve specifikaci IEEE a podporuje služby, které jsou využívány protokoly vyšších vrstev. Tato specifikace definuje několik polí v rámcích generovaných na úrovni linkové vrstvy, které umožňují, aby protokoly vyšších vrstev mohly sdílet jednoduchý fyzický spoj. Vrstva řízení přístupu na médium pak řídí - definuje způsob přístupu protokolu na fyzické síťové médium. Specifikace IEEE za tímto účelem definuje adresu MAC, která slouží k identifikaci zařízení na úrovni linkové vrstvy. Síťová vrstva modelu OSI Síťová vrstva poskytuje funkce nutné pro směrování, což umožňuje, aby různé datové spoje byly kombinovány do jedné sítě. Dosahuje se toho pomocí logického adresování (na rozdíl od fyzického 15

16 adresování na subvrstvě MAC), které síťová vrstva poskytuje jako prostředek identifikace spojení vyšším vrstvám. Mezi protokoly síťové vrstvy patří typické směrovací protokoly, jako např. BGP, směrovací protokol pro propojování domén v internetu, nebo RIP, směrovací protokol používaný v internetu, který používá počet mezilehlých uzlů jako svoji metriku. Transportní vrstva modelu OSI Transportní vrstva implementuje metody spolehlivého přenosu dat a je zcela transparentní pro vyšší vrstvu. Mezi typické funkce transportní vrstvy patří: řízení přenosu dat mezi dvěma zařízeními tak, že vysílající zařízení nevyšle více dat, než může přijímající zařízení zpracovat, multiplexace, která zajišťuje koncentrování dat z několika aplikací do jediného fyzického zdroje, realizace tzv. virtuálních okruhů, které jsou na této vrstvě sestavovány, provozovány i ukončovány, celá řada mechanismů korekce chyb, spočívajících v detekci chyb přenosu a vyvolávání odpovídajících aktivit, jako je např. vyžádání nového přenosu bloku dat, ve kterém byla zjištěna chyba při předcházejícím přenosu. Na této vrstvě jsou např. rovněž implementovány součásti protokolu TCP, rozšířeného hlavně díky internetu, nebo protokolu NBP, cožje zvláštní protokol, jenž asociuje jména zařízení v síti AppleTalk s jejich adresami. Relační vrstva modelu OSI Základním úkolem relační vrstvy je sestavení, provoz a ukončení komunikační relace mezi jednotlivými prvky nadřízené prezentační vrstvy. Pojem komunikační relace zahrnuje vyžádání služby - service request a odezvu na požadavek služby - service response, k čemuž dochází mezi dvěma aplikacemi umístěnými na různých zařízeních v síti. Tyto požadavky a odezvy jsou koordinovány pomocí protokolů implementovaných na relační vrstvě. Některé příklady těchto protokolů mohou zahrnovat např. SCP (Session Control Protocol), což je protokol relační vrstvy navržený firmou Digital Equipment, nebo ZIP (Zóně Information Protocol), který slouží ke koordinaci procesu propojování jmen zařízení v síti AppleTalk. Prezentační vrstva modelu OSI Úkolem prezentační vrstvy je poskytnutí potřebného kódování a konverzí, které se vztahují k aplikační vrstvě. Tyto funkce pak zajišťují, že aplikační informace odeslaná zjedná aplikační vrstvy bude čitelná" i v jiné aplikační vrstvě, realizované na jiném systému. Způsoby kódování a konverze mohou spočívat v obecných reprezentacích dat, konverzí datových formátů nebo nejrůznějších kompresních a dekompresních schématech. Mezi často používané praktiky na této vrstvě patří i implementace šifrovacích protokolů. Obecné reprezentace dat, jako např. použití standardních formátů souborů pro přenos obrazů, zvuku nebo standardní formáty videozáznamu, umožňují výměnu aplikačních dat mezi různými typy počítačů. Konverzní schémata pak určují, jakým způsobem bude převáděno zobrazení dat na jedné straně na zobrazení dat na druhé straně (např. konverze EBCDIC a ASCII). Podobně kompresní schémata předpokládají. že kompresní algoritmus použitý na vysílající straně bude odpovídajícím způsobem implementován i na straně přijímající. To se týká nejenom komprese, ale samozřejmě i šifrování. Algoritmy implementované na prezentační vrstvě nejsou typicky svázány se žádnou zvláštní rodinou protokolů. Mezi velmi známé standardy patří např. standard pro video Quick Time nebo Motion Picture Experts Group (MPEG), kde první protokol patří do skupiny protokolů firmy Apple Computer a druhý je souborem standardů standardizační komise. Mezi další známé grafické formáty patří např. GIF (Graphics bécrchange Formát) nebo JPEG (Joint Photographic Experts Group) nebo TIFF (Tagged Image Filé Formát). 16

17 Aplikační vrstva modelu OSI Aplikační vrstva je umístěna nejblíže k příslušné aplikaci a uživatelský program - aplikace komunikuje právě skuto vrstvou. Typické funkce aplikační vrstvy zahrnují identifikaci komunikujících partnerů, určení dostupnosti potřebných zdrojů a synchronizaci komunikace. Důležitou skutečností je, že právě aplikační vrstva musí na počátku navázání komunikace identifikovat, zdali komunikující protějšek vůbec existuje a je připraven pro přenos dat. Během fáze zjišťování dostupnosti přenosových zdrojů musí aplikační vrstva rozhodnout, zdali v síti existují prostředky, které jsou pro daný typ komunikace potřebné. Během procesu přenosu dat je pak úkolem aplikační vrstvy synchronizovat požadavky jednotlivých uživatelských programů. Na úrovni této vrstvy existují dvě klíčové implementace, a to aplikace TCP/IP a OSI. V tomto smyslu zahrnujeme do rodiny protokolů TCP/IP např. Telnet, Filé Transfer Protocol (FTP) nebo Simple Mail Transfer Protocol (SMTP) a označujeme je souborným názvem rodina protokolů internetu". Obdobně rodina protokolů OSI zahrnuje např. protokol FTAM (File Transfer Access And Management), VTP (Virtual Terminál Protocol) a CMIP (Common Management Information Protocol). Formáty přenášených informací než se budeme věnovat vlastním přenosům mezi sítěmi, bylo by dobré stabilizovat názvosloví požívané v těchto sítích. Termíny v této oblasti nejsou používány konzistentně a zahrnují množství zprvu jednoznačných pojmů, které jsou však často vzájemně zaměňovány. Mezi tyto pojmy patří například rámec, paket, datagram, segment, zpráva, buňka nebo datová jednotka, a proto bude vhodné nejdříve objasnit tyto pojmy. abychom nadále s nimi mohli bez problémů operovat. Rámec je informační jednotka, jejíž zdroj a příjemce leží na linkových vrstvách modelu OSI. V tomto smyslu se rámec skládá ze záhlaví a závěru linkové vrstvy, mezi nimž jsou umístěna data nadřízené vrstvy. Záhlaví a závěr obvykle obsahují informaci, potřebnou pro linkovou vrstvu v přijímajícím systému, která je využije při zpracování vnořené informace z vyšších vrstev. Základní komponenty rámce linkové vrstvy jsou na Obr Paketem rozumíme informační jednotku, jejíž zdroj a příjemce leží na úrovni síťové vrstvy. Podobně jako v předchozím případě je paket ohraničen záhlavím a závěrem a přenáší vnořená data z -vyšších vrstev. Záhlaví i závěr pak slouží odpovídající vrstvě na přijímací straně pro řízení postupu zpracování paketu. Příklad konstrukce paketu je na Obr Datagram je pojem, který je často zaměňován s pojmem paket, neboť oba se vztahují k informační jednotce na téže, tedy síťové vrstvě. Rozdíl mezi datagramem a paketem spočívá pouze v kontextu jejich používání. První ze zmíněných termínů - datagram, se používá pouze tam, kde spojení je již sestaveno, tedy většinou u pevných okruhů a jeho významným znakem je, že obsahuje úplnou adresu cíle a může být nezávisle směrován. Segment je termín, který se vztahuje k informační jednotce, jejíž zdroj a příjemce leží na úrovni transportní vrstvy. Zpráva je označením používaným pro všechny datové entity, kde zdroje i příjemci budou ležet nad síťovou vrstvou, často až ve vrstvě aplikační. Datová buňka nebo informační buňka slouží k označení informační jednotky pevného rozměru, kde jak zdroj, tak příjemce jsou umístěny v linkové vrstvě modelu OSI. Pojem buňky je často používán v přepínaných sítích, jako např. sítě typu ATM nebo SMDS. Na rozdíl od předchozích případů, buňka obsahuje pouze záhlaví a datovou část, která se označuje anglickým termínem payload. Jak záhlaví, tak datová část má pevnou délku a typický příklad buňky v systému ATM je uveden na Obr. 1-10, kde záhlaví má délku 5 bytů a datová část předaná z vyšší vrstvy 48 bytů. 17

18 Obecný termín datová jednotka je používán v nejrůznějších situacích. Často se můžeme setkat se zkratkami pro servisní datové jednotky (SDU - Service Data Units), které definují protokol požadavku servisu ze spodní vrstvy protokolu. Rovněž termín PDU (Packet Data Unit) je často používán v terminologii OSI jako označení paketu. HUB (rozbočovač) - zesiluje/opravuje signál nerozumí přenášeným datům šíří kolizní signál 18

19 SWITCH - zná normy jednotlivých rámců má vlastní paměť na MAC adresy má vlastní směrovací tabulky MAC umí adresovat používá cut-throught MOST/BRIDGE/B-ROUTER - funguje v režimu přepínání store and forward + někdy i fragment free plní počítač se dvěmi NIC (síťovkami) B-ROUTER 19

20 - bridge, který má alespoň tři porty (nerozumí protokolům a nekomunikuje na transportní vrstvě) ROUTER - implementace protokolu kontrola okolních uzlů (RIP informace o okolních routerech) směrování horká brambora když router neví co s tím, pošle to sousedovi pracuje v režimu store and forward může podporovat QoS QoS (Quality of Services): - garantovaná přenosová rychlost priorita služeb (porty) komprese dat Bezpečnost u Routeru je zajištěna filtrováním datového toku a zabránění tzv. DOS útoku GATEWAY - router, který spojuje různé technologie (většinou brána do internetu) spojuje dvě různé síťové technologie 20

Bezpečnost počítačových sítí

Bezpečnost počítačových sítí Bezpečnost počítačových sítí jak se bezpečně připojit k internetu Způsoby útoků: Pasivní odposlech Odposlechnutí veškeré komunikace, která je dostupná. Síťová karta se přepne do tzv. promiskuitního režimu,

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

VPN - Virtual private networks

VPN - Virtual private networks VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů KS2

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů KS2 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů KS2 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy

Více

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje CO JE TO SÍŤ? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové. Před

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2

Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2 VŠFS; Aplikovaná informatika - 2006/2007 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2 VŠFS; Aplikovaná informatika - 2006/2007 2 Literatura Kovacich G.L.:

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes Bezdrátové sítě Nejrozšířenější je Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) Standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Původním cíl: Zajišťovat vzájemné

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Uživatel počítačové sítě

Uživatel počítačové sítě Uživatel počítačové sítě Intenzivní kurz CBA Daniel Klimeš, Ivo Šnábl Program kurzu Úterý 8.3.2005 15.00 18.00 Teoretická část Středa 9.3.2005 15.00 19.00 Praktická práce s počítačem Úterý 15.3.2005 15.00

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO přednášející: Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost G2,(22435) 7628 cvičící: Jan Kubr Jiří Smítka smitka@fel.cvut.cz, G2, 7629 Pavel Kubalík xkubalik@fel.cvut.cz,

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Informační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 1.7 Počítačové sítě Učební obor: Kadeřník, Kuchař - číšník Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 1. Peer-to-peer 2. Klient-server

Více

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Dvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M)

Dvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M) Dvoupásmový venkovní přístupový bod / systém mostů poskytuje služby přístupového bodu nebo mostů prostřednictvím radiových rozhraní s frekvencí 5 GHz nebo 2,4 GHz. Bezdrátové přemosťovací jednotky lze

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

1. Základní pojmy počítačových sítí

1. Základní pojmy počítačových sítí 1. Základní pojmy počítačových sítí Studijní cíl V této kapitole je představen smysl počítačových sítí, taxonomie, obecný model architektury, referenční modely a na závěr prvky tvořící počítačové sítě.

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Směrovací protokoly, propojování sítí

Směrovací protokoly, propojování sítí Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové

Více

12. Bezpečnost počítačových sítí

12. Bezpečnost počítačových sítí 12. Bezpečnost počítačových sítí Typy útoků: - odposlech při přenosu - falšování identity (Man in the Middle, namapování MAC, ) - automatizované programové útoky (viry, trojské koně, ) - buffer overflow,

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

K čemu slouží počítačové sítě

K čemu slouží počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS) Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV - 2.1.1.1 Základní pojmy Bezdrátové sítě WI-FI Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 4. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský

Více

1. Základy bezdrátových sítí

1. Základy bezdrátových sítí 1. Základy bezdrátových sítí Bezdrátová síť (WLAN) Je to typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. Z hlediska funkčnosti a

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.1.5 Síťové aktivní prvky Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah

Více

Elektronický podpis. Základní princip. Digitální podpis. Podpis vs. šifrování. Hashování. Jednosměrné funkce. Odesílatel. Příjemce

Elektronický podpis. Základní princip. Digitální podpis. Podpis vs. šifrování. Hashování. Jednosměrné funkce. Odesílatel. Příjemce Základní princip Elektronický podpis Odesílatel podepíše otevřený text vznikne digitálně podepsaný text Příjemce ověří zda podpis patří odesílateli uvěří v pravost podpisu ověří zda podpis a text k sobě

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ ZAMĚŘENÍ: VÝPOČETNÍ TECHNIKA FORMA: DENNÍ STUDIUM 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b.

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.

Více

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou Síťové prvky seznámení s problematikou s problematikou 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Seznámení s problematikou prvků sítí 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr

Více

Kapitola třináctá. Datové sítě. Učební text. Mgr. Radek Hoszowski

Kapitola třináctá. Datové sítě. Učební text. Mgr. Radek Hoszowski Kapitola třináctá Datové sítě Učební text Mgr. Radek Hoszowski Datové sítě Datové sítě Datové sítě jsou prostředkem komunikace počítače s ostatními počítači. Existují však i jiné datové sítě, o kterých

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Aktivní prvky: síťové karty

Aktivní prvky: síťové karty Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Cisco Networking Accademy. 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks)

Cisco Networking Accademy. 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks) Cisco Networking Accademy 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks) Elektromagnetické spektrum vlnová délka a frekvence vhodnost pro různé technologie licenční vs. bezlicenční použití zdravotní omezení IRF

Více

Datové komunikace. Informační systémy 2

Datové komunikace. Informační systémy 2 Informační systémy 2 Informační systémy 2 Základní charakteristiky počítačových sítí Propojování počítačů, propojování sítí Přenosová média Přenosové protokoly Bezpečnost sítí IS2-14-08 1 2 Úroveň integrace

Více

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter Výpočetní technika PRACOVNÍ LIST č. 8 Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319. Počítačové sítě

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319. Počítačové sítě Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319 Druh didaktického materiálu DUM Autor Ing. Renata Zárubová Jazyk čeština

Více

Mobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Mobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Mobilní sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Mobilní sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky

Více

Bezdrátový přenos dat

Bezdrátový přenos dat Obsah Počítačové systémy Bezdrátový přenos dat Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2007-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Obsah Obsah přednášky 1 Úvod 2 IrDA 3 Bluetooth 4 ZigBee 5 Datové přenosy v

Více

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu? SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? Koaxiál, kroucená dvoulinka, optický kabel, bezdrátový přenos b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

Více

Popis zapojení jednotlivých provozních režimů WELL WRC7000N WiFi GW/AP/klient/repeater/switch, 300 Mb/s, R-SMA

Popis zapojení jednotlivých provozních režimů WELL WRC7000N WiFi GW/AP/klient/repeater/switch, 300 Mb/s, R-SMA JOYCE ČR, s.r.o., Fakturační adresa: Venhudova 6, 614 00 Brno, ČR, Korespondenční adresa: Venhudova 6, 614 00 Brno, ČR IČO: 25317571, DIČ: CZ25317571, Tel.: +420 539 088 010, Fax: +420 539 088 000, E-mail:

Více

Sítě IEEE 802.11 (WiFi)

Sítě IEEE 802.11 (WiFi) Sítě IEEE 802.11 (WiFi) Petr Grygárek rek 1 Sítě IEEE 802.11 Rádiové sítě provozované v nelicencovaném pásmu ISM (Instrumental-Scientific-Medicine) 2,4 GHz 5 GHz V Evropě požadavek dynamické volby kanálu

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Seriové ATA, principy, vlastnosti

Seriové ATA, principy, vlastnosti Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

3.13 Úvod do počítačových sítí

3.13 Úvod do počítačových sítí Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1 1 Literatura Doseděl T.: Počítačová bezpečnost a ochrana dat, Computer Press, 2004 Časopis

Více

Fakulta Elektrotechnická

Fakulta Elektrotechnická Fakulta Elektrotechnická Předmět: 37MK Mobilní komunikace Úloha : Bezdrátové sítě jako řešení moderní komunikační služby Datum odevzdání: 25-05-2007 Jiří Šmukař Ročník/St.sk.: 5/18 1. Bezdrátové sítě Od

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ. Prvky takové sítě jsou rozmístěny v určitém ohraničeném objektu, který se rozprostírá

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ. Prvky takové sítě jsou rozmístěny v určitém ohraničeném objektu, který se rozprostírá POČÍTAČOVÉ SÍTĚ První počítačové sítě se začaly objevovat už v padesátých letech minulého století, nicméně jejich mohutný nástup spadá až do začátku let osmdesátých. Tento nástup byl tak razantní, že dnes

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Připojení městských částí do infrastruktury MepNET. Dotazníkové šetření Bohdan Keil, 4.11.2009

Připojení městských částí do infrastruktury MepNET. Dotazníkové šetření Bohdan Keil, 4.11.2009 Připojení městských částí do infrastruktury MepNET Dotazníkové šetření Bohdan Keil, 4.11.2009 Agenda Jednotlivé otázky dotazníku Doplňující informace 2 Fyzická infrastruktura Popište lokality kde se síť

Více

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky opakovače a rozbočovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 Úvod 9 Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9 Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 KAPITOLA 1 Hardwarové prvky sítí 11 Kabely 11

Více

Popis zapojení jednotlivých provozních režimů WELL WRC3500_V2 WiFi GW/AP/klient/repeater/switch, 54 Mb/s, R-SMA

Popis zapojení jednotlivých provozních režimů WELL WRC3500_V2 WiFi GW/AP/klient/repeater/switch, 54 Mb/s, R-SMA JOYCE ČR, s.r.o., Fakturační adresa: Matzenauerova 8, 616 00 Brno, ČR, Korespondenční adresa: Venhudova 6, 614 00 Brno, ČR IČO: 25317571, DIČ: CZ25317571, Tel.: +420 539 088 010, Fax: +420 539 088 000,

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

Vnější směrovací protokoly

Vnější směrovací protokoly Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Bezpečnost bezdrátové komunikace 9 Téma číslo 1: bezpečnost 10. Základy bezpečnosti komunikačních sítí 13 Bezpečnost sítě 14 Bezpečnostní politika 15

Bezpečnost bezdrátové komunikace 9 Téma číslo 1: bezpečnost 10. Základy bezpečnosti komunikačních sítí 13 Bezpečnost sítě 14 Bezpečnostní politika 15 Bezpečnost bezdrátové komunikace 9 Téma číslo 1: bezpečnost 10 KAPITOLA 1 Základy bezpečnosti komunikačních sítí 13 Bezpečnost sítě 14 Bezpečnostní politika 15 Šifrování 15 Soukromý klíč 15 Veřejný klíč

Více

EU-OPVK: VY_32_INOVACE_FIL7 Vojtěch Filip, 2013

EU-OPVK: VY_32_INOVACE_FIL7 Vojtěch Filip, 2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Technické vybavení počítačových sítí Číslo materiálu VY_32_INOVACE_FIL7

Více

Základy počítačových komunikací

Základy počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 8 Základy počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

Projekt Pospolu. Aktivní a pasivní propojovací prvky

Projekt Pospolu. Aktivní a pasivní propojovací prvky Projekt Pospolu Aktivní a pasivní propojovací prvky obor 18-20-M/01 Informační technologie Autorem materiálu a všech jeho částí je Josef Petr. Technické vybavení je tvořené přenosovým médiem (kabelem),

Více