obsah Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...3 Českých 100 nejlepších let pražského KLUSu...8 I. interní klinika...12

Transkript

1 Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...3 Ocenění VFN...4 Nemocnice roku Českých 100 nejlepších...4 Společnost přátelská k rodině...5 Novinky ve spánkové medicíně...5 Liga proti rakovině...7 Darujte krev s ČESKOU MISS A VICEMISS let pražského KLUSu...8 Stručná historie hematologie ve VFN...9 I. interní klinika...12 Představujeme...15 Laboratoře I. interní kliniky VFN...16 Spolupráce s pacienty...19 DIAGNÓZA CML - občanské sdružení...20 Onkocytogenetika v hematologii...21 CHL a TC...23 Psychiatr Jan Janský let od založení SCČR...27 Celostátní konference...28 Mezioborová spolupráce...30 ICEQ 2008, Praha, Vzdělávání zaměstnanců STAPRO...31 STAPRO uzavřelo dohodu o akvizici firmy MLAB...32 Osmdesátiny prim. Chrze...33 životní jubilea...35 Vzpomínka na prof. Skřivana...35 děkovné dopisy...36 obsah Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN Registrace: MK ČR E Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž Jazyková redaktorka: Milena Hodanová Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN Grafika titulní strany: Pavel Šťastný Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství VFN, U Nemocnice 2, Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, Pardubice, tel.: Náklad: výtisků

2 Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, denní běh událostí velmi rychle odsunul do téměř vzdálených vzpomínek novoroční petardy. Doufám však, že se tak nezachoval k novoročním předsevzetím. Letošní zvláštní zima nám nepřidělává starosti se sněhem a náledím v nemocnici, ale zase přidělává vrásky vlekařům i všem, kteří vyjíždějí s dětmi na jarní prázdniny. S prvním lednem vstoupil v platnost systém regulačních poplatků. V nemocnici jsme se připravovali již od podzimních měsíců. Byly zpracovány potřebné vnitřní předpisy, informace pro nemocné, zpracován systém manipulace s penězi i dopracován informační systém. Proběhlá školení v závěru roku 2007 přinesla potřebnou zpětnou vazbu, ale skutečná zkouška nastala až v prvních dnech ledna. Zde bych chtěl poděkovat všem našim pracovníkům, jak správy nemocnice, tak zejména zdravotníkům za prakticky bezkonfliktní náběh systému. Důležitou roli zde hrál věcný přístup u všech zúčastněných a to i pacientů. Po prodlevě způsobené dodavatelem jsou instalovány první výběrové automaty na fakultní poliklinice a v klinickém areálu nemocnice. Ve snaze rozšířit možnosti pro naše pacienty a i omezit manipulaci s hotovostí zavádíme jako první nemocnice možnost uhradit regulační poplatky pomocí mobilního telefonu (SMS). Velmi nízký objem nevybraných regulačních poplatků svědčí o slušném fungování systému i pochopení ze strany pacientů. Uplynulý rok byl v hospodaření nemocnice příznivý a vytvořili jsme tak dobré podmínky pro úkoly v letošním roce. Za podstatné je nutné považovat provedení restrukturalizačních změn umožňujících zefektivnění provozu nemocnice, zlepšení dopravní obslužnosti i uplatnění nové techniky. Významnou měrou zde bude nápomocen i státní rozpočet formou dotací. Z minulého roku byla přesunuta rekonstrukce operačních sálů a JIP I. chirurgické kliniky, KARIM a pokračování rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky. Budeme pokračovat v obměně zdravotnické techniky a v účelném rozšiřování jejího spektra. V plánu jsou opravy budov a řešení dopravní obslužnosti. Za samozřejmost považujeme pokračování orientace VFN na zabezpečování kvality poskytované péče a úrovně komunikace s pacientem a jeho blízkými. Je již tradicí, že se snažíme jednotlivá čísla časopisu věnovat představení významných oborů pěstovaných ve Všeobecné fakultní nemocnici a na 1. lékařské fakultě. V minulé době byla často diskutována problematika hematologie. Jde o významnou část medicíny, která je řadu let rozvíjena v našich výzkumných i léčebných pracovištích. Na přelomu 19. a 20. století v naší nemocnici působil prof. Janský, objevitel čtvrté krevní skupiny, a chirurg prof. Maydl, který byl průkopníkem podávání krevních transfuzí v našich zemích. V současnosti patří hematologická pracoviště naší nemocnice a 1. lékařské fakulty ke špičce ve státě. Svědčí o tom i řada významných ocenění v roce 2007 zejména Cena české akademie věd udělená prof. Klenerovi, Cena ministra zdravotnictví udělená týmu vedeném doc. Trněným. Za významné lze považovat i to, že v prevenci trombembolické nemoci u hospitalizovaných splňuje VFN nejpřísnější evropská kriteria. O tom však daleko lépe pojednají hematologové sami ve svých článcích. Snahou vedení nemocnice je, abychom vytvořili potřebné podmínky pro fungování a rozvoj.

3 Vážení čtenáři, přeji Vám, VFN i 1. lékařské fakultě dobré vzájemné vztahy a to nejen v roce se zásadními organizačními změnami směrem k univerzitním nemocnicím. Důležité, je, aby všechny změny byly provedeny ku prospěchu pacientů, studentů i zdravotníků. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN Vážené kolegyně, Vážení kolegové, čas je veličinou, která je odměřována každému z nás stejně, a tak 1. ledna 2008 započalo odměřování 366 dní roku V historii naší země rok s 8 na konci přinášel různé významné události, které v kontextu historie jsou hodnoceny jako události dobré či špatné. Vzpomeňme některé z nich: smrt Sáma a rozpad jeho říše, korunovace Vladislava II. českým králem, bitva na Moravském poli a smrt Přemysla Otakara II., založení Univerzity Karlovy, smrt Karla IV., usedl na český trůn Jiří z Poděbrad, pražská defenestrace, 1848 revoluční rok, Slovanský sjezd, a roky z minulého století 1918, 1938, 1948, Rok 2008 započal ekonomickou reformou, která se promítla do života každého z nás. V oblasti zdravotnictví se jedná o systém vybíraní poplatků - návštěva lékaře, pohotovostní služba, poplatek za recept, poplatek za pobyt v nemocnici, které započalo první minutou nového roku. O zavedení některých poplatků se hovořilo již mnoho let (pobyt v nemocnici, poplatek za recept), avšak vybírání poplatku za návštěvu u lékaře v případě ošetření dětí je dle mého názoru kontroverzní, neboť dítě samo o sobě nemůže rozhodovat a každý správný rodič se o zdraví svého dítěte bojí! Koncem roku byl předložen věcný záměr návrhu zákona o univerzitních nemocnicích, které dle návrhu se mají stát akciovými společnostmi s podílem akcií univerzity 34 % a státu 66 % v režimu obchodního zákoníku. Tento návrh vyvolal bouřlivou diskusi nejen na půdě univerzit a též negativní stanovisko ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Prvotní návrh významným způsobem zasahoval do života lékařských fakult a univerzit, ovlivňoval akademická práva a svobody a v některých důsledcích i způsob vzdělávání studentů medicíny. Nyní probíhá vypořádávání připomínek k návrhu věcného záměru, kdy fakulty a univerzity v diskusi s představiteli ministerstva zdravotnictví jednají o definování kompetencí, které by měly být svěřeny univerzitám zejména v oblasti odpovědnosti za vzdělávání, vědecko-výzkumnou orientaci a v neposlední řadě i spolurozhodování o představitelích jednotlivých oborů a klinik, aby byly důstojnými představiteli pracovišť v mezinárodním měřítku, tak jako je tomu v civilizované Evropě. Rok 2007 skončil na fakultě, dle mého názoru, nejen z ekonomického hlediska příznivě, což vedlo k možnosti vyplacení odměn v roce 2007 celkově ve výši téměř 130 % platu a umožnění investovat částku cca 7-8 mil. Kč do vybavení pracovišť pro potřeby výuky a zaměstnanců. Chci zde poděkovat VFN, která též uvolnila několik milionů korun do zlepšení prostředí na klinikách pro výuku. Výsledky vědecké aktivity pracovníků fakulty ve srovnání mezi roky významným způsobem stouply z hlediska počtu citací dle SCI ( ), počtu citovaných autorů ( ), počtu autorů publikujících v časopisech s IF ( ) a celkového součtu IF časopisů ( ). Pokud použijeme nové kritérium pro srovnávání jednotlivců či institucí tzv. h-index (Hirschův index), pak AV ČR jej má v hodnotě 53, Univerzita Karlova 52 a naše fakulta v hodnotě 45, což jistě není špatné hodnocení. Vážené kolegyně,vážení kolegové, přejme si, ať je rok 2008 dobrým rokem pro 1. lékařskou fakultu UK a Všeobecnou fakultní nemocnici, ale i pro každého z nás. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK

4 novinky a události Ocenění VFN Všeobecná fakultní nemocnice v Praze dostala na konci loňského roku hned několik prestižních ocenění. Ředitel VFN MUDr. Jan Bříza, převzal na slavnostním galavečeru ve Španělském sále Pražského hradu diplom Českých 100 nejlepších o zařazení VFN mezi nejlepší firmy v České republice v kategorii Vzdělání Zdraví Lidskost. V anketě Nemocnice roku 2007 se naše nemocnice umístila na prvním místě mezi fakultními nemocnicemi. Nemocnice roku 2007 Ankety Nemocnice ČR 2007 se zúčastnilo na 17 tisíc lidí, kteří odpovídali na 23 otázek. V Detailní zprávě, kterou má VFN k dispozici, je uvedeno následující: v porovnání s ideální nemocnicí byla dosažena úspěšnost 80,95%, z toho vyplývá rating B. Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze lze tedy hodnotit jako nadprůměrnou. Pacienti například hodnotili (a to jak u lékařů, tak i u sester), zda se jim představili, jaká byla úroveň komunikace s ošetřujícími lékaři a sestrami, zda byli pacienti řádně seznámeni s možnými riziky lékařského zákroku, dále byla hodnocena vstřícnost personálu nemocnice a kvalita poskytované Všeobecná fakultní nemocnice se v anketě Nemocnice roku 2007 umístila na 1. místě v kategorii fakultních nemocnic. péče ve všech těchto kategoriích se VFN umístila na předních místech a to jak v rámci nemocnice, kraje i ČR. Určitě nás velice potěšilo, že byla vysoce hodnocena komunikace ošetřujícího personálu (jak sester, tak lékařů), jejich přístup, pozitivní povzbuzování a kvalita poskytované péče. Tento rok jsme ve VFN připravili pro zdravotnický personál kurzy komunikace, které jim umožní lépe a srozumitelněji komunikovat s pacienty, povzbudit je, znát jejich potřeby, ale také zvládat problematické nebo hysterické pacienty a předcházet syndromu vyhoření. Tak je pro nás zadostiučinění, že se tyto kurzy v praxi osvědčily a přinesly očekávané výsledky. Využijeme také námětů od pacientů, (kteří měli možnost navrhnout, co by chtěli v nemocnici zlepšit), pro neustálé zlepšování poskytovaných služeb, jako je potřeba rekonstrukce budov, podobně i zkvalitnění a obohacení pacientské stravy, které v současné době probíhá. Samozřejmě že i nadále budeme organizovat kurzy komunikace pro zdravotnický personál, protože přináší vynikající výsledky. Českých 100 nejlepších Diplom o zařazení VFN mezi nejlepší firmy v České republice v kategorii Vzdělání Zdraví Lidskost je velice prestižní ocenění významu a hlavně výsledků Všeobecné fakultní Ocenění Českých 100 nejlepších řadí naši nemocnici mezi nejlepší firmy v ČR v kategorii Vzdělání Zdraví Lidskost.

5 nemocnice v Praze, které by nebylo možné bez velmi dobré práce, vědecké i lékařské invence a lidskosti u všech kategorií pracovnic a pracovníků nemocnice. (red) Společnost přátelská k rodině Každého ocenění pro Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze si velice vážíme. V posledních týdnech roku 2007 jsme získali ještě další ocenění: Oddělení neonatologie na Gynekologicko-porodnické klinice obdrželo certifikát Společnost přátelská k rodině od Sítě mateřských center. (red) Certifikát pro Gynekologicko-porodnickou kliniku VFN a 1. LF UK oddělení neonatologie. Novinky ve spánkové medicíně Dne 21. ledna 2008 se konala tisková konference na téma Novinky ve spánkové medicíně. V rámci tiskové konference odborníci z Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK představili výrazná specifika diagnostiky a léčby poruch spánku, zkoumání příčin onemocnění a zavádění nejnovějších trendů v léčebných postupech. Spánková medicína je dynamicky se rozvíjejícím oborem, který je důležitou součástí i preventivní medicíny. Epidemiologickými studiemi je zjištěno, že délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací (infarktů, cévních mozkových příhod). Fragmentace spánku, provázená častou změnou spánkových stádií, bdělostí a sníženou efektivitou spánku, je rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu včetně obezity i diabetu (typu 2) a poruch endokrinních i imunitních funkcí. Častým důsledkem je i vznik psychiatrických poruch včetně deprese.

6 Současná mezinárodní klasifikace rozeznává 6 základních skupin poruch spánku: 1. chronickou nespavostí trpí až 10 % populace 2. poruchami dýchání ve spánku je ohroženo 4-7 % mužů ve věku mezi lety a 2 % žen stejného stáří, 3. nadměrná denní spavost se objevuje až u 5 % populace a je nejčastější příčinou dopravních nehod, 4. poruchy denního rytmu spánku a bdění jsou přítomny až u 7 % mladistvých a u značné části dospělých pracujících na směny, 5. poruchy nočních probouzecích mechanismů (parasomnie) postihují až 15 % dětí a přibližně 1 % dospělé populace, a nejznámější příčinou 6. abnormálních pohybů souvisejících se spánkem je syndrom neklidných nohou, který je přítomný u 5-15 % populace, jeho výskyt je častější u žen a stoupá s jejich věkem. Základní i aplikovaný výzkum v oblasti spánkové medicíny je v současnosti zaměřen na několik základních oblastí: 1. molekulárně-genetický podklad některých onemocnění (např. syndrom neklidných nohou, narkolepsie) 2. neuropsychologické nálezy (vztah učení a paměti k spánkovým funkcím) 3. neuroanatomické a biochemické podklady spánkové makro- i mikrostruktury 4. klinické vztahy a důsledky poruch spánku k jiným onemocněním Tisková konference byla zaměřena na 3 základní klinická témata: 1. Obstrukční spánková apnoe a kardiovaskulární a metabolické nemoci prof. K. Šonka, DrSc. Obstrukční spánková apnoe (OSA) byla podrobně popsána již v 60. letech minulého století, ale její kardiovaskulární a metabolický dopad je podrobně zkoumán teprve v posledních 15 letech. Po několika studiích, které zjistily, že nemocní s neléčenou OSA mají kratší dožití, se začaly hledat choroby, které tyto nemocné sužují. OSA se nyní považuje za nejdůležitější příčinu sekundární hypertenze. Nemocní mají častěji ischemickou chorobu srdeční (ICHS), síňové arytmie a cévní mozkové příhody. Toto jen částečně souvisí se zvýšenou aterogenesou (rozvojem arteriosklerozy), která byla přímo i nepřímo u OSA potvrzena. Nemocní s OSA mají také častěji diabetes mellitus II. typu. Bylo také potvrzeno, že výskyt závažných kardiovaskulárních a metabolických nemocí se léčbou OSA dostává prakticky na úroveň běžné populace. 2. Porucha chování vázaná na REM spánek jako první příznak neurodegenerativních onemocnění prof. S. Nevšímalová, DrSc. Porucha chování vázaná na REM spánek (anglická zkratka RBD podle názvu REM behavior disorder) je řazena mezi parasomnie. Paradoxní, neboli REM spánek, je charakterizován přítomností snů a vymizením svalového tonu. U RBD je však svalový tonus na končetinách i mimickém svalstvu v REM spánku zachován a umožňuje normální hybnost. Klinicky se RBD projevuje neklidným nočním spánkem, živými sny a sněním navozeným abnormálním chováním, které je provázeno motorickým neklidem, agitovaností, agresivitou a s ní souvisejícími častými zraněními. Akutní výskyt RBD je zpravidla navozen podáním či náhlým vysazením léků a návykových látek (např. alkoholu). Příčina chronické formy nebyla dlouho známa. V současné době se ukazuje, že RBD vzniká často jako první příznak některých degenerativních onemocnění, nejčastěji Parkinsonovy choroby, mnohočetné atrofie a demencí, kdy může předcházet po řadu let vzniku motorických či psychických projevů. Naše nálezy ukazují i na častou souvislost RBD s narkolepsií, u které je předpokládán ložiskový degenerativní proces patrně na podkladu autoimunitních mechanismů. 3. Poruchy spánku a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) I. Příhodová Porucha pozornosti s hyperaktivitou (známá pod zkratkou ADHD z anglického názvu attention deficit/hyperactivity disorder) je svým výskytem u 4-12% školních dětí

7 nejčastější psychiatrickou poruchou tohoto věku, výrazně ztěžující školní výkony, emoční a sociální vývoj dítěte. Velmi často je spojena s různými poruchami spánku, které mohou patřit i mezi její první projevy v batolecím a předškolním věku. Děti mají problémy s usínáním, někdy i menší potřebu spánku, spánek bývá neklidný, častěji dochází k nočnímu pomočování. Podle studií z posledních let je ADHD spojeno také s častějším výskytem poruch dýchání ve spánku (chrápáním a zástavami dechu) a syndromem neklidných nohou s periodickými pohyby končetinami ve spánku. Syndrom neklidných nohou se u dětí může projevovat jako noční růstové bolesti. Tyto poruchy významně narušují kvalitu spánku a mohou zhoršovat nebo u části dětí i způsobovat příznaky hyperaktivity a nedostatečné pozornosti. Správná diagnostika a léčba uvedených poruch spánku je velmi důležitá, protože může významně přispívat ke zmírnění, v některých případech i vymizení příznaků ADHD. Spánková problematika je na 1. LF UK součástí pregraduální i postgraduální výuky, klinická spolupráce se týká řady interních i některých chirurgických oborů. Je součástí výzkumných záměrů i grantových projektů, z nichž některé jsou řešeny v rámci mezinárodní spolupráce (6. RP EU, PHEA). (red) Liga proti rakovině Tisková konference ke Světovému dni proti rakovině se uskutečnila dne 31. ledna 2008 v Akademickém klubu. Mezinárodní unie proti rakovině - International Union Against Cancer (UICC) vyhlásila 4. únor Světovým dnem proti rakovině. V roce 2000, na počátku nového milénia se na Pařížské radnici sešla více než stovka zástupců vládních a nevládních organizací, sdružení na obranu práv pacientů a organizací a firem zapojených ve výzkumu rakoviny při příležitosti Světového summitu proti rakovině. Své úsilí vymýtit tuto zákeřnou nemoc z naší planety stvrdili podepsáním Pařížské charty proti rakovině, která zahájila mezinárodní kampaň proti rakovině nového tisíciletí. Jejím cílem je zlepšit léčbu a výzkum nádorových onemocnění všude ve světě a umožnit pacientům dobrou informovaností bojovat s nemocí. V preambuli Pařížské charty se mimo jiné deklaruje úsilí o vytvoření účelné aliance sdružující vědce, zdravotníky, pacienty, vlády, průmysl a média k boji proti rakovině a jejím velkým spojencům, kterými jsou strach, neinformovanost a lhostejnost. Liga proti rakovině Praha, která je řádným členem UICC, ve spolupráci s Českou lékařskou společností J.E.P. se rozhodla při příležitosti Světového dne proti rakovině uspořádat Sympozium Tiká v každé rodině společně proti rakovině. Smyslem sympozia je prohloubit informaci o aktivitách, směřujících v České republice k výchově k nádorové prevenci a pokus o sjednocení účinných opatření proti nejzávažnějším rizikům, o kterých je známo, že se spolupodílí na vzniku rakoviny. Východiskem pro uspořádání sympozia za účasti diskutujících z různých oborů našeho veřejného života je fakt, že boj proti rakovině není jen věcí lékařů a pacientů, kteří byli onkologickým onemocněním postiženi. Boj proti rakovině se týká členů rodiny, spolupracovníků nemocného člověka, onkologická onemocnění jsou problémem veřejného zdravotnictví i zdravotních pojišťoven, vědeckých a výzkumných pracovišť, rakovina je etickým i morálním problémem Liga proti rakovině Praha a Česká lékařská společnost J.E.P. jsou přesvědčeny o tom, že právě společné úsilí, spolupráce, vzájemné spolupůsobení jak institucí vládních, tak nevládních, orgánů samosprávy, zákonodárných orgánů, farmaceutických firem, vědců, ale i nás všech jednotlivců mohou být korunovány úspěchem. Boj proti rakovině je věcí nás všech. Vždyť Tiká v každé rodině! Propagaci prevence a výchovu ke zdravému způsobu života nelze zajistit ani bez spolupráce s médii.

8 Sympozium se uskutečnilo 6. února 2008 v Lékařském domě, Sokolská 31, Praha 2. Liga proti rakovině Praha se ke Světovému dni proti rakovině hlásí také svou tradiční akcí, totiž veřejnou sbírkou, která deset let nesla název Květinový den. Od loňského roku je sbírka nazvána Českým dnem proti rakovině, v letošním roce je plánována na 14. květen. Liga proti rakovině Praha, Iva Kurcová Kontakt: lpr@lpr.cz Tel.: , Darujte krev s ČESKOU MISS A VICEMISS Miroslava Jirůtková, vedoucí Úseku odborných činností Úřadu ČČK Český červený kříž ve spolupráci s Fakultním transfuzním oddělením Všeobecné fakultní nemocnice Praha 2 uspořádalo dne 5. února 2008 akci Darujte krev s Českou Miss a Vicemiss. Akce se zúčastnily kromě České Miss 2007 sl. Lucie Hadašové a 1. České Vicemiss 2007 sl. Evy Čerešňákové, také Miss aerobic ČR 2005 sl. Nikola Vykydalová, finalistka Miss ČR 2008 sl. Zuzana Jandová, dále pan finalistky České Miss 2007 slečny Andrea Šopovová a Michaela Řeháková, finalistka České Miss 2006 sl. Katia Čeremisinová, modelky sl. Dominika Sedláčková a sl. Sylva Kabátová a studentka diplomacie Táňa Anischová. Kromě těchto hlavních aktérek se rozhodli darovat krev i mnozí ze zástupců tisku, kteří byli na tuto akci pozváni. Velké díky patří paní primářce Duškové a jejímu kolektivu, který nám umožnil realizaci této akce přímo v prostředí pro dárcovství krve typickém, v tomto případě bezpříspěvkové, a který nám zajistil zázemí, a to za plného provozu transfuzního oddělení. 60 let pražského KLUSu Slavnostní diskusní schůzka při příležitosti 60. výročí založení pražského KLUSu Dr. Jaroslavem Skálou (Klub Lidí Usilujících o Střízlivost = KLUS) se konala dne 7. února 2008 v Apolináři Oddělení pro léčbu závislostí. Součástí doprovodného odborného programu je panelová diskuse svépomocných organizací s tématem: Co pro sebe děláme a můžeme dělat. Po skončení semináře následovala tisková konference. Cílem této akce a jí obdobných je získat další bezpříspěvkové dárce krve především z řad mladší generace. Zrealizování této akce se podařilo díky spolupráci Českého červeného kříže s 1. Českou Vicemiss 2007 slečnou Evou Čerešňákovou (na fotografii zcela vpravo), která požádala o podporu projektu bezpříspěvkového dárcovství krve své kamarádky a další mediálně více či méně známé statečné slečny.

9 V tento den se také uskutečnil odborný Seminář podvýboru pro problematiku civilizačních onemocnění a závislostí výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Téma semináře bylo Alkoholizmus v České republice (Motto: Zlozvyk nebo nemoc? ). Program semináře: 1. Zahájení, přivítání účastníků semináře - Jiřina Fialová, (předsedkyně podvýboru pro problematiku civilizačních onemocnění a závislostí) 2. Problematika alkoholu z hlediska protidrogové politiky ČR - MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., (ředitel sekce protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky) 3. Rozsah a kontext rizikového a škodlivého pití v populaci ČR - PhDr. Ladislav Csémy, CSc., (výzkumný pracovník - Psychiatrické centrum Praha, Státní zdravotní ústav) 4. Stručná historie léčby alkoholizmu v Českých zemích - prim. MUDr. Petr Popov, (primář oddělení léčby závislostí VFN Praha U Apolináře, předseda výboru Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně) 5. Možnosti a meze ambulantní léčby alkoholizmu - MUDr. Dušan Randák, (ambulance pro alkoholizmus oddělení léčby závislostí VFN Praha) 6. Specifické rysy alkoholizmu u žen - MUDr. Olga Pecinovská, prof. Jiří Heller, (rezidenční program pro ženy oddělení léčby závislostí VFN Praha) (red) Stručná historie hematologie ve VFN Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., I. interní klinika VFN a 1. LF UK Historie hematologie ve VFN je těsně spjata s historií vnitřního lékařství. Ta logicky souvisí se vznikem první české lékařské (interní) kliniky, založené v r.1871 Bohumilem Eiseltem. B. Eiselt se sice krevním chorobám speciálně nevěnoval, neboť v té době ještě nedozrály podmínky, aby se hematologie formovala jako samostatný obor. Kristiana Hynka lze považovat za zakladatele oboru hematologie nejen ve VFN, ale v celé republice. Teprve za přednostenství Eiseltova nástupce B. Maixnera vzniká na I. interní klinice hematologická laboratoř, jejímž vedením byl pověřen Maixnerův asistent K. Hynek. Kristiana Hynka, pozdějšího přednosty I. interní kliniky, lze považovat za zakladatele oboru hematologie nejen ve VFN, ale v celé republice. Přes širší zájem o internu se Hynek soustředil na laboratorní práci. Studoval morfologii elementů periferní krve a zavedl tzv. Hynkovo číslo, kterým kvantitativně vyjadřoval stupeň segmentace periferních neutrofilních granulocytů. V následných klinických studiích prokázal význam tohoto nálezu. Hynkovi náleží též priorita ve sledování sedimentace erytrocytů, kterou sám označoval jako hemoreakci. Uvádí její zvýšení u infekcí a nádorových onemocnění a naopak její snížení u primární polycytémie. Originální byly i jeho práce o rezistenci krevního koagula. V řadě studií dospěl k mnoha pozoruhodným poznatkům, které byly teprve později potvrzeny. Hynkovým průkopnickým činem bylo i použití rentgenového záření v léčbě leukémií a primární polycytémie. V r odchází Hynek do Bratislavy, kde se stal prvním rektorem nově zřízené univerzity. Vedením kliniky byl pověřen Ladislav Syllaba. Přichází na I. interní kliniku na vrcholu svého vědeckého a pedagogického působení, které začal jako Thomayerův asistent na II. interní hematologie ve vfn

10 klinice. Z jeho díla je vhodné připomenout monografii věnovanou patogenezi perniciózní anémie, včetně originálního popisu ikteru u tohoto onemocnění. Vedením hematologie pověřil Syllaba Vladimíra Jedličku, pozdějšího autora významné monografie o hemokoagulaci a fluidokoagulační rovnováze. V roce 1950 se ujímá vedení I. interní kliniky Miloš Netoušek. Hynkův návrat na I. interní kliniku v r znamenal definitivní zakotvení oboru hematologie na I. interní klinice. Odrazilo se to i při jmenování dalších přednostů kliniky. V r se ujímá vedení kliniky Miloš Netoušek. Vydává monografii Nauka o krvi, jeho vrcholným dílem je však obsáhlá Klinická hematologie, která se na dlouhou dobu stala jediným zdrojem informací o tomto oboru. František Heřmanský přednosta I. interní kliniky v letech S prof. Netouškem přichází na kliniku v r František Heřmanský, který byl později, v letech přednostou kliniky. Navazuje na práce svých předchůdců a pod jeho vedením dosahuje obor hematologie na klinice vrcholu. Podařilo se mu skloubit experimentální laboratorní práci s klinickou problematikou. Jeho práce věnované krvácivým 10 stavům z destičkových příčin nabyly světového významu. Popis krvácivého stavu u albínů s přítomností atypických pigmentofágů vstoupil do světového písemnictví jako syndrom Heřmanského Pudláka. Na jeho počest byla nazvána i nadace (Heřmanského nadace hematologické onkologie), z jejíchž prostředků, získávaných od sponzorů nebo z výtěžků nadačních představení ve Vinohradském divadle, bylo hrazeno vybavení I. interní kliniky a významně podpořeny i výzkumné aktivity pracovníků kliniky. Po předčasném úmrtí prof. Heřmanského, uprostřed plné aktivity, zajišťovali chod hematologického úseku kliniky jeho žáci a spolupracovníci, zejména as. Doc. Friedman, doc. Cieslar, as. Benešová a as. Šálková. Pomohli tak překlenout období, kdy se zaměření kliniky za přednostenství profesora Kordače začalo ubírat jiným směrem. Hematologii byla věnována pozornost i na II. interní klinice VFN. Zde se za Syllabova přednostenství uskutečnily studie o perniciózní anémii. Nástupce Thomayera, Josef Pelnář, pak věnuje v r soubor přednášek a publikací akutním leukémiím. Posuzuje leukémie jako nádorové onemocnění. Vyslovuje hypotézu tzv. roztočeného kolečka. Podle této hypotézy, změna reaktibility, která se ukazovala reverzibilní, se urputně ustaluje a vede akutně nebo chronicky k zániku organismu. Touto svojí pracovní hypotézou hodlám problém leukémie zprostit jeho tajemné výlučnosti a zařadit jej do společného velkého problému změny reaktibility organismu. Systematicky se v předválečném období věnoval hematologii na II. interní klinice Augustin Pirchner. Ve 40. letech minulého století je již na klinice další pracovník s mimořádným zájmem o hematologii. Je to Ludvík Donner, pozdější docent a profesor kliniky. Napsal řadu monografií a učebních pomůcek. Mimořádný význam měla didakticky skvělá učebnice hematologie pro zdravotní laboranty, která se na dlouhou dobu stala jedinou učební pomůckou pro výchovu nové generace laborantů. Právě pro hematologii má spolehlivý laborant nezastupitelné místo.

11 Od 40. let minulého století se na II. interní klinice věnuje hematologii Ludvík Donner. Z Donnerovy inicitivy vznikla v r na II. interní klin i c e ú s t ř e d - na dárců krve a v r dosáhl Donner opakovanými žádostmi souhlasu Ministerstva zdravotnictví se zřízením poradny pro choroby krve. Tato poradna byla první svého druhu v tehdejší Československé republice. Spolu s Netouškem, Libánským a Jedličkou stál Donner též u zrodu České hematologické společnosti. Povolení Ministerstva zdravotnictví ke zřízení poradny pro choroby krve na II. interní klinice. Jeho žáky byli doc Neuwirtová a prof. Klener, který se později - v r. 1990, stal přednostou I. interní kliniky a mohl tak navázat na práci svých předchůdců a upevnit postavení hematologie ve VFN. Shodou okolností se stal v r též ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT), resortního výzkumného ústavu Ministerstva zdravotnictví, zřízeného v r Od svého nástupu do této funkce se snažil o těsnou spolupráci ÚHKT a I. interní kliniky. Obě zařízení byla od nástupu prof. Klenera do funkce ředitele ÚHKT koncipována jako komplementární, neboť I. interní klinika rozvíjela problematiku lymfoproliferativních onemocnění (maligní lymfomy, mnohočetný myelom, chronická lymfatická leukémie), kdežto ÚHKT se věnoval převážně onemocněním myeloproliefrativním (akutní leukémie, myelodysplastický syndrom). Donnerův žák prof. Klener, přednosta kliniky od roku Na I. interní klinice vznikl o o d d ě l e n í pro autologní transplantace, na ÚHKT pokrač o v a l r o z v o j t r a n s p l a n t a c í allogenních. Byly vytvořeny společné pracovní týmy i společná transplantační komise. Je třeba připomenout, že nedílnou součástí komplexní hematologické péče ve VFN je též oddělení klinické hematologie prof. Kvasničky, které kromě zajišťování rutinních hematologických vyšetření pro celý areál VFN převzalo po vzniku trombotického centra i část péče o nemocné s trombotickými a krvácivými poruchami. Nemocní s hemofilií jsou však ošetřováni výlučně v ÚHKT. Velmi prospěšné bylo i zřízení společného pracoviště ÚHKT s 1. lékařskou fakultou, které umožnilo rozšířit možnosti pregraduální výuky a seznamovat studenty i s problematikou transfuziologie a s moderními diagnostickými a léčebnými metodami, zavedenými na ÚHKT (např. separační metody, léčebné aferézy aj.). V souladu se zaměřením kliniky byla na I. interní klinice konstituována pracovní skupina pro léčbu nehodgkinských lymfomů, která se později 11

12 přetransformovala v občanské sdružení Czech lymfoma group, na jehož činnosti se podílí většina hematologických center v ČR. Sdružení dosáhlo v poměrně krátké době významných úspěchů i v mezinárodním kontextu a opakovaně bylo pověřeno organizací mezinárodních doškolovacích kurzů (LyFe). Současný přednosta I. interní kliniky (od ) doc. MUDr. Marek Trněný, CSc. Z a ú s p ě c h y této skupiny stojí nepochybně i práce jejíh o p ř e d s e d y doc. Trněného, který dne 15. ledna 2008 převzal vedení I. interní kliniky. Jeho bohatá vědecká erudice, mezinárodní zkušenosti a dlouholetá práce na I. interní klinice jsou zárukou, že budoucnost hematologie ve VFN je v dobrých rukou. I. interní klinika Doc. MUDr. Marek Trněný, CSc. Současný stav a další směřování I. interní klinika, jejíž historii, popsal výstižně profesor Klener, je v současnosti klinikou jednooborovou, se zaměřením na hematologii, zvláště hematoonkologii. Je společným pracovištěm Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a stejně jako ostatní klinická pracoviště má tři základní cíle léčbu nemocných, výuku budoucích lékařů a postgraduální vzdělávání a vědu a výzkum. Léčebná péče V oblasti léčebné péče se profilovala jako vysoce specializované pracoviště v oboru vnitřního lékařství zejména v léčbě nádorových nemocí krve. Hlavní skupina pacientů přichází s tak zvanými lymfoproliferativními nádory, což 12 jsou zejména lymfomy, myelom, chronická lymfatická leukémie, nezanedbatelnou část tvoří nemocní s chronickými myeloproliferacemi jako je chronická myeloidní leukémie, myelofibróza, polycytémie, trombocytémie, a významné místo ve spektru nemocných zaujímají nemocní s myelodysplastickým syndromem, starší nemocní s akutními leukémiemi. Samozřejmě se staráme o nespočetnou skupinu nemocných s chorobami krevního srážení a chudokrevností. Významnou součástí léčebné péče je program transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeně), který byl zahájen v roce As. MUDr. Robert Pytlík při transplantaci kostní dřeně. Péče o nemocné probíhá na dvou standardních odděleních a transplantačním oddělení, která jsou lokalizována v hlavním traktu nemocnice a v ambulancích s denním stacionářem, které sídlí v prostorách fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Přestože počtem lůžek nezaujímá klinika přední místa v nemocnici, počty ošetřených nemocných jsou vysoké. Na 35 lůžkách bylo v roce 2007 hospitalizováno 1480 nemocných a v ambulancích a denním stacionáři bylo provedeno ošetření více než nemocných a bylo aplikováno 6000 chemoterapií. Mezi základní vyšetřovací metody patří vyšetření kostní dřeně ať již samotnou sternální punkcí, kterých bylo provedeno téměř 300, nebo vyšetření trepanobioptické spojené i cytologickým vyšetřením, kterých bylo provedeno téměř 800. V roce 2007 bylo provedeno 65 transplantací krvetvorných buněk.

13 I. interní klinika patří mezi nejvýznamnější pracoviště v České republice s vysoce nadregionální působností. Příkladem může být například transplantace krvetvorných buněk, když třetinu pacientů, kteří ji podstoupili tvoří obyvatelé Prahy, třetinu ze středočeského kraje a třetinu nemocní z ostatních krajů včetně moravských. Již jsme se zmínili o základních diagnózách. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že u nemocných s lymfomy je klinika spolu s pracovištěm brněnské fakultní nemocnice nejvýznamnějším centrem, když je zde diagnostikováno ročně téměř 200 nemocných, nepočítaje v to ještě větší množství konzultací pro jiná česká pracoviště. Tato skutečnost vyústila v iniciativu vzešlou z I. interní kliniky pod vedením profesora Klenera, která byla korunována v roce 1998 založením Kooperativní lymfomové skupiny a založení registru nemocných s lymfomy v České republice, který sídlí na I. interní klinice. Za necelých deset let je evidováno téměř 5000 nemocných s touto diagnózou. Další významnou diagnózou je mnohočetný myelom, když i v této oblasti patří I. interní klinika ke dvěma nejvýznamnějším centrům v České republice. Každým rokem je zde nově diagnostikováno kolem 70 nemocných a u řádově většího počtu nemocných jsou provedena konzultační klinická vyšetření. Aktivní účast pracovníků I. interní kliniky v této oblasti vede k výraznému rozšíření povědomí o této nemoci mezi praktickými lékaři, neurology a dalšími odbornostmi v ČR (projekt CRAB). Myelodysplastický syndrom a další poruchy krvetvorby patří mezi ne zcela jednoduše diagnostikovatelné a léčitelné stavy. Z iniciativy doc. Neuwirtové byla založena Česká skupina pro myelodysplastický syndrom a ve spolupráci s Ústavem hematologie a krevní transfuze, kde se věnují zejména mladším nemocným, patří I. interní klinika na vedoucí místo v této oblasti. Spektrum hospitalizovaných nemocných se v posledních 15 letech výrazně změnilo. Na odděleních a to i standardních jsou hospitalizováni zejména nemocní s vážnými poruchami krvetvorby a komplikacemi po proběhlé protinádorové léčbě. Velmi nízké hodnoty v krevním obraze, krvácivé komplikace, těžké poruchy imunity, infekční komplikace a na to navazující řada dalších orgánových komplikací vytváří základní obraz nemocných vyžadujících naši pomoc. Tato by nebyla možná bez intenzivní podpůrné terapie, která je poskytována i za pomoci řady konziliárních pracovníků z dalších pracovišť VFN. Naopak pracovníci I. interní kliniky poskytují konziliární služby ve vnitřním lékařství pro vybraná pracoviště VFN a v oblasti hematologie pro celou VFN a jak bylo zmíněno výše i pro velkou řadu pražských i mimopražských pracovišť. Obzvláště problematika anémií a poruch koagulace je každodenní náplní konziliární služby v celé VFN. Celé úsilí by však vycházelo nazmar bez vysoce kvalitní, náročné a obětavé práce zdravotních sester, laborantů a dalších pracovníků. Zde je místo, jim za vše poděkovat. Pracovní kolektiv I. interní kliniky Výuka I. interní klinika je významnou základnou pro pregraduální i postgraduální výuku. Ve spolupráci s pracovníky Oddělení laboratorní hematologie a Ústavem hematologie a krevní transfuze zde získávají medici vzdělání v oblasti nenádorové i nádorové hematologie a transfuzní medicíny. Mají možnost se seznámit s hematologií jako klinickým i laboratorním oborem, účastní se vizit na standardních i transplantačních odděleních, učí se základním algoritmům rozhodování i v kritických stavech. V posledních letech se klinika stala oblíbeným cílem studia i v rámci evropských výměnných programů jako je např. Erasmus. 13

14 Postgraduální výuka je založena zejména na umožňování stáží pro kolegy v přípravě na atestace z vnitřního lékařství, hematologie a transfuzního lékařství a onkologie. Dále to je organizace nadregionálních seminářů, které jsou ceněny i u kolegů ze vzdálenějších míst České republiky. Významným oceněním i na půdě mezinárodní je zařazení I. interní kliniky mezi centra tvořící síť Lymphoma Forum of Excellence (LyFE), kterých je v Evropě jen deset, a do nichž se jezdí vzdělávat kolegové z evropských i mimoevropských zemí v rámci oblasti léčby lymfomů a chronické lymfatické leukémie. V roce 2008 proběhne již třetí vzdělávací kurs. Na půdě I. interní kliniky vznikla v minulých letech pod vedením profesora Klenera celá řada pregraduálních učebnic i postgraduálních monografií zejména z vnitřního lékařství, ale i z onkologie, podpůrné péče a dalších oblastí. Věda a výzkum Hematologie je koncipována jako klinicko laboratorní obor, laboratornímu výzkumu je věnován rozhovor s vedoucím laboratoří Dr. Pytlíkem. V oblasti klinického výzkumu je hlavní směr upřen na vyhledávání prognostických faktorů spojených s osudem nemocných s jednotlivými chorobami, hledání nových algoritmů léčby, zkoušení nových preparátů. Na klinice je řešena řada grantových projektů podporovaných jak rezortní grantovou agenturou IGA MZČR, tak grantovou agenturou akademie věd (GAČR), univerzitní grantovou agenturou (GAUK), ale výzkum je financován i v rámci mezinárodních projektů (6. rámcový program EU) jako je například evropský projekt zaměřený na lymfom z plášťových buněk (European Mantle Cell Lymphoma Network). Na klinice je rovněž řešen výzkumný záměr podporovaný ministerstvem školství ČR. V roce 2007 byl projekt pod vedením doc. Marka Trněného zaměřený na lymfomy a řešený s podporou IGA MZČR v letech oceněn cenou ministra zdravotnictví ČR. V roce 2007 byl také významnou cenou České akademie věd oceněn profesor Pavel Klener. 14 V roce 2007 byl čestnou medailí Akademie věd ČR Za zásluhy na rozvoji vědy a humanity oceněn prof. Klener. Léky, které jsou testovány na I. interní klinice, patří do oblasti zejména biologické léčby a je s nimi spojena řada nadějí pro nemocné s nádorovými, ale i nenádorovými hematologickými chorobami. Patří sem řada monoklonálních protilátek a takzvaných chytrých léků, zasahujících molekulárně biologické mechanismy spojené s rozvojem nádorů. Za zmínku stojí i fakt, že firma Gilead připravuje ve spolupráci s I. interní klinikou testování léku GS-9219 původně vyvinutého profesorem Holým v Ústavu organické chemie a biochemie. Stejně jako je pro optimální léčbu nemocných potřebná spolupráce s řadou pracovišť VFN i výzkum není myslitelný bez spolupráce s dalšími institucemi jak nemocnice tak i 1. LF UK (Ústav patologie, Patofyziologický ústav, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Ústav biochemie a experimentální onkologie, řada klinik). Spolupráce však přesahuje i tento rámec a velmi úzká je navázána s Ústavem hematologie a krevní transfuze, ústavy akademie věd, Státním zdravotním ústavem a dalšími nemocnicemi a fakultami v rámci celé ČR. Probíhá však i intenzivní mezinárodní spolupráce s lékařskou univerzitou ve Vídni, univerzitou ve Wurzburgu, v Lyonu, v Barceloně a dalších. Další směřování kliniky vychází z dosavadních úspěchů a úsilí bude soustředěno zejména na další rozvoj a zkvalitnění léčebných postupů a výsledků. Zde nás čeká vyřešení péče o nemocné indikované k intenzivní podpoře, přestavba trans-

15 plantačního oddělení, zavedení dalších metod léčby. I v dalších oblastech jako je výuka a výzkum je na prvém místě zkvalitnění vlastní práce a prohloubení spolupráce s dalšími pracovišti. K úspěšnému splnění těchto cílů je zapotřebí kromě kvalitního týmu spolupracujících odborníků i zajištění finančních zdrojů. Kromě klasických způsobů financování (zdravotní pojišťovny, rozpočet fakulty) a úsilí o získávání grantových prostředků pro výzkum je nutné poděkovat všem dárcům, kteří ať již přímo či prostřednictvím Heřmanského nadace hematologické onkologie podporují jak zkvalitnění léčebné péče tak vědu a výzkum. Prezident Václav Klaus - vzácný a milý host na I. interní klinice VFN a 1. LF UK. Představujeme Několik otázek pro doc. MUDr. Marka Trněného, CSc., který se od 15. ledna 2008 stal novým přednostou I. interní kliniky VFN a 1. LF UK. 1. Proč jste si zvolil za svůj obor hematologii? S nadsázkou mohu říci, že se jedná o obdobu takzvaného imprintingu, kdy mládě následuje jako svou matku i samici jiného druhu než je samo, pokud se s ní setká po narození a ona se o něj začne starat. Obdobné to bylo i s hematologií a se mnou. V době gymnazijních studií jsem se začal zajímat o biologii a měl jsem příležitost začít pracovat v laboratoři Ústavu experimentální medicíny, kterou tehdy vedl profesor Smetana. Od chvíle pohledu na krevní buňky v mikroskopu jsem hematologii neopustil. 2. Na kterých odděleních jste pracoval, než jste se stal přednostou I. interní kliniky? Již během studií na lékařské f a k u l t ě j s e m pracoval jako pomocná vědecká síla na I. interní klinice pod vedení docenta Friedmanna a po promoci jsem nastoupil na Ústav hematologie a krevní transfuze a od roku 1990 jsem nastoupil jako sekundární lékař na I. interní klinice, zde jsem prošel všemi odděleními a od roku 1994 pracuji jako vedoucí programu transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeně) a vedoucí transplantačního oddělení. Měl jsem to velké štěstí, že jsem se mohl učit u profesora Klenera. 3. V čem se změnila vaše práce? Základním rysem vedení kliniky, ale ostatně jakéhokoli oddělení či pracoviště, je vytváření prostředí týmové spolupráce, práce s lidmi, motivace spolupracovníků k vytváření předpokladů pro dosahování vytyčených cílů. Z toho vyplývá, že má práce je a bude zaměřena právě tímto směrem. A těmi vytyčenými cíly jsou na prvém místě vysoce kvalitní péče o nemocné, kvalitní výuka studentů medicíny i postgraduální a v neposlední řadě věda a výzkum. Čeká mě rovněž úkol rozvíjet spolupráci s dalšími klinikami i mimonemocničními a mimofakultními ústavy, budu se muset věnovat otázkám ekonomickým, a mnohému dalšímu. 4. V pozici přednosty I. interní kliniky nepůsobíte dlouho, co je pro vás v nové funkci nejtěžší? Ve chvíli, kdy mi kladete tuto otázku jsem ve funkci teprve necelé tři týdny. A musím se přiznat, že nejtěžší otázkou pro mě stále je, jak obstojím v řadě všech těch velikánů, kteří stáli v čele I. interní kliniky, nejstarší české kliniky, 15

16 přede mnou. Jestli směr a styl práce, kterým se chci spolu s klinikou ubírat umožní dosahovat cíle, o nichž jsme mluvili v kvalitě, která by byla hodna tradice I. interní kliniky. 5. A na závěr nám povězte něco o sobě, jaké máte koníčky? Myslím, že v tom příliš nevybočuji. Rád se podívám na dobrý film, přečtu si dobrou knihu, rád lyžuji, občas si i s rodinou jdeme zaběhat. že tato laboratoř byla předloni významně zrekonstruována, svědčí o tom, že současné vedení nemocnice a fakulty její význam chápe a s jejím zachováním počítá. Vedoucí laboratoře MUDr. Robert Pytlík. Laboratoře I. interní kliniky VFN a 1. LF UK Hematologické laboratoře první interní kliniky mají neobyčejně dlouhou tradici. Jména jako Donner, Friedmann, Heřmanský či Klener jsou spojena nejen s klinickou prací, ale i s laboratorní diagnostikou stačí jen připomenout Heřmanského-Pudlákův syndrom. Po reorganizaci Všeobecné fakultní nemocnice a ustanovení Centrálních hematologických laboratoří byl pochopitelně rutinní provoz hematologické laboratoře 1. interní kliniky značně redukován. Má vůbec v koncepci Všeobecné fakultní nemocnice tato laboratoř nějaké místo, a pokud ano, tak jaké? Na to jsme se zeptali vedoucího laboratoře, as. MUDr. Roberta Pytlíka. Domnívám se, že hematologická laboratoř k první interní klinice patří, a to nejen vzhledem ke své tradici, říká doktor Pytlík. Ostatně to, 16 Procházíme se nově zrekonstruovanými prostorami, které působí velmi čistým a prostorným dojmem. Je skutečně k nevíře, jak mnoho místa nyní po přestavbě v laboratoři máme, říká doktor Pytlík. Před rekonstrukcí zde byly tři velké místnosti a člověk měl přitom dojem, že se sem nic nevejde. Architekti odvedli velmi dobrou práci. Rozčlenění prostoru je funkční, účelné a umožňuje začlenění mnohem většího počtu pracovníků. Chceme vědět, čím se v současné době laboratoř zabývá. Zhruba je možno naše laboratoře rozdělit na dvě části, vypočítává doktor Pytlík. První část, rutinní laboratoř, je tvořena morfologickou laboratoří, kde jsou zpracovávány především punktáty kostní dřeně a otisky mízních uzlin. Tak například v loňském roce jsme zpracovali přes tisíc dřeňových punktátů a vezmeme-li do úvahy, že z každého rutinně barvíme tři až čtyři sklíčka a každý nátěr kostní dřeně je diferencován na pět set buněk, uvidíme, že se jedná o docela slušný kus práce. Kromě toho, sálek, na kterém vzorky kostní dřeně odebíráme, je hned pod námi, na třetím patře, takže od odběru vzorku k jeho zhodnocení nemusí uplynout více než několik desítek minut. Druhou část rutinní laboratoře tvoří laboratoř molekulárně genetická. Tady už se rutinní práce významně prolíná s prací výzkumnou. Běžně zde zpracováváme vzorky od pacientů s nádory

17 mízních uzlin a s lymfatickými leukémiemi, což nám umožní lepší sledování průběhu léčby, protože tato metoda je mnohem citlivější než běžné mikroskopické vyšetření. Kromě toho některé nádory mají zvláštní genetické znaky a tudíž je možno těchto vyšetření využít i v diagnostice. Slavnostní otevření nově zrekonstruovaných laboratoří 1. listopadu Výzkum v laboratoři molekulární genetiky je zaměřen na určení genů, které umožní od sebe odlišit velmi podobné druhy nádorů. O to se snaží mnoho týmů na celém světě, ale dosud existující metody jsou velmi pracné, drahé a nejsou standardizované. Díky tomu, že doktorka Votavová vyvinula velmi spolehlivou metodu získávání ribonukleové kyseliny z archívních parafínových vzorků, můžeme využívat rozsáhlých archívů naší i motolské patologie, díky čemuž máme k dispozici větší množství materiálu než jiné obdobné laboratoře. Procházíme kolem dveří, na nichž je nápis Laboratoř experimentální buněčné terapie. Co si pod tím máme představit? Buněčná terapie se v současné době pokládá za velmi perspektivní oblast medicíny, říká doktor Pytlík. Vzhledem k tomu, že první rutinně užívanou metodou buněčné terapie jsou transplantace krvetvorných buněk, můžeme říci, že tento obor má na naší klinice již patnáctiletou tradici. Ale v lidském těle se vyskytují i jiné buňky, které jsou za určitých podmínek schopny obnovit poškozené orgány. Těchto buněk je však velmi malé množství, proto se některá onemocnění či úrazy nehojí tak rychle, jak bychom si představovali. Naším cílem je tyto buňky izolovat, namnožit a naučit je, aby tvořily právě tu tkáň, kterou potřebujeme. Jestliže má vaše laboratoř přívlastek experimentální, vyléčili jste už vůbec někoho? To je velmi dobrá otázka. Nejdříve musím říci, že naším hlavním cílem je skutečně naučit buňky, aby se chovaly tak, jak potřebujeme, dříve než je budeme používat k léčebným účelům. Není problém získat z těla pacienta potřebné buňky a namnožit je ve zvláštních živných roztocích. Problém nastává, když budeme chtít tyto buňky vrátit zpět do těla pacienta. K tomu musí být celý postup od odběru, přes zpracování až k samotnému podání prováděn v podmínkách správné výrobní praxe, což znamená v prostorách, které splňují určité požadavky, pomocí schválených operačních postupů a podobně. Takto připravené buňky jsou vlastně pokládány za léčivo a vztahuje se na ně zákon o přípravě léků, takže všechny popsané procedury podléhají schválení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. My máme v současné době připravenou velmi slibnou metodiku pěstování buněk k hojení kostí, kterou jsme si nechali patentovat, máme k dispozici i vhodné prostory a zbývá nám jen získání těch potřebných schválení. To je proces, který se může táhnout klidně jeden či dva roky. Ale abych neutekl od vaší otázky. Právě to, že krvetvorné buňky se již dlouhou dobu používají k transplantacím u pacientů s nádorovými či vrozenými metabolickými chorobami, nám umožňuje použít je i k léčbě jiných onemocnění. Samozřejmě jsme omezeni tím, že s takto získanými buňkami nemůžeme příliš manipulovat. Ale existují i léčebné postupy, kde ta manipulace nebo množení buněk mimo tělo pacienta není klíčová. Tak nás přestaňte napínat vyléčili jste někoho nebo ne? Dobrá. Jsme přesvědčeni, že ano, lépe řečeno, že určitým pacientům jsme významně pomohli a ulevili. Ve spolupráci s II. interní klinikou VFN a Oddělením buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze jsme vyvinuli metodu léčení pacientů s uzávěrem cév dolních končetin. 17

18 To je onemocnění, které se nejprve projevuje bolestmi nohou při chůzi. Tyto bolesti se mohou stupňovat, takže pacient může bez bolestí ujít čím dál tím kratší vzdálenost a nakonec může mít i klidové bolesti, na které pomáhají jen opiáty. Na špatně prokrvené končetině mohou vzniknout defekty, které se špatně hojí, takže pacienti jsou ohroženi infekcí a hrozí jim třeba až amputace končetiny. Tomu se říká kritická končetinová ischémie. U řady pacientů se dá neprůchodná tepna zprůchodnit buď pomocí angioplastiky či je možné zúžené místo operačně obejít pomocí bypassu. Ale u některých pacientů to z technického důvodu možné není. U těchto pacientů jsme v letech prováděli klinickou studii, kdy jsme jim odebírali kostní dřeň z lopaty kosti kyčelní stejně jako před transplantací kostní dřeně pro nádorové onemocnění, ovšem v menším množství. I tak to ale bylo kolem půl litru a byli jsme skutečně překvapeni, jak dobře pacienti, kteří často mají i srdeční či jiná závažná onemocnění, tento výkon snášejí. MUDr. Kobylka z Ústavu hematologie a krevní transfuze nám potom z tohoto půl litru dřeňové krve vyrobil zhruba třicet mililitrů koncentrátu, který pak kolega Chochola z II. interní kliniky aplikoval do uzavřené tepny. Laboratoř již v plném provozu. A ty buňky se skutečně tou uzavřenou tepnou dostaly na místo určení? Kupodivu ano. Pochopitelně nejsme ve světě jediní, kdo se podobnou léčbou zabývá, ale většina našich kolegů nevěří, že by při tepenném podání buňky doputovaly tam, kde je jich třeba. 18 Proto tyto buňky podávají v několika desítkách injekcí přímo do lýtkových svalů, což je samozřejmě pro pacienta podstatně méně příjemné. Nám se podařilo dokázat, že tepenné podání je stejně účinné dokonce, když jsme srovnávali angiogramy, tedy kontrastní rentgeny před výkonem a rok po výkonu, ukázalo se, že právě v těch nejvzdálenějších místech dolní končetiny v bércích, nártech a prstech je novotvorba cév nejvýraznější. To je pěkné. Ale pomohlo to těm pacientům? Jaký z toho měli objektivní prospěch? My jsme léčili celkem 28 končetin u 24 pacientů. U většiny z nich došlo ke značnému zmírnění či k úplnému ústupu klidových bolestí. Jedenáct ze čtrnácti defektů se zcela zhojilo a pouze u dvou pacientů bylo nutno přistoupit k amputaci, což je méně, než bychom očekávali. Kromě toho naše studie byla první, která systematicky sledovala kvalitu života pacientů před výkonem a rok po něm a jejich kvalita života se rovněž výrazně zlepšila a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Plánujete v této léčbě pokračovat? Rádi bychom. Právě v těchto dnech jsme podali grant na Ministerstvo zdravotnictví s projektem, kde bychom rádi tuto metodu srovnali se standardní léčbou prostavazinem, což je lék, který roztahuje cévy a působí u pacientů s kritickou končetinovou ischémií alespoň částečnou a dočasnou úlevu. Léčba prostavazinem je ovšem velmi drahá a pacienti při ní musí být tři týdny hospitalizováni. Pacienti léčení pomocí krvetvorných buněk odchází domů druhý či třetí den po výkonu. Současně bychom rádi bude-li vypsáno další kolo grantů Ministerstva zdravotnictví pracovali na přenesení našeho způsobu přípravy kostních buněk do čistého prostředí a připravili vše potřebné ke schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv a k pilotní klinické studii. Takže nám držte palce, ať se nám to všechno povede. Určitě budeme, děkujeme za rozhovor. (red)

19 Spolupráce s pacienty Lída Šimáčková za sdružení Lymfom Help Zásadním předpokladem kvalitní léčby je i kvalitní komunikace a spolupráce s nemocnými, vytváření přátelského prostředí a respektování všech potřeb nemocných. Z tohoto důvodu jsme velmi přivítali skutečnost založení pacientských organizací, kam patří například organizace LYMFOM HELP, o. s. - podpora, pomoc a porozumění. Občanské sdružení LYMFOM HELP vzniklo v září roku 2005 a jeho hlavním cílem je zajistit podporu nemocným s maligním lymfomem i jejich blízkým, ale také zprostředkovat komunikaci mezi nemocnými, lékaři, zdravotnickým personálem a všemi, kteří se chtějí podílet na osvětové činnosti v problematice maligního lymfomu. Prostřednictvím nejrůznějších aktivit se ve spolupráci s lékaři snažíme především pomoci nemocným ať v léčbě či po ní. Jde zejména o poskytování informací o nemoci a léčbě a to prostřednictvím našich bulletinů, které vydáváme pravidelně dvakrát v roce a rovněž i v rámci webové stránky Zde je možné získat nejen důležité informace o onemocnění maligním lymfomem (příznaky, možnosti léčby, odkazy na specializovaná lékařská pracoviště a další pacientské a lékařské organizace zabývající se jejich léčbou). Na webové stránce je také zřízen prostor pro dotazy anonymní poradna, kterou provozujeme ve spolupráci s lékaři Kooperativní lymfomové skupiny. Zájemcům ze strany pacientů dále nabízíme i pravidelná setkání, které připravujeme nejen v Praze, ale také v dalších regionech ČR, a to ve spolupráci s jednotlivými fakultními nemocnicemi. Společně s lékaři, kteří jsou nejen odbornými garanty, ale zároveň i nepostradatelnými partnery našich aktivit, tak usilujeme o pomoc lidem v jejich těžké životní etapě jakou bezpochyby onkologické onemocnění je. Navíc díky novým léčebným úspěchům medicíny, tzv. biologické léčbě, je maligní lymfom onemocněním, které může být zcela vyléčitelné nebo je pacient léčen s takovými výsledky, že žije mnoho let kvalitní život bez příznaků onemocnění. Vyjádření některých nemocných: Před osmi lety jsem se stal pacientem hematologické onkologie. Se svými malými obavami a strachy. V novém prostředí jsem si brzy uvědomil, že se svou nemocí nejsem sám. Myslím, že kouzlo kliniky je v lidech. Prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. Touto cestou bych chtěla poděkovat oddělení hematologie I. interní kliniky za nevšední péči, kterou věnují svým pacientům a za krásný přístup všech jeho pracovníků k těm, které léčí a pomáhají jim vrátit se do života.. Ať se hematologickému oddělení v dalších letech daří! Prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc. 19

20 Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A tak se stane, že se vám z vteřiny na vteřinu převrátí celý svět. Diagnoza, která má stále ještě pro většinu lidí synonymum smrtelná, zhatí všechny plány, udělá z člověka, zvyklého rozhodovat o sobě samém, malé, bezbranné, ztracené a vyděšené dítě, které v panice, uprostřed černočerného tunelu, natahuje ruku po někom, kdo by ho vyvedl zpět na světlo. Na onom průvodci nemocí, na jeho profesním umu a na důvěře, kterou dokáže vzbudit ve svém pacientovi z velké části záleží, zda se vrátí zpět do života. Já jsem měla to veliké štěstí, že jsem jej našla a že mohu děkovat za každé další ráno, které je mi dovoleno prožít. Myslím, že kdyby podobnou zkušenost měli naši zákonodárci a vůbec ti, kteří o zdravotnictví rozhodují, nedovolili by, aby lékaři, jejichž posláním je vracet lidem zdraví a život, museli svůj vzácný čas a energii ztrácet v boji o peníze, optimální pracovní podmínky a v zápasu s byrokracií.o co lépe by se jim i nám pacientům žilo. Mgr. H. Štáchová, Divadlo Spejbla a Hurvínka DIAGNÓZA CML občanské sdružení Jana Pelouchová Léčba chronické myeloidní leukémie doznala zásadního přelomu díky molekulárně cílené terapii. Nové vědecké poznatky přinášejí pacientům naději na prodloužení života a postupně mění CML na chronické onemocnění v pravém slova smyslu. Výrazně lepší prognóza i kvalita života přesto nezbavuje nemocné s CML pocitu nejistoty a obav z vývoje onemocnění. Na rozdíl od představy chirurgického zákroku s následnou časově omezenou chemo- či radioterapií setrvává pacient s CML na každodenní silné medikaci i po dosažení remise. 20 Pacient s CML musí onemocnění zakomponovat do svého života. Potřebuje k tomu podporu své rodiny a přátel, ale i kontakt s novými přáteli, které nachází v řadách pacientů se stejnou zkušeností DIAGNÓZA CML občanské sdružení si klade za cíl edukaci pacientů, jak žít s chronickým onemocněním, zprostředkování informací o onemocnění a možnostech léčby, advokacii ve prospěch dostupnosti léčby, zlepšování dialogu mezi lékařem a pacientem, v neposlední řadě pak poskytování příležitostí k vzájemnému setkávání a prohlubování spolupráce v rámci globální komunity pacientů s CML (kromě úzkých kontaktů ve Velké Británii, Německu, Izraeli, Kanadě a Venezuele, nově i v Polsku) Prostory sdružení Diagnóza CML. Sdružení provozuje své centrum v Praze 2, Na Výtoni 4 každé úterý a čtvrtek od 8 do 15 hodin. Lze využít individuálních konzultací, archivu odborných materiálů, připojení na internet. Klubovna slouží i k neformálním setkáním členů.