Protinádorová imunita a nové přístupy při léčení nádorových onemocnění

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Protinádorová imunita a nové přístupy při léčení nádorových onemocnění"

Transkript

1 Protinádorová imunita a nové přístupy při léčení nádorových onemocnění Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR Nádorová onemocnění stále patří mezi závažné zdravotní problémy a hlavní příčinu morbidity a mortality jak dospělých tak bohužel i dětí. Nádory způsobuje nekontrolované dělení a rozsev klonů nádorově transformovaných buněk. Růst maligních nádorů závisí v prvé řadě na dělící schopnosti (proliferační kapacitě) nádorových buněk a také na jejich schopnosti usazovat se v místech vzdálených od původního (primárního) nádoru, říkáme že metastazují. Kromě toho existují důkazy o tom, že maligní nádory používají řadu pasivních i aktivních mechanizmů tak, aby unikly pozornosti hostitelské obrany. Hypotéza tzv. imunitního dohledu byla poprvé vyslovena Sirem Macfarlanem Burnetem v padesátých letech minulého století. Předpokládala, že fyziologická funkce imunitního (obraného) systému spočívá v rozpoznání a včasném odstranění potenciálně nebezpečných transformovaných buněk před tím než vytvoří nádor a pokud k tomu přeci jenom dojde, tak k jeho odstranění. Existence tohoto imunitního dohledu nebyla nikdy definitivně ani potvrzena ani vyvrácena proto, že jeho 1

2 P T uplatnění může být u různých nádorových onemocnění různé. V současné době však nikdo nezpochybňuje fakt, že imunitní systém mnohé nádory rozpoznává a reaguje proti nim. Ale stejně jako je tomu u infekčních chorob, tato imunitní reakce je někdy nedokonalá a onemocnění nezabrání. 1 Nádorové buňky často (ale ne vždycky) obsahují specificky změněné, pro organizmus cizí nádorové antigeny. Většinou to jsou bílkoviny (proteiny), glykoproteiny nebo karbohydráty kterými na sebe nádorová buňka imunitní systém upozorňuje (obrázek č. 1). Normální zdravá buňka totiž na svém povrchu stále vystavuje buňce/tělu vlastní bílkoviny v komplexu s tzv. MHC (Major Histocompatibility Complex) glykoproteiny I. třídy. Jsou to transplantační antigeny, povrchové receptory imunokompetentních buněk které tak dávají tělu signál, že buňka obsahuje jen vlastní proteiny, není nebezpečná a není třeba ji likvidovat. V případě nádorové změny (maligní transformace) buňky dochází často (ale ne vždycky) k mutační změně vlastních bílkovin, vzniká pro nádor specifický protein, nádorový antigen. Jakmile je takový cizí, tělu neznámý protein vystaven na povrchu buňky v komplexu s MHC glykoproteiny I. třídy, je tato cytotoxickými CD8PPP + lymfocyty (CTL) rozpoznána jako nebezpečná a zlikvidována. Cytotoxické lymfocyty jsou pro tento účel vybaveny řadou zabíjecích mechanizmů navozujících buněčnou smrt, apoptózu a cytolýzu. 2

3 2 Dnes nejenom víme, že organizmy se nádorům brání, ale víme také které buňky imunitního systému se této obranné reakce zúčastňují. Základní pokus je ilustrován na obrázku č. 2. U myší lze chemickým karcinogenem, methylcholantrenem (MCA) vyvolat typ nádoru, který je označován jako sarkom. Proteiny nádorových buněk takového sarkomu, který můžeme označit jako typ A, jsou jiné než proteiny sarkomu B. Sarkom A lze chirurgicky odstranit a transplantovat ho zpátky na čtyři různé druhy hostitelů. U původního hostitele nádor neporoste. Je to důkaz toho, že se u něho během primárního růstu vyvinula rezistence, která vedla k odhojení sekundárního nádoru. Mluvíme o tzv. imunologickém odhojení (rejekci). Je-li ale stejný nádor transplantován na naivního hostitele, to znamená na myš která se před tím se sarkomem A nikdy nesetkala, nádor poroste. Pokud jsou geneticky identické (inbrední, syngenní) myši nejprve podány zabité buňky sarkomu A, pak následná transplantace živých buněk pocházejících ze sarkomu A ke vzniku nádoru nepovede. Je to důkaz toho, že zabité buňky myš imunizovaly, aktivovaly její imunitní systém, který vzniku nádoru zabránil. Opět došlo k imunologickému odhojení (rejekci). Pokud ale jsou geneticky identické myši nejprve podány zabité buňky nepříbuzného sarkomu B, následná transplantace sarkomem A povede ke vzniku nádoru. Je to důkaz specificity imunologické odpovědi. 3

4 3 Experimentálně lze také prokázat, které z mnoha buněk imunitního systému jsou za imunologickou rejekci hlavně zodpovědné. Pokus ilustruje obrázek č. 3. Opět vyjdeme ze sarkomu A, který byl vyvolán methylcholantrenem. Z myši nesoucí nádor lze chirurgicky + odstranit slezinu a z ní izolovat buňky označované jako CD8P P T lymfocyty. Jsou to ony cytotoxické T lymfocyty (CTL). Ty lze transplantovat do naivního, geneticky identického (syngenního) příjemce a současně mu transplantovat sarkom A, který však neporoste. + Přenosem CD8P P T buněk (CTL) specifických pro sarkom A byl hostitel chráněn. Pokud ovšem jako kontrolu vezmeme geneticky identického příjemce kterému ochranné CTL transplantovány nebyly, nádor samozřejmě poroste. 4

5 Jak již bylo uvedeno, ačkoliv nádory pocházejí z vlastních tkání, vystavují často na svém povrchu mutacemi změněné molekuly, nádorové antigeny. Ty mohou, ale nutně nemusí souviset s maligní transformací. Velmi zjednodušeně lze nádorové antigeny rozdělit do pěti základních skupin. Jsou to a) produkty mutovaných onkogenů a supresorových genů nádorů. Jako příklady lze uvést Ras, p53 nebo Bcr-Abl. Takto změněné proteiny jsou přímo odpovědné za malignitu. Vznikají bodovými mutacemi, delecemi, chromosomálními translokacemi nebo inzercí virových geonomů do proto-onkogenů nebo supresorových genů nádorů. Mění tím jejich funkci. Z proto-onkogenů, kontrolujících buněčné dělení se stávají onkogeny neschopné dělení kontrolovat, mutované produkty supresorových genů nepředávají signalizaci nutnou pro navození apoptózy nebezpečné buňky. Protože tyto změněné proteiny se v normálních buňkách nevyskytují a ani se nikdy nevyskytovaly, mohou stimulovat imunitní odpověď b) produkty dalších mutovaných genů. Podstatné u nich je, že nejsou přímo zodpovědné za malignitu, jen maligní transformaci doprovázejí. Patří mezi ně například tzv. tumor-specifické transplantační antigeny (TSTA), které se typicky vyskytují u chemicky (MCA) indukovaných nádorů c) produkty nemutovaných genů, které jsou sice produkovány i normálními tkáněmi, ale v daleko menším množství než je tomu u nádorů. Těchto antigenů je v současné době známa celá řada, zejména u lidských nádorů (například melanomový antigen MAGE). Slouží zejména k zpřesnění diagnostiky d) antigeny kódované genomy onkogenních DNA a RNA virů. Do skupiny DNA virů patří například virus Epstein-Barrové (EBV) dávaný do souvislosti s B buněčnými lymfomy a nasofaryngeálními karcinomy nebo lidský papillomavirus (HPV) zmiňovaný v souvislosti s nádorem čípku. Jediný dobře definovaný lidský onkogenní RNA virus je lidský T lymfotropní virus-1 (HTLV-1) považovaný za etiologické agens (příčinu) lidské T buněčné leukémie/lymfomu dospělých (ATL). Ačkoliv virové antigeny vyvolávají specifickou imunitní reakci není zcela jisté, zda tato imunitní reakce před onemocněním skutečně chrání e) onkofetální antigeny. Nejznámější z nich jsou alfa-fetoprotein (AFP) a karcinoembryonální antigen (CEA). Jsou to bílkoviny, které jsou produkovány hlavně během 5

6 a embryonálního života a u dospělých se objevují ve zvýšeném množství jen v souvislosti s patologickými stavy, nádory nebo i nespecifickými záněty. 4 Organizmy se před nádory chrání všemi dostupnými, dosud popsanými efektorovými mechanizmy mezi které řadíme T lymfocyty (pomocné TBBBhB cytotoxické CTL), protilátky, přirozené zabíječe (Natural Killer cells, NK buňky) a makrofágy. Nádory se však případné imunitní reakci brání jak pasivně tak aktivně. Typickým příkladem takové obrany je ztráta povrchových transplantačních antigenů, MHC glykoproteinů I. třídy, která bývá důsledkem infekce některými onkogenními adenoviry (obrázek č. 4). Jak již bylo řečeno, MHC glykoproteiny I. třídy jsou mimořádně důležité povrchové molekuly, které tím že vystavují cizí změněné proteiny upozorňují imunitní systém, jmenovitě CTL, na cizorodost a tedy 6

7 i potenciální nebezpečnost příslušné buňky. Pokud MHC glykoproteiny I. třídy na buňkách chybí, k stimulaci CTL nedochází, cytotoxická imunitní reakce se nerealizuje a potenciálně nebezpečné, onkogenním virem infikované, buňky nejsou odstraněny. Existují ale působky jako je například interferon-γ (IFN-γ), cytokin, který dokáže expresi povrchových MHC glykoproteinů I.třídy obnovit a tím i obnovit cytotoxickou imunitní reakci. IFN-γ je dnes poměrně často používán při léčbě vybraných nádorových onemocnění. Právě popsaná schopnost je ale jenom jednou z mnoha protinádorových funkcí uvedeného cytokinu. Existuje mnoho dalších mechanizmů, které nádory využívají tak, aby případnou imunitní reakci hostitele blokovaly I když léčba nádorových onemocnění zaznamenala v posledních desetiletích nebývalý pokrok, ještě příliš mnoho pacientů tomuto onemocnění podlehne a je proto třeba vyhledávat nové a účinnější způsoby cytostatické léčby moderně kombinované i s imunoterapií. Mezi taková nadějná léčiva nové generace patří tzv. směrovaná léčiva, jejichž podstatu formuloval již v roce 1906 geniální německý lékař Paul Ehrlich, ale dlouhá léta nebyly k dispozici metody, které by jeho myšlenku realizovaly Směrovaná léčiva v podání Ehrlicha byla léčiva určená k léčení infekčních onemocnění, v současné době se spíše uvažuje o jejich využití v protinádorové léčbě. Optimálně by měla působit jen na nemocnou tkáň či orgán a nepoškozovat ostatní zdravé tkáně/orgány pacienta (obrázek č. 5 a 6). Prvním nebo skoro prvním pokusem o směrovaná léčiva byly imunotoxiny (obrázek č. 7). Jsou to v podstatě monoklonální protilátky (imunoglobuliny) namířené proti vybranému znaku (nádorovému antigenu, receptoru) na povrchu nádorových buněk na které je chemickou nebo-li kovalentní vazbou připojeno léčivo. Do imunotoxinů se na počátku 7

8 osmdesátých let minulého století vkládala obrovská naděje, která byla ale splněna jen částečně. Jejich klinické použití přináší totiž některé nežádoucí vedlejší příznaky nehledě na to, že přímá vazba léčiva na citlivé monoklonální protilátky vede často k poškození jejich rozeznávací schopnosti a v důsledku toho i k omezení jejich směrující schopnosti. 8 Některé problémy imunotoxinů řeší použití nosiče, na který je navázáno jak léčivo tak směrující protilátky. Světové laboratoře používají nejrůznější polymerní nosiče jak přirozené tak syntetické; dextrany, polygalakturonovou kyselinu, polyglutamovou kyselinu, poly(ethylen glykol), poly-l-lysin a v neposlední řadě také československý patent N-(2-hydroxypropyl)methakrylamid (HPMA). Jedná se o vodorozpustný syntetický kopolymer, na který je pomocí definované oligopeptidické spojky (většinou GlyPheLeuGly) kovalentní vazbou navázáno jak léčivo tak směrující molekula. Směrující molekulou nemusí být nutně jen protilátka, ale může to být lektin, karbohydrát, růstový faktor nebo jakákoliv jiná liganda, která má na nádorové buňce svůj receptor. Na obrázku č. 8 je znázorněn jeden z konjugátů na bázi HPMA, na který je přes tetrapeptid navázáno jako léčivo doxorubicin a jako směrující molekula monoklonální protilátka. Výběr uvedeného oligopeptidu GlyPheLeuGly nebyl zdaleka náhodný. Z mnoha desítek studovaných di-, tri- i tetrapeptidů byl nakonec vybrán takový který zaručoval, že komplex léčiva s nosičem je stabilní během transportu v krevním oběhu a léčivo se z něho uvolňuje pouze intracelulárně aktivitou lysozomálních enzymů, například katepsinem B. Jinými slovy, kovalentní vazba mezi nosičem a léčivem se štěpí díky enzymatické aktivitě lysozomálních proteáz. Taková nově vyvíjená léčiva se nejprve testují in vitro na buněčných kulturách (nádorových liniích) a teprve když je zřejmé že fungují, přistupuje se k modelům in vivo, modelovým nádorovým onemocněním. Nejvíce takových modelů je k dispozici u myší, ale používány jsou i modely krysí, králičí, prasečí a některé další. Na obrázku č. 9 je znázorněn typický pokus, kdy byla u myší nejprve vyvolána B buněčná leukémie (označovaná jako BCL1) a 11. den na to jim byly podány tři různé konjugáty na bázi HPMA. Kontrolní neléčené myši zmírají nejpozději do 40. dne. Konjugát označený jako Dox-HPMA-HuIg (doxorubicin navázaný na polymerní nosič na bázi HPMA, na kterém je také navázán nespecifický lidský imunoglobulin jako kontrola) je jen velmi málo účinný. Na druhé straně 8

9 9 10 jeden ze dvou různých konjugátů (jeden je tzv. klasickýppppppppppppppppppppppp c * Pa druhý hvězdicovýp P), které obsahovaly místo nespecifického imunoglobulinu specifickou monoklonální protilátku namířenou proti povrchovému receptoru B buněk (B1 mab) vyléčí 100% nemocných myší a druhý kolem 80%. Pokus je typicky ukončen až za několik měsíců kdy je jisté, že se u vyléčených myší znovu původní leukémie neobjeví. Stav imunitního systému vyléčených myší byl sledován tak, že myši znovu dostaly smrtelnou dávku leukemických buněk a následně byly ponechány bez léčení. Výsledek uvádí obrázek č.10. Kontrolní myši opět uhynuly kolem čtyřicátého dne, zatím co polymerním léčivem vyléčené a retransplantované myši ve velkém procentu přežívaly. Je to důkaz toho, že cytostatická léčba směrovaným léčivem na bázi HPMA nejenom že imunitní systém nepoškodila, ale dokonce ho do jisté míry stimulovala a dala tak vznik systémové protinádorové rezistenci. Tento fenomén někdy pracovně označujeme jako autologní vakcinaci jinak také vakcinaci vlastními nádorovými buňkami. Zajímavé bylo pozorování, že účinnější léčba vedla k navození méně výrazné systémové rezistence než méně účinná léčba (srovnej obrázky č. 9 a 10) a také to, že podání usmrcených nádorových buněk rezistenci prakticky nevyvolalo. Podobný výsledek byl získán opakovaně na třech různých nádorových modelech. Bylo tak potvrzeno, že léčba směrovanými léčivy na bázi HPMA má dva efekty, je cytostatická a současně imunoprotektivní až imunostimulační. K tomu, aby se druhá funkce těchto polymerních léčiv mohla dostatečně uplatnit je třeba, aby léčbou nepoškozený imunitní systém byl vystaven po určitou dobu dostatečnému množství nádorových buněk tj. dostatečnému množství nádorových antigenů. Pokud je totiž léčba příliš účinná tj. k odstranění nádoru a tím i jeho antigenů dojde příliš rychle nebo brzy (je podána buď příliš velká dávka nebo příliš brzy po transplantaci nádorových buněk, které se nestačí dostatečně namnožit) systémová rezistence se buď neustaví vůbec nebo jen ve velmi omezeném rozsahu. Kromě toho nesmí být imunitní 9

10 systém bojem s nádorem příliš vyčerpán. Například léčba zahájená u BCL1 leukémie až patnáctý den po transplantaci nádorových buněk také nevede k ustavení výrazné rezistence zřejmě proto, že v této době je kapacita imunitního systému v podstatě vyčerpána Jak již bylo řečeno v úvodu této přednášky, imunitní systém má řadu ejektorových mechanizmů, pomocí kterých se snaží nádorů zbavit. Takový přehled uvádí obrázek č. 11. Patří mezi ně jak elementy přirozené imunity (makrofágy, dendritické buňky, přirození zabíječi tzv. NK buňky) tak imunity speci- + fické (pomocné CD4P P Th lymfocyty, cyto- + toxické CD8P P CTL a konečně i plasmatické buňky produkující protilátky. Prokázali jsme, že na pozorované systémové rezistenci se rozhodujícím způsobem sice podílí CTL, ale důležitou roli hrají i NK a LAK tj. lymfokinem aktivované killer (zabíječi). Porovnávali jsme jejich aktivitu ve slezině myší nesoucích lidský kolorektální karcinom SW 620 (nádor tlustého střeva). Obrázek č. 12 jasně dokumentuje nízkou NK aktivitu u myší kontrolních a myší léčených volným tj. nemodifikovaným doxorubicinem, zatím co aktivita NK buněk u myší léčených polymerním konjugátem byla významně vyšší. V tomto případě ale šlo o polymerní konjugát (makromolekulární léčivo), který neobsahoval směrující složku (Dox-HPMA) a přesto byl účinnější než původní léčivo. Proč? 10

11 13 14 Směrování nemusí být jen aktivní, to je to které bylo právě popsáno, kdy léčivo je k cíli přiváděno směrující molekulou pro kterou existuje na cílové nádorové tkání odpovídající receptor. Výzkum ukázal, že kromě aktivního směrování se na účinku polymerních léčiv ještě podílí nespecifická pasivní akumulace/směrování (obrázek č. 13), které se říká EPR (Enhanced Permeation and Retention) efekt. Co to je? Endotel nebo-li výstelka krevních vlásečnic nádorové tkáně je defektní v tom smyslu, že je propustná i pro vysokomolekulární látky, které výstelkou normálních krevních vlásečnic neprojdou. Proto se z krevního oběhu do nádorů snadno dostávají i polymerní léčiva. Nádorová tkáň má ale ještě další zvláštnost. Lymfatická drenáž je díky překotnému růstu nádorů velmi nedokonalá a neodvádí z nádorové tkáně všechno to co by měla, tedy ani akumulovaná polymerní léčiva. Tímto způsobem se makromolekuly v nádorové tkáni hromadí a pokud mají cytotoxické účinky nádorovou tkáň lokálně zničí. Tento jev s výhodou využily všechny skupiny vyvíjející polymerní cytostatika. Pokud je totiž účinná již polymerní forma léčiva a pro účinek není absolutně nezbytná aktivně směrující složka, značně to zjednodušuje studované systémy a urychluje jejich možné zavedení do klinické praxe. Aktivní směrující systémy, které jsou samozřejmě ještě účinnější, budou logickým, ale výrobně daleko složitějším pokračováním výzkumu. Léčivo nemusí být na polymerní nosič navázáno jen proteolyticky štěpitelnou vazbou, kterou jsme právě probrali (obrázek č. 8). Další z mnoha jiných možností je vazba hydrazonová, která umožňuje hydrolytické uvolňování navázaného léčiva při nízkém ph ( ) tedy takovém, jaké je v endosomech či lysozomech. Podobně jako proteolyticky 11

12 štěpitelný konjugát také hydrolyticky štěpitelný konjugát je proto stabilní během transportu krevním řečištěm (ph krve je neutrální kolem 7.2) a je uvolňován pouze intracelulárně díky nízkému ph endosomů a nebo lysozomů (obrázek č. 14)

13 Lze snadno prokázat, že výsledek léčby je významně ovlivněn zvoleným dávkováním. Jedna velmi vysoká dávka (1 x 75 mg polymerního doxorubicinu/kg tělesné váhy) vyléčí prakticky všechny myši, dávky nižší, i když opakovaně podané, jsou méně účinné. Obrázky č. 15 a 16, které dokumentují účinek hydrazonového konjugátu doxorubicinu a HPMA na myším T buněčném lymfomu EL 4 ukazují navíc zřetelně, že myši lze zbavit nádoru i volným

14 léčivem (doxorubicinem). Je však třeba volit velmi vysokou tzv. maximálně tolerovanou dávku (MTD). Vyšší dávku by už experimentální myši nepřežily. Zajímavé ale bylo porovnání výsledků retransplantace a dalšího osudu myší vyléčených polymerním anebo nemodifikovaným léčivem. Výsledek uvádí obrázek č. 17. Myši vyléčené rychle a ve vysokém procentu velmi vysokou dávkou polymerního léčiva vykazují jen omezenou systémovou rezistenci. Podobně jako tomu bylo u aktivně směrovaných léčiv navázaných proteolyticky štěpitelnou vazbou, méně účinná léčba nesměrovaným hydrazonovým konjugátem také navozuje vyšší rezistenci. Zdá se tedy že jde o obecnou zákonitost. Pozoruhodný je ale výsledek u myší vyléčených volným doxorubicinem. Také u nich lze pozorovat vznik systémové rezistence (obrázek č. 16), ale nakonec celá pokusná skupina nejpozději do 90 dne vymírá (obrázek č. 17). Příčinou je pozdní toxicita vyvolaná terapeuticky nezbytnou vysokou dávkou léčiva, MTD. Je třeba zdůraznit, že se jedná o experiment, který dokumentuje stejnou nebo i vyšší účinnost polymerních léčiv při zachování bezpečnosti léčby. Je samozřejmé, že v klinické praxi onkolog nepoužije tak vysokou dávku cytostatika, aby ohrozil život pacienta Bezpečnost nové léčby polymerními makromolekulárními cytostatiky dokumentuje obrázek č. 18. Je na něm porovnávána jedna z důležitých vedlejších toxicit, a to myelotoxicita neboli poškozování kmenových buněk kostní dřeně. Jednou z metod, kterou lze k tomu použít je průkaz existence ve slezině přítomných tzv. kolonie-tvořících buněk (colony-forming units/spleen; CFU-s). Myším, u kterých chceme prokázat myelotoxicitu nějaké látky (v našem případě porovnat klasický doxorubicin a jeho polymerní formu) opakovaně podáme studovanou látku a těsně po posledním podání je utratíme a izolujeme kmenové buňky z kostní dřeně. Ty přeneseme (transplantujeme) do mírně (subletálně) ozářených příjemců tj. geneticky identických, syngenních myší a počkáme několik dní. Přenesené buňky tvoří v některých orgánech ozářeného příjemce (a také ve slezině) pouhým okem viditelné buněčné kolonie, které lze spočítat. Volíme obvykle takovou koncentraci buněk, aby u kontrol vyrostlo 14

15 ve slezině kolem 35 kolonií. Jestli-že pak u myší, které dostaly klasický doxorubicin je počet kolonií nízký je to důkaz toho, že látka je myelotoxická tj. poškozuje buňky kostní dřeně, zatím co nezměněný nebo dokonce vyšší počet kolonií u myší, které dostaly jeho polymerní formu (A-PH-Dox) dokazuje jeho bezpečnost. Kromě myelotoxicity je u polymerních léčiv také snížena nefrotoxicita, hepatotoxicita, kardiotoxicita a toxicita vůči brzlíku neboli thymu. Vyvinout a uvést do klinické praxe nové léčivo představuje dlouhodobý a náročný vývoj. Podle statistik světových farmaceutických firem jen asi desetina z nově objevených látek úspěšně projde testy in vitro. Z nich zase jen asi desetina vyhoví testům in vivo. Do náročného klinického testování se po předklinických zkouškách dostane jen asi jedna setina nově testovaných látek, které prošly na zvířecích modelech in vivo. Z nich se většinou tak jedna z pěti nakonec uplatní v klinické praxi (obrázek č. 19). 15

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV) ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV) SCHEMA GENOMU HPV DŮKAZ KAUSÁLNÍHO SPOJENÍ MEZI LIDSKÝMI PAPILLOMAVIR (HPV) A KARCINOMEM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU (KDČ) Důkazy přímé Molekulově biologické nádorové buňky obsahují

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

Souhrn údajů o přípravku

Souhrn údajů o přípravku Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Luivac 2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivá látka: 1 tableta obsahuje 3 mg Lysatum bacteriale mixtum ex min. 1x10 9 bakterií z každého následujícího

Více

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem

Více

Přehled výzkumných aktivit

Přehled výzkumných aktivit Přehled výzkumných aktivit ROK 2004 Lenka Zahradová Laboratoř experimentální hematologie a buněčné imunoterapie Oddělení klinické hematologie FNB Bohunice Přednosta: prof. MUDr. M. Penka, CSc. Oddělení

Více

Terapie hairy-cell leukémie

Terapie hairy-cell leukémie Terapie hairy-cell leukémie David Belada, II.interní klinika, OKH FN a LF v Hradci Králové Lymfomové fórum 2010 Grand Hotel Bellevue, Vysoké Tatry 12.-14.3.2010 Úvod Poprvé popsána v roce 1958 (Bouroncle

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky Vídeňská 1083, 420 20 Praha 4 Krč Imunologie a gnotobiologie ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT Zadání: Na základě

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Imunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha

Imunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha Imunita a nádoryn UK 2. lékal kařská fakulta Praha Obsah Imunitní systém m reaguje na nádor n a na to reaguje nádorn Selhání imunitního dozoru Imunoterapie nádorů Složky imunity mohou i podporovat malignitu

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie Papillomaviry Eva Hamšíková ÚHKT, oddělení experimentální virologie Viry nitrobuněční parazité, životní cyklus závislý na buněčném aparátu, v současnosti známo asi 5 000 typů virů Papillomaviry malé viry

Více

CYTO projekt: Studie průniku cytostatik přes pokožku a orální epitel

CYTO projekt: Studie průniku cytostatik přes pokožku a orální epitel CYTO projekt: Studie průniku cytostatik přes pokožku a orální epitel PharmDr. Doležalová, Mgr.Odráška, Mgr. Gorná, Vejpustková, R., doc.mgr.bláha,ph.d. Ústavní lékárna, Masarykův onkologický ústav Profesní

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

Imunitní systém, transplantace

Imunitní systém, transplantace Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu

Více

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1-

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1- Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger Report Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou Burghausen Září 2000 Dr. Dr. F. Starflinger -1- Pacienti s rakovinou s poskytnutím holvita

Více

Léčba výtažky ze jmelí splňuje touhu pacienta po přírodní medicíně

Léčba výtažky ze jmelí splňuje touhu pacienta po přírodní medicíně Léčba výtažky ze jmelí splňuje touhu pacienta po přírodní medicíně Účinnost léčby Iscadorem... 1 Aktuální údaje ze studií... 2 Léčba výtažky ze jmelí snižuje nejen vytváření metastáz... 2 Inhibice vytváření

Více

Aktivní buněčná imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění

Aktivní buněčná imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění Aktivní buněčná imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění Vývoj léčivých přípravků 2 Představení společnosti SOTIO je česká biotechnologická společnost vyvíjející nové léčivé přípravky zaměřené na léčbu

Více

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací.

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací. VÝZVA HPV COLLEGE Vážená paní doktorko, pane doktore, kolegové, HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací. HPV je

Více

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63) ONKOLOGIE NÁZEV : PSA POUŽITÍ : kvantitativní stanovení celkového PSA (volného PSA i PSA v komplexu s alfa-1-antichymotrypsinem) v lidském séru. Společně s digitálním rektálním vyšetřením (DRE) se u mužů

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Jiří Heřmánek Genzyme 25.11.2008 Disclosure statement Ač vzděláním biochemik, nejsem odborník na genové terapie, tzn. považujte mne prosím za poučeného

Více

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza v praxi Galén Hlavní autorka a pořadatelka prof. MUDr. Eva Havrdová, CSc. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Recenzent MUDr. Jiří Piťha Centrum pro diagnostiku

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum Vývoj nových léčiv Preklinický výzkum Klinický výzkum Úvod Léčivo = nejprověřenější potravina vstupující do organismu Ideální léčivo kvalitní, účinné, bezpečné a dostupné Financování výzkumu léčiv souvislost

Více

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Laboratoř morfologická SME 8/001/01/VERZE 01 SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Cytologické vyšetření nátěru kostní dřeně Patologické změny krevního obrazu, klinická symptomatologie s možností hematologického

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Dithiokarbamáty: objev a historie 1. Co je známo o toxikologii pesticidů zinebu

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

IMUNITA A. NçDORY - 1 - O B S A H

IMUNITA A. NçDORY - 1 - O B S A H IMUNITA A ZHOUBNƒ NçDORY O B S A H Stručně o funkci imunitního systému...1 Jak je to s imunitou u nádorových onemocnění...2 Imunitní dohled...4 Léčba nástroji imunity aneb imunoterapie...5 Překážky účinné

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Ukončení příjmů projektů: 30. 6. 2015 Délka trvání řešení projektů: 45 měsíců Místo realizace: Celá ČR Oblast působení: Výzkum a

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových

Více

Mohl by brain shuttle dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné?

Mohl by brain shuttle dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Mohl by "brain shuttle" dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné?

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace ztrácejí diferenciační

Více

POLYMERNÍ NOSIČE LÉČIV. Andrea Trunkátová

POLYMERNÍ NOSIČE LÉČIV. Andrea Trunkátová POLYMERNÍ NOSIČE LÉČIV Andrea Trunkátová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Tato práce se zabývá polymerními nosiči léčiv a přírodními polymery pro formulaci hydrofilních matricových tablet. Charakterizuje

Více

Počítačová chemie: Laboratoř za monitorem

Počítačová chemie: Laboratoř za monitorem T-Report Počítačová chemie: Laboratoř za monitorem Lektorka: Zora Střelcová Vypracovala: Eva Vojáčková Tématem T-Exkurze, kterou jsme absolvovala, byla počítačová/výpočetní chemie. Tento obor stojí na

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková Desetileté zkušenosti s podáváním bakteriálních imunomodulátorů dětským pacientům respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková Bakteriální imunomodulátory 1. bakteriální vakcíny

Více

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Buněčné kultury. Kontinuální kultury Buněčné kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Centrum nádorové cytogenetiky Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze Klinický význam cytogenetických

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem Materiál pro studenty medicíny MUDr. Otto Lang, PhD Doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc. KNM UK 3. LF a FNKV, Praha Horečka Nespecifická reakce organizmu

Více

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU zdraví a vitalita BETA GLUKAN» výrazně zvyšuje imunitu» účinně chrání před virovými a bakteriálními nemocemi» pomáhá organizmu ve stresu a při pocitu vyčerpání» chrání organizmus proti záření z mobilních

Více

Limbická encefalitida

Limbická encefalitida Limbická encefalitida Eva Havrdová Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Limbická encefalitida (LE) heterogenní skupina autoimunitně podmíněných onemocnění

Více

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Možnosti využití hematologické léčby u MG Možnosti využití hematologické léčby u MG Tomáš Kozák 3. lékařská fakulta UK v Praze a FN Královské Vinohrady Autoimunitní choroby (AID) Ehrlich a Morgenroth, 1901: horror autotoxicus Shoenfeld, 1999,

Více

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení

Více

Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr.

Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr. Název: Školitel: Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr. Datum: 21. 6. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název projektu: Mezinárodní spolupráce v oblasti "in

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand)

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand) 1 Studijní materiál speciál č. 64 Listopad 2008 Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand) Strickland G.T., El-Kamary S.S., Klenerman P., Nicosia A.. Lancet Infect.

Více

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19 zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Projekt FR-TI2/075 MPO příklad spolupráce farmaceutů s komerčním sektorem. Milan Bartoš. Forum veterinarium, Brno 2010

Projekt FR-TI2/075 MPO příklad spolupráce farmaceutů s komerčním sektorem. Milan Bartoš. Forum veterinarium, Brno 2010 Projekt FR-TI2/075 MPO příklad spolupráce farmaceutů s komerčním sektorem Milan Bartoš Forum veterinarium, Brno 2010 Vývoj farmakogenetické diagnostické soupravy pro stanovení genetických polymorfismů

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >

Více

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Název: Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Školitel: Ludmila Krejčová, MVDr. Datum: 7.11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního

Více

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé?

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Potíže s translací? Nový pohled na výrobu proteinů, které způsobují Huntingtonovu

Více

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný Biologická léčiva Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí Michal Hojný Zadání Jsou to opravdu generické kopie originálů? Jsou tam nějaká nebezpečí při výrobě? Jsou ty léky úplně stejné? Jak těžké je vyrobit

Více